Správa u obchodníků s kryptoměnami našla chyby ve zdanění za stovky milionů
Praha 11. července (ČTK) - Finanční správa zjistila u obchodníků s kryptoměnami za roky 2019 a 2020 špatné zdanění příjmů za stovky milionů korun. Někteří daň z příjmů plynoucích z transakcí s kryptoměnami nepřiznali či neodvedli. Kontroly obchodníků s kryptoměnami budou nadále pokračovat. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila mluvčí Generálního finančního ředitelství Hana Baráková.
"Rozdíl mezi zjištěnými příjmy a údaji tvrzenými daňovými subjekty v přiznáních k dani z příjmů fyzických či právnických osob těchto subjektů, včetně případů, v nichž daňová přiznání nebyla vůbec podána, činil souhrnně stovky milionů korun," uvedla finanční správa.
Obchodníkům umožnila finanční správa podle mluvčí dodatečně přiznat daňovou povinnost. Někteří na základě výzev správce daně podali daňová přiznání rovněž za období, kterou správa zatím neprověřovala.
Zjištění správy vedla podle Barákové i k identifikaci dalších subjektů, u nichž existuje podezření na nepřiznání příjmů plynoucích z obchodování s kryptoměnami. "Zachyceny byly například i případy kolektivního investování fyzických osob do kryptoměn, při jejichž odprodeji byly zhodnocené peněžní prostředky vyplaceny na bankovní účet zástupce investujících osob, který je následně převedl podle smlouvy na účty jednotlivých investorů, z nichž většina nesplnila svou povinnost přiznat a zaplatit daň," píše se v tiskové zprávě.
Transakce s kryptoměnami bude správce daně kontrolovat i dále. Finanční správa spolupracuje například s útvary, které dohlíží na regulaci v boji proti praní špinavých peněz, či se zahraničními daňovými správami, jež během své činnosti detekují subjekty, kterým plynou příjmy v souvislosti s kryptoměnami a jde o rezidenty České republiky. Finanční správa se zaměřuje i na kryptosměnárny, kryptoburzy či subjekty provozující těžbu kryptoměn. Informace ke zdanění příjmů z kryptoměn najdou obchodníci na webu finanční správy.
Češi letos od začátku ledna do konce května nakoupili kryptoměny za 1,9 miliardy korun, tedy o 40 procent méně než ve stejném období loni. V květnu se objem obchodů pohyboval okolo 400 milionů Kč, což bylo meziročně zhruba stejně. Vyplývá to z údajů největšího obchodníka Bit.plus. Většina obchodů stále připadá na bitcoin a ethereum. Od začátku letošního roku bitcoin ztrácí více než 50 procent, podle analytiků mu uškodilo hlavně zpřísňování měnové politiky a řada problémů v sektoru digitálních měn. V pátek se bitcoin dostal nad 22.000 USD (533.000 Kč).
fsl jw
Kuba před rokem zažila masové protivládní protesty, vláda slaví porážku pučistů
Havana/Madrid/Miami 11. července (ČTK) - Na Kubě či mezi kubánskou komunitou v americkém Miami si dnes připomenou první výročí velkých protestů proti komunistické vládě, které byly největší od roku 1994 a za něž kubánské soudy poslaly do vězení stovky lidí. Demonstrace na podporu kubánského disentu a za konec "diktatury" na tomto karibském ostrově se už v neděli konala v Madridu. Kubánská vláda ale výročí připomíná jako "porážku pokusu o puč" a už několik dní opět zintenzivňuje represe vůči svým kritikům.
O víkendu oznámila dcera předního kubánského disidenta Guillerma Fariňase, že její otec byl v pátek zatčen a že rodina o něm nemá žádné zprávy. Už od začátku června nemá informace o svém příbuzném ani rodina dalšího známého kritika kubánské vlády Josého Daniela Ferrera, který je rovněž ve vězení. Rodina ale neví, ani v jakém. Ferrer byl zatčen po loňských protestech a k jeho propuštění vyzval už loni i Evropský parlament či americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Spojené státy o víkendu oznámily další sankce vůči třem desítkám kubánských činitelů kvůli represím za protivládní protesty z loňského července. Jména, jichž se sankce týkají, nezveřejnily, ale podle serveru Deutsche Welle jde o vysoké funkcionáře komunistické strany. Ta je stále jedinou legální politickou stranou na Kubě.
Kuba zažila loni 11. července největší protivládní demonstrace od roku 1994. Jejich příčinou byly dlouhodobé represe vůči kritikům režimu a zoufalá životní úroveň velké části Kubánců, zhoršená navíc pandemií covidu-19 a s ní souvisejícím omezením cestovního ruchu. Kubánská vláda viní z ekonomické krize americké obchodní embargo, jež trvá od 60. let minulého století, a zpřísnění sankcí za předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle kubánské prokuratury je kvůli loňským červencovým protestům stíháno na 790 lidí, z toho pět stovek dostalo tresty, mnozí z nich až 25 let vězení za vzpouru.
Podle španělské nevládní organizace Prisioners Defenders je nyní na Kubě tisíc politických vězňů, zatímco začátkem loňského července jich tam bylo 152.
nob
DALŠÍ ZPRÁVY
