Ekonomika

WTO zlepšila odhad letošního růstu světového obchodu se zbožím na 2,7 procenta

Ženeva 10. října (ČTK) - Světová obchodní organizace (WTO) dnes mírně zlepšila odhad letošního růstu světového obchodu se zbožím. Předpokládá nyní, že obchod se zvýší o 2,7 procenta, zatímco v dubnu růst odhadovala pouze na 2,6 procenta. V příštím roce očekává zrychlení růstu na tři procenta, varuje však před riziky spojenými s geopolitickým napětím a nejistotou kolem vývoje hospodářské politiky. "Pro rok 2024 očekáváme postupné oživování světového obchodu, zůstáváme však opatrní kvůli možným komplikacím, zejména možné eskalaci regionálních konfliktů, jako je ten na Blízkém východě," uvedla v dnešní tiskové zprávě generální ředitelka WTO Ngozi Okonjová-Iwealaová. Tato eskalace by podle ní nejvýrazněji zasáhla země, kterých se konflikty přímo týkají, mohla by však také nepřímo ovlivnit světové ceny energií a dopravní trasy. Šéfka WTO rovněž vyjádřila znepokojení kvůli humanitárním důsledkům konfliktů. "Je nezbytné, abychom spolupracovali na zajištění globální ekonomické stability a udržitelného růstu, protože to je zásadní ke zvýšení blahobytu lidí po celém světě," dodala. V letošním prvním pololetí se globální obchod se zbožím podle WTO meziročně zvýšil o 2,3 procenta. V celém loňském roce klesl o 1,1 procenta, k čemuž přispěly vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby. pmh mka

Inflace v USA v září zvolnila na 2,4 procenta, čekal se výraznější pokles

Washington 10. října (ČTK) - Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v září zpomalilo na 2,4 procenta z 2,5 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak nachází nejníže od února 2021. V tiskové zprávě to dnes oznámilo americké ministerstvo práce. Pokles inflace byl ale o něco mírnější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters předpovídali zpomalení meziročního růstu cen na 2,3 procenta. Údaje o inflaci zřejmě nezmění očekávání, že americká centrální banka (Fed) příští měsíc přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Vyhlídky na listopadovou redukci úroků dnes podpořila zpráva o překvapivě silném přírůstku počtu žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v USA. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v září zvýšily o 0,2 procenta, zatímco analytici čekali nárůst o 0,1 procenta. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, se zvýšila na 3,3 procenta ze srpnových 3,2 procenta. Analytici předpokládali, že zůstane bez změny. Fed v září přikročil k prvnímu snížení úroků za více než čtyři roky, svou základní sazbu zredukoval o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Centrální banka se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit domácí ekonomiku. Před zářijovým snížením se základní sazba nacházela v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2001. Na tuto úroveň se vyšplhala v důsledku snahy Fedu dostat pod kontrolu inflaci. Vysoké náklady na půjčky obvykle zmírňují inflační tlaky, ale zároveň podkopávají hospodářský růst. Americké ministerstvo práce dnes rovněž oznámilo, že počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech minulý týden vzrostl o 33.000 na 258.000. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od loňského srpna. Překonal rovněž očekávání analytiků, kteří jej odhadovali na 230.000. Údaje by mohly signalizovat potíže amerického trhu práce, podle některých analytiků ale nárůst počtu nových žadatelů o podporu souvisí s hurikány v USA a v propouštěním ve společnosti Boeing. pmh spr

Inflace v září zrychlila na 2,6 procenta, přispěl k ní růst cen potravin

Praha 10. října (ČTK) - Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Proti předchozímu měsíci se ale ceny o 0,4 procenta snížily. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků meziroční vývoj ovlivnilo srovnání s loňskem, kdy ceny rychle klesaly. Tento efekt bude podle nich působit i ve zbytku roku, kdy by v jeho důsledku mohla inflace dosáhnout až tří procent. Zářijová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB), nad očekávání rostly zejména ceny potravin, nápojů a tabáku. V evropském srovnání si Česko v září pohoršilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo 17. nejvyšší inflaci, zatímco v srpnu 21. nejvyšší, upozornila ve své analýze investiční platforma Portu. Ze sousedních států byla inflace vyšší v Polsku se 4,8 procenta a na Slovensku s 2,9 procenta. Nižší byla naopak v Rakousku s 1,8 procenta a Německu s 1,6 procenta. "Zářijový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl stejně jako v srpnu výrazně ovlivněn cenami potravin a pohonných hmot. Ceny potravin poprvé od loňského listopadu meziročně vzrostly," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se v září meziročně zvýšily o 0,6 procenta, naopak ceny pohonných hmot meziročně zlevnily o 11,2 procenta. Ceny služeb úhrnem vzrostly o pět procent, u zboží se proti loňsku zvýšily o 1,2 procenta. Zdražení potravin označuje za hlavní důvod vyšší než očekávané inflace i ČNB. "Za značnou částí meziročního zdražení potravin, nápojů a tabáku stál růst cen alkoholu a cigaret. Meziročně rostly ale i ceny samotných potravin, k čemuž přispěl efekt nízké základny z loňského září, kdy netypicky meziměsíčně poklesly ceny napříč všemi kategoriemi potravin. To se v letošním září již neopakovalo," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Podle analytiků bylo zrychlení inflace proti srpnu očekávané. "Růst meziroční inflace na 2,6 procenta může na první pohled působit varovně, nicméně jedná se do značné míry o optický klam. Velkou roli zde hraje efekt nízké srovnávací základny z loňského září, kdy ustupující inflační vlna přinesla nezvykle strmý meziměsíční pokles cenové hladiny. Letošní září předvedlo normální inflační vývoj, což tlačí meziroční hodnotu směrem nahoru," řekl ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "V souhrnu hodnotíme zářijová data spíše pozitivně a nenacházíme v nich signály oživení inflačních rizik," dodal Analytici upozornili, že vliv srovnávací základny se bude projevovat i ve zbývajících letošních měsících a potáhne inflaci vzhůru. "Inflace je nyní na vzestupu a po zbytek roku se bude dále zvyšovat. Může i krátce překonat hranici tří procent, tedy horní hranici tolerančního pásma kolem inflačního cíle. Důvodem je loňský rychlý pokles cen potravin v závěru roku, který se letos neopakuje," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. str mha

Experti: Česká ekonomika potřebuje levnější energie, brzy se jich ale nedočká

Praha 10. října (ČTK) - Česká ekonomika a průmysl nutně potřebují levnější energie, ve střednědobém horizontu zhruba pěti let se jich však pravděpodobně nedočkají. V zemi chybí mechanismy pro plnění energetických strategií, Česko se tak brzy stane importní zemí, což může energie dál prodražit. Shodli se na tom účastníci dnešní Konference agregace a flexibilita 2024. Podle nich jsou nutné investice do energetiky, včetně obnovitelných zdrojů energie. "Naše ekonomika nevzkvétá, naopak. Totálně jsme vyčerpali náš transformační model, zároveň se vyčerpal i růstový model v Německu, na které jsme silně napojeni," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Podle něj jsou jedním z klíčových důvodů špatného stavu ekonomiky drahé energie, protože ČR má nejvíce energeticky náročných podniků v průmyslu. Kvůli cenám energií tak už část českých firem přesunula svůj provoz do zahraničí, zahraniční koncerny pak postupně přestávají v Česku investovat. Důvodem jsou mimo jiné právě stoupající náklady na energie, což firmy přestávají tolerovat. Brzký výhled levnějších energií však zatím podle člena představenstva státního provozovatele tuzemské přenosové soustavy Pavla Šolce neexistuje. "Ve střednědobém horizontu to není příliš reálné. Spíše se obávám, že se to může ještě o něco zhoršit," řekl Šolc. Česko má podle něj problém s naplňováním energetických a průmyslových strategií. Česká republika se tak v příštích letech stane čistým dovozcem elektřiny ze zahraničí. Čím více bude import elektřiny růst, tím se podle Šolce bude více vyčerpávat kapacita přeshraničních sítí a také zdroje v okolních zemích. Důsledkem tak může být vyšší cena energií v Česku. Země tak podle expertů musí výrazně investovat do energetiky, a to včetně nových obnovitelných zdrojů. Špicar v této souvislosti připomněl, že masivní rozvoj obnovitelných zdrojů není pouze záležitostí EU. Zmínil příklad Velkou Británii a především Čínu, která má podle něj v oboru náskok a do budoucna z něj bude profitovat. Také Šolc zdůraznil potřebu opatření pro rozvoj obnovitelných zdrojů včetně akumulace vyrobené elektřiny a flexibility, tedy přizpůsobení systému výroby a distribuce energie podle aktuálních potřeb. "S koncem výroby elektřiny z uhlí půjde o důležité nástroje, kterými budeme vyrovnávat a regulovat přenosovou soustavu," řekl. Česko zatím v oboru zaostává. "V této chvíli sice doháníme v oblasti akumulace a flexibility ujetý vlak a patříme na chvost Evropy, ale konečně si její význam začíná minimálně energetický sektor, ale i společnost celkově uvědomovat," řekl výkonný ředitel asociace AKU-BAT Jan Fousek. Upozornil, že v ČR zatím dominují domácí bateriová úložiště, a to nejčastěji v kombinaci s fotovoltaikou. "Pro budoucí zajištění stability soustavy, zejména vzhledem k připojování nových velkých obnovitelných zdrojů a odstavování zdrojů konvenčních, musíme ale konečně výrazně přidat i ve velkokapacitní akumulaci a dalších flexibilních zdrojích. A veškerou flexibilitu efektivně využívat, agregovat a chytře řídit," uvedl Fousek. "V opačném případě se připravme na to, že se zde mohou na poslední chvíli ještě masivněji nasazovat dieselagregáty a bude se zbytečně pálit elektřina, aby se vůbec uřídila soustava," řekl. Vláda letos schválila novelu energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Novela by podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měla zlepšit řízení výkonové rovnováhy v soustavě, odběratelům by měla například umožnit regulaci spotřeby podle aktuálních cen energií. Dosud úprava těchto podmínek v české legislativě scházela, což komplikovalo její rozvoj. sip ptd

Česká společnost za 35 let zbohatla, ale také zpohodlněla,řekl Petr Doškář z MPO

Brno 9. října (ČTK) - Česká společnost za posledních 35 let zbohatla, ovšem také jako celek výrazně zpohodlněla. A pokud má úspěšně přejít na nový ekonomický model, který zajistí prosperitu i do budoucna, musí se posunout v hodnotovém řetězci, řekl dnes na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vrchní ředitel ekonomické sekce na ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Doškář. Ve chvíli, kdy vypadne z vědy a výzkumu úspěšná inovace, je podle něj třeba ji uchopit a uplatnit ji v Česku. Teď se často stává, že něco z výzkumu vypadne, někdo to uchvátí a vyveze do zahraničí, řekl Doškář. "Nikdo teď nechce krev, pot a slzy a není to jen otázka Česka, ale celé Evropy. Celá Evropa je nyní ve fázi, že nemá nová teritoria, kam by mohla vyvážet, nemáme dostatek základních surovin a nemáme chuť se více zapotit," řekl Doškář, když komentoval novou hospodářskou strategii vlády, kterou ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) představoval v úterý. Podle Doškáře se postupně vyčerpává ekonomický model založený na přímých zahraničních investicích a exportu. Podle něj se česká ekonomika musí posunout k tomu, že český nápad, českou inovaci nezužitkují do podoby finálního produktu v zahraničí. "Design, značku, marketing si musíme dokázat udělat sami. Aby vznikl brand České republiky," řekl Doškář. Podle něj jsou Češi vnímaní v zahraniční jako pracovití a spolehliví, že mají tradici a to je málo. Uvedl, že je potřeba, aby fungoval transfer know how, aby se výsledky vědy a výzkumu přenášely do praxe, což je kvůli nefunkčním kapitálovým trhům problém v celé Evropě. Aby byly finance dostupnější, měl by podle něj stát umět iniciovat diskusi mezi výrobním a finančním sektorem. Peníze na investice by měly podle něj zajistit i firmy se zahraničními vlastníky. "Lehko se řekne, ale hůře se to udělá, ale je potřeba, aby firmy mluvily se svými zahraničnímu vlastníky a dokázaly je přesvědčit, že část zisku mají reinvestovat v Česku," řekl Doškář. Hospodářská strategie má 11 částí, jejichž zlepšení má celkově pomoct k lepší perspektivě české ekonomiky do budoucna, aby nestagnovala a více nezaostávala za těmi nejlepšími. Ve čtvrtek se jí bude zabývat na svém zasedání vláda. mei kš

SB: Růst čínské ekonomiky bude v příštím roce dál zpomalovat

Peking/Washington 8. října (ČTK) - Tempo růstu čínské ekonomiky bude v příštím roce dál zpomalovat, a to navzdory nejnovějším stimulačním opatřením čínské vlády. Předpověděla to Světová banka (SB) ve své nové prognóze. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny se podle této prognózy napřesrok zvýší o 4,3 procenta po předpokládaném nárůstu o 4,8 procenta v letošním roce. Vloni se HDP podle údajů čínského statistického úřadu zvýšil o 5,2 procenta. Čína je druhou největší ekonomikou světa za Spojenými státy. Peking v posledních týdnech představil řadu opatření na podporu domácí ekonomiky, která se potýká mimo jiné s negativními důsledky krize na realitním trhu. "Otázkou je, zda mohou (tato stimulační opatření) skutečně vykompenzovat obavy spotřebitelů," řekl televizi CNBC hlavní ekonom Světové banky pro východní Asii a Tichomoří Aaditya Mattoo. Čínští spotřebitelé se podle něj obávají například poklesu mezd a ztráty zaměstnání, což má negativní dopad na jejich výdaje. Analytik James Sullivan ze společnosti JPMorgan uvedl, že dosavadní stimulační opatření se zaměřují spíše na výrobu a investice než na problémy se slabými spotřebitelskými výdaji. Hlavní čínská ekonomka firmy Goldman Sachs Chuej Šanová předpověděla, že tempo růstu čínské ekonomiky v příštím roce bude ve velké míře záviset na rozsahu dalších stimulačních opatření a na výsledku listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech. Peking si pro letošní rok stanovil za cíl dosáhnout zhruba pětiprocentního růstu domácí ekonomiky. Ve druhém čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 4,7 procenta, jeho růst tak zpomalil z 5,3 procenta v prvním kvartálu. Údaje o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí zveřejní statistický úřad příští týden. pmh nim

