Burzy

CNBC: Tání ledu v Grónsku zpřístupňuje zásoby kritických nerostů

Nuuk 17. ledna (ČTK) - Velký úbytek ledu v Grónsku odhaluje přírodní zdroje ostrova a neúmyslně zpřístupňuje některé z největších nevyužitých zásob kritických nerostných surovin na světě. Ústup ledu by tak mohl přinést začátek tzv. zlaté horečky na ostrově, napsal server zpravodajské televize CNBC. Grónsko je rozlehlý, ale řídce osídlený ostrov, který se nachází mezi Severním ledovým oceánem a Atlantským oceánem. V posledních desetiletích se ale proměnil. Rozsáhlá analýza historických satelitních snímků, kterou loni zveřejnili vědci z univerzity v britském Leedsu, ukázala, že toto autonomní dánské území se kvůli globálnímu oteplování stále více zelená. "Nyní se led pravděpodobně skutečně tvoří pouze tři nebo čtyři měsíce ve velmi severních zeměpisných šířkách a ve zbytku země ledové příkrovy ustupují, což odhaluje horniny a potenciální ložiska nerostných surovin, která nebyla dříve k vidění," řekl šéf britské těžařské firmy 80 Mile Roderick McIllree. Firma 80 Mile má v současnosti v Grónsku tři projekty, které aktivně rozvíjí. Je mezi nimi velká ropná koncese na východním pobřeží ostrova, projekt těžby titanu poblíž americké vesmírné základny Pituffik na severozápadě a projekt Disko-Nuussuaq na jihozápadě, který by mohl být jedním z největších nalezišť niklu a mědi na světě. Generální ředitel firmy Critical Metals Tony Sage uvedl, že tání ledu na ostrově firmě z logistického hlediska nesmírně pomohlo. Velké lodě se totiž nyní dostanou přímo ze severního Atlantiku až k okraji ložiska v Tanbreezu v jižním Grónsku, firma tak mohla využít plovoucí dok místo přístavu. Critical Metals rozvíjí v Grónsku jedno z největších světových nalezišť kovů vzácných zemin. Sage ale upozornil, že pro těžební společnosti v Grónsku je také velkou překážkou nedostatek infrastruktury, protože Dánové tam nikdy nepostavili železnici ani silnice. Mimo města prakticky neexistují silnice, firma tak musí vyžívat vrtulník. To by podle něj mohlo případnou zlatou horečku na ostrově zbrzdit. Konzultant Geologické služby Dánska a Grónska (GEUS) Jakob Klöve Keiding uvedl, že průzkum surovinového potenciálu Grónska z roku 2023 vyhodnotil na ostrově celkem 38 surovin, z nichž naprostá většina má relativně vysoký nebo střední potenciál. Mezi tyto suroviny patří kovy vzácných zemin, grafit, niobium, kovy platinové skupiny, molybden, tantal a titan. V Grónsku se rovněž nacházejí významná ložiska lithia, hafnia, uranu a zlata. "Je zde obrovský potenciál, ale v současné době se tady vlastně moc netěží," řekl Keiding. Průzkum je tam většinou v počátečních fázích a pro mnoho ložisek není příliš údajů. Zdá se ale, že jsou tam i velká ložiska. Za kritické nerosty se označují ty, které jsou považovány za zásadní pro transformaci energetiky. Konečné využití těchto surovin je široké a zahrnuje baterie pro elektromobily, technologie skladování energie a rovněž aplikace pro národní bezpečnost. Grónsko se v posledních týdnech ocitlo v centru geopolitické bouře. Nově zvolený americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přání získat kontrolu nad ostrovem a označil tuto možnost za "absolutní nutnost" pro účely související s národní bezpečnostní. Na začátku měsíce Trump odmítl vyloučit možnost použití vojenské síly, aby se Grónsko stalo součástí USA. irl spr

