Přebytek bilance běžného účtu Japonska byl loni díky slabšímu jenu rekordní
Tokio 10. února (ČTK) - Přebytek bilance běžného účtu Japonska v loňské roce dosáhl rekordních 29,3 bilionu jenů (4,7 bilionu Kč). Ve srovnání s předchozím rokem stoupl o 29,5 procenta. Přispěly k tomu rekordní výnosy ze zahraničních investic, slabý kurz jenu a pokles schodku obchodní bilance. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo japonské ministerstvo financí.
Bilance běžného účtu je nejkompletnějším měřítkem obchodu. Nezahrnuje pouze obchod se zbožím a službami, ale také tok investic a dalších plateb mezi Japonskem a světem.
Primární příjmy, které ukazují, kolik Japonsko vydělalo na zahraničních investicích, se zvýšily o 11,3 procenta na rekordních 40,2 bilionu jenů. Podíl na tom podle ministerstva měly vyšší výnosy zahraničních dceřiných společností ve finančním, maloobchodním a automobilovém sektoru. Vyšší byly i výnosy z přímých zahraničních investic domácích společností a příjmy ze zahraničních dividend, jejichž výši podpořil vývoj směnných kurzů. Průměrný kurz jenu loni klesl vůči americkému dolaru o 7,8 procenta. Slabší jen zvýšil hodnotu výnosů ze zahraničních investic.
Údaje přicházejí v době, kdy jsou vyhlídky na globální tok investic a obchodu stále více nejisté kvůli celním hrozbám nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho výzvám, aby ostatní země zvýšily investice v USA. Dodávky Tokia pravděpodobně letos ovlivní obnovená obchodní válka mezi USA a Čínou, dvěma největšími obchodními partnery Japonska.
Japonský premiér Šigeru Išiba se minulý týden na setkání s Trumpem zavázal zvýšit japonské investice v USA na jeden bilion USD (24,3 bilionu Kč). Trump řekl, že Japonsko bude dovážet "rekordní množství" amerického zkapalněného zemního plynu (LNG). Oba politici rovněž naznačili, že japonská společnost Nippon Steel by mohla do americké United Steel spíše výrazněji investovat, než ji koupit.
Schodek obchodu se zbožím klesl o 40 procent na 3,9 bilionu jenů. Vývoz se zvýšil o 4,5 procenta na 104,87 bilionu jenů díky vysoké poptávce po zařízení na výrobu polovodičů a dopravních prostředcích. Dovoz pak vzrostl o 1,8 procenta na 108,77 bilionu jenů kvůli vyšším dodávkám osobních počítačů a barevných kovů. Hodnota nákupů uhlí a energie se ale díky klesajícím cenám snížila.
Schodek obchodu se službami klesl o 10,3 procenta na 2,62 bilionu jenů díky oživení zájmu o turistiku. Loni Japonsko navštívilo rekordních 36,87 milionu zahraničních turistů, částečně díky slabšímu jenu. Přebytek bilance cestovního ruchu činil rekordních 5,9 bilionu jenů. Přebytek znamená, že výdaje zahraničních návštěvníků v Japonsku převýšily částku, kterou japonští turisté utratili v zahraničí.
irl spr
ČNB letos čeká schodek veřejných financí 2,4 pct HDP po loňských 2,6 pct HDP
Praha 7. února (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) letos očekává schodek veřejných financí 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), proti loňsku by se tak snížil o 0,2 procentního bodu. Příští rok předpokládá jeho další snížení na 2,3 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 14. února.
Odhad salda za loňský rok má centrální banka optimističtější než ministerstvo financí, které ve své prognóze z minulého týdne uvádělo deficit 2,8 procenta HDP. Konečné údaje zatím nejsou k dispozici. Pro letošní rok je naopak ČNB mírně pesimističtější než ministerstvo financí, které očekává schodek veřejných financí 2,3 procenta HDP.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle ČNB klesl na 2,2 procenta HDP z předloňských 3,4 procenta HDP. Letos centrální banka ale očekává mírné zvýšení strukturálního schodku na 2,3 procenta HDP. Prognóza ČNB je tak opět mírně skeptičtější než výhled ministerstva financí, které předpokládá v letošním roce strukturální deficit dvě procenta HDP.
Celkové zadlužení vládního sektoru letos podle ČNB vzroste na 44,2 procenta HDP z loňských 43,4 procenta HDP. V příštím roce očekává centrální banka další zvýšení dluhu na 44,9 procenta HDP.
Predikce ČNB očekává letos a v příštím roce také zpomalování tempa růstu mezd, a to v nominálním i reálném vyjádření. Nominální mzdy by se letos měly zvýšit o 6,1 procenta a příští rok o pět procent, když loni rostly o 6,9 procenta. Reálně by mzdy letos měly růst o 3,7 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Loni se reálné mzdy zvýšily o 4,4 procenta, když předtím dva roky klesaly.
Nezaměstnanost podle prognózy ČNB bude pokračovat v pozvolném růstu. Letos dosáhne podíl nezaměstnaných v průměru 4,1 procenta po loňských 3,8 procenta. V roce 2026 ministerstvo očekává její další zvýšení na 4,2 procenta.
str rot
