Burzy

Z komodit na trzích letos zdražuje kakao, káva či zlato, zlevňuje kukuřice

Londýn/Praha 4. listopadu (ČTK) - Z komodit na světových trzích v prvních deseti měsících letošního roku výrazně zdražuje zlato, stříbro, kakao nebo káva, zvýšila se ale i cena plynu a uhlí. Naopak významně zlevnila pšenice, kukuřice či sójové boby, klesla také cena ropy. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce října stoupl jen o 0,25 procenta. 'Komodity předvádějí v tomto roce výrazné pohyby. V září jejich růst výrazně povzbudil ekonomický stimul v Číně, naopak v průběhu října valná většina globálně obchodovaných komodit růst korigovala. Jednou z významných výjimek byly drahé kovy, jejichž růstu pomáhala nejistota ohledně amerických prezidentských voleb,' řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Nižší ceny komodit podle něj dovolují centrálním bankéřům pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Nejvyšší růst z komoditního trhu letos předvádí kakao. Tato komodita vykazuje i po korekci stále růst o 78 procent, a to kvůli nepříznivému počasí v západní Africe a rovněž kvůli dlouhodobému deficitu na globálním trhu. S odstupem následují drahé kovy, které čelí zvýšené poptávce centrálních bank a také individuálních investorů. Cena zlata se od začátku roku do konce října zvýšila o 33 procent, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Žlutý kov tak byl na konci desátého měsíce nejdražší v historii. Ještě výrazněji zpevňuje stříbro, které zvýšilo svou hodnotu o 37 procent. Naopak další drahé kovy hojně využívané v průmyslu, jako je palladium nebo platina, letos mírně ztrácejí. Zastavil se ale jejich výrazný pokles z předchozích let. Cena palladia letos vykazuje pokles o dvě procenta a cena platiny o jedno procento. Výrazný růst letos podle Tylečka zaznamenává káva. Cena kávy Arabica na burze v New Yorku si zatím připisuje 29 procent. Hlavním důvodem vzestupu ceny je sucho, které vládlo v Brazílii a ve Vietnamu v posledních měsících. To mělo dopad i na cenu cukru, která však na stejné burze letos vykazuje růst už jen o desetinu. Za zmínku stojí také 11procentní růst ceny mědi a desetiprocentní růst ceny hliníku v Londýně. Průmyslové kovy podpořily kroky čínské vlády na podporu ekonomiky nejvíce z celého komoditního trhu. Ropa od začátku roku zlevňuje. Severomořský Brent ztrácí asi čtyři procenta, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) odepisuje 2,5 procenta. Ropa zlevňuje kvůli růstu nabídky a poklesu očekávané poptávky po surovině v příštím roce. Trh čeká, jak se na trhu s ropou projeví americké prezidentské volby a napětí na Blízkém východě. Cena ročního kontraktu na uhlí v Rotterdamu je pak od začátku roku vyšší o 22 procent a cena ročního kontraktu na zemní plyn o 15 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce mírně klesá, od začátku roku odepisuje 4,5 procenta. Spotřebitelé mohou profitovat z letošního poklesu cen obilovin. Cena pšenice je proti začátku roku nižší o devět procent, cena kukuřice pak o 12 procent. Cena sójových bobů se propadla o 29 procent, hlavním důvodem je očekávaná globální nadúroda a vysoké zásoby z posledních let, uzavřel Tyleček. fd spr

BBC: V Ghaně zažehla zlatá horečka ekologickou katastrofu

Akkra 2. listopadu (ČTK/BBC) - Voda ze znečištěné řeky v Ghaně byla tak hustá a zabarvená, že ji umělec mohl použít jako barvu k vyobrazení devastace životního prostředí. Na ničení tamější přírody se podepisuje zejména nelegální těžba zlata, která se v tomto západoafrickém státě bohatém na suroviny šíří rychlostí požáru, píše server stanice BBC. "Když jsem jednou scházel k řece, napadlo mě, že voda je tu tak znečištěná, že bych pomocí ní mohl malovat. Jen tak mi to proběhlo hlavou. A tak jsem se k tomu dostal, zkusil jsem to a fungovalo to," řekl umělec Israel Derrick Apeti, který je ale známější pod svým uměleckým pseudonymem Enil Art. Spolu s přítelem Jayem Sterlingem navštívil řeku Pra, která leží asi 200 kilometrů západně od hlavního města Akkry, aby poukázal na ekologickou katastrofu, k níž tam dochází kvůli ilegální těžbě zlata a rýžování. V Ghaně pro tuto činnost požívají anglický název "galamsey", který vznikl spojením "shromáždit zlato a prodat ho" (gather them and sell). V zemi se zlato nelegálně těží na tisících míst, včetně lesnatých oblastí proslulých kakaovými plantážemi a rozsáhlými nalezišti zlata. Však se taky Ghana umísťuje na předních žebříčcích v exportu zlata a kakaa. Spousta lidí nedávno protestovala v hlavním městě a vyzývala vládu, aby podnikla kroky, které by nelegální těžbu zastavily. Policie však některé z demonstrantů zadržela s tím, že pořádají nezákonné shromáždění. Později je propustila, protože společnost jejich zadržení silně odsoudila. Apeti se ke kampani, která bojuje proti nezákonné těžbě, přidal prostřednictvím umění. A nebyl sám. Kampaň podpořila i řada hudebníků. Zpěváci jako Black Sherif, Stonebowy nebo zpěvačka Truth Ofori skládají písně, které upozorňují na devastující dopady nelegálního způsobu získávání zlata. Velká část škod pramení z toho, že se změnila povaha hornictví. Dříve mladí nezaměstnaní muži kopali zlato krumpáči a lopatami nebo používali holé ruce. Spoléhali také na rýžování, kdy pomocí síta promývali usazeniny, aby tak na dně zůstaly nuggety zlata. Před 18 lety však do Ghany pronikli čínští podnikatelé a přinesli s sebou daleko sofistikovanější způsob těžení. Bohužel za cenu toho, že zcela ignorují obavy o to, jakou spoušť za sebou v přírodě zanechávají. Zřejmě se totiž chytli starého ghanského přísloví: "V Ghaně neexistuje půda, která by neobsahovala zlato, a to i ve svrchní půdě. Ghana sama je zlato". Ghaňané podezírají místní politiky a podnikatele, že se k Číňanům v jejich "bláznivé zlaté horečce" přidali. Vykupují kakaové plantáže a přeměňují je v doly. Často kvůli tomu zastrašují farmáře, pokud odmítnou farmu prodat. Ghanská lesnická komise odhaduje, že těžaři takto zničili už 4726 hektarů půdy, což je velikost, která přesahuje rozlohu měst, jako jsou Atény nebo Brusel. Největší zkázu páchají v lesích, kde způsobují vymírání místní vegetace. Tím ale výčet škod nekončí. Vytěženou půdu a kameny je potřeba očistit. Na to používají těžaři vodu z řek. Samotná voda však nestačí, přidává se do ní řada chemikálií, zejména rtuť a kyanid. To vede k tomu, že voda v řekách přestává být pitná. "Rtuť může zůstat ve vodě i 1000 let. Dávkujeme sami sobě jed," řekl George Manful, který dříve pracoval pro vládní úřad na ochranu životního prostředí a nyní působí jako poradce pro klimatickou změnu v OSN. V rozhovoru pro místní rádio také uvedl, že tu nejde jenom o vodu, ale o celý potravní řetězec. Rtuť otravuje místní ryby a plodiny, které přijímají vodu ze znečištěných řek. V odpovědi na nedávné protesty v Akkře uvedl prezident Nana Akufo-Addo, že okamžitě nařídí nasazení lodí, které by kontrolovaly, že v okolí vod nedochází k žádné těžbě. Jen málokdo si od toho ale slibuje zásadní změnu. bat mka

