Ruská centrální banka zvýšila kvůli inflaci základní úrok na 13 procent
Moskva 15. září (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 13 procent. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Svůj krok zdůvodnila inflačními tlaky, k nimž přispívá růst domácí poptávky, se kterou zatím růst výrobních kapacit nedrží krok. Značný vliv má také oslabení rublu v letních měsících.
Ruská měnová autorita přistoupila ke zvýšení základní sazby už potřetí v řadě. V polovině srpna tak učinila zcela nečekaně a mimo své řádné zasedání. Tehdy základní úrok zvýšila o masivních 350 bazických bodů, tedy o 3,5 bodu procentního.
"Bank Rossiji zváží nezbytnost dalšího zvýšení základní sazby na příštích zasedáních," stojí v dnešním sdělení. Bank Rossiji je oficiální název ruské centrální banky.
Centrální banka zároveň zvýšila odhad míry inflace ke konci letošního roku na 6,0 až 7,0 procenta, zatímco dosud počítala s inflací 5,0 až 6,5 procenta. K datu 11. září se spotřebitelské ceny v Rusku zvyšovaly ročním tempem 5,33 procenta, zatímco centrální banka má inflační cíl na čtyřech procentech.
V srpnu centrální banka mimořádně zvýšila sazby v reakci na rychlé oslabování rublu. Dolar se tehdy k ruské měně dostal nad hranici 100 rublů a hlasy ke zpřísnění měnové politiky v té době zazněly i z Kremlu.
Dnešní zvýšení základní sazby je v souladu s odhady analytiků v anketě agentury Reuters.
"Sazbu jsme zvýšili v důsledku výskytu inflačních rizik a budeme ji na vysokých úrovních držet poměrně dlouho, dokud se nepřesvědčíme o udržitelném charakteru zpomalení inflace," uvedla guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Zmínila mimo jiné, že se v bance diskutuje o možném znovuzavedení povinné výměny zisků v zahraničních měnách na rubly.
"Uvolnění měnové politiky bude možné až ve chvíli, kdy se současný růst cen postupně sníží a s ním úměrně klesnou také inflační očekávání," dodal zástupce Nabiullinové, viceguvernér Alexej Zabotkin.
Směnný kurz rublu po zvýšení sazeb mírně zpevnil, zůstal však v blízkosti 95 rublů za dolar, což je výrazně slabší hodnota než před rokem. Tehdy se za dolar platilo kolem 60 rublů.
Loni na konci února centrální banka v nouzovém opatření zvýšila základní úrok z 9,50 na 20 procent. Tímto zcela výjimečným krokem byla nucena reagovat na zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu, po kterém se Ruská federace ocitla pod silným mezinárodní tlakem. Zemi tehdy začal opouštět zahraniční kapitál, zhroutil se akciový trh v Moskvě a rubl výrazně oslabil. Centrální banka tak musela tlumit negativní dopady takového vývoje.
Po zklidnění situace mohla centrální banka začít měnovou politiku postupně uvolňovat. Už loni na podzim byla základní úroková sazba na 7,50 procenta, kde vydržela až do letošního léta. Když ale citelný pokles kurzu rublu kvůli napjatému trhu práce, silné spotřebitelské poptávce a vysokým rozpočtovým deficitům zhoršil inflaci, byla centrální banka nucena začít měnovou politiku znovu zpřísňovat.
vjn spr
FT: Ceny uranu jsou díky zájmu vlád o jadernou energii nejvýše za 12 let
Londýn 15. září (ČTK) - Ceny uranu se dostaly na maximum za 12 let. Podle poskytovatele údajů o cenách UxC stouply ceny tzv. žlutého koláče za poslední měsíc zhruba o 12 procent na 65,50 USD (1500 Kč) za libru (454 gramů) a dostaly se nejvýše od havárie v japonské elektrárně Fukušima z roku 2011, uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Vlády po celém světě se totiž začínají znovu přiklánět k jaderné energetice a příslušné energetické podniky se předhánějí, aby si zajistily dodávky paliva.
Termín žlutý koláč se používá pro označení prvního stupně zpracování uranové rudy. Je to prášková forma uranu s vysokým obsahem oxidu uranu a název je odvozen od charakteristického žlutého až oranžového odstínu této suroviny. Je to důležitý vstupní materiál pro výrobu jaderného paliva.
Poptávku po uranu ve světě zvyšují vlády, které usilují o energetickou nezávislost prodloužením životnosti současných jaderných elektráren a které uvažují o výstavbě nových elektráren vzhledem k tomu, že ceny plynu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly. Jaderná energie má nyní nakročeno k tomu, aby se znovu stala důležitým zdrojem, protože vlády v rámci boje proti změnám klimatu hledají zdroje bezuhlíkaté energie.
Zájem o jadernou energii prudce snížila jaderná katastrofa ve Fukušimě, po havárii klesla poptávka po uranu i jeho ceny. To způsobilo, že se nerealizovaly nově těžební projekty, což vytvořilo základ pro vyšší ceny v současnosti. Tlak na ceny pak zvýšil politický převrat v Nigeru, který má na globální produkci uranu zhruba čtyřprocentní podíl. Navíc kanadská firma Cameco, která je druhým největším producentem uranu na světě, tento měsíc snížila celoroční výhled produkce kvůli problémům v dole a zpracovatelském závodě v Kanadě.
Ceny jsou však stále ještě daleko od úrovně 73 USD za libru, kde byly před havárií ve Fukušimě. Po havárii byl trh s uranem více než deset let přezásoben, protože Japonsko a Německo začaly své jaderné elektrárny vyřazovat z provozu.
Obchodník společnosti WMC Energy Per Jander uvedl, že růst ceny způsobují především energetické společnosti, nikoliv investoři. V příštích letech podle něj nastane krize, protože odvětví se vrací na úroveň před Fukušimou a vzhledem k tempu rozvoje jaderné energie ve světě v čele s Čínou tuto úroveň překročí.
Minulý týden Světová jaderná asociace (WNA) výrazně zvýšila odhad podílu jaderné energie na celosvětové produkci elektřiny a poptávky po uranu. Odhaduje, že do roku 2040 by mohlo být více než 140 reaktorů v provozu déle, než se dříve čekalo, v provozu přitom budou i malé modulární reaktory o výkonu 35 gigawattů. To bude vyžadovat otevření nových dolů, aby se uspokojila poptávka po uranu, která se zdvojnásobí na 130.000 tun ročně.
Dodávky jaderného paliva také negativně ovlivnila válka na Ukrajině. Rusko totiž hraje zásadní úlohu při přeměně a obohacování uranu.
"Už nějakou dobu existuje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, kterou nyní ještě prohloubila geopolitika," uvedl ředitel makléřské společnosti Ocean Wall Nick Lawson. Předpovídá, že cena uranu by do roku 2025 mohla vzrůst na 200 USD za libru.
irl spr
