Ministr energetiky vyzval osm miliónů Australanů, ať šetří elektřinou
Sydney 16. června (ČTK) - Australský ministr energetiky Chris Bowen dnes vyzval domácnosti v Novém Jižním Walesu, kde leží i největší město v zemi Sydney, aby kvůli energetické krizi šetřili elektřinou. Ministr prohlásil, že by lidé neměli používat elektřinu dvě hodiny každý večer, "pokud mají na vybranou". Vyjádřil ale přesvědčení, že se podaří vyhnout výpadkům, informoval zpravodajský server BBC News.
Tento krok následoval poté, co byl pozastaven hlavní australský velkoobchodní trh s elektřinou kvůli prudkému nárůstu cen. Chris Bowen vyzval obyvatele Nového Jižního Walesu, aby šetřili elektřinou, jak jen je možné.
"Pokud máte na vybranou, kdy pustit různé spotřebiče, nepouštějte je mezi šestou a osmou večerní," řekl Chris Brown na tiskové konferenci v Canbeře.
Austrálie je jedním z největších světových vývozců uhlí a zkapalněného zemního plynu. Od minulého měsíce se ale potýká s energetickou krizí. Tři čtvrtiny elektřiny v zemi se stále vyrábí z uhlí a Austrálie je dlouhodobě terčem kritiky za to, že nedělá dost pro snižování emisí investicemi do obnovitelných zdrojů energie.
V posledních týdnech Austrálie pocítila následky přerušení dodávek uhlí, výpadků provozu několika uhelných elektráren a prudkého růstu světových cen energie.
Záplavy na začátku tohoto roku postihly část uhelných dolů ve státech Nový Jižní Wales a Queensland, zatímco technické problémy omezily produkci ve dvou dolech, které zásobují největší uhelnou elektrárnu na trhu v Novém Jižním Walesu.
Přibližně čtvrtina australské kapacity na výrobu elektřiny z uhlí je v současné době mimo provoz. Některým výrobcům elektřiny vzrostly náklady, protože světové ceny uhlí a plynu vzrostly v důsledku sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
Mezitím stoupla poptávka po energii v souvislosti s chladným obdobím roku, které nyní na jižní polokouli panuje, a s tím, jak se australská ekonomika otevírá po uvolnění proticovidových opatření. To vše přispělo ke zvýšení cen elektřiny na velkoobchodním trhu nad hranici 300 australských dolarů (asi 4950 korun) za megawatthodinu, kterou stanovil regulátor trhu, australský operátor energetického trhu (Aemo).
Tento strop však byl pro několik výrobců nižší než výrobní náklady, a ti se proto rozhodli kapacitu neprodávat. Ve středu společnost Aemo učinila bezprecedentní krok a pozastavila trh s elektřinou s tím, že ceny bude stanovovat přímo a výrobcům bude tento výpadek kompenzovat.
dk jrm
Maďarsko prodloužilo platnost stropu cen pohonných hmot a základních potravin
Budapešť 16. června (ČTK) - Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin a pohonných hmot. Strop na úrokové sazby hypoték zůstane v platnosti až do konce roku. Na svém facebookovém profilu o tom bez bližších podrobností dnes informoval maďarský premiér Viktor Orbán.
Inflace v zemích střední Evropy prudce stoupla poté, co ruská invaze na Ukrajinu zesílila po pandemii covidu-19 tlak na růst cen. Centrální banky v regionu proto začaly razantně zvyšovat úrokové sazby. Maďarská centrální banka na konci května zvýšila základní úrok o půl procentního bodu na 5,9 procenta a například bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila základní úrokovou sazbu na začátku května o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta.
Zavedení cenových stropů jsou pilířem snah Orbánovy vlády chránit domácnosti před vyššími životními náklady. I přes tato opatření však míra inflace v Maďarsku vystoupala v květnu na 10,7 procenta z dubnové hodnoty 9,5 procenta.
Podle agentury Reuters vývoj zatím nenaznačuje, že by zvyšování sazeb maďarskou centrální bankou růst inflace výrazně omezilo. Ta by podle březnového výhledu banky za celý letošní rok mohla přesáhnout 9,8 procenta.
Orbánova vláda v polovině listopadu stanovila strop ceny prémiového benzinu s oktanovým číslem 95 a nafty na 480 forintů (29,80 Kč). Až do 27. května směli v Maďarsku za úřední cenu kupovat pohonné hmoty i cizinci, nyní pro ně ale platí tržní cena.
Rozdílný přístup k občanům jiných států Evropské unie vyvolal spor s Bruselem. Maďarská energetická skupina MOL vyzvala k postupnému zrušení tohoto opatření.
Prodloužení stropu na úrokové sazby hypoték, které má chránit dlužníky před vyššími náklady na úvěry, bude dalším zásahem pro maďarské banky. Ty už vlivem vládních opatření na snížení rozpočtového deficitu zatížila daň z nadměrných zisků.
lsk spr
DALŠÍ ZPRÁVY
