Burzy

Cena kakaa je na dalším rekordu, od začátku roku si připisuje přes 180 procent

New York 17. prosince (ČTK) - Cena kakaa se dnes na světovém trhu vyšplhala na další rekord. Termínový kontrakt na kakao se na newyorské burze dostal do blízkosti 12.000 dolarů (zhruba 286.000 Kč) za tunu, od začátku roku je cena vyšší o více než 180 procent, píše server CNBC. Ceny kakaa tlačí vzhůru obnovené obavy z nepříznivého počasí a omezené sklizně v západní Africe. Ta se na celosvětové produkci kakaa podílí zhruba třemi čtvrtinami. Kakao je klíčovou ingrediencí při výrobě čokolády. Podle analytiků z nizozemské bankovní společnosti ING zaznamenal trh s kakaem v sezoně 2023/2024 nejvyšší převis poptávky nad nabídkou za více než 60 let Analytik trhu komodit v bance ING Warren Patterson nedávno uvedl, že vyhlídky pro novou sezonu jsou sice příznivější, stále však panují obavy ohledně vývoje počasí v západní Africe a jeho možných dopadů na produkci. "Prognózy nyní ukazují, že produkce v západní Africe, která se na globální produkci podílí z více než 70 procent, se zvýší. Jsou tu však rizika kvůli současnému špatnému počasí," napsal Patterson ve zprávě zveřejněné minulý týden. Dodal, že příští rok se ceny kakaa pravděpodobně budou držet na historicky vysokých úrovních, což podle něj bude nezbytné, aby se poptávka dál výrazně nezvyšovala. pmh spr

Obchodníkům se zlatem před Vánocemi rostly tržby o desítky procent

Praha 15. prosince (ČTK) - V předvánočním období rostou zlatníkům a obchodníkům se zlatem tržby ve srovnání s celým rokem o desítky procent, nárůst zaznamenali letos i v meziročním srovnání. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci zlata a šperků. Kvůli rekordní ceně zlata Češi podle nich kupují letos spíše menší šperky a nižší gramáže zlatých slitků nebo mincí. Nejčastěji je pořizují prarodiče vnoučatům. Předvánoční prodeje zlatých nebo stříbrných mincí a slitků coby dárek pod stromeček v prosinci v Česku meziročně vzrostly o 15 procent. Zájem v období adventu letos vzrostl o zhruba 33 procent v porovnání s předadventním obdobím, vyplývá ze statistik lídra v prodeji drahých kovů společnosti Golden Gate. "Mince kupují nejčastěji rodiče nebo prarodiče pro své potomky. Pro děti Češi vybírají mince s pohádkovou nebo filmovou tematikou, pro dospělé většinou sběratelské kousky a zlaté slitky,“ řekl analytik společnosti Pavel Ryba. "Začátek prosince je trochu pomalejší než listopad 2024, ale nabírá to na síle," doplnil ředitel společnosti Zlaťáky.cz Martin Štich. Mezidenní nárůst tržeb je v prosinci zhruba 15 procent. Ve srovnání s rokem 2023 je prosinec silnější. "Odhaduju, že skončíme o pětinu lépe než v loňském prosinci. Samozřejmě při srovnání s roky 2021 a 2022, kdy zlato zažívalo doslova zlaté časy, nedosahujeme stejných tržeb. Je nutné říct, že zlato stojí zhruba o 40 procent víc," podotkl. I když cena zlata stoupla na historická maxima, v případě nákupu zlatých šperků jako vánočního dárku nehraje růst ceny příliš velkou roli, míní ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek. Nejvyšší cena drahého kovu v historii ale na vánoční nákupy vliv má, lidé podle něj kupují menší šperky než v minulých letech. Vzhledem k meziročnímu nárůstu ceny zlata, která je kolem 20.000 korun na unci, Češi letos na Vánoce nadělí za stejné peníze jako loni o třetinu méně zlata, dodal. "Přestože poptávka po zlatě příliš nepodléhá sezonním či módním trendům, i letos v adventním čase pozorujeme zvýšený zájem," uvedl Antonín Hujer z České mincovny. Vzhledem k raketovému nárůstu ceny zlata v uplynulých měsících zákazníci aktuálně preferují spíše menší gramáže. "Ty jsme schopni nabídnout v podobě slitků či investičních mincí, které razíme v řadě hmotností, od jedné pětadvacetiny trojské unce, tedy 1,24 gramu, po celý jeden kilogram," poznamenal. Slitky drahých kovů jako dárek kupují nejčastěji prarodiče pro svá vnoučata jako investici do budoucna, upozornil Pilíšek. Obvykle takto nadělují zlato v hodnotě kolem 5000 korun. V podobné cenové relaci lze nyní podle něj pořídit dva gramové slitky. Ještě loni bylo do 5000 korun možné koupit populárnější zlaté mince, letos se cena těch nejlevnějších pohybuje nad hranicí 8000 korun, poznamenal. fd snm

Vláda Cookových ostrovů usiluje o hlubokomořskou těžbu, aktivisté jsou proti

Avarua (Cookovy ostrovy) 11. prosince (ČTK) - Vláda premiéra Marka Browna na Cookových ostrovech usiluje na dně Pacifického oceánu o těžbu polymetalických konkrecí, což jsou malé kusy hornin, které obsahují velké množství kovů, především železo a mangan, ale i měď, kobalt, nikl a zlato. Příznivci si od toho slibují zářnou budoucnost pro tichomořské ostrovy. Odpůrci, zejména z řad ekologických aktivistů, upozorňují, že by to mohlo mít neblahé důsledky na životní prostředí, kdy právě tyto ostrovy jsou nejvíce ohroženy klimatickou změnou. Informovala o tom stanice BBC. I přesto, že pro Cookovy ostrovy představuje moře v důsledku stoupajících hladin ohrožení, je na něm země stejně jako řada jiných tichomořských ostrovů závislá. Poskytuje jim obživu v podobě rybolovu, turismu a nyní z něho možná budou získávat i polymetalické konkrece. Země totiž v roce 2022 vydala pětileté průzkumné licence třem společnostem zabývajícím se těžbou na mořském dně, ačkoliv její vláda neoznámila, zda a kdy by těžba mohla začít, píše server Benar News. Hlubokomořské těžba těchto kusů vzácných kovů může podle zastánců pomoc světu s přechodem od fosilních paliv. Tvrdí také, že těžba na dně moře způsobuje méně škody než těžba v zemi. "Naši děti budou moct studovat na jakékoliv univerzitě na světě, aniž by si musely brát studentskou půjčku," řekl na obhajobu těžby Brown. Dále si podle něj země bude moct dovolit zavést zdravotnictví, jaké funguje na Novém Zélandu a Austrálii, kam se většina obyvatel ostrova jezdí léčit. "Víme, že posledních 20 let se nám nedaří získat finanční prostředky od zemí, které jsou zodpovědné za daleko větší množství emisí, takže musíme hledat způsoby, jak se chránit sami," vzkazuje premiér těm, kteří mu oponují kvůli neznámým důsledkům, které může těžba způsobit. Aby vláda přesvědčila své občany, organizuje s nimi napříč všemi 15 ostrovy setkání, kde se jim snaží hlubokomořskou těžbu představit. Komunikuje proto i s početnou diasporou na Novém Zélandu. Nevýhody těžby jsou však podle aktivistky June Hoskingové opomíjeny. "Žádáme o více času na důkladný nezávislý výzkum a na to, abychom si mohli lépe představit možná rizika," podotkla jiná aktivistka Alanna Matamaruová Smithová z ekologické organizace Te Ipukarea Society. Hlubokomořskou těžbu kritizoval už v roce 2013 například britský biolog Paul Tyler. Podle něj by se takto mohly ocitnout v ohrožení některé živočišné druhy. "Když zničíte určitou oblast těžbou, živočichové, kteří tam žijí, se budou muset zkusit přesunout jinam nebo prostě uhynou," uvedl Tyler. bat nim

