Burzy

Ceny komodit se letos na trzích spíše zvyšují, nejvíce zdražuje zlato a káva

Londýn/Praha 1. května (ČTK) - Ceny komodit se od začátku roku na světových trzích spíše zvyšují, nejvíce do konce dubna zdražilo zlato a káva. Naopak výrazně zlevnilo kakao a pomerančový džus. Nižší jsou také ceny ropy, elektřiny či plynu. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje tříprocentní růst, ukazují burzovní statistiky. "Na komodity se přelévá nejistota ohledně obchodních válek a zpomalení čínské ekonomiky, která je jejich největším světovým konzumentem. Komoditám letos hraje do karet oslabení dolaru," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Nejvyšší růst z celého trhu vykazuje káva arabica, jejíž cena je vyšší o 29 procent. Na trhu existuje značná nejistota ohledně sklizně v Brazílii, která právě začíná. Výnosy podle odhadů kvůli suchu v minulém roce klesnou více než o desetinu. Cena zlata od začátku roku do konce dubna vzrostla o 26 procent. Ve druhé polovině dubna přitom kov dosáhl rekordních více než 3500 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. Stříbro za první čtyři měsíce přidalo téměř 14 procent, palladium si polepšilo o 3,1 procenta a cena platiny se zvýšila o osm procent. Naopak cena pomerančového koncentrátu spadla o 47 procent, upozornil Tyleček. Částečně je za tím očekávání lepší úrody v Brazílii a na Floridě, což jsou pomerančové velmoci. Propadu cen pomáhá také obchodní válka, protože Mexiko a Kanada jsou největšími odběrateli amerického koncentrátu. Kakao zlevnilo o 22 procent, ale podobně jako v případě pomerančového koncentrátu jde o pád z předchozích vysokých cen. U kakaových bobů se proti minulému roku situace zlepšuje, ale podmínky pro pěstování nejsou stále ideální. Nepřízeň počasí snižuje odhady letošní úrody. Zdražují i některé průmyslové kovy. Měď v Londýně vykazuje růst o osm procent, nikl o 1,5 procenta, hliník naopak tři procenta ztratil. Obchodníci jsou stále nejistí z pohledu vývoje čínské ekonomiky. Měď se ocitla ve specifické situaci kvůli vysoké poptávce z USA, kde americká administrativa hrozí brzkým zavedením cel na tento kov. Spekulativně se tak zvyšuje dovoz do USA, řekl Tyleček. Cena ročního kontraktu na zemní plyn se na trhu v Nizozemsku od začátku roku snížila o 35 procent. Napětí kvůli chladné zimě je pryč a trh stále nezasáhla letní poptávka z USA. V korekci je letos také cena elektřiny. Roční kontrakt v Lipsku se snížil o 17 procent. Ropa letos patří mezi nejvíce ztrátové komodity. Severomořský Brent jen v dubnu ztratil 15 procent, cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) se snížila dokonce o 17 procent. Šlo o nejvyšší ztráty za měsíc duben od 80. let. Ropa se podle Tylečka pere s očekávaným přebytkem suroviny na trhu v tomto roce a také s plánem skupiny OPEC+ začít s výraznějším zvyšováním produkce. Ovšem vzhůru ji tlačí riziko sankcí na velké ropné producenty a v posledních týdnech i negativní vývoj vztahů mezi USA a Íránem. Skupinu OPEC+ tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem. Ceny obilovin se v USA drží na nízkých úrovních. Obchodníci se obávají recipročních cel, která by snížila poptávku po obilovinách z USA na zahraničních trzích. Cena kukuřice se letos pohybuje na pomezí zisku a ztráty. Cena pšenice klesla o osm procent. fd spr

Analýza: Průměrný roční výnos zlata od roku 2000 činí 10,1 procenta ročně

Praha 29. dubna (ČTK) - Cena zlata od roku 2000 do současnosti stoupla o 1042 procent, což je průměrný roční výnos 10,1 procenta. Od začátku letošního roku si připsal žlutý kov více než 30procentní zhodnocení a stal se jedním z nejvýnosnějších aktiv současnosti. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost XTB. "Pro srovnání americký akciový index SP 500 ve stejném období vzrostl o 485 procent, což odpovídá průměrnému ročnímu výnosu 7,22 procenta. Přestože akcie obecně dlouhodobě nabízejí vyšší výnosy, specifická období, jako byla první dekáda 21. století s takzvanou dotcom krizí a finanční krizí, umožnila zlatu překonat akciové trhy," uvedla analýza. Jedním z hlavních důvodů současného posilování zlata je podle XTB rostoucí politická nejistota ve Spojených státech. Prezident USA Donald Trump otevřeně kritizoval předsedu americké centrální banky Fed Jeroma Powella a vyzval k razantnímu snižování úrokových sazeb. Spekulace o možném omezení nezávislosti Fedu vedly investory k přesunu kapitálu do bezpečných aktiv. Dalším faktorem je oslabování amerického dolaru. Ten klesl na nejnižší úroveň od roku 2022. Slabší dolar tradičně podporuje růst cen komodit, včetně zlata, protože pro investory mimo USA se stává levnějším a atraktivnějším. Eskalace obchodních sporů mezi hlavními světovými ekonomikami, zejména mezi USA a Čínou, zvyšuje obavy o globální hospodářský růst. Nejistota podporuje poptávku po aktivech, která jsou vnímána jako stabilní a nezávislá na měnové politice či ekonomickém cyklu. I přes mírné zpomalení inflace zůstává měnová politika pod tlakem. Očekávání snižování úrokových sazeb v kombinaci s obavami o ekonomickou stabilitu dále podporují růst ceny zlata. Zlato může i nadále těžit z nejistoty na trzích, slabého dolaru a politických rizik, odhadla XTB. Centrální banky navíc v posledních letech výrazně zvýšily své nákupy zlata do rezerv, což podporuje dlouhodobou poptávku. Na druhé straně nelze vyloučit krátkodobé korekce, pokud by se uklidnila politická situace nebo posílil dolar. Překročení hranice ceny 3500 USD za unci zlata je jasným signálem, že v období globální nejistoty zůstává zlato jedním z nejstabilnějších a nejdůvěryhodnějších aktiv na finančních trzích. "Je však důležité si uvědomit, že stejně jako zlato těží z nejistoty, může v případě stabilizace trhů dojít k rychlému obratu. Historie ukazuje, že pokud se investoři začnou opět přiklánět k rizikovějším aktivům, zlato může zažít odliv kapitálu, podobně jako tomu bylo po roce 2011," uzavřela analýza. fd nim

Cena zlata po Trumpově kritice šéfa Fedu vzrostla na rekordních 3500 dolarů

Londýn/Praha 22. dubna (ČTK) - Cena zlata se dostala na rekordních 3500 USD (75.960 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump už poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat. Americké akcie tak na začátku týdne prudce klesly. Širší index SP 500 v pondělí oslabil o 2,36 procenta na 5158,20 bodu a dolar se pohyboval kolem tříletého minima. Zlato od začátku roku zpevnilo zhruba o 33 procent. "Investoři si dávají od amerických aktiv odstup v souvislosti s obavami z cel a dramaty Trump-Powell, což staví zlato do výborné pozice, aby vydělalo na potížích dolaru," řekl agentuře Reuters analytik Tim Waterer ze společnosti KCM Trade. Analytik Purple Trading Petr Lajsek připomněl, že kromě amerických akcií a dolaru klesají i ceny amerických vládních dluhopisů. "Zlato je tak jedním z mála vítězů současné situace," sdělil ČTK Lajsek. "Aktuální vývoj zlata již téměř připomíná tržní bublinu. U té je velmi těžké nalézt vrchol, zlato tak může růst ještě výše. Jeho největším přítelem je nyní Donald Trump a chaotická komunikace Bílého domu. Čím větší nejistota na trhu bude, tím výše se může zlato podívat. Mír mezi Ukrajinou a Ruskem je navíc stále v nedohlednu," dodal. Zlato tak podle analytika může do konce roku překonat hranici 4000 dolarů za troyskou unci. "Zde už bych však očekával výrazný pokles poptávky po zlatě ze šperkařského průmyslu. I pro centrální banky pak může být zlato příliš drahé," dodal Lajsek. Čínská centrální banka loni kvůli vysokým cenám na půl roku pozastavila nákup zlata do rezerv. Trump v pondělí potřetí za necelý týden kritizoval Powella za to, že Fed zatím nepřikročil k dalšímu snížení úrokových sazeb. Server CNBC napsal, že Trumpovy útoky vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Příliš vysoké sazby současně s nízkou inflací by podle Trumpa mohly zpomalit ekonomiku. "Powell jednal vždycky 'Pozdě', s výjimkou období voleb, kdy snižoval sazby, aby pomohl ke zvolení ospalému Joeovi Bidenovi, později Kamale (Harrisové, Trumpově demokratické protikandidátce po Bidenově odstoupení - pozn. red.). Jak to dopadlo?" dodal Trump. Trump Powella kritizoval také minulý týden ve čtvrtek. "Nejsem s ním spokojen. Když budu chtít, aby odtamtud odešel, tak odejde opravdu rychle, to mi věřte," řekl Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett následně v pátek uvedl, že Bílý dům zkoumá, za jakých okolností by Trump mohl Powella odvolat. Čína také v pondělí obvinila Washington ze zneužívání cel a varovala ostatní státy před uzavíráním širších ekonomických dohod se Spojenými státy na úkor čínských zájmů. Tím vystupňovala rétoriku v obchodní válce mezi oběma zeměmi, napsal Reuters. boz spr

