Nová kniha přesně ukazuje, kde se v Brně našly kosti a pravěké artefakty
Brno 18. února (ČTK) - Po stopách nejstaršího osídlení Brna se mohou vydat čtenáři nové knihy vydané Moravským zemským muzeem. Přehledně shrnuje lokality na území dnešního města, kde v době kamenné pobývali lidé, případně kde se našly kosti mamutů a dalších pravěkých zvířat. Místa lze vyhledávat podle ulic, terénních útvarů i dalších vodítek. Kniha tak poslouží zájemcům jako průvodce. Autorka Zdeňka Nerudová čerpala hlavně se sbírek zemského muzea a nálezových deníků archeologů.
Brněnská kotlina byla osídlena už před stovkami tisíc let, což dokládají kamenné artefakty, tedy opracované předměty zachované v konkrétních geologických vrstvách. K nejstarším dokladům přítomnosti lidí a jejich nejbližších příbuzných na Moravě patří sekáč a křemenný polyedr, tedy z mnoha stran osekaný valoun. Obojí se našlo na dvou různých místech cihelny na Červeném kopci. Polyedr je starý zhruba 800.000 let, sekáč dokonce o něco starší.
Zhruba 600.000 let mají nálezy dokládající osídlení Stránské skály. "Analýzami bylo potvrzeno, že některé fragmenty zvířecích kostí a několik kamenných artefaktů bylo přepáleno," stojí v knize. Jde tak o jeden z nejstarších dokladů ovládnutí ohně lidmi.
Kosti tehdejších lidí se v Brně zatím nenašly, lze ale usuzovat, že šlo o takzvané archaické sapienty, známé také pod označením člověk heidelberský nebo člověk vzpřímený.
Lidí tehdy nebylo mnoho a nebyli zde neustále, napsala Nerudová. Preferovali výše položená místa nad údolími. Významnou lokalitou, jejíž vyvýšená poloha trochu zaniká v současné výstavbě, byla dnešní Dominikánská ulice v centru Brna a její okolí. Pod nynějším Velkým Špalíčkem se našly kamenné artefakty a pozůstatky ohniště.
Kniha Po stopách nejstaršího osídlení Brna na necelých 300 stranách nabízí desítky plánků, kreseb, dobových fotografií i současných záběrů. Některé nálezy jsou lokalizovány prostřednictvím zeměpisných souřadnic s přesnosti na metr, u jiných je místo spíše výsledkem odhadu, protože lokalita během let zanikla, případně nález nebyl přesně zdokumentovaný.
tmd hj
Z demisí papežů by se neměla stát móda, řekl František
Řím 16. února (ČTK) - Z demisí papežů by se neměla stát móda, papežský úřad je doživotní. V rozhovoru, který dnes zveřejnil deník La Stampa, to řekl papež František. Potvrdil, že krátce před nástupem do funkce podepsal dopis, kde se vzdává úřadu v případě, že by ho nemohl zastávat z vážných zdravotních důvodů. Dodal však, že neví, kde se nyní list nachází.
Debaty o demisi papežů se v katolické církvi pravidelně vrací poté, co se v únoru roku 2013 vzdal úřadu tehdejší papež Benedikt XVI. Stalo se tak poprvé od abdikace Celestýna V. v roce 1294.
Benediktův nástupce František opakovaně řekl, že demisi papeže nelze vyloučit. "Tím ale naprosto nemíním, že by se z demisí papežů měla stát, abych tak řekl, móda," řekl František při nedávné cestě v Africe. "Já to (demisi) nemám zatím na programu. Věřím, že papežské poslání je ad vitam (doživotní)," dodal papež v rozhovoru, jehož autorem je jeho blízký spolupracovník Antonio Spataro.
Papež se také vrátil ke svému předchozímu vyjádření, že krátce před vstupem do úřadu před deseti lety podepsal abdikační dopis, který předal tehdejší vatikánské dvojce, kardinálu Tarcisiovi Bertonemu. "Udělal jsem to pro případ, že bych měl nějaký zdravotní problém, který by mi znemožňoval vykonávat funkci a současně bych nebyl dost při vědomí, abych mohl odstoupit," řekl papež. "Nevím, kde dopis, je," dodal.
Vyjádření, které dnes zveřejnil deník La Stampa, se podle agentury Reuters nese ve výrazně jiném tónu, než ve kterém papež František mluvil o demisi v minulosti. Při návratu z cesty do Kanady loni v červenci papež řekl, že problémy se zdravím a stářím ho vedou k úvahám o zpomalení svého programu nebo odchodu. Ve stejnou dobu řekl mexickým novinářkám, že by odešel, pokud by se stal přítěží, a že by žil v Římě, a nikoliv ve Vatikánu či rodné Argentině.
jkh mka