Cena kávy arabica je na rekordu, od začátku roku je vyšší o 80 procent

Londýn/New York 10. prosince (ČTK) - Ceny kávy arabica se dál zvyšuje a dnes odpoledne se dostala na rekordních 3,44 USD za libru (0,45 kg), v přepočtu 182 Kč za kilogram. Od začátku roku je vyšší zhruba o 80 procent. Cena kávy robusta se na rekordní hodnotu dostala už v září, napsal zpravodajský server BBC. Na konci listopadu se cena kávy arabica dostala na 3,18 USD za libru, což bylo maximum od roku 1977. Od té doby její ceny vzrostly o dalších zhruba osm procent. Ceny robusty, která nachází uplatnění zejména při výrobě instantní kávy, ze zářijového rekordu sice sestoupily, i tak ale od začátku roku vykazují nárůst přibližně o dvě třetiny. Trh v příštím roce očekává problémy s produkcí vzhledem k tomu, že úrodu v Brazílii a Vietnamu zasáhlo špatné počasí. Jde o dva největší producenty kávy na světě. Brazílie je hlavním producentem arabiky, která se využívá zejména v zrnkové kávě. Z Vietnamu pochází nejvíce robusty na světě. Nedávné deště ve Vietnamu zaplavily kávová pole a zpozdily úrodu. Brazílii pak v srpnu zasáhlo největší sucho za 70 let, po němž na podzim následovaly silné deště. "Hlavním motorem jsou obavy z úrody v Brazílii v roce 2025," řekl analytik komoditního trhu Ole Hansen ze Saxo Bank. "(Extrémní počasí) vyvolává obavy, že by úroda mohla být špatná," dodal. Podle BBC zní také varovné hlasy ze strany výrobců. Na listopadové akci pro investory zástupce společnosti Nestlé David Rennie řekl, že kávový průmysl čelí těžkým časům. Připustil, že společnost bude muset upravit ceny a velikost balení "Nejsme imunní vůči cenám kávy, to zdaleka ne," uvedl Rennie, který je v Nestlé vedoucím oddělení kávových značek. boz spr

Obchodník s komoditami Cargill plánuje propustit pět procent zaměstnanců

New York 3. prosince (ČTK) - Americký obchodník s komoditami Cargill plánuje zrušit asi pět procent pracovních míst. O práci tak přijde zhruba 8000 zaměstnanců. Firma se k tomuto kroku rozhodla poté, co se její tržby v posledním finančním roce propadly kvůli poklesu cen plodin na několikaletá minima, uvedla agentura Reuters. Obchodníci se zemědělskými produkty, včetně soukromé firmy Cargill, jsou nyní pod tlakem. Ceny komodit s nimiž obchodují, jako pšenice, kukuřice a sója, jsou totiž nejníže za téměř čtyři roky a marže ze zpracování plodin se snížily. Většina pracovních míst ve firmě bude zrušena ještě v letošním roce, uvedl prezident a generální ředitel Brian Sikes v interním sdělení, do kterého měl Reuters možnost nahlédnout. Firma se podle něj zaměří na zefektivnění organizační struktury odstraněním vrstev, rozšířením působnosti a odpovědnosti manažerů a omezením duplicitní práce. Společnost plánuje 9. prosince schůzku, na které sdělí informace o své restrukturalizaci, dodal Sikes. Firma Cargill existuje více než 160 let a má přes 160.000 zaměstnanců. V uplynulém finančním roce, což je do konce května 2024, firmě klesly tržby na 160 miliard USD (3,9 bilionu Kč) ze 177 miliard USD v předchozím roce. Zisk se snížil na 2,48 miliardy USD a byl nejnižší od finančního roku 2015/2016. irl spr

Z komodit na světových trzích letos výrazně zdražuje kakao a káva

Londýn/Praha 1. prosince (ČTK) - Z komodit na světových trzích v prvních 11 měsících letošního roku výrazně zdražily především kakao a káva, jejíž cena se dostala na rekordní hodnoty. Zvyšují se i ceny zlata, stříbra či plynu. Naopak výrazně zlevnila pšenice, kukuřice či sójové boby, klesla také cena ropy. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce listopadu klesl o jedno procento. "Ceny komodit v září výrazně povzbudil ekonomický stimul v Číně, naopak po amerických prezidentských volbách na počátku listopadu jim srazil hřebínek silný dolar a horší výhled některých ekonomik. Na čele výkonnosti zůstává kakao a na přední místo se prodrala káva, která na konci listopadu vystoupala na historické rekordy," řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Nejvyšší růst z komoditního trhu předvádí podle něj v tomto roce kakao, letos už přidává 111 procent. Cena kávy akcelerovala v listopadu, kdy se dostala na rekordy. Od začátku roku má za sebou vzestup už o 75 procent. V případě obou těchto 'soft' komodit se na jejich cenovém růstu nejvíce podepsalo nepříznivé počasí. V případě kávy ale důležitou roli hraje také strach obchodníků ze zavedení cel v USA. Výrazného růstu si letos užívají také drahé kovy. Cena zlata od začátku roku do konce listopadu vzrostla o 28 procent, uvedl analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Růst podporuje zvýšená poptávka centrálních bank, investoři hledající bezpečné přístavy a očekávání poklesu úrokových sazeb. Stříbro v růstu v podstatě kopírovalo zlato. Výsledkem je zvýšení ceny o 27 procent. Proti tomu palladium letos ztrácí 10,5 procenta. Další průmyslový cenný kov platina zatím klesl o 6,8 procenta. V případě energií není podle Tylečka situace jednoznačná. Výrazně roste cena zemního plynu. V USA přidává tato komodita 31 procent a v Evropě dokonce 47 procent. Situaci ovlivňuje nejistota kolem dodávek z Ruska. Na plyn reaguje také cena elektřiny, která od začátku roku vykazuje na burze v Lipsku nárůst o sedm procent. Cena kontraktu na uhlí v Rotterdamu letos přidává osm procent. Při pohledu na ceny ropy je situace pozitivní. Severomořský Brent letos oslabuje o pět procent a texaský benchmark WTI o čtyři procenta. Trh bojuje s očekávaným přebytkem v příštím roce a se spekulacemi o snížení těžebních kvót v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ceny kovů jsou letos nevyrovnané. Hliník letos v Londýně přidává devět procent a měď asi pět procent, naopak cena oceli v Číně ztrácí 17 procent a cena želené rudy v Singapuru 24 procent. Trh s kovy se letos otřásá kvůli problémům čínského nemovitostního sektoru, podotkl Tyleček. Spotřebitelé mohou profitovat z letošního poklesu cen obilovin. Cena pšenice vykazuje pokles o 14 procent, cena kukuřice pak o 12 procent. Cena sójových bobů se propadla o 24 procent. Hlavním důvodem je očekávaná globální nadúroda a vysoké zásoby z posledních let. V listopadu se výrazně projevuje také síla amerického dolaru, který prodražuje export z USA. fd spr