Devizové rezervy ČNB v září meziročně vzrostly o 7,5 miliardy na 138,1 mld. eur

Praha 8. října (ČTK) - Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v září meziročně vzrostly o 7,5 miliardy eur na 138,1 miliardy eur. Meziměsíčně byly vyšší zhruba o 220 milionů eur. Také v korunovém a dolarovém vyjádření rezervy v porovnání se srpnem a loňským zářím stouply. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách. V korunách činily devizové rezervy ke konci září 3,48 bilionu korun. Proti stejnému loňskému období stouply o téměř 299 miliard korun a meziměsíčně byly vyšší o více než 26 miliard. V dolarovém vyjádření dosáhly rezervy 154,6 miliardy dolarů, meziročně tak vzrostly o 16 miliard a proti srpnu o 1,7 miliardy. Stav devizových rezerv ČNB (aktualizované údaje): ke dni v mld. USD v mld. Kč v mld. EUR 30. září 2024 154,557 3476,749 138,076 31. srpna 2024 152,834 3450,536 137,856 30. září 2023 138,373 3178,021 130,568 Přehled devizových obchodů v srpnu 2024 (v milionech eur): Uzavřené spotové operace Uzavřené termínové operace Nevypořádané operace Klientské operace -262,000 0,000 -20,000 -185,613 Zdroj: ČNB ktp rdo

Analytici: Za srpnovým růstem průmyslu byly celozávodní dovolené v automobilkách

Praha 7. října (ČTK) - Za srpnovým nárůstem tuzemského průmyslu stálo zejména načasování celozávodních dovolených v automobilkách, jeho celkový výkon stále stagnuje. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Za celý letošní rok jeho nárůst už spíše neočekávají. Průmyslová výroba v Česku po pěti měsících poklesu vzrostla. V srpnu se meziročně zvýšila o 1,5 procenta po červencovém snížení o 1,9 procenta. "Posun v čerpání celozávodních dovolených zamíchal letos o prázdninách ekonomickými statistikami. Průmyslu tento faktor pomohl v srpnu ke zvýšení výroby o 1,8 procenta ve srovnání s předchozím měsícem a meziročnímu zvýšení produkce o 1,5 procenta. Podíváme-li se však na data za červenec a srpen dohromady, uvidíme stagnaci průmyslové produkce," řekl analytik Deloitte David Marek. Léto pro tuzemské automobilky dopadlo velmi dobře, uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Dokážou se totiž podle něj díky flexibilitě nabídky prosadit i na utlumeném evropském trhu a získávat tak i vyšší tržní podíly. Bez započtení automobilek by ovšem celkové výsledky průmyslu dopadly o poznání hůře. Výroba v tomto měsíci poklesla meziměsíčně ve většině oborů zpracovatelského průmyslu, meziročně v polovině. Nejvíce ve výrobě kovů, skoro o třetinu, dodal. Partner PwC pro restrukturalizace Petr Smutný vidí navzdory mírnému statistickému růstu průmyslu především ze sektorů těžkého průmyslu řadu negativních signálů a velmi by se divil, kdyby letošní rok český průmysl nezakončil v meziročním poklesu. V některých regionech tomu rozhodně nepřispějí povodně, které zasáhly řadu firem stejně tvrdě jako domácnosti. Růstový potenciál naopak povodně mohou mít v českém stavebnictví. To však nyní žije jedinou otázkou, a to jaké rozhodnutí udělá nový ministr s digitálním stavebním řízením, aby zvýšil propustnost stavebních povolení, dodal. Pro nejbližší měsíce se nerýsují šance na trvalejší oživení českého průmyslu, doplnil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Zakázky se sice v srpnu poměrně silně zvýšily, šlo ale z větší části opět o vliv posunu dovolených ve velkých podnicích automobilového průmyslu. Podmínky ve výrobě ukazují podle nejnovějších předstihových ukazatelů PMI v Česku i eurozóně na pokračující útlum bez jasného světla na konci tunelu. Brzdou rychlejšího rozjezdu tuzemské výroby zůstávají nelichotivé výsledky německého průmyslu, podotkl. Analytik Cyrrusu Vít Hradil žádné dynamické rozběhnutí průmyslu nečeká a i zbytek letošního roku se podle něj ponese ve znamení stagnace s nepatrnou růstovou tendencí. "V souhrnu podle nás tak průmyslový sektor v letošním roce míří k poklesu o zhruba 0,5 procenta a skutečné oživení čekáme teprve v roce 2025," odhadl. Výsledky průmyslové produkce může v dalších měsících pomoci vylepšit loňská nižší srovnávací základna či oživující, byť pomalu, spotřeba domácností, uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek. Celková dynamika průmyslu podle něj stále zůstává slabá a ekonomická nálada a očekávání firem pro nejbližší měsíce optimistická nejsou. "Pokračuje tak stav 'odkládání naděje na výraznější oživení'," poznamenal. fd snm

Analýza: V ČR letos zbankrotovalo 4088 podnikatelů, meziročně o sedm pct více

Praha 6. října (ČTK) - V ČR od začátku letošního roku do konce září zbankrotovalo 4088 podnikatelů, o sedm procent více než ve stejném období loni. Zároveň bylo podáno 4302 insolvenčních návrhů, meziročně o pět procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF. "Při porovnání počtu bankrotů v prvních třech čtvrtletích loni a letos pozorujeme mírný nárůst, navazující na růst insolvenčních návrhů. Počet bankrotů se letos bude dále zvyšovat, ale jen mírně," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. "Přetrvává dobrá platební morálka podnikatelů, podíl nesplácených úvěrů se v poslední době mírně zvyšuje a počet těch, kteří z trhu vystoupili, je letos stále ještě vyšší než v předchozích letech,“ řekla. V září zbankrotovalo 409 podnikatelů a bylo podáno 454 insolvenčních návrhů. Oba údaje jsou sice třetí měsíc pod průměrem letošního roku, je však podle Kameníčkové pravděpodobné, že do konce roku nastane mírný růst. Nejvíce podnikatelských bankrotů soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily v Moravskoslezském kraji, a to 723. V Praze jich bylo 622, ve Středočeském kraji 562. Nejméně to bylo v Karlovarském kraji se 182 a na Vysočině s 191 bankroty. Nejvyšší míru podnikatelských bankrotů za posledních 12 měsíců vykazuje Karlovarský kraj s 83 a Moravskoslezský kraj s 80 bankroty na 10.000 aktivních subjektů. K nejméně ohroženým patří podnikatelé v Praze s 35 bankroty a ve Středočeském kraji s 39 bankroty na 10.000 subjektů. Co se týče odvětví, bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, a to 1240. V obchodu jich bylo 783 a ve zpracovatelském průmyslu 713. Dlouhodobě nejvyšší ohrožení bankrotem zaznamenává odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 71 z 10.000 registrovaných subjektů, a stavebnictví s 48 bankroty na 10.000 podnikatelů. Nejnižší míru bankrotů dlouhodobě vykazují odvětví poskytující vzdělávací, zdravotnické a sociální služby se šesti bankroty na 10.000 podnikatelů nebo informační a komunikační činnosti s osmi bankroty na 10.000 podnikatelů. fd ptd

V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů

Stockholm 6. října (ČTK) - Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce, napsala agentura APA. Vychází z odhadu datově analytické firmy Clarivate, jejíž výčet favoritů čítá 22 vědců, z nichž 11 pracuje ve Spojených státech. Žádný Čech mezi nimi není. Ocenění ve vědeckých kategoriích se ve Stockholmu začnou předávat v pondělí. Firma možné budoucí nositele prestižního ocenění hledá mezi vědci, jejichž práce patří v daném oboru k nejcitovanějším. Využívá při tom citační databázi Web of Science, která od roku 1970 zaznamenala kolem 61 milionů vědeckých článků. Jen zhruba 9700 z nich, tedy asi 0,015 procenta, další vědci citovali více než 2000krát. Právě mezi takovýmito odborníky, kterých si váží jejich kolegové, Clarivate vytipovává možné příští nositele Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii. Ze 450 vědců, které takto od roku 2002 vybrala, si jich dosud 75 skutečně jedno z ocenění dotovaných letos 11 miliony švédských korun (24,5 milionu Kč) odneslo. Mezi aktuální favority společnost řadí 19 mužů a tři ženy, z nichž 11 působí v USA, šest v Británii, dva ve Švýcarsku a po jednom v Německu, Izraeli a Japonsku. Všichni jsou autory zásadních výzkumných prací, které "bývají mimořádně často citovány a mají široký společenský dopad". Dobré šance na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterými série vyhlašování v pondělí začne, má podle ní sedm vědců, mezi nimiž jsou Jonathan Cohen a Helen Hobbsová za výzkum genetiky metabolismu lipidů, který umožnil vznik nových léků na léčbu kardiovaskulárních chorob, či Ann Graybielová, Okihide Hikosaka a Wolfram Schultz za fyziologické studie bazálních ganglií, které jsou klíčové pro motorickou kontrolu a chování, včetně učení. Třetí tým tvoří dvojice Davor Solter a Azim Surani za objev genomického imprintingu, který zlepšil chápání epigenetiky a vývoje savců. Další na řadě bude v úterý Nobelova cena za fyziku, na níž mohou mít šanci Rafi Bistricer, Pablo Jarillo-Herrero a Allan MacDonald za průkopnické teoretické a experimentální příspěvky k fyzice grafenových vrstev; David Deutsch a Peter Shor za revoluční příspěvky ke kvantovým algoritmům a počítačům a v neposlední řadě Christoph Gerber za vynález a použití mikroskopie atomárních sil, což je technologie, která umožňuje zkoumat povrch materiálů v nanoměřítku. Ve středu se bude předávat cena za přínos v oblasti chemie, ve které se podle APA k favoritům řadí David Baker, John Jumper a Demis Hassabis za přínos k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů; Kazunari Domen za základní výzkum fotokatalyzátorů pro štěpení vody a konstrukci solárních systémů pro výrobu vodíku; a Roberto Car a Michele Parrinello za metodu pro přesný výpočet molekulární dynamiky, která představuje revoluci v tomto odvětví chemie. Nobelova cena za ekonomii bude znát svého držitele jako poslední, a sice v pondělí 14. října. Podle společnosti Clarivate jsou tři favorité na ocenění v této oblasti: Janet Currieová za průkopnické ekonomické analýzy vývoje dětí; Partha Dasgupta za integraci přírody a přírodních zdrojů do lidské ekonomiky a konečně Paolo Mauro za empirické studie o vlivu korupce na investice a hospodářský růst. mtw mka

Analytici čekají v září zrychlení meziroční inflace kvůli srovnávací základně

Praha 6. října (ČTK) - Meziroční inflace v září podle analytiků mírně zrychlila ze srpnových 2,2 procenta, důvodem je nižší srovnávací základna loňského roku. Obavy z návratu inflační vlny z předchozích dvou let ale podle nich nejsou na místě. Větší meziroční dynamiku růstu spotřebitelských cen očekává v září i Česká národní banka (ČNB). Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o zářijové inflaci ve čtvrtek. "V průběhu září si oproti předchozímu měsíci užívali motoristé výrazný pokles cen pohonných hmot, skončení hlavní turistické sezony tradičně přineslo zlevnění rekreačních služeb, mírně směrem dolů zřejmě zamířily i cenovky potravin a také vybavení domácnosti. Mírné zdražování naopak čekáme od oděvů a obuvi, oddílu bydlení a také stravování a ubytování," řekl ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Ví Hradil. "V souhrnu podle nás cenová hladina meziměsíčně klesla o 0,4 procenta, což ovšem odpovídá zvýšení meziroční inflace ze srpnových 2,2 na zářijových 2,6 procenta. Na meziroční hodnotu inflace totiž zaúčinkuje efekt snížené srovnávací základny z loňského roku, který způsobí, že ačkoliv ceny oproti předchozímu měsíci klesly, meziroční inflace paradoxně vzroste," dodal Hradil. Na statistický efekt vývoje cen v loňském roce upozorňují i analytici Raiffeisenbank. Podle nich bude zvlášť patrný u potravin, jejichž meziroční zlevňování dosud nahrávalo rychlému poklesu inflace. "Domníváme se, že se prostor pro další snižování cen potravin zmenšuje, jelikož meziměsíčně ceny zemědělců začínají stoupat a v meziročním srovnání se tempo poklesů snižuje. Zároveň na konci roku bude hrát roli i statistický efekt, když již na konci minulého roku ceny potravin klesaly," uvedli. Zrychlení inflace v září předpokládá i prognóza ČNB z počátku srpna. Centrální banka tehdy předpokládala, že se tempo růstu spotřebitelských cen zvýší proti srpnu o půl procentního bodu na 2,3 procenta. Už srpnová inflace ale skončila o 0,4 procentního bodu nad očekáváním ČNB. Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky. Analytici Raiffeisenbank předpokládají, že za celý letošní rok bude průměrná inflace 2,4 procenta. str mha

Studie: Díky výrobě v Třineckých železárnách získal stát za 14 let 54 miliard Kč

Ostrava 4. října (ČTK) - Skupina Moravia Steel (MS) odvedla v letech 2010-2023 státu na daních a odvodech téměř 28 miliard korun. Její klíčová firma Třinecké železárny (TŽ) se na tom podílela přibližně 65 procenty. Dalších odhadem 26 miliard korun za tu dobu odvedli na přímých a nepřímých daních zaměstnanci firem ve skupině. Díky výrobě v TŽ a skupině MS tak státní a místní rozpočty získaly za 14 let dohromady zhruba 54 miliard korun. Vyplývá to z výsledků studie, kterou zpracovala Ekonomická fakulta VŠB-Technické univerzity Ostrava a dnes ji představil člen Katedry ekonomie a jeden z autorů Aleš Lokaj. Moravskoslezský kraj patří v Česku k nejprůmyslovějším regionům a TŽ jsou v něm jedním z největších zaměstnavatelů. Celá skupina MS zaměstnává zhruba 12.000 lidí. V některé z firem ve skupině je tak podle autorů studie zaměstnaný každý 50. pracující obyvatel kraje. V TŽ pracuje 7000 lidí, ale jejich fungování dalo vzniknout dalším 17.500 až 21.000 pracovních míst nejen v Moravskoslezském kraji. "V podstatě jakákoliv velká firma, která zaměstnává lidi, na sebe váže další průmysl, váže maloobchody, váže velkoobchody, ale váže také kulturu, váže služby a tak dále. Tím, že ty peníze tady vznikají, zůstávají, i třeba průměrná mzda je mnohem vyšší než třeba průměr Moravskoslezského kraje, to znamená i to jsou zase nějaké přidané peníze, které vytvářejí další výrobky a další služby, které se na to vážou," řekl ČTK Lokaj. Upozornil, že po krachu Liberty Ostrava zůstávají TŽ v Česku jedinou společností s uzavřeným cyklem výroby železa. "Výroba železa a oceli už bude pouze tam, nikde jinde. A je to velký problém pro, řekněme, určitou soběstačnost České republiky. V podstatě budeme závislí na dovozu ze zahraničí," uvedl Lokaj. Ocelářství je podle Lokaje strategickým odvětvím a především v období geopolitických výkyvů není závislost na dovozu zejména z asijských zemí pro Evropu dobrá. Podobný problém se projevil v období pandemie covidu-19, kdy se velká část průmyslové výroby zastavila poté, co z Asie přestaly přicházet čipy, upozornil. "Je důležité, abychom v tom odvětví byli do jisté míry soběstační," řekl Lokaj. V nedávném průzkumu 81 procent obyvatel Moravskoslezského kraje uvedlo, že stát by měl podpořit udržení ocelářského průmyslu v kraji. "Jestli chceme, abychom nebyli závislí na veškerém dovozu všech výrobků, tak musíme být schopni něco produkovat u nás. Průmysl je důležitý," dodal Lokaj. vpl dvd

