Ekonomika

Měnový fond zlepšil výhled letošního růstu globální ekonomiky na 3,3 procenta

Washington 17. ledna (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) zvýšil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,3 procenta, dosud počítal s růstem o desetinu procentního bodu nižším. Uvedl to dnes v aktualizaci svého podzimního výhledu. Výrazně lépe si proti výhledu zveřejněnému loni v říjnu povedou Spojené státy, výrazně hůře naopak Německo a také Francie. Stejné tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) jako letos MMF ve světě očekává i příští rok. Globální míra inflace letos podle měnového fondu zvolní na 4,2 procenta a v příštím roce klesne na 3,5 procenta. K normálu se inflace dříve vrátí ve vyspělých zemích, zatímco v mladých tržních ekonomikách a v rozvojových zemích návrat inflace k normálu potrvá déle. "Prognóza na rok 2025 se proti výhledu světové ekonomiky z října 2024 v podstatě nezměnila, především z důvodu revize směrem vzhůru ve Spojených státech, kterou kompenzuje revize směrem dolů v jiných velkých ekonomikách," uvedl měnový fond. V Německu letos MMF očekává růst o 0,3 procenta, zatímco v říjnové prognóze počítal s růstem o 0,8 procenta. Ve Francii, která má po Německu druhou největší ekonomiku v eurozóně, fond letos očekává růst o 0,8 procenta. V říjnu jej odhadoval na 1,1 procenta. Tempo růstu HDP se podle měnového fondu v příštím roce v obou zemích zvýší shodně na 1,1 procenta, bude ale pomalejší, než s jakým fond počítal dosud. "V eurozóně se očekává zrychlení růstu, ale pozvolnějším tempem, než jsme předpokládali v říjnu," stojí v aktualizaci výhledu světové ekonomiky. Měnový fond upozorňuje, že na celkový sentiment nadále působí geopolitické napětí. Aktualizace výhledu světové ekonomiky neobsahuje data za Českou republiku ani za Slovensko. V podzimním výhledu MMF uvedl, že růst české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 2,3 procenta a že slovenská ekonomika naopak tempo růstu zpomalí na 1,9 procenta. České ministerstvo financí na letošní rok počítá s růstem HDP o 2,5 procenta, Česká národní banka (ČNB) o 2,4 procenta. spr

Česká národní banka vypsala výběrové řízení na nového ředitele sekce měnové

Praha 17. ledna (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) dnes vyhlásila výběrové řízení na ředitele sekce měnové, která připravuje klíčové materiály pro jednání bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb. Uchazeči o pozici se mohou hlásit do středy 12. února, termín pro nástup nového ředitele do funkce stanoven není, vyplývá z informací na internetových stránkách centrální banky. Pozice ředitele sekce měnové je neobsazená od počátku roku, kdy se vzdal funkce Petr Král. Řízením sekce je nyní pověřen náměstek ředitele Jakub Matějů. ČNB od uchazečů vyžaduje vysokoškolské ekonomické vzdělání, odborné znalosti v oblasti fungování centrálních bank a minimálně desetiletou praxi v analytické nebo výzkumné činnosti v oblasti hospodářské politiky a makroekonomicého vývoje. Podmínkou je také lustrační osvědčení. Bývalý ředitel sekce měnové Král pracoval v ČNB od roku 1999. Odbor měnové politiky a fiskálních analýz řídil od roku 2007 do listopadu 2018. Od dubna 2015 byl současně i náměstkem ředitele sekce měnové. V jejím čele stál od prosince 2018. Hospodářské noviny (HN) počátkem ledna napsaly, že Králův odchod z centrální banky pravděpodobně souvisí s výsledky tří posudků analytického a modelového rámce měnové politiky, které si loni nechala vypracovat bankovní rada. Posudky kritizovaly makroekonomický model, na základě kterého sekce měnová připravuje podklady pro jednání bankovní rady, a doporučovaly vytvoření alternativních modelů. Sestavení nového modelu je jedním z hlavních úkolů nově vzniklé sekce výzkumu a statistiky, kterou bankovní rada vytvořila k počátku letošního roku. Hospodářské noviny také upozornily na rozpory mezi Králem a současným vedením ČNB. Králem vedená měnová sekce od jara 2021 tlačila na zvyšování úroků, čímž se dostala do názorového sporu s tehdejším členem bankovní rady a současným guvernérem ČNB Alešem Michlem. Ten kritizoval i umělé oslabování koruny ze strany centrální banky v letech 2013 až 2017, v kterém hrál Král jako tehdejší ředitel odboru měnové politiky a strategie důležitou roli, upozorňují HN. str rdo

Analytici: Vývoj výrobních cen naznačuje budoucí zdražování potravin

Praha 17. ledna (ČTK) - Prosincový vývoj výrobních cen v zemědělství a v potravinářském průmyslu naznačují, že potraviny budou v příštích měsících zdražovat. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Upozornili také na vyšší než očekávaný růst průmyslových cen, za kterým ale podle nich stál zejména krátkodobý výkyv cen energií a v lednu by se měla situace uklidnit. "V případě zemědělských výrobců meziroční růst cen v prosinci zrychlil na 8,1 procenta poté, co v listopadu činil 5,5 procenta. Šlo o nejsilnější meziroční růst cen zemědělských výrobců od března 2023," upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Doplnil, že v potravinářství meziroční růst výrobních cen zrychlil na 1,4 procenta z listopadového jednoho procenta."Vývoj cen v potravinářském průmyslu podporuje očekávání, že v dalších měsících bude pokračovat meziroční nárůst cen potravin pro konečné spotřebitele," uvedl Jáč. Na pravděpodobné zdražení potravin v nadcházejících měsících upozornil i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Dnes zveřejněné výsledky výrobní inflace potvrzují zvýšené tlaky na ceny v zemědělství i v průmyslu a nejsou tak dobrou předzvěstí pro další vývoj cen zboží v obchodech," uvedl. Období zlevňování potravin podle něj skončilo už na podzim. Analytiky překvapilo tempo růstu průmyslových cen, které v prosinci dosáhlo meziročně 2,8 procenta. "Prosincový nárůst inflace v průmyslu nad dvě procenta se sice očekával, ale ne tak silného charakteru. V celém loňském roce ale zůstaly inflační tlaky na nabídkové straně pod kontrolou, jelikož nízká poptávka zejména ze zahraničí neumožnila navyšovat cenové požadavky prodejcům," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek upozornil, že za výrazným zvýšením průmyslových cen v prosinci stál zejména vývoj cen energií. "Za růstem cen energií reportovaných statistickým úřadem stojí podle nás výrazný, ale dočasný, nárůst spotové ceny elektřiny na velkoobchodním trhu, který byl zaznamenán před Vánoci. Ještě do konce prosince ceny elektřiny klesly a v prvních dvou lednových týdnech zůstaly výrazně pod zmíněným prosincovým maximem. Lednové ceny průmyslových výrobců by tak měly přinést výraznou korekci prosincových dat," řekl Vejmělek. Podle Jáče by se vývoj výrobních cen v zemědělství i v průmyslu měl v prvních měsících letošního roku zklidnit. "Z pohledu ČNB nicméně vývoj výrobních cen bude velmi pravděpodobně argumentem pro pozvolnější snižování úrokových sazeb," podotkl. Bankovní rada ČNB bude o sazbách poprvé v letošním roce rozhodovat 6. února. V současnosti základní sazba činí čtyři procenta. str rot

Růst čínské ekonomiky vloni zpomalil na pět procent, splnil ale vládní cíl

Peking 17. ledna (ČTK) - Růst čínské ekonomiky v loňském roce zpomalil na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, oznámil dnes čínský statistický úřad. Je to nejslabší růst za posledních 35 let, splnil ale vládní cíl, zejména díky stimulačním opatřením. Někteří ekonomové ale o spolehlivosti čísel dlouhodobě pochybují, uvedla agentura AFP. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku světa. Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo na 5,4 procenta ze 4,6 procenta za červenec až září. Je to nejvíce od začátku roku 2023, výsledek také překonal očekávání analytiků, uvedla agentura Reuters. Ve srovnání s předchozími třemi měsíci se HDP zvýšil o 1,6 procenta. Čínský statistický úřad uvedl, že ekonomické cíle byly dosaženy, ačkoliv hospodářství stále čelí obtížím. "Zvyšují se nepříznivé vlivy z vnějšího prostředí, domácí poptávka je nedostatečná a některé firmy mají problémy s výrobou a podnikáním," uvedli statistici. Vládní úřady si stanovily cíl, že hospodářství v roce 2024 vykáže zhruba pětiprocentní růst. Analytici očekávali, že se HDP zvýší o 4,9 procenta. Loňský ekonomický růst je nejslabší od roku 1990. Údaj o růstu čínské ekonomiky je velmi sledovaný a čísla někdy čínské úřady "strategicky upravují", řekl agentuře AFP ekonom François Chimits. "Přesné dosažení vládního cíle ekonomického růstu je velmi pochybné, když mnohé ukazatele ekonomické aktivity a finančních trhů jsou v červených číslech," řekl agentuře AP ekonom Eswar Prasad. Skupina Rhodium Group koncem loňského roku odhadla, že čínská ekonomika za celý rok vzrostla jen o 2,4 až 2,8 procenta. Poukázala na nesoulad mezi relativně stabilními oficiálními údaji po dobu celého roku a záplavou stimulů, které vláda spustila zhruba od poloviny roku. Partner firmy Rhodium Local Wright agentuře Reuters řekl, že nadbytečné kapacity ve výrobě by byly mnohem méně naléhavým problémem, kdyby čínská ekonomika skutečně rostla pětiprocentním tempem. Silným motorem růstu byl v loňském roce zpracovatelský průmyslu, kde se výroba meziročně zvýšila o 5,8 procenta. Maloobchodní prodej spotřebního zboží meziročně stoupl o 3,5 procenta. Vývoz meziročně vzrostl o 7,1 procenta, dovoz o 2,3 procenta. Vývoz se prudce zvýšil díky tomu, že se firmy předzásobují, aby překonaly očekávané zvýšení cel na čínské zboží, které avizoval zvolený americký prezident Donald Trump. Čínská ekonomika se potýkala se slabšími spotřebitelskými výdaji a z toho plynoucími deflačními tlaky, protože její zotavení po pandemii covidu-19 ochablo a sektor nemovitostí, kdysi hlavní pohon ekonomické aktivity, se dostal do útlumu. Vládnoucí komunistická strana loni zavedla řadu stimulačních opatření a zvýšila mzdy milionům státních zaměstnanců, aby podpořila domácí poptávku. Podle některých ekonomů ale musí tyto postupné kroky doprovázet širší strukturální reformy, které zvýší produktivitu a sníží závislost na stavebnictví a výrobě na vývoz. Ekonomický výhled Číny v letošním roce komplikuje Trumpův návrat do Bílého domu, který slibuje zavést vůči Pekingu přísnější hospodářská omezení. Čínští vývozci očekávají, že vyšší cla budou mít mnohem větší dopad, než v době Trumpova prvního funkčního období. Očekávají také, že se urychlí přesun výroby do zahraničí a že se dál sníží zisky, což bude mít negativní dopady na pracovní místa a na investice soukromého sektoru. Peking proto plánuje upřednostnit domácí spotřebu. irl jkh spr

Světová banka varuje, že americká cla mohou snížit globální hospodářský růst

Washington 16. ledna (ČTK) - Světová banka (SB) varuje, že americká cla mohou snížit globální hospodářský růst. Odhaduje, že světová ekonomika poroste letos a příští rok o 2,7 procenta. Byl by to stejný růst jako v letech 2023 a 2024, což je o 0,4 procentního bodu pod průměrem let 2010 až 2019. Banka o tom píše v dnes zveřejněném výhledu. SB uvádí, že takový hospodářský růst nebude stačit k vyrovnání škod způsobených hospodářskými otřesy posledních let, jako byla koronavirová pandemie. To je podle ní špatná zpráva obzvláště pro nejchudší země světa. Dlouhodobý výhled růstu rozvojových ekonomik je podle banky nejslabší od roku 2000. Pokud Spojené státy zavedou plošná desetiprocentní cla a ostatní země na ně odpovědí odvetnými cly, mohlo by to letošní světový hospodářský růst ještě snížit o 0,3 procentního bodu. Pokud jde o samotné Spojené státy, mohla by cla plánovaná zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem stlačit a následná protiopatření o 0,9 procentního bodu hospodářský růst, který by tam měl v roce 2025 dosáhnout 2,3 procenta. Banka ale také upozornila, že pokud by se v USA prodloužily daňové škrty, jejich růst by naopak mohl být o 0,4 procentního bodu vyšší. Jako další rizika pro hospodářský růst SB vypočítává pomalejší pokrok při snižování míry inflace, důsledky ruské invaze na Ukrajinu a konflikt na Blízkém východě. "První čtvrtina tohoto století se blíží ke konci a je zřejmé, že ambiciózní cíle posledních desetiletí se nepodaří naplnit," uvedla instituce se sídlem ve Washingtonu. V eurozóně SB počítá pro letošní rok s hospodářským růstem o procento, což je o 0,4 procentního bodu méně než uváděla v červnové prognóze. Přičítá to slabé spotřebě, slabým podnikovým investicím a slabé průmyslové ekonomice. Ve střední Evropě ale očekává díky silné spotřebitelské poptávce v roce 2025 růst o 2,8 procenta a v roce 2026 o tři procenta. vjn ank

Deloitte: Růst české ekonomiky by měl letos zrychlit na 1,6 procenta

Praha 15. ledna (ČTK) - Růst české ekonomiky podle analytických odhadů v roce 2025 zrychlí na 1,6 procenta a celosvětový hrubý domácí produkt se zřejmě zvýší o 3,2 procenta. Odhady zveřejnil na dnešní diskusi na téma Výzvy a příležitosti českého byznysu: Kam kráčíme v roce 2025 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Hrubý domácí produkt ČR stoupl podle Českého statistického úřadu v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 1,4 procenta. "Klíčová témata roku 2025 ve světě budou geopolitické konflikty a napětí, politika nového prezidenta USA a umělá inteligence. V Česku to budou volby do Poslanecké sněmovny, energetika, zejména jaderné elektrárny," řekl Marek. Hlavním faktorem růstu české ekonomiky zůstane podle něj spotřeba domácností, kde očekává zvýšení o 3,7 procenta. V případě firemních investic očekává stagnaci. Vliv rozpočtové politiky by měl být více méně neutrální, míní. "Při pozitivním vývoji by se měla ekonomika vrátit ke svému produkčnímu potenciálu v roce 2027. V roce 2025 by podle naší prognózy měl HDP v paritě kupní síly dále stagnovat na 92 procent průměru EU," uvedl. Pomalé ekonomické zotavení ovlivní podle něj trh práce i v roce 2025. Očekává zvýšení průměrné míry nezaměstnanosti z 2,6 procenta v roce 2024 na 2,7 procenta v roce 2025. Hlavním rizikem zůstává negativní vývoj automobilové produkce v Německu, na který je navázán významný segment českého zpracovatelského průmyslu. Ačkoli reálné mzdy v ČR nyní rostou, vysoká inflace zanechala výrazné stopy, upozornil Marek. Reálná hodnota mezd se pohybuje na úrovni před šesti lety. "Pro rok 2025 náš model předpokládá reálný růst průměrné mzdy o 1,9 procenta, což odpovídá zhruba pětiprocentnímu růstu nominálních mezd," dodal. Nejrychleji rostoucími ekonomikami letos budou podle Marka Indie s 6,5 procenta a Čína se 4,5 procenta. HDP v USA se letos nejspíše zvýší o 2,3 procenta. Eurozóna s růstem 1,2 procenta zaostává, a to především kvůli pomalému výkonu Německa, doplnil. Mezi klíčové kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti patří legislativní detox, uvedl prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. Je podle něj třeba změnit systém přijímání prováděcích a delegovaných předpisů na evropské úrovni. Nová Evropská komise by podle něj měla nové povinnosti zvyšující administrativní zátěž spíše rušit než přijímat nové. Ani velké firmy již nemají kapacitu sledovat a plnit stále nová nařízení a směrnice, řekl. Evropské klimatické cíle by podle něj měly zohledňovat různé podmínky v jednotlivých členských státech a reálnou dostupnost dekarbonizačních technologií. Ne všechna odvětví lze podle něj dekarbonizovat tak rychle, jak požaduje současná evropská legislativa. Zásadní je sladit evropské klimatické cíle s racionálními podpůrnými politikami a průmyslovými iniciativami po vzoru ostatních globálních hráčů, míní Rafaj. fd ptd

Míra inflace v Argentině se loni snížila na 117,8 procenta z 211,4 pct.

