NYT: Na Ukrajině je poničených kvůli válce více než 210.000 budov
Kyjev 5. června (ČTK) - Na Ukrajině bylo od začátku ruské invaze poškozeno nebo zničeno více než 210.000 budov. Napsal to na svém webu americký deník The New York Times (NYT), který k tomuto odhadu došel na základě analýzy údajů ze satelitů. Zhruba polovina z poničených domů se podle něj nachází na Donbase na východě Ukrajiny, největší škody utrpělo město Mariupol v Doněcké oblasti.
Jen málo zemí od druhé světové války zažilo takovou míru devastace jako nyní Ukrajina, píše list, který na analýze spolupracoval s odborníky na dálkový průzkum Země. Dospěl přitom k závěru, že poškozeno nebo zničeno je přes 900 škol, nemocnic a kostelů, přestože je chrání Ženevské konvence. Konkrétně zmiňuje 106 poničených nemocnic a klinik, 109 chrámů, mešit nebo klášterů a 708 školských zařízení.
List upozorňuje, že se jedná o konzervativní odhady. Data nezahrnují Ruskem anektovaný poloostrov Krym ani některé další části Ukrajiny, kde nebyly k dispozici přesné údaje. Skutečný rozsah destrukce je pravděpodobně větší a stále se rozšiřuje, dodává NYT, který vycházel z údajů datovaných do prosince 2023.
Z jeho grafiky vyplývá, že mezi nejponičenější města patří kromě Mariupolu, kterého se Rusové po těžkých bojích zmocnili v květnu 2022, mimo jiné Marjinka, Rubižne, Bachmut, Irpiň, Cherson nebo Charkov.
Škody způsobují také ukrajinské ozbrojené síly, které bombardují na frontové linii ruské pozice a útočí na Moskvou obsazená ukrajinská území, jako je Krym nebo město Doněck, píše The New York Times. Ačkoliv podle něj není možné pokaždé určit, která strana je zodpovědná, devastace zaznamenaná v okupovaných oblastech bledne ve srovnání s tím, co je vidět na ukrajinské straně, na kterou útočí Rusové.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do sousední země 24. února 2022. Ukrajina vpád v prvních měsících zastavila, následně okupační jednotky vytlačila z řady svých regionů a loni se pokusila při protiofenzívě získat zpět další Moskvou obsazená území. Zaznamenala však menší úspěch, než se očekávalo, a následně přešlo do ofenzívy zase Rusko, které zároveň podniká vzdušné údery na Ukrajinu. Také Rusko informuje o ukrajinských úderech na své území, nejčastěji na příhraniční oblasti.
ipl
Jižní Korea zvýší pomoc Africe, posílí spolupráci ohledně klíčových kovů
Soul 4. června (ČTK) - Jižní Korea zvýší rozvojovou pomoc africkým zemím a prohloubí spolupráci s regionem ohledně klíčových minerálů, potřebných pro výrobu elektromobilů a energetickou transformaci, a moderních technologií. Podle agentury AP to dnes řekl jihokorejský prezident Jun Sok-jol na schůzce s představiteli téměř padesátky afrických států v Soulu.
Jun rovněž vyzval africké země, aby přijaly přísnější kroky vůči Severní Koreji, která v poslední době vystupňovala raketové a další zbrojní testy a vyslala na území Jižní Koreje stovky balonů s odpadem.
Dvoudenního summitu v Soulu se účastní představitelé 48 afrických zemí, včetně 25 hlav států. Hlavním předmětem jednání jsou obchod a investice.
Obchod s africkými státy se podle AP v současné době podílí na jihokorejském dovozu a vývozu méně než dvěma procenty. Jihokorejští činitelé ale říkají, že rozšíření obchodu s klíčovými minerály by pomohlo zvýšit odolnost dodavatelského řetězce ve významných technologických odvětvích.
Africký region je důležitým zdrojem minerálů jako nikl, kobalt, grafit a lithium, které jsou potřebné pro výrobu polovodičů, baterií či elektromobilů, jež patří mezi hlavní vývozní artikly Jižní Koreje. Existují obavy, že by země mohla čelit rostoucím problémům při zajišťování stabilních dodávek klíčových minerálů, píše AP.
Prezident Jun rovněž prohlásil, že Jižní Korea plánuje zvýšit své kumulativní příspěvky na rozvojovou pomoc Africe na přibližně deset miliard dolarů do roku 2030. Země se také shodly na užší spolupráci při budování udržitelné infrastruktury v Africe, včetně výstavby inteligentních měst a dopravních systémů.
Africké země Jun vyzval, aby pomohly vyvíjet tlak na Severní Koreu. Uvedl přitom, že situace na Korejském poloostrově je velmi vážná po sérii severokorejských provokací a vojenských aktivit, k nimž se řadí i neúspěšné vypuštění severokorejského špionážního satelitu minulý měsíc.
Ve společném prohlášení se africké země a Jižní Korea zavázaly, že budou plně uplatňovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN vůči KLDR a zdůraznily 'význam snah mezinárodního společenství o úplné odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova'.
lcm jd