Cena zlata poprvé překročila 2700 dolarů za troyskou unci

Londýn/Praha 18. října (ČTK) - Cena zlata pokračuje v růstu a dnes poprvé za dobu záznamů překonala hranici 2700 dolarů (téměř 63.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu, jak se zlatu přezdívá, podporuje nejistota před prezidentskými volbami ve Spojených státech a také napětí na Blízkém východě. K růstu ceny zlata přispívá podle analytiků rovněž snižování úrokových sazeb. Kolem 13:30 SELČ vykazovala cena zlata podle údajů agentury Bloomberg narůst o 0,6 procenta a pohybovala se v blízkosti 2709 dolarů za unci. Od začátku roku si tak připisovala přes 30 procent. Během dne se vyšplhala až na rekordních 2714,10 USD. "Není překvapením, že zlato pokořilo nová maxima a psychologicky důležitou hranici 2700 dolarů za barel během obchodování v Asii, protože se zdá, že spekulativní poptávka přichází z tohoto regionu," uvedl podle agentury Reuters nezávislý analytik Ross Norman. Podle analytika Christophera Wonga ze společnosti OCBC by se cena zlata kvůli nejistotě kolem výsledku prezidentských voleb v USA a geopolitického vývoje mohla dál zvyšovat. Izrael ve čtvrtek oznámil, že jeho vojáci zabili vůdce palestinské teroristické organizace Hamás Jahjáa Sinvára. Libanonské militantní hnutí Hizballáh pak ohlásilo přechod do nové a zintenzivněné fáze střetů s Izraelem. Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, svou depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta. V září zahájila snižování úroků také americká centrální banka (Fed). Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. "Zlato dělá v posledních dnech jeho držitelům velkou radost, protože neustále proráží nová historická maxima. Tentokrát byla hlavním důvodem růstu zlata geopolitická nejistota," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. "Přestože se objevují odhady, že smrt vůdce Hamásu Sinvára je začátek konce války, nemusí tomu tak být. Tuto nejistotu reflektuje právě trh se zlatem, který slouží v době napjaté geopolitické situace jako bezpečný přístav," dodal. pmh spr

Ekonom: Investoři do zlata od covidu vydělali reálně okolo deseti procent

Praha 17. října (ČTK) - Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 vydělali reálně k dnešku kolem deseti procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 procent, průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 procent, řekl spoluzakladatel ekonomického think-thanku INESS Juraj Karpiš na dnešní konferenci Vyšehradské fórum v Praze. Například Slováci podle něj přišli v eurech o 33 procent svých úspor. "Inflaci zapříčinily centrální banky, které za tu dobu poslaly do oběhu velký objem nových peněz. Nastartovaly tak velkou inflaci," dodal. Cena zlata podle něj stále roste především díky nákupům vyplašených centrálních bank, nikoliv díky poptávce drobných investorů. "Centrální banky od doby použití dolaru proti Rusku pilně diverzifikují z amerických rezerv do zlata. To, že zlato postupně dosahuje nominálních maxim i přes stále vlažný zájem západních investorů, je jedním z důvodů, proč zlato zatím nepovažuji za drahé a vidím možnost jeho dalšího růstu," uvedl Karpiš. Druhým důvodem pro tvrzení, že zlato má prostor pro další růst, jsou podle něj stále relativně vysoké úrokové sazby. Ty budou vzhledem k obratu v měnové politice centrálních bank v nejbližší době pravděpodobně klesat, a podpoří tak poptávku po zlatě, míní. "Zlato letos od ledna vzrostlo o více než 22 procent na současné rekordní hodnoty okolo 2680 dolarů (asi 62.500 Kč) za troyskou unci. Do konce roku se může dotknout 2800 dolarů (zhruba 65.300 Kč) a do konce desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně," doplnil analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba. I ostatní experti se na fóru shodli na tom, že v této dekádě se může zlato posouvat na historická maxima. Jako důvody uvedli to, že nejsou pod kontrolou státní dluhy, které budou v budoucnu spíš narůstat. Dalším důvodem pro růst ceny zlata v budoucnosti je snižování sazeb a zvýšená inflace, deglobalizace, dekarbonizace a uvolněná měnová politika. "Navzdory centrálním bankám je zlato stále jedním z nejvíce obchodovaných aktiv na světě. Běžní střadatelé ho často podceňují, protože nevědí, kolik zlata drží bohatí a jak důležitou funkci zlato ve finančním systému stále plní," uvedl Karpiš. Zlato je podle něj extrémně likvidní a zároveň není pod kontrolou žádného státu. "To je vzácná vlastnost, která z něj dělá dobrou koupi i pro centrální banky. Nejen pro Českou národní banku. Dnes cenu ovlivňují především nákupy té čínské. Čína po zkušenostech Ruska s dolarovými rezervami už ví, že americká měna se v případě potřeby stane nástrojem nátlaku," popsal expert. Skutečné historické maximum bylo podle expertů před 44 lety. "Stejně jako cena pojištění, i cena zlata kolísá podle toho, jak velké je riziko. Zlato nyní naráží na 44 let starý strop. Pokud se mu podaří překonat cenu 2743 dolarů (asi 64.000 korun), což je reálná cena z roku 1980 očištěná o cenovou inflaci, dosáhne skutečného historického maxima," uzavřel Karpiš. fd rdo

Rio Tinto koupí za 6,7 miliardy USD firmu Arcadium, bude klíčovým těžařem lithia

Melbourne (Austrálie) 9. října (ČTK) - Britsko-australský těžařský gigant Rio Tinto převezme za 6,7 miliardy USD (zhruba 155 miliard Kč) firmu Arcadium Lithium. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Stane se tak jedním z největších producentů lithia na světě. Lithium se využívá například při výrobě baterií pro elektromobily. Rio Tinto podle dohody za každou akcii firmy Arcadium zaplatí 5,85 dolaru v hotovosti. Kupní cena tak zahrnuje téměř 90procentní prémii k závěrečné ceně akcií na burze ze 3. října. Následující den totiž agentura Reuters zveřejnila zprávu, ve které upozornila, že se transakce připravuje, což vedlo k výraznému růstu ceny akcií. Transakci jednomyslně schválily správní rady obou podniků, její dokončení se očekává v polovině příštího roku. Společnost Rio Tinto díky transakci získá přístup nejen k lithiovým dolům, zpracovatelským zařízením a ložiskům v Argentině, Austrálii, Kanadě a ve Spojených státech, ale i k široké základně zákazníků, která zahrnuje například automobilky Tesla, BMW a General Motors. Lithium je kov nezbytný pro přechod na takzvanou čistou energii, používá se hlavně v bateriích pro elektromobily a pro uchovávání energie z obnovitelných zdrojů. Ohlášená transakce je dalším potvrzením toho, že velcí těžaři se vracejí k převzetím a významným investicím a snaží se posílit nabídku kovů určených pro transformaci energetiky. Dohoda o převzetí přichází po prudkém poklesu cen lithia, částečně způsobeném nadměrnou nabídkou v Číně. Tento pokles cen vedl k výraznému oslabování akcií dodavatelů lithia. Cena akcií firmy Arcadium vykazuje od začátku roku pokles o více než 37 procent. Tržní hodnota podniku po skončení dnešního obchodování na burze v Sydney činila zhruba 4,56 miliardy USD. Analytik Jason Beddow ze společnosti Argo Investments uvedl, že převzetí společnosti Arcadium navzdory relativně vysoké kupní ceně dává smysl. "Ano, je tam velká prémie (k ceně na burze), ale ty akcie výrazně klesaly," uvedl. Očekává se, že poptávka po lithiu v tomto desetiletí prudce vzroste, zejména díky výrobě lithium-iontových baterií. pmh spr

ČNB ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata, má ho 46,41 tuny

Praha 8. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 11,97 tuny. Od druhého čtvrtletí loňského roku ho nakupuje rovnoměrně zhruba pět tun za čtvrtletí. Na konci roku 2023 měla v rezervách 986.000 troyských uncí zlata, tedy zhruba 30,67 tuny. Hodnota zlata v rezervách ČNB ke konci září dosáhla 3,98 miliardy dolarů (91,78 miliardy korun). Zlato tak představovalo 2,58 procenta hodnoty veškerých devizových rezerv centrální banky. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad. Nejvíce zlata měla ČNB v rezervách v době svého vzniku v roce 1993, tehdy to bylo přibližně 60 tun. Nejnižší objem zlatých rezerv byl v roce 2019, kdy činil osm tun. Zlato, které má ČNB v rezervách, není fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jen jeho část. Většina se nachází v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky. Cena zlata se v posledních měsících zvyšuje, 20. září poprvé v historii překonala hranici 2600 dolarů (přes 59.870 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Podle analytiků lze v budoucnosti očekávat další růst ceny zlata s ohledem na dlouhodobě zvýšenou inflaci, rostoucí státní dluhy či vysokou cenu práce. Zlato v rezervách ČNB: Datum miliony troyských uncí tuny miliony dolarů miliardy korun 31.3.2023 0,434 13,499 856,11 19,72 30.6.2023 0,629 19,564 1193,19 27,49 30.9.2023 0,806 25,069 1539,74 35,47 31.12.2023 0,986 30,668 2033,88 46,86 31.3.2024 1,144 35,582 2499,47 57,58 30.6.2024 1,334 41,492 3081,86 70,99 30.9.2024 1492 46,406 3984,31 91,78 Zdroj: ČNB str snm

Thyssenkrupp přehodnocuje plány na produkci takzvané zelené oceli

Berlín 7. října (ČTK) - Německá společnost Thyssenkrupp nyní přehodnocuje plány na produkci zelené, tedy uhlíkově neutrální oceli. S odkazem na sdělení firmy to dnes uvedla agentura Reuters. V neděli se objevila v médiích zpráva, že Thyssenkrupp, který se potýká s problémy, zvažuje zastavení velkého projektu dekarbonizace. Firma dnes upřesnila, že přehodnocuje plán pro svoji ocelářskou divizi, včetně plánu takzvané zelené transformace, který se týká uhlíkově neutrální výroby oceli. Produkce oceli je jedním z nejvíce znečišťujících průmyslových procesů. "Neustále vyhodnocujeme nejlepší a ekonomicky nejvhodnější řešení za daných podmínek z hlediska technologie a výsledků, aby ocelářské podnikání Thyssenkrupp bylo dlouhodobě klimaticky neutrální," uvedla firma. Německý list Handelsblatt v neděli s odvoláním na interní dokumenty napsal, že Thyssenkrupp zvažuje různé scénáře, od použití jiné technologie až po zastavení projektu přímé redukce pomocí vodíku. Běžně se pro výrobu oceli používá uhlík, tedy koks, aby se z oxidu železitého odstranil kyslík. Technologie přímé redukce pomocí vodíku používá místo uhlíku jako redukční činidlo vodík. Ten reaguje s oxidem železitým a místo oxidu uhličitého se uvolňuje pouze voda, což činí tento proces šetrnějším k životnímu prostředí. Společnost Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE) v září varovala, že plánovaný závod na přímou redukci v Duisburgu by mohl stát více než původně odhadované tři miliardy eur (76,1 miliardy Kč). Zhruba dvě miliardy eur z celkové částky projektu financuje vláda spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, kde Thyssenkrupp sídlí. V TKSE vlastní 20procentní podíl český miliardář Daniel Křetínský. Thyssenkrupp potvrdil svá dřívější vyjádření, že projekt se přehodnocuje s ohledem na nové odhady nákladů. V současné době firma předpokládá, že bude stavbu realizovat. TKSE a Thyssenkrupp se přetahují o to, kolik peněz podnik potřebuje, aby mohl samostatně přežít. Kvůli sporu na konci srpna rezignovalo vedení ocelářské divize. irl spr

Těžařský gigant Rio Tinto jedná o převzetí těžaře lithia Arcadium

Melbourne 7. října (ČTK) - Lithium. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Finanční podrobnosti nebyly zveřejněny, podle agentury Reuters by ale nabídka mohla firmu Arcadium ocenit na čtyři až šest miliard USD (92,5 miliardy až 138,7 miliardy Kč), možná i více. Pokud by se dohoda uskutečnila, stala by se firma Rio Tinto jedním z největších světových dodavatelů lithia, a to za společnostmi Albemarle a SQM. Lithium je kov nezbytný pro přechod na takzvanou čistou energii, používá se hlavně v bateriích pro elektromobily a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů. Zpráva je dalším potvrzením toho, že velcí těžaři se vracejí k převzetím a významným investicím, a snaží se posílit nabídku kovů určených pro transformaci energetiky. Jednání přichází po prudkém propadu cen lithia a měsících spekulací o možném obchodu. Rio Tinto však upozorňuje, že jednání jsou zatím nezávazná a že není jisté, zda se transakce nakonec uskuteční. Propad cen lithia, částečně způsobený nadměrnou nabídkou v Číně, způsobil, že cena akcií firmy Arcadium se od ledna propadla o více než 50 procent. Tržní kapitalizace firmy se nyní pohybuje kolem 3,3 miliardy USD. To z firmy děla atraktivní cíl. Očekává se, že poptávka po lithiu v tomto desetiletí prudce vzroste, zejména díky výrobě lithium-iontových baterií. Akcie firmy Arcadium reagovaly na dnešní zprávu růstem až o 50 procent, zatímco cena akcií Rio Tinto nepatrně klesla. Firma Arcadium vznikla na začátku roku sloučením společností Allkem a Livent. Koupí firmy Arcadium by Rio Tinto získalo přístup k lithiovým dolům, zpracovatelským zařízením a ložiskům v Argentině, Austrálii, Kanadě a ve Spojených státech. Akcie těžařů lithia v letošním roce klesají. Nadměrné dodávky a slabší poptávka od výrobců elektromobilů totiž snížily cenu kovu. Spotová cena uhličitanu lithného v Číně se dostala na vrchol v roce 2022, od té doby však o více než 85 procent klesla. irl spr

Z komodit na trzích letos zdražilo kakao či zlato, zlevnila ocel a kukuřice

Londýn/Praha 2. října (ČTK) - Z komodit na světových trzích v prvních třech čtvrtletích roku výrazně zdražilo zlato, stříbro, kakao, káva a pomerančový džus, zvýšila se ale i cena plynu a uhlí. Naopak významně zlevnila železná ruda, ocel, kukuřice či sójové boby. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce září stoupl o půl procenta, a to díky sedmiprocentnímu zářijovému růstu. "Komoditní trhy v září výrazně posílily kvůli ekonomickému stimulu v Číně, a dostaly se tak od začátku roku do mírného plusu,“ uvedl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní trhy začaly výrazně růst ve druhé polovině září. Čína začala pumpovat peníze do ekonomiky, což podle něj výrazně podpořilo ceny komodit. Nejvyšší vzestup z komoditního trhu zaznamenalo kakao. Jeho cena se od začátku roku zvýšila o 83 procent, zejména kvůli nepříznivému počasí v západní Africe, které výrazně ovlivnilo tamní úrodu kakaovníků. S vysokým rozdílem následuje pomerančový džus, jehož cena se zvýšila o 43 procent, a káva Arabica s růstem o 41 procent. Také v těchto případech je hlavním viníkem počasí. Zatímco pomeranče decimují nemoci, káva zápasí se suchem v Brazílii a Vietnamu, což ohrožuje úrodu v příští sezoně. S významnými nárůsty následují drahé kovy, k nimž přispívá poptávka maloobchodu a také zvýšená geopolitická rizika. Cena zlata za tři čtvrtletí vzrostla o 28 procent a dostala se na rekord, řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. Ještě výrazněji letos zpevňuje stříbro, které se na konci září prodávalo o 31 procent dráže než na začátku ledna. V pozvolném poklesu naopak pokračovalo palladium, které bylo o 9,5 procenta níže než začátkem roku. O něco lépe na tom byla platina s poklesem o 1,4 procenta. Mezi nejslabší komodity v tomto roce patří ropa, upozornil Tyleček. Severomořský Brent ztratil devět procent, zatímco texaský benchmark WTI klesl o sedm procent. Surovina zlevnila kvůli nejistému výhledu poptávky hlavních světových ekonomik za situace očekávaného růstu těžby zemí kartelu OPEC+ i dalších těžařů. Cena ročního kontraktu na uhlí v Rotterdamu stoupla o sedm procent a roční kontrakt na plyn přidal 13 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce naopak o čtyři procenta klesla. Výrazně rozkolísané jsou letos ceny průmyslových kovů. Po poklesu v letních měsících dostaly výrazný impuls v podobě opatření na podporu čínské ekonomiky. Obchodníci očekávají zvýšenou poptávku nemovitostního sektoru i průmyslu. Měď v Londýně letos přidala zatím 15 procent a hliník 9,5 procenta. Naopak železná ruda o 17 procent zlevnila, cena oceli klesla o 24 procent. Také těmto komoditám se však podařilo v posledních týdnech zkorigovat ztráty, podotkl Tyleček. Zemědělské komodity předvádějí v tomto roce výrazně nevyrovnané výkony. Ceny obilovin dlouhodobě klesají, z čehož mohou profitovat spotřebitelé. Cena pšenice v Evropě klesla o pět procent, kukuřice v USA o deset procent a sójové boby dokonce o 19 procent. Sucho v Brazílii ovlivňuje vedle kávy také úrodu cukru. Jeho cena už letos přidala deset procent, uzavřel analytik. fd spr

Stříbro se vyšplhalo na 12leté maximum, rekordy zdolává i zlato

Londýn/New York 26. září (ČTK) - Cena stříbra se dnes vyšplhala nejvýše za téměř 12 let a nová maxima zdolává i zlato. Drahé kovy těží z rozhodnutí centrálních bank snižovat základní úrokovou sazbu, investory už tolik neodrazuje, že jim žádné úroky nenesou. Spotová cena stříbra krátce před 16:00 SELČ přidávala 1,2 procenta na 32,41 dolaru (732 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Během dne vystoupala až na 32,71 USD, což je nejvyšší hodnota od prosince 2012. "Stříbro bude v příštích čtvrtletích pokračovat v růstu kvůli postupnému snižování sazeb a vzhledem k tomu, že čínské stimuly by mohly ještě nějakou dobu pokračovat,“ uvedla analytička Amelia Xiaová Fuová ze společnosti BOCI. Dodala, že cena se podle ní bude blížit 37 USD. Stříbro slouží jako bezpečná investice a zároveň hraje klíčovou roli v průmyslu. Letos zatím vzrostlo o více než 36 procent. Analytička Aneeka Guptová ze společnosti WisdomTree připomíná, že použití stříbra ve fotovoltaických výrobcích, jako jsou solární panely, se oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobilo. Spotové zlato mezitím vzrostlo o 0,25 procenta na 2663,74 USD za unci, když dříve během dne dosáhlo rekordní hodnoty 2685,42 USD. Zlato v roce 2024 zatím zdražilo o více než 29 procent a rekord překonalo několikrát. Pomáhá mu snížení sazeb ve Spojených státech, jeho vnímání jako bezpečného přístavu v čase nejistot a silné nákupy centrálních bank. "Síla ceny zlata se právě teď živí sama sebou. To znamená, že hybnost pohání spekulativní toky navzdory rostoucímu americkému dolaru a výnosům státních dluhopisů," uvedl nezávislý analytik Ross Norman. Zisky si připisují i další drahé kovy. Platina má ve stejný čas k dobru skoro dvě procenta a palladium přes jedno procento. Americká centrální banka (Fed) minulý týden snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta. Investoři odhadují pravděpodobnost, že Fed sníží sazby v listopadu znovu o půl procentního bodu, na 63 procent. vjn mka

Cena zlata poprvé překročila 2600 dolarů za troyskou unci

Londýn 20. září (ČTK) - Cena zlata pokračuje v lámání rekordů, poprvé v historii dnes překonala hranici 2600 dolarů (přes 58.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívá snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Krátce po 9:00 SELČ vykazovala cena žlutého kovu podle údajů agentury Bloomberg narůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 2608 dolarů za unci. Americká centrální banka (Fed) tento týden podle očekávání zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila domácí ekonomiku. Svou základní sazbu zredukovala o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. Zlato je rovněž vnímáno jako bezpečná investice v období nejistoty, takže těží z geopolitického napětí, napsala agentura Reuters. "Současné trendy jsou pro zlato velmi pozitivní," uvedl analytik Kyle Rodda ze společnosti Capital.com. Pokud budou příznivé podmínky pokračovat, mohla by se podle něj cena zlata během příštích 12 měsíců vyšplhat až na 2800 dolarů za unci. "Předpokládá se, že cena zlata bude mít v příštích měsících silnou podporu díky slabšímu dolaru, nižším výnosům u dluhopisů a zvýšenému geopolitickému napětí," uvedli analytici ze společnosti BMI. Slabší kurz dolaru snižuje ceny zlata i dalších komodit z pohledu držitelů jiných měn, což obvykle podporuje poptávku. Úrokové sazby mají klesat dlouhodobě, do konce roku se může zlato dostat až k ceně 2700 dolarů za troyskou unci, řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Očekává, že v této dekádě se cena zlata může více než zdvojnásobit. Důvodem je například to, že státní dluhy budou v budoucnu spíš růst, než klesat. Dalším je dlouhodobě zvýšená inflace, která zlatu prospívá. Zlato bude tlačit nahoru i nedostatečné množství pracovní síly pro firmy a vysoká cena práce, což se bude propisovat do růstu cen zboží, tedy i zlata, dodal. pmh fd jd

Cena zlata je na dalším rekordu, zdolala hranici 2550 USD za troyskou unci

Londýn/Praha 12. září (ČTK) - Cena zlata dnes překročila 2550 dolarů (zhruba 58.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu), vyšplhala se tak na další rekord. Za jejím růstem stojí vyhlídky na snížení úrokových sazeb ve Spojených státech i pokračující uvolňování měnové politiky v eurozóně. Kolem 17:30 SELČ si zlato podle údajů agentury Bloomberg připisovalo zhruba 1,7 procenta a pohybovalo se blízko 2554 dolarů za unci. Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. "Směřujeme do prostředí s nižšími úrokovými sazbami, takže se zlato stává mnohem atraktivnějším," uvedl podle agentury Reuters analytik Alex Ebkarian ze společnosti Allegiance Gold. Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání snížila svou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,50 procenta. ECB letos úroky snížila už podruhé - v červnu přistoupila k prvnímu uvolnění měnové politiky od roku 2019. Očekává se, že příští týden zahájí snižování úrokových sazeb rovněž americká centrální banka (Fed). "Od začátku roku už zlato roste o 24 procent. Na nová maxima začalo stoupat po odpoledním snížení sazeb Evropské centrální banky a zveřejnění indexu cen výrobců v USA, který ukázal na další zpomalení inflace," sdělil ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. "Prostředí nízkých sazeb je pro zlato jako bezvýnosové aktivum pozitivní, protože ztrácí konkurenci úročených aktiv. Očekávaná podzimní série dalšího snižování sazeb zlepšuje vyhlídky budoucího cenového vývoje žlutého kovu," dodal. pmh spr

