SEZNAM
PANEL
VII.
červenec
VI.
červen
Ekonomika
PŘEHLED ZPRÁV - EKONOMIKA
VII.
červenec
Analytici: Globální výpadek IT systémů zasadil další ránu dodavatelským řetězcům
Praha 22. července (ČTK) - Páteční globální technologický výpadek IT systémů zasadil další ránu už tak křehkým dodavatelským řetězcům a může zvýšit inflaci. Letecká přeprava byla nejvíce postiženou s tisíci zrušenými nebo zpožděnými lety, což znamenalo zpoždění v dodávkách zboží a zvýšení nákladů. Výpadek tak způsobil ohromné ztráty mnoha společnostem, ale světovou ekonomiku nevykolejil. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. "Páteční výpadek se dá označit za nejhorší v historii. To, čeho se obávali lidé na přelomu tisíciletí, nastalo o více než 24 let později," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Výpadek zhoršil existující problémy v dodavatelských řetězcích a zvýšil přepravní ceny v době, kdy je globální poptávka vysoká. Může mít negativní efekt na boj s inflací. Například dodavatelský řetězec polovodičů, který silně závisí na letecké přepravě, čelil vážným problémům, podotkl. "Problémy s nasazením nové verze bezpečnostního systému CrowdStrike ochromily ke konci minulého týdne miliony uživatelů operačního systému Windows. Toto zabezpečení používají kriticky důležité služby v dopravě, zdravotnictví nebo financích. Zabezpečení CrowdStrike používá přes 50 procent firem v žebříčku Fortune 500," upozornil ekonom Patria Finance Jan Bureš. Důkazem toho jsou podle něj nejen zpožděné lety, ale i odložené operace pacientů i nedostupné systémy některých bank. Z akciových titulů nepřekvapivě nejvíc utrpěl strůjce onoho výpadku, společnost Crowdstrike. Její akcie během pátku padaly o více než 20 procent, den ale nakonec zakončily se ztrátou 11 procent. Dočasného výprodeje tak využili investoři k nákupu ve slevě. Pověst Crowdstrike je však pošramocená a další výprodeje mohou pokračovat v následujících dnech. Akcie Microsoft nakonec páteční seanci zakončily se ztrátou pouhých 0,75 procenta. V dnešní fázi předobchodování naopak akcie Microsoft o tři čtvrtě procenta rostly, upozornil Lajsek. CrowdStrike touto chybou způsobila škody v řádu nižších desítek miliard dolarů, odhadl analytik XTB Tomáš Cverna. Přestože bylo řešení problému rychlé, společnost se podle něj nevyvarovala reputačnímu problému. Dnes v předobchodní fázi na americkém trhu klesají její akcie asi o tři procenta, doplnil. Američtí spotřebitelé podle Lajska čelili problémům s platbami kreditními kartami, což narušilo osobní spotřebu i podniky. Vedle finančních ztrát jsou hmatatelná také zvýšená kybernetická rizika. Problém s náhradou škod bude velmi komplikovaný, jelikož pravidla kompenzací se liší mezi USA a EU. Aerolinky mohou tvrdit, že nejsou povinny platit odškodnění za zpožděné nebo zrušené lety kvůli mimořádným okolnostem a zavinění třetí stranou, dodal. fd snmStátní dluh za pololetí vzrostl o 96,2 mld. korun na 3,207 bilionu korun
Praha 19. července (ČTK) - Český státní dluh v letošním prvním pololetí vzrostl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se státní dluh snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.326 korun. Míra zadlužení byla 41,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu. Za nárůstem dluhu je podle ministerstva zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Na konci června byl rozpočtový schodek 178,6 miliardy korun, na celý rok stát plánuje hospodařit s deficitem 252 miliard korun. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že za poslední rok státní dluh narostl o 163 miliard korun, za dva roky o půl bilionu korun. "Je sice vidět, že tempo zadlužování zpomaluje, avšak stále jde o stovky miliard, které si stát musí na svůj provoz vypůjčovat. Problémem není ani tak výše jako soustavný nárůst tohoto dluhu způsobený permanentními deficity státního rozpočtu," uvedl. Připomněl, že s deficity přes 200 miliard korun počítá pro další roky vládní střednědobý výhled. "Zadlužení ČR a s ním spojená dluhová služba bude proto i nadále svižně narůstat, dokud se hospodaření státu výrazně nezlepší," dodal Dufek. Míra zadlužení mírně překonala úroveň roku 2022, kdy byla 41,1 procenta HDP. Hodnoty zadlužení se proti předchozím údajům snížily, protože Český statistický úřad (ČSÚ) v červnu revidoval hodnoty HDP za posledních 30 let s ohledem na úpravy metodiky v celé Evropské unii. Nominální HDP se ve většině let po revizi zvýšil, což se projevilo snížením míry zadlužení. Ministerstvo financí v prvním pololetí prodalo korunové dluhopisy s dobou splatnosti delší než jeden rok ve jmenovité hodnotě 161,4 miliardy korun. Zároveň stát na konci května řádně splatil dříve vydané dluhopisy za 69,8 miliardy korun. K financování státu sloužily také korunové pokladniční poukázky, tedy obligace se splatností kratší než jeden rok. Jejich čistá emise, tedy prodej očištěný o objem splacených poukázek, dosáhla za první pololetí 25 miliard korun. Čistá emise eurových pokladničních poukázek byla v pololetí 0,5 miliardy eur (12,6 miliardy korun). Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Vývoj státního dluhu (v miliardách korun) Rok Státní dluh (v mld. Kč) 1993 158,8 1994 157,3 1995 154,4 1996 155,2 1997 173,1 1998 194,7 1999 228,4 2000 289,3 2001 345,0 2002 395,9 2003 493,2 2004 592,9 2005 691,2 2006 802,5 2007 892,3 2008 999,5 2009 1178,2 2010 1344,1 2011 1499,4 2012 1667,6 2013 1683,3 2014 1663,7 2015 1673,0 2016 1613,4 2017 1624,7 2018 1622,0 2019 1640,2 2020 2049,7 2021 2465,7 2022 2894,8 2023 3110,9 1.pololetí 2024 3207,1 Zdroj: ministerstvo financí str rdoObjem bohatství na osobu se nejvíce zvýšil v Turecku, inflaci navzdory
Ženeva/Ankara 17. července (ČTK) - Objem bohatství na dospělou osobu se mezi lety 2022 a 2023 na světě nejvíce zvýšil v Turecku, kde vzrostl o více než 157 procent. Vyplývá to z žebříčku Global Wealth Report 2024, který na svém webu zveřejnila švýcarská banka UBS. Podle agentury Bloomberg je turecké prvenství překvapivé, protože země se potýká s vysokou mírou inflace. Další země na předních příčkách žebříčku vykazovaly řádově nižší nárůsty. V Rusku a Kataru se bohatství na dospělou osobu v průměru zvýšilo o téměř 20 procent a v Jihoafrické republice o něco málo přes 16 procent. Ve Spojených státech vzrostlo průměrné bohatství na dospělou osobu o téměř 2,5 procenta. Údaj pro Českou republiku zpráva za toto období neuvádí. ČR je ale uvedena v tabulce růstu objemu bohatství vybraných zemí za roky 2000 a 2010, kde vykazuje růst objemu bohatství o 222 procent, a v letech 2010 a 2023 o 113 procent. Inflace v Turecku dosahuje bezmála 72 procent. To je pro 85 milionů obyvatel této země, z nichž mnozí v posledních letech zaznamenali dramatický pokles kupní síly, do očí bijící číslo, píše Bloomberg. V posledních pěti letech ztratila turecká lira vůči dolaru téměř 83 procent své hodnoty. Turci, kteří vlastní majetek, jako jsou domy, však zbohatli. Jeden z autorů zprávy, analytik Samuel Adams ze společnosti UBS Global Wealth Management, k tomu serveru CNBC řekl: 'Pokud je inflace velmi vysoká, může se stát, že pokud máte reálné aktivum, jako je bydlení, ceny domů mají tendenci růst v souladu s inflací, ne-li ještě rychleji.' Lidé, kteří mají vlastnické bydlení nebo kteří vlastní akcie, jež se mají v těchto podmínkách tendenci poměrně dobře vyvíjet, mohou podle něj pozorovat, že se jejich bohatství hromadí o něco rychleji. 'Samozřejmě to neznamená, že z toho mají všichni stejný prospěch,' dodal Adams. 'Pokud tato aktiva nemáte, pokud růst vašich mezd nedrží krok s inflací, pak to samozřejmě bude mít poměrně negativní dopad,' upřesnil. Při hodnocení průměrného růstu bohatství v jednotlivých zemích mezi lety 2008 a 2023 'došlo k nejdramatičtějšímu vývoji právě v Turecku, kde průměrné bohatství na dospělou osobu v tomto období vzrostlo v místní měně o 1708 procent', stojí ve zprávě UBS. Hlavní ekonom společnosti UBS Global Wealth Management Paul Donovan upozornil, že být bohatý co do vlastnictví aktiv nemusí nutně znamenat být bohatý co do vlastnictví hotovosti. Zrovna v Turecku to podle něj může být kvůli vývoji mezd právě naopak. vjn jrmStudie: Podnikatelů v ČR ubývá, za 1. pololetí jich bylo méně o 4041
