Šéfka MMF: Válka mezi Izraelem a Hamásem má dopad na regionální ekonomiky
Rijád/Tel Aviv 25. října (ČTK) - Válečný konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy už má negativní dopady na ekonomiky sousedních zemí. Na investorském fóru v Rijádu to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Varovala také, že vyhlídky globální ekonomiky se mohou dál zhoršit.
"Podívejte se na sousední země - Egypt, Libanon, Jordánsko. Tam jsou dopady už patrné," uvedla Georgievová. Dodala nicméně, že MMF v první řadě znepokojují tragické ztráty na životech.
Izraelský ministr financí Becalel Smotrič v dnešním vysílání armádního rozhlasu uvedl, že státní rozpočet na období 2023-2024 už vzhledem k válce v Gaze není relevantní a bude upraven. Navzdory krizi ale nepředpokládá, že Izrael bude mít výrazné deficity.
Přímé náklady Izraele na válku vyčíslil Smotrič přibližně na jednu miliardu šekelů (5,7 miliardy Kč) denně, ale dodal, že zatím nemá k dispozici odhad nepřímých nákladů na ekonomiku, kterou ochromila i masová mobilizace záložníků. Vyjádřil také znepokojení ze snížení výhledu ratingu Izraele ze stabilního na negativní, k němuž přistoupila agentura SP Global.
Georgievová se svým projev vystoupila den poté, co vysocí finanční představitelé při zahájení fóra v Rijádu varovali, že válka by mohla světové ekonomice jako celku zasadit těžkou ránu.
"Vidíme další nervozitu v už tak neklidném světě," řekla Georgievová. "Jsou země, které jsou závislé na cestovním ruchu, a nejistota je zabiják pro davy turistů," dodala. Podle ní se investoři budou zdráhat do těchto zemí cestovat, zvýší se náklady na pojištění při přepravě zboží a je nebezpečí většího počtu uprchlíků.
Georgievová se také vyjádřila k prudkému růstu úrokových sazeb. "Nejsme nadšeni z toho, že jsme se tak rychle dostali z nuly na pět, ale jsme tam," řekla s odkazem na hlavní úrokovou sazbu americké centrální banky (Fed). "Takže teď naše výzva všem zní: připoutejte se. A ujistěte se, že chápete, že úrokové sazby tady zůstanou delší dobu."
irl spr
Habeck: Německo podpoří průmysl a průmyslové firmy 50 miliardami eur
Berlín 24. října (zpravodaj ČTK) - Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.
"Pokud nebudeme v pokroku udávat tempo, tak se pokrok odehraje bez nás," řekl Habeck. Zdůraznil, že rozvoj se v takovém případě bude týkat Spojených států a Číny, protože tyto země mají rozsáhlé podpůrné programy pro své firmy.
Pomoc, kterou Německo průmyslovému odvětví poskytne, bude založena nejen na dotacích a podpoře podnikatelských investic, ale také na daňových úlevách. Habeck jako další součást pomoci zmínil i finanční pobídky lidem, kteří se rozhodnou i přes důchodový věk nadále pracovat. Toto opatření má pomoci čelit nedostatku kvalifikovaných pracovníků, se kterým se Německo dlouhodobě potýká.
Podle Habecka získají velkou část podpory přímo malé a střední firmy. "Tyto podniky jsou jedním z pilířů země," řekl. Nová průmyslová strategie na ně proto myslí.
Ministr hospodářství na úvod prohlášení zdůraznil, že Německo je pod tlakem změněné geopolitické situace včetně válek. "Exportní země jako Německo tak stojí před novými geopolitickými výzvami," řekl. Budoucí blahobyt Německa závisí na úspěšné dekarbonizaci hospodářství, přechodová fáze je ale značnou zátěží, dodal.
Německá média poznamenávají, že financování podpůrných projektů může uvnitř vlády vyvolat další spor s ministrem financí Christianem Lindnerem. Liberál Lindner odmítá zadlužování a naopak vyžaduje dodržování finanční disciplíny bez zvyšování daní.
Česká vláda v polovině října prosadila takzvaný konsolidační balíček, který jí má pomoci zlepšit veřejné finance. Mimo jiné počítá s tím, že sazba daně firem se zvýší z 19 na 21 procent. Zadlužení České republiky ve druhém čtvrtletí podle statistického úřadu Eurostat činilo 44,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v Německu bylo na 64,6 procenta výkonu ekonomiky.
Aleš Zápotocký spr
