Jáchymovské tříkrejcary Ferdinanda II. z roku 1629 a 1631 bez mincovní značky
Ražby císaře Ferdinanda II. (1619-1637) jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.
Celá doba vlády Ferdinanda II. byla poznamenána třicetiletou válkou a to se samozřejmě odrazilo i v mincovní produkci. Mincovny v říši, české nevyjímaje, produkovaly v tomto období značné množství mincí ke krytí válečných výdajů. Z drobné mince patří mezi nejrozšířenější ražby tříkrejcary, ražené prakticky ve všech vládních mincovnách. Před více než patnácti lety jsem získal pro svou sbírku tříkrejcary bez značky mincovny či mincmistra s letopočty 1629 a 1631 na první pohled typicky české provenience, které tehdy nebyly podchyceny v žádném soupisu českých ražeb císaře Ferdinanda II.1 Popis a fotodokumentaci obou ražeb jsem tenkrát jako v řadě jiných případů poskytl Ing. Halačkovi k zapracování do prvního doplňku jeho soupisu mincí zemí Koruny české.2
Popis mincí
Čechy, Ferdinand II., tříkrejcar s letopočtem 1629 bez značky mincovny i mincmistra, průměr 20,5×20,3 mm, hmotnost 1,53 g, ryzost nezjišťována
av: Portrét Ferdinanda II. zprava s vavřínovým věncem na hlavě, s okružím mírně prohnutým podle brady a v brnění překrytém pláštěm. Vše v hladkém kruhu dole přerušeném.
Opis: FERDI•II•D•G•R (3)
I•S•A•G•H•B•REX•
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
rv: Uprostřed je korunovaný císařský dvojhlavý orel s korunovaným štítkem na prsou. Vše je v hladkém tenkém kruhu nahoře přerušeném korunou, která odděluje začátek a konec opisu.
Opis: ARCH•AV•DVX
(3) BV•MA•M•1629
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
Jak se dělá mincovna (9) Dokončování mincovny
Jako na většině staveb, tak i na mincovně, byl začátek přestavby velmi rychlý a zavládlo všeobecné nadšení, jak se všechno stíhá. Znalci vědí, že něco pobourat a rozvrtat, to se daří zpravidla všude a každému.
Hrubá stavba je tak asi půlka celého díla.
Po impozantním rozjezdu, vždy přichází fáze vystřízlivění z přehnaného optimismu. Ne jinak to bylo u nás. Stavební práce byly naštěstí dokončeny podle stanoveného harmonogramu, ale vázlo to ostatní. Bylo nutné zprovoznit veškeré inženýrské sítě, udělat vlastní systém vytápění a zařídit nezávislý zdroj tlakového vzduchu, což byla nutná podmínka fungování lisů. Musela se provést rekonstrukce elektrických rozvodů a zřídit nové, na které bude napojen složitý řídící elektronický systém automatického chodu razících lisů. Rovněž mechanická část provozu lisů vyžaduje silný, stabilní příkon elektrické energie.
Speciální okruh byl vybudován pro nezbytné fungování bezpečnostních signalizací. V celé mincovně prakticky nebylo místo, které by nebylo nějak chráněno. Výsledný svazek bezpečnostních informací byl pak doveden na centrální pult Policie ČR v Jablonci.
Bezpečnostní opatření si vynutil fakt, že mincovna potřebovala mít nově zbudovánu výkonnou klimatizaci, protože větrání formou otevírání oken je nepřípustné. Byly vytvořeny místnosti pro manažery, mistry a ostatní personál. Pro rytce byla zřízena samostatná dílna v tichém prostředí s pohledem na zeleň stromů, za kterou se zrcadlí vodní plocha jablonecké přehrady. Kdo sem přišel, ten rytcům záviděl. Já jsem jim takové prostory ze srdce přál, protože oni se kvalitou své práce nejvíce zasloužili o věhlas mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU