Kameny zmizelých v Truhlářské ulici uctívají památku Anny a Vilmy Sprinzelsových
Praha 18. června (ČTK) - V chodníku v Truhlářské ulici v Praze před domem číslo devět jsou ode dneška dva kameny zmizelých, takzvané stolpersteiny. Připomínají dvě ženy, Annu a Vilmu Sprinzelsovy, které v domě žily a zemřely za druhé světové války. Jedna podlehla tyfu v ghettu v Lodži, druhá byla zabita ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec. Pietního aktu po položení kamenů se zúčastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), pražská zastupitelka Lucie Kubesa (ODS) a také příbuzná obou žen Helena Geedricková.
"Stolperstein v překladu znamená kámen, o který se zakopává, nebo také kámen, na kterém je něco napsáno, a pokud si to chcete přečíst, tak se musíte sklonit. A to je smysl těchto kamenů," řekl Vystrčil. Připomněl, že první kámen byl do chodníku položen v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem. "Němci si po válce začali na své chodníky dávat kameny, které jim připomínaly jejich neslavnou minulost. Já si říkám, jestli v našich ulicích nechybí jiné stolpersteiny, rudé barvy, které budou připomínat, že i v 50. letech byli lidé odvlečeni ze svých domovů, vystěhováni nebo také vražděni," doplnil Vystrčil.
Podle něj mají za sebou i Češi neslavnou minulost a jedna z možností, jak to překonat, je přiznat si to, zabudovat to do svých chodníků, své historie a připomínat si to. Žádný konkrétní projekt v tomto smyslu však nechystá. "Nabídl jsem to jako myšlenku. Já se přiznám, že nemám energii ani sílu to uvést v život," řekl po pietě.
Anna Sprinzelsová vedla se svým manželem rodinný podnik Sprinzels Son v Soukenické ulici. Po smrti manžela se přestěhovala do Truhlářské ulice. Do ghetta v Lodži byla deportována 21. října 1941, zemřela tam na tyfus. Vilma Sprinzelsová byla doktorkou průmyslové chemie. Její manžel odešel do Velké Británie v roce 1938, o rok později poslala do Británie i dvanáctiletého syna Petra transportem, který organizoval Nicholas Winton. Sama zůstala v Praze. Deportována byla 6. září 1942 do Terezína a o několik dní později do vyhlazovacího tábora Malý Trostinec v dnešním Bělorusku, kde byla zavražděna ve věku 43 let.
Autorem projektu je německý umělec Gunter Demnig. První kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Záhy se projekt rozšířil do celého světa. Nápad na uvedení projektu v České republice vzešel z prostředí České unie židovské mládeže, první kameny byly umístěny do pražských chodníků v říjnu 2008. V Praze na Josefově tehdy bylo usazeno prvních deset kamenů zmizelých. Nyní je jich v metropoli přes 300.
ebr snm
V Brazílii se vydražily kritizované koncese na těžbu ropy v ústí Amazonky
Brasília 18. června (ČTK) - Brazilské úřady v úterý vydražily koncese na těžbu ropy a plynu u ústí řeky Amazonky, což vyvolává obavy z ekologického dopadu na amazonský region. Napsaly to tiskové agentury. Ekologové kritizují vládu prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, že neplní své sliby ohledně ochrany životního prostředí. Podle brazilské vlády však příjmy z ropného sektoru pomohou Brazílii financovat snížení emisí.
Národní ropná agentura vydražila v Riu de Janeiro na dvě desítky koncesí. Získala je dvě konsorcia. Jedno tvoří brazilská firma Petrobras spolu s americkou ExxonMobil a druhé americká společnost Chevron s čínskou CNPC. Firmy musí nejprve uskutečnit průzkum, aby zjistily, zda se těžba v oblasti vyplatí.
Ekologové kritizují dražbu kvůli možným negativním dopadům na amazonský region. Poukazují také na to, že oblasti, kde by se měla průzkumná těžba uskutečnit, nemají nutná povolení ohledně dopadu na životní prostředí. "Jedná se o nezodpovědný krok ze strany Národní ropné agentury a o velice riskantní počínání zapojených společností," uvedla ředitelka nevládní organizace Arayara Nicole Oliveiraová. Organizace se spolu s dalšími snažila dražbu zablokovat.
Silné kritice čelí kvůli dražbě vláda prezidenta Luly, který zdůrazňuje nutnost ochrany amazonského regionu. Proti dražbě demonstrovali aktivisté, ekologové a ochránci domorodých národů, které žijí v amazonském pralese. "Brazilská vláda ohrožuje budoucnost všech, jelikož věda jasně ukázala, že je zapotřebí zastavit využívání fosilních paliv všude ve světě," uvedl šéf ekologické koalice Climate Observatory Claudio Angelo. Brazílie letos hostí klimatickou konferenci OSN COP30.
Brazilská vláda však tvrdí, že dodatečné příjmy z ropného sektoru jí pomohou financovat ochranu životního prostředí. Brazílie chce do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Současně však počítá do roku 2030 s nárůstem těžby ropy o zhruba 15 procent na 5,3 milionu barelů ropy denně, píše agentura AFP.
jkh mka