Káva je na burze nejdražší od roku 1977, libra arabiky stojí 3,18 dolaru

Londýn/New York 27. listopadu (ČTK) - Ceny kávy arabica se dnes na světových trzích dostaly na téměř padesátileté maximum. Mezi důvody jsou problémy v dodavatelském řetězci a obavy z cel, která chce po svém nástupu do úřadu v lednu zavést zvolený americký prezident Donald Trump, uvedl server listu Financial Times (FT). Cena odrůdy arabica vzrostla na 3,18 USD za libru, což je nejvyšší úroveň od roku 1977. Od ledna její ceny vzrostly téměř o 70 procent. Cena odrůdy robusta, která se používá zejména pro výrobu instantní kávy, letos rovněž prudce vzrostla, a to o 85 procent. Letošní horké a suché počasí v Brazílii podnítilo obavy, že produkce tohoto největšího světového producenta arabiky v příští sezoně klesne, což sníží celosvětové zásoby, které jsou už nyní omezené. To se přidává k obavám o dodávky kávových zrn z Vietnamu poté, co klíčový kávový pás postihlo během vegetačního období sucho a na začátku sklizně přišly naopak silné deště, připomněla agentura Bloomberg. V dodavatelském řetězci podle Bloombergu prodejci zvýšili ceny a zrušili slevy, aby ochránili své marže. Společnost Nestlé, největší světový výrobce kávy, v listopadu uvedla, že zvýší ceny a zmenší balení, aby zmírnila dopad dražších kávových zrn. Pražírny v USA se podle FT dostávají pod tlak na předzásobení, aby včas reagovaly na Trumpův slib, že po svém lednovém nástupu do funkce zavede vysoká dovozní cla. K dalším faktorům podle analytika komoditního trhu z Rabobank Carlose Mery patří nejistota ohledně toho, kdy v Evropské unii začne platit zákaz dovozu výrobků způsobujících odlesňování. Analytici i prodejci kávy zároveň v poslední době evidují změnu v preferencích při konzumaci kávy, což má rovněž vliv na cenu. Zatímco v minulosti byla podle analytika XTB Jiřího Tylečka instantní káva nejčastější volbou, dnes se lidé více přiklánějí ke kvalitní zrnkové kávě. S rostoucím zájmem o zrnkovou kávu vzrůstá i zájem o domácí kávovary. boz mka

Metrostav v Norsku hloubí podzemní dutinu za téměř miliardu korun

Praha/Bergen 27. listopadu (ČTK) - Dceřiná společnost Metrostavu Norge razí v Norsku podzemní objekt k ukládání odpadu z výroby zinku. V oblasti vnitřních fjordů ve městě Odda nedaleko Bergenu staví od začátku letošního srpna a má jít o největší podzemní objekt v historii mateřské společnosti. Kaverny budou sloužit těžební společnosti Boliden. Metrostav o tom informoval v tiskové zprávě. Mluvčí společnosti Radim Mana ČTK řekl, že cena zakázky je téměř miliarda českých korun. Rozměry budoucích kaveren dosáhnou podle tiskové zprávy 65 metrů na výšku, 30 metrů na šířku a 250 metrů na délku. Půjde tak o 400.000 metrů krychlových otevřeného prostoru nepravidelného tvaru a několikanásobně bude převyšovat objem strojovny vzduchotechniky pražského tunelu Blanka, jedné z nejrozsáhlejších podzemních staveb v Česku. Stavbaři budou muset v Norsku vytěžit 900.000 metrů krychlových horniny. "Vytváříme komplikovanou spleť tunelů rozdělenou na dva horizonty s výškovým převýšením v průměru 70 metrů. Díky takzvanému nosníkovému efektu se horninové napětí roznáší na pilíře mezi otevřenými prostory. Stavba vyžaduje kvalitní geologické podmínky, které naštěstí v Norsku jsou. Podzemní systém je v mnoha ohledech srovnatelný s báňskými podmínkami, ale charakter a profil díla spíše s klasickým tunelem," řekl vedoucí projektu Anton Vido. Myšlenka vybudovat úložiště pochází už z roku 1986, kdy se společnost Boliden rozhodla ukládat environmentální odpad do uměle vytvořených podzemních prostor. První vyražené kaverny dosahovaly objemu 50.000 metrů krychlových a postupně s výrobou a potřebou ukládání většího množství odpadu narůstal i požadovaný objem kaveren. Aktuálně ražené kaverny budou s předchozími dvěma největší svého druhu v tomto podzemním systému. Při stavebních pracích by měli dělníci vybudovat také tři přístupové tunely a jednu menší kavernu o objemu 22.700 metrů krychlových, v níž bude sarkofág na ukládání rtuti. Na projektu pracuje 20 členů projektového týmu a 68 dělníků ve čtyřech směnách. V současnosti je hotová zhruba desetina. Metrostav Norge v Norsku dále staví silnici poblíž města Tromsö v nejsevernější části země. Nový úsek E8 o délce deset kilometrů bude stát v přepočtu 4,5 miliardy korun a pro dceru Metrostavu znamená dosud největší zakázku. Dokončená by měla být v roce 2027. Čistý zisk skupiny Metrostav loni meziročně vzrostl o 29 procent na 1,1 miliardy korun. Zvýšily se také její provozní výnosy, tedy příjmy pocházející z hlavní činnosti firmy, a to meziročně o 3,5 procenta na 51,6 miliardy korun. Skupinu Metrostav tvoří 75 firem působících ve stavebnictví a developmentu a službách spojených s těmito odvětvími. Kromě akciové společnosti Metrostav a norské Norge to je například stavební firma Subterra nebo společnost Metrostav Development. jbr snm

Saúdská Arábie dojednala investiční dohody zaměřené na těžbu za miliardy

Rijád 26. listopadu (ČTK) - Saúdská Arábie dojednala s několika společnostmi v oblasti těžby kovů a hornictví devět investičních dohod za více než 35 miliard rijálů (224,6 miliardy Kč). Dohody byly oznámeny na Světové investiční konferenci, která se koná v Rijádu. Investory jsou firmy z Číny, Indie, Austrálie či Kanady, uvedla dnes agentura Reuters. Rozvoj těžebního průmyslu je součástí vládního programu Vize 2030, jehož cílem je snížit závislost Saúdské Arábie na fosilních palivech. Vláda doufá, že do roku 2030 přiláká v rámci tohoto plánu zahraniční investice v objemu zhruba 100 miliard USD ročně. Loni se jí podařilo získat více než čtvrtinu této částky. Jedním z investorů je indická firma Vedanta, což je konglomerát zaměřený na těžbu ropy a kovů. Firma postaví v Saúdské Arábii zařízení na produkci mědi, včetně hutě a rafinerie s kapacitou 400.000 tun ročně a závodu na výrobu měděných tyčí s kapacitou 300.000 tun ročně. Celková investice by měla činit 7,5 miliardy rijálů. Projekt má zajistit soběstačnost země ve výrobě mědi. Čínská společnost Zijin Group investuje pět až šest miliard rijálů. V první fázi se zaměří na zinkovou huť s kapacitou 100.000 tun zinkových ingotů ročně a 200.000 tun kyseliny sírové ročně. V druhé fázi chce vybudovat zařízení na extrakci uhličitanu lithného, které by mělo ročně vyprodukovat 60.000 tun uhličitanu lithného pro baterie. V poslední fázi má být postavena rafinerie na měď s produkcí 200.000 tun měděných katod ročně, které se používají jako surovina pro výrobu různých měděných produktů, a zhruba 50.000 tun elektrolytické měděné fólie ročně, která se používá v elektronice, například při výrobě desek plošných spojů. Australská společnost Hastings Technology Metals pak v Saúdské Arábii vybuduje zařízení na zpracování kovů vzácných zemin. Investice bude činit 5,6 miliardy až 7,2 miliardy rijálů a uskuteční se v několika fázích. Kovy se budou získávat z dolů v Saúdské Arábii. Firma Platinum Group Metals sídlící v Kanadě spolu s místní firmou Ajlan Bros Mining plánuje výstavbu hutě na platinové kovy a rafinerie základních kovů za 1,9 miliardy rijálů. Suroviny mají pocházet z jihoafrického dolu Waterberg. irl spr

Rusky producent diamantů Alrosa by mohl omezit produkci, čelí nízkým cenám

Moskva 21. listopadu (ČTK) - Ruská společnost Alrosa, která je největším producentem surových diamantů na světě, by mohla v příštím roce omezit produkci a snížit počet zaměstnanců, protože se potýká s nízkými cenami na světovém trhu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters šéf podniku Pavel Marinyčev. Světový diamantový průmysl se podle Marinyčeva nachází v "hluboké krizi", protože ceny klesají již druhý rok za sebou. Problémy společnosti Alrosa navíc prohlubuje embargo na prodej ruských diamantů v členských státech Evropské unie a skupiny vyspělých ekonomik G7, které je součástí sankcí uvalených západními zeměmi na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. "Některé méně ziskové aktivity, jež se nyní nacházejí na hranici ziskovosti, mohou být v tomto krizovém období pozastaveny," řekl Marinyčev místní televizní stanici v Jakutsku, kde má Alrosa většinu těžařských aktivit. Dodal nicméně, že pozastavené aktivity by se mohly rychle obnovit, jakmile trh s diamanty oživí. "V současnosti se nacházíme v celkem obtížné situaci. Naším úkolem je odolat a přečkat toto období. Počkat, až začnou ceny opět růst," prohlásil. Firma podle Marinyčeva plánuje v příštím roce snížit své náklady na práci o deset procent. To si vyžádá určité snížení počtu zaměstnanců, rozsah této redukce nicméně Marinyčev neupřesnil. Alrosa nyní zaměstnává kolem 35.000 lidí, napsala agentura Reuters. Náměstek ruského ministra financí Alexej Mojsejev dnes uvedl, že ruská vláda bude v příštím roce dál podporovat diamantový průmysl prostřednictvím nákupů diamantů státním fondem. Rozpočtové plány pro příští tři roky podle něj vyčleňují na nákupy drahých kovů a drahokamů částku 1,55 miliardy dolarů (přes 37 miliard Kč). pmh nim

Z komodit na trzích letos zdražuje kakao, káva či zlato, zlevňuje kukuřice

Londýn/Praha 4. listopadu (ČTK) - Z komodit na světových trzích v prvních deseti měsících letošního roku výrazně zdražuje zlato, stříbro, kakao nebo káva, zvýšila se ale i cena plynu a uhlí. Naopak významně zlevnila pšenice, kukuřice či sójové boby, klesla také cena ropy. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce října stoupl jen o 0,25 procenta. 'Komodity předvádějí v tomto roce výrazné pohyby. V září jejich růst výrazně povzbudil ekonomický stimul v Číně, naopak v průběhu října valná většina globálně obchodovaných komodit růst korigovala. Jednou z významných výjimek byly drahé kovy, jejichž růstu pomáhala nejistota ohledně amerických prezidentských voleb,' řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Nižší ceny komodit podle něj dovolují centrálním bankéřům pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Nejvyšší růst z komoditního trhu letos předvádí kakao. Tato komodita vykazuje i po korekci stále růst o 78 procent, a to kvůli nepříznivému počasí v západní Africe a rovněž kvůli dlouhodobému deficitu na globálním trhu. S odstupem následují drahé kovy, které čelí zvýšené poptávce centrálních bank a také individuálních investorů. Cena zlata se od začátku roku do konce října zvýšila o 33 procent, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Žlutý kov tak byl na konci desátého měsíce nejdražší v historii. Ještě výrazněji zpevňuje stříbro, které zvýšilo svou hodnotu o 37 procent. Naopak další drahé kovy hojně využívané v průmyslu, jako je palladium nebo platina, letos mírně ztrácejí. Zastavil se ale jejich výrazný pokles z předchozích let. Cena palladia letos vykazuje pokles o dvě procenta a cena platiny o jedno procento. Výrazný růst letos podle Tylečka zaznamenává káva. Cena kávy Arabica na burze v New Yorku si zatím připisuje 29 procent. Hlavním důvodem vzestupu ceny je sucho, které vládlo v Brazílii a ve Vietnamu v posledních měsících. To mělo dopad i na cenu cukru, která však na stejné burze letos vykazuje růst už jen o desetinu. Za zmínku stojí také 11procentní růst ceny mědi a desetiprocentní růst ceny hliníku v Londýně. Průmyslové kovy podpořily kroky čínské vlády na podporu ekonomiky nejvíce z celého komoditního trhu. Ropa od začátku roku zlevňuje. Severomořský Brent ztrácí asi čtyři procenta, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) odepisuje 2,5 procenta. Ropa zlevňuje kvůli růstu nabídky a poklesu očekávané poptávky po surovině v příštím roce. Trh čeká, jak se na trhu s ropou projeví americké prezidentské volby a napětí na Blízkém východě. Cena ročního kontraktu na uhlí v Rotterdamu je pak od začátku roku vyšší o 22 procent a cena ročního kontraktu na zemní plyn o 15 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce mírně klesá, od začátku roku odepisuje 4,5 procenta. Spotřebitelé mohou profitovat z letošního poklesu cen obilovin. Cena pšenice je proti začátku roku nižší o devět procent, cena kukuřice pak o 12 procent. Cena sójových bobů se propadla o 29 procent, hlavním důvodem je očekávaná globální nadúroda a vysoké zásoby z posledních let, uzavřel Tyleček. fd spr

BBC: V Ghaně zažehla zlatá horečka ekologickou katastrofu

Akkra 2. listopadu (ČTK/BBC) - Voda ze znečištěné řeky v Ghaně byla tak hustá a zabarvená, že ji umělec mohl použít jako barvu k vyobrazení devastace životního prostředí. Na ničení tamější přírody se podepisuje zejména nelegální těžba zlata, která se v tomto západoafrickém státě bohatém na suroviny šíří rychlostí požáru, píše server stanice BBC. "Když jsem jednou scházel k řece, napadlo mě, že voda je tu tak znečištěná, že bych pomocí ní mohl malovat. Jen tak mi to proběhlo hlavou. A tak jsem se k tomu dostal, zkusil jsem to a fungovalo to," řekl umělec Israel Derrick Apeti, který je ale známější pod svým uměleckým pseudonymem Enil Art. Spolu s přítelem Jayem Sterlingem navštívil řeku Pra, která leží asi 200 kilometrů západně od hlavního města Akkry, aby poukázal na ekologickou katastrofu, k níž tam dochází kvůli ilegální těžbě zlata a rýžování. V Ghaně pro tuto činnost požívají anglický název "galamsey", který vznikl spojením "shromáždit zlato a prodat ho" (gather them and sell). V zemi se zlato nelegálně těží na tisících míst, včetně lesnatých oblastí proslulých kakaovými plantážemi a rozsáhlými nalezišti zlata. Však se taky Ghana umísťuje na předních žebříčcích v exportu zlata a kakaa. Spousta lidí nedávno protestovala v hlavním městě a vyzývala vládu, aby podnikla kroky, které by nelegální těžbu zastavily. Policie však některé z demonstrantů zadržela s tím, že pořádají nezákonné shromáždění. Později je propustila, protože společnost jejich zadržení silně odsoudila. Apeti se ke kampani, která bojuje proti nezákonné těžbě, přidal prostřednictvím umění. A nebyl sám. Kampaň podpořila i řada hudebníků. Zpěváci jako Black Sherif, Stonebowy nebo zpěvačka Truth Ofori skládají písně, které upozorňují na devastující dopady nelegálního způsobu získávání zlata. Velká část škod pramení z toho, že se změnila povaha hornictví. Dříve mladí nezaměstnaní muži kopali zlato krumpáči a lopatami nebo používali holé ruce. Spoléhali také na rýžování, kdy pomocí síta promývali usazeniny, aby tak na dně zůstaly nuggety zlata. Před 18 lety však do Ghany pronikli čínští podnikatelé a přinesli s sebou daleko sofistikovanější způsob těžení. Bohužel za cenu toho, že zcela ignorují obavy o to, jakou spoušť za sebou v přírodě zanechávají. Zřejmě se totiž chytli starého ghanského přísloví: "V Ghaně neexistuje půda, která by neobsahovala zlato, a to i ve svrchní půdě. Ghana sama je zlato". Ghaňané podezírají místní politiky a podnikatele, že se k Číňanům v jejich "bláznivé zlaté horečce" přidali. Vykupují kakaové plantáže a přeměňují je v doly. Často kvůli tomu zastrašují farmáře, pokud odmítnou farmu prodat. Ghanská lesnická komise odhaduje, že těžaři takto zničili už 4726 hektarů půdy, což je velikost, která přesahuje rozlohu měst, jako jsou Atény nebo Brusel. Největší zkázu páchají v lesích, kde způsobují vymírání místní vegetace. Tím ale výčet škod nekončí. Vytěženou půdu a kameny je potřeba očistit. Na to používají těžaři vodu z řek. Samotná voda však nestačí, přidává se do ní řada chemikálií, zejména rtuť a kyanid. To vede k tomu, že voda v řekách přestává být pitná. "Rtuť může zůstat ve vodě i 1000 let. Dávkujeme sami sobě jed," řekl George Manful, který dříve pracoval pro vládní úřad na ochranu životního prostředí a nyní působí jako poradce pro klimatickou změnu v OSN. V rozhovoru pro místní rádio také uvedl, že tu nejde jenom o vodu, ale o celý potravní řetězec. Rtuť otravuje místní ryby a plodiny, které přijímají vodu ze znečištěných řek. V odpovědi na nedávné protesty v Akkře uvedl prezident Nana Akufo-Addo, že okamžitě nařídí nasazení lodí, které by kontrolovaly, že v okolí vod nedochází k žádné těžbě. Jen málokdo si od toho ale slibuje zásadní změnu. bat mka

Cena zlata poprvé překročila 2700 dolarů za troyskou unci

Londýn/Praha 18. října (ČTK) - Cena zlata pokračuje v růstu a dnes poprvé za dobu záznamů překonala hranici 2700 dolarů (téměř 63.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu, jak se zlatu přezdívá, podporuje nejistota před prezidentskými volbami ve Spojených státech a také napětí na Blízkém východě. K růstu ceny zlata přispívá podle analytiků rovněž snižování úrokových sazeb. Kolem 13:30 SELČ vykazovala cena zlata podle údajů agentury Bloomberg narůst o 0,6 procenta a pohybovala se v blízkosti 2709 dolarů za unci. Od začátku roku si tak připisovala přes 30 procent. Během dne se vyšplhala až na rekordních 2714,10 USD. "Není překvapením, že zlato pokořilo nová maxima a psychologicky důležitou hranici 2700 dolarů za barel během obchodování v Asii, protože se zdá, že spekulativní poptávka přichází z tohoto regionu," uvedl podle agentury Reuters nezávislý analytik Ross Norman. Podle analytika Christophera Wonga ze společnosti OCBC by se cena zlata kvůli nejistotě kolem výsledku prezidentských voleb v USA a geopolitického vývoje mohla dál zvyšovat. Izrael ve čtvrtek oznámil, že jeho vojáci zabili vůdce palestinské teroristické organizace Hamás Jahjáa Sinvára. Libanonské militantní hnutí Hizballáh pak ohlásilo přechod do nové a zintenzivněné fáze střetů s Izraelem. Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, svou depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta. V září zahájila snižování úroků také americká centrální banka (Fed). Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. "Zlato dělá v posledních dnech jeho držitelům velkou radost, protože neustále proráží nová historická maxima. Tentokrát byla hlavním důvodem růstu zlata geopolitická nejistota," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. "Přestože se objevují odhady, že smrt vůdce Hamásu Sinvára je začátek konce války, nemusí tomu tak být. Tuto nejistotu reflektuje právě trh se zlatem, který slouží v době napjaté geopolitické situace jako bezpečný přístav," dodal. pmh spr

Ekonom: Investoři do zlata od covidu vydělali reálně okolo deseti procent

Praha 17. října (ČTK) - Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 vydělali reálně k dnešku kolem deseti procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 procent, průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 procent, řekl spoluzakladatel ekonomického think-thanku INESS Juraj Karpiš na dnešní konferenci Vyšehradské fórum v Praze. Například Slováci podle něj přišli v eurech o 33 procent svých úspor. "Inflaci zapříčinily centrální banky, které za tu dobu poslaly do oběhu velký objem nových peněz. Nastartovaly tak velkou inflaci," dodal. Cena zlata podle něj stále roste především díky nákupům vyplašených centrálních bank, nikoliv díky poptávce drobných investorů. "Centrální banky od doby použití dolaru proti Rusku pilně diverzifikují z amerických rezerv do zlata. To, že zlato postupně dosahuje nominálních maxim i přes stále vlažný zájem západních investorů, je jedním z důvodů, proč zlato zatím nepovažuji za drahé a vidím možnost jeho dalšího růstu," uvedl Karpiš. Druhým důvodem pro tvrzení, že zlato má prostor pro další růst, jsou podle něj stále relativně vysoké úrokové sazby. Ty budou vzhledem k obratu v měnové politice centrálních bank v nejbližší době pravděpodobně klesat, a podpoří tak poptávku po zlatě, míní. "Zlato letos od ledna vzrostlo o více než 22 procent na současné rekordní hodnoty okolo 2680 dolarů (asi 62.500 Kč) za troyskou unci. Do konce roku se může dotknout 2800 dolarů (zhruba 65.300 Kč) a do konce desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně," doplnil analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba. I ostatní experti se na fóru shodli na tom, že v této dekádě se může zlato posouvat na historická maxima. Jako důvody uvedli to, že nejsou pod kontrolou státní dluhy, které budou v budoucnu spíš narůstat. Dalším důvodem pro růst ceny zlata v budoucnosti je snižování sazeb a zvýšená inflace, deglobalizace, dekarbonizace a uvolněná měnová politika. "Navzdory centrálním bankám je zlato stále jedním z nejvíce obchodovaných aktiv na světě. Běžní střadatelé ho často podceňují, protože nevědí, kolik zlata drží bohatí a jak důležitou funkci zlato ve finančním systému stále plní," uvedl Karpiš. Zlato je podle něj extrémně likvidní a zároveň není pod kontrolou žádného státu. "To je vzácná vlastnost, která z něj dělá dobrou koupi i pro centrální banky. Nejen pro Českou národní banku. Dnes cenu ovlivňují především nákupy té čínské. Čína po zkušenostech Ruska s dolarovými rezervami už ví, že americká měna se v případě potřeby stane nástrojem nátlaku," popsal expert. Skutečné historické maximum bylo podle expertů před 44 lety. "Stejně jako cena pojištění, i cena zlata kolísá podle toho, jak velké je riziko. Zlato nyní naráží na 44 let starý strop. Pokud se mu podaří překonat cenu 2743 dolarů (asi 64.000 korun), což je reálná cena z roku 1980 očištěná o cenovou inflaci, dosáhne skutečného historického maxima," uzavřel Karpiš. fd rdo

Rio Tinto koupí za 6,7 miliardy USD firmu Arcadium, bude klíčovým těžařem lithia

Melbourne (Austrálie) 9. října (ČTK) - Britsko-australský těžařský gigant Rio Tinto převezme za 6,7 miliardy USD (zhruba 155 miliard Kč) firmu Arcadium Lithium. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Stane se tak jedním z největších producentů lithia na světě. Lithium se využívá například při výrobě baterií pro elektromobily. Rio Tinto podle dohody za každou akcii firmy Arcadium zaplatí 5,85 dolaru v hotovosti. Kupní cena tak zahrnuje téměř 90procentní prémii k závěrečné ceně akcií na burze ze 3. října. Následující den totiž agentura Reuters zveřejnila zprávu, ve které upozornila, že se transakce připravuje, což vedlo k výraznému růstu ceny akcií. Transakci jednomyslně schválily správní rady obou podniků, její dokončení se očekává v polovině příštího roku. Společnost Rio Tinto díky transakci získá přístup nejen k lithiovým dolům, zpracovatelským zařízením a ložiskům v Argentině, Austrálii, Kanadě a ve Spojených státech, ale i k široké základně zákazníků, která zahrnuje například automobilky Tesla, BMW a General Motors. Lithium je kov nezbytný pro přechod na takzvanou čistou energii, používá se hlavně v bateriích pro elektromobily a pro uchovávání energie z obnovitelných zdrojů. Ohlášená transakce je dalším potvrzením toho, že velcí těžaři se vracejí k převzetím a významným investicím a snaží se posílit nabídku kovů určených pro transformaci energetiky. Dohoda o převzetí přichází po prudkém poklesu cen lithia, částečně způsobeném nadměrnou nabídkou v Číně. Tento pokles cen vedl k výraznému oslabování akcií dodavatelů lithia. Cena akcií firmy Arcadium vykazuje od začátku roku pokles o více než 37 procent. Tržní hodnota podniku po skončení dnešního obchodování na burze v Sydney činila zhruba 4,56 miliardy USD. Analytik Jason Beddow ze společnosti Argo Investments uvedl, že převzetí společnosti Arcadium navzdory relativně vysoké kupní ceně dává smysl. "Ano, je tam velká prémie (k ceně na burze), ale ty akcie výrazně klesaly," uvedl. Očekává se, že poptávka po lithiu v tomto desetiletí prudce vzroste, zejména díky výrobě lithium-iontových baterií. pmh spr

ČNB ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata, má ho 46,41 tuny

Praha 8. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 11,97 tuny. Od druhého čtvrtletí loňského roku ho nakupuje rovnoměrně zhruba pět tun za čtvrtletí. Na konci roku 2023 měla v rezervách 986.000 troyských uncí zlata, tedy zhruba 30,67 tuny. Hodnota zlata v rezervách ČNB ke konci září dosáhla 3,98 miliardy dolarů (91,78 miliardy korun). Zlato tak představovalo 2,58 procenta hodnoty veškerých devizových rezerv centrální banky. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad. Nejvíce zlata měla ČNB v rezervách v době svého vzniku v roce 1993, tehdy to bylo přibližně 60 tun. Nejnižší objem zlatých rezerv byl v roce 2019, kdy činil osm tun. Zlato, které má ČNB v rezervách, není fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jen jeho část. Většina se nachází v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky. Cena zlata se v posledních měsících zvyšuje, 20. září poprvé v historii překonala hranici 2600 dolarů (přes 59.870 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Podle analytiků lze v budoucnosti očekávat další růst ceny zlata s ohledem na dlouhodobě zvýšenou inflaci, rostoucí státní dluhy či vysokou cenu práce. Zlato v rezervách ČNB: Datum miliony troyských uncí tuny miliony dolarů miliardy korun 31.3.2023 0,434 13,499 856,11 19,72 30.6.2023 0,629 19,564 1193,19 27,49 30.9.2023 0,806 25,069 1539,74 35,47 31.12.2023 0,986 30,668 2033,88 46,86 31.3.2024 1,144 35,582 2499,47 57,58 30.6.2024 1,334 41,492 3081,86 70,99 30.9.2024 1492 46,406 3984,31 91,78 Zdroj: ČNB str snm

Thyssenkrupp přehodnocuje plány na produkci takzvané zelené oceli

Berlín 7. října (ČTK) - Německá společnost Thyssenkrupp nyní přehodnocuje plány na produkci zelené, tedy uhlíkově neutrální oceli. S odkazem na sdělení firmy to dnes uvedla agentura Reuters. V neděli se objevila v médiích zpráva, že Thyssenkrupp, který se potýká s problémy, zvažuje zastavení velkého projektu dekarbonizace. Firma dnes upřesnila, že přehodnocuje plán pro svoji ocelářskou divizi, včetně plánu takzvané zelené transformace, který se týká uhlíkově neutrální výroby oceli. Produkce oceli je jedním z nejvíce znečišťujících průmyslových procesů. "Neustále vyhodnocujeme nejlepší a ekonomicky nejvhodnější řešení za daných podmínek z hlediska technologie a výsledků, aby ocelářské podnikání Thyssenkrupp bylo dlouhodobě klimaticky neutrální," uvedla firma. Německý list Handelsblatt v neděli s odvoláním na interní dokumenty napsal, že Thyssenkrupp zvažuje různé scénáře, od použití jiné technologie až po zastavení projektu přímé redukce pomocí vodíku. Běžně se pro výrobu oceli používá uhlík, tedy koks, aby se z oxidu železitého odstranil kyslík. Technologie přímé redukce pomocí vodíku používá místo uhlíku jako redukční činidlo vodík. Ten reaguje s oxidem železitým a místo oxidu uhličitého se uvolňuje pouze voda, což činí tento proces šetrnějším k životnímu prostředí. Společnost Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE) v září varovala, že plánovaný závod na přímou redukci v Duisburgu by mohl stát více než původně odhadované tři miliardy eur (76,1 miliardy Kč). Zhruba dvě miliardy eur z celkové částky projektu financuje vláda spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, kde Thyssenkrupp sídlí. V TKSE vlastní 20procentní podíl český miliardář Daniel Křetínský. Thyssenkrupp potvrdil svá dřívější vyjádření, že projekt se přehodnocuje s ohledem na nové odhady nákladů. V současné době firma předpokládá, že bude stavbu realizovat. TKSE a Thyssenkrupp se přetahují o to, kolik peněz podnik potřebuje, aby mohl samostatně přežít. Kvůli sporu na konci srpna rezignovalo vedení ocelářské divize. irl spr

Těžařský gigant Rio Tinto jedná o převzetí těžaře lithia Arcadium

Melbourne 7. října (ČTK) - Lithium. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Finanční podrobnosti nebyly zveřejněny, podle agentury Reuters by ale nabídka mohla firmu Arcadium ocenit na čtyři až šest miliard USD (92,5 miliardy až 138,7 miliardy Kč), možná i více. Pokud by se dohoda uskutečnila, stala by se firma Rio Tinto jedním z největších světových dodavatelů lithia, a to za společnostmi Albemarle a SQM. Lithium je kov nezbytný pro přechod na takzvanou čistou energii, používá se hlavně v bateriích pro elektromobily a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů. Zpráva je dalším potvrzením toho, že velcí těžaři se vracejí k převzetím a významným investicím, a snaží se posílit nabídku kovů určených pro transformaci energetiky. Jednání přichází po prudkém propadu cen lithia a měsících spekulací o možném obchodu. Rio Tinto však upozorňuje, že jednání jsou zatím nezávazná a že není jisté, zda se transakce nakonec uskuteční. Propad cen lithia, částečně způsobený nadměrnou nabídkou v Číně, způsobil, že cena akcií firmy Arcadium se od ledna propadla o více než 50 procent. Tržní kapitalizace firmy se nyní pohybuje kolem 3,3 miliardy USD. To z firmy děla atraktivní cíl. Očekává se, že poptávka po lithiu v tomto desetiletí prudce vzroste, zejména díky výrobě lithium-iontových baterií. Akcie firmy Arcadium reagovaly na dnešní zprávu růstem až o 50 procent, zatímco cena akcií Rio Tinto nepatrně klesla. Firma Arcadium vznikla na začátku roku sloučením společností Allkem a Livent. Koupí firmy Arcadium by Rio Tinto získalo přístup k lithiovým dolům, zpracovatelským zařízením a ložiskům v Argentině, Austrálii, Kanadě a ve Spojených státech. Akcie těžařů lithia v letošním roce klesají. Nadměrné dodávky a slabší poptávka od výrobců elektromobilů totiž snížily cenu kovu. Spotová cena uhličitanu lithného v Číně se dostala na vrchol v roce 2022, od té doby však o více než 85 procent klesla. irl spr

Z komodit na trzích letos zdražilo kakao či zlato, zlevnila ocel a kukuřice

Londýn/Praha 2. října (ČTK) - Z komodit na světových trzích v prvních třech čtvrtletích roku výrazně zdražilo zlato, stříbro, kakao, káva a pomerančový džus, zvýšila se ale i cena plynu a uhlí. Naopak významně zlevnila železná ruda, ocel, kukuřice či sójové boby. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce září stoupl o půl procenta, a to díky sedmiprocentnímu zářijovému růstu. "Komoditní trhy v září výrazně posílily kvůli ekonomickému stimulu v Číně, a dostaly se tak od začátku roku do mírného plusu,“ uvedl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní trhy začaly výrazně růst ve druhé polovině září. Čína začala pumpovat peníze do ekonomiky, což podle něj výrazně podpořilo ceny komodit. Nejvyšší vzestup z komoditního trhu zaznamenalo kakao. Jeho cena se od začátku roku zvýšila o 83 procent, zejména kvůli nepříznivému počasí v západní Africe, které výrazně ovlivnilo tamní úrodu kakaovníků. S vysokým rozdílem následuje pomerančový džus, jehož cena se zvýšila o 43 procent, a káva Arabica s růstem o 41 procent. Také v těchto případech je hlavním viníkem počasí. Zatímco pomeranče decimují nemoci, káva zápasí se suchem v Brazílii a Vietnamu, což ohrožuje úrodu v příští sezoně. S významnými nárůsty následují drahé kovy, k nimž přispívá poptávka maloobchodu a také zvýšená geopolitická rizika. Cena zlata za tři čtvrtletí vzrostla o 28 procent a dostala se na rekord, řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. Ještě výrazněji letos zpevňuje stříbro, které se na konci září prodávalo o 31 procent dráže než na začátku ledna. V pozvolném poklesu naopak pokračovalo palladium, které bylo o 9,5 procenta níže než začátkem roku. O něco lépe na tom byla platina s poklesem o 1,4 procenta. Mezi nejslabší komodity v tomto roce patří ropa, upozornil Tyleček. Severomořský Brent ztratil devět procent, zatímco texaský benchmark WTI klesl o sedm procent. Surovina zlevnila kvůli nejistému výhledu poptávky hlavních světových ekonomik za situace očekávaného růstu těžby zemí kartelu OPEC+ i dalších těžařů. Cena ročního kontraktu na uhlí v Rotterdamu stoupla o sedm procent a roční kontrakt na plyn přidal 13 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce naopak o čtyři procenta klesla. Výrazně rozkolísané jsou letos ceny průmyslových kovů. Po poklesu v letních měsících dostaly výrazný impuls v podobě opatření na podporu čínské ekonomiky. Obchodníci očekávají zvýšenou poptávku nemovitostního sektoru i průmyslu. Měď v Londýně letos přidala zatím 15 procent a hliník 9,5 procenta. Naopak železná ruda o 17 procent zlevnila, cena oceli klesla o 24 procent. Také těmto komoditám se však podařilo v posledních týdnech zkorigovat ztráty, podotkl Tyleček. Zemědělské komodity předvádějí v tomto roce výrazně nevyrovnané výkony. Ceny obilovin dlouhodobě klesají, z čehož mohou profitovat spotřebitelé. Cena pšenice v Evropě klesla o pět procent, kukuřice v USA o deset procent a sójové boby dokonce o 19 procent. Sucho v Brazílii ovlivňuje vedle kávy také úrodu cukru. Jeho cena už letos přidala deset procent, uzavřel analytik. fd spr

Stříbro se vyšplhalo na 12leté maximum, rekordy zdolává i zlato

Londýn/New York 26. září (ČTK) - Cena stříbra se dnes vyšplhala nejvýše za téměř 12 let a nová maxima zdolává i zlato. Drahé kovy těží z rozhodnutí centrálních bank snižovat základní úrokovou sazbu, investory už tolik neodrazuje, že jim žádné úroky nenesou. Spotová cena stříbra krátce před 16:00 SELČ přidávala 1,2 procenta na 32,41 dolaru (732 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Během dne vystoupala až na 32,71 USD, což je nejvyšší hodnota od prosince 2012. "Stříbro bude v příštích čtvrtletích pokračovat v růstu kvůli postupnému snižování sazeb a vzhledem k tomu, že čínské stimuly by mohly ještě nějakou dobu pokračovat,“ uvedla analytička Amelia Xiaová Fuová ze společnosti BOCI. Dodala, že cena se podle ní bude blížit 37 USD. Stříbro slouží jako bezpečná investice a zároveň hraje klíčovou roli v průmyslu. Letos zatím vzrostlo o více než 36 procent. Analytička Aneeka Guptová ze společnosti WisdomTree připomíná, že použití stříbra ve fotovoltaických výrobcích, jako jsou solární panely, se oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobilo. Spotové zlato mezitím vzrostlo o 0,25 procenta na 2663,74 USD za unci, když dříve během dne dosáhlo rekordní hodnoty 2685,42 USD. Zlato v roce 2024 zatím zdražilo o více než 29 procent a rekord překonalo několikrát. Pomáhá mu snížení sazeb ve Spojených státech, jeho vnímání jako bezpečného přístavu v čase nejistot a silné nákupy centrálních bank. "Síla ceny zlata se právě teď živí sama sebou. To znamená, že hybnost pohání spekulativní toky navzdory rostoucímu americkému dolaru a výnosům státních dluhopisů," uvedl nezávislý analytik Ross Norman. Zisky si připisují i další drahé kovy. Platina má ve stejný čas k dobru skoro dvě procenta a palladium přes jedno procento. Americká centrální banka (Fed) minulý týden snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta. Investoři odhadují pravděpodobnost, že Fed sníží sazby v listopadu znovu o půl procentního bodu, na 63 procent. vjn mka

