Finance

Global Payments koupí za 22,7 miliardy USD platební firmu Worldpay

New York/Atlanta (USA) 17. dubna (ČTK) - Americká společnost Global Payments, která se zabývá zpracováním plateb, koupí za 22,7 miliardy USD (téměř 501 miliard Kč) konkurenční společnost Worldpay. Získá ji od firmy FIS a od soukromé investiční společnosti GTCR. Akvizicí si rozšíří globální působnost a upevní postavení na trhu, aby mohla lépe konkurovat velkým podnikům. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. V rámci transakce také Global Payments prodá svoji divizi služeb pro vydavatele karet, která nabízí zpracování karetních transakcí a služby spojené s účty. Za 13,5 miliardy USD ji koupí finančně technologická společnost FIS. Dohoda umožní společnosti Global Payments propojit její aktivity v oblasti služeb pro malé a střední firmy se silným postavením Worldpay u on-line a korporátních plateb. Společně tak vytvoří komplexnější nabídku pro široké spektrum zákazníků. Vznikne platební gigant, který bude obsluhovat více než šest milionů zákazníků a zpracovávat asi 94 miliard transakcí v hodnotě 3,7 bilionu USD ve více než 175 zemích. Podniky zabývající se zpracováním plateb, mezi něž patří i Visa a Mastercard, zprostředkovávají finanční transakce mezi zákazníky, podniky a bankami. Růst v tomto odvětví podporuje poptávka spotřebitelů a podniků po elektronických platbách a bankovnictví. Společnost FIS koupila firmu Worldpay v roce 2019, a to za 43 miliard USD. V roce 2023 ale prodala 55procentní podíl ve Worldpay investiční firmě GTCR v rámci transakce, která Worldpay ocenila na 18,5 miliardy USD. Prodej přišel poté, co firma začala ztrácet postavení na trhu vůči tradičním konkurentům i rychle rostoucím fintechovým start-upům, napsala agentura Reuters. Část ceny bude vyplacena v akciích, GTCR tak podle smlouvy získá ve sloučené společnosti téměř 15procentní podíl. Očekává se, že transakce bude dokončena v první polovině příštího roku, schválit ji musejí antimonopolní úřady. irl spr

ECB snížila úrokové sazby o čtvrt bodu, depozitní sazbu na 2,25 procenta

Frankfurt/Praha 17. dubna (ČTK) - Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na dnešním zasedání podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. ECB to uvedla v tiskové zprávě. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně. Dnešní rozhodnutí bylo jednomyslné. I ti členové rady, kteří jsou spíše takzvaní jestřábi prosazující boj proti inflaci prostřednictvím vyšších sazeb, souhlasili, že obchodní válka výrazně změnila ekonomický výhled, uvedla agentura Reuters. "Zvýšená nejistota pravděpodobně sníží důvěru domácností a firem. Nepříznivá a volatilní reakce trhu na obchodní napětí pravděpodobně povede ke zpřísňování podmínek financování," uvedla na tiskové konferenci po oznámení výsledku zasedání k měnové politice prezidentka ECB Christine Lagardeová. Tyto faktory podle centrálních bankéřů mohou dál zhoršovat hospodářský výhled eurozóny. Dezinflace, tedy zpomalování růstu spotřebitelských cen, postupuje podle plánu, uvedla také Lagardeová s tím, že v březnu klesla základní i jádrová inflace. "Lze očekávat, že důležité politické iniciativy, které byly zahájeny na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU s cílem zvýšit výdaje na obranu a investice do infrastruktury, podpoří zpracovatelský průmysl, což se odráží i v nedávných průzkumech," dodala Lagardeová. ECB podle své šéfky zůstává i nadále odhodlána zajistit udržitelnou inflaci kolem dvouprocentního cíle a pro další měnová rozhodnutí bude sledovat ekonomická data. "ECB neposkytla informace o svých dalších plánovaných krocích, ale trhy v současnosti vidí nejpravděpodobněji scénář, že ECB letos sníží úrokové sazby ještě třikrát, čímž se depozitní sazba do konce roku dostane na 1,5 procenta," sdělil ČTK analytik Portu Marek Malina. "Ještě začátkem roku se počítalo s úrovní dvou procent. Ve snaze ochránit ekonomiku před dopady cel však mohou centrální bankéři přistoupit k výraznějšímu snižování sazeb i za cenu, že se bude inflace déle držet nad cílovými dvěma procenty," dodal. Přestože americký prezident Donald Trump zatím pozastavil velkou část avizovaných cel, řada z nich zůstává v platnosti a kolísavost na finančních trzích už ekonomice uškodila, píše Reuters. Ještě před dnešním rozhodnutím Rady guvernérů dal Trump na síti Truth Social přístup ECB do kontrastu s politikou americké centrální banky Fed a jejího šéfa Jeroma Powella. Ten podle Trumpa vždy jedná "pozdě a špatně". Volal zároveň po tom, aby Fed rovněž snížil úrokové sazby a Powell co nejdříve skončil ve funkci. Lagardeová na dotaz ohledně tohoto výroku odpověděla, že Powell je její "vážený kolega a přítel". Zdůraznila, že základní princip činnosti ECB je nezávislost. ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Od té doby depozitní sazbu snížila sedmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Sazba je tak nyní nejníže od konce listopadu 2022, kdy činila přesně dvě procenta. V červenci 2022 začala ECB sazby zvyšovat s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, předloni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do loňského června pak držela úroky beze změny. Statistický úřad Eurostat ve středu potvrdil, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu zpomalil na 2,2 procenta z únorového tempa 2,3 procenta. Inflace se tak přibližuje k dvouprocentnímu cíli ECB. boz spr