Praha 15. července (ČTK) - Podnikatelů v Česku ubývá, za první pololetí 2024 jich bylo méně o 4041. V tomto období zahájilo činnost 42.325 podnikatelů a 46.366 jich svou činnost ukončilo. Ačkoliv je počet nových podnikatelů letos nejvyšší od roku 2011, počet těch, co podnikání ukončili, jej převyšuje. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. V ČR bylo ke konci června registrováno 1,93 milionu fyzických osob podnikatelů, což je 22 procent dospělé populace. Podle Českého statistického úřadu vykazuje činnost jen něco málo přes polovinu z počtu registrovaných podnikatelů. "V letošním roce pozorujeme další pokles počtu podnikatelů, který je důsledkem velkého množství ukončených podnikatelských činností a částečně i rostoucí míry bankrotů. Na druhou stranu však během prvních šesti měsíců v Česku začalo podnikat o 12 procent více lidí než ve stejném období minulého roku," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Tento nárůst podle ní převážně může být způsoben stabilizující se ekonomickou situací, ale částečně také legislativními změnami u dohod o provedení práce, na základě kterých mohou firmy preferovat práci živnostníků před pracovníky na dohodu. Rovněž požadavky na růst mezd mohou vést některé firmy, zejména ty s vysokým podílem mzdových nákladů, k přeměně pracovního poměru na práci na živnostenské oprávnění, dodala. Největší úbytek podnikatelů byl během dubna a května. V červnu se trend začal obracet, když začalo podnikat 5986 lidí a jen 4161 jich podnikatelskou činnost ukončilo. Nejvíce lidí od začátku roku vstoupilo do podnikání v Praze, a to 7862. Ve Středočeském kraji jich bylo 5780 a v Jihomoravském kraji 4652. Nejvíce lidí ukončilo podnikání rovněž v těchto třech krajích. Meziročně se počet nových podnikatelů zvýšil ve všech krajích. Nejrychleji to bylo v Praze, o 25 procent, v Libereckém kraji o 19 procent a ve Středočeském kraji o 15 procent. Zato v Karlovarském a v Olomouckém kraji se počet nových podnikatelů proti loňsku zvýšil pouze v řádu jednotek procent. V rámci základních odvětví začalo nejvíce osob od začátku roku ke konci června podnikat ve stavebnictví, 5528. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 5386 a v profesních vědeckých a technických činnostech 5368. Počet nových podnikatelů meziročně nejvíce narostl ve vzdělávání, a to o 53 procent. V odvětví nakládání s nemovitostmi to bylo o 37 procent. Nejvíce zaniklých oprávnění podnikatelů zaznamenalo odvětví obchodu, 12.040. Ve stavebnictví to bylo 7714 a ve zpracovatelském průmyslu 6271. Téměř polovina, konkrétně 49 procent, všech začínajících podnikatelů v prvním pololetí byla ve věkové skupině 18 až 30 let. Dalších 28 procent ve skupině 31 až 40 let. Věková skupina 61 a více let je pak v celé struktuře zastoupena pouze dvěma procenty. Na počtu zaniklých se nejstarší věková skupina naopak podílela 47 procenty, zatímco podnikatelé v nejmladší věkové kategorie pouze sedmi procenty. fd rotRůst čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil, zaostal za odhady analytiků
Peking 15. července (ČTK) - Růst čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil víc, než se čekalo. Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 4,7 procenta, zatímco v prvním čtvrtletí růst činil 5,3 procenta, oznámil dnes čínský statistický úřad. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že HDP se zvýší o 5,1 procenta. Ekonomiku táhne dolů pokračující krize na realitním trhu a rovněž nízká spotřebitelská důvěra. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomika vzrostla o 0,7 procenta, zatímco analytici její růst odhadovali na 1,1 procenta. V prvním čtvrtletí růst proti předchozím třem měsícům po zpřesnění dat činil 1,5 procenta, předběžná zpráva ukazovala růst o 1,6 procenta. Čínská vláda počítá s tím, že letos ekonomika vzroste o pět procent. Tento cíl však považují mnozí analytici za ambiciózní a upozorňují, že k jeho splnění vláda možná bude muset sáhnout k dalším růstovým stimulům. V prvním pololetí se HDP zvýšil právě o pět procent, uvedl statistický úřad. Příčiny zpomalování čínské ekonomiky vidí analytici ve slabé domácí poptávce, nižších státních výdajích a v přetrvávajících problémech v realitním sektoru. Několikaletá krize na trhu realit se v červnu ještě prohloubila, když ceny nových bytů a domů klesaly nejrychleji za posledních devět let. To zhoršilo důvěru spotřebitelů, zadlužené samosprávy pak ztratily možnost získávat více finančních prostředků prodejem pozemků. 'Stagnující růst spotřebitelských úvěrů, důvěra spotřebitelů v ekonomiku a míra osobních úspor zatím nenaznačují žádné známky skutečného oživení,' řekla agentuře AP Louise Looová z Oxford Economics, podle níž je z toho patrné, že vládní opatření na řešení těchto problémů jsou příliš opatrná a neúčinná. 'Zbytek roku bude určovat, do jaké míry se vládním představitelům podaří zadržet pád nemovitostního trhu a povzbudit výdaje domácností,' sdělil agentuře Reuters ekonom Harry Murphy Cruise ze společnosti Moody's Analytics. Výraznější obrat hospodářské politiky ale Cruise neočekává ani po třetím plenárním zasedání ústředního výboru Komunistické strany Číny, které teď začíná. 'Velké politické obraty mohou být považovány za přiznání neúspěchu a ztrátu tváře. Za předpokladu, že reformy budou jen skromné, očekáváme, že se Čína jen taktak dostane ke svému celoročnímu cíli růstu kolem pěti procent,' dodal. boz jkh sprCoface: České firmy patří v publikování účetních závěrek k nejhorším v regionu
Praha 14. července (ČTK) - Česko dlouhodobě patří k zemím regionu střední a východní Evropy s nejhorší morálkou publikování účetních závěrek firem. Zatímco sousední Slovensko či některé balkánské země se pohybují kolem 80 až 90 procent, v Česku jde dlouhodobě o 35 až 50 procent aktivních společností. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla úvěrová pojišťovna Coface. Na konci května byla odevzdána polovina účetních výkazů firem za rok 2022, zákonná lhůta byla do 31. prosince 2023. Situace je podle analýzy důsledkem pomalé digitalizace, benevolentních a nejasných pravidel i laxního přístupu státního aparátu. Přitom zveřejňování těchto údajů je v zájmu samotných firem, neboť přispívá k informovanosti, transparentnosti a rozvoji kultury podnikatelského prostředí, uvedla Coface. Každá země má svá pravidla pro zveřejňování a zpřístupnění účetních závěrek. "Ještě velmi nedávno se podíl zveřejněných finančních závěrek aktivních firem v ČR dlouhodobě pohyboval kolem 35 procent. A to mluvím pouze o rozvahách, u výsledovek se bavíme maximálně o 12 až 15 procent. Pouze ojediněle na tom byl v regionu někdo hůře," řekl vedoucí oddělení informací Coface Martin Ambler. Od loňska se podle něj situace začala pomalu zlepšovat, především díky možnosti přenosu dat z daňových přiznání do veřejného obchodního registru. "Loni bylo touto dobou v ČR publikováno zhruba 40.000 závěrek, letos už je to dvakrát tolik. Potřebovali bychom se však dostat na vyšší násobky těchto čísel," dodal. Situaci zveřejňování účetních závěrek v ČR charakterizuje nízký počet publikovaných dokumentů, stručnost uváděných informací a řada formálních nedostatků. Ve všech třech aspektech patří české firmy k nejhorším v regionu. Podle zkušeností Coface trpí každá desátá závěrka formálními nedostatky, má začerněné či jinak nečitelné údaje. Přibývá také firem, které podávají velmi stručné informace nebo je záměrně neuvádějí a vymluví se na chybu. "Evidujeme i kuriózní případy, kdy odlišné firmy z jednoho holdingu bez ostychu zveřejňují na korunu stejné opsané závěrky, a to i opakovaně po dobu několika let. Firmy zkrátka spoléhají na to, že stát nemá efektivní nástroje, jak správnost dokumentů kontrolovat, natož sankcionovat," podotkl Ambler. Situaci by nepochybně pomohla narovnat rychlejší digitalizace, propojování státních registrů a lepší fluktuace dat, míní Coface. Stát by měl podle pojišťovny nastavit jasná pravidla pro zpracování účetních závěrek, včetně jednotného formátu, způsobů kontroly i případných sankcí. Zásadní vliv může mít nový zákon o účetnictví, pokud by byl schválen v současném znění. To mimo jiné počítá s významným navýšením limitů pro povinný audit účetní závěrky. Řadě firem tím odpadne povinnost auditovat a zveřejňovat výsledky. Nastoupený kladný trend zveřejňování závěrek by tedy podle odborníků mohl rychle skončit a vrátit ČR na chvost žebříčku zemí střední a východní Evropy. "Máme oprávněné obavy, že nová legislativa morálku uveřejňování účetních závěrek ještě zhorší," uzavřel Ambler. Podíl zveřejněných a ověřených rozvah aktivních podnikatelských subjektů v jednotlivých zemích střední a východní Evropy v procentech(stav ke květnu 2024 za závěrky z roku 2022) Chorvatsko 85 Slovinsko 82 Srbsko 81 Slovensko 76 Maďarsko 70 Rumunsko 66 Průměr regionu střední a východní Evropy 61 Česká republika 50 Polsko 41 Lotyšsko 30 zdroj: Coface fd rdoNěmecku za extrémních mrazů stále hrozí nedostatek plynu, varoval svaz INES
Berlín 10. července (zpravodaj ČTK) - Německo před nacházející zimou bez problémů naplní své zásobníky zemního plynu, v případě extrémních mrazů by ale už na začátku února 2025 mohla být úložiště zcela prázdná. Dnes to v prvním výhledu zimního zásobování země touto klíčovou energetickou surovinou oznámil německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Varoval přitom, že i se stávajícími úspornými opatřeními by se v krizovém scénáři mohlo Německo ocitnou bez plynu. 'Stejně jako v obou předchozích zimách by extrémně chladné teploty představovaly pro zásobování plynem problém. Ještě nejsme za vodou. Bezpečné zásobování plynem, na jaké jsme byli zvyklí před energetickou krizí, zatím nebylo v Německu obnoveno,' řekl šéf INES Sebastian Heinermann. Dodal, že aktuálním tématem nadcházející zimy proto stále zůstávají úspory ve spotřebě. Německo, které jako ostatní evropské země muselo po odklonu od plynu z Ruska po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 najít nové dodavatele, přečkalo obě předchozí topné sezony bez problémů. Díky teplému počasí si navíc uchovalo značné zásoby plynu, takže mohlo úložiště v létě opět rychle doplnit. INES ve své analýze pracuje se třemi scénáři, a to teplotně normální zimou, která vychází z hodnot roku 2016, teplotně nadprůměrnou zimou podle roku 2020 a mimořádně chladnou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2010. Pokud budou zimní měsíce teplotně průměrné a nadprůměrné, počítá INES s tím, že zásobníky zůstanou v dubnu 2025 naplněné v rozmezí 35 až 69 procent. V případě extrémních mrazů ale budou úložiště prázdná už na začátku února, což by mohlo vést k nedostatku plynu. Plyn z vyčerpaných zásobníků nebude podle propočtu INES možné pokrýt stávajícími úspornými opatřeními. Za takového vývoje by mohlo denně chybět až 20 procent předpokládané spotřeby. Pokud by Německo čelilo opravdu mimořádně mrazivé zimě a příliš brzy vyčerpalo zásoby, budou podle svazu potřebná další úsporná opatření. INES doporučuje vyvarovat se předčasnému rychlému čerpání zásob a omezit spotřebu v neklíčových sektorech, důležitou roli bude hrát i vzájemná solidarita zemí Evropské unie. INES hodlá svůj výhled v nadcházejících měsících pravidelně aktualizovat, nový propočet vydá 5. září. Na začátku ledna pak bude jasno, zda Německu skutečně nedostatek plynu hrozí. Německé zásobníky plynu jsou nyní zaplněny z 84 procent, INES proto považuje za jisté, že budou bez problému naplněny podle zákonných požadavků. Německý zákon o energetické bezpečnosti vyžaduje, aby 1. října byly zásobníky plné z 85 procent a k 1. listopadu z 95 procent. Podle INES by se ale už v říjnu mohlo zaplnění úložišť dostat na 100 procent. Německu se během předchozích dvou zim dokonce podařilo hranici 100 procent přesáhnout. To je možné díky tomu, že garantovaná kapacita zásobníků je nižší, než kolik plynu je technicky možné do úložišť skutečně vtlačit. Německý svaz INES má 16 členů, kteří spravují přes 90 procent kapacity německých úložišť s plynem a kolem 25 procent kapacit úložišť v Evropské unii. Aleš Zápotocký sprAnalytici: Červnové snížení inflace na cíl ČNB je překvapivé, koruna oslabila
Praha 10. července (ČTK) - Červnové snížení inflace na cíl České národní banky je velmi překvapivé, shodli se analytici oslovení ČTK. Koruna podle nich reagovala oslabením. Vývoj vytváří prostor pro další snižování úrokových sazeb. Meziroční inflace v Česku v červnu zpomalila na dvě procenta, v květnu spotřebitelské ceny rostly o 2,6 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad. "Jde o výrazné překvapení, když trh vyhlížel hodnotu 2,4 procenta, Česká národní banka pak 2,5 procenta. Koruna míří ke slabším hodnotám, vůči euru ztrácí několik haléřů a dostává se až k 25,38 Kč za euro," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Proti začátku června je koruna již slabší zhruba o tři procenta, doplnil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Tento výsledek může bankovní radu mírně nalomit v jejich přesvědčení, že bude třeba zvolnit další uvolňování měnové politiky, uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. I z tohoto důvodu koruna pokračuje v trendu oslabování. "Domníváme se, že existuje další prostor pro snižování sazeb a tento výsledek nás v tomto přesvědčení ujišťuje. Na srpnovém zasedání ale přesto očekáváme zpomalení tempa snižování sazeb a tentokrát snížení o čtvrt bodu," dodal. Inflace se v červnu trochu předčasně vrátila na cílovou hodnotu ČNB, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Pokles cen za poslední měsíc způsobilo především zlevnění potravin, alkoholu a pohonných hmot. Minimálně v případě alkoholu je to podle něj docela zajímavý, i když jen přechodný jev. Meziroční inflace se tak vrací dvě procenta, kde byla naposledy v březnu. "Vypadá to velmi dobře, přesto základní inflační problém přetrvává. Dál totiž velmi svižně zdražují služby, které se navíc letos těší zvýšené poptávce," podotkl. Prostor pro další pokles meziroční inflace se zdá být malý, míní analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. "Opětovný růst cen pohonných hmot a oslabení koruny budou mít tendenci tlačit inflaci vzhůru. K nim se přidá i nízká srovnávací základna u cen potravin," uvedl. Obecně pak zdražování může podle něj podpořit svižnější růst poptávky ze strany domácností. Inflaci proto ve druhé polovině roku očekává nad dvěma procenty. V prosinci není vyloučené přiblížení k hranici tří procent, poznamenal. "Je pravděpodobné, že vzhledem k avizovanému letnímu a podzimnímu zlevňování energií bude inflace klesat v dalších měsících hlouběji pod cíl ČNB a v druhé polovině roku bude nižší, než jsme původně očekávali," uvedl analytik Patria Finance Jan Bureš. Ve druhé polovině roku bude postupně odeznívat pozitivní dopad potravin na meziroční inflaci a ta by tak přirozeně měla mířit výše. Na konci roku ji předpokládáme mezi 2,5 až třemi procenty. Výraznou nejistotou jsou nadále rozkolísané ceny potravin, setrvačnost inflace služeb a další vývoj cen energií, uzavřel. fd rdoNezaměstnanost v červnu zůstala na 3,6 procenta, analytici čekají postupný růst
Praha 9. července (ČTK) - Míra nezaměstnanosti v Česku byla v červnu 3,6 procenta. Zůstala stejná jako v květnu, před rokem byla o dvě desetiny procentního bodu nižší. Kraji s nejnižší nezaměstnaností jsou dál Praha a Vysočina, v nichž dosáhla 2,7 procenta, nejvyšší je v Ústeckém kraji, kde činí 5,9 procenta. Okresem s nejvyšší nezaměstnaností po letech přestala být Karviná. Předstihl ji Most, kde i kvůli ukončení těžby v lomu ČSA stoupl podíl nezaměstnaných na 8,4 procenta. Na opačném konci žebříku mezi okresy je Praha-východ, kde práci hledalo minulý měsíc 1,4 procenta lidí. Situace na trhu práce se podle analytiků mírně zhoršila, očekávají proto postupný nárůst míry nezaměstnanosti ke čtyřem procentům. Lidí bez práce bylo na konci června 272.684 lidí, o 1638 méně než v předchozím měsíci, vyplývá z dnešních údajů Úřadu práce ČR. Volných pracovních míst je nadále méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o necelé tři tisícovky na 263.552. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá sedmý měsíc v řadě. "Za červen jsme nezaznamenali žádnou zásadní změnu v míře nezaměstnanosti. Ta stále zůstává velmi nízká, dokonce opět nejnižší v celé EU," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Z hlediska stupně vzdělání byli v červnu bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky při výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji. Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v červnu 250.337. Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 do konce letošního června získalo práci celkem 436.143 Ukrajinců, kterým Česko poskytlo dočasnou ochranu, zhruba 67 procent jsou ženy. Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci června jich na území ČR pracovalo 123.813, nejvíce, téměř 21.900, ve Středočeském kraji. Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako montážní dělníci výrobků a zařízení. "V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali," uvedl Úřad práce. Důvodem červnové stagnace nezaměstnanosti je podle oslovených ekonomů zřejmě i pokračující propouštění, které se dotýká už i kmenových zaměstnanců."Nebývá zvykem, aby nezaměstnanost v červnu stagnovala, ale stalo se. Míra nezaměstnanosti v době, kdy stále nabíhají sezonní práce, tentokrát zůstala stabilní," řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. "Detailnější pohled odhaluje postupné zhoršování situace, což zapadá do současného vývoje v průmyslu a stavebnictví," uvedl analytik Deloitte David Marek. Po odhlédnutí od sezonnosti se podle něj podíl nezaměstnaných mírně zvýšil na 3,8 procenta. Současně ubývá i volných pracovních míst, kterých je nyní méně než lidí bez práce. Méně míst než nyní podle něj bylo k dispozici naposledy v roce 2017. Analytik ČSOB Dominik Rusinko ve druhé polovině letošního roku očekává mírný růst nezaměstnanosti ke čtyřem procentům. Neočekává sice žádné masové propouštění, trh práce se ale bude ochlazovat například kvůli slabému výkonu tuzemského průmyslu. Celkově ale zůstane strukturálně nevyrovnaný a firmy budou stále těžko nacházet pracovní sílu, podotkl. abz rotStudie: Za 1. pololetí v ČR zbankrotovalo 342 firem, o čtyři více než před rokem
Praha 9. července (ČTK) - Za letošní první pololetí bylo v Česku vyhlášeno 342 bankrotů společností, což je o čtyři více než ve stejném období roku 2023. Zároveň bylo podáno celkem 511 návrhů na bankrot, meziročně o 46 méně. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF. Počet firemních bankrotů v ČR tak prakticky stagnuje. "Za šest měsíců letošního roku se počet bankrotů firem meziročně zvýšil o jedno procento, zato počet návrhů na jejich bankrot se o tři procenta snížil. Jejich počet byl v letošním roce nižší než ve stejném období roku 2022 a 2021. Podíl nevýkonných úvěrů i nadále klesá. Firemní sektor stále vykazuje vyšší objem úspor než dluhu. Výrazné zvýšení bankrotů nečekáme,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. V červnu bylo vyhlášeno 61 bankrotů společností, což je o jeden více než letos v květnu a o 16 více než v červnu 2023. Návrhů na bankrot bylo podáno 98, to je o 22 více než v květnu a o 11 méně než loni v červnu. V červnu byl vyhlášen bankrot na dvě velké společnosti s obratem nad 1,5 miliardy Kč. Šlo o veřejně známý případ společnosti Liberty Ostrava, další je potom společnost BIS Czech, která se specializuje na opravy strojů. Ta je dceřinou společností holdingu BIS Holding International, který je v konkurzu od letošního dubna. Jde již o čtvrtou společnost ze skupiny, která je v konkurzu. "Podnikatelé by měli v rámci svých dodavatelských a odběratelských vztahů sledovat i ekonomické zdraví subjektů v provázané skupině firem. Bankrot jedné společnosti ve skupině je důrazné varování, že i u dalších subjektů může nastat problém,“ upozornila Kameníčková. Nejvíce firemních bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Praze, 30, a v Jihomoravském kraji, kde jich bylo deset. V Pardubickém kraji nezbankrotovala ani jedna firma a ve čtyřech dalších krajích byl pouze jeden bankrot. Bankrotem jsou i nadále nejvíce ohroženy společnosti se sídlem ve třech krajích. Nejvíce je to v Karlovarském kraji, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 22 z 10.000 aktivních subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 20 společností a jako poslední do této skupiny patří Praha s 18 bankroty. Nejlépe jsou na tom firmy v Pardubickém kraji, kde zbankrotovalo jen osm firem z 10.000. Z hlediska odvětví byl červen nepříznivý pro firmy v obchodu, kterých zbankrotovalo 13. Pouze jeden bankrot zaznamenalo odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou a žádný bankrot se nevyskytl v odvětví vzdělávání, poskytování zdravotní a sociální péče. Dlouhodobě vykazuje nejvyšší míru bankrotů obor doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců dospělo k bankrotu 19 subjektů z 10.000 registrovaných. Nejnižší míru bankrotů má odvětví poskytování vzdělávacích, zdravotnických a sociálních služeb, kde byly tři bankroty na 10.000 registrovaných firem. fd mhaPřebytek obchodní bilance Slovenska byl v květnu na letošním minimu 367 mil. eur
Bratislava 9. července (zpravodaj ČTK) - Přebytek obchodní bilance Slovenska v květnu dosáhl nejnižší letošní hodnoty 367 milionů eur (9,2 miliardy Kč) a v meziročním srovnání se snížil o 46,5 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů zahraničního obchodu, které dnes ČTK poskytl slovenský statistický úřad. V květnu proti stejnému období loňska klesla hodnota vývozu i dovozu, byť byla shodně na letošním maximu. K nižšímu importu podle statistiků přispěl hlavně pokles hodnoty dovezených součástek motorových vozidel, v exportu hrálo roli zejména snížení hodnoty vyvezených automobilů. Právě automobilový průmysl je motorem ekonomiky Slovenska, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě. Výroba aut má značný podíl na průmyslové produkci i na zahraničním obchodu země. 'Na rozdíl od slabých květnových čísel zahraničního obchodu indikátory sentimentu naznačují, že nálada v domácím průmyslu se zotavuje, což by se mělo postupně projevit i v číslech produkce a vývozů. Předpokládáme ale, že toto oživení by se mohlo projevit až po letních odstávkách doby dovolených,' komentoval zveřejněná data analytik UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák. Napsal také, že očekává spíše další ztenčování přebytků obchodní bilance země. V souhrnu za prvních pět měsíců letošního roku zaznamenalo Slovensko podle předběžných údajů přebytek obchodní bilance 2,51 miliardy eur (63,1 miliardy Kč). Meziročně se jeho hodnota zvýšila o 55 procent. Adrian Bobok nobAnalytici: Květnový výsledek zahraničního obchodu zůstal za očekáváním trhu
Praha 8. července (ČTK) - Květnový přebytek zahraničního obchodu ČR 13,6 miliardy korun zůstal za očekáváním trhu, který počítal s kladnou bilancí více než 28 miliard korun. Ve vyjádřeních pro ČTK analytici upozornili také na to, že i když vývoz meziročně vzrostl, v meziměsíčním srovnání potřetí za sebou klesl. Letošní dosavadní vývoj zahraničního obchodu analytici nicméně hodnotí jako pozitivní, za celý rok očekávají přebytek ve výši zhruba 200 miliard korun. O květnových výsledcích zahraničního obchodu dnes informoval Český statistický úřad. Za "určité zklamání" označil květnovou výši přebytku zahraničního obchodu analytik Komerční banky Jaromír Gec. Přesto jsou však podle něj data za poslední měsíce příznivá, a nevylučuje tak, že by bilance za celý letošní rok mohla skončit ve větším plusu než 200 miliard korun. "V kladném teritoriu se bilance nacházela již devátý měsíc v řadě. V úhrnu za prvním pět měsíců letošního roku přebytek zahraničního obchodu dosáhl 130 miliard korun, čímž překonal výsledek za celý loňský rok, tedy 123,4 miliardy korun," upozornil. Kladnou obchodní bilanci v následujících měsících vzhledem k očekávanému růstu zahraniční poptávky předpokládá analytik Raiffeisenbank Martin Kron. "Dosud byla (zahraniční poptávka) spíše slabšího charakteru, což limitovalo zejména české exportéry. Rizikem této prognózy je pomalejší než předpokládaný růst v zahraničí a další geopolitický vývoj, kdy kromě Blízkého východu a prezidentských voleb v USA budeme pozorně sledovat další směřování Francie po parlamentních volbách," doplnil. Přesto, že vývoz v květnu meziročně vzrostl o 1,2 procenta a dovoz stagnoval, meziměsíčně export i import klesly, a to o 3,2 procenta a 2,1 procenta, řekl ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. "Vývoz i nadále táhl zejména automobilový průmysl. Dařilo se i vývozu elektrických zařízení. Bohužel energeticky náročný průmysl se ani tři roky po propuknutí energetické krize nemůže zotavit z prodělaného šoku. Nicméně nevýkonnost energeticky náročného průmyslu se příliš neprojevuje na obchodní bilanci," uvedl Franče. Kurz koruny v květnu podle analytika společnosti Citfin Tomáše Volfa nahrával hlavně dovozcům. "V těchto měsících se výhoda převalí spíše na stranu exportu, protože vývozci budou inkasovaná eura směňovat za více korun. Tomu přispěla především Česká národní banka, která pokračuje s uvolňováním měnové politiky," dodal. mib mhaAnalytici: Český průmysl v květnu klesl nejvýrazněji od září loňského roku
Praha 8. července (ČTK) - Český průmysl podle analytiků v květnu meziročně klesl nejvýrazněji od září loňského roku. Šance na jeho rychlé zotavení jsou mizivé, očekávaný mírný letošní růst se chystají revidovat směrem k nule. Vyplývá to z vyjádření expertů, které oslovila ČTK. Průmyslová produkce v Česku v květnu zrychlila meziroční pokles na 3,2 procenta, v dubnu se snížila o 0,4 procenta. "Obtížné časy v průmyslu pokračují. Meziroční statistika byla sice v květnu mírně zkreslena zvýšenou srovnávací základnou z loňského roku, ovšem to představuje jen velmi slabou útěchu," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. I meziměsíčně totiž podle něj v červených číslech zůstává 13 z 22 sledovaných zpracovatelských odvětví, tedy většina, což již na statistické efekty svádět nelze. Ještě varovněji vyznívá dlouhodobé srovnání, podle nějž je výkon českého průmyslu momentálně podobný jako v dubnu roku 2017, tedy před těžko uvěřitelnými sedmi lety, poznamenal. "Hlavní zásluhu na meziročním propadu měl automobilový průmysl, který až do února držel celé odvětví nad vodou. Dva měsíce po sobě je ale v minusu, a to nejenom v důsledku vysokého srovnávacího základu, ale opět i vynuceným výpadkům v důsledku chybějících vstupů," uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Žádný pozitivní náznak však podle něj zatím není vidět ani v dalších průmyslových oborech. "Stále více začíná být vidět, že průmysl nemá problém jen s cyklem, ale podobě jako i ten německý s konkurenčními handicapy na mezinárodním trhu," dodal. Podmínky ve výrobě naznačují podle indexu PMI přetrvávající útlum, který je mimo jiné důsledkem váznoucích zakázek ze zahraničí, upozornil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. I aktuální statistika nových objednávek ukazuje podle něj spíš na klesající trend než na oživení. Brzdou odvětví je i snižující se ziskovost firem, která se odráží do slabé investiční aktivity. Průmysl se tak zřejmě postaví na nohy až v pozdější části roku v návaznosti na svižnější růst spotřeby domácností, odhadl. Zlepšení průmyslu v příštích měsících příliš pravděpodobné není, doplnil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Poslední konsensus ekonomů sice předpokládá, že tuzemský průmysl letos vzroste o 1,3 procenta, odhad však bude podle něj patrně brzo revidován ve světle posledních čísel směrem dolů. Od ledna do května totiž tuzemský průmysl klesá o 1,3 procenta, podotkl. Hradil by za úspěch považoval, kdyby průmysl letošní rok zakončil alespoň na nulovém růstu. fd rdoZahraniční obchod ČR vykázal v květnu přebytek 13,6 mld. Kč, meziročně byl vyšší
Praha 8. července (ČTK) - Zahraniční obchod ČR skončil v květnu v přebytku 13,6 miliardy korun, meziročně byl vyšší o 4,4 miliardy korun. Výsledek kladně ovlivnil zejména obchod s elektrickými zařízeními. Naopak negativní vliv mělo mimo jiné obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji. Předběžné údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Bilance prvních pěti měsíců letošního roku skončila v přebytku a dohromady přesáhla celkovou bilanci loňského roku. "Z hlediska vývozu a dovozu kromě tradičního obchodu s motorovými vozidly vzrostl v květnu nejvíce vývoz i dovoz počítačů, elektronických a optických přístrojů, naopak větší poklesy na obou stranách obchodu se projevily u elektrických zařízení a strojů a zařízení," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Vývoz meziročně stoupl o 1,2 procenta na 388,4 miliardy korun, zatímco dovoz zůstal zhruba na stejné úrovni jako v předchozím roce, tedy 374,8 miliardy korun. Letošní květen měl stejný počet pracovních dní jako loňský. V meziměsíčním srovnání a po sezonním očištění vývoz i dovoz klesly, o 3,2 procenta a 2,1 procenta. Obchod s elektrickými zařízeními, který zlepšil celkovou bilanci, se meziročně zlepšil o 6,4 miliardy korun. Výsledek zahraničního obchodu podle statistiků příznivě ovlivnil také o čtyři miliardy korun nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a kladné saldo obchodu s motorovými vozidly, které vzrostlo o 2,7 miliardy korun. Obchod a počítači a dalšími elektronickými přístroji naopak vykázal o 5,2 miliardy korun vyšší deficit. U obchodu s rafinovanými ropnými produkty stoupl deficit o 4,1 miliardy a se základními kovy o 1,8 miliardy korun. U obchodování se státy Evropské unie se přebytek meziročně zvýšil o 2,2 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo unii klesl o 1,8 miliardy korun. jhr rdoStudie: V 1. pololetí zbankrotovalo meziročně o sedm procent víc podnikatelů
