VERTIKÁLNĚ-VERTIKÁLNÍ BANKOVKY RUSKA
[výběr 2014–2018]
K překvapení sběratelské veřejnosti emitovala centrální banka ruské federace v letech 2014–2018 tři bankovky, které se zcela vymykají zaběhnutému vzoru ruských i sovětských bankovek. Zachovávají si jedno; nejsou signované.
U bankovek je však zcela nově použitý jiný než horizontálně – horizontální formát. Jsou totiž vertikálně – vertikální a odlišují se i svým materiálovým složením. Níže se budeme třem ruským bankovkám, kterých se toto sdělení dotýká, věnovat podrobněji. O ruském rublu bylo napsáno mnoho studií a popisných sdělení, včetně v posledních letech diskutované symboliky pro tuto měnovou jednotku ►. ► Kudweis M.: Ruský rubl; bankovka Pick#276a [2017] základní symbolika
Pouze pro připomenutí uvádíme, že podle ISO 4217 má ruský rubl kód RUB a to od roku 1998. V tomto roce provedlo Rusko významnou měnovou reformu, kdy se z 1000 starých rublů stal jediný nový rubl. Setinou rublu je kopějka (1/100). Označení rubl nesla již měnová jednotka v období carského Ruska a pochopitelně také v době Sovětského svazu. Rubl se objevuje již v roce 1769 v době Ruské říše (Russia empire).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
42 KREJCAR Z ROKU 1623 Kiprová mince císaře Ferdinanda II.
Celá doba vlády Ferdinanda II. (1619-1637) byla poznamenána událostmi třicetileté války a to se samozřejmě odrazilo i v intenzivní mincovní produkci.
Ražby císaře Ferdinanda II. proto jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků, zejména v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.
Po porážce Českých stavů v roce 1620 došlo v zemích Koruny české k výrazným politickým a společenským změnám. Konfiskace majetku tehdy postihla jak šlechtu, tak měšťany, prostě všechny, kdož podpořili stavovské povstání a krále Fridricha Falckého.1 Hlavním úkolem konfiskací bylo upevnění císařské moci za pomoci katolické šlechty a především naplnění státní pokladny trpící neustálým nedostatkem peněz. Počátkem roku 1622 vzniklo v Čechách patnáctičlenné mincovní konsorcium (mincovní rada).2 Díky půjčce šest miliónů zlatých udělil císař Ferdinand II. tomuto konsorciu výhradní právo razit mince v zemích Koruny české a Dolních Rakousech. K tomu získalo konsorcium výhradní právo na nákup veškerého stříbra a právo na výkup všech kvalitních stříbrných mincí, nacházejících se na území výše zmíněných zemí, za předem stanovené ceny. Podmínky smlouvy s císařem byly výhodné hlavně pro mincovní konsorcium. Zpočátku byl hlavní zisk konsorcia tvořen z rozdílu mezi nákupní cenou surového stříbra a hodnotou vyražených mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU