Prezident Světové banky: Válka na Ukrajině může vyvolat globální recesi
Washington 26. května (ČTK) - Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv by mohly vyvolat globální recesi. Uvedl to prezident Světové banky (SB) David Malpass. Upozornil, že růst německé ekonomiky, která je čtvrtou největší na světě, kvůli vyšším cenám energií už výrazně zpomalil. Snížená produkce hnojiv by pak mohla zhoršit situaci i jinde.
"Když se podíváme na globální hrubý domácí produkt (HDP), je těžké si nyní představit, jak se vyhneme recesi," prohlásil Malpass na schůzce s podnikateli pořádané Americkou obchodní komorou. Konkrétní prognózu však neposkytl a nenaznačil ani, kdy by recese mohla začít.
Ekonomiky Ukrajiny a Ruska by letos měly výrazně klesnout, zatímco růst v Evropě, Číně a ve Spojených státech zpomalí, dodal Malpass. Rozvojové země by měly být zasaženy mnohem více kvůli nedostatku zásob hnojiv a potravin a rovněž kvůli slabším dodávkám energií.
"Samotná představa zdvojnásobení cen energií stačí na to, aby vyvolala recesi," řekl.
Malpass upozornil, že mnoho evropských zemí je v dodávkách ropy a plynu stále příliš závislých na Rusku. A to přesto, že západní země prosazují plány na snížení své závislosti na ruských energiích.
Světová banka minulý měsíc kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu snížila odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok téměř o celý procentní bod na 3,2 procenta, upozornila agentura Reuters.
Hrubý domácí produkt je jedním z nejdůležitějších způsobů měření, jak dobře nebo špatně si ekonomika vede. Pečlivě ho sledují ekonomové i centrální banky. Firmám pomáhá posoudit, kdy mají expandovat a nabírat další pracovníky, nebo naopak méně investovat a snižovat počty zaměstnanců. Vlády jej používají při rozhodování prakticky o všem - od daní až po rozpočtové výdaje. Pro centrální banky je spolu s inflací hlavním ukazatelem při zvažování, zda snížit, nebo zvýšit úrokové sazby.
irl spr
Izrael a Turecko chtějí rozšířit ekonomickou spolupráci
Jeruzalém 25. května (ČTK) - Ministři zahraničí Izraele a Turecka dnes vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po 15 letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.
"Cílem je navázat a rozšířit hospodářskou a občanskou spolupráci mezi našimi zeměmi," uvedl izraelský ministr zahraničí Jair Lapid po boku Çavuşoglua v Jeruzalémě. Dodal, že úředníci začnou pracovat na nové dohodě o civilním letectví.
"Věříme, že normalizace našich vztahů bude mít pozitivní dopad i na mírové řešení (izraelsko-palestinského) konfliktu. Turecko je připraveno převzít odpovědnost a pokračovat v úsilí o dialog," uvedl turecký ministr. Později má v plánu navštívit mešitu Al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu a dějištěm opakovaných střetů mezi Palestinci a izraelskou policií. Çavuşoglu poznamenal, že o této záležitosti jednal s Lapidem.
Izrael a Turecko pracují na nápravě svých dlouho napjatých vztahů. V roce 2010 obě země recipročně stáhly své velvyslance. Stalo se tak poté, co Izraelci zastavili na moři flotilu, která chtěla dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy na protest proti izraelské blokádě tohoto území. Flotila vyplula z Turecka a zásah proti ní se soustředil na největší z plavidel, tureckou loď Mavi Marmara. O život tehdy přišlo devět tureckých aktivistů.
Vztahy se pak postupně zlepšovaly, ale opět se zhoršily v roce 2018, kdy obě země znovu stáhly své velvyslance. Turecko tak učinilo v souvislosti s přesunem amerického velvyslanectví do Jeruzaléma a s palbou izraelských sil na palestinské demonstranty v Pásmu Gazy.
Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci, zprostředkované USA a zaměřené na zřízení nezávislého palestinského státu ve východním Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, se zhroutily v roce 2014. Od té doby na vážná jednání nedošlo.
ngl mka
DALŠÍ ZPRÁVY