Trh s platinou zřejmě letos vykáže největší deficit za posledních deset let

Londýn 10. září (ČTK) - Globální trh s platinou vykáže v letošním roce deficit více než jeden milion uncí (více než 31.103 kg), což je nejvíce za posledních nejméně deset let. V deficitu skončí trh už druhým rokem. Poptávka se totiž zvyšuje, zatímco dodávky klesají. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro investice do platiny (WPIC). Loni deficit činil 731.000 uncí. Původně WPIC na letošek počítala se snížením deficitu na 476.000 uncí. Ceny platiny však na zprávy o deficitu příliš nereagují. Ze svého vrcholu na začátku roku 2021 cena platiny klesla zhruba o 30 procent. Ještě větší pokles zaznamenaly ceny sesterských kovů - palladia a rhodia. Příčinou je nejistota ohledně poptávky z automobilového průmyslu, který tyto kovy používá v katalyzátorech ke snížení škodlivých emisí výfukových plynů. Celková poptávka po platině letos měla podle původních předpokladů vykázat růst o tři procenta na 8,12 milionu uncí. Investiční poptávka by se pak měla zvýšit o 15 procent, zejména díky poptávce fondů obchodovaných na burze (ETF). Zájem je také o platinové slitky v Číně. Poptávka po platinových slitcích o hmotnosti 500 gramů a více v Číně by se pak měla zvýšit o 40 procent na 188.000 uncí. Poptávka z klenotnického sektoru bude vyšší o sedm procent. Vyšší má být i zájem o platinu z průmyslu, který má hlavní podíl na celkové poptávce. Poptávka automobilového sektoru vzroste o jedno procento na sedmileté maximum 3,2 milionu uncí. Důvodem je růst prodeje hybridních vozidel, přísnější emisní legislativa a náhrada platiny za palladium. Celkové dodávky by se letos měly snížit o jedno procento na 7,09 milionu uncí. U těžby se pak očekává pokles o dvě procenta na 5,51 milionu uncí, hlavně kvůli nižší produkci v Jihoafrické republice. Na těžbu má negativní dopad relativně nízká cena kovu. Dodávky recyklované platiny by se ale měly v letošním roce o dvě procenta zvýšit. Na pokrytí deficitu se využijí nadzemní zásoby. Ty by letos měly klesnout o 25 procent na tři miliony uncí, což odpovídá zhruba čtyřměsíční globální poptávce. Zásoby budou nejnižší za čtyři roky. irl spr

Cena zlata poprvé v historii překonala hranici 2500 dolarů za troyskou unci

Londýn/New York/Praha 16. srpna (ČTK) - Cena zlata se dnes vyšplhala na rekord a poprvé v historii překonala hranici 2500 dolarů (zhruba 57.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Za jejím růstem stojí zejména očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne v září snižovat základní úrokovou sazbu. Cena zlata se podle údajů agentury Reuters dostala až na 2500,99 dolaru za unci, než později o část zisků přišla. Krátce po 20:00 SELČ vykazovala nárůst asi o 1,7 procenta a pohybovala se blízko 2499 dolarů za unci. Od začátku roku si tak připisovala přes 20 procent. "Zlato se vyšplhalo na historické maximum a prolomilo hranici 2500 dolarů," uvedl nezávislý newyorský obchodník s kovy Tai Wong. Pozornost se podle něj nyní zaměří na setkání světových centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole, které se bude konat příští týden. Součástí setkání bude projev šéfa Fedu Jeroma Powella. Zlato svým držitelům neposkytuje žádný výnos, a proto mu svědčí prostředí nízkých úrokových sazeb. Ty snižují atraktivitu finančních produktů, jako jsou spořicí účty nebo termínované vklady. "Pokles sazeb způsobí menší atraktivitu úročených vkladů, a tak se část prostředků přesune do zlata. Dobré časy tedy zlato s vysokou pravděpodobností ještě čekají, a to i přesto, že může být snižování sazeb pomalejší, než aktuálně trh očekává," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. K růstu ceny zlata podle analytika Everetta Millmana ze společnosti Gainesville Coins přispívá i přetrvávající napětí na Blízkém východě a pokračující válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Investoři totiž zlato vnímají jako bezpečné útočiště v období nejistoty. pmh vjn spr

Wood Mackenzie: Nahradit Čínu v dodávkách mědi je neproveditelné

Londýn 16. srpna (ČTK) - Západní země, které se snaží rozšířit své zdroje a snížit závislosti na dominanci Číny v dodávkách mědi, by mohly kromě zvýšení nákladů mít i problémy se zpožděním energetické transformace. Úplné nahrazení Číny v dodavatelském řetězci mědi je pak neproveditelné. Uvedla to ve své zprávě, na kterou upozornil server CNBC, konzultační společnost Wood Mackenzie. Měď je důležitým kovem pro nově vznikající technologie, jako obnovitelné zdroje energie, skladování elektřiny a elektromobilita. Čína je lídrem v důležitých segmentech dodavatelského řetězce mědi. Spojené státy, Kanada, Austrálie a evropské země sevliv Číny na trh s mědí snaží utlumit prostřednictvím dotací a investic. Wood Mackenzie ale varuje, že dva cíle, tedy dekarbonizace a snížení závislosti na Pekingu, jsou ve vzájemném rozporu. Poptávka po mědi by mohla do roku 2050 vzrůst o 75 procent na 56 milionů tun. K nahrazení Číny by byly podle firmy zapotřebí investice stovek miliard dolarů do nových kapacit na zpracování a úpravu mědi. To by způsobilo neefektivitu, která by měla za následek výrazný růst cen hotových výrobků, zvýšila náklady na energetický přechod a prodloužila dobu potřebnou k tomuto přechodu. Podle Mezinárodní agentury pro energii stávající doly a projekty ve výstavbě pokryjí do roku 2030 pouze 80 procent potřeb mědi. To naznačuje, že by kovu mohl být nedostatek. Většina prvotní těžby suroviny se uskutečňuje především v Americe a v Africe. Domácí těžba v Číně činí jen osm procent celosvětové produkce. Po započtení majetku čínských firem v zahraničí se tento podíl blíží 20 procentům. I tak si země potřebuje zajistit další dodávky, aby uspokojila své potřeby. Zbytek světa má tak dostatek primárních důlních zásob, aby uspokojil současné potřeby, dodala Wood Mackenzie. Dodavatelský řetězec mědi však zahrnuje několik důležitých fází, včetně těžby, tavení a rafinace, zpracování a výroby hotových výrobků. A Čína má dominantní postavení právě v tomto navazujícím zpracování a výrobě. "Vzhledem k tomu, že vlády a výrobci usilují o diverzifikaci směrem od Číny, je nezbytné brát v úvahu celý dodavatelský řetězec, nejen těžební operace," uvedl ředitel výzkumu globální těžby ve Wood Mackenzie Nick Pickens. Rozsah dominantního postavení Číny v dodavatelském řetězci znamená, že úplná náhrada země je neproveditelná, dodal. Zhruba 80 procent těžby mědi tvoří měděný koncentrát, který musí být zpracován v hutích a rafineriích, kde se z něj vyrábějí měděné katody, tedy čisté měděné tyče nebo pláty. Výrobci pak tento materiál používají k výrobě měděných součástek, které končí v hotových výrobcích. Zpráva ukázala, že od roku 2000 se Čína podílela na růstu světové kapacity hutí 75 procenty. "Scénář bez Číny pro dodavatelský řetězec mědi by vyžadoval podstatné zvýšení zpracovatelské kapacity, aby bylo možné splnit cíl energetické transformace," dodal Pickens. V současné době však nejsou žádné plány na výstavbu nových primárních tavicích kapacit v Severní Americe ani v Evropě. Místo toho se USA zaměřují na sekundární trhy a recyklaci mědi a nedávno založily první sekundární huť na recyklaci více kovů v zemi. Čína má také od roku 2019 podíl přibližně 80 procent na celosvětovém přírůstku kapacit na výrobu mědi a slitin mědi. Nyní disponuje polovinou světových výrobních kapacit. Země po celém světě se snaží dotovat investice do důležitých nerostných zdrojů za pomoci zákonů. V případě mědi však tyto snahy narazily v USA a Evropě na překážky kvůli vysokým provozním nákladům a předpisům souvisejícím s ochranou životního prostředí, uvádí zpráva. "Pro dosažení cílů čisté nuly bez nadměrných nákladů pro daňové poplatníky bude nezbytný pragmatismus a kompromis. Jedním z nezbytných ústupků by mohlo být zmírnění omezení globálního obchodu," dodal Pickens. irl ank

Firmy BHP a Ludnin kupují těžaře mědi Filo za 4,5 miliardy kanadských dolarů

Melbourne 30. července (ČTK) - Globální těžařská firma BHP Group a kanadská Lundin Mining koupí společně těžaře mědi Filo Corp. za 4,5 miliardy kanadských dolarů (76,3 miliardy Kč). Získají tak napojení na projekt na těžbu kovu důležitého pro energetickou transformaci v Jižní Americe. Uvedla to BHP v dnešním prohlášení. BHP a Lundin vytvoří společný podnik, ve kterém bude mít každá z firem poloviční podíl. Filo vlastní projekt těžby mědi Filo del Sol v Chile. V rámci dohody BHP získá také polovinu projektu Josemaria společnosti Lundin, který se nachází v Argentině, u hranic s Chile. Oba doly jsou od sebe vzdáleny deset kilometrů a do zahájení těžby jim zbývá několik let. Záměrem je projekty spojit, aby se snížily náklady. Za jednu akcii Filo nabídly BHP a Lundin 33 kanadských dolarů. Ve srovnání s pondělní závěrečnou cenou akcií to představuje zisk 12,2 procenta. Dohoda přichází poté, co BHP v květnu odstoupila od nabídky na převzetí Anglo American za 49 miliard USD (1,1 bilionu Kč). Anglo American za šest týdnů odmítla celkem tři navrhované nabídky od svého většího konkurenta. Cílem BHP bylo především zvýšit napojení na měď. Těžaři po celém světě se předhánějí v budování svých zásob mědi, kterou by měl podpořit energetický přechod. Měď je stále žádanější pro těžaře vzhledem k jejímu využití ve vybavení pro větrné a solární elektrárny a v rozvodech pro elektrické sítě a datová centra. Ceny mědi v květnu stouply na nový rekord, od té doby ale klesly o téměř pětinu, zejména kvůli zhoršení výhledu čínské poptávky. Očekává se však, že v dlouhodobém horizontu spotřeba mědi poroste. Generální ředitel BHP Mike Henry již dříve uvedl, že v příštích 20 letech se poptávka zdvojnásobí. irl jrm

Výrobci hliníkových obalů Ball Aerosol ve Velimi loni stoupl zisk na 566 mil.Kč

Velim (Kolínsko) 22. července (ČTK) - Výrobci hliníkových obalů pro aerosolové spreje Ball Aerosol Packaging CZ ve Velimi na Kolínsku loni meziročně stoup zisk o 59 procent na 565,8 milionu korun. Tržby společnosti dosáhly 3,79 miliardy korun. Rok 2023 byl pro závod velmi úspěšný, a to z pohledu nových investic i výsledků výroby, uvedla společnost ve výroční zprávě, kterou ČTK poskytla. "Naše expanze a úspěch přilákaly nové zákazníky, včetně významných společností, které vyměnily pocínovaný plech za hliníkové obaly," řekla ČTK ředitelka závodu Lenka Přibyslavská. Loni společnost spustila další výrobní linku, s investicemi do rozšíření výroby počítá i letos. Ve velimském závodě denně vyrobí 1,5 milionu hliníkových obalů, zejména pro kosmetický a farmaceutický průmysl. Poptávka po aerosolových výrobcích se podle vedení společnosti zvýšila, výroba loni meziročně stoupla o deset procent. Letos proto firma chystá další rozšíření výrobní haly a hledá nové zaměstnance, zejména na technické pozice. Úspěch výroby hliníkových obalů v Česku lze podle Přibyslavské přičítat vysoké úrovni technického vzdělání a kvalifikaci pracovníků. "Kombinace vysoce kvalifikované pracovní síly, silné tradice technických znalostí a závazku k inovacím a kvalitě vynesla Českou republiku mezi lídry ve výrobě hliníkových obalů," míní Přibyslavská. V roce 2011 začala společnost s vývojem odlehčených hliníkových plechovek. "V roce 2014 jsme si nechali patentovat slitinu ReAl, která snižuje hmotnost plechovek o deset procent ve srovnání se standardním materiálem. Od té doby jsme postupným odlehčováním plechovek dosáhli snížení hmotnosti o 25 až 30 procent," řekla Přibyslavská. Závod ve Velimi zaměstnává zhruba 400 lidí. Většina produkce míří k zahraničním zákazníkům. Společnost má pobočky ve více než 100 zemích a od roku 1880 dodává hliníkové obaly pro nápoje, osobní péči a domácí produkty. Po celém světě Ball Corporation zaměstnává 16.000 lidí a v roce 2023 vykázala čisté tržby ve výši 14,03 miliardy dolarů. V Česku má ještě dva závody na výrobu hliníkových nápojových plechovek v Plzni a v Dýšině u Plzně. dkl dr

