Španělsko zruší zlatá víza za investice do nemovitostí, řekl premiér Sánchez
Madrid 8. dubna (ČTK) - Španělsko zruší takzvaná zlatá víza, díky nimž mohou obyvatelé nečlenských zemí EU za investování do nemovitostí získat povolení k pobytu. Oznámil to dnes španělský premiér Pedro Sánchez, jehož vláda by o tom měla jednat v úterý. Sánchezova levicová vláda chce tímto krokem zbrzdit spekulativní nákupy bytů ve velkých městech, které ztěžují přístup k bydlení mladým lidem a rodinám. Informoval o tom deník El País.
'Zahájíme proces, kterým zrušíme udělování takzvaných zlatých víz, která umožňují udělení pobytu, pokud se investuje více než půl milionu eur do nemovitostí. Přijmeme nutné kroky pro to, abychom zajistili, že bydlení bude právem každého, a nikoli jen spekulativním obchodem,' řekl dnes španělský premiér.
Systém zlatých víz bývá mnohými kritizován kvůli tomu, že může zvyšovat ceny nemovitostí, které mnoho Španělů jen těžko získává, zejména ve velkých městech. Podle Sáncheze asi 94 procent nákupů nemovitostí v rámci tohoto systému se týká velkých měst, jakou jsou Barcelona, Madrid, Málaga, Alicante či Valencie.
Zlatá víza ve Španělsku zavedla předchozí pravicová vláda Mariana Rajoye v roce 2013, která tak v době finanční krize chtěla přilákat zahraniční investory. Povolení k pobytu ve Španělsku na tři roky s možným prodloužením na další dva mohli rychle získat cizinci, kteří například finančně podpořili místní vznikající firmu či investovali více než milion eur do akcií španělských firem nebo přes dva miliony eur do státních dluhopisů. Nejčastěji využívaný způsob ale byl nákup nemovitosti za více než půl milionu eur, napsal dnes deník El País. Podle něj vydaly od roku 2013 španělské úřady přes 11.000 zlatých víz.
Evropská komise (EK) už v roce 2019 vyzvala ke zpřísnění kritérií pro udělování rezidenčních práv (zlatá víza) či občanství (zlaté pasy) za investice, která využívali hojně například bohatí Rusové a Číňané. EK to zdůvodnila zejména obavami o bezpečnost, ale také rizikem praní špinavých peněz či daňových podvodů. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 EK vyzvala členské země EU, aby své mechanismy umožňující obyvatelům třetích zemí získat občanství za investice zrušily.
nob mka
Barmská junta utrpěla další porážku, ztratila významné město u hranic s Thajskem
Rangún 6. dubna (ČTK) - Vojenská junta, která se chopila moci v Barmě před třemi roky, utrpěla další porážku, tentokrát na hranici s Thajskem. Vojáci tam několik týdnů čelili útokům povstalců z řad karenské menšiny, kteří se spojili s další opozicí. Stovky vojáků střežících důležité pohraniční město Myawaddy nakonec souhlasily s kapitulací, napsala dnes BBC. Přes toto město prochází většina pozemního obchodu Barmy s Thajskem.
Karenský národní svaz, který je nejstarší povstaleckou skupinou v zemi, oznámil, že přijal kapitulaci dvou praporů. Zveřejnil při tom video, na kterém jeho bojovníci ukazují značný arzenál zbraní, které ukořistili.
Pro vojenský režim, který byl v posledních měsících vyhnán také z rozsáhlých oblastí podél čínských hranic v Šanském a Arakanském státě u hranic s Bangladéšem, to znamená podle BBC vážný neúspěch. Tisíce vojáků byly zabity, vzdaly se nebo přeběhly, a tak junta zavedla povinnou vojenskou službu, připomíná.
Karenský národní svaz bojuje za samosprávu etnických Karenů od získání nezávislosti Barmy v roce 1948. V 90. letech utrpěl řadu porážek od vládních sil a po roce 2015 přitakal celostátnímu příměří. Status quo narušil převrat v roce 2021 a svaz oznámil, že svržením vlády političky Do Aun Schan Su Ťij podmínky příměří přestaly platit.
Vzhledem k tomu, že se Karenský stát nachází relativně blízko Rangúnu, tedy největšího barmského města, a nabízí nejlepší cestu k thajským hranicím, byl oblíbenou destinací disidentů, kteří po převratu prchali před brutálním vojenským potlačením protestů.
Karenský národní svaz se snaží koordinovat své akce s operacemi dalších velkých povstaleckých skupin, jako jsou Obranné síly karenských národností (KNDF) a Armáda kačjinské nezávislosti (KIA).
Poměr sil v Karenském státě se v poslední době změnil ve prospěch opozice, protože mocná milice sídlící na thajské hranici, která dříve podporovala juntu, změnila na začátku tohoto roku stranu.
Armáda, přetížená boji v mnoha jiných částech Barmy, nebyla schopna posílit své pozice v Karenském státě a ztratila kontrolu nad hlavními cestami k hranicím. Na ztráty režim reagoval dalšími nálety na oblasti, které nyní kontrolují povstalci.
Kvůli konfliktu v Karenském státě přišly o své domovy tisíce lidí. Vyšší počty dalších se nyní údajně přesouvají k thajské hranici, protože mají za to, že nálety budou v nadcházejících dnech pokračovat.
lsk mka