Asi 15 procent světové zemědělské půdy obsahuje těžké kovy, tvrdí vědci

Londýn 19. dubna (ČTK) - Asi jedna šestina světové zemědělské půdy obsahuje podle vědců těžké kovy. Tyto jedovaté látky se pak dostávají i do vody a potravin, což může ohrozit lidské zdraví. V půdě se vyskytují přirozeně, ale jejich přítomnost ovlivňuje i lidská aktivita, píše britský server The Guardian. Přibližně 14 až 17 procent světové zemědělské půdy, což odpovídá asi 242 milionům hektarů, je kontaminováno minimálně jedním těžkým kovem. A to v míře, která překračuje limity pro zemědělství a lidské zdraví. Vědci došli k tomuto závěru po analýze dat z více než 1000 regionálních studií po celém světě. Mezi těžké kovy patří arzén, kadmium, kobalt, chrom, měď, nikl a olovo. "Výsledky ukázaly znepokojivý rozsah znečištění půdy těžkými kovy, které se dostávají do vody a jídla. To ovlivňuje naše zdraví a životní prostředí," řekla Liz Rylottová z katedry biologie na Yorské univerzitě, která se ale sama na výzkumu nepodílela. Těžké kovy podle ní způsobují vážné zdravotní problémy, jako jsou kožní léze, snížení funkce nervů a orgánů, případně i rakovina. Problémem také je, že kovy zůstávají v půdě několik desítek let. "Naše narůstající potřeba kovů, ze kterých se vyrábějí klíčové technologie pro budování zelené infrastruktury nebo pro zvládání změn klimatu, toto znečištění zhorší," uvedla Rylottová. Těžké kovy se totiž používají při výrobě větrných turbín, baterií do elektrických aut nebo fotovoltaických panelů. "Znečištění se týká zejména zemí se středními a nízkými příjmy. Ovlivňuje to místní komunity a zhoršuje to jejich chudobu. Dopad takto kontaminovaných plodin na světový potravinový řetězec není jasný," dodala Rylottová. Na zhruba 15 procentech takto znečištěné půdy žije 900 milionů až 1,4 miliardy lidí. bat spr

Cena zlata kvůli stupňující se obchodní válce poprvé přesáhla 3300 dolarů

Londýn 16. dubna (ČTK) - Cena zlata dnes přesáhla nový rekord 3300 USD (72.820 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se zlato řadí, poté, co americký prezident Donald Trump nařídil prověřit případná nová cla na dovoz kritických nerostů do Spojených států. Cena kovu k okamžitému dodání se kolem 10:30 SELČ zvýšila o 2,7 procenta na 3314,29 USD za unci. Předtím dosáhla další rekordní hodnoty 3317,90 USD. Cena termínového kontraktu na zlato ve Spojených státech stoupá o 2,8 procenta na 3 330,30 USD. Žlutý kov letos už zdražil o více než 20 procent a dosáhl řady rekordních hodnot. Hranici 3200 dolarů za unci zlato přesáhlo teprve v pátek. Eskalace obchodní války vyvolává obavy z možné globální recese. Investoři zlato nakupují kvůli nepředvídatelnosti oznámení o clech z Washingtonu. V úterý Trump vyzval Čínu, aby se s ním spojila a zahájila obchodní jednání poté, co Peking nařídil leteckým společnostem neodebírat další dodávky letadel od amerického Boeingu. Prezident také ve snaze poškodit Čínu nařídil prozkoumat možná nová cla na veškerý dovoz kritických nerostných surovin do USA. Americká administrativa tento týden už oznámila vyšetřování dovozu polovodičů a léčiv poté, co zavedla cla na ocel a hliník, automobily a automobilové součástky. Rovněž uvedla, že jedná s desítkami dalších obchodních partnerů o snížení obchodních bariér výměnou za úlevu od vyšších cel. Přední banky zůstávají ohledně vyhlídek zlata v nadcházejících čtvrtletích optimistické. Investoři navyšují vklady ve fondech navázaných na zlato a zlato přikupují i centrální banky. Goldman Sachs předpovídá, že cena do poloviny roku 2026 vzroste na 4000 USD za unci. K růstu ceny zlata se vyjádřil analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. "Součástí úspěšného příběhu je také zaškobrtnutí amerických státních dluhopisů, které jsou považovány za nejbezpečnější aktivum na světě. V současném dění však tuto roli plní jen nejistě a dále tak zvyšují neklid na finančních trzích," napsal ČTK. "Nic neroste do nebe a nebude to ani případ zlata. Může dojít k obchodním dohodám, které ukončí války a potřeba zlata tak poklesne. Zlato v minulosti ukázalo, že může korigovat i o desítky procent, ovšem vše bude záviset na dalším vývoji situace," dodal Tyleček. Analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba odhadl, že zlato může letos růst o stovky dolarů a příští rok překoná hranici 4000 dolarů za unci. Za deset let se podle něj může cena zlata vyšplhat na 6000 až 8000 dolarů za unci. Upozornil na to, že zlato roste posledních několik měsíců kontinuálně. Za první čtvrtletí jeho cena vyrostla o pětinu, meziročně se investice do žlutého kovu zhodnotila o 40 procent. Cenu zlata zvedá zvýšená inflace, geopolitická rizika jako válka Ruska na Ukrajině, vysoké zadlužení a deficity vlád, a také postupný úpadek dolaru, podotkl. vjn fd jd

FT: Trumpova cla ochromila globální diamantový průmysl

Antverpy 15. dubna (ČTK) - Obchodníci s diamanty varují, že průmysl, jehož hodnota je 82 miliard USD (1,8 bilionu Kč), se prakticky zastavil kvůli clům amerického prezidenta Donalda Trumpa a globální obchodní válce. Dodávky přes centrum obchodování s drahokamy v Antverpách jsou nyní asi na sedmině obvyklé úrovně, uvedl list Financial Times. Nejisté vyhlídky odvětví mají negativní dopad na obchodníky s kameny, ale také na rozsáhlý indický sektor zaměřený na leštění diamantů. Trumpova rozsáhlá cla se dotkla i diamantů. Nyní se na ně vztahuje základní desetiprocentní clo, ale mohou na ně dopadnout také odložená takzvaná reciproční cla podle země původu. Mnoho nerostů jako zlato a měď přitom bylo z těchto cel vyloučeno. Spojené státy jsou největším světovým konzumentem diamantů. Na celosvětové poptávce se podílejí asi polovinou. Všechny diamanty dováží, protože nemají žádné domácí diamantové doly. Vývoz diamantů z Antverp, které spolu s Dubají patří k nejrušnějším centrům obchodů s diamanty, se téměř zastavil poté, co Trump tento měsíc oznámil svá globální cla, uvedla ředitelka organizace zastupující diamantový průmysl v Belgii Antwerp World Diamond Centre (AWDC) Karen Rentmeestersová. Podle ní nedává smysl, aby diamanty byly zahrnuty do amerických cel, a přirovnala současný zmatek ve vysoce globalizovaném odvětvi k tomu, který způsobila pandemie nemoci covid-19. Odhadla, že denní zásilky jsou nyní na sedmině běžné úrovně. "Vše se doslova zastavuje," řekla FT. Diamantový průmysl se snaží vzpamatovat z několika obtížných let, kdy spotřebitelskou poptávku zasáhla pandemie a konkurence laboratorně vyrobených diamantů. Běžný diamant cestuje mnohokrát po celém světě, než skončí u zákazníka - mezi producentskými zeměmi jako Botswana, obchodními centry jako Dubaj a lešticími středisky v Indii. Jedinou částí dodavatelského řetězce, která je v USA, je certifikační proces. Největší certifikační agentura na světě Gemological Institute of America (GIA) sídlí v Kalifornii a má 3200 zaměstnanců. Stávající postup, kdy diamanty putují do USA a zpět kvůli certifikaci, je nyní v ohrožení. Provozní ředitel GIA Pritésh Patel uvedl, že kvůli clům firma posiluje své služby v zámoří, má celkem osm mezinárodních kanceláří. Dodal, že GIA zkoumá, zda diamanty přivezené do USA čistě pro certifikáty mohou získat výjimku z cel. Globální obchodní válka podle analytiků pravděpodobně zasáhne celkovou poptávku po diamantech, která pomalu začala ožívat po několika obtížných letech, a způsobí velké narušení v obchodním řetězci. Výrazný dopad bude mít zvláště na Indii, jejíž rozsáhlý lešticí průmysl zpracovává více než 90 procent všech diamantů. Hotové diamanty jsou považovány za "původní" v zemi, ve které jsou leštěny. Indický mnohamiliardový vývoz diamantů tak zřejmě zasáhne dovozní clo 27 procent, které USA navrhly na indické zboží, pokud se tedy Indii nepodaří dojednat dohodu, aby se clům vyhnula. Pro globální poptávku po diamantech je také problematická nejistota, řekl FT nezávislý diamantový analytik Paul Zimnicky. Když jsou lidé nejistí, váhají s nákupy a investicemi. To podle něj bude mít dopad hlavně na poptávku po luxusním zboží, jako jsou diamanty. irl zpt

