Hlavní Pulitzerovu cenu za novinařinu získal list The Washington Post
New York 9. května (ČTK) - Letošní hlavní Pulitzerovu cenu za novinářskou práci, která je udělována za veřejnou službu, dostal list The Washington Post za zpravodajství kolem nepokojů v sídle Kongresu z loňského ledna. List The New York Times pak dostal hlavní ocenění za mezinárodní zpravodajství za sérii článků o amerických úderech bezpilotními letouny na Blízkém východě, které kvůli chybám při identifikaci cílů vedly k úmrtím civilistů. Zvláštní uznání dostali novináři působící na Ukrajině, kteří informují o vývoji ruské invaze.
List The Washington Post přišel s interaktivní sérií, která pojmenovala řadu selhání na politické a bezpečnostní úrovni, k nimž došlo před nepokoji v sídle Kongresu, v jejich průběhu i po nich. Za pokrytí bezprecedentního útoku dostala rovněž ocenění fotobanka Getty Images, a to za mimořádné fotozpravodajství.
List The Miami Herald dostal ocenění za mimořádné zpravodajství týkající se zřícení obytného domu ve městě Surfside na Floridě, v jehož troskách zemřelo 98 lidí. Cena za investigativní žurnalistiku putovala listu The Tampa Bay Times za vyšetřování podmínek v tamní továrně na recyklaci baterií. Díky sérii článků místní úřady přijaly nová opatření na ochranu zdraví pracovníků.
Nevládní společnost Better Government Association a list The Chicago Tribune pak dostaly cenu za místní zpravodajství, a to za sérii, jež se zabývala porušováním požárních předpisů ve městě.
Pulitzerovy ceny udílí Kolumbijská univerzita v New Yorku a jsou považovány za nejprestižnější americké novinářské ocenění. Porota vyhlašuje vítěze v 15 novinářských kategoriích, zlatou medaili nicméně udílí jen v jediné, a to za veřejnou službu.
Zvláštní ocenění letos dostali novináři pracující na Ukrajině. "Navzdory ostřelování, únosům, okupaci a dokonce úmrtí v jejich řadách vytrvali ve snaze přinést přesný obraz strašné skutečnosti, čímž přinesli čest Ukrajině a novinářům po celém světě," uvedla Kolumbijská univerzita v oficiálním vyjádření.
Kromě novinářských cen udělila rovněž ocenění v oblasti umění. Nejlepší americkou beletrií minulého roku byl podle poroty historický román Joshuy Cohena z prostředí vlivné izraelské rodiny Netanjahuových. Nejlepší divadelní hrou se stal kus Fat Ham od Jamese Ijamese, který přenáší shakespearovskou klasiku Hamlet do prostředí rodinné grilovačky na americkém Jihu.
krn mka
Reuters: Německo je na hraně zavádění sankcí, obává se zastavení plynu
Berlín 9. května (zpravodaj ČTK) - Německo se přiblížilo limitu v zavádění protiruských sankcí, další zpřísňování by roztočilo spirálu hospodářských problémů. Kritické by bylo obzvláště embargo na ruský plyn, na kterém je německé hospodářství prozatím kriticky závislé. Podle informací agentury Reuters se ale němečtí představitelé již připravují na náhlé zastavení dodávek ruského plynu včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi.
Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu bylo Německo závislé z 55 procent spotřeby na plynu z Ruska. Během několika týdnů se ale podařilo podíl výrazně snížit a nyní podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka činí 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout výstavbou LNG terminálů a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.
Německo se ale obává rychlého odpojení od ruského plynu, který je nezbytný pro německý ocelářský a automobilový průmysl nebo výrobu plastů, proto nepodporuje možné embargo na tuto surovinu. V případě uvalení sankcí na uhlí a ropu z Ruska je ale vstřícné, což je důsledkem připravenosti se bez těchto dodávek již nyní obejít.
Rizikem ale může být zastavení plynu ze strany Ruska. Německo se tak na takovou hrozbu připravuje. Podle Reuters již existuje široký rámec a nyní se pracuje na podrobném postupu. Součástí toho jsou záruky a půjčky energetickým společnostem, aby se vyrovnaly s rostoucími cenami, ale také převzetí kontroly nad strategickými firmami. V této souvislosti se v Německu hovoří o možném znárodnění rafinerie v braniborském městě Schwedt, kterou ovládá ruská společnost Rosněfť. Tato rafinerie totiž zpracovává surovinu z Ruska, což je překážkou v nezávislosti na ruské ropě.
Německá vláda již v dubnu schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Parlament bude o návrhu hlasovat tento týden ve čtvrtek. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze.
Aleš Zápotocký mka
DALŠÍ ZPRÁVY