Reuters: Ceny lithia by se po dvou letech poklesu měly letos stabilizovat

Šanghaj 13. ledna (ČTK) - Ceny lithia by se po dvou letech prudkého poklesu měly v letošním roce stabilizovat. Nadměrnou nabídku kovu na trhu může zmírnit uzavření dolů a vysoký prodej elektromobilů v Číně. Agentuře Reuters to řekli analytici a obchodníci. Nárůst ceny kovu by ale podle nich mohlo snížit případné znovuotevření dolů. Ceny lithia, což je kov důležitý pro baterie do elektromobilů, se z maxima v listopadu 2022 propadly zhruba o 85 procent. To přimělo firmy po celém světě zakonzervovat doly. Obchodníci se ale shodují, že uzavření dolů znamená, že poptávka by letos měla překonat nabídku, protože čínská vláda zvyšuje podporu prodeji elektromobilů, což oživí poptávku. Čína je největším trhem s elektromobily na světě. Celosvětový přebytek dodávek lithia by se letos měl snížit o polovinu zhruba na 80.000 tun ekvivalentu uhličitanu lithného, uvedl čínský státní poskytovatel údajů o komoditách Antaike. Loni přebytek činil téměř 150.000 tun. "Očekáváme, že v roce 2025 zaznamenáme oživení cen lithia, protože omezení zaznamenaná v roce 2024 spolu s případným dalším omezením výrazně sníží přebytek na trhu," uvedl analytik společnosti CRU Group Cameron Hughes s odkazem na uzavírání dolů. Hughes se specializuje na trh výroby baterií. Čína loni v červenci zdvojnásobila dotace na elektromobily. Do poloviny prosince byly pobídky využity na nákup více než pěti milionu aut. Čínské dotace na elektromobily přispěly na konci loňského roku k růstu ceny lithia. A podle analytiků a obchodníků by měly podpořit ceny lithia i v letošním roce. Případné zvýšení ceny se ale zřejmě projeví až koncem letošního roku, kdy se vyčerpají zásoby a kupující se vrátí na spotový trh, uvedl ředitel výzkumu firmy Project Blue David Merriman. Project Blue se zaměřuje na výzkum kovů a očekává, že se cena v letošním roce stabilizuje v průměru kolem 11.092 dolarů (273.900 Kč) za tunu. Čínský makléř Kuo-tchaj Ťüan očekává cenu v rozmezí 60.000 až 90.000 jüanů (202.100 až 303.200 Kč) za tunu. Nejobchodovanější kontrakt lithia na burze s termínovými kontrakty v Kantonu se loni obchodoval v rozmezí 68.250 až 125.000 jüanů za tunu. Analytici ale zůstávají obezřetní a neočekávají příliš výrazný růst ceny v letošním roce, protože podle nich ho může zbrzdit skutečnost, že v uzavřených dolech je možné rychle obnovit těžbu, pokud se ukáže, že by mohla být zisková. Pro poptávku může být riziková i případná změna politiky v USA pod novým prezidentem Donaldem Trumpem, včetně nových cel na baterie pro elektromobily z Číny nebo snížení domácích pobídek pro elektromobily. Lithium je velmi lehký, měkký a stříbřitě lesklý kov, dobře vede elektrický proud a teplo. Je základem prakticky všech komerčně používaných a vyvíjených bateriových technologií. irl spr

ČNB loni nakoupila 20,5 tuny zlata, v rezervách ho má 51,2 tuny

Praha 7. ledna (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) za loňský rok nakoupila 20,5 tuny zlata. Ke konci prosince se jeho objem v rezervách centrální banky zvýšil na 1,645 milionu troyských uncí, což odpovídá 51,2 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Guvernér ČNB Aleš Michl v neděli na CNN Prima News řekl, že chce do konce svého mandátu v červnu 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na sto tun. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 12 tun. V roce 2023 nakoupila 18,7 tuny zlata, loni objem nakoupeného kovu ještě zvýšila. Zlato ČNB v uplynulém roce nakupovala rovnoměrným tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí. Hodnota zlata v rezervách ČNB dosáhla ke konci prosince 4,3 miliardy dolarů (103,66 miliardy korun). Zlato tak představovalo 2,9 procenta hodnoty veškerých devizových rezerv centrální banky. Michl oznámil svůj záměr zvýšit objem zlatých rezerv ČNB na 100 tun krátce po svém nástupu do pozice guvernéra v roce 2022. V neděli upřesnil, že tohoto cíle chce dosáhnout do roku 2028. Zlato by potom podle guvernéra představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Michl předpokládá, že by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Nejvíce zlata měla ČNB v rezervách v době svého vzniku v roce 1993, tehdy to bylo přibližně 60 tun. Nejnižší objem zlatých rezerv byl v roce 2019, kdy činil osm tun. Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jen jeho část. Většina je v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky. Cena zlata se loni zvýšila zhruba o čtvrtinu, byl to největší celoroční nárůst ceny od roku 2010. Na konci roku se na londýnské burze zlato obchodovalo za 2600 dolarů (zhruba 63.000 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Podle odborníků ke zvýšení ceny zlata přispěly rozsáhlé nákupy ze strany centrálních bank, klesající úrokové sazby a zvýšené geopolitické napětí. Zlato v rezervách ČNB: Datum miliony troyských uncí tuny miliony dolarů miliardy korun 31.12.2023 0,986 30,668 2033,88 49,06 31.3.2024 1,144 35,582 2499,47 60,29 30.6.2024 1,334 41,492 3081,86 74,34 30.9.2024 1,492 46,406 3984,31 96,11 31.12.2024 1,645 51,165 4297,24 103,66 Zdroj: ČNB str snm