Buenos Aires 15. ledna (ČTK) - Míra inflace v Argentině se loni výrazně snížila. Klesla na 117,8 procenta z 211,4 procenta v roce 2023. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil argentinský statistický úřad Indec. Ke zpomalení růstu cen přispěl stát, který tiskne méně bankovek na financování rozpočtu. Souvisí ale také se zastavováním ekonomiky, píše agentura DPA. V prosinci se ceny v této jihoamerické zemi meziměsíčně zvýšily o 2,7 procenta. Před rokem byla meziměsíční míra inflace ještě vyšší než 20 procent. Za zpomalením inflace stojí i negativní jevy. Vláda pozastavila četné projekty, propouští státní zaměstnance a omezuje sociální programy. Mnozí lidé mají nižší spotřebu. Argentina se nachází v těžké recesi. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že argentinská ekonomika v roce 2024 klesla o 3,5 procenta. vjn nim

Inflace v Maďarsku v prosinci vystoupila na roční maximum 4,6 procenta

Budapešť 14. ledna (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v prosinci zrychlil na 4,6 procenta z listopadových 3,7 procenta. Inflace tak vystoupila na roční maximum. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil maďarský statistický úřad. Nárůst inflace podle agentury Reuters podporuje očekávání, že maďarská centrální banka si zachová opatrný přístup ke snižování úrokových sazeb. Maďarská inflace v prosinci vzrostla již třetí měsíc za sebou. V září klesla na tři procenta a byla nejnižší od ledna 2021. Za prosincovým růstem cen stály zejména dražší potraviny a služby. Ceny potravin se v prosinci meziročně zvýšily o 5,4 procenta a ceny služeb o 6,8 procenta. Maďarská centrální banka naposledy snížila svou základní úrokovou sazbu v září, a to o čtvrt procentního bodu na 6,50 procenta. Cílem centrální banky je udržovat inflaci na třech procentech. Její základní úroková sazba je nyní nejvyšší v Evropské unii. Banka již dříve varovala, že pokles kurzu forintu a zvýšení daní s cílem omezit rozpočtový schodek pravděpodobně zpomalí pokles inflace v letošním roce. Udržitelný sestup inflace na tříprocentní cíl očekává až začátkem příštího roku, napsala agentura Reuters. V České republice spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta. Česká národní banka (ČNB) v prosinci po roce přerušila uvolňování měnové politiky, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech. pmh jd

Studie: V ČR loni zbankrotovalo 5331 podnikatelů, nejvíce od roku 2021

Praha 14. ledna (ČTK) - V ČR loni zbankrotovalo 5331 podnikatelů, o sedm procent více než v roce 2023 a zároveň nejvíce od roku 2021. Bylo také podáno 5813 insolvenčních návrhů, meziročně jde rovněž o sedmiprocentní nárůst. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF. V prosinci bylo vyhlášeno 429 bankrotů podnikatelů, v prosinci 2023 jich bylo o 135 méně. "V prosinci zpravidla bývá méně bankrotů než v průběhu roku. Loni ale počet bankrotů podnikatelů výrazně neklesl. Průměrně v loňském roce bylo 444 bankrotů fyzických osob podnikatelů měsíčně a bylo podáno v průměru 484 insolvenčních návrhů," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Z dlouhodobějšího pohledu se počet bankrotů podnikatelů podle ní snižuje. Například v roce 2021 jich bylo 6358, což je o 1000 více než v minulém roce. Růst počtu bankrotů podnikatelů ovlivnila novela insolvenčního zákona platná od října loňského roku, která změnila některá pravidla osobního bankrotu. Naprostá většina bankrotů podnikatelů má formu osobního bankrotu. Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů byla v loňském roce lepší než dříve a jejich úvěry se zvyšovaly vyšším tempem než jejich vklady, dodala analytička. Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v uplynulém roce vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 759. V Praze jich bylo 624 a ve Středočeském kraji 606. Počet bankrotů se meziročně zvýšil ve většině krajů. Meziročně jejich počet klesl pouze ve dvou z nich, a to v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji. Nejvíce se meziročně počet bankrotů podnikatelů zvýšil v Olomouckém kraji, a to o 26 procent. O 21 procent to bylo ve Zlínském kraji. Bankrot nejvíce ohrožuje podnikatele v Moravskoslezském kraji, kde loni připadalo na 10.000 aktivních podnikatelů 84 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 79 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů. Nejnižší míra bankrotů fyzických osob podnikatelů byla v Praze, kde na 10.000 aktivních podnikatelů připadalo pouze 35 bankrotů. Ve Středočeském a ve Zlínském kraji to bylo 42 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů. V odvětví bylo v loňském roce zdaleka nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, 1275. V obchodu jich bylo 790 a ve zpracovatelském průmyslu 717. Meziročně přibylo bankrotů v odvětví dopravy a skladování, a to o 27 procent na 542. Největší pokles zaznamenalo podnikání, které se věnuje vodě, plynu a elektřině, kde se počet bankrotů meziročně snížil o 17 procent. V oboru doprava a skladování nejenže meziročně přibylo nejvíce bankrotů. Je to zároveň odvětví, které je pro podnikatele nejrizikovější. Na 10.000 subjektů tam loni připadlo 73 bankrotů. V průměru připadlo loni v ČR na 10.000 subjektů 28 bankrotů. Vyšší než průměrnou míru bankrotů mělo rovněž stavebnictví nebo ubytování a stravování. Bankrotem nejméně ohroženým odvětvím je vzdělávání, zdravotní a sociální péče s méně než šesti bankroty na 10.000 subjektů a informační a komunikační činnosti. fd ptd

Studie: Firmy z EU předloni v Rusku na daní z příjmu zaplatily tři miliardy USD

Kyjev 14. ledna (ČTK) - Nadnárodní podniky sídlící v členských státech Evropské unie v roce 2023 zaplatily v Rusku na dani z příjmu zhruba tři miliardy dolarů (téměř 74 miliard Kč). Uvádí to studie, kterou tento týden zveřejnila organizace B4Ukraine. Od amerických podniků Rusko podle studie předloni na dani ze zisku obdrželo zhruba 1,2 miliardy dolarů. "Navzdory rozsáhlým ruským zvěrstvům a více než 150.000 zdokumentovaných válečných zločinů na Ukrajině působí nadále v Rusku příliš mnoho západních podniků, což podporuje jeho válečnou ekonomiku," uvedla organizace B4Ukraine. "Je načase, aby odešly," dodala. Podle studie předloni 827 firem z EU utržilo v Rusku 81,4 miliardy dolarů. Z těchto podniků v Rusku na dani z příjmu nejvíce zaplatily firmy sídlící v Německu, a to 692,5 milionu dolarů. Na druhém místě byly společnosti z Rakouska, za kterými následovaly firmy z Francie. Nejvíce peněz do ruského rozpočtu na dani z příjmu v roce 2023 ze zahraničních podniků podle studie zaplatila bankovní skupina Raiffeisen, a to 491 milionů dolarů. Za ní následovaly čínská automobilka Cherry a americká tabáková společnost Philip Morris. pmh nim