Bloomberg: Čínské dodávky vzácných zemin se kvůli obchodní válce zastavily

Peking 11. dubna (ČTK) - Vývoz kovů vzácných zemin z Číny se téměř zastavil, protože producenti se musí vypořádat s novými, přísnějšími pravidly týkajícími se povolení k jejich vývozu. Tato pravidla Čína zavedla minulý týden v rámci eskalace obchodní války se Spojenými státy. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje, podle kterých může trvat několik týdnů než budou vyjasněny všechny otázky kolem nových pravidel. Společnosti se podle zdrojů snaží co nejrychleji předkládat dokumenty k žádostem o vývozní povolení. Jejich získání ale může trvat až 45 pracovních dní. Peking minulý týden přidal na svůj seznam kontroly vývozu dalších sedm kovů vzácných zemin. Reagoval tak na stále se zvyšující americká cla. Tento krok doplňuje omezení v dodávkách dalších méně běžných kovů, v jejichž těžbě má Čína dominantní postavení, a může výrazně narušit globální dodávky materiálů důležitých pro moderní vyspělé technologie. Nejnovější seznam zahrnuje samarium, gadolinium, terbium, dysprosium, lutecium, skandium a yttrium. Tyto kovy se používají v obrazovkách a výkonných magnetech, ale také v důležitých lékařských a obranných technologiích. Dva z nejběžnějších kovů vzácných zemin, neodym a praseodym, nebyly do seznamu zahrnuty. Podle analytiků se Čína zřejmě zaměřuje na kovy, které jsou v zahraničí vzácnější. Zpoždění ve vývozu kovů bude znamenat, že někteří odběratelé mimo Čínu budou mít nedostatek dodávek a budou muset omezit výrobu. Očekává se, že nejnovější kontroly budou mít široký dopad na USA, Evropu a Japonsko vzhledem k širokému využití těchto minerálů. Ty lze nalézt také v optických laserech, radarech, magnetech pro větrné turbíny, nátěrech tryskových motorů a dalších pokročilých technologiích. U jiných důležitých minerálů, které byly v posledních dvou letech podrobeny podobným vývozním kontrolám, mezi něž patří třeba gallium, germanium a antimon, se objemy vývozu na několik měsíců po zavedení kontrol propadly na nulu, protože vývozci potřebovali čas na získání povolení. irl jd

Cena zlata kvůli slabšímu dolaru a clům stoupla na rekordních víc než 3200 USD

Tokio/Praha 11. dubna (ČTK) - Cena zlata stoupla na nový rekord nad 3200 USD (71.140 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K růstu zlata přispívá slabší dolar a eskalace obchodní války, která přinutila investory uchýlit se k aktivům považovaným za bezpečná v době nejistot. Cena kovu k okamžitému dodání v Asii stoupla až na 3219,84 USD za unci a tento týden si již připisuje téměř šest procent, napsala agentura Reuters. Později se cena stáhla těsně pod 3200 USD, stále však roste o více než jedno procento. Cena termínového kontraktu pak posilovala o 1,9 procenta na 3237,50 USD za unci. "Zdá se, že rychlé oslabení amerického dolaru je v současné době hlavním motorem oživení zlata," uvedl analytik společnosti Tastylive Ilja Spivak. "Zdá se, že to odráží pokračující odliv od aktiv v dolarech, kdy akcie a dluhopisy čelí výprodeji v důsledku nejistoty ohledně celní politiky," dodal. Americký dolar vůči svým hlavním protějškům klesl o téměř jedno procento, což zlevnilo zlato, jehož cena je stanovena v dolarech, pro neamerické investory. Hlavní akciové indexy také klesly poté, co americký prezident sice zvýšil cla na čínský dovoz na 145 procenta, ale oznámil odklad dříve oznámených cel pro desítky zemí o 90 dní. Čína reaguje na americká cla protiopatřeními a na zboží z USA již zavedla dovozní cla 84 procent. "3500 USD je další kulaté číslo, které budou lidé sledovat. Předpokládám, že se tam nedostaneme okamžitě nebo bez určitých zádrhelů," řekl analytik Capital.com Kyle Rodda. Upozornil, že růst kovu v letošním roce podpořila kromě cel také poptávka centrálních bank, očekávání snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed), geopolitická nestabilita na Blízkém východě a v Evropě a zvýšené toky do burzovně obchodovaných fondů krytých zlatem. Stříbro následovalo zlato a od začátku roku posílilo o 16 procent na aktuálních zhruba 31 dolarů za unci, řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. Proti konci prvního čtvrtletí 2024 je dražší o 36 procent. Stříbro je podle něj často vnímáno jako 'mladší bratr zlata', citlivější na průmyslový cyklus, ale s potenciálem růstu díky poptávce po 'zelených' technologiích. Dařilo se i palladiu, které přidalo letos přes deset procent na 1002 dolarů za unci. Další průmyslový cenný kov platina posílila o 12,9 procenta na 1027 dolarů, dodal. Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v březnu meziměsíčně nečekaně klesly, ale inflační rizika jsou nakloněna směrem vzhůru. Obchodníci nyní sázejí na to, že Fed v červnu obnoví snižování sazeb a do konce letošního roku úroky pravděpodobně klesnou o jeden procentní bod. irl fd jd

Cena zlata vystoupila na nové rekordní maximum

Londýn/New York 10. dubna (ČTK) - Cena zlata se dnes vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla. Krátce před 18:30 SELČ vykazovala cena zlata nárůst o zhruba 2,5 procenta a pohybovala se v blízkosti 3160 dolarů za unci. "Zlato znovu získává atraktivitu bezpečného přístavu a vrací se na cestu k novým rekordním maximům," uvedl analytik Nikos Tzabouras ze společnosti Tradu.com. K atraktivitě zlata přispívá rovněž pokles kurzu dolaru, který snižuje cenu žlutého kovu z pohledu držitelů jiných měn. Analytik Alex Ebkarian z firmy Allegiance Gold upozornil, že k růstu ceny přispívají také nákupy zlata centrálními bankami. Americký prezident Donald Trump ve středu zvýšil takzvané reciproční clo na dovoz z Číny na 125 procent z předchozích 84 procent. Celková celní zátěž čínského dovozu do USA tak v současnosti činí 145 procent. Čína ode dneška vůči USA uplatňuje odvetné clo ve výši 84 procent. pmh jd