Praha 7. července (ČTK) - V první polovině letošního roku bylo vyhlášeno 2845 bankrotů podnikatelů, o sedm procent více než ve stejném období loni. Bylo podáno 2929 návrhů na bankrot, o dvě procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou společnost CRIF dnes poskytla ČTK. Počet bankrotů za letošní první pololetí je však nižší než ve stejném období roku 2022 a 2021. "Růst počtu bankrotů podnikatelů zatím není nijak dramatický. Podíl nevýkonných úvěrů podnikatelů sice letos mírně stoupá, stále je však na nižší úrovni než v roce 2023. Objem vkladů podnikatelů i nadále vysoko převyšuje objem jejich úvěrů, i když úvěry vykazují letos o něco vyšší dynamiku než vklady," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. V červnu bylo v ČR vyhlášeno 459 bankrotů podnikatelů, což bylo o 41 méně než v květnu. Zároveň bylo podáno 440 insolvenčních návrhů, meziměsíčně o 114 méně. Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v červnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 74, a v Praze, kde jich bylo 58. Naopak nejméně bankrotů zaznamenal Zlínský kraj se 13 případy a kraj Vysočina se 14. Nejvíce zasaženým odvětvím bylo stavebnictví, kde bylo vyhlášeno 113 bankrotů, následuje obchod s 66 bankroty. Nejnižší počet bankrotů byl ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody, kde bylo po dvou bankrotech. Meziročně se počet bankrotů nejrychleji zvýšil v odvětví vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, o 26 procent, přesto i nadále patří k nejméně rizikovým. Nadprůměrnou dynamiku vykázalo rovněž odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou s růstem o 19 procent. Naopak v obchodu, který je poznamenán značnou fluktuací podnikatelů, se počet bankrotů meziročně o desetinu snížil. Za posledních 12 měsíců zbankrotovalo v ČR 5160 podnikatelů, což představuje meziroční růst o čtyři procenta. Na každých 10.000 aktivních podnikatelů připadlo v posledních 12 měsících 47 bankrotů. Nejvyšší míru bankrotů vykázal v tomto období Karlovarský kraj s 80 bankroty na 10.000 podnikatelů, následovaný Moravskoslezským a Libereckým krajem se shodně 69 bankroty. Naopak nejnižší míru bankrotů měli v daném období podnikatelé ve Zlínském se 33 a Středočeském kraji a v Praze shodně se 34 bankroty na 10.000 podnikatelů. fd ptdAnalytici čekají červnovou inflaci blízko květnových 2,6 procenta
Praha 7. července (ČTK) - Meziroční inflace se v červnu zřejmě udržela poblíž květnové úrovně 2,6 procenta. Analytici oslovení ČTK ji očekávají v rozmezí 2,5 až 2,7 procenta. Mírně optimističtější je prognóza České národní banky (ČNB), podle níž by mělo tempo růstu spotřebitelských cen v meziročním vyjádření zpomalit na 2,4 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o červnové inflaci ve středu. "Červnovou inflaci tlumilo meziměsíční zlevňování pohonných hmot a pravděpodobně také oděvů, obuvi a výrobků pro domácnost. Mírný růst cen očekáváme v kategoriích bydlení a potravin, nejsvižnější pak bude zdražování u rekreací a také stravování a ubytování," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "V souhrnu podle našeho odhadu cenová hladina meziměsíčně narostla o 0,3 procenta, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 2,5 procenta," dodal. Analytici Raiffeisenbank naopak předpokládají mírné zrychlení inflace na 2,7 procenta. "Z pravidelného šetření průměrných cen vybraných výrobků Českým statistickým úřadem totiž vyplývá, že u většiny sledovaných položek došlo k meziměsíčnímu nárůstu cen. Ačkoli ceny pohonných hmot v meziměsíčním srovnání klesají, tak meziročně přispívají k vyšší inflaci, jelikož v minulém roce ceny na čerpacích stanicích byly ještě na nižších úrovních. Dynamika růstu cen ve službách se bude nejspíše pohybovat v intencích celého letošního roku okolo pěti procent, a zůstane tak nadále jednou z hlavních oblastí, kde se inflaci ještě nepodařilo zkrotit," uvedli. Proti květnu se podle nich spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta. Česká národní banka (ČNB) ve své jarní prognóze očekává v červnu meziroční inflaci 2,4 procenta. Predikce byla vypracována na počátku května, pro květen je předpokládala 2,5 procenta. Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, ale po dvou měsících znovu vzrostla k horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Za celý letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy ministerstva financí bude 2,7 procenta. str mhaSpokojenost s životní úrovní domácností je větší než s hospodářskou situací země
Praha 1. července (ČTK) - Životní úroveň vlastní domácnosti považují za dobrou téměř tři pětiny Čechů. Při hodnocení aktuální ekonomické situace země jsou ale lidé výraznější kritičtější, jako špatnou ji vnímá téměř polovina obyvatel. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s výsledky z letošního jara je nynější hodnocení ekonomické situace Česka méně negativní a méně pesimističtí jsou lidé i v očekáváních do budoucna. Životní úroveň své domácnosti hodnotí jako dobrou 59 procent Čechů, opačné hodnocení zvolilo osm procent dotázaných. Třetina respondentů uvedla, že životní úroveň jejich domácnosti není ani dobrá, ani špatná. Hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti se podle sociologů zlepšuje s rostoucím příjmem a stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Posiluje rovněž s rostoucí spokojeností s vlastním životem, jakož i s ekonomickou a politickou situací v zemi. Nejenom v porovnání s průzkumem z jara se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti významně nezměnilo. "Během posledních let jde o stabilní rozložení domácností včetně jejich sociodemografických charakteristik," uvedli autoři průzkumu. Výraznější změnu naopak průzkum zaznamenal u hodnocení současné ekonomické situace země. Jako dobrou ji označilo 17 procent respondentů a naopak jako špatnou 47 procent. Ambivalentní odpověď, tedy "ani špatná, ani dobrá," vybralo 36 procent lidí. Oproti šetření z letošního jara se hodnocení ekonomické situace země výrazně zlepšilo. Podíl negativních opovědí klesl o 11 procentních bodů. Tento pokles byl kompenzován převážně nárůstem odpovědí "ani dobrá, ani špatná." Na hranici významnosti je podle autorů průzkumu tříprocentní nárůst pozitivního hodnocení. Z výzkumu dále vyplývá, že necelá pětina obyvatel očekává v letošním roce zlepšení hospodářské situace v České republice. Naopak zhoršení se obává třetina lidí a polovina dotázaných má za to, že se ekonomická situace v tomto roce nezmění. V porovnání s výsledky obdobného průzkumu z loňského roku zásadně ubylo lidí očekávajících zhoršení situace. Jejich podíl klesl z poloviny na třetinu dotázaných. Tento pokles se ale na druhou stranu nepromítl do podílu optimistů, který stagnoval. Došlo tak k odpovídajícímu nárůstu podílu těch, kdo nepočítají se změnou. Aktuální výzkum tak prodloužil trend nastoupený v lednu 2020. "Hodnocení se dostalo na úroveň posledního předcovidového roku a je otázkou, zda trend poklesu pesimistů bude pokračovat na úroveň let 2015-2018, kdy tvořili zhruba osminu populace," uvádí CVVM. Data pro aktuální průzkum sbíralo CVVM od 15. března do 2. června. Na otázky odpovídalo 951 obyvatel ČR ve věku od 15 let. dto mhaVI.
červen
Dnes naposledy jde v bankách vyměnit neplatné bankovky s tenkým proužkem
Praha 30. června (ČTK) - Dnes je poslední den, kdy si lidé mohou v bankách vyměnit bankovky v nominální hodnotě 100 až 2000 korun, jejichž platnost skončila před dvěma lety. Neplatné bankovky lze rozeznat podle tenčího svislého stříbřitého proužku nebo podle data vydání 1995 až 1999. Od pondělí bude možné tyto bankovky vyměňovat pouze na pokladnách České národní banky (ČNB). Platnost bankovek vydaných v letech 1995 až 1999 skončila ke konci června 2022. Od té doby není možné je využívat v běžném platebním styku, obchodníci mají právo je odmítnout. Pokud je přijmou, nesmí je znovu uvádět do oběhu. Podle centrální banky zůstává nyní v oběhu zhruba 41 milionů kusů těchto neplatných bankovek. Nejvíc, zhruba 20 milionů kusů, je stokorun, následují dvousetkoruny, kterých je zhruba 13,5 milionu. Z oběhu k výměně nepřišlo také 4,5 milionu tisícikorun, 1,9 milionu pětisetkorun a 1,1 milionu dvoutisícikorun. Neplatné bankovky lze poznat podle stříbřitého proužku. Neplatné vzory ho mají tenký a při naklopení se jeho barva nemění. Naopak platné bankovky mají širší proužek, který při naklopení mění barvu z hnědofialové na zelenou. Neplatné bankovky je také možné poznat podle letopočtu vydání. Od pondělí bude možné vyměňovat neplatné bankovky pouze na pokladnách ČNB, a to po neomezenou dobu. Pokladny jsou na jejích pracovištích v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích. Ke konci října ale ČNB provoz pokladen v Plzni, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích ukončí. Ostatní čtyři pobočky budou fungovat beze změny. Výměna se netýká bankovek v hodnotě 5000 korun. Zůstávají v platnosti jak ve starém vzoru s tenkým proužkem, tak v novém vzoru se silnějším proužkem. str snmČNB: Dluhy českých domácností u bank v květnu vzrostly na 2,293 bilionu Kč
Praha 28. června (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank v květnu meziměsíčně vzrostly o 12,5 miliardy korun na 2,293 bilionu korun. Zadlužení firem kleslo o 7,2 miliardy korun na 1,396 bilionu korun. V meziročním srovnání byl objem úvěrů u domácností vyšší o 91,8 miliardy Kč a u nefinančních podniků o 105,4 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). "Růst zadlužení postupuje vcelku stabilním tempem. V souvislosti s poklesem sazeb a oživením realitního trhu však v posledních měsících zesiluje růst hlavně na hypotékách a úvěrech na bydlení," řekl ČTK hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. V létě očekává zpomalení tempa růstu zadlužení, protože v letních měsících se zpravidla poptávka po úvěrech snižuje. Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně stoupl o zhruba 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti přešli do České spořitelny. Většinu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. V květnu se objem těchto úvěrů meziměsíčně zvýšil o 0,5 procenta na 1,77 bilionu Kč, což bylo 77 procent všech dluhů domácností. Objem dluhů firem v minulosti kolísal. Loni od března, kdy činil 1,265 bilionu korun, trvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Poté se opět postupně až do letošního dubna zvyšoval. Velkou část dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. V květnu jejich objem dosáhl 751 miliardy Kč, což bylo 54 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru. Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V květnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB. ktp str rdoČNB snížila úrokovou sazbu o půl bodu na 4,75 pct., koruna oslabila
Praha 27. června (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Pro návrh hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva chtěli pouze pokles o čtvrt procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci řekl, že v budoucnu bude bankovní rada ke snižování sazeb přistupovat opatrně a pravděpodobně tempo poklesu zpomalí, případně snižování pozastaví. Pokles sazeb o půl procentního bodu podle analytiků mírně překvapilo trh. Koruna v reakci na rozhodnutí ČNB oslabila, obchodování uzavřela na 25 Kč/EUR. Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. V letošním roce úrokové sazby snížila čtyřikrát vždy o půl procentního bodu. Aktuální sazby jsou podle Michla stále výrazně restriktivní a přesahují současnou i očekávanou inflaci. Na dalších jednáních bude centrální banka vyhodnocovat nové údaje o vývoji ekonomiky a na jejich základě se rozhodne o dalších krocích. 'Je více pravděpodobné, že dalším krokem bude buď snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, nebo zastavení snižování sazeb než pokračování kroků snížení sazeb o 0,50 (procentního bodu). Zároveň si ale necháváme všechny možnosti otevřené,' řekl guvernér. Michl zdůraznil, že boj s inflací nekončí a bankovní rada bude pokračovat v přísné měnové politice, aby se inflace stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,6 procenta. Za jedno z rizik působících ve směru vyšší inflace Michl označil zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Zároveň ale bankovní rada konstatovala, že přes sedmiprocentní růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nevzniká mzdově-inflační spirála. Dalšími proinflačními riziky jsou podle guvernéra vyšší setrvačnost růstu cen služeb a oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. Rozhodnutí bankovní rady bylo pro finanční trh mírným překvapením. Z pohledu analytika Cyrrusu Víta Hradila se ČNB dnes zachovala pochopitelně, když si ze dvou podobných možností vybrala tu odvážnější. Úroky v Česku podle něj i nadále působí restriktivně. Pokud by se přesto v blízké době ukázalo, že inflace není dosud definitivně poražena, má ČNB možnost kdykoliv pokles sazeb zastavit, v krajním případě i zvrátit, uvedl. Česká ekonomika ovšem momentálně potřebuje vzpruhu a levnější úvěry jí mohou pomoci, doplnil. Koruna v reakci na snížení sazeb oslabila. Bezprostředně po oznámení se kurz koruny vůči jednotné evropské měně propadl až na 25,02 Kč/EUR. Později sice korigovala k úrovni okolo 24,94 CZK/EUR, aby se v podvečer vrátila opět k 25korunové hranici. Obchodování česká měna uzavřela na 25 korunách, proti středě o 11 haléřů slabší. Analytici upozornili, že snížení základní úrokové sazby se nemusí bezprostředně projevit zlevněním hypoték. 'Banky se při určování úrokových sazeb na hypotečních úvěrech řídí jinými ukazateli,' uvedl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský. Poslední dobou se nesnižují a ceny zdrojů kolísají. str rotAnalytici: Bankovní rada ČNB dál sníží sazby, otázkou je, jak výrazně
Praha 23. června (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, otázkou ale zůstává rozsah tohoto kroku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Mírně větší pravděpodobnost dávají snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta, nelze ale podle nich vyloučit ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny. "Relativně optimistické hodnoty tuzemské inflace v kombinaci s nadále slabým výkonem ekonomiky hovoří ve prospěch zopakování předchozího snížení o 0,50 procentního bodu. K opatrnosti naopak nabádá probíhající oživení spotřeby domácností, které by v kombinaci s nadále živými vzpomínkami na nedávnou divokou inflační vlnu mohlo cenový růst opět vzkřísit. Pomyslným jazýčkem na vahách by pro bankéře mohl být kurz české koruny, která byla v poslední době silnější, než ČNB předpokládala, čímž otevřela prostor pro svižnější pokles sazeb," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Mírně větší pravděpodobnost ale dává tomu, že v bankovní radě zvítězí opatrnost a základní sazba klesne na pět procent. Významný vliv měnového kurzu na rozhodování ČNB předpokládá analytik ČSOB Dominik Rusinko. Upozornil přitom, že koruna začala v posledních dnech oslabovat, a to i s ohledem na vyjádření členů bankovní rady o možném snížení základní sazby o půl procentního bodu. "Samotné koruně se vidina razantnějšího poklesu sazeb evidentně nezamlouvá, z pohledu tržních sázek by totiž šlo o negativní překvapení," uvedl Rusinko. I z toho důvodu očekává spíš snížení sazeb o 0,25 procentního bodu. Na slábnoucí korunu upozornil i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Tržní prostředí se může dále zkomplikovat příští týden z titulu zvýšené citlivosti trhu na rizika francouzských voleb," uvedl. "V závislosti na tržním sentimentu a vývoji kurzu koruny v příštím týdnu před samotným měnovým jednáním ČNB