Nová varianta malého groše Rudolfa II Záhadná ražba z mincovny Praha
Již po dvě desetiletí studuji malé groše. V nedávné době se mi dostala do rukou zajímavá varianta této mince.
Vznikla v mincovně Praha. Musím poděkovat šťastnému majiteli tohoto malého groše, že mi povolil tuto zajímavou variantu publikovat.
Tato varianta se určitě vymyká z dosud známých variant opisů. Mohlo by jít spíše o zkušební ražbu. Majitel zakoupil ji v pražské aukci. Pokud se podíváte na aversovou stranu. Naleznete zde dvě značky mincmistrů. Zřetelná je mincovní značka Tobiáše Gebharta. Mincovní značka se nenalézá v horní části opisu. Zasahuje o jednu třetinu výše. Oproti tomu mincovní značka, do poloviny opisu, není moc čitelná. Jedná se o mincovní značku mincmistra Lazara Erckera. Jaký je důvod?
Jedna z možností je ražba na zkoušku, jež vůbec neměla přijít do oběhu. Možná přímo si ponechal mincmistr, zřejmě předpokládám Lazara Erckera.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
František II./I. Císař ve stínu Napoleona
„Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba,“ vtipkoval Karel Havlíček Borovský na účet císaře Františka II. Trochu neprávem.
Pro vlastenectví Čechů sice císař neměl pochopení, ale během napoleonských válek měl těžší starosti. A blaho císařství pro něj bylo prvořadé. Jaký byl muž, který bezmezně věřil v Metternicha a milovanou dceru vydal svému největšímu nepříteli?
Málokterý panovník v našich dějinách přebíral vládu za tak vypjatých okolností jako František II. A o dramatické situace nebyla nouze po celou dobu jeho dlouhé, třiačtyřicetileté vlády.
Když se František II. roku 1768 narodil, o tom, že se jednou stane císařem, nebylo rozhodnuto. Jeho babičkou sice byla Marie Terezie, avšak jeho otec Leopold II. byl až jejím třetím synem (resp. druhým nejstarším, který se dožil dospělého věku), takže vláda připadla Leopoldovu staršímu bratrovi Josefu II. Ten však neměl mužské potomky, a tudíž žádného dědice trůnu. Teprve tehdy se císař začal rozhlížet po nástupci u dětí svého bratra Leopolda, který vládl v Toskánsku. Oblíbil si především svého nadaného synovce Františka. Prosadil si, aby se chlapec přestěhoval z rodné Florencie do Vídně a císař tak mohl na jeho výchovu osobně dohlížet.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
