Inflace v říjnu vzrostla na 8,5 pct., podle expertů ale inflační tlaky slábnou
Praha 10. listopadu (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává. Ředitel sekce měnové ČNB Petr Král očekává, že v lednu se inflace skokově sníží ke dvěma procentům.
"Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 procenta bylo způsobeno především loňským promítnutím úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny zboží v říjnu stouply oproti loňsku o 10,1 procenta. U služeb zaznamenali statistici meziroční nárůst o 6,1 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 procenta.
Vzhledem ke statistickému ovlivnění výše inflace si Česko pohoršilo v evropském srovnání. V analýze investiční platformy Portu, která sleduje 41 evropských zemí, mělo pátou nejvyšší inflaci, zatímco v září bylo na 13. místě. Pokud by aktuální údaje nezahrnovaly loňský úsporný tarif, bylo by Česko šestnácté. Nejvyšší inflaci v EU má Maďarsko s 12,2 procenta, nejnižší Nizozemsko s minus 0,4 procenta. Na Slovensku je inflace 8,2 procenta, v Polsku 6,5 procenta, Rakousku 5,4 procenta a Německu 3,8 procenta.
Podle analytiků bylo zvýšení inflace jen technického charakteru. "Nepatrný meziměsíční růst inflace a meziroční zpomalení růstu cen valné většiny položek ve spotřebním koši svědčí o tom, že inflace je po odhlédnutí o mimořádné vlivy nadále na ústupu," řekl ČTK analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Shodný názor má i ČNB. Král upozornil, že pokračuje postupné snižování jádrové inflace, která zahrnuje komodity, co nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům. V říjnu byla 4,2 procenta po zářijových pěti procentech. "O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně října. Dezinflační trend je patrný zejména v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách," uvedl Král.
Zásadní bude, zda se opětovné zrychlení inflace promítne do inflačních očekávání, nebo domácnosti i firmy pochopí 'technický' charakter dočasného zrychlení inflace v závěru roku, upozornil analytik Deloitte David Marek. Klíčovým okamžikem pro další vývoj inflace bude podle něj lednové přeceňování zboží a služeb. To určí, jak rychle se dokáže česká ekonomika vrátit k nízké a stabilní inflaci.
Podle dnešní prognózy ministerstva financí klesne příští rok průměrná inflace na 3,3 procenta z letošních 10,8 procenta. ČNB je ve své prognóze zveřejněné minulý týden optimističtější, čeká příští rok průměrnou inflaci 2,6 procenta. Obě instituce do svých predikcí zahrnuly očekávané zvýení regulované složky cen energií, které koncem října avizoval Energetický regulační úřad (ERÚ).
str mha
Míra inflace v Maďarsku v říjnu poprvé od loňského jara klesla pod deset procent
Budapešť 10. listopadu (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v říjnu zpomalil na 9,9 procenta ze zářijových 12,2 procenta. Přispěl k tomu výrazný pokles cen energií, oznámil dnes maďarský statistický úřad. Inflace zvolnila už devátý měsíc za sebou a poprvé od loňského jara se vrátila na jednocifernou hodnotu. Překonala tak cíl, který si maďarská vláda stanovila do konce roku. Analytici v průměru očekávali, že inflace zpomalí na 10,4 procenta.
Ceny energií meziročně klesly o 16,1 procenta, k čemuž nejvíce přispěl pokles ceny plynu o 33,5 procenta. Ceny potravin se naopak o 10,4 procenta zvýšily, služby zdražily o 13,2 procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny pohonných hmot a potravin, činila 10,9 procenta.
Maďarský ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy k údajům uvedl, že inflace by mohla do konce roku zmírnit na šest až sedm procent a příští rok se dostat na šest až pět procent. Tato prognóza nicméně stále představuje zhruba dvojnásobek tříprocentního inflačního cíle maďarské centrální banky.
"Ve skutečnosti nezáleží na tom, zda inflace dosáhne 9,9 procenta nebo 10,1 procenta," uvedl ekonom Péter Virovácz ze společnosti ING. "Důležité je, aby se objevila stabilní dynamika inflace, a to by odpovídalo růstu cen kolem tří, nikoli deseti procent," dodal.
V lednu se inflace v Maďarsku vyšplhala až na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Maďarsko se stále potýká s nejvyšší inflací v Evropské unii.
Maďarská centrální banka se předloni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie covidu-19 zvyšovat náklady na úvěry. Krátce po ní zahájila zvyšování úrokových sazeb také Česká národní banka (ČNB).
V říjnu centrální banka začala snižovat svou základní úrokovou sazbu, která je teď na 12,25 procenta. Analytik Virovácz se domnívá, že centrální banka bude pokračovat ve snižování sazeb, přičemž cyklus uvolňování měnové politiky dosáhne podle něj v příštím roce dna, až bude základní úrok zhruba na sedmi nebo osmi procentech.
Český statistický úřad ČSÚ) dnes informoval, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících zvolňování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala na začátku listopadu základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
lsk spr
DALŠÍ ZPRÁVY