ČNB v prvním čtvrtletí nakoupila pět tun zlata, má ho v rezervách 56,2 tuny

Praha 9. dubna (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) nakoupila za první čtvrtletí zhruba pět tun zlata, nákup pokračoval podobným tempem jako v předchozích kvartálech. Ke konci března měla centrální banka v rezervách 1,807 milionu troyských uncí zlata, což odpovídá 56,2 tuny. Jeho hodnota tvořila 3,6 procenta devizových rezerv centrální banky. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes ČNB zveřejnila. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti uvedl, že do roku 2028 by měly zlaté rezervy dosáhnout 100 tun. Hodnota zlata v rezervách byla ke konci března 5,56 miliardy dolarů (127 miliard korun). Celková hodnota devizových rezerv ČNB byla 152,5 miliardy dolarů (3,519 bilionu korun). Většinu devizových rezerv tvoří dluhopisy. "Zlato je pojistkou proti inflaci i geopolitickým rizikům. I když jeho podíl je zatím nízký, naznačuje to dlouhodobý záměr budovat stabilní a odolné rezervy. Přikoupení pěti tun v prvním čtvrtletí stále představuje relativně nízký podíl celkových rezerv. Ve srovnání s některými zahraničními centrálními bankami, které drží desetinu až pětinu rezerv ve zlatě, má ČNB stále prostor ke zvyšování této složky," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. V prostředí zvýšené globální nejistoty a pokračujících inflačních tlaků dává podle něj taková strategie smysl. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách zhruba 12 tun. Na konci roku 2023 vzrostl objem zlatých rezerv na 30,7 tuny, na konci loňského roku dosáhl 51,2 tuny. Po rozdělení Československa měla ČNB v rezervách 63,3 tuny zlata, což byla nejvyšší hodnota. Pokud budou nákupy zlata pokračovat současným tempem, lze očekávat její překonání ve třetím čtvrtletí letošního roku. Nejmenší zlaté rezervy měla centrální banka v roce 2019, kdy činily osm tun. Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jeho část. Většina je v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky. Zlato v rezervách ČNB: Datum miliony troyských uncí tuny miliony dolarů miliardy korun 31.3.2024 1,144 35,582 2499,47 57,12 30.6.2024 1,334 41,492 3081,86 70,43 30.9.2024 1,492 46,406 3984,31 91.06 31.12.2024 1,645 51,165 4297,24 98,24 31.3.2025 1,807 56,204 5563,50 127,19 Zdroj: ČNB str fd ptd

Experti: Jaderná energie roste, ale bez investic do uranu hrozí jeho nedostatek

Londýn 8. dubna (ČTK) - Svět by měl okamžitě začít silně investovat do těžby uranu, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po tomto kovu v souvislosti s rozvojem jaderné energie. Potvrzené vytěžitelné zdroje uranu budou v případě silného růstu vyčerpány v 80. letech tohoto století. Vyplývá to z pravidelné dvouleté zprávy o trhu s uranem nazvané Red Book a vypracované Agenturou OECD pro jadernou energetiku (NEA) a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA). Scénář silného růstu předpokládá, že kapacita jaderných elektráren do roku 2050 poroste a pak zůstane zvýšená. Současné zdroje uranu jsou dostatečné, aby podpořily nynější růst. Aby ale byla uspokojena i další poptávka, budou potřeba investice do dalšího průzkumu, těžby a techniky zpracování, uvádí zpráva. Je potřeba s tím začít okamžitě, aby se zajistilo, že ve střednědobém horizontu budou zajištěny dostatečné dodávky uranu. Vlády i firmy se stále více zajímají o jadernou energii jako o nízkouhlíkový a spolehlivý zdroj energie. Spojené státy, Británie a Korea se v roce 2023 na klimatickém summitu zavázaly, že do roku 2050 ztrojnásobí kapacitu jaderné energie. Firmy jako Microsoft či Amazon také zvyšují investice do jaderné energie. Sázejí na tuto technologii při výstavbě nových datových center pro umělou inteligenci (AI), která jsou energeticky velmi náročná, píše list Financial Times. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v lednu uvedla, že jaderná energetika vstoupila do nové éry a že zájem o ni je nejvyšší od ropné krize v 70. letech minulého století. Roční investice do jaderné energie v období let 2020 až 2023 stouply téměř o 50 procent. Rostoucí poptávka ale musí být doprovázena investicemi do kovu používaného v jaderném palivu. Jaderná kapacita podle scénáře s vysokým růstem stoupne do roku 2050 ve srovnání s rokem 2022 o 130 procent. Ale i tento údaj je pravděpodobně podhodnocen, protože bere v úvahu pouze vládní strategii a údaje do začátku roku 2023, tedy před nedávným růstem zájmu o jadernou energii mezi firmami a politiky. Představitelé odvětví ale upozorňují, že západním energetickým společnostem hrozí čím dál větší riziko nedostatku uranu kvůli rychle rostoucí poptávce. Největším producentem uranu je Kazachstán, který měl v roce 2022 na celkové produkci uranu podíl 43 procent. Země v roce 2022 vyprodukovala více uranu než činila společná produkce Kanady, Namibie, Austrálie a Uzbekistánu, tedy dalších velkých producentů. V posledních letech ale země dodává stále více uranu do Ruska a Číny a méně do Evropy a do USA. Potvrzené zásoby uranu, které je možné vytěžit, na začátku roku 2023 podle zprávy činily osm milionů tun. Tyto zásoby by však mohly být ještě v tomto století vytěženy. Existují také další, méně prozkoumané zásoby uranu a výzkumníci očekávají, že by investice do průzkumu mohly odhalit ještě další naleziště. Jaderné reaktory ale nespoléhají pouze na nově vytěžený uran. Používají se také tzv. sekundární zdroje uranu, jako jsou zásoby uchovávané vládami nebo společnostmi, které už byly nakoupeny, ale dosud nebyly použity, což jsou obvykle strategické zásoby nebo uran získaný například recyklací či z jaderných zbraní. Zpráva dodává, že sekundární zdroje budou i nadále uspokojovat část poptávky po uranu, zásadní je ale přijít s novými zdroji těžby. irl spr

Ceny komodit na trzích letos spíše rostou, jejich index přidává osm procent

Londýn/Praha 2. dubna (ČTK) - Ceny komodit se v prvním čtvrtletí na světových trzích spíše zvyšují, nejvíce zdražily průmyslové a drahé kovy a káva. Naopak výrazně zlevňuje kakao a pomerančový džus. Nižší jsou také ceny evropského plynu a elektřiny. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje přibližně osmiprocentní nárůst. "Většina sledovaných komodit letos posiluje," řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Pokud by se však hrozby obchodních válek dál stupňovaly, mizející poptávka by podle něj řadu komodit mohla výrazně zasáhnout. Komoditám letos hraje do karet i kurz dolaru, který ztrácí kolem pěti procent. Nejvyšší růst z komoditního trhu předvádí zlato, které postupně vylepšuje rekordy. Jeho cena v prvním čtvrtletí vzrostla o 19 procent a může růst i nadále, pokud budou přetrvávat geopolitická rizika, zvýšená inflace, vysoké zadlužení a deficity vlád spolu s postupným oslabováním dolaru, řekl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Stříbro od začátku roku vykazuje růst o 18 procent. Dařilo se i palladiu, které přidalo zhruba deset procent, platina posílila téměř o 13 procent. Podobný růst předvádí podle Tylečka rovněž káva, která taktéž v prvním čtvrtletí zvýšila historické rekordy. Obchodníci vyhlížejí začátek sklizně kávy arabica v Brazílii, která ukáže, jak výrazně klesly očekávané výnosy komodity kvůli loňskému suchu. Citelně zdražily průmyslové kovy. Měď v Londýně zpevnila zatím o 11 procent, nikl o čtyři procenta, hliník naopak jedno procento ztrácí. Měď se ocitla ve specifické situaci kvůli vysoké poptávce z USA, kde americká administrativa hrozí brzkým zavedením cel na tento kov. Cena ročního kontraktu na zemní plyn na trhu v Nizozemsku vykazuje pokles o 24 procent, obchodníci ale postupně snižují sázky na brzký konec ruské agrese na Ukrajině. V korekci je letos také cena elektřiny, roční kontrakt na burze v Lipsku ztrácí zhruba deset procent. Výrazné ztráty má letos kakao, jeho cena spadla o 30 procent. Na sklonku minulého roku však byla na rekordu. Za propadem stojí lepšící se počasí v západní Africe, které slibuje vyšší sklizeň, a také propad poptávky po výrobcích z kakaa, o kterém hovoří jejich producenti. Propad zasáhl i cenu pomerančového džusu, letošní ztráty už dosahují 50 procent. Hlavním důvodem je očekávaná nadúroda pomerančů v Brazílii v letošní sezoně. U ropy se cena severomořského Brentu i americké West Texas Intermediate (WTI) pohybují na pomezí zisku a ztrát. Vliv má očekávaný přebytek suroviny na trhu v tomto roce a také plán producentů ropy ze skupiny OPEC+ zvýšit nabídku. Vzhůru ale cenu tlačí riziko sankcí na velké ropné producenty a v posledních týdnech i negativní vývoj vztahů mezi USA a Íránem. Ceny obilovin se drží na nízkých úrovních. Obchodníci se obávají recipročních cel, která by snížila poptávku po obilovinách z USA na zahraničních trzích. Cena kukuřice letos kolísá mezi ziskem a ztrátou, cena pšenice pak vykazuje asi tříprocentní pokles. Obchodníci zde vidí příležitost na znovuobnovení Černomořské obilné dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Cena sójových bodů pak přidává dvě procenta. fd spr