tak nakonec může bankovní rada dojít k závěru, že opatrnější pokles sazeb bude v současném tržním prostředí bezpečnější strategií. To je scénář, kterému nakonec dáváme nepatrně vyšší šanci," dodal. Také generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler očekává, že navzdory inflaci blízko dvouprocentního cíle ČNB zvolí bankovní rada nakonec opatrnější postup a sníží sazby o čtvrt procentního bodu. "Do překotného snižování sazeb se ČNB nebude pouštět ani nadále, je dokonce možné, že některá další měnová jednání bankovní rady v druhé polovině roku budou bez snížení sazeb. Taková situace bude znamenat, že banky se nebudou pouštět do výraznějšího zlevňování úvěrů, ať už hypoték nebo financování firem," uvedl. "Bez ohledu na to, zdali sazby sníží, či nikoliv, na hypoteční trh nebude mít v nejbližší době žádný vliv. Díky dražším zdrojům banky nemají kam sazby snižovat, jejich náklady závisí na ceně peněz na mezibankovním trhu a ty jsou dnes o zhruba jedno procento dražší, než byly v březnu tohoto roku," konstatoval hypoteční specialista Bidli Daniel Horňák. Zlevnění hypoték bez ohledu na rozhodnutí ČNB nečeká ani hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. "Ač sazba na minulém zasedání ČNB klesla na 5,25 procenta, banky přesto nezlevnily své hypotéky a také vyčkávají. Pokud banky nabízí sazby pod pětiprocentní hranici, jedná se o akční ceny hlavně pro velmi krátké fixace na dva až tři roky," uvedla. Podle Tomáše Jíchy z ATRIS investiční společnosti by ekonomice prospělo výraznější snížení sazeb, ačkoli ho nyní neočekává. "Razantnější snížení sazeb mohlo více rozhýbat ekonomiku, přinést do ní více peněz, a to i z úložek občanů, kteří teď drží své prostředky na nezvykle výnosných termínovaných vkladech. V úvěrových produktech pro podnikatele by přiblížení úrokových sazeb koruny k úrokovým sazbám eura přineslo méně úvah o financování na bázi eura a snížilo by zatížení podniků stávajícím korunovým financováním," uvedl. str ptdAktivita v podnikatelském sektoru eurozóny v červnu výrazně zpomalila
Brusel 21. června (ČTK) - Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny se v červnu výrazně zhoršila, uvedla dnes v předběžné zprávě společnost SP Global. Nečekané zpomalení aktivity v soukromém sektoru přitom registrují obě největší ekonomiky, tedy jak německá, tak i francouzská. Aktivita za celou eurozónu se přesto udržela v růstovém pásmu, kde je už čtvrtým měsícem. Poprvé od února ale klesla poptávka. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, v červnu klesl na 50,8 bodu z květnové hodnoty 52,2 bodu. Hodnota za květen je po zpřesnění dat o desetinu bodu slabší, než před měsícem uváděla předběžná zpráva. Hodnotu indexu na základě dat SP Global zveřejňuje německý finanční ústav Hamburg Commercial Bank (HCOB). Pokud je index nad 50 body, signalizuje to růst aktivity, cokoliv pod 50 body je pokles. Analytici v anketě agentury Reuters naopak očekávali, že aktivita se v červnu dál zlepší a že souhrnný index dosáhne na 52,5 bodu. Známky zhoršení vykazuje dominantní sektor služeb, zatímco propad v průmyslu se ještě prohloubil - v útlumu je už téměř dva roky. Dílčí index pro sektor služeb klesl na 52,6 z květnové hodnoty 53,2 bodu, zatímco dílčí index pro zpracovatelský sektor se snížil na 45,6 ze 47,3 bodu. Analytici čekali u obou indexů naopak zlepšení, u služeb na 53,5 a ve zpracovatelském sektoru na 47,9 bodu. Zhoršení se dostavilo navzdory tomu, že Evropská centrální banka (ECB) dlouho dopředu avizovala první snížení úrokových sazeb od roku 2019, k němuž přistoupila začátkem tohoto měsíce. Hlavní sazba je tak nyní v eurozóně na 4,25 procenta, depozitní sazba na 3,75 procenta. Analytici přitom očekávají, že díky zmírnění inflačních tlaků ECB v letošním roce sníží sazby ještě dvakrát. "Končí oživení ve výrobním sektoru dříve, než začalo? Sektor služeb nadále drží eurozónu nad vodou," řekl hlavní ekonom HCOB Cyrus de la Rubia. Index nových zakázek se snížil na čtyřměsíční minimum 49,2 bodu z květnové hodnoty 51,6 bodu. Index produkce klesl ještě výrazněji a z květnové hodnoty 49,3 bodu se dostal na 46 bodů. Útlum se projevuje mimo jiné v tom, že továrny už třináctým měsícem v řadě snižují počet pracovníků. Index zaměstnanosti klesl na 47,5 z květnových 47,9 bodu. Souhrnný index PMI pro Německo za červen předběžně klesl na 50,6 z květnového hodnoty 52,4 bodu, zatímco srovnatelný index pro Francii klesl na 48,2 z květnových 48,9 bodu. Analytici čekali v obou zemích zlepšení - v Německu na 52,7 a ve Francii na 49,5 bodu. sprČNB: Zahraniční dluh ČR v 1. čtvrtletí stoupl o 230,6 mld. na 4,853 bilionu Kč
Praha 21. června (ČTK) - Zahraniční dluh České republiky v letošním prvním čtvrtletí stoupl o 230,6 miliardy korun, ke konci března činil 4,853 bilionu korun. To představovalo 65,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně byl dluh o 519 miliard korun vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Přes 77 procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,6 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu. Z hlediska jednotlivých sektorů vzrostla podle ČNB v prvním čtvrtletí zadluženost u všech hlavních ekonomických sektorů. "V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů, který zaujímá 46,2 procenta celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku nárůstu stavu obchodních úvěrů a půjček čerpanými tuzemskými podniky ze zahraničí," uvedla ČNB. U bankovního sektoru včetně ČNB byl podle centrální banky určující pro vývoj zadluženosti nárůst krátkodobých půjček a vkladů přijatých ze zahraničí a u vládních institucí bylo zvýšení stavu zahraničního dluhu důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 38,4 procenta a u vládních institucí to bylo 15,4 procenta. Z hlediska instrumentů jsou ve struktuře zahraničního dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. V souhrnu podle ČNB představovaly 54 procent zahraničního dluhu. "V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 48,8 procenta z celkových dluhových pasiv," doplnila ČNB. fsl ptdMMF varuje před dopady generativní umělé inteligence na trh práce
Washington 17. června (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes varoval, že rozvoj generativní umělé inteligence (AI) by mohl mít velké negativní dopady na trh práce a mohl by prohloubit nerovnosti ve společnosti. Fond vyzval vlády, aby své ekonomiky před negativními důsledky generativní AI více chránily, informoval list Financial Times. Vlády by podle MMF měly například zlepšit pojištění pro případ nezaměstnanosti. Fond upozornil, že generativní AI by na rozdíl od dřívějších technologií, které ovlivnily trh práce, mohla vést k zániku pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci. Generativní AI má podle fondu obrovský potenciál v oblasti zvyšování produktivity práce, zároveň však "vyvolává silné obavy ohledně rozsáhlého narušení trhu práce a rostoucí nerovnosti". Termínem generativní umělá inteligence jsou označovány systémy, které na základě tréninku na obrovském množství dat dokážou vytvářet výstupy ve formě textů či obrázků v reakci na zadání uživatele. Do povědomí široké veřejnosti se dostaly zejména díky předloňskému bezplatnému zpřístupnění chatovacího programu ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem. Umělá inteligence se v poslední době dostává do centra pozornosti regulačních úřadů po celém světě. Členské státy Evropské unie minulý měsíc definitivně potvrdily nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy v zemích mimo evropský blok. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci. Nová pravidla mají zajistit, aby umělá inteligence byla důvěryhodná a bezpečná, aby respektovala základní práva EU a aby podporovala inovace. Podle MMF je nyní potřeba upravit vzdělávací a školící systémy tak, aby pracovníky připravovaly na rychle se měnící podmínky na trhu práce v budoucnosti a kladly větší důraz na celoživotní vzdělávání, píše Financial Times. "Chceme, aby lidé byli schopni v širším měřítku těžit z potenciálu, který tato technologie (generativní AI) nabízí," uvedla podle listu Era Dablaová-Norrisová z MMF. "Chceme zajistit, aby vznikaly příležitosti pro lidi," dodala. Upozornila nicméně, že změny mohou být pro pracovníky "bolestivé". MMF již v lednu odhadl, že umělá inteligence bude mít vliv na téměř 40 procent pracovních míst po celém světě. pmh ank
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.