Meziroční inflace byla v prosinci tři procenta, proti listopadu ceny klesly

Praha 13. ledna (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně vzrostly o tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Za zrychlením meziroční inflace ale podle analytiků stál pouze vliv předloňské srovnávací základny, protože proti listopadu se ceny o 0,3 procenta snížily. Za celý rok dosáhla inflace v průměru 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let a znamenalo to významné zpomalení z 10,7 procenta v roce 2023. Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová označila prosincovou inflaci za příjemné překvapení. Podle ní se tím zvyšuje pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct začátkem letošního roku pokračovat. V evropském srovnání inflace si Česko v prosinci polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo 17. nejvyšší inflaci, zatímco v listopadu 15. nejvyšší, uvedla analýza investiční platformy Portu. Ze sousedních států byla inflace proti Česku vyšší v Polsku, kde byla 4,8 procenta, a na Slovensku se 3,3 procenta. Nižší byla naopak v Rakousku se dvěma procenty a Německu s 2,6 procenta. Potraviny a nealkoholické nápoje v prosinci meziročně zdražily o 1,7 procenta, částečně to bylo srovnáním s prosincem 2023, kdy ceny meziměsíčně klesly. Bydlení, voda, energie a paliva zdražily o 3,9 procenta. Téměř o pět procent zdražily dovolené s komplexními službami, klesly ceny oděvů o 0,4 procenta a obuvi o 2,3 procenta. Ceny zboží vzrostly úhrnem o 1,7 procenta a ceny služeb o pět procent, uvedl ČSÚ. Analytici považují zvýšení meziroční inflace za důsledek předloňského významného prosincového poklesu cen. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila to tehdy souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na "předčasné" snížení daně z přidané hodnoty dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy velmi výrazně zlevňovaly pohonné hmoty. Experti zároveň upozornili, že prosincová inflace byla nižší, než očekávaly finanční trh i prognóza ČNB. Zamrazilová výsledek označila za příjemné překvapení, podle ní je pravděpodobné, že v lednu inflace bude opět pod třemi procenty. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct na začátku letošního roku pokračovat," řekla Zamrazilová. Bankovní rada ČNB v prosinci uvolňování měnové politiky po roce přerušila, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech. Také analytici vidí šanci na obnovení poklesu úrokových sazeb. Podle analytika Generali Investments CEE Radomíra Jáče data o prosincové inflaci podporují očekávání, že centrální banka na letošním prvním zasedání 6. února sníží úrokové sazby. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka ale upozornil, že ČSÚ začne v únoru zveřejňovat předběžné údaje o inflaci. Pro jednání ČNB tak podle něj bude důležitější předběžný údaj za leden než konečný prosincový výsledek. Předseda ČSÚ Marek Rojíček na tiskové konferenci upozornil na to, že celoroční inflace se loni vrátila na hodnoty, které byly v Česku běžné po roce 2000. Rojíček také řekl, že k loňskému růstu cen nejvýrazněji přispěly elektřina, stravovací služby a tabák. Tyto tři položky se postaraly o třetinu celkové inflace. Ve směru nižší inflace naopak působily potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž cena se meziročně snížila o 2,3 procenta. Ceny zboží v roce 2024 celkově vzrostly o 0,9 procenta a ceny služeb o 5,1 procenta. str rdo

Zamrazilová: Prosincová inflace příjemně překvapila, v lednu bude pod 3 procenty

Praha 13. ledna (ČTK) - Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla dnes novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Podle ní se tím zvyšuje pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct začátkem letošního roku pokračovat. Zamrazilová také uvítala ohlášené zveřejňování předběžného údaje o inflaci, které chystá Český statistický úřad (ČSÚ), podle ní pomůže s rozhodováním bankovní rady. "Když vidím, kde se pohybuje statistická základna pro rok 2025, tak se domnívám, že lednové číslo (inflace) bude s vysokou pravděpodobností začínat dvojkou a nikoli trojkou. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct na začátku letošního roku pokračovat," řekla Zamrazilová. Bankovní rada ČNB v prosinci uvolňování měnové politiky po roce přerušila, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech. Zamrazilová také očekává, že by se v letošním roce mohlo snížit tempo růstu cen služeb, které loni dosáhlo 5,1 procenta při celkové inflaci 2,4 procenta. "Pravděpodobně byl v roce 2024 i nějaký efekt DPH, který by měl postupně vymizet," upozornila na to, že se loni změnily sazby daně z přidané hodnoty i rozdělení položek mezi jednotlivými sazbami. Viceguvernérka ČNB také uvítala zveřejňování předběžného údaje o inflaci, který začne ČSÚ uveřejňovat v únoru. Podle ní je aktuální vývoj spotřebitelských cen důležitá informace při rozhodování bankovní rady, a to zejména na únorovém jednání, kdy jsou velké nejistoty ohledně změn ceníků na počátku roku. Předseda ČSÚ Marek Rojíček dnes oznámil, že předběžný údaj o inflaci budou statistici publikovat vždy zhruba pět dní před konečnými údaji o vývoji spotřebitelských cen. Konečné číslo inflace by se podle něj mělo od předběžného údaje lišit nanejvýš o 0,1 procentního bodu. ČSÚ publikací předběžného údaje reaguje na dlouhodobou poptávku po urychlení dat o inflaci, která přicházela mimo jiné z ČNB, podotkl Rojíček. Předseda ČSÚ ale zároveň upozornil, že by předběžné údaje o inflaci neměly sloužit jako základ pro valorizace nebo pro inflační doložky smluv, a to právě kvůli tomu, že bude možné ho revidovat. Konečné údaje o inflaci ČSÚ neupravuje. Zveřejňování předběžného údaje o inflaci vítají i analytici. "Předběžné odhady inflace poskytnou bankovní radě ČNB aktuálnější informace, což pomůže při jejich rozhodování. Obzvlášť v době výkyvů a zvýšené inflace," řekl ČTK hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Podle něj tak bude pro únorové jednání bankovní rady o sazbách důležitější předběžný údaj o lednovém vývoji cen než dnes zveřejněné údaje za prosinec. "Předběžný odhad indexu je za mě dobrý krok. Pokud máme něco, co nám říká dříve, jak na tom je trh a kam se index posunul, je to určitě správný směr. Uvidíme, jak v praxi bude vypadat předběžné a finální číslo a o kolik se budou lišit. Pokud by rozdíl byl výrazný, nebude to mít kýžený efekt," doplnil analytik Bidli Daniel Horňák. str mol

Vývoz z Číny loni stoupl o 5,9 procenta, přebytek obchodu byl rekordní

Peking 13. ledna (ČTK) - Vývoz z Číny se v loňském roce výrazně zotavil. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl o 5,9 procenta na 3,58 bilionu USD (87,6 bilionu Kč). Dovoz se zvýšil jen o 1,1 procenta na 2,59 bilionu USD. Přebytek bilance zahraničního obchodu se tak zvýšil na rekordní úroveň 992 miliard USD. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na údaje čínského celního úřadu. Podle analytiků čínské vývozce loni podpořil slabší jüan. Podařilo se jim tak najít kupce v zámoří, aby kompenzovali slabší domácí poptávku, která je nutila snižovat ceny. V samotném prosinci vývoz vyskočil o 10,7 procenta, což bylo více, než čekali analytici. V listopadu vývoz vzrostl o 6,7 procenta. Dovoz stoupl o jedno procento, nejvíce od července 2024. Ekonomové dotazovaní agenturou Reuters čekali naopak pokles dovozu o 1,5 procenta. Přebytek obchodní bilance Číny minulý měsíc stoupl na 104,8 miliardy USD z listopadových 97,4 miliardy USD. Přebytek se Spojenými státy vzrostl na 33,5 miliardy USD z 29,81 miliardy USD v předchozím měsíci. Na růst vývozu v prosinci zřejmě měla vliv změna vlády v USA příští týden, kdy se čínské společnosti snažily zbavit co nejvíce svého zboží. Nastupující americký prezident Donald Trump totiž slíbil oznámit po své inauguraci nová cla na čínské zboží. Vývoz je důležitým pilířem čínské ekonomiky. Clo na čínské výrobky by letos mohlo mít negativní dopad na zahraniční obchod a stát se brzdou růstu čínské ekonomiky. Země se přitom stále potýká se slabou domácí spotřebou a krizí na trhu s realitami. Zavedení cel by také mohlo vyvolat obchodní válku mezi oběma velmocemi. Analytici také upozorňují, že se blíží největší čínský svátek, oslavy lunárního nového roku. Ty trvají od 28. ledna do 4. února. To rovněž mohlo mít vliv na vysoký prosincový růst vývozu, protože odběratelé čínského zboží se snažili předzásobit před tímto volnem. Růst dovozu pak mohlo podpořit hromadění zásob komodit, jako měď a železná ruda, v rámci čínské strategie nakupovat, když jsou ceny nízko. Nejvyšší představitelé Číny se zavázali, že v letošním roce uvolní měnovou politiku a přijmou aktivnější fiskální politiku s cílem kompenzovat vnější tlaky a oživit domácí poptávku. Vláda si pro letošní rok stanovila za cíl udržet ekonomický růst kolem pěti procent. Loni se ale splnění tohoto cíle občas ukázalo jako velmi náročné. irl nim

Pardubická Explosia čeká za loňský rok růst hrubého zisku na 600 milionů korun

Pardubice 9. ledna (ČTK) - Společnost Explosia, která v Pardubicích vyrábí výbušniny a střelivo, očekává za loňský rok zisk před zdaněním téměř 600 milionů korun. Je to výrazně více než v roce 2023, kdy hrubý zisk činil 284 milionů korun. Obrat firmy se meziročně zvýšil z 1,42 miliardy na odhadovaných 1,7 miliardy korun v roce 2024, uvedl mluvčí Explosie Martin Vencl. Výsledky společnosti se v posledních letech zlepšují. V roce 2020 měla čistý zisk 45 milionů korun, rok poté 68 milionů a další rok 153 milionů korun. Předloni byl zisk po zdanění 216 milionů korun. V posledních pěti letech firma rozdělila na odměnách pracovníkům více než 100 milionů korun. "Část peněz vracíme zpět našim lidem například ve formě mimořádných odměn nebo výrazné roční odměny, ale zásadním plánem je použít takto vydělané finanční prostředky na realizované i plánované investice, abychom nebyli na nikom závislí a mohli využívat jen minimum úvěrových zdrojů," uvedl předseda představenstva Radomír Krejča. V letech 2020 až 2022 společnost investovala kolem sta milionů korun ročně. Poslední větší investicí za více než 100 milionů byla výstavba nové výroby celospalitelných hnacích náplní, která je v současnosti jedním z hlavních zdrojů příjmů pardubického výrobce. Od roku 2023 se investice navyšují, plán investic pro rok 2023 byl 208 milionů, pro další rok 320 milionů korun. V roce 2025 chce Explosia investovat 850 milionů, celkově do roku 2027 dvě miliardy korun. Přispět k navýšení výroby a uspokojení velké poptávky po celospalitelných hnacích náplních má i dotace deset milionů eur z Evropské komise, o kterou se Explosia ke konci roku 2023 úspěšně ucházela. Největší poptávka je v posledních letech po střelném prachu a celospalitelných hnacích náplních, což souvisí s válkou na Ukrajině. Kromě vojenské oblasti přispívá k výsledkům i výroba pro civilní sektor. Explosia produkuje velké množství průmyslových trhavin, společnost Fospol nabízí komplexní služby při těžbě v kamenolomech. Součástí výroby jsou také produkty, které využívají například speciální jednotky policie nebo armády. Explosia exportuje své výrobky do zemí Evropské unie i dalších států. Například vývoz v roce 2022 dosáhl 72 procent produkce. Společnost má dva prodejní sklady v Krmelíně na Frýdeckomístecku a Lužné u Rakovníka. Od roku 2002 firmu stoprocentně vlastní stát, akcie drží ministerstvo průmyslu a obchodu. Firma působí v Pardubicích od roku 1920. Do roku 2002 byla vlastníkem skupina Agrofert. Společnost na konci roku 2023 zaměstnávala 585 lidí. Loni pardubické společnosti Synthesia a státní Explosia uzavřely memorandum o spolupráci, jehož cílem je rozšíření společných aktivit při navyšování objemu výroby munice Explosie a produkce nitrocelulózy od Synthesie. Explosia plánuje do zvýšení výroby investovat až dvě miliardy korun do roku 2026, další miliardu chce do zvýšení produkce dát také Synthesia. dos gcm

Meziroční inflace v prosinci překročila tři procenta, odhadují analytici

Praha 12. ledna (ČTK) - Meziroční inflace se v prosinci zvýšila z listopadových 2,8 procenta a překročila tři procenta. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Podle nich sice meziměsíční růst cen výrazně nezrychlil, meziroční inflaci ale ovlivnila srovnávací základna z předloňského prosince, kdy výrazně klesly ceny potravin před změnou sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Za celý loňský rok inflace podle analytiků v průměru dosáhla zhruba 2,4 procenta po předloňských 10,7 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o prosincovém vývoji spotřebitelských cen v pondělí. "V prosinci oproti předchozímu měsíci podle nás mírně zdražily potraviny, bydlení, rekreace, stravovací a ubytovací služby a vlivem růstu cen nafty také pohonné hmoty. Zlevňování čekáme od oděvů a obuvi, výrobků pro domácnost a alkoholických nápojů. V souhrnu by tak cenová hladina měla meziměsíčně vzrůst o 0,1 procenta, což by v meziročním vyjádření odpovídalo inflaci v tempu 3,4 procenta," řekl ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka očekává meziroční inflaci 3,2 procenta. "Do vyšší inflace promluví významnou měrou růst cen služeb a potravin, který je dále tažen vyšší poptávkou okolo svátků. K růstu meziroční inflace přispěje i statistický efekt srovnávací základny, kdy v prosinci roku 2023 bylo zahrnuto snížení DPH na potraviny. Nižší základna cen z prosince 2023 tak v meziročním srovnání povede k vyšší naměřené inflaci v prosinci roku 2024. Naopak pokles ceny benzinu a nafty bude bránit růstu inflace nad úroveň 3,5 procenta," uvedl. Shodný odhad inflace 3,2 procenta mají i analytici Raiffeisenbank. "Primárním důvodem tohoto nárůstu je nízká srovnávací základna předloňského roku, kdy obchodníci s předstihem promítli snížení DPH z 15 procent na 12 procent do cen potravin. Kromě konkurenčního boje hrál zásadní roli mediální zájem, kdy panovaly pochyby, zda si obchodní řetězce pouze nezvýší své marže. Nemůžeme očekávat, že by se tato praxe zopakovala," uvedli. Listopadová prognóza České národní banky (ČNB) očekávala v prosinci inflaci 3,3 procenta. Za celý loňský rok podle ČNB spotřebitelské ceny v průměru vzrostly o 2,5 procenta. Mírně nižší odhad celoroční inflace mají analytici Raiffeisenbank. "Za celý rok 2024 očekáváme, že průměrná inflace dosáhla výše 2,4 procenta, a v letošním roce mírně zrychlí na 2,5 procenta," míní. Loňský rok znamenal opadnutí inflační vlny, která vrcholila na přelomu let 2022 a 2023. V roce 2022 zaznamenalo Česko historicky druhou nejvyšší průměrnou roční inflaci 15,1 procenta, o rok později to bylo 10,7 procenta. str rdo

Studie: Loni v ČR vzniklo 127.000 podnikatelských subjektů, nejvíce od roku 2014

Praha 12. ledna (ČTK) - Podnikání se v loňském roce v ČR opět rozjelo, vzniklo 127.000 nových podnikatelských subjektů, o 10.000 více než předloni a nejvíce od roku 2014. Zároveň o více než dvě třetiny klesl i počet zaniklých firem a živnostníků, kteří ukončili činnost. Vyplývá to z údajů společnosti Imper a její on-line databáze českých firem Merk.cz. "Poslední roky byly pro českou ekonomiku i spotřebitele značně turbulentní. Nicméně data ukazují, že budoucnost začínáme vnímat optimističtěji. Dá se říci, že po covidu, energetické krizi a skokovém zdražování začali Češi vidět pomyslné světlo na konci tunelu. Projevilo se to právě větší důvěrou ve zlepšení ekonomické situace a odstartováním vlastního podnikání," uvedl ředitel Imperu Tomáš Berger. Loni bylo v Česku založeno 82.000 nových živností, což je nejvíce v tomto tisíciletí. Více lidí, 99.000, začalo podnikat naposledy v roce 1999. Ve zbytku 90. let vznikalo každoročně více než 100.000 živností. Suverénně nejvíce se jich zrodilo na samém začátku podnikání v roce 1991 v tehdejším Československu. Jednalo se o více jak 600.000 lidí, kteří se rozhodli podnikat jako živnostníci. "Rekordní počet loni založených živností působí kontrastně proti roku 2023, kdy jich skončilo rekordních 277.000. Jejich zánik ale ovlivnily i administrativní změny v podobě zavádění datových schránek, které byly pro spoustu lidí impulzem k ukončení pozastavených živností," uvedl Berger. Nejvíce živnostenských oprávnění bylo loni v oboru silniční dopravy menších i větších nákladů, hostinské činnosti, prodeji lihu a lihovin a zednictví. V nejčastěji zakládaných oborech se objevují i maséři či zámečníci. V loňském roce oproti tomu ukončilo svou činnost 65.000 podnikatelů. Nejčastěji končili se živností lidé podnikající v hostinské činnosti, a to 6419. V zednictví jich bylo 4068 a v prodeji kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin 3304. "Ve srovnání s dvěma předchozími roky jde o pokles a známku toho, že situace se pro živnostníky ustaluje, nicméně při pohledu na data z předkrizových let stále jde o 50procentní nárůst počtu zaniklých živností," dodal Berger. Vedle 82.000 nových podnikatelů, kteří tvoří 65 procent všech vzniklých subjektů, bylo v loňském roce založeno také 29.000 společností s ručením omezeným a přes 8000 zahraničních fyzických osob. Vzniklo také 3046 nových spolků, 790 akciových společností a 261 nadačních fondů. Aktivní realitní trh přeje i společenství vlastníků SVJ, kterých vzniklo 1557. Loni přibylo také 240 svěřenských fondů. Svou činnost naopak ukončilo 14.637 společností s ručením omezeným, podobně jako v předchozím roce. Ve srovnání s rokem 2014 jde o více než trojnásobný nárůst. Odborové organizace proti předchozímu roku zaznamenaly výrazný úbytek, vzniklo jich 85 a zaniklo 140. Společnost Imper CZ je IT společnost založená v roce 2009. Patří pod ní aplikace Leady.cz - identifikace firemních návštěv webu a Merk.cz - komplexní databáze všech podnikatelských subjektů v ČR. fd rdo

ČNB podle předběžných údajů loni vykázala zisk 154,8 mld. Kč, meziročně víc

Praha 10. ledna (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) loni vykázala zisk 154,8 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů o bilanci centrální banky. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2024. Konečný výsledek hospodaření by měla ČNB zveřejnit na jaře. V roce 2023 vykázala centrální banka zisk 55,1 miliardy korun. Pokud se předběžné údaje potvrdí, znamenalo by to rekordní zisk centrální banky. Zatím nejvyšší zisk vykázala ČNB v roce 2020, kdy to bylo 91,7 miliardy korun. Naopak nejhlubší ztrátou skončilo hospodaření ČNB v roce 2022, kdy dosáhla 411,9 miliardy korun. Vykázaný zisk zřejmě stejně jako v předchozím roce přispěje ke snížení kumulované ztráty centrální banky z minulých let. Ke konci loňského roku tato kumulovaná ztráta dosahovala 432 miliard korun. Účetní závěrku ČNB zatím neposoudil externí auditor. Konečný hospodářský výsledek centrální banky za loňský rok bude známý až ve zprávě o hospodaření, kterou ČNB publikuje na jaře. Centrální banka dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu. ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Hospodářské výsledky ČNB v posledních letech: Rok Zisk/ztráta (v miliardách Kč) 2024 154,8* 2023 55,1 2022 -411,9 2021 - 37,7 2020 91,7 2019 57,9 2018 1,79 2017 - 249,3 2016 46,5 2015 - 0,549 2014 56,6 2013 73,1 2012 2,9 2011 35,4 2010 -9,7 *výsledek je předběžný Zdroj: ČNB str snm rot

InsolCentrum: V ČR bylo loni 682 konkurzů firem, meziročně o čtyři procenta více

Praha 10. ledna (ČTK) - V loňském roce bylo v ČR prohlášeno 682 konkurzů firem, což bylo o čtyři procenta než v roce 2023. Nejvíce firem v nově prohlášených konkurzech podnikalo v odvětví velkoobchod, maloobchod a oprava a údržba motorových vozidel, a to 153. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 114 a ve stavebnictví 73. Vyplývá to z dat, která ČTK poskytla analytická společnost InsolCentrum. "Výsledky insolvenčních řízení v podnikatelské sféře v roce 2024 neukázaly v ČR výrazný nárůst bankrotů. Stagnace české ekonomiky, válečný konflikt ani hospodářské problémy Německa se zatím nepropsaly do počtů konkurzů českých firem," komentovala čísla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá. Nízká čísla působí podle ní zvláštně v porovnání s lety 2012 a 2013, kdy počty těchto typů konkurzů byly dvojnásobné. "Naskýtá se otázka, zda nyní nejde o klid před bouří," dodala. V loňském roce soudy povolily také 22 reorganizací, o tři více než předloni. V případě firmy Tameh Czech se reorganizace přeměnila v konkurz, ostatní jsou v chodu. Mezi společnosti, které se v roce 2024 ocitly v reorganizaci, patří například Barrandov Televizní Studio, Media Master, Jindřichohradecké místní dráhy, Strojírna Tedesco, Senior house Eden nebo Montpetrol. V roce 2024 bylo vyhlášeno celkem 18 moratorií, o deset více než o rok dříve, z nichž ke konci roku jich bylo aktivních pouze sedm. Zbylých 11 firem, na které bylo vyhlášeno moratorium, skončilo v insolvenčním řízení, upozornila Veselá. Konkurz byl loni prohlášen také na 166 živnostníků, což bylo o šest procent méně proti roku 2023. Ve většině případů bylo živnostníkům povoleno oddlužení. Nejvíce krachujících živnostníků podnikalo v odvětví velkoobchod, maloobchod a opravy a údržba motorových vozidel, a to 32. Ve stavebnictví jich bylo 31 a ve zpracovatelském průmyslu 26. InsolCentrum je analytická společnost, která se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze insolvenčních a souvisejících ekonomických, demografických a sociologických dat. fd rdo

