OBRAZY Z BIBLE
Nová emise izraelských mincí s biblickou tematikou
Izraelská banka – Bank Jisrael vydala loňského roku další mince s biblickou tematikou. O předešlých mincích s biblickými motivy jsem psal v číslech 4-6/2015 tohoto časopisu. Jedná se o pokračování série „Obrazy z Bible – Tmunot miTaNaCh“. Jedná se o dvě zlaté (10 a 1 NIS) a dvě stříbrné (2 a 1 NIS) mince s motivem zajatého Samsona v pelištejském Dagonově chrámu v Gaze.
Samson
Samson, hebrejsky Šimšon, byl posledním ze soudců zmíněným v biblické knize Soudců (kapitoly 13. až 16.). Je znám též pod lidov ým názvem „hrdina Samson“. Poslední čtyři kapitoly knihy Soudců vyprávějí o jeho životě, hrdinských činech, až do dne jeho smrti. Samson byl od narození Božím zasvěcencem neboli nazírem, kter ý celý život nesměl pít víno a stříhat si vlasy. V oné době Pelištejci vládli v zemi Izraele a pro Židy bylo velmi těžké svrhnout jejich jho. Kdy Samason žil a působil lze těžko určit, ale zdá se, že to byla 1. polovina 11. století př. n. l. Samson měl nadpřirozenou sílu, která byla skryta v jeho vlasech. Samsona lze do určité míry přirovnat k my tologickému Herkulovi. Samson úspěšně bojoval proti Pelištejcům a ti něvěděli, jak ho přemoci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)
Početní peníze I.
V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.
Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU