Burzy

Americká společnost ExxonMobil má v plánu stát se předním producentem lithia

Spring (USA) 13. listopadu (ČTK) - Americký ropný a plynárenský gigant ExxonMobil plánuje od roku 2027 zahájit produkci lithia v Arkansasu. Firma se k tomuto kroku rozhodla kvůli rostoucí poptávce po tomto kovu, který se využívá v bateriích pro elektromobily. Jejím cílem je stát se předním producentem, vyplývá z dnešního sdělení podniku. Velké ropné firmy jsou pod tlakem, aby se více věnovaly problematice změn klimatu. Zatímco Shell a BP se zaměřují na obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné a solární elektrárny, Exxon investuje do oblastí, jako je snížení emisí se zaměřením na zachycování uhlíku, do vodíku a biopaliv. Exxon koupil začátkem tohoto roku 120.000 akrů (zhruba 485 kilometrů čtverečních) v jižním Arkansasu ve formaci nazvané podle blízkého města Smackover, která je bohatá na lithium. Těžba lithia by měla začít v roce 2027 a cílem firmy je do roku 2030 dodávat ročně lithium potřebné pro jeden milion elektromobilů. Firma dodala, že jedná s potenciálními zákazníky, jako jsou výrobci elektromobilů a baterií. "Lithium je zásadní pro energetický přechod a ExxonMobil hraje vedoucí úlohu při přechodu k elektrifikaci," uvedl prezident divize nízkouhlíkových řešení Dan Ammann. Exxon při těžbě nasadí vrtné techniky používané při těžbě ropy a zemního plynu, aby se dostal k zásobám slané vody bohaté na lithium, které se nacházejí v hloubce 10.000 stop (3048 metrů). Lithium se podle firmy oddělí od slané vody a na místě se přemění na surovinu vhodnou pro baterie. Poptávka po lithiových bateriích v USA by do roku 2030 měla vzrůst šestinásobně, a to díky přesunu k elektromobilům, ukázala únorová zpráva skupiny Li-Bridge. Ta sleduje odvětví baterií a podporuje ji ministerstvo energetiky. Spojené státy jsou nyní značně závislé na dovozu lithia z Argentiny a Chile, přestože mají jedny z největších ložisek tohoto kovu na světě, uvedla americká geologická služba USGS. Spojené státy mají v současnosti pouze jeden komerční provoz na produkci lithia, a to ve státě Nevada. Lithiovou baterii vynalezl v 70. letech jeden z výzkumníků společnosti Exxon. Ropný gigant se nakonec této technologii dál nevěnoval, upozornil zpravodajský server CNBC. irl spr

Na hlavní trh londýnské burzy vstoupila česká firma Mineral Ventures Invest

Londýn/Praha 3. listopadu (ČTK) - Na hlavní trh Londýnské burzy cenných papírů (LSE) vstoupila formou zpětného převzetí (RTO) česká firma Mineral Ventures Invest (MVI), která spadá do holdingu tuzemské akciové společnosti Zlato. MVI se stala většinovým vlastníkem irské důlní a těžební společnosti IMC Exploration Group (IMC), která se jako jedna z více než 2000 akciových titulů obchoduje v Londýně. MVI o tom informovala ČTK. V Londýně se tak nyní obchodují čtyři české firmy. Po třech letech tak byla dokončena transakce, která je podle britského a irského práva definována jako zpětné převzetí. "Irská IMC koupila od české MVI zlatý důl Karaberd v Arménii a zaplatila za to svými vlastními akciemi, které nově emitovala,“ uvedl jednatel MVI David Marášek. Jde podle něj o první úspěšné zpětné převzetí, kterého česká společnost docílila na hlavním trhu londýnské burzy. "Transakce byla několikrát zpožděna kvůli pandemii covidu-19, nicméně jak se ukázalo na samotném trhu, ideální načasování bylo právě teď," řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Cena zlata se totiž nachází zhruba 100 dolarů od historických maxim a v prostředí rostoucí averze k riziku převážně kvůli geopolitice je podle něj poptávka po akciích nadprůměrná. Irská IMC se od roku 2011 zabývá průzkumem a těžbou drahých kovů a minerálů. Disponuje licencemi ke dvěma nalezištím zlata - a dalších drahých kovů - v jihovýchodním Irsku a získala zlatý důl Karaberd na severu Arménie, kde se čtvrtým rokem těží zlato. V případě Irska jde o důl Avoca a North Wexford Gold River. Koncem letošního září transakci zpětného převzetí schválil britský regulátor a následně na začátku října vedení irské IMC informovalo o schválení a zveřejnění prospektu převzetí zlatého dolu Karaberd v Arménii. "V minulém týdnu se ještě uskutečnila valná hromada společnosti IMC, aby transakci formálně potvrdila,“ doplnil Marášek. Důl Karaberd byl až dosud ve vlastnictví arménské společnosti Assat, kterou stoprocentně vlastní tuzemská společnost MVI v holdingu akciové společnosti Zlato. Ta patří k předním prodejcům investičního zlata v České republice. Assat má v Arménii licenci ještě k dalšímu nalezišti zlata. Podle geologické expertizy společnosti CSA Global důl Karaberd čítá v zásobách 6,92 tuny zlata. Tuna rudy z tohoto dolu přitom obsahuje v průměru 5,4 gramu zlata. fd spr

Čína od prosince omezí vývoz grafitu, důležité suroviny pro baterie

Peking 20. října (ČTK) - Čína bude od 1. prosince vyžadovat vývozní povolení pro některé grafitové výrobky z důvodu ochrany národní bezpečnosti. Uvedlo to dnes podle agentury Reuters čínské ministerstvo obchodu. Čína je největším světovým producentem a vývozcem grafitu, který se používá v bateriích pro elektromobily. Čína zavádí omezení ve stejné době, kdy zahraniční vlády zvyšují tlak na její společnosti kvůli jejich průmyslovým praktikám. Evropská unie zvažuje cla na elektromobily vyrobené v Číně kvůli podezření, že využívají nepoctivých výhod ze subvencí. Americká vláda tento týden rozšířila omezení přístupu čínských firem k polovodičům, včetně zákazu prodeje pokročilejších čipů pro umělou inteligenci vyráběných společností Nvidia. Podle nových omezení bude Čína vyžadovat povolení k vývozu u dvou druhů grafitu, včetně syntetického grafitu vysoké čistoty, tvrdosti a pevnosti a grafitu v podobě přírodních plátků a produktů z nich. Podle analytiků mají nová opatření zajistit domácí dodávky grafitu pro vojenské použití, a také pro domácí výrobu baterií. S rostoucím prodejem elektromobilů se jejich výrobci předhánějí v zajišťování dostatečných dodávek surovin, hrozí ale, že jich bude nedostatek. Zatím však není jasné, jak velký dopad budou mít nová opatření v krátkodobém výhledu, protože neznamenají zákaz vývozu, jen jeho kontrolu. Omezení jsou podobná těm, která Čína zavedla od 1. srpna pro dva kovy potřebné pro výrobu čipů - gallium a germanium. Omezení v posledních měsících snížila vývoz těchto kovů z Číny. Nové investice ve Spojených státech a v Evropě mají za cíl snížit čínskou nadvládu nad grafitem. Odborníci z odvětví ale očekávají, že to bude těžký boj. Podle celních údajů Číny patří mezi hlavní odběratele jejího grafitu Japonsko, Indie, Jižní Korea a Spojené státy. Čína v posledních letech snížila těžbu přírodního grafitu kvůli ochraně životního prostředí a od roku 2021 zvýšila produkci syntetického grafitu. Syntetický se nyní na celkové čínské produkci podílí 70 procenty, uvedla konzultační společnost Mysteel. irl jd

