Analýza: Mezi lety 2014 až 2023 ČR získala od EU více než 1,2 bilionu korun
Praha 24. března (ČTK) - Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací ČR získala také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, kterou má ČTK k dispozici a jež čerpala data z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu získaly obchodní společnosti.
Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017, a to téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s 16procentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel 15 procenty. Nejméně peněz z operačních programů připlynulo v roce 2023 a 2014. Tyto dva roky se na celkové částce podílely každý méně než procentem.
Podle analýzy Praha získala 16 procent dotací, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to bylo 13 procent a po 11 procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU. Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.
CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy.
Téměř 30 procent celkového objemu dotací z programů EU vyčerpaly obce, kraje a přidružené celky. Akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a další obchodní celky získaly více než 22 procent z objemu. Organizace zřizované ústředními orgány státní správy dostaly 15 procent, organizační složky státu deset procent, Správa železnic osm procent a státní a veřejné vysoké školy šest procent.
Obchodní společností získaly v období let 2014 až 2023 dotace z programů EU v celkové výši 275,6 miliardy korun. Více než polovina z nich připadla na akciové společnosti, necelá polovina na společnosti s ručením omezeným. Družstva, evropské společnosti a veřejné obchodní společnosti se podílely dvěma procenty.
Více než pětinu dotací obchodním společnostem z programů EU získaly firmy se sídlem v Praze, konkrétně 57,3 miliardy korun. Po 12 procentech připadlo na společnosti se sídlem v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Bylo to 32,5 miliardy korun. Společnosti se sídlem v Karlovarském kraji se na celkovém objemu dotací podílely dvěma procenty, tedy necelými pěti miliardami Kč, a o zhruba 2,5 miliardy více získaly společnosti na Vysočině. Společnosti se sídlem v prvních čtyřech krajích v pořadí získaly 54 procent dotací a na poslední čtyři kraje pak zbylo 12 procent.
jbr rot
Index: Podílové fondy v únoru investorům vesměs dál vydělávaly
Praha 24. března (ČTK) - Podílové fondy v únoru investorům dál vydělávaly. Akciové fondy za první dva měsíce roku vynesly šest procent, dluhopisové fondy 0,8 procenta a smíšené fondy 2,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Fondy byly převážně ve výrazném plusu i za rok 2023.
Partners index akciových fondů rostl během února o čtyři procenta, dluhopisových fondů o 0,4 procenta. Smíšené fondy reagovaly na růst akcií i dluhopisů a rostly o 1,7 procenta.
Ceny akcií reagovaly podle analytika Partners Martina Mašáta pozitivně především na dobré korporátní výsledky za poslední čtvrtletí, které neovlivnily ani vysoké úroky. Od počátku roku vzrostl index světových akcií o 5,3 procenta.
Ceny korunových dluhopisů naopak podpořila meziroční inflace, která se za leden dostala pod tři procenta. "Platí, že při poklesu výnosů roste poptávka po dluhopisech, a tedy i jejich ceny, což pomohlo k dalšímu kladnému zhodnocení konzervativním dluhopisovým fondům," uvedl Mašát.
Akcioví investoři se upnuli v posledních měsících především na technologický sektor, kde očekávají budoucí zisky plynoucí z využití umělé inteligence, sociálních sítí a z automatizace. "Z analytických kruhů se začíná šířit názor, že ceny sedmi hlavních akcií, tzv. Magnificence 7, jsou přestřelené, takže by mohla nastat určitá korekce,“ podotkl Mašát.
Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v ČR se pohybovala v únoru okolo čtyř procent. Za posledních 12 měsíců jsou investoři v plusu v průměru skoro dvacet procent.
Výnosy českých státních dluhopisů klesaly, respektive jejich ceny rostly v souladu únorovým snížením základní sazby o 0,5 procenta. Krok České národní banky nebude nejspíš poslední a je podpořen meziroční inflací, která se dostala do cílového pásma kolem dvou procent.
Za posledních 12 měsíců jsou konzervativní fondy o 8,6 procenta výše. "Konzervativní investoři používající kvalitní dluhopisové fondy se mohou těšit z reálného zhodnocení svých konzervativních rezerv, respektive zhodnocení fondů je aktuálně násobně vyšší než meziroční inflace, která za posledních 12 měsíců spadla na 2,3 procenta," upozornil Mašát.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, vzrostl podle údajů Asociace pro kapitálový trh v roce 2023 o 187 miliard na 939 miliard korun. Investice do fondů rostly jak díky tržnímu zhodnocení, tak přílivu nových investic. Dluhopisové fondy podle váženého průměru loni vydělaly osm procent, smíšené fondy 11 procent, akciové fondy 17 procent a peněžní fondy šest procent.
fd rot
