Hospodářská komora: Reálné mzdy se od vzniku ČR zvýšily o 141 procent
Praha 5. března (ČTK) - Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa do roku 2021 zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou má ČTK k dispozici. Mzdy rostly nejrychleji v letech 1995 a 1996 kvůli oživení růstu po hospodářské transformaci. Loňský rok podle odhadů Hospodářské komory přinesl nejhlubší pokles reálné mzdy, konečné údaje ale zatím nebyly zveřejněny, a proto nejsou součástí analýzy.
Zatímco v roce 1994 byla průměrná mzda 7004 koruny, ke konci roku 2021 činila 40.135 korun. Nominální mzdy se přitom zvyšovaly rychleji než cenová hladina, takže příjmy zaměstnanců rostly i v reálném vyjádření.
"Životní úroveň zaměstnanců vzrostla. Po odečtení růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci totiž reálně polepšili. V současnosti tak mají téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety," uvedla Hospodářská komora.
Reálné mzdy, které jsou očištěné o vliv inflace, nejrychleji rostly v letech 1995 a 1996, kdy se shodně meziročně zvýšily o 8,7 procenta. Pokles reálných mezd Česko zaznamenalo v letech 1998, 2000, 2012 a 2013. V roce 2013 byl nejhlubší meziroční pokles, který činil 1,5 procenta. "K ještě většímu propadu v reálných výdělcích zaměstnanců pravděpodobně došlo vlivem energetické krize a s tím související inflace v roce 2022," uvedla Hospodářská komora. Přesné údaje o vývoji mezd ale zatím nejsou k dispozici. Komora odhaduje, že mzdy loni reálně klesly o 7,8 procenta.
"Ačkoliv české mzdy stále nedosahují průměru zemí (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OECD, k tomuto průměru 38 ekonomicky nejrozvinutějších států světa se přibližují. Zatímco v roce 1995 české průměrné mzdy byly na úrovni 37 procent průměru OECD, v roce 2021 již dosahovaly 61 procent," uvedla Hospodářská komora. Pro rychlejší přibližování ke mzdám nejrozvinutějších zemí je podle ní třeba přejít k ekonomické aktivitě s vyšší přidanou hodnotou.
Celkově hodnotí Hospodářská komora vývoj životní úrovně v Česku v uplynulých 30 letech pozitivně. "Porevoluční transformace založila dobrý ekonomický vývoj České republiky, a její postavení a životní úroveň lidí je dnes velmi solidní," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. "Dnes, alespoň v řadě našich měst, je vyšší kvalita života než v některých západoevropských metropolích nebo regionálních centrech," dodal.
str ptd
Česká ekonomika se v loňském čtvrtém čtvrtletí dostala do recese
Praha 3. března (ČTK) - Česká ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dostala do recese, když hrubý domácí produkt (HDP) klesl proti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta. Mezičtvrtletní pokles ekonomika vykázala i ve třetím čtvrtletí. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 2,4 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků se ekonomika dostala do recese zejména kvůli propadu spotřeby domácností. Mírné hospodářské oživení očekávají od letošního druhého čtvrtletí.
Bilanci ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku negativně ovlivnily zejména klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností. Meziročně se snížily o 5,5 procenta. Lidé méně nakupovali hlavně předměty dlouhodobé spotřeby. "Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než deset procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
HDP loni v meziročním srovnání rostl v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním kvartále to bylo o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta a v posledním o 0,2 procenta.
"Kumulace bariér v podobě vysoké míry inflace, cen energie a dalších nejistot se však postupně podepsala na ekonomickém výkonu a ve druhé polovině roku začala ekonomika zpomalovat. I když se naštěstí nepotvrdily negativní scénáře extrémních cen energie nebo nedostatku zemního plynu, ekonomika mezičtvrtletně poklesla již podruhé za sebou a dostali jsme se do technické recese," uvedl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Podle něj se ale nenaplnily nejhorší obavy z léta a ekonomika za celý rok vykázala růst.
Výkon ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí byl mírně pod odhadem České národní banky (ČNB), která předpokládala meziroční růst 0,5 procenta. "Zveřejněná data o ekonomické aktivitě potvrzují, že česká ekonomika ve druhé polovině loňského roku přešla do mělké recese. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s očekáváním ČNB výrazněji," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Zatímco ČNB předpokládala pokles spotřeby o 3,3 procenta, ve skutečnosti se snížila o 5,5 procenta.
Také analytici vnímají pokles spotřeby domácností jako hlavní důvod recese. "Hlavním bolavým místem české ekonomiky nadále zůstává spotřeba domácností, která klesá pátý kvartál v řadě. A zatímco celá ekonomika není se svým výkonem daleko od předcovidového roku 2019, spotřeba domácností je skoro osm procent pod ním," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
"V letošním prvním čtvrtletí s veškerou pravděpodobností zaznamenáme pokles HDP i v meziročním vyjádření," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "V mezikvartálním vyjádření by se výkon HDP mohl v letošním prvním čtvrtletí stabilizovat a od druhého čtvrtletí se HDP vrátí k mezikvartálnímu růstu," doplnil Jáč. Za celý rok očekává růst HDP nanejvýš 0,5 procenta.
ČNB očekává hospodářské oživení ve druhé polovině roku. "Odeznění potíží s dodávkami materiálů a komponent do výroby během roku postupně podpoří exportní aktivitu a čistý vývoz významně přispěje k rozjezdu ekonomiky. Na přelomu letošního a příštího roku dojde také k oživení soukromé spotřeby díky odeznění vysoké inflace a obnovení reálného mzdového růstu," uvedl Král. Za letošní rok ČNB očekává pokles HDP o 0,3 procenta, v příštím roce růst HDP přes dvě procenta.
str ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
