Kopschova knihovna se po 265 letech dočasně přestěhovala z libereckého kostela
Liberec 14. prosince (ČTK) - Kostel Nalezení sv. Kříže v Liberci po 265 letech dočasně přišel o Kopschovu knihovnu, která je nejstarší ve městě. Kvůli rekonstrukci části kostela budou knihy více než rok uschované v depozitáři Krajské vědecké knihovny v Liberci. Zpět se vrátí v roce 2026, řekl ČTK archivář Biskupství litoměřického Martin Barus.
Nejstarší knihovnu v Liberci založil v 18. století tehdejší liberecký děkan Anton Ignaz Kopsch. V roce 1759 využil přestavby kostela Nalezení sv. Kříže a prostor nad sakristií vyhradil a upravil pro svou cennou sbírku knih. Pro uložení svazků zde nechal zhotovit čtyři objemné barokní skříně s prosklenými dveřmi, které svému účelu slouží až do dnešních dnů. Pozdější liberečtí duchovní správci do knihovny přidávali další a další svazky, pro něž zbudovali další dvě skříně.
"Výjimečnost knihovny, která je stále v majetku libereckého arciděkanství, podtrhuje zejména její trvalé uložení na jediném místě. Přečkala zde všechny války, krize, totality a s nimi spojené pokusy si sbírku přivlastnit," uvedl Barus.
Pro sbírku je to tak nyní první stěhování z kostela od jejího založení. Knihy nechalo arciděkanství přemístit kvůli opravě střechy a zejména restaurování cenných nástropních maleb v místnosti, kde je Kopschova knihovna. Tyto malby, jež zobrazují alegorie vědy a náboženství, vytvořil v roce 1766 pražský freskař Jan Václav Spitzer.
Kopschovu knihovnu tvoří 1801 svazků, z nichž jeden byl sepsán před rokem 1500 a dalších více než 1000 před rokem 1800. Svazky jsou z oborů teologie, historie, zeměpisu, práva, filozofie, medicíny, fyziky i matematiky. "Prim hrála samozřejmě náboženská literatura, především kázání. Zaujala mě však i různá geografická či právnická díla. Z 19. století byla hojná regionální vlastivědná literatura, ale překvapivě také četné svazky děl s vojenskou tematikou,“ dodal Barus.
Všechna tato díla jsou nyní již uložená v krajské knihovně v Liberci. "Kopschova knihovna bude umístěna v klimatizovaném depozitáři až do doby ukončení opravy původních prostor, kam se následně opět vrátí,“ řekl vedoucí Bibliografického oddělení Krajské vědecké knihovny v Liberci Václav Kříček. Pracovníci knihovny toho využijí i k tomu, že provedou odbornou katalogizaci Kopschovy sbírky.
knt kš
Arcibiskupství zpřístupnilo na webu přehled kostelů s betlémy
Praha 13. prosince (ČTK) - Informace o tom, do kterého kostela a v jaký čas se jít podívat na betlém, lze letos opět najít na webu Křesťanské Vánoce. Jde o 13. ročník celorepublikové aktivity, zapojilo se zatím 186 míst. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informoval mluvčí Arcibiskupství pražského Jiří Prinz.
"Veškeré informace o betlémech, zapojených kostelích, časech zpřístupnění i nabídce doprovodných akcí jsou na webu KrestanskeVanoce.cz," uvedl Prinz.
Zájemci na webu najdou nejen časy, kdy je kostel otevřený, ale i stručnou historii betlémů. Vznikla také brožura, která je k dispozici v informačních centrech Prague City Tourism a Středočeské centrály cestovního ruchu.
V Praze a středních Čechách se do ekumenického projektu zapojilo 75 katolických kostelů, čtyři husitské a dva evangelické. K návštěvě a zhlédnutí betlému zvou o vánočních svátcích, nejčastěji od Štědrého dne 24. prosince nebo od Božího hodu 25. prosince.
Své betlémy si v pražské diecézi mohou vytvářet děti samy, podle předlohy, kterou vytvořila Marion Lišková. V každém zdejším zapojeném kostele bude pro děti připravena jedna papírová figurka z jejího betlému.
Historie betlémů sahá do 13. století, vznik prvních jesliček se připisuje sv. Františkovi z Assissi. Původně byly téměř výlučně v kostelích, v českých zemích se tradice změnila. "Před více než dvěma sty lety se přesunuly z kostelů do domácností a mnozí lidé je začali sami vyřezávat. Bylo to důsledkem nařízení císaře Josefa II., který betlémy v kostelích zakázal," popsal Prinz.
Navzdory tomu lze v kostelech vidět unikáty. Například v kostele Panny Marie Královny andělů na Hradčanech vznikly nejstarší postavy betlému podle odhadů okolo roku 1730. Zřejmě po dobu deseti let je vyřezával archivář, který byl dobře obeznámen s tradicí neapolských kašírovaných betlémů, vyplývá z informací, které kostel zveřejnil na webu o betlémech.
ani ptd