Zlato vystoupalo kvůli konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nejvýš od konce září

Londýn 13. října (ČTK) - Cena zlata se dnes zvýšila o zhruba tři procenta a vyšplhala se nejvýš od konce září. Troyská unce (31,1 gramu) se na surovinové burze v Londýně odpoledne prodávala za 1924 dolarů (45.246 Kč), což je o 55 dolarů více než ve čtvrtek. Zlato žene vzhůru vysoká míra nejistoty po rozsáhlém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael z konce minulého týdne. Tento týden by pro žlutý kov mohl být nejlepší za sedm měsíců, napsala agentura Reuters. Útok Hamásu budí obavy, že se ozbrojený konflikt přenese i do širší oblasti Blízkého východu, která má zásadní význam pro celosvětové dodávky energie. Íránský ministr zahraničí již varoval před rozšířením konfliktu, pokud bude izraelská blokáda Pásma Gazy pokračovat. Investoři proto hledají ochranu v nejisté době, což bývá tradičně nákup zlata. Kromě geopolitiky cenu zlata podporují i prohlášení představitelů americké centrální banky (Fed). Ti naznačili, že ke zkrocení vysoké inflace už není třeba dále zvyšovat úrokové sazby. Nižší úrokové sazby jsou pro zlato obecně pozitivní, protože drahý kov nenese úroky. Od konce září do začátku října cena zlata ještě výrazně klesla. V tomto období se úrokové sazby na kapitálovém trhu prudce zvyšovaly, protože převládal názor, že Fed bude zvyšovat úroky ještě déle. V důsledku toho se cena zlata před týdnem dostala na nejnižší úroveň od března. V pondělí však výrazně vzrostla v reakci na útok Hamásu, který začal v sobotu. vjn mka

Cena plynu v Evropě se dostala nejvýše od února, za týden stoupla o 45 procent

Amsterodam 13. října (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračovala v růstu. Během dne překročila 56 eur (téměř 1400 Kč) za megawatthodinu (MWh), dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce února. Od začátku týdne vzrostla o zhruba 45 procent, napsala agentura DPA. Vzhůru ji v poslední době tlačí vyhlídky na příchod chladnějšího počasí a nejistota ohledně dodávek. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes vystoupila až na 56,1 eura za MWh. Později část růstu smazala a pohybovala se mírně nad 55 eury za MWh. Oproti čtvrtku si tak připisovala zhruba čtyři procenta. Ve čtvrtek cena stoupla o zhruba 15 procent. "Je třeba počítat s tím, že jakmile udeří mrazy, před kterými jsme poslední dobou varováni, tak se cena zvedne ještě více," sdělil ČTK v reakci na čtvrteční růst Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz. "Ve spojení s počasím je nutné počítat s velmi nestabilními cenami," dodal. Za obavami o dodávky stojí ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem, poškození podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko a přetrvávající hrozba stávky v australských závodech produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG). Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska vyšplhala až do blízkosti 350 eur za megawatthodinu. Od té doby však výrazně klesla, k čemuž přispěly vysoké dodávky LNG. Cena plynu na burze je teď hluboko pod úrovní administrativně stanoveného stropu v České republice, který činí 2500 Kč za MWh. pmh mka

Druhý největší americký producent syntetických diamantů zkrachoval

New York 13. října (ČTK) - Americká společnost WD Lab Grown Diamonds, která je druhým největším producentem syntetických diamantů ve Spojených státech, zkrachovala. Stala se tak první velkou obětí rostoucího přebytku v odvětví umělých drahokamů, uvedl list Financial Times. Společnost má podle soudních dokumentů celkové závazky 44 milionů USD (přes jednu miliardu Kč) a celková aktiva tři miliony USD. Celkem má 100 až 199 věřitelů. Syntetické drahokamy se staly výraznou hrozbou pro sektor přírodních diamantů, protože spotřebitelé, zvláště ve Spojených státech, si raději vybírají kameny, které jsou vytvořené v laboratoři, ale chemicky jsou téměř totožné s protějšky vykopanými ze země. Těžařské společnosti, včetně giganta De Beers, již delší dobu varovaly, že sektor se syntetickými diamanty se sám zničí kvůli nadprodukci, která způsobila kolaps cen syntetických diamantů a celému odvětví ztráty. Ceny laboratorně vytvořených diamantů o velikosti jednoho karátu se za posledních sedm let propadly více než trojnásobně, protože výrobci zaplavují trh. WD Lab Grown Diamonds byla založena v roce 2008. Byla průkopníkem v odvětví, které otřáslo globálním diamantovým sektorem. V loňském roce tržby firmy činily 33 milionů USD. Nezávislý analytik Paul Zimnisky uvedl, že WD Lab Grown Diamonds reprezentovala odvětví a její kolaps ukazuje, že je pro kohokoliv obtížné konkurovat čínským nebo indickým producentům. Kolaps velkého producenta syntetických diamantů však může být i určitou úlevou pro těžařské firmy. Ty jsou pod tlakem poklesu cen způsobenému slabšími výdaji spotřebitelů, který měl rovněž negativní dopad i na trh se syntetickými diamanty. Firma De Beers založila vlastní řadu laboratorně vytvořených diamantů, která má značku Lightbox. Minulý měsíc ale zrušila své původní rozhodnutí prodávat zásnubní prstýnky se syntetickými diamanty. Další velký americký producent syntetických diamantů Diamond Foundry se poohlíží po možnostech růstu i mimo sektor šperků. Generální ředitel Martin Roscheisen řekl v srpnu listu FT, že chce dodávat diamantové destičky pro polovodičový průmysl. irl jrm

Cena plynu pro evropský trh dál roste, vyšplhala se k 50 eurům za MWh

Amsterodam 10. října (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračuje ve výrazném růstu, panují obavy ohledně dodávek. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si krátce před 16:00 připisovala zhruba 11 procent a nacházela se v blízkosti 49 eur (přibližně 1200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Během dne vystoupila až na zhruba 49,8 eura za MWh. Investory nadále znepokojuje ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem. "Konflikt v Pásmu Gazy, v jehož blízkosti se nachází plynárenská a ropná infrastruktura, vnesl na trhy určité nové obavy," uvedla poradenská společnost Auxilione. Izrael již v důsledku útoku teroristického hnutí Hamás pozastavil těžbu na plynovém poli Tamar, které provozuje americká společnost Chevron. K obavám o dodávky přispívá rovněž vývoj kolem podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko, který byl v neděli odstaven kvůli neobvyklému poklesu tlaku plynu. Úřadům se podařilo najít místo poškození a vyšetřovatelé se podle médií domnívají, že plynovod mohl být poškozen úmyslně. K růstu ceny plynu přispívají rovněž vyhlídky na příchod chladnějšího počasí. Zásoby plynu v Evropě se nicméně nacházejí na vysokých úrovních. Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Evropské unii v neděli plné ze zhruba 97 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, dosahovala naplněnost zásobníků také zhruba 97 procent a v České republice činila téměř 98 procent. Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska vyšplhala až do blízkosti 350 eur za megawatthodinu. Od té doby však výrazně klesla, k čemuž přispěly vysoké dodávky LNG. Cena plynu na burze je teď hluboko pod úrovní administrativně stanoveného stropu v České republice, který činí 2500 Kč za MWh. pmh jrm

Cena zlata kvůli Blízkému východu vystoupila na týdenní maximum

Londýn 9. října (ČTK) - Cena zlata se dnes vyšplhala na týdenní maximum nad 1850 dolarů (zhruba 43.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu podpořily obavy, že střety mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás přerostou v širší konflikt na Blízkém východě. Investoři zlato obvykle využívají jako bezpečné útočiště v dobách politické a ekonomické nejistoty, píše agentura Reuters. Kolem 16:30 SELČ si cena zlata podle údajů agentury Bloomberg oproti pátku připisovala zhruba jedno procento a nacházela se v blízkosti 1851 dolarů za unci. Hnutí Hamás v sobotu zahájilo největší vojenský útok na Izrael za poslední desetiletí. Zahynuly při něm stovky Izraelců a vyvolal vlnu odvetných izraelských náletů na Pásmo Gazy. Analytik Giovanni Staunovo ze společnosti UBS uvedl, že vzestup geopolitického napětí bude cenu zlata přinejmenším krátkodobě podporovat. Upozornil nicméně, že růst ceny budou brzdit přetrvávající vysoké úrokové sazby ve Spojených státech. Vysoké úroky jsou pro cenu zlata nepříznivé, protože prohlubují jeho nevýhodu proti investicím přinášejícím úroky, jako jsou například dluhopisy. Investoři nyní čekají na středeční zveřejnění zápisu z posledního zasedání americké centrální banky (Fed). Doufají, že si díky zápisu budou moci učinit lepší představu o dalším vývoji měnové politiky v USA. Minulý měsíc ponechal Fed svou základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Naznačil však, že hodlá držet úrokové sazby na vysoké úrovni delší dobu a že by je mohl ještě zvýšit. pmh jd

ČNB za první tři čtvrtletí víc než zdvojnásobila objem zlatých rezerv

Praha 9. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) za první tři čtvrtletí letošního roku víc než zdvojnásobila objem svých zlatých rezerv. Ke konci září dosahovaly 806.000 troyských uncí, tedy zhruba 25,1 tuny, vyplývá z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Hodnota zlatých rezerv na konci čtvrtletí byla 35,363 miliardy korun. Ke konci roku 2022 měla centrální banka v bilanci 385.000 troyských uncí zlata, tedy zhruba 12 tun. Jeho hodnota byla 15,785 miliardy korun. ČNB nakupovala zlato od začátku roku, ve druhém a třetím čtvrtletí její aktivita v tomto směru vzrostla. Za první kvartál se objem zlatých rezerv zvýšil zhruba o 1,5 tuny, ve druhém čtvrtletí o dalších 6,1 tuny a ve třetím čtvrtletí o 5,5 tuny. Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad. Člen bankovní rady Jan Kubíček v srpnu upozornil, že většina zlata, které ČNB nakupuje, se fyzicky nenachází v jejích budovách, ale je uloženo v zahraničních bankách. Zlato v rezervách ČNB Datum Objem zlata v milionech troyských uncí Objem zlata v tunách Hodnota zlata v miliardách korun 31. 12. 2022 0,385 11,97 15,785 31. 3. 2023 0,434 13,50 18,490 30. 6. 2023 0,629 19,56 26,049 30. 9. 2023 0,806 20,07 35,363 Zdroj: ČNB str ptd

FT: Může být Evropa zelená bez důležitých nerostných surovin z Číny?

Peking 7. října (ČTK/Financial Times) - Blízký východ má ropu, Čína má kovy vzácných zemin, řekl v roce 1987 tehdejší čínský lídr Teng Siao-pching, když byl na návštěvě města Pao-tchou v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V této lokalitě se nachází jedno z největších nalezišť vzácných zemin v Číně. I když kovy vzácných zemin jsou po celém světě, žádná země je nevyužívá tak, jako Čína. Peking rozpoznal strategickou důležitost těchto zdrojů před více než třiceti lety a vybudoval si dominantní postavení v produkci oxidů vzácných zemin - vytěžené suroviny, ze které se oddělují prvky vzácných zemin, píše list Financial Times (FT). Další země se snaží Čínu dohnat. Produkce oxidů kovů vzácných zemin mimo Čínu se podle údajů z USA loni zvýšila ve srovnání s rokem 2015 téměř čtyřnásobně a dosáhla 90.000 tun. Čína však nezaostává. Produkce se tam loni zdvojnásobila na 210.000 tun a v absolutních číslech je daleko před zbytkem světa. Těžba je ale jen prvním krokem. Prvky vzácných zemin se musejí oddělit od oxidů, rafinovat a zpracovat do slitin v rámci složitého, vysoce specializovaného a vícestupňového procesu, než se z nich mohou stát magnety. I zde mají relativně nové země, jako je Evropa, co dohánět. Čína si v každém kroku tohoto procesu vybudovala vedoucí pozici, a to díky dlouhodobé a koordinované průmyslové strategii podporované státními dotacemi. "V krátkodobém horizontu bude Čína stále hlavním hráčem," uvedl analytik institutu CEPS Edoardo Righetti. "Nemůžete za pět let zlomit konkurenční výhodu, kterou si vybudovala za posledních 30 let." Poptávka po kovech vzácných zemin roste kvůli jejich důležitosti při výrobě permanentních magnetů, které jsou nezbytnou součástí pokročilých technologií důležitých pro udržitelný růst. Elektromobily bez permanentních magnetů potřebují větší baterie, větrné turbíny na moři bez nich vyžadují větší údržbu. To z těchto málo známých prvků dělá zásadní prvky pro odklon od fosilních paliv. A jsou také životně důležité pro zbrojní systémy. Hodnota globálního trhu s kovy vzácných zemin by letos měla dosáhnout asi devět miliard USD (207 miliard Kč). Do deseti let se však více než zdvojnásobí a dosáhne 21 miliard USD, odhaduje poradenská společnost Project Blue. V Evropě se poptávka po vzácných kovech podle nynějších odhadů zvýší do roku 2030 pětinásobně. Produkce v Evropě je v současnosti na úrovni těžby i zpracování zanedbatelná. "V Evropě neexistují žádná významná prokázaná ložiska, (není k dispozici) žádná recyklační technologie, ani se nerealizuje, a s výjimkou Číny neexistuje téměř žádná navazující zpracovatelská technologie," uvedl Ton Bastein z nizozemského výzkumného institutu TNO. Dokonce i v technologických oblastech, ve kterých je Evropa světovým lídrem, jako je například výroba větrných turbín, je region stále závislý na důležitých surovinách z Číny. Podobně je tomu u elektromobilů a dalších inovací, které mají být pohonem ekologičtější budoucnosti. EU se proto rozhodla rozšířit své zdroje. Evropa má v současnosti jedno zařízení na separaci vzácných zemin pro výrobu magnetů, které se nachází v Estonsku a provozuje ho kanadská firma Neo Performance Materials. Belgická chemická skupina Solvay plánuje rozšířit svůj závod ve francouzském La Rochelle, aby mohl dělat to samé. Švédská státní těžební firma LKAB letos v lednu oznámila, že v Laponsku objevila největší evropské ložisko kovů vzácných zemin, což znamená potenciální podporu snahám EU méně se spoléhat na dovoz. Generální ředitel LKAB Jan Moström uvedl, že projekt je sice zásadní pro ochranu Evropy před čínským dovozem elektromotorů, elektromobilů a větrných turbín, ale sám o sobě zdaleka nestačí k tomu, aby se EU stala nezávislou. Je také otázkou, jak rychle se těžba rozběhne, zatím je stále v počáteční fázi průzkumu. Každá společnost, která bude chtít využívat ložiska v Evropě, musí také překonat další překážky. K těm patří obavy o životní prostředí, odpor místních obyvatel vůči nové těžbě a zdlouhavé procesy při udělování povolení. EU v březnu navrhla zákon o kritických surovinách (CRMA), aby posílila vlastní dodávky surovin. Ten stanovuje i cíle pro domácí zdroje, výrobu a recyklaci. Podle zástupců odvětví to však nestačí. Upozorňují, že kromě technologického náskoku Peking dotuje svůj průmysl, udržuje neprůhlednost cen a kontroluje trh prostřednictvím vývozních kvót. Ani rychlé přijetí CRMA podle odborníků nepomůže EU do konce desetiletí snížit závislost na Číně v případě vzácných kovů. A cíle stanovené CRMA, aby se v EU do roku 2030 vytěžilo deset procent potřebných kovů vzácných zemin, zpracovalo 40 procent a recyklovalo 15 procent, nejsou "ani zdaleka splnitelné," dodává Righetti. Cíle nejsou splnitelné dokonce ani v případě recyklace. U vzácných zemin je recyklace obtížná, protože se nacházejí v mimořádně malém množství ve složitých produktech, upozornil šéf evropské asociace recyklačního průmyslu EuRIC Emmanuel Katrakis. Mnoho výrobků využívajících kovy vzácných zemin je také daleko od konce své životnosti. Například typická evropská větrná turbína bude vyřazena z provozu nejdříve v roce 2030. Zatím jen málokdo věří, že Evropa bude schopna Čínu zcela nahradit. Diplomaté, odborníci a představitelé průmyslu tvrdí, že pravda je taková, že Evropa sice může mírně diverzifikovat svůj dodavatelský řetězec, ale bez Číny nemůže splnit své klimatické cíle. irl spr

Cena zlata klesla nejníže za téměř sedm měsíců, blíží se k 1800 USD za unci

Londýn 2. října (ČTK) - Cena zlata dnes pokračuje v poklesu. Sestoupila tak na nejnižší úroveň za téměř sedm měsíců a blíží se k hranici 1800 dolarů (zhruba 42.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Cenu žlutého kovu tlačí dolů očekávání, že úrokové sazby zůstanou po delší dobu na vyšších úrovních. Kolem poledne cena zlata podle údajů agentury Bloomberg ztrácela oproti pátku přibližně 0,8 procenta a nacházela se v blízkosti 1834 dolarů za unci. Pokles vykazuje již šestou obchodní seanci za sebou. Ještě začátkem minulého týdne se nacházela nad hranicí 1900 dolarů za unci. Za celý minulý týden cena zlata vykázala nejprudší týdenní pokles od června 2021. Za celé třetí čtvrtletí tak klesla o zhruba čtyři procenta, napsala agentura Reuters. Vysoké úrokové sazby jsou pro cenu zlata nepříznivé, protože prohlubují jeho nevýhodu proti investicím přinášejícím úroky, jako jsou například dluhopisy. Americká centrální banka (Fed) minulý měsíc ponechala svou základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Naznačila však, že hodlá držet úrokové sazby na vysoké úrovni delší dobu a že by je mohla ještě zvýšit. Investoři nyní čekají na nové údaje o vývoji ekonomiky Spojených států. pmh jd

Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesaly, index je v minusu 4,5 pct

Praha 29. září (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích v prvních třech čtvrtletích roku spíše klesaly, nejvíce zlevnily průmyslové kovy, pšenice, kukuřice, plyn a elektřina. Naopak výrazně zdražil cukr a v posledních měsících i ropa. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je od počátku roku v minusu 4,5 procenta. "Energiím se dlouhé měsíce nedařilo. Přibližně v polovině roku se však situace otočila a nyní táhnou cenový růst. Na něm se výrazně podílí ropa," uvedl Tyleček. Texaský ropný benchmark WTI přidává letos 17 procent. Cena severomořského Brentu (listopadového kontraktu) stoupla o 13 procent. Trojciferná cena ropy tak může být otázkou velmi krátké doby. Napjatou situaci způsobuje omezení těžby Saúdské Arábie a Ruska. Na trhu panuje deficit a situace přispívá ke snižování zásob. Na čerpacích stanicích už ceny benzinu i nafty překonaly letošní maxima. Naopak relativní klid panuje podle Tylečka u cen plynu a elektřiny. Měsíční kontrakt v Nizozemsku, který je stěžejní pro ceny v Česku, letos klesá o 50 procent. Cena ročního kontraktu, který více odpovídá vývoji cen pro konečné zákazníky, klesá v tomto roce o 47 procent. K příznivému vývoji cen pomáhají v poslední době abnormálně vysoké teploty a vysoký stav zásob plynu v Evropě. Cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce letos ztrácí 29 procent. Z průmyslových kovů letos vykazuje nejvyšší ztráty nikl. Jeho cena klesá o 37 procent. Nejvíce obchodovaný kov měď zlevnila o 3,4 procenta. O něco vyšší ztráty předvádí hliník, letos klesá o 5,7 procenta. Ceny nejvíce obchodovaných drahých kovů se letos vydaly opačným směrem. "Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta za troyskou unci. Je však výrazně pod svým maximem ze začátku května," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Horších devět měsíců má za sebou stříbro, jehož cena klesla o 5,6 procenta. Ještě hůře je na tom palladium, které se hojně využívané v automobilovém průmyslu při výrobě katalyzátorů. To, že se automobilkám v některých zemích přestává dařit, dokládá podle Ryby pokles jeho ceny o 29 procent, Ze zemědělských komodit nejvíce zdražuje cukr. Jeho cena v New Yorku letos přidává 30 procent. Cena většiny komodit z této skupiny však klesá. Káva Arabica na burze v New Yorku ztrácí 11 procent. Nejvíce zlevnila kukuřice. V Chicagu se její cena snížila o 29 procent. Pokles ceny pšenice už v roce 2023 dosáhl 27 procent. Ceny obilovin pro spotřebitele pozitivně ovlivňuje vysoká úroda a dobré vyhlídky na příští sezonu, uzavřel Tyleček. fd nob

Cena zlata sestoupila na půlroční minimum v blízkosti 1870 USD za unci

Londýn/Praha 27. září (ČTK) - Cena zlata sestoupila do blízkosti 1870 dolarů (zhruba 43.400 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu), dostala se tak na nejnižší úroveň za šest měsíců. Dolů ji podle analytiků tlačí očekávání, že americká centrální banka (Fed) ponechá úrokové sazby delší dobu na vyšší úrovni. Dnes kolem 20:30 SELČ cena zlata podle údajů agentury Bloomberg ztrácela přibližně 1,2 procenta na 1877 USD za unci, předtím klesla až na 1872,58 USD za unci. Vysoké úrokové sazby jsou pro cenu zlata nepříznivé, protože prohlubují jeho nevýhodu proti investicím přinášejícím úroky, jako jsou například dluhopisy. Výnosy desetiletých dluhopisů americké vlády se nyní pohybují v blízkosti maxim za 16 let. Dolar se díky vysokým výnosům amerických dluhopisů vyšplhal na desetiměsíční maximum ke koši hlavních světových měn. Silnější dolar zvyšuje ceny zlata i dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což obvykle podkopává poptávku. Fed minulý týden ponechal svou základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Naznačil však, že hodlá držet úrokové sazby na vysoké úrovni delší dobu a že by je mohl ještě zvýšit. "Investoři se přizpůsobují očekávání, že Fed v příštím roce pravděpodobně neuvolní měnovou politiku," uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Rostoucí výnosy podle něj zatěžují i příliv prostředků do fondů obchodovaných na burze (ETF) a zaměřených na zlato. "Dalším důvodem poklesu ceny zlata je opětovné posílení amerického dolaru, které snižuje chuť investovat do zlata," dodal analytik. Předpověděl nicméně, že do konce roku se cena zlata vyšplhá zpět zhruba na 2000 dolarů za unci. "Cena zlata na burze v těchto dnech klesla k hranici 1890 dolarů za trojskou unci. Naposledy se za tuto cenu zlato obchodovalo 22. srpna letošního roku," uvedl analytik Martin Tomek ze společnosti Auringo.cz. "Z dlouhodobějšího grafu je patrné, že právě cenová hladina 1890 dolarů za unci tvořila v minulých měsících jakýsi odrazový můstek, od kterého se cena zlata několikrát odrazila a začala opět růst," dodal. pmh fd spr

