Mistři české numizmatiky Jiří Dostál
Akademický sochař Jiří Dostál je autorem celé řady návrhů českých pamětních mincí
a medailí. Jako všestranný umělec proslulý řemeslnou precizností se ale zabývá také
grafikou, malbou a průmyslovým designem.
Za sebou má desítky výstav doma i těch
pořádaných za hranicemi. Nejvíce času mu zabere práce ve Střední umělecko-průmyslové
a Vyšší odborné škole v Jablonci nad Nisou, kde je ředitelem.
Jako rodák z Nové Paky, místa zasvěceného motocyklovému sportu, je dodnes náruživým motorkářem. První motocykl si ostatně koupil za peníze, které získal za vítězství v soutěži na pamětní minci Jana Evangelisty Purkyně už v roce 1967. Rozhovor s Jiřím Dostálem se uskutečnil v jeho pracovně, v místnosti, kde se před lety zrodila myšlenka na založení jablonecké České mincovny.
Jste autorem celé řady pamětních mincí a medailí. K těm novějším patří medaile věnovaná návštěvě amerického prezidenta Obamy v Praze. Můžete popsat její reliéf?
Záměrem bylo vytvořit Obamův portrét a zároveň vyjádřit vztah Praha –Washington. Lícová strana s prezidentovým portrétem je doplněna pruhy americké vlajky. Na rubu jsou pak vyobrazeny Hradčany a budova Bílého domu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.
Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.
Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