Experti: Průmysl za loňský rok klesne, oživení lze čekat v druhé polovině roku

Praha 9. ledna (ČTK) - Český průmysl za celý loňský rok zaznamená pokles, jeho oživení by mohlo přijít až ve druhé polovině letošního roku. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Průmyslová výroba v Česku zrychlila v listopadu meziroční pokles na 2,7 procenta z 2,1 procenta v říjnu. Jedná se podle nich o největší pokles od června. "Reálný objem průmyslové produkce vykázal v listopadu další meziroční pokles. Jde o největší meziroční pokles od června a vůči našim i konsensuálním odhadům je toto číslo zklamáním," řekl ČTK analytik UniCredit Bank Martin Komrska. Kumulativní průmyslová produkce za prvních 11 měsíců roku 2024 podle něj meziročně klesla o 1,2 procenta, což indikuje, že i celoroční výsledek domácího průmyslu bude téměř jistě se záporným znaménkem. Situace v průmyslu zůstává nadále neutěšená a problémy se zřejmě dále prohlubují, uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Listopad představuje již třetí měsíc v řadě, kdy průmyslová výroba meziměsíčně klesla, přičemž jeho tempo postupně zesiluje. Celý rok 2024 tak průmysl zřejmě zakončí v poklesu přes procento a ani vyhlídky pro začátek letošního roku nejsou právě příznivé, uvedl Hradil. Čekání na průmyslové oživení v blízkém zahraničí se totiž stále prodlužuje, když speciálně z Německa nepřestávají chodit špatné zprávy, dodal. Po loňském poklesu tak za nejpravděpodobnější scénář pro rok 2025 vidí průmyslovou stagnaci. Nepříjemné je, že klesá většina páteřních odvětví včetně automobilového průmyslu, strojírenství a většiny navazujících výrob, jako je zpracování plastů, doplnil analytik Patria Finance Jan Bureš. Dále ale věří, že v prostředí nižších evropských úrokových sazeb se časem stabilizuje zahraniční investiční poptávka a tu domácí v Česku podpoří rychlejší příliv peněz z evropských fondů. Pokračující významný propad průmyslu i hodnoty nových zakázek není překvapením vzhledem k pokračující krizi v německém automobilovém průmyslu, s jehož ekonomikou koreluje vývoj té české zhruba z 80 procent, uvedl partner PwC pro restrukturalizace Petr Smutný. Mírné zlepšení čísel očekává v českém průmyslu od ledna, byť to bude podle něj spíše zastavení propadu. "Růst domácí poptávky přitom dostatečně nevynahradí výpadek ze zahraničí. Jednorázové události jako lednová inaugurace Donalda Trumpa prezidentem USA nejen do průmyslu vnáší velkou míru nejistoty, která neprospívá dlouhodobému plánování podnikatelského prostředí," dodal. Český průmysl trápí vysoké ceny energií, situaci navíc dále komplikuje zastavení ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy, řekl analytik Deloitte Filip Pastucha. Dalším problémem je podle něj výpadek poptávky na klíčových trzích, především v Německu, rostoucí ceny lodní dopravy a potenciální zavedení amerických cel na evropské výrobky. V této situaci předpokládá pokles průmyslové výroby v roce 2024 o jedno procento a nelze podle něj očekávat zlepšení ani v první polovině roku 2025. fd rdo

Analytici: Za zvýšením nezaměstnanosti jsou sezonní vlivy i slabá ekonomika

Praha 9. ledna (ČTK) - Prosincové zvýšení nezaměstnanosti na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta způsobily sezonní faktory. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale upozornili na meziroční zvýšení podílu nezaměstnaných o 0,4 procentního bodu, ve kterém se podle nich projevuje slabý hospodářský růst v Česku. V dalších měsících se podle expertů bude nezaměstnanost dál držet nad čtyřmi procenty, v evropském srovnání ale zůstane nízká a nebude představovat zásadní problém pro českou ekonomiku. "V prosinci dochází pravidelně k sezonnímu nárůstu nezaměstnanosti a ani na konci roku 2024 tomu nebylo jinak. S příchodem zimy totiž končí sezonní práce ve stavebnictví nebo zemědělství a do evidence úřadu práce se hlásí například i živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost," řekl analytik ČSOB Dominik Rusinko. Sezonní vliv vidí jako hlavní důvod meziměsíčního zvýšení nezaměstnanosti i generální ředitel personální společnosti Randstad ČR Martin Jánský. "V prosinci se v rostoucí míře nezaměstnanosti tradičně promítají především nižší nábory, které řada firem odkládá kvůli dovoleným ze druhé poloviny měsíce až na leden. S mírným nárůstem nezaměstnanosti se můžeme setkávat i v prvním čtvrtletí, kdy se v ní projeví konec brigádnických úvazků nasmlouvaných do konce roku a ukončování smluv na dobu určitou," uvedl. Větší důraz kladou analytici na dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti. "Je patrné, že míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice pozvolna roste i po odhlédnutí od sezonních faktorů. Prosincová úroveň míry nezaměstnanosti 4,1 procenta byla nejvyšší od dubna 2021," upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Na trhu práce se zřejmě projevuje jednak slabý růst české ekonomiky, jenž byl pozorován v letech 2023 a 2024 a vliv má zřejmě také související snaha firem v některých odvětvích držet pod kontrolou náklady," dodal. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek uvedl, že průměrná celoroční nezaměstnanost loni byla 3,8 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu víc než v roce 2023 a nejvyšší hodnota za posledních sedm let. "Podíl nezaměstnaných na volné pracovní místo se dostal na 1,24, což bylo naposledy k vidění také před sedmi lety," řekl. V nadcházejících měsících nezaměstnanost podle analytiků dál poroste. Expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová upozornila, že nezaměstnanost v Česku se stále drží na nejnižších hodnotách v EU. "Pro český pracovní trh proto aktuální vývoj neznamená zásadní překážku pro rychlejší ekonomický růst. Kvalifikovaní a kvalitní pracovníci totiž zůstávají v očích šéfů českých firem nejcennějším artiklem a poptávka po nich bude i nadále velmi vysoká. Při troše snahy o rekvalifikaci a profesní růst proto nebudou mít lidé se sháněním nové práce ani do budoucna zásadní obtíže," uzavřela. str rdo

Inflace v Číně loni zůstala na 0,2 procenta, zaostala za tříprocentním cílem

Peking 9. ledna (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Číně v prosinci zpomalil na 0,1 procenta z 0,2 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od dubna. V celém loňském roce činila průměrná inflace v Číně stejně jako předloni 0,2 procenta. Výrazně tak zaostala za oficiálním tříprocentním cílem vlády v Pekingu. S odkazem na dnešní údaje čínského statistického úřadu o tom informuje agentura Reuters. Poptávku v Číně podkopává nejistota ohledně situace na trhu práce, pokračující krize na trhu s bydlením, vysoké zadlužení a hrozba cel ze strany administrativy nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a pohonných hmot, se v prosinci nicméně zvýšila na 0,4 procenta z listopadových 0,3 procenta. Dostala se tak na pětiměsíční maximum. Analytik Julian Evans-Pritchard ze společnosti Capital Economics označil vývoj jádrové inflace za známku toho, že opatření čínských úřadů na podporu ekonomiky poskytují určitou podporu poptávce a cenám. "Protože ale bude podpora ze strany stimulačních opatření pravděpodobně pouze krátkodobá, domníváme se, že jádrová inflace v letošním roce opět klesne," dodal. V Číně už delší dobu zuří cenová válka na trhu s elektromobily a slevy se nyní šíří také v dalších odvětvích. Obezřetní čínští spotřebitelé si některé zboží, jako jsou například fotoaparáty či kabelky, čím dál častěji místo nákupu jen pronajímají, píše Reuters. "Deflační tlaky přetrvávají," uvedl analytik Č'-wej Čang ze společnosti Pinpoint Asset Management. "Útlum v realitním sektoru neskončil, což má nadále negativní vliv na náladu spotřebitelů," dodal. "Výhled inflace do značné míry závisí na účinnosti měnové politiky," upozornil. Čínská vláda vloni představila řadu opatření na podporu hospodářského růstu. V prosinci čínští představitelé slíbili, že v letošním roce podpoří domácí ekonomiku proaktivnějšími rozpočtovými opatřeními a uvolněním měnové politiky. pmh spr