Cena zlata vystoupila na nový rekord, překročila 3100 dolarů za unci

Londýn 31. března (ČTK) - Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kolem 7:30 SEČ vykazovala cena zlata nárůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 3110 dolarů za troyskou unci. Od začátku letošního roku si tak připisovala více než 18 procent, plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg. Trump v noci na dnešek uvedl, že reciproční cla, která hodlá představit tento týden, se budou týkat všech zemí. Americký prezident již v únoru podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Ta by měla zohledňovat úroveň cel, která ostatní země uplatňují vůči dováženému americkému zboží. "Obavy před oznámením amerických recipročních cel rostou, což udržuje vysokou poptávku po zlatu," uvedl podle agentury Reuters analytik Tim Waterer ze společnosti KCM. "Pokud tato cla nebudou tak tvrdá, jak se trhy obávají, pak by cena zlata mohla začít klesat," dodal. pmh mka

Cena zlata se dostala na rekordních 3086 USD za troyskou unci

Londýn 28. března (ČTK) - Cena zlata je na dalším rekordu, ráno se dostala nad 3086 USD (více než 71.360 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Na této úrovni se ale neudržela a krátce po 09:00 SEČ se pohybovala kolem 3076 USD za troyskou unci. Vykazovala tak nárůst o 0,9 procenta. Investory k nákupu zlata přiměly obavy z dalšího zintenzivnění obchodní války, k němuž by mohla přispět nová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura Reuters. Od začátku roku zlato posílilo přibližně o 17 procent. Před dvěma týdny cena této komodity poprvé překonala 3000 USD za troyskou unci. Dalším sledovaným milníkem bude podle analytiků hranice 3100 USD/oz. "Zlato má v současné době vítr v zádech. Obchodní politika USA, fiskální politika USA, geopolitika a zpomalení růstu - vše vane směrem ke zlatu," sdělil agentuře Reuters analytik Kyle Rodda ze společnosti Capital.com. "Trhy zatím nemají představu o tom, jaké budou odvetné reakce," uvedl analytik společnosti Marex Edward Meir s tím, že i tato nejistota zlatu pomáhá. Nová vlna amerických cel na začátku dubna, včetně takzvaných cel recipročních, může podle analytiků eskalovat obchodní spory, podnítit inflaci a utlumit hospodářský růst. Zlato je často označováno za takzvaný bezpečný přístav, který investoři vyhledávají v dobách ekonomické a geopolitické nejistoty. boz spr

Cena mědi je na rekordu, zdolala 5,37 USD za libru, částečně kvůli obavám z cel

Londýn/New York 26. března (ČTK) - Cena mědi je na rekordu, nejbližší termínový kontrakt na komoditní burze COMEX v New Yorku dnes poprvé zdolal hranici 5,37 USD za libru (zhruba 273 Kč za kg, respektive 273.000 Kč za tunu). K růstu podle analytiků přispívají zprávy, podle kterých by americký prezident Donald Trump mohl už brzy oznámit zavedení cel na dovoz tohoto základního průmyslového kovu do Spojených států. To by znamenalo, že Trump se chystá cla zavést dříve, než se očekávalo, uvedla agentura Reuters. Cena mědi obchodovaná na Londýnské burze kovů (LME) dopoledne přesáhla 10.164 USD (234.750 Kč) za tunu a byla nejvyšší od 7. června loňského roku. Měď obchodovaná v New Yorku tak vykazuje rekordní cenovou prémii proti mědi obchodované v Londýně. Později ceny na obou trzích mírně klesly. "Trh nyní do cen zahrnuje 80procentní pravděpodobnost, že Spojené státy zavedou na dovoz mědi clo 25 procent," řekl vedoucí výzkumu ve společnosti Amalgamated Metal Trading Dan Smith. "Takže to není 100 procent, ale ta pravděpodobnost se zvyšuje," dodal. Trump zhruba před měsícem nařídil vyhodnotit, zda by Spojené státy měly zavést nová cla na dovoz mědi. Cílem je obnovit produkci tohoto kovu v USA. Technicky může tento proces trvat až devět měsíců, agentura Bloomberg ale s odkazem na své zdroje napsala, že cla by mohla být zavedena už za několik týdnů. Spojené státy už od začátku března uplatňují 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku. Trump také řekl, že od 2. dubna začnou v USA platit reciproční cla, která mají dostat americká cla na úroveň cel uplatňovaných v jiných zemích. Vzhledem k tomu, že Spojené státy asi 40 procent spotřebovávané mědi dovážejí, pozornost se teď soustředí na dodávky před zavedením cel. Měď se do USA dováží hlavně z Chile a z Kanady. Dostupné zásoby mědi na burze LME od poloviny února prudce klesly a nyní se pohybují kolem 111.000 tun. Rozdíl mezi cenou mědi k okamžitému dodání a cenou tříměsíčního termínového kontraktu na LME zůstává záporný, což znamená, že akutní nedostatek tohoto kovu v nejbližší době nehrozí. Měď se využívá v čisté podobě, ale i ve slitinách. Je odolná vůči korozi, má vysokou elektrickou vodivost a také výbornou vodivost tepelnou. Využívá se například při výrobě elektrických vodičů, integrovaných obvodů, chladičů, kotlů nebo i kuchyňského nádobí. spr

Češi kupují zlato i při růstu jeho ceny, obchodníci hlásí výrazný růst obchodů

Praha 22. března (ČTK) - Češi kupují zlato i letos, kdy jeho cena překonává rekordní úrovně. Obchodníci se zlatem zaznamenali letos meziroční růst obchodů o desítky procent. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci zlata a drahých kovů. V první polovině března překonala cena zlata poprvé hranici 3000 dolarů za trojskou unci a roste dál. Nový rekord pokořila ve středu 19. března, kdy vzrostla na 3045 amerických dolarů. Společnost Golden Gate zaznamenává letos meziroční nárůst tržeb o více než 50 procent. Poptávka po fyzických drahých kovech se výrazně zvýšila v únoru a zejména v březnu, kdy společnost eviduje dvojnásobný zájem proti stejnému období loňského roku. "Sílící poptávka je odrazem vývoje ceny zlata na trhu, která dále rekordně roste. Zlato je považováno za bezpečnou investici, kterou si investoři pořizují zejména kvůli diverzifikaci majetku, a v dlouhodobém horizontu nese i velmi zajímavý výnos," řekl ČTK předseda představenstva Golden Gate Libor Brůna. Zájem o zlato obecně od začátku roku roste, doplnil spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek. Češi se podle něj učí nakupovat drahý kov za výhodnější cenu, čekají tedy i na drobné propady a pak zlato kupují. V takových okamžicích prodeje rostou i o 100 procent, dodal. Zvýšený zájem o zlato a narůstající zájem o stříbro vnímá i ředitel společnosti Zlaťáky.cz Martin Štich. Podle odhadů expertů se v českých domácnostech nachází přibližně 20 tun zlata. Ve srovnání s ostatními Evropany jsou jejich zásoby drahého kovu zanedbatelné. Přesto se Češi pomalu učí zlato nakupovat a zájem drobných střadatelů v současnosti roste, shodují se experti. "Cena zlata je proměnlivá, ale z dlouhodobého hlediska vykazuje jasný vzestupný trend. S malými výkyvy bude cena zlata v rámci aktuálního osmiletého cyklu nadále stoupat přibližně do let 2027 až 2028," řekl Pilíšek. Mnozí čeští kupci se podle něj naučili čekat právě na cenové výkyvy. "Lidé nyní více využívají přibližně pětiprocentní korekce ceny zlata k jeho nákupu. V ČR vzrůstá počet těch, kteří nakupují opakovaně, a zlato jim doma přibývá. To se potvrdilo i během březnového poklesu, kdy prodeje vzrostly o 100 procent. Navíc ti, kteří zlato nakoupili již dříve, zatím nejsou ochotni své zlato prodat," dodal Pilíšek. fd ptd

