Mincovnictví USA (4)
Zlatá horečka a válka Severu proti Jihu
Nález zlata v Kalifornii umožnil vznik nových nominálů a dolaru se i přes problémy se spekulanty a devalvaci v roce 1853 dařilo. Občanská válka však vyhnala z oběhu nejen zlaté a stříbrné mince ale i niklové centy a na scéně se opět objevila alternativní platidla. 70. léta 19. století se stala obdobím rekonstrukce a politizace oběživa. Budoucnost dolaru rozdělila americkou společnost na dva nesmiřitelné tábory.
Zlatá horečka a nové nominály
Když v lednu roku 1848 spatřil jeden ze zaměstnanců Johna Suttera něco lesklého v potoce v Sacramento Valley, netušil že právě odstartoval další zlatou horečku. Nejednalo se o pr vní naleziště na území USA. K nálezům zlata došlo již ve 20. a 30. letech v Georgii, Oregonu či Colloradu. Díky náhlému nadbytku kovu a faktu, že mincovna ve Filadelf ii byla příliš daleko, vznikalo v sousedství ložisek velké množství soukromých ražeb, které vláda sice tolerovala ale příliš neschvalovala. Příkladem může být Templeton Reid kter ý si roku 1830 otevřel soukromou mincovnu v Milledgeville v Georgii, kde razil 2, 5, 5 a $10 a byl později nařčen z toho, že mince váhou neodpovídají standardu a ražbu musel ukončit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
JERUZALÉM ZE ZLATA – CARDO
Nová 20šekelová mince
Již po osmé vydává Izraelská banka (Bank of Israel) ve spolupráci s Israel Coins & Medals Corporation zlatou builionovou minci v nominální hodnotě 20 NIS, tentokrát s motivem hlavní ulice starověkého Jeruzaéma zvané Cardo.
V římsk ých městech byly dvě hlavní ulice, které se navzájem kolmo protínaly – Via Cardinalis a Via Decumana. Cardo bylo hlavní ulicí, srdcem města a obchodním centrem spojujícím Jeruzalém ze severu na jih. Po potlačení Bar Kochbova protiřímského povstání (132–135 nl.) přebudoval císař Hadrián Jeruzalém na moderní římské město s názvem Aelia Capitolina, v němž bylo zakázáno Židům žít. Cardo začínalo na severu u Šchemské brány a spojovalo město s jeho jižní částí. V 6. století byzantsk ý císař Justinián I. (527– 565) prodloužil Cardo na jihu až k Sionské bráně, aby umožnil pohodlnější přístup k jím zbudovanému Novému kostelu Matk y Boží jinak zvanému Nea Ekklesia Theotokos nebo též kostel Nea.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