Analýza: Počet firemních bankrotů letos stoupl o devět procent na 524

Praha 3. října (ČTK) - Letos do konce září v Česku zbankrotovalo 524 společností, což bylo o devět procent více než ve stejném období loni. Zároveň bylo podáno 789 insolvenčních návrhů. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF. "V letošním roce se počet firemních bankrotů po poklesu v předchozích dvou letech mírně zvyšuje, což může být následkem velkého množství bankrotů firem v sousedním Německu," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Vliv na tento počet má podle ní rovněž nízký ekonomický růst, vyšší ceny energií, jen pomalé snižování úrokových sazeb a nízká domácí poptávka po zboží a službách. Jinak ale platí, že jsou české firmy v poměrně dobré kondici a není potřeba se obávat výrazného zhoršení situace. Podíl nevýkonných úvěrů firem dále klesá a objem vkladů firem stále převyšuje objem jejich úvěrů, dodala. V září v Česku zbankrotovalo 54 společností, o deset méně než v srpnu. V letošním roce šlo o druhý nejnižší počet bankrotů hned po dubnu. Zároveň bylo v září podáno 82 návrhů na firemní bankrot, o čtyři méně než v srpnu. Největšími subjekty v konkurzu byly z hlediska obratu hutní společnost Galmet, společnost soustřeďující se na nákladní dopravu Stebal Spedition a Walbo Engineering. Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Praze, a to 312. V Jihomoravském kraji jich bylo 98 a v Moravskoslezském kraji 60. Na 10.000 aktivních firem připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v Libereckém kraji s 21 případy a v Karlovarském kraji s dvaceti. Nejméně to bylo v Pardubickém kraji se sedmi a na Vysočině s devíti bankroty. Podle odvětví bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu, 153. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 113 a ve stavebnictví 80. Nejvyšší počet bankrotů na 10.000 registrovaných firem v posledních 12 měsících vykázalo odvětví dopravy a skladování s 21 bankroty a zpracovatelský průmysl s 19. Nejméně je bankrotem firem ohroženo odvětví poskytující služby ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální oblasti se třemi bankroty na 10.000 registrovaných firem a odvětví informačních a komunikačních činností s pěti. fd snm

Inflace v Turecku se v září poprvé za více než rok snížila pod 50 procent

Ankara 3. října (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v září zpomalil na 49,38 procenta z 51,97 procenta v předchozím měsíci. Míra inflace tak poprvé od loňského července klesla pod 50 procent, oznámil dnes turecký statistický úřad. Zpomalení tempa meziročního růstu spotřebitelských cen je ale méně výrazné, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Bloomberg předpovídali, že inflace sestoupí na 48,3 procenta. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v Turecku v září zvýšily o 2,97 procenta. Meziměsíční růst cen tak zrychlil ze srpnových 2,47 procenta a překonal očekávání analytiků, kteří jej odhadovali na 2,2 procenta. Údaje by tak mohly mít negativní vliv na vyhlídky na snižování úrokových sazeb. Turecká centrální banka loni v červnu zahájila rázné zvyšování úrokových sazeb ve snaze dostat inflaci pod kontrolu. Její základní sazba tak vzrostla z 8,50 procenta na současných 50 procent. Centrální banka doufá, že si jí do konce roku podaří inflaci snížit na 38 procent, uvedla agentura AFP. Centrální bankéři přikročili ke zpřísňování měnové politiky, když prezident Recep Tayyip Erdogan změnil postoj a přestal brojit proti vysokým sazbám. Jeho někdejší přístup je podle většiny ekonomů zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady. pmh spr

Čína od roku 2023 investovala do čisté energie v zahraničí přes 100 mld. USD

Singapur 2. října (ČTK) - Čínské firmy od začátku roku 2023 investovaly v zahraničí do projektů čistých energetických technologií přes 100 miliard USD (2,3 bilionu Kč). Snaží se tak vyhnout clům, která zavedly Spojené státy a další země. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Climate Energy Finance (CEF). Čína je největším výrobcem a vývozcem produktů, jako jsou solární panely, lithiové baterie a elektromobily. Její investice, inovace a výrobní kapacity mají značný náskok před ostatními zeměmi. Čína má na celosvětovém vývozu elektromobilů podíl 32,5 procenta, na vývozu lithiových baterií 24,1 procenta a solárních panelů 78,1 procenta. Její dominantní postavení ale vyvolává obavy, že využívá své obrovské přebytky kapacit, aby zaplavila trhy, snížila ceny a podkopala konkurenci. Spojené státy a Kanada již uvalily 100procentní clo na dovoz elektromobilů vyrobených v Číně, Evropská unie má o definitivních clech na dovoz čínských elektromobilů tento týden hlasovat. Washington také zavedl 50procentní clo na dovoz čínských solárních panelů a 25procentní clo na čínské lithiové baterie. Investice čínských soukromých firem jsou podle CEF z velké části vedeny potřebou obejít obchodní bariéry. Například čínský výrobce elektromobilů BYD nyní staví závod v Turecku, aby se vyhnul navrhovaným clům v EU. Výrobce baterií CATL pak chystá výrobní závody v Německu, Maďarsku a v dalších zemích. Britský Grantham Institute letos ve své studii uvedl, že do roku 2030 bude pro uspokojení poptávky po čistých technologií v Číně potřeba jen třetina kapacIt, jimiž země disponuje. Dvě třetiny budou nadbytečné a Peking pro ně bude hledat vývozní trhy. Čína se proti zvýšení cel ohradila a tvrdí, že omezení levného čínského dovozu ohrozí boj proti změnám klimatu. Vysoce postavený čínský zmocněnec pro otázky klimatu Liou Čen-min v březnu varoval, že by odpojení od čínské výroby mohlo zvýšit celosvětový účet za energetickou transformaci o 20 procent, uvedla agentura Reuters. irl spr

Polákům vadí, že s nimi Draghi nemluvil při psaní zprávy o zaostávání Evropy

Varšava 1. října (ČTK) - Poláci si stěžují, že s nimi bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi nemluvil při psaní své zprávy o zaostávání Evropy. Mohl se při hledání receptu na zvýšení konkurenceschopnosti unijní ekonomiky inspirovat rychlým hospodářským růstem Polska, píše na svém webu polský deník Rzeczpospolita. To, že se bývalý italský premiér Draghi neobrátil na polskou vládu, není podle listu samo o sobě nic šokujícího, protože nehovořil ani s žádným jiným kabinetem ze sedmadvacítky. Je ale zarážející, že z regionu střední a východní Evropy nepochází žádný z 22 ekonomů, kteří s ním spolupracovali, píše Rzeczpospolita. Draghi sice může argumentovat, že data z polské ekonomiky vyhodnocují instituce jako Světová banka (SB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo různé podnikatelské svazy, na něž se obrátil. Polský list ale konstatuje, že rychlý hospodářský růst Polska v posledních dvou desetiletích pro něj nebyl intelektuálně zajímavý. Nebo ho v každém případě nezaujal natolik, aby ho inspiroval k úvahám o zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. "Draghiho zprávě by prospělo, kdyby s námi její autor zahájil hloubkový rozhovor, neboť náš region rostl nejrychleji," domnívá se náměstek polského ministra pro rozvoj a technologie Ignacy Niemczycki, který se minulý týden v Bruselu zúčastnil zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost. Ze stejného důvodu zprávu kritizovali ministři některých dalších zemí regionu. Nedostatečná otevřenost Draghiho vůči zkušenostem lidí ze střední a východní Evropy také pobouřila Marcina Piontkowského, který vyučuje na Akademii Leona Koźmińského ve Varšavě a je autorem knihy "Zlatý věk. Jak se Polsko stalo evropským lídrem růstu a jaká je jeho budoucnost". Piontkowski na síti X připomněl, že Polsko od roku 1990 zvýšilo hrubý domácí produkt (HDP) v paritě kupní síly (počítáno podle kupní síly zlotého) třiapůlkrát, tedy více než kdokoli jiný v Evropě a na světě přinejmenším od roku 1992. Svědčí to o ignoranci Západoevropanů a zjevné bezvýznamnosti Východoevropanů, domnívá se ekonom a dodává, že země střední a východní Evropy by měly sepsat vlastní zprávu o konkurenceschopnosti. "Měla by pravděpodobně větší oprávnění než zpráva vypracovaná zeměmi, které v posledních desetiletích převážně ekonomicky stagnovaly," cituje Piontkowského Rzeczpospolita. Draghiho dokument není jednou z mnoha analýz zadaných mudrcům z EU, na které se později v kancelářích Evropské komise práší, napsal polský deník. Připomíná, že Ital zachránil eurozónu před krachem, když před lety oznámil finančním trhům, že jím vedená ECB udělá pro záchranu eura cokoli, což v praxi znamenalo neomezené nákupy státních dluhopisů. Od té doby má Draghi v Evropské unii status zázračného muže a na jeho zprávu o možnostech jak obnovit konkurenceschopnost EU čekali všichni s velkým napětím. I když zůstává zprávou nezávislého ekonoma a nikoli oficiálním dokumentem Evropské komise, stala se již referenčním bodem v diskusích o tom, jak ozdravit evropskou ekonomiku. Český ekonom Michal Hrubý v analýze, kterou zveřejnil think tank GMFUS, ale dokonce varuje, že Draghim sepsaný recept by mohl být pro region střední a východní Evropy v krátkodobém horizontu nebezpečný. V dlouhodobém horizontu by přinesl ovoce, ale za podmínky, že se země jako Polsko, Maďarsko nebo Česká republika přizpůsobí novým očekáváním. Střední Evropa vděčí za svůj růst především desítkám miliard eur z evropské politiky soudržnosti. Ty jí unie přidělila na vyrovnání náskoku bohatších regionů. Draghi ale uvažuje jinak, chce podporovat technologický náskok nebo budování národních šampionů, aby EU mohla konkurovat Číně a Spojeným státům. A to i za pomoci dotací nebo ohýbání pravidel hospodářské soutěže. Polský ekonom a bývalý ministr financí Mateusz Szczurek naopak chápe, že je Draghiho zpráva napsána západoevropskou optikou a zdůvodňuje to právě tím, že se úspěch střední Evropy opírá o ekonomiky západní Evropy. Připouští však, že pokud je hospodářský růst ve vybraných zemích EU dlouhodobě silnější, přičemž demografická situace není vůbec lepší, pak zřejmě něco funguje dobře. "A opřít se do těchto rozdílů a hledat osvědčené postupy je jistě potřeba. A to nejen srovnáváním s USA a Čínou,“ dodává. vjn spr

ČNB: Dluhy českých domácností v srpnu stouply na 2,33 bilionu korun

Praha 30. září (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank letos v srpnu meziměsíčně stouply o 10,6 miliardy korun na téměř 2,33 bilionu. Dluhy firem se proti červenci naopak o 5,1 miliardy snížily, v srpnu činily 1,41 bilionu korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). V meziročním srovnání narostl objem úvěrů u domácností o 105,8 miliardy korun a u nefinančních podniků o 76 miliard. Finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek upozornil na to, že celkové zadlužení domácností v srpnu rostlo rychleji než loni. "Tento trend byl stejný i v předchozích měsících a jeho pokračování očekáváme do konce roku. Rychlejší zadlužování je taženo hypotékami a úvěry na bydlení, jelikož mírně klesají jejich úrokové sazby," řekl Javůrek ČTK. U spotřebitelských úvěrů byl podle něj nárůst zadlužení podobný jako v loňském srpnu. Dluhy domácností u bank vytrvale rostou od února 2016. Výjimkou byl pouze duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale byl podle ČNB dopad odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Naprostou většinu dluhů domácností - více než tři čtvrtiny - tvoří dlouhodobě úvěry na bydlení. V srpnu se jejich objem podle ČNB meziměsíčně zvýšil o 0,4 procenta na 1,794 bilionu korun. Objem dluhů firem kolísá. Letos se jejich zadlužení do dubna zvyšovalo, v květnu pokleslo, v červnu a v červenci zase stouplo a v srpnu se snížilo. U dluhů firem mají nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V srpnu činily 772 miliard korun, tedy 55 procent z objemu úvěrů nefinančních podniků. Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V srpnu byla bankovní statistika v Česku sestavena ze zdrojových dat 45 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB. fsl str snm

Průzkum: O ukončení podnikání uvažovalo 56 procent drobných podnikatelů

Praha 30. září (ČTK) - V posledních třech letech uvažovalo 56 procent drobných podnikatelů o ukončení podnikání. Čtyři z deseti malých firem by svým blízkým nedoporučily podnikání jako zdroj obživy. Vyplývá to z dotazníkového průzkumu, které na tiskové konferenci k prvnímu ročníku akce Velký týden malých firem představila společnost Mastercard a byznys hub Opero. Dalšímu rozvoji a motivaci v podnikání brání podle nich malým firmám pokračovat řada překážek. Podporou malých firem chtějí organizátoři iniciativy v dlouhodobém horizontu přispět k navýšení přidané hodnoty práce v české ekonomice. Ta je podle posledních dat Indexu prosperity a finančního zdraví čtvrtá nejnižší v Evropské unii, činí 39 procent. Nejčastější příčinou nevyužívání státní podpory od menších firem je podle průzkumu přílišná byrokracie. Problémem pro nadpoloviční část žadatelů je i nejistota ohledně úspěšnosti žádosti. "Menší podnikatelé vnímají jako významnou překážku inovací skutečnost, že jsou příliš nákladné, a obávají se i návratnosti těchto investic. Ve spojení s obtížně dosažitelnými zdroji financování je pak důsledkem fakt, že dvě třetiny podnikatelů financují inovace z vlastních zdrojů," uvedl předseda představenstva Asociace malých s středních podniků Josef Jaroš. Hlavní ekonomický analytik Hospodářské komory Roman Renda zdůraznil potřebu zjednodušit podporu malých podniků. "Čím menší je firma, tím méně je pro ni úvěr dosažitelný, což situaci ještě více komplikuje. Přitom téměř dvě třetiny malých firem by uvítaly půjčku či úvěr, aby mohly investovat do svého rozvoje," podotkl. Velký týden malých firem si klade za cíl zvýšit povědomí o důležitosti malých firem v české ekonomice, upozornit na jejich problémy a přispět ke zlepšení podnikatelského prostředí. "Navzdory všem překážkám se malé podniky zcela zásadně podílí na výkonnosti české ekonomiky a mají všechny předpoklady stát se hlavním zdrojem inovací a přidané hodnoty a posunout tak české hospodářství kupředu," řekl spoluorganizátor iniciativy Pavel Přikryl. Více než 600 malých firem připravilo pro veřejnost akce, jako jsou dny otevřených dveří a prohlídky provozoven, workshopy a ukázky výroby, limitované edice nebo slevy na služby. Vedle toho iniciativa nabízí i více než 30 akcí po celé ČR, kde mohou podnikatelé i odborníci načerpat inspiraci, know-how a kontakty. fd rdo