Zlato zdolalo další rekord, jeho cena přesáhla 3045 dolarů za troyskou unci

Londýn/Praha 19. března (ČTK) - Cena zlata se dál zvyšuje a dopoledne se vyšplhala na rekordních více než 3045 dolarů (69.960 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Obchodníci přesouvají peníze do zlata v době, kdy eskaluje napětí na Blízkém východě a kdy panuje nejistota kolem zavádění cel na dovoz zboží do Spojených států a kdy sílí obavy z dopadů obchodní války, uvedla agentura Reuters. Kolem 11:00 SEČ se zlato k okamžitému dodání prodávalo zhruba za 3039 USD/oz a proti úterý jeho cena vykazovala růst o 0,2 procenta. Brzy ráno se dostala až na 3045,24 USD za unci. Cena hlavního termínového kontraktu na zlato vykazovala růst ve stejném rozsahu a pohybovala se nad 3046 USD/oz. "Na své současné trajektorii by se cena termínového kontraktu na zlato mohla dostat na 3200 dolarů už za měsíc a něco. I kdyby se přitom objevil jeden nebo dva otřesy, myslím si, že býci čekají na slevu, jakkoli malou," řekl hlavní analytik britské společnosti City Index Matt Simpson. Za býka se označuje investor, který očekává další růst cen. Zlato je od začátku roku na rekordu už popatnácté. Pozornost investorů se zaměřuje také na zasedání americké centrální banky (Fed), která se zabývá měnovou politikou. Očekává se, že základní úrokovou sazbu dnes Fed ponechá v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Investoři mají obavy, že celní válka, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa, sníží růst ekonomiky, zvýší inflaci a v některých zemích způsobí hospodářskou recesi. Na to ve svém aktualizovaném výhledu upozornila tento týden Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). "Letos jde očekávat další růst ceny, klidně i na 4000 dolarů za troyskou unci, do budoucna čekám navýšení i k 6000 až 7000 dolarů. Cena zlata může jít nahoru celou dekádu, pokud budou přetrvávat podmínky pro jeho růst," řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. K nim podle něj patří zvýšená inflace či její očekávání, geopolitická rizika, vysoké zadlužení a deficity vlád i postupný úpadek dolaru. Ryba také připomněl, že Trump si nedávno nechal poslat stovky tun zlata z Londýna do New Yorku. To mimo jiné také zvýšilo cenu, zdražilo se financování, zatímco slévárny jsou vytížené, dodal. Izraelská armáda v pondělí obnovila letecké útoky proti cílům v Pásmu Gazy. Izrael tak ukončil příměří, které trvalo od 19. ledna. Vláda uvedla, že tak chce přinutit palestinské teroristické hnutí Hamás k předání zbylých šesti desítek rukojmích. Údery z noci na úterý si podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem vyžádaly přes 400 mrtvých. fd spr

Doba levného palmového oleje zřejmě končí, produkce stagnuje, ale poptávka roste

Jakarta/Kuala Lumpur 15. března (ČTK) - Ceny palmového oleje, který je nejoblíbenějším rostlinným olejem na světě, by mohly v příštích letech růst. Podpoří je stagnující produkce a prosazování bionafty v Indonésii, která je jeho největším producentem. Zdražování tradičně levného palmového oleje ničí nejen jeho cenovou výhodu, ale může vést k růstu cen i ostatních olejů, protože levný palmový olej v minulosti držel nízko i ceny konkurenčních olejů. Uvedla to agentura Reuters. Palmový olej je komoditou, která se dá najít prakticky ve všem, od pizzy a zmrzliny až po šampon a rtěnku. Jako přísadu ho používají také výrobci krmiv. Tvoří více než polovinu celosvětových dodávek rostlinných olejů a je oblíbený zejména mezi spotřebiteli v rozvíjejících se zemích v čele s Indií. Po desetiletí býval palmový olej levný díky prudkému růstu produkce. Nyní však jeho produkce zpomaluje a Indonésie začala používat více palmového oleje na výrobu bionafty, upozornil odborník z odvětví a ředitel výrobce spotřebního zboží Godrej International Dorab Mistry. Podle něj doby, kdy byl palmový olej levnější ve srovnání s jinými oleji až o 400 dolarů za tunu, jsou pryč. "Palmový olej už nebude tak levný, dokud bude Indonésie upřednostňovat bionaftu," uvedl. Indonésie letos zvýšila povinný podíl palmového oleje v bionaftě na 40 procent a studuje zvýšení jeho podílu až na 50 procent v roce 2026 a možnost míchat ho až tři procenta do leteckého paliva. Snaží se tak omezit dovoz pohonných hmot. Zaměření na bionaftu sníží vývoz z Indonésie v roce 2030 na pouhých 20 milionů tun. To je o třetinu méně než loni, kdy vývoz činil 29,5 milionu tun, odhadl předseda největšího sdružení producentů palmového oleje v jihovýchodní Asii GAPKI Eddy Martono. Kroky Indonésie a také nižší produkce kvůli záplavám v sousední Malajsii již zvedly ceny palmového oleje nad konkurenční sójový olej. To přimělo některé odběratele snížit nákupy. V Indii, která je největším odběratelem rostlinných olejů, byla cena surového palmového oleje v posledních šesti měsících vyšší někdy až o 100 USD (2300 Kč) za tunu než cena surového sójového oleje. Ještě koncem roku 2022 byl přitom palmový olej levnější až o 400 USD. Minulý týden platili Indové za surový palmový olej 1185 USD za tunu, v roce 2019 to přitom bylo více než 500 USD. Vyšší ceny rostlinného oleje by mohly zkomplikovat snahy vlád o omezení inflace, ať už v zemích závislých na palmovém oleji nebo v zemích závislých na konkurenčním sójovém, slunečnicovém a řepkovém oleji. Produkce palmového oleje, které dominují Indonésie a Malajsie, se v období let 1980 až 2020 každé desetiletí téměř zdvojnásobila. To vyvolalo kritiku kvůli odlesňování v souvislosti se zvyšováním plantáží. V té době produkce rostla ročně v průměru o více než sedm procent, což bylo zhruba v souladu s poptávkou. Produkce v Malajsii však před více než deseti lety začala stagnovat kvůli nedostatku místa pro nové plantáže a kvůli pomalému osazovaní novými stromy, které měly nahradit stárnoucí. Obavy z odlesňování pak zpomalily růst v Indonésii. Růst celosvětové produkce kvůli tomu v posledních čtyřech letech zpomalil na jedno procento ročně. Analytik prognostické společnosti Oil World Thomas Mielke odhaduje, že v současném desetiletí bude růst produkce činit v průměru 1,3 milionu tun, což je méně než polovina z průměru v desetiletí do roku 2020, který činil 2,9 milionu tun. Palmy olejné začínají ztrácet produktivitu po 20 letech a je třeba je nahradit po 25 letech. Novým stromům trvá tři až čtyři roky, než začnou plodit, což způsobuje, že půda je po tu dobu neproduktivní, a zemědělci tak nejsou ochotni obnovovat stromy. Malajsie loni přesadila pouhá dvě procenta celkové osázené plochy, zatímco jejím cílem jsou čtyři až pět procent. V Indonésii se kvůli pomalé výměně stárnoucích stromů za nové snížily výnosy surového palmového oleje za deset let o 11,4 procenta. Země od Kolumbie a Ekvádoru po Pobřeží slonoviny a Nigérii sice zvýšily produkci palmového oleje, představitelé odvětví ale tvrdí, že růst u novějších hráčů neodpovídá rostoucí poptávce, zejména kvůli biopalivům. Mistry i Mielke vyzvali Indonésii, aby obnovila vydávání nových povolení pro plantáže palmového oleje, které pozastavila v roce 2018. "Pokud Indonésie zachová moratorium na novou výsadbu, bude docházet k pravidelnému nedostatku a obdobím velmi vysokých cen palmového oleje," řekl Mistry. Dodal, že omezená produkce by zvýšila ceny pro tři až čtyři miliardy spotřebitelů v rozvojovém světě. Vyšší ceny palmového oleje by se mohly odrazit také v růstu cen konkurenčních olejů. Jakmile kupující přejdou na sóju a slunečnici, jejich ceny také vzrostou. Navíc těchto olejů není k dispozici tolik, aby mohly zcela nahradit palmový olej, upozorňují analytici. irl zdp

