Jsou Dušičky, lidé dnes vzpomínají na zemřelé
Praha 2. listopadu (ČTK) - Lidé dnes vzpomínají na své příbuzné a blízké, kteří zemřeli. Druhý listopadový den se tradičně připomíná jako Památka zesnulých, lidově Dušičky, v katolickém liturgickém kalendáři je dnešek zapsaný jako Vzpomínka na všechny věrné zemřelé. Věřící se scházejí na bohoslužbách za zemřelé, hroby se už několik dní plní svíčkami, věnci a květinami.
Hřbitovy mají kvůli Dušičkám prodlouženou otevírací dobu, policisté a strážníci je hlídají kvůli riziku krádeží nebo dopravních komplikací. Některá města v okolí hřbitovů posílila městskou hromadnou dopravu.
Dušičky jsou vzpomínkou na zemřelé, kteří podle katolického pojetí nejsou ještě dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi takzvaného očišťování, které církev nazývá očistcem.
Dušičkám předchází první listopadový den svátek Všech svatých. Ten je podle katolického pojetí společnou slavností lidí, kteří již vstoupili do nebe a jsou spojeni s Kristem, který svou smrtí a zmrtvýchvstáním nebe otevřel.
Původ podzimního vzpomínání na zemřelé pochází z keltských a později slovanských tradic. Napříč kulturami se dny na přelomu října a listopadu pojí se světem mrtvých, který představuje paralelu s ubývajícím denním světlem a nástupem zimy.
Veřejné slavení vzpomínky na všechny zemřelé zavedl benediktinský opat Odilo z francouzského kláštera Cluny po roce 998. Od 14. století zdomácnělo i v Římě. Zvyk slavit v ten den tři mše za zemřelé potvrdil v 18. století papež Benedikt XIV. Od roku 1915 to bylo rozšířeno na celou katolickou církev.
Zatímco české Dušičky jsou spíše tichou vzpomínkou na ty, kteří zemřeli, v jiných zemích panuje v těchto dnech jiná atmosféra. V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena se svátkem Halloween. Halloweenské akce jsou v posledních letech oblíbené i v Česku, nejvíce se ujalo vyřezávání dýní, strašidelné převleky, dekorace nebo různé pochutiny. V Latinské Americe se na Den mrtvých (Día de Muertos) konají průvody barevných masek. V Mexiku je to nejoblíbenější a nejvýznamnější svátek, chápaný jako šťastné shledání mezi živými a mrtvými.
abz rdo
Papež František pojede na letošní klimatickou konferenci OSN v Dubaji
Vatikán 1. listopadu (ČTK) - Papež František poletí na letošní klimatickou konferenci OSN, která se uskuteční od 30. listopadu do 12. prosince ve Spojených arabských emirátech. Papež to řekl v rozhovoru, který dnes odvysílala italská stanice Rai 1. Je to vůbec poprvé, co se hlava katolické církve zúčastní klimatické konference COP (Conference of the Parties). Podle papeže cílem letošní konference COP 28 má být přijetí povinných závazků týkajících se omezení používání fosilních paliv a rozvoje obnovitelných zdrojů.
"Ano, pojedu do Dubaje. Myslím, že odjedu 1. prosince a budu tam do 3. prosince. Zůstanu tam tři dny," uvedl papež v odpovědi na otázku, zda se chystá zúčastnit letošní klimatické konference.
František často vyzývá k větší ochraně životního prostředí ve svých projevech i písemných dokumentech. Učinil tak například v encyklice, což je jeden z nejvýznamnějších papežských dokumentů, kterou s označením Laudate si vydal v roce 2015.
K tématu se papež vrátil v říjnovém dokumentu Laudate Deum. V části pojmenované "Co očekávat od COP 28 v Dubaji?" uvedl, že přechod na obnovitelné zdroje energie a omezování fosilních paliv je stále příliš pomalý. Politiky vyzval, aby přijali závazky v energetické oblasti, které poslouží k omezení růstu průměrné teploty ve srovnání s předprůmyslovou érou do 1,5 stupně. Takové závazky podle hlavy katolické církve musí být efektivní a snadno sledovatelné. Cílem je odstartovat proces, který má být "drastický, intenzivní a počítající s podporou všech".
Podle papeže je odstartování takového procesu jediným způsobem, jak vrátit mezinárodní politice věrohodnost. Považuje to také za konkrétní způsob, "jak výrazně snížit oxid uhličitý a včas se vyhnout horšímu zlu".
Budoucnost fosilních zdrojů bude zřejmě jeden z hlavních bodů konference, která se uskuteční ve státě, pro který prodej ropy a plynu představuje jeden z hlavních příjmů. Další bodem diskuze bude patrně financování a používání kompenzačních mechanismů pro chudší země.
jkh ank
DALŠÍ ZPRÁVY