ČNB snížila úrokovou sazbu na 4,25 procenta, rozhodlo o tom šest členů rady

Praha 25. září (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu. Koruna na rozhodnutí výrazněji nereagovala. Pro rozhodnutí bankovní rady hlasovalo šest jejích členů. Jeden byl pro pokles sazeb o půl bodu na čtyři procenta. Rada zároveň potvrdila své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, vyplývá z prohlášení ČNB. "Inflace se od začátku roku pohybuje poblíž našeho dvouprocentního cíle, v zemi tak přetrvává cenová stabilita. Boj s inflací ale nekončí. V dlouhodobém pohledu zůstává nastavení měnové politiky přísné," uvedl na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl. Proces snižování sazeb tak podle něj může být kdykoliv zastaven nebo přerušen. Česká ekonomika oživuje, ale pouze pozvolně, a nadále je pod svým potenciálem, dodal k ekonomické situaci ČR. Argumentem ke snížení sazeb o půl bodu bylo podle Michla vyhodnocení výhledu inflace jako méně rizikového. "Naprostá většina rady se shodla na tom, že je potřeba opatrnost, inflace je stále nad naším inflačním cílem, jádrová inflace je zvýšená. Problémem je stále setrvačnost inflace ve službách," podotkl. Změny nálady na finančních trzích podle něj ČNB neovlivnily. "Nemáme žádný závazek, co uděláme příště, jaká bude sazba na konci roku. Rozhodneme se podle vyhodnocení nové prognózy a nových dat. Všechny možnosti si necháváme otevřené," poznamenal. Bezprostřední reakce finančního trhu byla omezená, když koruna zůstala poblíž úrovně 25,10 Kč za euro, kde se nacházela už před zasedáním, řekl ČTK analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek. "Snížení repo sazby ČNB o čtvrt procentního bodu přišlo v souladu s očekáváním finančního trhu, neboť podporu pro takový krok naznačilo v uplynulých týdnech několik členů bankovní rady," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. ČNB využila prostoru ke snížení sazeb, který vytvořila letos výrazně nižší inflace, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Aktuálně se inflace nachází blízko dvouprocentního cíle a zatím podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by se u tohoto cíle neměla pohybovat i v příštím roce. Zároveň ČNB dala najevo, že nehodlá se snižováním sazeb zbytečně pospíchat, zvlášť ve světle negativních inflačních tendencí ve službách, podotkl. Dnešní rozhodnutí ČNB snížit základní úrokovou sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu nebude znamenat okamžité zlevnění hypoték, shodli se experti, které ČTK oslovila. "V současné chvíli jsou karty rozdány tak, že na trhu nevidím sílu, která by usilovala o nějaké snižování sazeb. O hypotéky je stále velký zájem, banky proto nic nenutí, aby sazby snižovaly," řekl ČTK analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský. Snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila od počátku letošního roku, se podle Jáče v české ekonomice začne naplno projevovat až počínaje prvním čtvrtletím příštího roku. U hypoték podle něj navíc platí, že na jejich sazbách se projevuje nejen vývoj repo sazby ČNB, ale také vývoj dlouhodobějších úroků na kapitálovém trhu, konkrétně vývoj výnosů státních dluhopisů. fd str rdo

Reuters: Německá ekonomika letos opět klesne, čekají přední ekonomické instituty

Berlín 24. září (ČTK) - Německou ekonomiku letos čeká další pokles, shodují se přední ekonomické instituty. Podle nich se hrubý domácí produkt (HDP) sníží o 0,1 procenta, uvedla dnes agentura Reuters, která se odvolává na informované zdroje. Instituty zprávu zveřejní ve čtvrtek, do té doby se jejich údaje mohou ještě trochu změnit. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. I když zvolňuje inflace, spotřeba zůstává slabá. Vysoké náklady na energie, slabé globální zakázky a vysoké úrokové sazby si stále vybírají svou daň. Poslední ekonomické údaje z Německa přinesly spíše chmurný obrázek. Dnešní průzkum ukázal, že podnikatelská nálada tam za měsíc září čtvrtý měsíc za sebou klesla, a to více, než se očekávalo. Je zároveň nejnižší od začátku roku. Pondělní zpráva ukázala, že podnikatelská aktivita v září klesla nejprudším trempem za sedm měsíců, což naznačuje další pokles HDP. Instituty rovněž snížily prognózu vývoje na příští roky. V příštím roce se podle nich HDP zvýší o 0,8 procenta, zatímco dosud počítaly s růstem o 1,4 procenta. V roce 2026 ekonomika podle nynějších odhadů vykáže růst o 1,3 procenta. Německé ministerstvo hospodářství pracuje s odhady institutů Ifo, DIW, IWH, IfW a RWI, které pak zapracovává do svých vlastních předpovědí. Podle jeho poslední prognózy ekonomika letos vykáže růst o 0,3 procenta. Aktualizaci svého výhledu ministerstvo zveřejní v říjnu. irl spr

ČNB vymění lidem a firmám bankovky a mince poničené při povodních

Praha 23. září (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) vymění lidem a firmám bankovky a mince poničené při povodních. Peníze je třeba dezinfikovat, usušit a osobně nebo poštou dodat na pokladnu některé z poboček centrální banky. Dnes o tom informovala mluvčí ČNB Petra Vlčková. Podrobné pokyny k zacházení s penězi jsou na internetových stránkách centrální banky. "Povodní poškozené peníze je nutno co nejdříve rozložit a usušit. Dále doporučujeme neuchovávat zvlhlé nebo mokré bankovky v balíčcích nebo v uzavřených obalech, kde může velmi rychle dojít k procesu tlení," upozornila ČNB. Pokud budou peníze určené na výměnu mokré nebo zvlhlé, nebude je možné strojově zpracovat a jejich výměna potrvá delší dobu, upozornila ČNB. "Tuto dobu prodlouží proces vysušení a oddělení jednotlivých bankovek, kontrola jejich počtu a také pravosti. ČNB bude při zpracování poškozených bankovek, které bude nutno vysoušet, dávat přednost penězům předloženým fyzickými osobami," upozornila centrální banka. Výměna bankovek a mincí je možná na pokladnách na územních pracovištích ČNB v Praze, v Brně, v Ostravě, v Hradci Králové, v Plzni, v Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem. Vlčková dnes připomněla, že pokladny v Plzni, v Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem budou fungovat pouze do konce října, potom jejich provoz centrální banka ukončí a pokladní operace budou možné jen na zbývajících čtyřech pobočkách. str rdo