Cena zlata poprvé překonala rekordní hranici 3000 USD za troyskou unci

Londýn/Praha 14. března (ČTK) - Cena zlata dnes stoupla na nový rekord, když překonala hranici 3000 USD za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Kolem 10:45 cena komodity rostla o 0,7 procenta na 3011,80 USD (69.600 Kč) za troyskou unci. Investoři jsou podle agentury Reuters stále nervóznější z vyhlídky, že napětí mezi USA a EU eskaluje poté, co sedmadvacítka přijala odvetná opatření proti plošným americkým clům na ocel a hliník. Od začátku týdne zlato posílilo přibližně o 2,5 procenta. Od začátku roku potom cena komodity vzrostla více než o desetinu. Podle analytika Michaela Strobaeka investoři začínají vidět velký rozdíl mezi prvním a druhým funkčním obdobím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten naposledy pohrozil uvalením 200procentního cla na dovoz evropského vína a lihovin. "Tentokrát se zdá, že prezident je připraven nechat americké trhy a ekonomiku trpět, zatímco bude realizovat své krédo 'Amerika na prvním místě'," uvedl analytik. Trump je však podle analytiků jen jedním z více faktorů poukazujících na makroekonomickou a geopolitickou nestabilitu. "Mezi důvody patří geopolitická rizika, ruská agrese na Ukrajině nebo také propad amerických akcií po clech uvalených prezidentem Donaldem Trumpem," sdělil ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. "Navíc minulé stimulační balíčky mnoha vlád na světě v reakci na ekonomické výzvy posledních let vedly k obavám z inflace a oslabení měn, což zvýšilo atraktivitu zlata jako uchovatele hodnoty," dodal Ryba. "Významným hráčem na trhu zůstávají centrální banky, které ve velkém nakupují zlato jako bezpečný uchovatel hodnoty a diverzifikaci rezerv. K tomu přispívá i rostoucí globální geopolitická nejistota, která žene investory k bezpečným aktivům," sdělil ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. boz mka

Reuters: Globální obchod s kávou se kvůli brutálnímu růstu cen téměř zastavil

Houston (USA) 7. března (ČTK) - Globální obchod s kávou se prakticky zastavil, obchodníci i pražírny snížili nákupy na minimum. Vede je k tomu prudký růst cen, který agentura Reuters označila za brutální. Například cena kávy arabica se jen od loňského listopadu zvýšila o 70 procent na současných zhruba 3,90 USD za libru (198 Kč za kilogram). Pražírny mají často problém přesvědčit maloobchodní prodejce, aby přistoupili na vyšší ceny. Obchody to přijímají se značnou nevolí, odborníci proto očekávají v tomto odvětví vlnu konsolidace. Na výročním sjezdu americké Národní kávové asociace v Houstonu účastníci tento týden uvedli, že 70procentní nárůst ceny termínových kontraktů na kávu arabica na komoditní burze Intercontinental Exchange (ICE) jen od listopadu je šokoval. Vývoj cen na ICE je měřítkem pro ceny kávy po celém světě. Generální ředitel společnosti ELCAFÉ C.A. v Ekvádoru Renan Chueiri uvedl, že je to letos poprvé, co tato firma na výrobu instantní kávy neměla do března zakázky na veškerou produkci očekávanou v letošním roce. "Obvykle už bychom byli vyprodaní, ale zatím jsme prodali méně než 30 procent produkce," řekl Chueiri. "Tak velký cenový nárůst klientům snižuje volnou hotovost, takže nemají dost peněz na to, aby si nakoupili, co potřebují," dodal. Růst cen kávy způsobila nižší produkce v důležitých oblastech pěstování, zejména v Brazílii. Tím se snižuje dostupnost kávových zrn. "Nikdo tomu nechce být vystaven, nikdo teď nenakupuje s dodáním v budoucnu, všechno je to z ruky do úst," řekl jeden z makléřů, který se pohybuje na trhu s kávou. Vzhledem k citlivosti problému požádal o zachování anonymity. Souslovím "z ruky do úst" myslel praxi, kdy obchodníci nakupují pouze takové množství, které v dané chvíli potřebují. V této branži je totiž jinak běžné, že se káva nakupuje na skladové zásoby, z nichž ji pak obchodníci distribuují podle potřeby nebo s ní obchodují. Zmíněný makléř poznamenal, že mnoho nedávných obchodů v Brazílii bylo provedeno velmi konzervativním způsobem. "Uzavřete obchod a pak máte sedm dní na to, abyste jeli na farmu nebo do skladu a tu kávu si tam vyzvedli. Zkontrolujete kvalitu, a pokud je v pořádku, na místě zaplatíte a s tou kávou odjedete," řekl. Nedávný průzkum agentury Reuters ukázal, že cena kávy arabica by se do konce letošního roku mohla snížit asi o 30 procent. Nejenže vysoké ceny omezují poptávku, první náznaky také ukazují, že úroda v Brazílii by mohla být v příští sezoně vysoká. Dokud ale ceny výrazně neklesnou, může se velká část světového obchodu s kávou dostat do velkých problémů. Generální ředitel jedné z velkých pražíren ve Spojených státech uvedl, že někteří jeho klienti si nejsou jisti, zda mohou pokračovat v podnikání. "Nevědí, zda budou moci prodávat svou produkci za nové ceny," řekl a také požádal o zachování anonymity. Spojené státy mají největší trh z hlediska spotřeby kávy na světě. Supermarkety a obchody s potravinami se podle uvedeného ředitele postavily proti požadavkům, aby platily vyšší ceny, o které si řekly pražírny. Vyjednávání se protahovalo a některým maloobchodním prodejnám začínala chybět káva na pultech. "Byla to noční můra," dodal. spr

Cena plynu v USA skokově vzrostla, i tak je proti Evropě asi třetinová

New York/Praha 21. února (ČTK) - Cena zemního plynu ve Spojených státech se dnes zvýšila zhruba o pět procent na 4,30 USD za milion britských termálních jednotek (mmBtu). To je v přepočtu asi 14 eur za megawatthodinu (MWh). Cena plynu pro evropský trh vykazovala ve stejnou dobu růst o více než jedno procento nad 48 eur/MWh, plyn v Evropské unii tak zůstává více než třikrát dražší než ve Spojených státech. Cena plynu v USA je teď nejvýše od prosince 2022. Za celý týden vykazuje růst o více než 16 procent, uvedl server Trading Economics. Na vině je zejména chladné počasí, kdy se zvyšuje poptávka po plynu hlavně kvůli vytápění. Nabídka a poptávka se dostávají do větší nerovnováhy, neboť příliv mrazivého arktického vzduchu komplikuje těžbu, a tak snižuje produkci. Meteorologové očekávají, že velmi chladný vzduch se nad většinou území Spojených států udrží do soboty, takže spotřeba plynu zůstane ještě vysoká. Produkce plynu za posledních 15 dnů do čtvrtka klesla o 6,7 miliardy krychlových stop za den a byla zhruba na čtyřtýdenním minimu 100 miliard metrů krychlových za den, což je v přepočtu 29,3 milionu MWh denně. Cena plynu v USA se v období od roku 2015 do roku 2021 pohybovala v pásmu zhruba od 1,50 do 4,50 USD/mmBtu, v roce 2022 se prudce zvýšila a dostala se až nad devět dolarů za milion britských termálních jednotek. Výrazné zvýšení souviselo s poptávkou po plynu v Evropě, která se po začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 začala odklánět od ruských energií a poptávat je jinde. Pro Evropu je určující cena plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku. Zatímco ještě na jaře 2020 tam stála megawatthodina kolem tří eur, o rok později, na jaře 2021, už to bylo asi 30 eur/MWh. V létě 2022, tedy už po začátku války na Ukrajině a po rozhodnutí EU odmítat ruský plyn, se cena přechodně dostala až k 250 eurům za megawatthodinu. Evropa od začátku války na Ukrajině dováží výrazně více plynu z USA, a to ve zkapalněné podobě. Zkapalněný zemní plyn (LNG) je ale výrazně dražší než základní surovina, protože k její ceně se ještě připočítávají náklady na převod skupenství z plynného na kapalné, přepravu na tankerech přes oceán a na zpětné zplynování suroviny, která se pak z přístavů distribuuje k odběratelům na pevnině opět ve svém přirozeném skupenství sítí plynovodů. Invaze ruských vojsk na Ukrajinu přispěla v Evropě k energetické krizi, kdy se skokově zvýšily regionální ceny plynu a pak i ceny LNG ve světě. Ceny plynu se ale začaly výrazněji zvyšovat už před válkou na Ukrajině. Podle části ekonomů to souviselo s takzvanou Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal), ve které Evropská unie stanovila harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv. Vyšší poptávka po americkém LNG ale přispívá i k růstu ceny zemního plynu v USA, protože američtí zpracovatelé a vývozci LNG musejí surovinu nejprve nakoupit, než z ní udělají LNG, který pak vyvezou, ať už do Evropy či k odběratelům v Asii. Data amerického vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) ukazují, že vývoz LNG z USA do Evropy se v letech 2020 až 2022 zvýšil o 119 procent. Do závodů na zpracování LNG tento měsíc ve Spojených státech proudí rekordní objemy zemního plynu, denní průměr se pohybuje kolem 15,5 miliardy krychlových stop, což je v přepočtu více než 438 milionů metrů krychlových. V lednu průměr činil 14,6 miliardy krychlových stop denně, tedy více než 413 milionů metrů krychlových. Tento týden ve středu padl rekord, když celkový objem plynu na vstupu pro zpracování na LNG dosáhl 16,4 miliardy krychlových stop za den, tedy 464,12 milionu metrů krychlových. Kvůli velmi chladnému počasí také v USA výrazně rychleji ubývá plyn ze zásobníků. Podle údajů EIA za minulý týden ubylo 196 miliard krychlových stop, tedy více než 5,5 miliardy metrů krychlových. O týden dříve to bylo zhruba 100 miliard krychlových stop. Nadměrné čerpání plynu ze zásobníků tak ještě více omezuje nabídku na trhu. spr