Turecká centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 46 procent

Ankara 17. dubna (ČTK) - Turecká centrální banka dnes překvapivě zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 46 procent z dosavadních 42,5 procenta. Snaží se tak obnovit důvěru investorů poté, co růst politického napětí v zemí a celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa vedly k rozsáhlým prodejům turecké měny, napsala agentura Bloomberg. Investory znepokojilo zejména březnové zatčení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua, který je významným opozičním politikem a oponentem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Zatčení vyvolalo v Turecku největší vlnu protestů za posledních více než deset let. Turecká lira se v březnu propadla na rekordní minimum vůči americkému dolaru, pokles vykázaly rovněž ceny tureckých dluhopisů. To přimělo turecké úřady k opatřením ke stabilizaci situace na finančních trzích. Podle odhadů vynaložila turecká centrální banka na podporu domácí měny kolem 50 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu Kč), píše Bloomberg. Většina analytiků předpokládala, že turecká centrální banka dnes základní sazbu ponechá beze změny. Překvapivé zvýšení sazby vedlo k mírnému posílení turecké liry, napsala agentura Reuters. pmh jd

Šéf Fedu: Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní

Chicago (USA) 16. dubna (ČTK) - Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní. V projevu v Ekonomickém klubu v Chicagu to dnes řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Se změnou úroku Fed podle něj vyčká, dokud nebude jasný dopad cel. Spotřebitelské výdaje rostou jen mírně, nálada se zhoršuje a odhady růstu ekonomiky pravděpodobně ovlivní i nedávný příliv dovozů, kdy se firmy snažily předzásobit, než začnou platit nová cla. Navzdory zvýšené nejistotě a rizikům poklesu je americká ekonomika podle Powella stále v solidní pozici. Dosavadní údaje však naznačují, že tempo růstu v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňským rokem zpomalilo. Externí analytici vidí další zpomalování růstu v letošním roce, zatímco domácnosti a podniky hlásí prudký pokles nálady a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího výhledu. Do značné míry to je odrazem obav z obchodní politiky, dodal Powell s odkazem na časté změny v celní politice prezidenta Donalda Trumpa. Powell zopakoval komentáře ze začátku tohoto měsíce. Poznamenal, že dopad rychlých změn v celních poplatcích a dalších politických změn se "stále vyvíjí", ale pravděpodobně bude větší, než se čekalo, vzhledem k rozsahu cel, která chce Trump zavést. I když jednání mezi USA a jejich obchodními partnery mohou cla nakonec snížit. Prozatím by Fed mohl podle Powella ponechat základní úrokovou sazbu stabilní a počkat na vyjasnění situace, než začne uvažovat o dalších úpravách. Základní úroková sazby v USA se od loňského prosince nachází v rozmezí 4,25 procenta až 4,50 procenta, předtím ji Fed několikrát snížil. Posouzení pravděpodobného dopadu cel bude zřejmě centrálním bodem nadcházející debaty Fedu o tom, zda ponechat základní úrokovou sazbu beze změny, snížit ji, či zvážit její zvýšení. Cla podle Powella s vysokou pravděpodobností vyvolají alespoň dočasné zrychlení inflace. Existuje však riziko, že by dopady na inflaci mohly být trvalejší. Powell dodal, že měřítka krátkodobých inflačních očekávání se kvůli clům výrazně posunula vzhůru. Dlouhodobější očekávání, která Fed sleduje nejpečlivěji, ale zůstávají v souladu s inflačním cílem Fedu. Americká centrální banka má takzvaný duální mandát - vedle cenové stability pečuje také o to, aby v zemi byla maximální zaměstnanost. Trh práce podle Powella zůstává v solidní kondici a blízko maximální zaměstnanosti. irl spr

Do dlouhodobého investičního produktu dalo za rok a čtvrt peníze 150.000 Čechů

Praha 16. dubna (ČTK) - Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150.000 Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT), která to dnes sdělila ČTK. V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o tzv. DIP od začátku loňského roku. Lidé mohou odkládat peníze na důchod také prostřednictvím účastnických a transformovaných fondů penzijního připojištění, které má v ČR téměř polovina občanů. Peníze v DIP sloužící jako zajištění na stáří dosáhly koncem března 3,5 miliardy korun. Z tohoto objemu tvoří přibližně sedm procent depozita, 87 procent investiční fondy a ostatní investice šest procent. Pro srovnání v účastnických a transformovaných fondech penzijní společnosti na konci loňska spravovaly 618 miliard korun, z toho bylo 229 miliard Kč v účastnických fondech. "Poptávka po dlouhodobém investičním produktu v letošním roce zrychluje, když za první tři měsíce narostl celkový počet uzavřených DIP o třetinu, a to ze 116.000 ke konci roku 2024. I začátek roku 2025 tak potvrdil popularitu DIP jako produktu zajištění na stáří,“ komentovala čísla výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani. "Popularitu DIP potvrzuje jak počet uzavřených smluv, tak i nárůst hodnoty zainvestovaného majetku o třetinu. Mezi nejpopulárnější produkty v rámci DIP patří investiční fondy. Toto potvrzuje dlouhodobý trend vývoje investic v ČR," doplnil předseda asociace Jaromír Sladkovský. DIP během prvního roku fungování překonal svou popularitou i doplňkové penzijní spoření při jeho startu, řekl ČTK investiční specialista FinGO Jiří Fajt. Zásadní výhodou DIP je podle něj to, že investice splňující základní podmínky včetně trvání alespoň deset let a výběru nejdříve v 60 letech jsou při výběru osvobozeny od daně z výnosů v případě splnění daňového testu. Klient navíc může naplnit podmínku 120 měsíců trvání smlouvy i v případě, že přestane posílat příspěvky, což přináší výrazně větší flexibilitu v různých životních situacích, dodal. Propagace DIP nebyla ideální, protože ji stát sám aktivně nedělal, míní Fajt. Místo toho stát přenesl odpovědnost za komunikaci a distribuci na producenty finančních produktů a externí distribuci. To znamená, že klíčovou roli v šíření povědomí o DIP sehrály banky, investiční společnosti a finanční poradci. Právě díky nim se tento produkt dostal k tolika klientům, podotkl. fd dvd

Hypomonitor: Objem hypoték v březnu stoupl meziměsíčně o 29 pct na 32,8 mld. Kč

Praha 14. dubna (ČTK) - Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypotéky za 32,8 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o 29 procent. Nové úvěry bez refinancování stouply podobným tempem na 27,2 miliardy Kč. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,72 procenta na 4,68 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu. "Zejména v růstu prodejů vidíme zvýšenou dynamiku, ke které přispěla i únorová akční nabídka některých bank, kdy právě v březnu se podepisovala většina smluv z této nabídky. Aktuální čísla z hypotečního i nemovitostního trhu zároveň ukazují, že i přes relativně mírný pokles úrokových sazeb poptávka lidí po vlastním bydlení významně roste," uvedl manažer hypoték z Komerční banky Ondřej Šuchman. Nových hypoték v březnu přibylo na 6680, což je o 47 procent více než před rokem. Objem refinancovaných úvěrů, interně či z jiné instituce, v březnu stoupl na 5,7 miliardy Kč. To je o 45 procent více než průměrných 3,9 miliardy korun refinancovaných měsíčně v loňském roce. Průměrná realizovaná úroková sazba u nových hypoték je o 0,51 bodu níže, než byla před rokem, což snižuje měsíční splátky hypotéky přibližně o 1,4 procenta čistého příjmu žadatele, tedy o 1200 Kč. "Uvidíme, jak rychle a zda se se tržní očekávání přelije do rozhodnutí České národní banky, která asi v nejbližším období zůstane ostražitá kvůli pokračujícím inflačním tlakům ze sektoru služeb. Pokud ano, mohlo by to otevřít cestu k poklesu hypotečních sazeb k 4,25 procenta v průběhu druhé poloviny letošního roku," upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Průměrná velikost nově poskytnuté hypotéky v březnu mírně stoupla na 4,07 milionu Kč, tedy o téměř dvě procenta meziměsíčně. Je tak o 19 procent vyšší než před rokem. To odráží kombinaci vyšších cen nemovitostí, růstu mezd a nižších úrokových sazeb. Ve srovnání s průměrnou úrokovou hypoteční sazbou 2,8 procenta pro nové hypotéky v roce 2019 současná hypoteční sazba pro refinancování 4,66 procenta při zkrácení splatnosti úvěru zvedá měsíční splátky u průměrné hypotéky o víc než 1800 Kč, tedy asi o 3,8 procenta současné hrubé průměrné mzdy. fd dvd