Cena zlata poprvé překročila 2600 dolarů za troyskou unci

Londýn 20. září (ČTK) - Cena zlata pokračuje v lámání rekordů, poprvé v historii dnes překonala hranici 2600 dolarů (přes 58.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívá snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Krátce po 9:00 SELČ vykazovala cena žlutého kovu podle údajů agentury Bloomberg narůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 2608 dolarů za unci. Americká centrální banka (Fed) tento týden podle očekávání zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila domácí ekonomiku. Svou základní sazbu zredukovala o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. Zlato je rovněž vnímáno jako bezpečná investice v období nejistoty, takže těží z geopolitického napětí, napsala agentura Reuters. "Současné trendy jsou pro zlato velmi pozitivní," uvedl analytik Kyle Rodda ze společnosti Capital.com. Pokud budou příznivé podmínky pokračovat, mohla by se podle něj cena zlata během příštích 12 měsíců vyšplhat až na 2800 dolarů za unci. "Předpokládá se, že cena zlata bude mít v příštích měsících silnou podporu díky slabšímu dolaru, nižším výnosům u dluhopisů a zvýšenému geopolitickému napětí," uvedli analytici ze společnosti BMI. Slabší kurz dolaru snižuje ceny zlata i dalších komodit z pohledu držitelů jiných měn, což obvykle podporuje poptávku. Úrokové sazby mají klesat dlouhodobě, do konce roku se může zlato dostat až k ceně 2700 dolarů za troyskou unci, řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Očekává, že v této dekádě se cena zlata může více než zdvojnásobit. Důvodem je například to, že státní dluhy budou v budoucnu spíš růst, než klesat. Dalším je dlouhodobě zvýšená inflace, která zlatu prospívá. Zlato bude tlačit nahoru i nedostatečné množství pracovní síly pro firmy a vysoká cena práce, což se bude propisovat do růstu cen zboží, tedy i zlata, dodal. pmh fd jd

Cena zlata je na dalším rekordu, zdolala hranici 2550 USD za troyskou unci

Londýn/Praha 12. září (ČTK) - Cena zlata dnes překročila 2550 dolarů (zhruba 58.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu), vyšplhala se tak na další rekord. Za jejím růstem stojí vyhlídky na snížení úrokových sazeb ve Spojených státech i pokračující uvolňování měnové politiky v eurozóně. Kolem 17:30 SELČ si zlato podle údajů agentury Bloomberg připisovalo zhruba 1,7 procenta a pohybovalo se blízko 2554 dolarů za unci. Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. "Směřujeme do prostředí s nižšími úrokovými sazbami, takže se zlato stává mnohem atraktivnějším," uvedl podle agentury Reuters analytik Alex Ebkarian ze společnosti Allegiance Gold. Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání snížila svou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,50 procenta. ECB letos úroky snížila už podruhé - v červnu přistoupila k prvnímu uvolnění měnové politiky od roku 2019. Očekává se, že příští týden zahájí snižování úrokových sazeb rovněž americká centrální banka (Fed). "Od začátku roku už zlato roste o 24 procent. Na nová maxima začalo stoupat po odpoledním snížení sazeb Evropské centrální banky a zveřejnění indexu cen výrobců v USA, který ukázal na další zpomalení inflace," sdělil ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. "Prostředí nízkých sazeb je pro zlato jako bezvýnosové aktivum pozitivní, protože ztrácí konkurenci úročených aktiv. Očekávaná podzimní série dalšího snižování sazeb zlepšuje vyhlídky budoucího cenového vývoje žlutého kovu," dodal. pmh spr

Trh s platinou zřejmě letos vykáže největší deficit za posledních deset let

Londýn 10. září (ČTK) - Globální trh s platinou vykáže v letošním roce deficit více než jeden milion uncí (více než 31.103 kg), což je nejvíce za posledních nejméně deset let. V deficitu skončí trh už druhým rokem. Poptávka se totiž zvyšuje, zatímco dodávky klesají. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro investice do platiny (WPIC). Loni deficit činil 731.000 uncí. Původně WPIC na letošek počítala se snížením deficitu na 476.000 uncí. Ceny platiny však na zprávy o deficitu příliš nereagují. Ze svého vrcholu na začátku roku 2021 cena platiny klesla zhruba o 30 procent. Ještě větší pokles zaznamenaly ceny sesterských kovů - palladia a rhodia. Příčinou je nejistota ohledně poptávky z automobilového průmyslu, který tyto kovy používá v katalyzátorech ke snížení škodlivých emisí výfukových plynů. Celková poptávka po platině letos měla podle původních předpokladů vykázat růst o tři procenta na 8,12 milionu uncí. Investiční poptávka by se pak měla zvýšit o 15 procent, zejména díky poptávce fondů obchodovaných na burze (ETF). Zájem je také o platinové slitky v Číně. Poptávka po platinových slitcích o hmotnosti 500 gramů a více v Číně by se pak měla zvýšit o 40 procent na 188.000 uncí. Poptávka z klenotnického sektoru bude vyšší o sedm procent. Vyšší má být i zájem o platinu z průmyslu, který má hlavní podíl na celkové poptávce. Poptávka automobilového sektoru vzroste o jedno procento na sedmileté maximum 3,2 milionu uncí. Důvodem je růst prodeje hybridních vozidel, přísnější emisní legislativa a náhrada platiny za palladium. Celkové dodávky by se letos měly snížit o jedno procento na 7,09 milionu uncí. U těžby se pak očekává pokles o dvě procenta na 5,51 milionu uncí, hlavně kvůli nižší produkci v Jihoafrické republice. Na těžbu má negativní dopad relativně nízká cena kovu. Dodávky recyklované platiny by se ale měly v letošním roce o dvě procenta zvýšit. Na pokrytí deficitu se využijí nadzemní zásoby. Ty by letos měly klesnout o 25 procent na tři miliony uncí, což odpovídá zhruba čtyřměsíční globální poptávce. Zásoby budou nejnižší za čtyři roky. irl spr

Cena zlata poprvé v historii překonala hranici 2500 dolarů za troyskou unci

Londýn/New York/Praha 16. srpna (ČTK) - Cena zlata se dnes vyšplhala na rekord a poprvé v historii překonala hranici 2500 dolarů (zhruba 57.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Za jejím růstem stojí zejména očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne v září snižovat základní úrokovou sazbu. Cena zlata se podle údajů agentury Reuters dostala až na 2500,99 dolaru za unci, než později o část zisků přišla. Krátce po 20:00 SELČ vykazovala nárůst asi o 1,7 procenta a pohybovala se blízko 2499 dolarů za unci. Od začátku roku si tak připisovala přes 20 procent. "Zlato se vyšplhalo na historické maximum a prolomilo hranici 2500 dolarů," uvedl nezávislý newyorský obchodník s kovy Tai Wong. Pozornost se podle něj nyní zaměří na setkání světových centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole, které se bude konat příští týden. Součástí setkání bude projev šéfa Fedu Jeroma Powella. Zlato svým držitelům neposkytuje žádný výnos, a proto mu svědčí prostředí nízkých úrokových sazeb. Ty snižují atraktivitu finančních produktů, jako jsou spořicí účty nebo termínované vklady. "Pokles sazeb způsobí menší atraktivitu úročených vkladů, a tak se část prostředků přesune do zlata. Dobré časy tedy zlato s vysokou pravděpodobností ještě čekají, a to i přesto, že může být snižování sazeb pomalejší, než aktuálně trh očekává," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. K růstu ceny zlata podle analytika Everetta Millmana ze společnosti Gainesville Coins přispívá i přetrvávající napětí na Blízkém východě a pokračující válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Investoři totiž zlato vnímají jako bezpečné útočiště v období nejistoty. pmh vjn spr