Reuters: Čínská firma zastavila vývoz materiálu pro zpracování lithia

Peking 18. února (ČTK) - Čínská společnost Jiangsu Jiuwu Hi-Tech zastavila vývoz části materiálu používaného ke zpracování lithia, což je kov důležitý pro výrobu baterií do elektromobilů. Zpráva je zatím nejjasnější ukázkou toho, že firmy už začaly omezovat vývoz, jak navrhoval Peking. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na informace od zdrojů obeznámených se záležitostí a na dokumenty, do kterých měla možnost nahlédnout. Firma Jiangsu Jiuwu Hi-Tech v lednu oznámila zákazníkům, že od 1. února přestane vyvážet část filtračního vybavení známého jako sorbent. Čína je největším světovým producentem sorbentů, které se používají k extrakci lithia ze solanek nebo jiných roztoků obsahujících tento kov. Sorbenty pomáhají zachytit lithium z kapalných směsí, což je důležitý proces při těžbě tohoto kovu ze solných jezer či průmyslových odpadních vod. Analytici ale upozorňují, že velikost trhu se sorbenty lze vzhledem ke zdrženlivosti Pekingu při sdílení údajů jen obtížně určit. Rozhodnutí firmy Jiangsu ukazuje, že hrozba Pekingu zveřejněná v lednu, že omezí vývoz některých technologií souvisejících s bateriemi a lithiem, včetně sorbentů, již ovlivňuje chování firem, přestože je zatím pouze návrhem. Pokud bude návrh schválen, budou společnosti pro prodej do zahraničí potřebovat vládní licence. Jiangsu a další významný výrobce sorbentů Sunresin New Materials podle jednoho ze zdrojů s vládou o návrhu jednají. Někteří představitelé odvětví se domnívají, že čínská vláda už nyní odrazuje firmy od vývozu některých položek do znepřátelených zemí. Úředníci čínského ministerstva obchodu podle jednoho z mezinárodních právníků sídlících v Číně už navštívili několik společností, aby s nimi prodiskutovali návrh, a v jednom případě varovali před pokračováním v projednávané vývozní transakci za jednu miliardu USD (24 miliard Kč). Také banky podle něj požadují dodatečná schválení, než podepíší financování vývozu zboží uvedeného na seznamu. Návrh omezení ukazuje na ochotu Pekingu využít své dominantní postavení v těžbě a zpracování lithia a dalších důležitých nerostů jako páku ve stupňující se obchodní válce s USA. Čínský zákaz vývozu antimonu oznámení v prosinci má už dopad na západní automobilový trh, upozornila agentura Reuters. V nejbližší době může jakékoliv narušení vývozu sorbentu ovlivnit plány západních producentů ropy na těžbu lithia v jejich provozech tím, že omezí jejich technologické možnosti. Americká firma ExxonMobil podle zdrojů zkoumala možné využití čínského zpracovatelského zařízení ve svých plánovaných provozech na těžbu lithia v Arkansasu. Firma Koch Industries, která je největším investorem do projektu Standard Lithium na těžbu lithia v Arkansasu, se v roce 2023 dohodla, že bude ve svých severoamerických provozech používat sorbenty od čínské firmy Xi'an Lanshen New Material Technology. Několik západních producentů sorbentů tvrdí, že by mohli převzít podíl na trhu, ale žádný z nich nemá takové zkušenosti s trhem jako čínští konkurenti, a ještě nespustili komerční výrobu svých zařízení. Generální ředitel firmy TechMet Brian Menell upozornil, že Čína má dvacetiletý náskok. TechMet investuje do západních těžebních firem a výrobců zařízení pro těžbu a zpracování lithia. irl spr

Zisk ruského těžaře Nornickel výrazně klesl kvůli sankcím a nízkým cenám kovů

Moskva 10. února (ČTK) - Ruské těžařské společnosti Nornickel, která je předním světovým dodavatelem rafinovaného niklu a palladia, se v loňském roce propadl čistý zisk o 37 procent na 1,8 miliardy dolarů (zhruba 44 miliard Kč). Za poklesem stály západní sankce a nízké ceny kovů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Tržby společnosti se snížily o 13 procent na 12,5 miliardy dolarů. "Naše podnikání zůstává jakožto součást ruské ekonomiky pod značným vnějším tlakem. Sankce a restrikce i klesající ceny našich klíčových kovů měly nadále negativní dopad na naše tržby a ziskovost," uvedl v tiskové zprávě šéf a největší akcionář podniku Vladimir Potanin, který v minulosti působil také jako místopředseda ruské vlády. Společnost Nornickel podle agentury Reuters rovněž uvedla, že vedení podniku navrhuje nevyplácet za loňský rok akcionářům žádnou dividendu. "Vzhledem k pokračujícím výkyvům na komoditních trzích a vysokým geopolitickým rizikům je naší absolutní prioritou finanční stabilita firmy, zvýšení provozní efektivity a investování do budoucích trhů a produktů," cituje Reuters finančního ředitele Sergeje Malyševa. Společnost Nornickel není přímým terčem sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu. Tyto sankce nicméně přiměly některé západní odběratele k odklonu od ruských kovů, zkomplikovaly platby a omezily firmě Nornickel přístup k západním zařízením. Nornickel se nyní snaží přesměrovávat svůj prodej na trhy v Asii, napsala agentura Reuters. pmh

Cena zlata kvůli obavám z obchodní války poprvé překročila 2900 dolarů za unci

Londýn/Praha 10. února (ČTK) - Cena zlata dnes pokračuje v růstu a poprvé překonala hranici 2900 dolarů (přes 70.000 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy, že plány amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti cel vyvolají globální obchodní válku. Krátce po 14:00 SEČ vykazovala cena zlata podle údajů agentury Bloomberg narůst o 1,5 procenta a pohybovala se v blízkosti 2904 dolarů za unci. Od začátku roku si tak připisovala přes deset procent. Přes den se vyšplhala až na téměř 2907 USD. "Říká se, že celní válka nemá vítězů, jen poražených. Jeden jasný vítěz na trhu však je - zlato. To je totiž známý bezpečný přístav, který v dobách nejistoty vyhledávají investoři," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. "Pokoření hranice 3000 dolarů je tak velmi blízko, zlato se však asi nezastaví ani zde," dodal. Trump o víkendu uvedl, že hodlá uvalit dodatečné 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Už dříve uvalil dodatečné desetiprocentní clo na veškerý dovoz z Číny. "Zlatu nyní na vyšší úrovně pomáhají nová cla ve výši 25 procent na ocel a hliník. Clům se pravděpodobně nevyhne ani Evropa. S Čínou již jsou USA prakticky v obchodní válce, když Čína oznámila odvetná cla na energetické produkty z USA," uvedl Lajsek. Investoři nyní čekají na údaje o lednovém vývoji inflace ve Spojených státech, které ve středu zveřejní americká vláda. Doufají, že si díky nim budou moci učinit lepší představu o dalším vývoji úrokových sazeb v USA. Americká centrální banka (Fed) v lednu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Přerušila tak snižování úrokových sazeb, které zahájila v září loňského roku. "Pokud by nové údaje o inflaci byly vyšší, než se očekává, oddálilo by to další snížení sazeb ze strany Fedu. To by mohlo vést k vybírání zisků u zlata," uvedl analytik Han Tan ze společnosti Exinity Group. Vysoké úrokové sazby jsou pro cenu zlata nepříznivé, protože prohlubují jeho nevýhodu proti investicím přinášejícím úroky, jako jsou například dluhopisy. pmh spr