FT: Ceny pšenice klesají, protože Rusko nahrazuje ukrajinské dodávky

Londýn 21. září (ČTK) - Ceny pšenice se pohybují blízko nejnižší hodnoty za tři roky, přestože ruská invaze nadále narušuje vývoz z Ukrajiny, která patří mezi přední světové vývozce. Od konce července se ceny snížily o více než pětinu díky mimořádně vysoké úrodě v Rusku, která nahradila výpadky dodávek z Ukrajiny, upozornil list Financial Times (FT). Analytici však varují, že eskalace napětí mezi Ukrajinou a Ruskem v oblasti Černého moře a vysoké sázky některých investičních fondů mohou způsobit opětovný nárůst cen. Obchodníci sázejí na to, že nadbytek dodávek z Ruska v letošním roce pomůže udržet ceny nízko v době, kdy inflace táhne vzhůru ceny dalších zemědělských komodit, jako kakaa a kávy, na mnohaletá maxima. 'Viděli jsme výrazný pokles cen pšenice v podstatě v reakci na Rusko,' řekl analytik Rabobank Michael Magdovitz. Analytici však varují, že ceny mohou prudce vzrůst, pokud se válka rozšíří v oblasti Černého moře. Ruské přístavy na pobřeží Černého moře odbaví zhruba 70 procent vývozu pšenice, což z nich dělá důležitou tepnu globálních dodávek obilí. Globální ceny obilí loni po invazi Ruska na Ukrajinu stouply až na více než 13 USD (zhruba 300 Kč) za bušl (27,2 kg). Ceny prudce vzrostly, protože Moskva zablokovala ukrajinské přístavy v Černém moři, a odstřihla tak jednoho z největších světových vývozců od mezinárodních trhů. Hrozila globální potravinová krize. Od té doby však ceny klesly o více než polovinu. Pomohla k tomu loňská dohoda, která umožnila dodávky 33 milionů tun obilí z Ukrajiny, a zprávy o vysoké úrodě v Rusku v letošní sezoně. Obchodníci sázejí na to, že tento trend bude pokračovat. Krátké pozice na trhu s pšenicí, tedy sázky na pokles cen, stouply nejvýše za tři měsíce, ukazují údaje z burzy CME. Investoři se nejprve obávali, že červencové rozhodnutí Ruska odstoupit od dohody pošle opět ceny nahoru, nicméně vývoz pšenice z Ruska nečekaně pomohl zaplnit výpadek dodávek z Ukrajiny. Ukrajina se v sezoně 2021-2022, tedy poslední sezoně před invazí, podílela na globálním vývozu pšenice 9,2 procenty. SP Global Commodity Insights odhaduje, že v pěstitelské sezoně 2023-2024 její podíl klesne na 6,4 procenta. Naopak Rusko, které je již nyní největším světovým vývozcem, by mělo mít v sezoně 2023-2024 na celkovém vývozu podíl 22,5 procenta. V sezoně 2021-2022 jeho podíl činil 15,9 procenta. Podíl Ruska může dále růst. V roce 2022 Rusko vyvezlo 46 milionů tun pšenice a SP očekává, že letos bude vývoz země činit 47 milionů tun. 'Nebudu překvapen, pokud vyvezou 50 milionů tun,' dodal ekonom SP Global Paul Hughes. Analytici ale varují, že trh s pšenicí zůstává náchylný k náhlému růstu kvůli sázkám na další pokles cen a nepředvídatelnému geopolitickému vývoji. Cena termínových kontraktů je nižší než je základní hodnota pšenice. To zvyšuje riziko, že neočekávané narušení globálních dodávek by mohlo způsobit prudký růst cen. Rusko by se také mohlo pokusit stanovit spodní hranici ceny omezením vývozu. Další upozorňují, že ukončení černomořské dohody o dodávkách obilí zvýšilo riziko útoků z obou stran, což by mohlo také způsobit růst cen. irl mka

Ceny ropy se před rozhodnutím centrální banky USA klesají

Londýn 20. září (ČTK) - Ceny ropy před dnešním rozhodnutím centrální banky USA (Fed) o úrokových sazbách klesají. Investoři si stále nejsou jisti, kdy sazby dosáhnou maxima a jak velký dopad to bude mít na poptávku po energiích. Kolem 17:50 SELČ cena severomořské ropy Brent klesala o 0,6 procenta na 93,81 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI ztrácela 0,1 procenta a prodávala se za 91,14 dolaru za barel. Investoři čekají na dnešní prohlášení Fedu, aby mohli posoudit výhled hospodářského růstu a poptávky po pohonných hmotách. Všeobecně se očekává, že Fed ponechá úroky na současné úrovni. Pozornost se ale soustředí na výhled vývoje, který je zatím nejasný. "Růst ropy si dává malou přestávku, protože každý obchodník čeká na rozhodnutí Fedu, které by mohlo vychýlit misky vah v tom, zda americká ekonomika bude mít měkké nebo tvrdé přistání," uvedl analytik firmy OANDA Edward Moya. Americký úřad pro energetické informace EIA dnes uvedl, že zásoby ropy v USA v uplynulém týdnu klesly o 2,1 milionu barelů. To je v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. Americký ropný institut API v úterý uvedl, že podle předběžných údajů se zásoby snížily až o 5,3 milionu barelů. "Pokud nepřijde žádné nepříjemné překvapení, jakmile bude rozhodnutí o úrokových sazbách známé, pozornost se pravděpodobně vrátí k vnímanému deficitu nabídky a dosažení hranice 100 USD za barel zůstává nepříliš vzdálenu možností," dodal analytik firmy PVM Tamás Varga k výhledu trhu. Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů): BURZA TYP KONTRAKT ZÁVĚREČNÁ CENA PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR Londýn - ICE Brent listopad 93,81 94,34 New York - NYMEX WTI říjen 91,14 91,20 irl jd

Ruský těžař Alrosa zastavil prodej diamantů, chce podpořit klesající ceny

Moskva 20. září (ČTK) - Ruský těžební gigant Alrosa zastavil veškerý prodej diamantů ve snaze podpořit klesající ceny. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg, která tento krok označila za téměř bezprecedentní. Poptávka po diamantech po pandemii covidu-19 obecně oslabila. Ekonomické problémy se projevují mimo jiné tím, že spotřebitelé snižují výdaje za luxusní zboží. Pokles cen komodity se v posledních týdnech zrychlil a kupci v Indii, která je největším odběratelem surových diamantů, vyvíjejí tlak na největší těžaře, aby omezili nabídku. Alrosa dočasně zastavila prodej až do listopadu. Společnost uvedla, že věří, že její krok vyřeší nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, který se objevil v posledních měsících. Konkurenční a kdysi monopolní společnost De Beers dává svým odběratelům větší flexibilitu při odmítání diamantů, které mají smluvně nakoupit. Pokles cen začal u větších kusů, ale v posledních týdnech se rozšířil i na ty menší, protože rostou obavy ohledně poptávky a zároveň i konkurence laboratorně vyrobených diamantů. Ačkoli Alrosa i De Beers už dříve dodávky při oslabení poptávky omezovaly, úplné zmrazení prodeje je mimo velké krize, jako je vypuknutí pandemie, velmi neobvyklé. De Beers zatím nemá v plánu vlastní prodeje snižovat, místo toho tato divize těžaře Anglo American vychází vstříc svým odběratelům. Už dříve jim umožňovala odložit do konce roku nákup až 50 procent diamantů větších než jeden karát. Tento týden v memorandu zákazníkům podle zdrojů sdělila, že budou moci vyjmout některé menší zboží z balíčků, které mají nasmlouvané k nákupu. Společnost De Beers prodává své drahokamy prostřednictvím deseti prodejních akcí ročně, při nichž kupující musí zpravidla akceptovat nabízenou cenu a množství. Zákazníci sice mohou nákup odmítnout, ale to může mít vliv na přidělování diamantů, které dostanou v budoucnu, takže mnozí se zdráhají nevýhodné zboží odmítnout. Větší i menší diamanty se na sekundárním trhu, kde si je obchodníci a zpracovatelé prodávají mezi sebou, obchodují s více než desetiprocentní slevou oproti prodejní ceně společností De Beers a Alrosa, uvedly zdroje. To podle Bloombergu indikuje, že těžaři možná budou muset ceny dále snížit. Na státem kontrolovanou Alrosu uvalily po ruské invazi na Ukrajinu sankce Spojené státy a Británie. Po oznámení amerických sankcí se prodej společnosti snížil, ale zotavila se díky přesunu objemů do Asie, hlavně do Indie. Nejmenovaný představitel belgické vlády minulý týden podle agentury Reuters uvedl, že skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 se chystá během několika příštích týdnů oznámit embargo na dovoz ruských diamantů. lsk kpc

Export produktů z gallia a germania se v Číně v srpnu zcela zastavil

Peking 20. září (ČTK) - Minulý měsíc se zcela zastavil čínský vývoz produktů z gallia a germania. Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na celní statistiky. V srpnu totiž začala v Číně platit přísnější regulace, která znesnadňuje export těchto dvou klíčových materiálů pro výrobu polovodičů. Podle nových pravidel platných od 1. srpna pro vývoz šesti produktů z germania a osmi z gallia je zapotřebí speciální licence, která se uděluje pro export zboží, jež může mít i vojenské využití. Peking to zdůvodňuje tím, že tyto produkty lze použit i při výrobě zbraní. Poskytnutí licence podle jednoho z obchodníků s produkty z germania trvá v průměru 45 dní. "Do zahraničí jsme minulý měsíc nevyvezli nic a na povolení stále čekáme," uvedl pro agenturu Reuters nejmenovaný obchodník. Vzhledem k tomu, že od začátku srpna měla začít platit restriktivní opatření, zahraniční kupci zvýšili své nákupy v předchozím měsíci. V červenci bylo z Číny do zahraničí prodáno 8,6 tuny produktů z germania, což byl zhruba dvojnásobek ve srovnání s červnem. V červenci se zároveň z Číny vyvezlo 5,2 tuny výrobků z gallia. Zpřísnění režimu pro vývoz obou druhů komponentů považuje agentura Reuters za další etapu obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy. Krok kritizovala také Evropská unie. Podle údajů, které dříve citovala agentura Reuters, se v Číně koncentruje 60 procent světové produkce germania a 80 procent produkce gallia. jkh ank

Reuters: Skupina G7 se chystá oznámit embargo na dovoz ruských diamantů

Brusel 16. září (ČTK) - Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 se chystá během několika příštích týdnů oznámit embargo na dovoz ruských diamantů. Uvedl to podle agentury Reuters nejmenovaný představitel belgické vlády. Opatření má Rusku omezit schopnost financovat válku na Ukrajině. Embargo navržené Belgií vstoupí v platnost na začátku příštího roku, uvedl vládní představitel. 'Mluvíme tu o restrukturalizaci globálního trhu,' prohlásil. 'Rusko je největším dodavatelem (diamantů) na světě. Díky tomuto systému je odstřihneme a zanecháme je na podřadném trhu s nižšími cenami,' dodal Zákazníci z Evropské unie v loňském roce podle údajů statistického úřadu Eurostat nakoupili ruské diamanty v hodnotě 1,4 miliardy eur (přes 34 miliard Kč). Belgické město Antverpy je největším centrem pro obchodování s diamanty na světě, napsala agentura Reuters. pmh

FT: Ceny uranu jsou díky zájmu vlád o jadernou energii nejvýše za 12 let

Londýn 15. září (ČTK) - Ceny uranu se dostaly na maximum za 12 let. Podle poskytovatele údajů o cenách UxC stouply ceny tzv. žlutého koláče za poslední měsíc zhruba o 12 procent na 65,50 USD (1500 Kč) za libru (454 gramů) a dostaly se nejvýše od havárie v japonské elektrárně Fukušima z roku 2011, uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Vlády po celém světě se totiž začínají znovu přiklánět k jaderné energetice a příslušné energetické podniky se předhánějí, aby si zajistily dodávky paliva. Termín žlutý koláč se používá pro označení prvního stupně zpracování uranové rudy. Je to prášková forma uranu s vysokým obsahem oxidu uranu a název je odvozen od charakteristického žlutého až oranžového odstínu této suroviny. Je to důležitý vstupní materiál pro výrobu jaderného paliva. Poptávku po uranu ve světě zvyšují vlády, které usilují o energetickou nezávislost prodloužením životnosti současných jaderných elektráren a které uvažují o výstavbě nových elektráren vzhledem k tomu, že ceny plynu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly. Jaderná energie má nyní nakročeno k tomu, aby se znovu stala důležitým zdrojem, protože vlády v rámci boje proti změnám klimatu hledají zdroje bezuhlíkaté energie. Zájem o jadernou energii prudce snížila jaderná katastrofa ve Fukušimě, po havárii klesla poptávka po uranu i jeho ceny. To způsobilo, že se nerealizovaly nově těžební projekty, což vytvořilo základ pro vyšší ceny v současnosti. Tlak na ceny pak zvýšil politický převrat v Nigeru, který má na globální produkci uranu zhruba čtyřprocentní podíl. Navíc kanadská firma Cameco, která je druhým největším producentem uranu na světě, tento měsíc snížila celoroční výhled produkce kvůli problémům v dole a zpracovatelském závodě v Kanadě. Ceny jsou však stále ještě daleko od úrovně 73 USD za libru, kde byly před havárií ve Fukušimě. Po havárii byl trh s uranem více než deset let přezásoben, protože Japonsko a Německo začaly své jaderné elektrárny vyřazovat z provozu. Obchodník společnosti WMC Energy Per Jander uvedl, že růst ceny způsobují především energetické společnosti, nikoliv investoři. V příštích letech podle něj nastane krize, protože odvětví se vrací na úroveň před Fukušimou a vzhledem k tempu rozvoje jaderné energie ve světě v čele s Čínou tuto úroveň překročí. Minulý týden Světová jaderná asociace (WNA) výrazně zvýšila odhad podílu jaderné energie na celosvětové produkci elektřiny a poptávky po uranu. Odhaduje, že do roku 2040 by mohlo být více než 140 reaktorů v provozu déle, než se dříve čekalo, v provozu přitom budou i malé modulární reaktory o výkonu 35 gigawattů. To bude vyžadovat otevření nových dolů, aby se uspokojila poptávka po uranu, která se zdvojnásobí na 130.000 tun ročně. Dodávky jaderného paliva také negativně ovlivnila válka na Ukrajině. Rusko totiž hraje zásadní úlohu při přeměně a obohacování uranu. "Už nějakou dobu existuje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, kterou nyní ještě prohloubila geopolitika," uvedl ředitel makléřské společnosti Ocean Wall Nick Lawson. Předpovídá, že cena uranu by do roku 2025 mohla vzrůst na 200 USD za libru. irl spr

Západní firmy chtějí snížit dominanci Číny investicemi do syntetického grafitu

New York 12. září (ČTK) - Firmy ve Spojených státech a v Evropě si vybraly nový způsob, jak se vypořádat s nadvládou Číny v dodávkách grafitu, který je důležitou složkou většiny baterií pro elektromobily. Investují do výroby syntetického grafitu, podle odborníků to ale bude těžký boj, uvedla agentura Reuters. Syntetický grafit byl vyvinut koncem 19. století, ale teprve v posledním desetiletí se začal používat v elektromobilech. Jeho využití rychle roste. Do roku 2025 by syntetický grafit mohl mít na trhu s anodami pro baterie do elektromobilů až dvoutřetinový podíl, odhaduje společnost Benchmark Mineral Intelligence. Každý elektromobil potřebuje pro anody, tedy záporné elektrody, v bateriích v průměru 50 až 100 kilogramů grafitu. To je zhruba dvojnásobek potřebného množství lithia. Trh se syntetickým grafitem podle výzkumné společnosti Mordor Intelligence v příštích pěti letech vzroste o více než 90 procent. V roce 2028 by jeho hodnota měla činit 4,2 miliardy USD (96,3 miliardy Kč). Společnosti, které se chtějí vydat novým směrem, ale čelí obrovské konkurenci z Číny. Ta zpracovává více než 90 procent světových zásob přírodního grafitu, který se používá prakticky ve všech anodách pro elektromobily. Čínští giganti zaměření na suroviny pro baterie, jako je BTR a Shanshan, ale také investují stovky milionů dolarů do zvýšení výroby syntetického grafitu. Zavádění syntetického grafitu do dodavatelského řetězce baterií "je v Číně zralé a komerčně úspěšné", uvedla analytička britské výzkumné společnosti Rho Motion Victoria Hugillová. Čínští výrobci ovládají významný podíl na malém, ale rostoucím trhu se syntetickým grafitem. Příchod nových společností, jako je americká Anovion, australská Novonix a norská Vianode, ale pohánějí dva faktory, upozornila Hugillová. Jedním faktorem je to, že je snazší zřídit závod na výrobu syntetického grafitu než uvést do provozu nové těžební lokality na přírodní grafit. Producenti totiž mohou v USA využít pobídek, které jsou součástí loňského zákona o snížení inflace IRA, pokud bude tato výroba ve Spojených státech nebo u partnerů, kteří jsou součástí severoamerické zóny volného obchodu. A nové závody se nemusejí nacházet v blízkosti grafitového dolu, řekla Hugillová. Firma Anovion staví závod na syntetický grafit v Georgii za 800 milionů USD, firma Novonix pak v Tennessee za 160 milionů USD. Obě firmy využijí pobídky americké vlády. Výstavba nových výrobních závodů na syntetický grafit ale i se státními pobídkami vyžaduje ohromné investice, upozornil generální ředitel Novonixu Chris Burns. Firma Vianode, kterou vlastní Norsk Hydro a výrobce baterií Elkem, chce vybudovat závody na syntetický grafit v Evropě a Severní Americe. Do roku 2030 chce závody s kapacitou pro dva miliony baterií do elektromobilů. Bývalý manažer firmy Hydro Hans Erik Vatne upozorňuje, že proces výroby umělého grafitu firmy je poháněn obnovitelnou energií a má o 90 procent nižší uhlíkovou stopu než grafit z Číny. Vianode tak svým postupem rozptyluje obavy, že proces výroby syntetického grafitu, který je tradičně založen na fosilních palivech, není udržitelný. Vatne jako výhody syntetického grafitu také uvádí rychlejší nabíjení a delší životnost baterií. Další odborníci dodávají, že syntetický grafit je obecně čistší a nabízí lepší předvídatelný výkon než přírodní grafit. Vatne je teď dočasným předsedou správní rady firmy Vianode. Cenový rozdíl mezi oběma surovinami se v letošním roce výrazně snížil. To vede výrobce k tomu, aby do anod baterií přimíchávali více syntetického materiálu. Náklady na anody představují méně než deset procent nákladů na bateriový článek pro elektromobily. Podle výzkumné společnosti Fastmarket bude Čína i nadále dominovat trhu se syntetickým grafitem. Do roku 2030 se její produkce podle odhadů zvýší na dva miliony tun z letošních přibližně 1,6 milionu tun. "Skutečnou pravdou je, že Čína bude na tomto trhu v příštích deseti až dvaceti letech největším hráčem," řekl Burns. irl spr

Ruský těžební gigant Alrosa otevře nový důl na diamanty na ruském Dálném východě

Moskva 4. září (ČTK) - Ruský těžební gigant Alrosa, největší světový producent diamantů, zahájil práce na otevření nového obřího dolu na ruském Dálném východě. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Produkce z něj by měla nahradit diamanty z dolu Mir uzavřeného kvůli průsaku, který si v roce 2017 vyžádal životy osmi lidí. Projekt si vyžádá investice odhadem 121,5 miliardy rublů (přes 28 miliard Kč). Těžba by měla být zahájena v roce 2032, citují webové stránky Jakutské oblasti šéfa Alrosy Pavla Marinyčeva. Důl Mir se před uzavřením podílel na roční produkci diamantů společnosti Alrosa přibližně devíti procenty. Nový projekt se bude jmenovat Mir-Glubokij a bude zajišťovat zhruba stejnou produkci jako ten zavřený, uvedl Marinyčev. Dodal, že celkový objem diamantových zásob činí 173,5 milionu karátů. Produkce by měla dosáhnout dvou milionů tun rudy a tří milionů karátů diamantů ročně po dobu více než 30 let. Na společnost Alrosa uvalily loni po invazi Ruska na Ukrajinu sankce Spojené státy. Odřízly ji od svého bankovního systému a zakázaly podniku přímý prodej na americkém trhu. Minulý měsíc společnost Alrosa vykázala za první pololetí nárůst tržeb o 0,2 procenta. Čistý zisk však firmě meziročně klesl o 35 procent na 55,6 miliardy rublů. lsk mka

