296 usd

Litomyšl představuje ranou a pomníkovou tvorbu Stanislava Suchardy

Litomyšl (Svitavsko) 6. června (ČTK) - Městská galerie v Litomyšli dnes zahájila v domě U Rytířů výstavu rané a pomníkové tvorby předního českého sochaře přelomu 19. a 20. století Stanislava Suchardy. Jádro expozice nazvané Emoce národa představuje pět sádrových patinovaných modelů hlav figur, které jsou na pomníku Františka Palackého v Praze. ČTK to řekla Jana Kosková z galerie. 'Cílem je představit ranou a pomníkovou tvorbu Stanislava Suchardy. Jedním z nejzajímavějších exponátů jsou modely hlav z Palackého pomníku, Sucharda je zpracoval velmi expresivně v porovnání s ostatní jeho tvorbou. Hlavy představují emoce, které byly spojované s národním obrozením, zemdlení, zoufalství nebo útisk,' řekla Kosková. V centru pomníku je František Palacký a kolem něj alegorie emocí. Dohromady jich je sedm, výstava jich představuje pět. Návštěvníci si také prohlédnou model pomníku. Pomníková tvorba je v druhém patře galerie. 'Nachází se tam například model pomníku skladatele Karla Bendla. Sucharda při něm vycházel z návrhu na pomník Bedřicha Smetany, zakázku na Smetanovský pomník nevyhrál a jeho návrh se nerealizoval,' řekla Kosková. Galerie vystaví 55 exponátů včetně návrhu Smetanovského pomníku. Odkazuje k výročí Bedřicha Smetany, který se v Litomyšli narodil před 200 lety. Vystavená díla jsou zapůjčená z Muzea hlavního města Prahy, Městského muzea v Nové Pace a především z Nadace Muzeum Stanislava Suchardy. Sucharda se narodil v roce 1866 v Nové Pace, jeho otec byl sochař. Umělecká tradice rodiny sahá ke konci 18. století. Umělecké tvorbě se pak věnovali téměř všichni jeho potomci. Byli to řezbáři, loutkáři, sochaři, malíři a architekti. Stanislav Sucharda první řemeslné znalosti získal v rodinné dílně. Po maturitě na pardubické reálce studoval dekorativní kresbu a modelování a potom sochařství na Uměleckoprůmyslové škole. Byl nejnadanějším žákem Václava Myslbeka. Sucharda obdivoval Myslbekovo dílo, inspiroval se tvorbou Josefa Mánesa nebo Mikoláše Alše. Jeho raný myslbekovský projev se později výrazně proměnil vlivem francouzského sochařství a modernismu. Na přelomu 19. a 20. století stál v čele spolku Mánes. Po celý život působil jako pedagog na pražské Uměleckoprůmyslové škole, krátce pak vedl nově založenou medailérskou školu Akademie výtvarných umění. jlc hj

Vlastivědné muzeum v Šumperku novou výstavou zachycuje fenomén houpání

Šumperk 5. června (ČTK) - Fenoménu houpání se věnuje nová výstava, která se dnes otevřela ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Nese název Jen se tak trochu zhoupnout - Kolébky a houpačky a mapuje nejen jejich historii, ale i měnící se podobu. K přípravě expozice přispěli i samotní obyvatelé, muzeum kvůli ní vyhlásilo sběrnou akci. Výstava bude otevřena do 11. září, řekla dnes ČTK její kurátorka a spoluautorka Kristina Lipenská. 'Vystavené exponáty pocházejí ze sbírek muzea i soukromých sběratelů a všechny jsou nějakým způsobem spojeny s fenoménem houpání. Vedle nejrůznějších druhů houpaček a kolébek proto nechybí ani kočárky a houpací křesla. Část exponátů si návštěvníci mohou na místě vyzkoušet,“ uvedla kurátorka. V úvodu výstavy jsou představeny různé druhy a vývoj kolébek a kočárků, které od nepaměti slouží k uspávání nejmenších dětí. 'Navazující část výstavy patří houpacím koníkům a kohoutkům a jejich historii. Výstava si také všímá, jak a kdy se houpačky začaly objevovat v dílech malířů v různých kulturách. Ve výtvarném umění máme totiž houpačky doloženy už od starověku,' uvedla Lipenská. Expozice mapuje také historii budování dětských hřišť ve světě i v tuzemsku a fotodokumentace současného stavu hřišť v Šumperku a v širším okolí. Samotné výstavě předcházela sběrná akce, která zaznamenala u veřejnosti velkou odezvu. Muzeu se touto cestou podle její kurátorky na výstavu podařilo vypůjčit několik pozoruhodných exponátů. 'K nejcennějším patří jeden z proslulých houpacích koníčků, které v Hrabišíně v 70. letech vyráběl sedlář Jaroslav Boxan. Emotivní minulost má houpací oslík, kterého zakoupil strýc pro svou malou neteř po měnové reformě v roce 1953. Za celoživotní úspory tehdy pořídil oslíka a kilo párků,' dodala Lipenská. Pro výstavu se podařilo také shromáždit obsáhlý soubor současných i historických fotografií domácích houpaček i dětských hřišť v regionu. Pro návštěvníky je proto na výstavě připraveno zákoutí, kde mohou z houpacích křesel sledovat promítání fotografií. Historička umění Kristina Lipenská se spolu s Pavlínou Janíčkovou jako autorky výstavy inspirovaly výzkumem Petry Zsákové ze Šumperka, která se zaměřila na fenomén houpání v různých etapách života člověka. K problematice Zsáková promluví na přednášce, která se uskuteční 13. června v 17:00 v šumperském muzeu. Alena Horáková kš

- Maďarsko kupuje podíl v nalezišti plynu v Ázerbájdžánu, uvedl Szijjártó
- Král Karel III. vyzdvihl odvahu a houževnatost účastníků vylodění v Normandii
- České pohraničí získalo od EU 10 mld. Kč, peníze pomohly přírodě či památkám

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.