Možnost svatořečení polského kněze zavražděného komunisty se komplikuje
Varšava 30. ledna (ČTK) - Šance na to, že Vatikán svatořečí kněze Jerzyho Popieluszka, kterého v roce 1984 brutálně zavraždili příslušníci tajné komunistické policie, se snižují. K tomu, aby byl zařazen mezi světce, chybí doložený zázrak, upozornil deník Rzeczpospolita.
V roce 2010 Popieluszka, který v 80. letech aktivně podporoval nezávislé odborové hnutí Solidarita, blahořečil tehdejší papež Benedikt XVI. Stalo se to na základě toho, že kněz zemřel mučednickou smrtí za víru. Beatifikace je v římskokatolické církvi stupněm před prohlášením za svatého. Formálním požadavkem pro kanonizaci je ale doklad o nějakém zázraku, který dotyčný vykonal.
V případě Popieluszka šlo o uzdravení jistého Francouze z leukémie v roce 2012, kterému lékaři nedávali naději na uzdravení a pro kterého manželka zařizovala pohřeb. Polská řádová sestra, která v nemocnici působila, k umírajícímu přivolala kněze, aby mu udělil poslední pomazání. Oba se pomodlili k Popieluszkovi za uzdravení pacienta, který upadl do bezvědomí. Druhý den se muž uzdravil a remise u něho nastala o půldruhého roku později. Podle rodiny muže i duchovních zasazujících se o svatořečení Popieluszka šlo o zázrak.
Deník Rzeczpospolita nicméně zjistil, že Vatikán proces kanonizace pozastavil, protože dvě na sobě nezávislé skupiny lékařů dospěly k závěru, že z pohledu medicíny bylo uzdravení muže z leukémie možné, a doložily to jinými známými případy. Vatikán proto zázrak neuznal. "Pro svatořečení chybí zázrak, celá věc uvázla v Římě," přiznal františkán Zbigniew Suchecki, který se o Popieluszkovu kanonizaci zasazuje. Vatikán v této věci zakázal udělovat rozhovory, píše portál gazeta.pl.
Jerzy Popieluszko je pro Poláky symbolem boje proti komunismu. Sloužil mše mezi stávkujícími dělníky, podporoval příbuzné lidí pronásledovaných totalitním režimem. Od konce února 1982, již po vyhlášení výjimečného stavu v Polsku, lidi povzbuzoval svými kázáními během "mší za vlast". Komunistické úřady si stěžovaly, že jeho mše se "mění v politické manifestace, které ohrožují pořádek a bezpečnost". V říjnu 1984 tehdy 37letého duchovního unesli příslušníci tajné bezpečnosti a po několikahodinovém mučení ho zavraždili. Jeho tělo bylo až po několika dnech intenzivního pátrání nalezeno v přehradě u města Wloclawek.
hab lcm
Zemřel přední český historik umění Jiří Šetlík
Praha 29. ledna (ČTK) - Ve věku 93 let v sobotu zemřel historik umění Jiří Šetlík. ČTK to dnes oznámila jeho dcera Michaela Beňová Šetlíková. Šetlík patřil v 60. letech k předním osobnostem české výtvarné scény. Publikoval v několika výtvarných periodikách, vedl Sbírku moderního umění Národní galerie, byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea (UPM), působil jako pedagog. Jeho kariéru narušila normalizace, během níž měl zakázanou odbornou činnost, nesměl ani učit. Až po roce 1989 se mohl vrátit ke své profesi. Tři roky také působil na československém velvyslanectví v USA, pokračoval i v pedagogické práci.
Jiří Šetlík se narodil 2. dubna 1929 v Praze. Vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jeho profesory byli například Antonín Matějček nebo Josef Mukařovský. V 50. a 60. letech vedl Sbírku moderního umění Národní galerie v Praze, působil jako šéfredaktor časopisu Výtvarná práce, přednášel na Akademii výtvarných umění (AVU), koncem 60. let byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea. V té době také postgraduálně studoval v USA, docenturu v Praze o Ottu Gutfreundovi ale dokončil až v roce 1994.
V době normalizace patřil Šetlík k těm, kdo měli odbornou činnost zakázanou. Byl vyloučen z KSČ, v letech 1971 až 1989 se živil jako technický pracovník rekonstrukcí památkových objektů Uměleckoprůmyslového muzea. V samizdatu vycházely v letech 1985 až 1987 jeho eseje o českých výtvarných umělcích, kteří tvořili navzdory oficiální kultuře. Tyto eseje tehdy kolovaly ve strojopisech mezi všemi, kdo se zajímali o české výtvarné umění. Portréty Adrieny Šimotové, Magdaleny Jetelové, Vladimíra Janouška, Čestmíra Kafky a dalších umělců patří dnes k základní literatuře o českém umění 70. a 80. let.
Po roce 1989 působil tři roky na československém velvyslanectví v USA jako ministerský rada pro kulturu a zdravotnictví. Po návratu učil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 1996 až 2001 vedl katedru dějin umění a architektury Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. V roce 2014 dostal od ministerstva kultury medaili Artis bohemiae amicis (Přátelé českého umění) za celoživotní práci v oblasti výtvarného umění. Byl také jedním ze zakladatelů Ceny Jindřicha Chalupeckého, která je určena českým výtvarníkům mladším 35 let.
Životní příběh Jiřího Šetlíka připomíná i projekt Paměť národa zachycující vzpomínky pamětníků 20. století.
abz