Bloomberg: Ceny jedné z nejoblíbenějších velikosti diamantů prudce klesají

New York 4. září (ČTK) - Ceny surových diamantů v jedné z neoblíbenějších kategorií, kterou je velikosti nejvíce používaná pro zásnubní prsteny, prudce klesají, protože stále více Američanů dává přednost zásnubním prstenům z laboratorně vytvořených kamenů. Poptávka po diamantech po pandemii obecně oslabila, protože spotřebitelé opět utrácejí za cestování a zážitky a zhoršování ekonomického vývoje snižuje výdaje za luxus. Kameny používané v solitérních prstenech o velikosti jednoho nebo dvou karátů, které jsou zvláště oblíbené v USA, zaznamenaly mnohem výraznější pokles cen než zbytek trhu, upozornila agentura Bloomberg. Podle analytiků je důvodem poklesu prudce rostoucí poptávka po syntetických diamantech. Výrobci syntetických diamantů věnovali této kategorii, u které jsou spotřebitelé obzvláště citliví na cenu, mimořádnou pozornost a toto úsilí se jim v USA vyplácí. Analytici však upozorňují, že to neznamená, že by měly prudce klesat ceny zásnubních prstenů. Dopad se omezuje jen na trh se surovými diamanty, neprůhledný svět těžařů, obchodníků a překupníků, který je od cenovek v klenotnictví na hony vzdálen. Rozsah a rychlost propadu cen u jedné z nejdůležitějších kategorií v diamantovém průmyslu však způsobil na trhu šok. Nyní je otázkou, zda pokles poptávky po surových diamantech v této kategorii představuje trvalou změnu a zda se zájem o syntetické diamanty nakonec rozšíří i na dražší kameny, které obvykle kupují asijské společnosti. Lídr v odvětví De Beers tvrdí, že současné oslabení je přirozeným poklesem poptávky poté, co v době pandemie ceny prudce rostly. Zájem o syntetické kameny nepovažuje za strukturální změnu. Laboratorně vytvořené diamanty jsou již dlouho považovány za hrozbu pro přírodní. Jejich zastánci tvrdí, že mohou nabídnout levnější alternativu bez mnoha ekologických a sociálních problémů, se kterými je někdy spojena těžba diamantů. V minulosti se syntetické diamanty prosazovaly jen v omezené míře, to se ale nyní mění a začínají ukusovat mnohem větší část důležitého amerického svatebního trhu. Firma De Beers reagovala na slabší poptávku prudkým snížením cen v kategorii označované 'select makeables', což jsou surové diamanty o velikosti dva až čtyři karáty, které se vybrousí do kamenů o zhruba poloviční velikosti, což jsou kameny používané převážně do zásnubních prstenů. Podle informovaných zdrojů snížila firma ceny v této kategorii za poslední rok o více než 40 procent, včetně jednoho snížení v červenci o více než 15 procent. Někdejší monopol na trhu se surovými diamanty má stále značnou moc, prodává své kameny při deseti prodejních akcích ročně a kupující musí zpravidla přijmout nabízenou cenu a množství. Prudké snížení cen je pro firmu obvykle poslední možností a nedávný rozsah poklesu cen je podle obchodníků bezprecedentní, pokud se nejedná o krach spekulativní bubliny. Jedním z nejzřetelnějších znaků toho, jak se prosazují syntetické diamanty, je jejich podíl na vývozu z Indie, kde se brousí a leští zhruba 90 procent celosvětové nabídky. V červnu měly syntetické diamanty na vývozu diamantů ze země podíl zhruba devět procent, před pěti lety to bylo jedno procento. Vzhledem k prudkému poklesu cen, za kterou se prodávají, to znamená, že 25 až 35 procent objemu nyní tvoří laboratorně vytvořené diamanty, uvedla firma Liberum Capital Markets. Syntetické diamanty v současnosti snižují poptávku po přírodních, ale i toto odvětví se potýká s problémy. Ceny syntetických diamantů se propadly ještě strměji než ceny přírodních a prodávají se s vyšší slevou než kdykoliv předtím. Zhruba před pěti lety byly syntetické diamanty zhruba o 20 procent levnější než přírodní, v současnosti je však cena nižší až o 80 procent, protože prodejci tlačí ceny dolů a náklady klesají. Jen letos klesla cena leštěných kamenů na velkoobchodním trhu o více než polovinu. irl jrm

Analytici: Celosvětový nedostatek lithia by mohl nastat už v roce 2025

Londýn 29. srpna (ČTK) - Svět by se mohl potýkat s nedostatkem lithia, podle některých analytiků už v roce 2025. Jiní analytici mají za to, že se nedostatek lithia, které je nezbytné do baterií elektromobilů, projeví později. Analytici ze společnosti BMI nedostatek z velké části přisuzují poptávce po lithiu v Číně, která v zemi převyšuje produkci tohoto kovu. "Očekáváme, že v letech 2023 až 2032 poptávka po lithiu jen pro elektromobily v Číně poroste průměrným tempem 20,4 procenta ročně," uvádí BMI ve zprávě, na kterou se odvolává server CNBC. Dodávky lithia v Číně pak ve stejném období vzrostou pouze o šest procent. Toto tempo nemůže podle BMI uspokojit ani třetinu předpokládané poptávky. Čína je třetím největším světovým producentem lithia. Světová produkce lithia v roce 2021 činila 540.000 tun. Světové ekonomické fórum (WEF) předpokládá, že do roku 2030 přesáhne celosvětová poptávka tři miliony tun. Společnost SP Global Commodity Insights odhaduje letošní prodej elektromobilů na 3,8 milionu. Posléze počítá s prudkým růstem, který do roku 2030 zvýší prodej na více než 30 milionů. "Jsme hluboce přesvědčeni, že lithia bude nedostatek," konstatovala analytička Corinne Blanchardová z Deutsche Bank. "Předpokládáme samo sebou růst nabídky, ale poptávka poroste mnohem rychleji," dodala. Zatímco do konce roku 2025 odhaduje Blanchardová deficit uhličitanu lithného na 40.000 až 60.000 tun, do konce roku 2030 podle ní deficit naroste na 768.000 tun. Jiní analytici nemají za to, že se nedostatek dostaví tak brzy, ale i tak očekávají do konce desetiletí deficit. Rostoucí poptávku by podle společnosti Rystad Energy mohl do určité míry pokrýt větší počet dolů. V současně době se vede průzkum stovek potenciálních lithiových dolů. V provozu jich je teď ve světě 101, uvádí společnost Refinitiv. Produkce lithiových dolů se v letošním roce zvýší meziročně o 30 procent a v roce příštím o 40 procent, odhaduje Susan Zouová z Rystad Energy. V příštím roce očekává sice přebytek lithia, ale kolem roku 2028 začne podle ní dodavatelské řetězce trápit nedostatek. V reakci na nedostatek suroviny se mohou ceny lithia přiblížit rekordu z loňského roku, což by následně zvýšilo náklady na výrobu baterií. Ceny uhličitanu lithného se loni v listopadu vyšplhaly na rekordních téměř 600.000 jüanů (1,8 milionu Kč) za tunu, což je více než dvanáctinásobek cen z ledna 2021. Od prvního objevu k plnohodnotnému provozu lithiového dolu obvykle uplyne deset i více let, sdělil serveru CNBC obchodní ředitel společnosti Piedmont Lithium Austin Devaney. "Myslíme si ale, že nakonec bude lithia k uspokojení požadavků na elektrifikaci dost," uvedl. "V nejbližší době však očekáváme, že omezená nabídka se na mnoho let odrazí na cenách lithia," dodal. lsk spr

Plyn pro evropský trh kvůli plánovaným stávkám v Austrálii opět zdražuje

Amsterodam 28. srpna (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes výrazně zvyšuje. Odpoledne si připisovala přes deset procent a překročila 38 eur (zhruba 920 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za jejím růstem stojí zpráva o plánovaných stávkách ve dvou australských závodech na zkapalněný zemní plyn (LNG), které patří společnosti Chevron. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si krátce před 17:00 SELČ připisovala 10,4 procenta na 38,40 eura za MWh. Společnost Chevron oznámila, že odborové svazy v jejích dvou závodech na LNG v Austrálii hodlají 7. září začít stávkovat kvůli sporu ohledně pracovních podmínek a mezd. Přesná podoba stávek v závodech, které se podílejí více než pěti procenty na globální produkci LNG, zatím není známa, upozornila agentura Reuters. "Budeme pokračovat v opatřeních k zachování bezpečného a spolehlivého provozu v případě výpadku v našich zařízeních," uvedl Chevron. Podle zdroje agentury Reuters obeznámeného s plány odborů hodlají zaměstnanci 7. září přerušit práci na tři hodiny a v dalších dnech postupně počet hodin zvyšovat. Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska vyšplhala až do blízkosti 350 eur za megawatthodinu. Od té doby však výrazně klesla, k čemuž přispěly vysoké dodávky LNG. Cena plynu na burze je teď hluboko pod úrovní administrativně stanoveného stropu v České republice, který činí 2500 Kč za MWh. pmh spr