Podnikatelská aktivita v eurozóně v září nečekaně klesla, v Německu hrozí recese

Brusel/Berlín 23. září (ČTK) - Podnikatelská aktivita v eurozóně v září nečekaně klesla, přestože analytici očekávali jen mírné zpomalení růstu. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnila společnost SP Global. K poklesu přispělo zastavení růstu v dominantním odvětví služeb a prohloubení poklesu ve zpracovatelském průmyslu, uvedla agentura Reuters. V Německu podle analytiků hrozí hospodářská recese. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, se v září snížil na 48,9 bodu ze srpnových 51 bodů. Dostal se tak pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi poklesem a růstem aktivity. Analytici v anketě agentury Reuters čekali, že aktivita se v pásmu růstu udrží a že souhrnný index jen mírně klesne. Odhadovali, že se dostane na 50,5 bodu. Dílčí index pro sektor služeb klesl z 52,9 bodu na 50,5 bodu. I to je za očekáváním analytiků, kteří v průměru předpovídali pokles indexu na 52,1 bodu. Na celkovém poklesu za eurozónu se podepsal vývoj v Německu a ve Francii. Po velmi příznivém vývoji v srpnu, který byl ovlivněn olympijskými hrami, ve Francii prudce klesla aktivita ve službách. Dílčí index pro tento sektor tam klesl ze srpnových 55 bodů na 48,3 bodu, což je šestiměsíční minimum. Indikátor je pod 50 body, takže aktivita ve službách opět klesá. V Německu podnikatelská aktivita v září klesla nejprudším tempem za posledních sedm měsíců. Souhrnný index nákupních manažerů SP Global v této největší evropské ekonomice klesl na 47,2 bodu ze srpnových 48,4 bodu. Prudký pokles indexu v Německu může předznamenávat oslabení ekonomiky. "Zdá se, že je zaděláno na technickou recesi," řekl agentuře Reuters hlavní ekonom finančního ústavu Hamburg Commercial Bank (HCOB) Cyrus de la Rubia. Technická recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Německo je největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německé ekonomiky závislá. boz spr

Analytici čekají další snížení úroků ČNB, pravděpodobně na 4,25 procenta

Praha 22. září (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě ve středu sníží základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Shoduje se na tom většina analytiků oslovených ČTK, přestože podle části z nich by podmínky v ekonomice umožňovaly i rychlejší uvolňování měnové politiky. O čtvrt procentního bodu snížila bankovní rada základní úrokovou sazbu i v srpnu, předtím čtyřikrát učinila dvojnásobný krok. "Na zářijovém zasedání bankovní rady očekávám diskuzi mezi snížením základní úrokové sazby o 0,25, nebo 0,5 procentního bodu. Tuzemské úroky zůstávají relativně vysoké a inflační situace nevypadá, že by takovou přísnost stále vyžadovala. Spotřeba domácností, objemy úvěrů ani celková ekonomická aktivita nenabíhají do takových obrátek, aby hrozilo obnovení nákupní, potažmo zdražovací horečky. Naopak, česká ekonomika zůstává v evropském srovnání utlumená a uvítala by dodatečnou podporu," míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Očekává přitom, že v bankovní radě zvítězí opatrnost, takže se úroková sazba sníží na 4,25 procenta. Opětovné zrychlení uvolňování měnové politiky a snížení úrokové sazby na čtyři procenta předpokládá analytik Capitalinked Radim Dohnal. "Inflace v ČR a eurozóně vypadá už několik měsíců jako zvládnutá, stabilizovaná. Podobně pozitivně vyznívají mzdově inflační očekávání na základě složitého konsenzu vláda - odbory pro růst platů ve veřejné sféře. Strukturální saldo veřejných financí se podstatně zlepšilo. To jsou všechno dobré zprávy, nadto podporující uvolnění měnové politiky. Z Německa a dalších zemí Eurozóny skoro každý den přichází špatné zprávy o stavu a výhledu průmyslu. To je špatná zpráva, ale podporující snížení sazeb ČNB," uvedl. Generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler také poukazuje na to, že slabému výkonu české ekonomiky by odpovídalo rychlejší snížení úrokových sazeb. "Řada průmyslových odvětví v čele s autoprůmyslem má potíže, ty se navíc prohlubují i na celoevropské úrovni. Firemní úvěry jsou drahé, firmy tak odkládají své investice a další růst. Výstavba nových bytů dále klesá, stavební trh brzdí vysoké úrokové sazby," upozornil. Předpokládá ale, že bankovní rada bude ve svém postupu opatrná a sazby sníží o čtvrt procentního bodu. Stejný krok považuje za pravděpodobný i analytik ČSOB Dominik Rusinko. Připomněl, že inflace se drží v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB a růst mezd ve druhém čtvrtletí byl slabší, než předpokládala prognóza centrální banky. Snížení úrokových sazeb v USA a v eurozóně navíc podle něj zmenšuje riziko oslabení koruny kvůli poklesu úroků v Česku. Ve zbytku roku předpokládá Rusinko další snižování základní úrokové sazby až na 3,75 procenta. Hypoteční specialistka FinGo Jana Vaisová rovněž předpokládá snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, otázkou ale podle ní zůstává, jak na to zareagují banky při nastavení cen hypoték. "Stále ani jedna z velkých bank nereagovala na srpnové snížení sazby. Stále tedy čekáme na tu první banku, která nastaví konkurenční prostředí. Banky si ale stále drží své marže a je otázkou, zda vůbec do konce roku zlevní," uvedla. str ptd

Španělská centrální banka díky turistice zvýšila odhad růstu HDP na 2,8 procenta

Madrid 17. září (ČTK) - Španělská centrální banka zvýšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,8 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o půl procentního bodu slabším. Informovala o tom dnes agentura Reuters. K lepšímu výhledu přispívá zejména cestovní ruch. Španělsko si tak vede mnohem lépe než eurozóna jako celek, jíž je součástí. Jde o druhé zvýšení výhledu, k němuž centrální banka v letošním roce přistoupila. Původně počítala s růstem HDP o 1,9 procenta. Loni španělská ekonomika vykázala růst o 2,5 procenta. Evropská centrální banka (ECB, která určuje měnovou politiku v zemích platících eurem, výhled růstu ekonomiky eurozóny minulý týden zhoršila. Na letošní rok počítá s růstem o 0,8 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o desetinu procentního bodu vyšším. V aktuálním čtvrtletí růst španělské ekonomiky proti předchozím třem měsícům pravděpodobně zpomalí na 0,6 procenta. Od dubna do června mezičtvrtletní růst činil 0,8 procenta, což byl příznivější vývoj, než se čekalo. Centrální banka dnes uvedla, že právě lepší vývoj ve druhém čtvrtletí ji vedl k tomu, že zlepšila celoroční výhled. Za prvních sedm měsíců letošního roku zahraniční návštěvníci ve Španělsku utratili zhruba 71 miliard eur (asi 1,8 bilionu Kč), což je proti loňsku nárůst o 18,6 procenta. Díky tomu se i zvýšila čistá zahraniční poptávka, a to navzdory počátečním obavám z dopadů protestů proti nadměrnému turismu a navzdory extrémním teplotám v letních měsících. Centrální banka uvedla, že k vyššímu růstu ekonomiky přispívá jak růst populace způsobený migrací, tak i relativní odolnost španělského výrobního sektoru ve srovnání s jinými zeměmi v eurozóně. Zatímco soukromá spotřeba dál zaostávala, centrální banka se domnívá, že nižší úrokové sazby a zpomalení inflace situaci v nadcházejících čtvrtletích zlepší. Centrální banka zároveň zvýšila výhled růstu ekonomiky na roky 2025 a 2026, a to na 2,2 procenta, respektive na 1,9 procenta. Dosud čekala na příští rok vzestup HDP o 1,9 procenta a v roce následujícím o 1,7 procenta. Inflaci letos čeká 2,9 procenta, zatímco před třemi měsíci ji odhadovala na tři procenta. V následujících dvou letech inflace podle prognózy centrální banky zvolní nejprve na 2,1 procenta a pak na 1,8 procenta. spr