České firmy by většinou uvítaly zavedení eura, ukázal průzkum Deloitte
Praha 23. dubna (ČTK) - České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici.
"Z našeho průzkumu vyplývá, že přijetí eura by bylo pro české společnosti bylo spíše přínosem. Samozřejmě jsou se zavedením společné měny spojená i rizika a jednorázové náklady, pozitiva daná větší integrací s evropským trhem a oproštěním od měnového rizika však jednoznačně převládají," uvedla k výsledkům průzkumu, do kterého se zapojily desítky firem, Kateřina Novotná z Deloitte.
Průzkum se uskutečnil v rámci programu Czech Best Managed Companies, který vede Deloitte a pomáhá v něm rozvíjet dobře řízené, privátně vlastněné společnosti. Program podporuje mezinárodní spolupráci a sdílení zkušeností. "Je vidět, že ty nejlépe řízené české společnosti již přechod na společnou měnu řeší a připravují se na to, jak by je ovlivnil," konstatovala Novotná.
Podle firem by zavedení eura v Česku usnadnilo obchod s eurozónou, která je podle statistik nejvýznamnějším partnerem pro české vývozce. Snížily by se také náklady na zajištění proti kurzovému riziku, které firmy pokládají za zbytečný náklad a administrativní zátěž. Podniky také očekávají, že členství v eurozóně by přineslo nižší úroky, a tím i dostupnější úvěry, což by mohlo podpořit investice.
Firmy zapojené do programu Deloitte také očekávají, že by euro v Česku mohlo zvýšit důvěru zahraničních partnerů a investorů, protože by zemi vnímali více propojenou s evropským trhem. Zlepšilo by také konkurenceschopnost českých podniků na evropském trhu, protože by usnadnilo mezinárodní srovnání cen.
Obavy mají firmy z rizika, že by se Česko podílelo na ručení za dluhy jiných zemí eurozóny. Upozorňují také na ztrátu autonomní měnové politiky, kdy by Česká národní banka (ČNB) už nemohla reagovat na specifické problémy české ekonomiky.
V lednovém průzkumu agentury Median pro Český rozhlas Radiožurnál uvedlo 21 procent lidí, že by pro ně osobně bylo zavedení eura prospěšné. Opačný názor mělo 68 procent dotázaných. Prospěšnost společné evropské měny očekávali především studenti a podnikatelé.
Česko se zavázalo přijmout společnou evropskou měnu ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Žádný termín pro zavedení eura ale stanovený není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i ČNB doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.
Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.
str rot
TPA: Počet i objem fúzí a akvizic v ČR v 1. čtvrtletí 2024 meziročně stoupl
Praha 21. dubna (ČTK) - Počet i objem transakcí na trhu fúzí a akvizic v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupl. Na území ČR či se zapojením země se uskutečnilo 22 transakcí za 30,2 miliardy korun. Ve stejné období loni to bylo 17 transakcí za 101 milionů korun. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla poradenská společnost TPA.
Za poměrně výrazným nárůstem objemu je prodej nadpolovičního podílu v plynárenské společnosti GasNet energetické společnosti ČEZ. Byl zároveň nejvýznamnější zveřejněnou transakcí v celém středoevropském regionu. Pro investory jsou atraktivní sektory počítačového softwaru, automatizace, digitalizace a robotizace či telekomunikací, zvýšený zájem zůstává v energetice a finančních službách.
Skupina ČEZ koupila 55,2 procenta podílu v české plynárenské společnosti GasNet, která provozuje v ČR distribuční síť, za zhruba 21,3 miliardy korun. Od akvizice si ČEZ slibuje posílení své pozice na trhu s plynem. Prodej ještě není zcela uzavřen, protože podléhá schválení Evropské komise a ministerstva průmyslu a obchodu.
Druhou nejvýznamnější zveřejněnou transakcí na území ČR v prvním čtvrtletí byla akvizice padesátiprocentního podílu hotelového portfolia skupiny CPI Property Group se sídlem v Lucembursku slovenskou společností Best Hotel Properties. Cena transakce činila 4,4 miliardy korun. "Společnost BHP má v přímém vlastnictví jedny z největších hotelů s celkem 922 pokoji v ČR a na Slovensku. Skupina CPI PG se zaměřuje na pronájem nebytových prostor se zaměřením na kancelářské budovy,“ uvedl partner TPA Valuation Advisory Jiří Hlaváč.
V celém středoevropském regionu, tedy Albánii, Bulharsku, Černé Hoře, Česku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku a Srbsku, TPA registruje meziroční pokles počtu transakcí o zhruba 28 procent na 156. Jejich objem se snížil na 71,3 miliardy Kč ze 102,8 miliardy Kč o rok dříve. Nejvíce transakcí bylo zaznamenáno opět v Polsku a zemí s největším objemem se stala ČR.
"Situaci na trhu fúzí a akvizic nadále ovlivňuje konflikt na Ukrajině, který je pro potenciální investory pokračujícím omezením v podobě nejistoty budoucího vývoje v celém regionu. Nízké objemy transakcí v prvním čtvrtletí 2024 zároveň potvrdily přetrvávající ochlazení trhu ve středoevropském regionu pozorovatelné již v předchozím období,“ upozornil Hlaváč.
Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím loňského roku v celém regionu klesl počet transakcí o 66 a jejich objem o zhruba tři miliardy eur. V Česku počet transakcí mezičtvrtletně klesl o sedm při nárůstu objemu o 40 milionů eur na 1,12 miliardy eur, tedy přes 30 miliard korun.
fd snm