ČNB ve druhém čtvrtletí nakoupila téměř šest tun zlata, má ho 41,49 tuny

Praha 21. července (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) ve druhém čtvrtletí nakoupila téměř šest tun zlata. Na konci pololetí dosáhlo jeho množství v rezervách centrální banky 1,334 milionu troyských uncí, což odpovídá 41,49 tuny. Za posledních 12 měsíců se zlaté rezervy ČNB více než zdvojnásobily. Vyplývá to z údajů centrální banky o struktuře devizových rezerv. Ke konci loňského roku měla ČNB v rezervách 986.000 troyských uncí (30,67 tuny) zlata. Jeho hodnota byla dvě miliardy dolarů (47,1 miliardy korun). V prvním čtvrtletí narostl objem zlata na 1,144 milionu troyských uncí (35,58 tuny), ve druhém čtvrtletí ČNB nákupy cenného kovu ještě zrychlila, když jeho objem v rezervách vzrostl na 1,334 milionu troyských uncí. Aktuální hodnota zlata v rezervách je 3,1 miliardy dolarů (71,4 miliardy korun). Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 11,97 tuny. Loni v pololetí byl objem zlata v rezervách 629.000 troyských uncí (19,56 tuny), za poslední rok se tak víc než zdvojnásobil. Od loňského druhého čtvrtletí nakupuje ČNB mezi pěti a šesti tunami zlata za kvartál. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad. Podle Světové rady pro zlato (WGC) hodlá v příštích 12 měsících zvýšit své zlaté rezervy třetina světových centrálních bank. Loni centrální banky přidaly do rezerv 1037 tun zlata, což je druhý nejvyšší roční nákup v historii, a to po rekordních 1082 tunách v roce 2022. Cena zlata na trhu dosáhla tento týden rekordu, když se ve středu dostala nad 2482 dolarů (57.670 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Zlato v rezervách ČNB: Datum miliony troyských uncí tuny miliony dolarů miliardy korun 31.3.2023 0,434 13,499 856,11 19,84 30.6.2023 0,629 19,564 1193,19 27,65 30.9.2023 0,806 25,069 1539,74 35,69 31.12.2023 0,986 30,668 2033,88 47,14 31.3.2024 1,144 35,582 2499,47 57,93 30.6.2024 1,334 41,492 3081,86 71,43 Zdroj: ČNB str snm

Ceny ropy uzavřely na nejnižších úrovních od poloviny června

Londýn/New York 19. července (ČTK) - Ceny ropy uzavřely dnešní obchodování na nejnižších úrovních od poloviny června. Za jejich poklesem stály naděje na dohodu o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, silnější kurz amerického dolaru a obavy ohledně vývoje čínské ekonomiky, napsala agentura Reuters. Cena severomořské ropy Brent dnes klesla o 2,9 procenta a obchodování zakončila na 82,63 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zlevnila o 3,3 procenta na 80,13 dolaru za barel. Dolarový index vzrostl po silnějších údajích z amerického trhu práce a zpracovatelského průmyslu zveřejněných v tomto týdnu. K jeho růstu přispěl rovněž globální výpadek počítačových systémů, který zvýšil zájem investorů o bezpečnější aktiva. Silnější dolar zdražuje ropu a další komodity z pohledu držitelů jiných měn, což zpravidla snižuje poptávku. Analytici banky ANZ upozornili, že cenu ropy tlačí dolů také absence konkrétních stimulačních opatření z Číny. Ta je největším dovozcem ropy na světě. Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 4,7 procenta, což je pomaleji, než se očekávalo. To vyvolalo obavy ohledně poptávky po ropě. Dnešní globální výpadek počítačových systémů narušil provoz v mnoha odvětvích. Například aerolinky musely zastavit část letů, některá média přestala vysílat a systémové problémy zasáhly téměř vše od bankovnictví až po zdravotnictví. Problémy měl i poskytovatel finančních informací a dat LSEG, který také vlastní londýnskou burzu. Odpoledne se ale dařilo potíže odstraňovat. V předchozích dvou dnech ceny ropy částečně podpořila zpráva o vyšším týdenním poklesu zásob suroviny v USA. Agentura Reuters s odvoláním na zdroje také uvedla, že skupina producentů OPEC+ pravděpodobně nedoporučí změnu své současně těžební politiky. Bude tak nadále pokračovat v omezování dodávek ropy na trhy. Skupinu tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem. Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů): BURZA TYP KONTRAKT ZÁVĚREČNÁ CENA PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR Londýn - ICE Brent září 82,63 85,11 New York - NYMEX WTI srpen 80,13 82,82 pmh irl spr

Cena zlata je na rekordu, ráno se dostala nad 2482 USD za troyskou unci

Londýn/Praha 17. července (ČTK) - Cena zlata je na rekordu, dnes brzy ráno se dostala nad 2482 dolarů (57.670 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K jejímu růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne na podzim snižovat úrokové sazby. Vliv má ale i geopolitické napětí a vývoj před prezidentskými volbami ve Spojených státech. Krátce před 09:00 SELČ se zlato k okamžitému dodání prodávalo za 2468 USD/oz a pohybovalo se zhruba na úrovni z konce předchozího dne. Nejbližší termínový kontrakt na zlato se pohyboval kolem 2470 dolarů za unci. 'Události z posledních dnů byly pro zlato jako potřebný adrenalin. Svou pověst bezpečného přístavu potvrdilo po neúspěšném atentátu na dost možná budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa,' řekl ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek. 'Asi nejvýraznější vliv na ceny zlata má však výhled na první letošní snížení úrokových sazeb v USA,' dodal. Analytici očekávají, že Fed v září sníží základní úrok nejméně o 25 bazických bodů. Když klesají základní sazby, zvyšuje se atraktivita zlata, které samo o sobě žádný výnos nepřináší, funguje ale jako uchovatel hodnoty. Základní úrok je nyní v USA v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvíce od roku 2001. 'Sám guvernér Fedu Jerome Powell ve svém projevu připustil, že pokud bude centrální banka čekat na to, až inflace spadne na dvě procenta, tak čekala příliš dlouho. Powell navíc připustil, že data k inflaci a trhu práce za druhý kvartál byla velmi pozitivní,' upozornil Lajsek. Míra inflace v USA byla v červnu na třech procentech. Cena stříbra k okamžitému dodání mezitím nepatrně klesá, kolem 09:00 SELČ ztrácela přes jedno procento a pohybovala se pod 30,90 USD/oz. Platina byla mírně levnější a prodávala se zhruba za 1003 dolarů za unci, palladium pak vykazovalo nárůst o 0,4 procenta na 966 USD/oz. spr

Ověřovací jednotka pro získávání manganu u Chvaletic pracuje v trvalém provozu

Chvaletice (Pardubicko) 14. července (ČTK) - Společnost Mangan Chvaletice pokračuje v přípravě projektu těžby manganu z odkališť u Trnávky, Chvaletic a Řečan nad Labem. V březnu získala souhlasné stanovisko vlivu záměru na životní prostředí (EIA), nyní chce požádat o stanovení dobývacího prostoru. Tomu bude předcházet povolení pro znečišťování ovzduší. Už více než rok funguje takzvaná ověřovací jednotka, původně pracovala jen ve zkušebním provozu. Mangan v ní vyrobený slouží jako vzorek pro budoucí odběratele. "V červnu jsme obdrželi souhlasné stanovisko k ověřovací jednotce z Krajské hygienické stanice a ze stavebního odboru jsme dostali kolaudační rozhodnutí k trvalému provozu ověřovací jednotky. Zkušební provoz ověřil, že jsme nyní schopni vyrábět vzorky síranu manganatého a kovový mangan v garantované čistotě pro naše zákazníky za účelem testování," uvedl ředitel společnosti Jan Votava. Společnost jedná se zájemci včetně výrobců automobilů o odběru vzorků z ověřovací jednotky a o budoucím odběru vysoce čistých manganových produktů z velkého závodu. Firmě se podařilo vyřešit i další otázky, které jsou podmínkou projektu. Město Chvaletice vloni schválilo změnu územního plánu, aby bylo možné v lokalitě těžit nerostné suroviny. Obec Trnávka změnu schválila v roce 2022. Projekt je díky tomu v souladu s územními plány. "Také se nám podařilo uzavřít dohody s vlastníky pozemků pod odkalištěm a nyní jich máme zajištěno již 85 procent. V loňském roce byla uzavřena klíčová smlouva o pronájmu pozemků od společnosti ČEZ. Od 1. ledna letošního roku se naše firma stala vlastníkem pozemků potřebných pro výstavbu závodu," uvedl Votava. Přípravné práce na stavbu chce společnost zahájit letos, vlastní výstavba by mohla začít v druhé polovině roku 2026. Zahájení provozu závodu se nyní plánuje na přelom let 2028 a 2029. Očekávané investiční náklady na výstavbu závodu na výrobu vysoce čistých manganových produktů dosahují zhruba 750 milionů amerických dolarů (v současnosti zhruba 17,5 miliardy korun). Financovat se bude přibližně z 35 procent ze zdrojů firmy a z 65 procent z úvěru. Podle Votavy mají z evropských institucí zájem o jeho poskytnutí například Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která je velkým akcionářem mateřské společnosti, a Evropská investiční banka, která má mandát na podporu energetické transformace a dodavatelského řetězce pro elektroautomobily. Dobývací prostor Trnávka má zahrnovat ložiska Chvaletice - odkaliště 1 a 2 a Řečany - odkaliště 3. Celková výměra činí téměř 120 hektarů. Budoucí zpracovatelský závod je navržen tak, aby jeho projektová životnost byla 25 let při produkci kovového manganu 50.000 tun za rok. Očekává se, že dvě třetiny roční produkce budou přeměněny zhruba na 100.000 tun čistého monohydrátu síranu manganatého, který se častěji používá při výrobě baterií pro elektromobily či bateriových úložišť elektřiny. Součástí záměru je rovněž vybudování železniční vlečky. Závod by měl zaměstnat asi 400 lidí, část v nepřetržitém provozu. Za 25 let se má vytěžit 26,6 milionu tun manganové rudy, což představuje více než milion tun suché suroviny ročně. Ve zpracovatelském závodě bude přepracován vytěžený materiál. V odkalištích obsahuje sice jen sedm až osm procent manganu, je však snadné jej těžit a je již namletý najemno. Společnost Mangan Chvaletice, která patří kanadské firmě Euro Manganese, chce přebudovat odkaliště u Chvaletic, Trnávky a Řečan vzniklá v letech 1951 až 1975. Mangan se využívá jako přísada do různých slitin, katalyzátorů a barevných pigmentů. Podle Votavy je strategickou surovinou, asi 90 procent se zatím dováží z Číny. dos kš

Zrna kávy robusta od začátku roku zdražila o 60 procent na 4625 USD za tunu

Londýn 9. července (ČTK) - Ceny zrn kávy robusta dnes na světových trzích vystoupaly na rekordní maxima v důsledku zpomalení dodávek z Vietnamu, největšího světového producenta této odrůdy. Od začátku roku komodita zdražila o 60 procent, přičemž dnes na londýnské komoditní burze dosáhla ceny 4625 USD za tunu. Ceny stoupají už 18 měsíců s tím, jak světoví výrobci jako Vietnam mají problémy udržet krok s rostoucí poptávkou. Za celý loňský rok komodita zdražila o 58 procent. Vývoz kávy z Vietnamu přitom v prvním pololetí meziročně klesl o 11,4 procenta, připomněla agentura Reuters. Letos navíc zemi postihlo nejhorší sucho za posledních deset let, což negativně ovlivní příští úrodu a další export kávy. Poptávka po robustě roste s tím, jak pražírny přecházejí z dražší arabiky na levnější kávová zrna. I když se tak robusta dosud využívala především k výrobě instantní kávy, stále častěji její zrna přidávají i do pražených kávových směsí, jimž dominuje arabica. Problémy Vietnamu motivují brazilské pěstitele, kteří se dosud orientovali převážně na arabiku. 'V Brazílii teď hodně vysazují (robustu) a za pár let se stane nejdůležitější zemí, pokud jde o produkci robusty, důležitější než Vietnam,' sdělil agentuře Reuters Giuseppe Lavazza, předseda představenstva výrobce kávy Lavazza. Deníku Financial Times pak Lavazza řekl, že neočekává pokles cen. 'Zůstanou na velmi vysokých úrovních. Dodavatelský řetězec kávového průmyslu je pod dramatickým tlakem,' dodal s tím, že jde o důsledek změny klimatu. Rostoucí ceny kávových zrn se podle něj propisují i do nižších marží výrobců kávy. boz zdp

Projekt firmy Rio Tinto na těžbu lithia v Srbsku přírodě neškodí, tvrdí firma

Bělehrad 13. června (ČTK) - Studie ukázaly, že projekt společnosti Rio Tinto na těžbu lithia v Srbsku nebude mít škodlivé dopady na životní prostředí. S odkazem na tvrzení tohoto britsko-australského podniku to dnes uvedla agentura Reuters. Srbsko firmě plán na těžbu lithia za 2,4 miliardy dolarů (zhruba 55 miliard Kč) zastavilo v roce 2022 právě s argumentem, že není pro přírodu bezpečný. Pokud by firma přece jen v oblasti Jadar na západě Srbska těžit začala, mohlo by se tak pokrýt 90 procent současné potřeby lithia v Evropě. Lithium se používá mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů a mobilních zařízení. V mnoha velkých ekonomikách se považuje za kriticky důležitou surovinu. Srbská divize společnosti Rio zveřejnila několik environmentálních studií, které se prováděly posledních šest a půl roku. 'Výsledky vědeckého výzkumu ukazují, že projekt Jadar lze realizovat bezpečně při dodržení nejvyšších domácích a mezinárodních ekologických standardů,' komentovala výsledky analýz firma. Srbský prezident Aleksandar Vučić v lednu uvedl, že úřady chtějí s firmou Rio Tinto o projektu dál jednat. Vítá i veřejnou diskusi o tom, zda se má projekt uskutečnit. Zástupkyně těžební firmy v Srbsku Marijanti Babičová dnes uvedla, že společnost zveřejnila studie, právě aby 'obnovila veřejný dialog' o těžebním projektu. Srbská vláda těsně před parlamentními volbami v roce 2022 odebrala firmě Rio Tinto licenci na projekt. Reagovala tak na petici ekologických skupin a místních komunit, kterou podepsalo na 30.000 lidí. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že důl znečistí vodní zdroje a způsobí další škody na životním prostředí v Srbsku. Země je přitom už teď jedním z nejvíce znečištěných regionů Evropy. vjn spr

Norsko objevilo největší evropské ložisko kovů vzácných zemin

Oslo 11. června (ČTK) - Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl dnes server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína. Evropa je závislá na dovozu těchto kovů. Očekává se, že poptávka po nich se v příštích letech bude zvyšovat kvůli růstu počtu elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie. Společnost Rare Earths Norway uvedla, že v komplexu Fen na jihovýchodě země, více než 200 kilometrů jihozápadně od Osla, je 8,8 milionu tun celkových oxidů vzácných zemin (TREO) s přiměřenou perspektivou ekonomické těžby. Z toho 1,5 milionu tun souvisí s magnety, které lze využít v elektromobilech a větrných turbínách. Tento objev zastiňuje i obrovské ložisko nalezené v loňském roce v sousedním Švédsku. Cílem EU je, aby do roku 2030 bylo možné v regionu vytěžit alespoň deset procent kovů vzácných zemin, které unie potřebuje. Rare Earths Norway doufá, že k tomuto cíli přispěje. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že současná nabídka těchto kovů nedosahuje úrovně potřebné k transformaci energetického sektoru. Důvodem je poměrně vysoká geografická koncentrace produkce mnoha prvků důležitých pro energetickou transformaci. Odhaduje se, že Čína se na celosvětové těžbě kovů vzácných zemin podílí 70 procenty a na jejich zpracování 90 procenty. Rare Earths Norway očekává, že průzkumné práce v komplexu budou pokračovat. Na příští měsíc jsou naplánovány další vrty. Firma dodala, že pracuje na tom, aby první etapa rozvoje těžby byla dokončena do roku 2030. Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů. irl spr