Nikaragujská vláda rozšiřuje v zemi represe i vůči činitelům katolické církve
Managua 3. srpna (ČTK) - Vláda nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy v posledních měsících rozšířila represe vůči kritikům svého autoritářského režimu i na představitele katolické církve v této středoamerické zemi. Podle argentinského zpravodajského serveru Infobae se v této souvislosti v Nikaragui objevují hlasy, které viní papeže Františka, že k represím mlčí.
Režim prezidenta Ortegy, který stojí v čele země od ledna 2007 a pět let vládne se svou manželkou jako viceprezidentkou, jen tento týden nařídil ukončit činnost sedmi katolickým rozhlasovým stanicím v zemi. V případě jednoho z nich dokonce policie vnikla do kostela Pražského Jezulátka ve městě Sébaco, aby zadržela tým, který katolický rozhlas provozoval. Do kostela přišlo tým bránit několik desítek místních věřících, kteří se střetli s policií, a ta asi 20 lidí, včetně kněze Uriela Vallejose, zadržela.
Před měsícem například musely Nikaraguu opustit téměř dvě desítky jeptišek řádu Misionářek milosrdenství, založeného v roce 1950 Matkou Terezou, protože jim Ortegův režim po třech desetiletích působení v zemi zrušil povolení k činnosti. Řád, který tam provozoval mimo jiné dětský domov či domov důchodců, vláda vyhostila proto, že podle ní nedoložil původ příjmů a nezapsal se do registru "zahraničních agentů". Ze stejného důvodu parlament takto znemožnil fungování jen letos pěti stovkám nevládních organizací a sdružení.
Do exilu kvůli obavám o život odešlo z Nikaraguy i několik církevních činitelů a nejméně dva kněží jsou tam ve vězení, uvedl server Infobae. V březnu Ortegova vláda donutila k opuštění země i apoštolského nuncia Waldemara Stanislawa Sommertaga, jemuž zrušila souhlas s působením. Vatikán vyjádřil politování a připomněl, že Sommertag se angažoval v minulých letech ve zprostředkování dialogu mezi opozicí a vládou.
"Nechápu, jak může papež František mlčet k represím vůči kněžím," napsala například na twitteru už v květnu nikaragujská spisovatelka Gioconda Belliová. Naopak nikaragujský novinář Israel González, který se zabývá církevním tématy, papeže Františka hájí. Ukončení působení nuncia Sommertaga je podle něj důkazem, že "mezi Managuou a papežským stolcem nejsou dobré vztahy".
nob ml
Agentura: Střední Evropa by příští rok měla být pro Latinoameričany hitem
Praha 3. srpna (ČTK) - Válka na Ukrajině letos podle státní agentury CzechTourism oslabila zájem turistů z Latinské Ameriky o cesty do střední a východní Evropy. Zástupci cestovních kanceláří a dopravců ale předpokládají, že příští rok budou tyto destinace patřit k nejžádanějším. Návštěvníci z Latinské Ameriky vyhledávají často luxusní a privátní služby, zajímá je gastronomie a nákupy. Na on-line semináři to dnes řekl ředitel zahraničního zastoupení CzechTourism pro Latinskou Ameriku Petr Lutter.
Latinskoamerický trh je podle Luttera stále mírně opomíjeným, přitom z hlediska cestovního ruchu skýtá značný potenciál. "Je tu půl miliardy lidí, z nichž zhruba deset procent si je schopno cestu do Evropy zaplatit," řekl. Před pandemií koronaviru každoročně do Evropy podle něj zavítalo kolem dvou milionů Brazilců a asi milion Mexičanů.
Pokud v České republice nyní chybějí turisté z Asie a Ruska, Lutter vidí slibnou příležitost zaměřit se právě na návštěvníky z Latinské Ameriky.
Kdo z Latinoameričanů má peníze na cestu do Evropy, odjede do ní alespoň jednou dvakrát za život, uvedl dále Lutter. Zcela běžné podle něj je, že dědeček zaplatí pobyt celé rodině na několik dní. Taková skupina čítá deset 15 ale i 20 lidí. Do Evropy se vydávají v průměru na deset až 14 dní, většinou projedou několik zemí.
V Latinské Americe platí podle Luttera pravidlo, že první cesta do Evropy vede do Španělska a Itálie. Praha je destinací, kam si pobyt plánují až při druhé či třetí návštěvě. Před pandemií už se česká metropole ale dostávala do itineráře první cesty, příští rok by o ni mohl opět vzrůst zájem, uvedl. Lidé, kteří kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu cestu zrušili se budou mít zájem podle Luttera do Prahy podívat.
Nejžádanějším místem pro pobyt v ČR je pro turisty z Latinské Ameriky Praha, řekl Lutter. Vyjíždějí z ní na výlety nejčastěji do Českého Krumlova a Karlových Varů. Zájem je ale také o poznání Kutné Hory či Terezína.
Před koronavirovou krizí v roce 2019 navštívilo tuzemsko podle Luttera zhruba 200.000 cestovatelů z Latinské Ameriky. Nejčastěji se ubytovávají ve čtyř a pětihvězdičkových hotelech. Vybírají převážně mezinárodní řetězce, které znají a vědí, co od nich čekat. V tuzemských hotelech se v květnu podle dat Českého statistického úřadu ubytovalo asi 2700 hostů z Brazílie, 2100 Mexičanů a 660 Argentinců.
jif rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
