3D tisk se stává nástrojem stavebnictví, Gočárova galerie vystavuje architekturu
Pardubice 3. října (ČTK) - Větší stavební projekty by mohly v budoucnu častěji vznikat za pomocí 3D tisku. Architekti takto navrhují menší, ale i větší stavby z betonu. ČTK to řekl kurátor Dan Merta, který s kolegou připravoval expozici Vystavovat architekturu, která je ode dneška k vidění v Gočárově galerii v Pardubicích.
"Je to technologie, která se už používá. Když si uvědomíme, jak je problém sehnat řemeslníky, 3D tisk bude možností, jak vůbec stavět. Při opravách historických památek přijedou stroje a budou na budovy tisknout opravy nebo nové prvky," řekl Merta.
Na výstavě je například maketa vytištěné betonové autobusové zastávky nebo studie architekta Jana Šépky, který navrhl betonovou budovu Středoevropského fóra v Olomouci. Vzniknout má právě trojrozměrným tiskem.
S moderními technologiemi architekti už běžně pracují, řekl architekt Jindřich Ráftl ze společnosti JinJan. Jako pomocníka mají umělou inteligenci. "Pomáhá nám s vizualizací. Nebude to konec architekta. Práci mu spíš ulehčí, než by mu ji bralo," řekl Ráftl. Také on si myslí, že 3D tisk se stane součástí stavebnictví. Pomáhat bude i robotika. Víc se také bude myslet na ekologickou stopu, aby byla co nejnižší, dodal.
Návštěvníci se na výstavě setkají s procesem vzniku architektury, od kresby po model, VR Realitu a prezentaci vyrobenou pomocí umělé inteligence až po videa, kde uvidí hotové stavby. Na videu si lidé přiblíží ke stavbám Jürgena Mayera a uvidí jeho rozpoznatelný rukopis. Vytvořil Metropol Parasol, moderní dřevěnou v Seville, nebo Mraky v Soulu.
"Společnost si možná neuvědomuje roli architektury, jsou příkopy mezi politiky, investory a architekty," řekl kurátor Dan Merta, výstava může k debatě přispět, ukázat její důležitost, dodal.
Výstava potrvá do 22. února příštího roku, lidé se na ní seznámí s více než dvacítkou osobností české a zahraniční architektonické scény. K vidění tam je například návrh přístavby Gočárovy galerie v podobě drátového modelu od DOXA Architekti.
jlc gcm
Hamás musí podle Trumpa přijmout mírovou dohodu do nedělní půlnoci
Washington 3. října (ČTK) - Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že teroristické hnutí Hamás musí přijmout jeho mírový plán pro Pásmo Gazy do nedělních 18:00 washingtonského času (půlnoc z neděle na pondělí SELČ). Podle šéfa Bílého domu je to pro Hamás poslední šance a pokud skupina dohodu nepřijme, zažije peklo.Tak či onak však bude podle amerického prezidenta na Blízkém východě nastolen mír. Trump to dnes napsal na své sociální síti Truth Social.
Trumpův dvacetibodový plán na ukončení války v Pásmu Gazy uvádí, že se Hamás musí vzdát zbraní a nebude mít žádnou roli v budoucí správě oblasti. Izrael již plán přijal a na oficiální odpověď Hamásu se čeká. Podle Trumpova plánu by měl Hamás v prvních 72 hodinách příměří propustit všechny rukojmí, čímž by skupina podle agentur přišla o svou jedinou vyjednávací páku. Předpokládá se, že v Pásmu Gazy je stále 48 unesených rukojmích, z nichž jen zhruba 20 je však naživu.
Trump dnes ve svém příspěvku uvedl, že Hamás má štěstí, že má poslední šanci uzavřít dohodu. Podle amerického prezidenta bylo od začátku války zabito již více než 25.000 ozbrojenců Hamásu a většina z těch zbývajících je nyní obklíčena. "Jen čekají, až řeknu teď, a jejich životy rychle vyhasnou," uvedl americký prezident s odkazem na "vojáky" Hamásu. Zároveň vyzval palestinské civilisty, aby se evakuovali do bezpečnějších částí Pásma Gazy, kde dostanou pomoc. Trump rovněž zdůraznil, že mírová dohoda ušetří životy zbývajících ozbrojenců Hamásu, pokud na ni skupina přistoupí.
"Násilí a krveprolití skončí. Propusťte rukojmí, všechny, včetně těl zemřelých, a to hned! Dohoda s Hamásem musí být uzavřena do nedělního večera, do šesté hodiny washingtonského času. Každá země se k tomu připojila. Pokud tato dohoda, která je poslední šancí, nebude uzavřena, propukne proti Hamásu peklo, jaké svět dosud neviděl," uvedl Trump s tím, že na Blízkém východě tak či onak bude nastolen mír.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a přes 250 lidí unesli. Následně Izrael spustil ofenzivu v Pásmu Gazy, kde podle palestinských zdrojů zahynulo přes 66.200 lidí, většinou civilistů. Velké části pásma byly zcela zničeny a na území je katastrofální humanitární situace.
ngl jd