Reuters: Eurozóna má chmurné vyhlídky, teď je zhoršuje i hrozba cel v USA

Frankfurt 8. ledna (ČTK) - Eurozóna loňský rok zakončila chmurnými vyhlídkami, ukazuje hned několik ekonomických indikátorů. Hospodářský blok, v němž je 20 zemí Evropské unie platících eurem, přitom už více než rok balancuje na pokraji hospodářské recese. Oživení je ale stále v nedohlednu, napsala dnes agentura Reuters. Důvodem k obavám je nyní i hrozba zavedení cel na dovoz do Spojených států. Klíčový ukazatel důvěry v ekonomiku, který dnes zveřejnila Evropská komise (EK), za prosinec klesl na 93,7 bodu z listopadové hodnoty 95,6 bodu. Zaostal tak za odhady analytiků, kteří předpokládali, že se index proti předchozímu měsíci prakticky nezmění. Výrazně se zhoršil ukazatel pro průmysl, horší je také indikátor pro spotřebitelský segment, zatímco na vzestupu je očekávání dalšího růstu cen. Evropská komise čísla zveřejnila jen krátce poté, co data z Německa ukázala propad zakázek v průmyslu. Jejich pokles v listopadu činil 5,4 procenta, zatímco v říjnu se zakázky snížily o 1,5 procenta. Ekonomové se domnívali, že v listopadu zůstane objem zakázek meziměsíčně beze změn. Maloobchodní tržby pak v listopadu v Německu klesly proti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zatímco mezi analytiky se čekal opačný vývoj. Odhady ukazovaly na růst, v průměru o 0,5 procenta. V říjnu tržby v německém maloobchodě po zpřesnění dat klesly o 0,4 procenta, předběžná zpráva hovořila o poklesu v rozsahu 1,5 procenta. Průmysl má v Německu značný vliv, už více než rok je ale v recesi. Vysoké náklady na energie, pokles poptávky v Asii a levnější konkurence z jiných trhů mají na sektor negativní dopady. Německo má největší ekonomiku v eurozóně i v celé Evropské unii a je klíčovým obchodním partnerem pro mnoho českých firem. "Žádná změna trendu není v německém průmyslu na dohled. V nejlepším případě teprve dosahuje dna," řekl ekonom Carsten Brzeski z banky ING. "To zklamání z maloobchodních tržeb naznačuje, že oživení soukromé spotřeby z třetího čtvrtletí pravděpodobně ve čtvrtém čtvrtletí nepokračovalo," dodal. Zveřejněná data naznačují, že ekonomika eurozóny v závěru loňského roku sotva vykázala růst. Zároveň je možné, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa opět zaznamenal pokles. Pokračuje tak nepříznivý vývoj, který trvá od prudkého zdražení energií po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 a jeho dopadů na průmysl. Ekonomové dlouho počítali s tím, že oživení zajistí soukromá spotřeba, vzhledem k tomu, že domácnostem nyní za mírnější inflace výrazně rostou reálné příjmy. Studie Evropské centrální banky (ECB) ale naznačuje, že domácnosti budou neobvykle velkou část svých příjmů i nadále šetřit, aby obnovily finanční rezervy, které se částečně rozpustily ve vysoké inflaci. To může naděje na růst výdajů zhatit. Tento trend by podle ekonomů ještě mohly zhoršit další problémy na trhu práce, na který začíná doléhat slabý růst, pokles marží podniků a slabší poptávka po zboží a službách. "Dnešní ponurý indikátor důvěry v ekonomiku představuje jasné riziko, že naše prognóza mírného růstu HDP v prvním čtvrtletí roku bude horší," řekl Léo Barincou ze společnosti Oxford Economics. "Pro ekonomiku eurozóny tady není žádná světlá vyhlídka," dodal. spr

Důvěra domácností ve Francii je na ročním minimu, sílí obavy z nezaměstnanosti

Paříž 8. ledna (ČTK) - Spotřebitelská důvěra ve Francii v prosinci klesla na roční minimum, informoval dnes tamní statistický úřad INSEE. Francouzské spotřebitele znepokojuje domácí politická krize, výrazný nárůst navíc v prosinci podle průzkumu vykázaly obavy domácností ohledně situace na trhu práce. Nadále sílí také obavy z inflace. Index spotřebitelské důvěry se v prosinci snížil na 89 bodů z listopadových 90 bodů. Pokles tak vykázal třetí měsíc za sebou a dostal se na nejnižší úroveň od konce roku 2023. V průběhu loňského roku přitom vývoj indexu podle listu The Wall Street Journal (WSJ) signalizoval, že spotřebitelská důvěra ve Francii začíná oživovat po období zvýšené inflace a globálních turbulencí, na jehož začátku stála ruská vojenská invaze na Ukrajinu zahájená v únoru 2022. Loni v lednu se index spotřebitelské důvěry poprvé od února 2022 vrátil nad hranici 90 bodů. V září se vyšplhal až na 95 bodů, od té doby ale klesá. Francii sužuje politická krize od doby, co prezident Emmanuel Macron rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné volby, ve kterých žádný z hlavních bloků nezískal většinu. Někteří velcí francouzští zaměstnavatelé, například výrobce pneumatik Michelin či maloobchodní řetězec Auchan, navíc v poslední době ohlásili plány na snižování počtu pracovníků. Inflace ve Francii se v loňském roce dostala pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB). V září podle údajů unijního statistického úřadu Eurostat sestoupila až na 1,4 procenta. Od té doby se však zvyšuje a v prosinci podle rychlého odhadu statistiků dosáhla 1,8 procenta. Míra nezaměstnanosti ve Francii se podle Eurostatu v listopadu zvýšila na 7,7 procenta z říjnových 7,6 procenta. pmh spr

Analytici: Rychlejšímu růstu exportu brání stagnace německé ekonomiky

Praha 7. ledna (ČTK) - Rychlejšímu růstu exportu brání stagnace německého hospodářství. Dovoz naopak odráží zvyšující se domácí poptávku. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila. Zahraniční obchod ČR skončil v loňském listopadu přebytkem 23,6 miliardy korun, oproti roku 2023 to byl ale o 4,2 miliardy korun horší výsledek, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Dovoz opět stoupl rychleji než vývoz. "Vývoz se sice meziročně zvýšil o 4,4 procenta, při růstu vývozních cen o tři procenta je ovšem reálné zlepšení minimální. Hlavní brzdou je stagnující poptávka v Německu. V listopadu se vývoz do této země meziročně zvýšil pouze o 0,5 procenta," uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Rychlejšímu růstu importu podle něj nahrává oživení domácí poptávky po odeznění vysoké inflace. Doplnil, že dovoz spotřebního zboží v listopadu meziročně stoupl o 16,9 procenta. Export v listopadu o 0,8 procenta klesl také na Slovensko, které je druhým nejdůležitějším vývozním partnerem ČR, uvedl generální ředitel státní agentury CzechTrade Radomil Doležal. "Naopak opět dvouciferně roste export do zemí mimo EU, a to o 15,2 procenta. Meziročně vzrostl vývoz do Izraele, Ázerbájdžánu, Singapuru, Indonésie či Malajsie, ovšem celkový podíl těchto zemí nepřekračuje 1,5 procenta," řekl. Analytici se shodli na tom, že bilanci zahraničního obchodu táhl export automobilů. "Závislost české ekonomiky na tomto průmyslu je naprosto kritická. I když automotive v posledních měsících ztrácí tempo, pořád jsou jeho výsledky obdivuhodné a stále kompenzují významnou část propadu zbylého průmyslu," řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Za leden až listopad loňského roku se podle něj z ČR vyvezly automobily za asi 1,2 bilionu korun. Česko by se ale nemělo spoléhat pouze na export aut, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Důvodem jsou podle něj také výzvy, které odvětví čekají. "Náš automotive je i nadále konkurenceschopný, nicméně téměř výhradně díky vozům se spalovacími motory, přičemž svět se více posouvá k elektromobilitě, kde evidentně zatím ztrácíme," dodal. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda poukázal na to, že listopad byl desátým měsícem roku, kdy bilance skončila v kladných číslech. Schodek vykázala pouze v červenci. "Českému zahraničnímu obchodu loni v listopadu svědčily také poměrně nízké ceny ropy a zemního plynu - nízké zejména na poměry uplynulých několika let - které zlepšují bilanci českého zahraničního obchodu proto, že Česko je čistým dovozcem těchto základních energetických surovin," doplnil. Za celý loňský rok analytička Komerční banky Jana Steckerová očekává přebytek 222 miliard korun. Pro tento rok naopak odhaduje přebytek nižší, asi 170 miliard korun. "Importní strana bude ovlivněna vyšší investiční aktivitou, která je dovozně náročná, zároveň k vyšším dovozům povede i oživená domácí poptávka. Na straně exportů se bude naopak negativně podepisovat vyčerpávání efektu vývozů dříve rozpracované výroby či přetrvávající globálně nižší poptávka po průmyslovém zboží," míní. Vývoz se v listopadu meziročně zvýšil o 4,4 procenta na 424,5 miliardy korun, dovoz o 5,8 procenta na 400,9 miliardy Kč, vyplývá z údajů ČSÚ. Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie se podle nich oproti roku 2023 snížil o 3,9 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU naopak o půl miliardy korun vzrostl. mib snm rdo