Gaza není nemovitost, reagují arabská média na Trumpovo prohlášení
Tel Aviv/Káhira/Londýn 5. února (ČTK) - Americký prezident Donald Trump nevnímá Gazu jako součást Palestiny, jako vlast těch, kteří v ní žijí. Je pro něj nevyužitou příležitostí pro bohaté, hřištěm pro investory, budoucím letoviskem pro turisty a cizince, pro každého kromě Palestinců z Pásma Gazy. Tak reagoval server Middle East Eye na Trumpova opakovaná prohlášení o přesídlení obyvatel Pásma Gazy do okolních arabských zemí a vyjádření, že Spojené státy by mohly Pásmo Gazy vlastnit a že Gazu si představuje jako 'Azurové pobřeží Blízkého východu'. Jeho plány přirozeně vyvolaly reakce v komentářích blízkovýchodních médií, včetně těch izraelských.
Trumpův plán nebude uskutečněn, napsal server The Times of Israel (TOI), protože obyvatelé Gazy, kteří přežili 15 měsíců izraelských útoků, z velké části nechtějí žít ve vyhnanství, a Trump do Pásma Gazy nevyšle americké jednotky, aby odtud vytlačily téměř dva miliony lidí. TOI se zamýšlí i nad možným dopadem Trumpových prohlášení na jednání o rukojmích. Hnutí Hamás si totiž může říct, že pokračující zadržování mužských rukojmích je jediným způsobem, jak Trumpovi zabránit začít plán realizovat.
Donald Trump podle serveru The Jerusalem Post nenavrhl realistickou strategii, ale předložil úvodní nabídku pro další vyjednávání. Jeho cílem není Gazu obsadit, ale donutit arabské země, aby se zapojily do řešení situace uvnitř Pásma Gazy. Jeho radikální návrh má vyburcovat k větší aktivitě Egypt, Jordánsko a země Zálivu, které dosud se zapojením do poválečného řešení situace otálely.
Podle egyptského serveru Al-Masrí al-Jaum Trump návrh přesídlit obyvatele Pásma Gazy vysvětluje zdánlivě humánními důvody. Palestinci by podle něj neměli být ponecháni na zcela zničeném místě. Přesídlení podle něj také neznamená ztrátu národní identity. Ve skutečnosti však podle serveru převzal myšlenky a plány těch nejextrémnějších složek izraelské politiky, které vyzývají k násilnému vysídlení a následné kolonizaci Pásma Gazy.
Svět není pro Trumpa ničím jiným než světem nemovitostí, napsal v komentáři arabský deník Aš-šark al-Avsat. Stát, domovina a historická identita jsou pro něj pouhým mýtem. Stejně tak pojmy jako rodina, vlastnictví a práva. Problém s Trumpem je, že to myslí vážně, přestože zprvu se to zdálo jako vtip, dodal deník a připomněl Trumpovy územní nároky na Kanadu, Panamu, Grónsko a nyní i Gazu.
zdm nob
Trump podepsal memorandum o obnově maximálního tlaku na Írán
Washington 4. února (ČTK) - Americký prezident Donald Trump dnes podepsal memorandum obnovující tvrdou politiku Spojených států vůči Íránu s cílem zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně a zastavit íránský export ropy. Napsala to agentura Reuters. Podle agentury AP šéf Bílého domu rovněž uvedl, že dal pokyny zničit Írán, pokud by na něj Teherán spáchal atentát.
Trump memorandum o Íránu podepsal jen několik hodin před jednáním s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Při podpisu nařízení označil za 'velmi tvrdé' s tím, že váhal, zda tento krok podniknout, píše Reuters. Poznamenal, že Írán nesmí získat jadernou zbraň a že doufá, že bude s Teheránem možné uzavřít dohodu.
V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, Evropskou unií, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
USA ale od dohody za Trumpovy první vlády v roce 2018 jednostranně odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Teherán pak začal dohodu porušovat. Trump zároveň tvrdí, že jeho předchůdce v Bílém domě Joe Biden dostatečně nevymáhal sankce týkající íránského ropného exportu, což podle něj Teheránu umožnilo prodávat ropu a financovat tak vývoj jaderné zbraně a spřízněné milice na Blízkém východě.
Teherán tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje. Šéf MAAE)v prosinci Reuters řekl, že Írán začal obohacovat uran na 60 procent, což je výrazné navýšení směrem k 90 procentům čistoty potřebné k výrobě jaderné bomby.
Trumpovo nynější memorandum mimo jiné vyzývá americké ministerstvo financí k vyvíjení 'maximálního ekonomického tlaku na Írán', a to prostřednictvím sankcí a mechanismů zajišťujících jejich dodržování, tedy postihů vůči subjektům porušujícím sankce. Kromě toho má ministerstvo financí také zahájit kampaň s cílem 'srazit íránský ropný export na nulu'.
ngl jd