Z komodit na světových trzích loni výrazně zdražilo kakao, káva a zemní plyn

Londýn/Praha 3. ledna (ČTK) - Z komodit na světových trzích loni výrazně zdražily především kakao, káva a zemní plyn. Zvýšily se i ceny zlata, stříbra či uhlí. Naopak výrazně zlevnila železná ruda, ocel, pšenice či sójové boby, mírně klesla také cena ropy. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg za loňský rok stoupl o 0,1 procenta. "Komoditní trhy v roce 2024 až na pár výjimek ukázaly pouze nevýrazné výkony, které bledly ve srovnání s dalšími skupinami aktiv. Pro srovnání - hlavní americký akciový index SP 500 vzrostl v minulém roce téměř o čtvrtinu," řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Nižší ceny komodit ale byly dobrou zprávou pro centrální bankéře, kterým umožnily zahájit snižování úrokových sazeb. Komoditní trhy nejvíce zklamala chybějící akcelerace čínské ekonomiky v čele s tamním sektorem nemovitostí. A zvláště ke konci roku se projevila síla amerického dolaru, dodal Tyleček. Nejvyšší růst z komoditního trhu předvedlo v minulém roce kakao. Tato komodita vykázala růst o 178 procent, zejména kvůli nepříznivému počasí v západní Africe a dlouhodobému deficitu na globálním trhu. Dalším v pořadí je káva se 70procentním růstem. U ní se nejvíce projevilo sucho v Brazílii a ve Vietnamu. Třetí v pořadí byl zemní plyn na trhu v Nizozemsku, kde velkoobchodní cena meziročně vzrostla o 41 procent. Radost udělaly investorům drahé kovy. Zlato od začátku roku do konce prosince zvýšilo svoji cenu o 12 procent. Šlo přitom o rekordní rok, kdy žlutý kov, jak se zlatu přezdívá, dosáhl svých maxim 2780 dolarů za troyskou unci, upozornil analytik Golden Gate Pavel Ryba. Cena stříbra od ledna do konce prosince vzrostla o 19 procent. Zásadní roli hrál zájem centrálních bank a investorů z Číny a Indie, podotkl Tyleček. Naopak průmyslověji zaměřené drahé kovy zlevňovaly. Cena platiny ztratila 12 procent a cena palladia 21 procent. Cena ropy Brent klesla v minulém roce o tři procenta, a to kvůli vysoké těžbě v zemích mimo skupinu OPEC+ a nižšímu růstu globální poptávky. OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Zvláště zklamala poptávka v Číně, kde je na vzestupu prodej elektromobilů. Cena ročního kontraktu na uhlí v Rotterdamu vzrostla o 15 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku s ročním termínem dodání stoupla o devět procent. Průmyslové kovy nenabídly jednoznačný směr. Nejvíce vzrostla cena hliníku v Londýně, a to o sedm procent. Následovala měď s dvouprocentním růstem. Naopak cena železné rudy v Singapuru ztratila 27 procent a cena oceli v Šanghaji klesla o 19 procent. Z pohledu spotřebitelů se příznivým směrem vydaly obiloviny. Cena pšenice v Chicagu zlevnila o deset procent a ve Francii o jedno procento. Kukuřice v Chicagu zlevnila o procento a sójové boby o 21 procent. Díky poklesu v závěru roku zlevnil také cukr v New Yorku, a to o pět procent. K jeho nižším dolarovým cenám pomohl pokles brazilského reálu, který se v závěru roku propadl na historické minimum, poznamenal Tyleček. fd spr