Brněnský hantec zaniká, záchranou má být UNESCO, míní odborník
Brno 8. července (ČTK) - Propagátoři brněnského hantecu jej chtějí navrhnout k zapsání do světového nehmotného dědictví UNESCO. Autor knih o něm a propagátor Jan Hlaváček bude spolu s jazykovými odborníky v září usilovat o registraci brněnské specifické mluvy po bok loutkářství, sokolnictví nebo ruční výroby skla. Zápis v UNESCO by pro hantec znamenal, že se o něm bude učit a dozví se o něm i mladší generace nejen v Brně, a tak nezanikne, řekl ČTK Hlaváček.
Zapsat hantec na prestižní seznam UNESCO není jednoduché. Návrh musí projít několika koly a celý proces trvá přes tři roky. I přesto se Hlaváček snaží být pozitivní. 'Vše musíme odborně, smysluplně a krátce sepsat a v září zaslat do prvního, krajského, kola. Pokud uspějeme, druhý rok se posuneme do celorepublikového kola, i to by pro nás byl úspěch. A za tři roky by nás čekalo v UNESCO celosvětové kolo,' popsal Hlaváček cestu k úspěšnému zápisu.
Brněnský hantec má podle Hlaváčka proti ostatním nehmotným památkám velkou výhodu. Jedním z kritérií pro zápis je výběr nositele, kterých má hantec spousty. 'Oficiálně je napsáno kolem 30 knih, vydáno několik cédéček, spousta článků a existuje i nespočet bakalářských prací, a to i v němčině,' řekl Hlaváček. K hantecu se podle propagátora hlásí kromě Brňanů i lidé z celé republiky a také ze Slovenska.
Díky registraci brněnského sociolektu, tedy dialektu, který dříve v Brně používaly nižší sociální vrstvy, by se hantec podle Hlaváčka zachoval a vyhnul zániku, který mu aktuálně hrozí. 'Tím, že se dnes Brno stává kosmopolitním, tak se hantec vytrácí. Snažíme se o zapsání do UNESCO hlavně kvůli mladým lidem. Mezi mladými je to špatné, většina používá místo němčiny angličtinu, jsme jí válcovaní. Je to naše rodinné, brněnské stříbro, které je důležité si opečovávat,' popsal Hlaváček.
Brněnský hantec se svojí slovní skladbou nejvíce podobá například londýnskému cockney, hantec se ale liší počešťováním slov z jiných jazyků, jako je němčina, francouzština, romština nebo jidiš. V Brně se objevil již v 50. letech 19. století a podle Hlaváčka pochází z vídeňského podsvětí. Aktivně se hantec používal v 19. století a na začátku 20. století a také za dob socialismu, kdy ho brněnští umělci využívali k sebevyjádření a vyhnutí se cenzuře. Dnes se Hlaváček každý měsíc schází s několika desítkami nadšenců a o hantecu debatují.
brs mei kš
Papež František udělil mluvčí ČBK Monice Klimentové Řád sv. Řehoře Velikého
Uherské Hradiště 8. července (ČTK) - Papež František jmenoval vedoucí Tiskového střediska České biskupské konference (ČBK) Moniku Klimentovou do hodnosti dámy Papežského rytířského řádu sv. Řehoře Velikého. Ocenění za dlouholetou obětavou a kreativní službu církvi předal Klimentové v neděli při mši ve Strání na Uherskohradišťsku apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddes Okolo. Klimentová je pátou ženou z ČR, která toto papežské ocenění získala. ČTK to dnes sdělil generální sekretář ČBK Roman Czudek.
"Církev je bytostně spjata s komunikací, protože Bůh sám sebe komunikuje ve svém Synu, vtěleném Slovu, evangelium znamená radostnou zvěst a víra se předává zvěstováním a slyšením zvěstovaného. Komunikace je také služba pravdě. Ocenění Moniky Klimentové je poděkováním ženě, která je od roku 2008 činná při komunikaci církve dovnitř i navenek," uvedl Czudek.
Zlínská rodačka Klimentová je absolventkou fakulty sociálních institucionálních komunikací Papežské univerzity Svatého Kříže v Římě. V letech 2008 až 2010 pracovala jako tisková mluvčí Arcibiskupství olomouckého, byla zodpovědná za mediálním pokrytí návštěvy papeže Benedikta XVI. v ČR v roce 2009. O rok později nastoupila do Tiskového střediska ČBK, kde pracovala do roku 2012. Na ČBK se vrátila v roce 2018 a dodnes tam pracuje na pozici vedoucí tiskového střediska. Kromě své práce se věnuje i dalším aktivitám odborného i charitativního charakteru. Na podzim roku 2023 se stala členkou světového mediálního týmu prvního plenárního zasedání Biskupské synody o synodalitě.
Řád sv. Řehoře Velikého založil v roce 1831 papež Řehoř XVI. na památku papeže sv. Řehoře I. Velikého jako všeobecný záslužný řád. Je udělován lidem, kteří se zasloužili o dobro společnosti, církve a Svatého stolce. Od roku 1994 mohou řád obdržet také ženy. Rytíři řádu mají různá privilegia. Rytířům i dámám je například vyhrazeno čestné místo při papežských ceremoniích. Při vstupu do Vatikánu je Švýcarská garda povinna jim vzdávat čest. Odznakem řádu je osmihrotý, červeně smaltovaný šípový kříž. V modrém okrouhlém středu je zlaté poprsí svatého papeže, které je lemováno nápisem S. Gregorius Magnus. Na zadní straně je vyznačeno řádové heslo Pro Deo et Principe - Pro Boha a Vladaře.
beh kš