S&P zhoršila výhled ratingu Maďarska na negativní kvůli fiskálním rizikům

Budapešť 12. dubna (ČTK) - Agentura Standard Poor's zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska na negativní kvůli rostoucím rizikům pro fiskální stabilitu způsobenou obchodními válkami, nižším přílivem peněz z fondů Evropské unie a vysokým nákladům na obsluhu dluhu v souvislosti s uvolněním rozpočtu před volbami v roce 2026. Rating dlouhodobých závazků potvrdila na úrovni BBB-, což je stupeň nad spekulativním pásmem. Negativní výhled však znamená, že by dalším rozhodnutím agentury mohlo být snížení ratingu. Maďarsko má největší vládní dluh ve střední Evropě. Dosahuje 73,5 procenta hrubého domácího produktu. "Revidovali jsme výhled dlouhodobého ratingu Maďarska BBB- na negativní, abychom zohlednili rizika pro veřejné finance země plynoucí z nejistého výhledu růstu, vysokých úrokových výdajů, snižujícího se přílivu prostředků z fondů EU a výdajových tlaků před napjatě očekávanými volbami," uvedla SP. Dodala, že by mohla rating snížit, pokud se zhorší fiskální výhled, eskalace obchodní války zvýší vnější tlaky, EU zruší velké množství finančních prostředků nebo pokud špatně nastavená politika centrální banky ovlivní forint a inflaci. Naopak zlepšení výhledu zpět na stabilní by mohlo způsobit rychlejší ozdravování veřejných financí, než se předpokládá, a pokud by se dluh Maďarska v poměru k HDP posunul na jasně klesající dráhu. Změnu výhledu by také mohl vyvolat pokrok v uvolňování pozastavených peněz z EU. To je ale podle SP před parlamentními volbami v příštím roce nepravděpodobné. SP také snížila prognózu růstu HDP na letošní rok na 1,5 procenta z říjnových tří procent. Letos také očekává rozpočtový deficit 4,5 procenta a příští rok čtyři procenta, což je v obou případech více, než si vláda stanovila za svůj cíl. Vláda letos čeká zvýšení HDP o 2,5 procenta. Maďarské ministerstvo hospodářství uvedlo, že změna výhledu je dočasná a předpokládá pozitivní změnu ve druhém pololetí. Ekonomika země stojí podle ministerstva na stabilních základech, což dokazuje i to, že rating zůstal v investičním pásmu, napsala agentura Reuters. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky. Pokud je rating ve spekulativním pásmu, nemohou do dluhopisů daného subjektu investovat velcí institucionální investoři, jako penzijní fondy. irl kpc

Skupina Creditas loni předběžně vydělala 3,9 miliardy Kč, o rok dřív 3,3 mld. Kč

Praha 11. dubna (ČTK) - Investiční skupina Creditas finančníka Pavla Hubáčka vytvořila v loňském roce předběžný čistý zisk 3,9 miliardy Kč. V rozhovoru, který dnes zveřejnil server Seznam Zprávy, to řekl ředitel skupiny Jiří Hrouda. O rok dříve skupina podle informací ČTK vydělala 3,3 miliardy korun. Creditas se podle Hroudy snaží růst organicky i prostřednictvím akvizic. "Máme za sebou rok plný expanzí a akvizic ve všech divizích našeho byznysu. S energetikou jsme vstoupili na slovenský a polský trh, takže posilujeme naši pozici ve střední Evropě. Dokončili jsme taky fúzi Banky Creditas s Max bankou. V naší bankovní části máme konsolidovaný čistý zisk přes 770 milionů korun. Po začlenění Max banky máme bilanci bezmála 200 miliard a 260.000 klientů," uvedl Hrouda. Hrouda má za úkol skupinu podle plánu majitele v příštích třech letech zdvojnásobit. "Například v energetice skutečně máme za cíl návratnost nad 20 procent ročně a někdy i 25 procent. Zatím se nám to daří,“ podotkl Hrouda. Creditas se loni dohodla na koupi maltské banky MeDirect, která vedle Malty provozuje banky v Belgii a Nizozemsku. Transakce podléhá schválení regulátorů. "Pracujeme na té transakci intenzivně. V současnosti čekáme, až to posvětí regulátoři v jednotlivých státech. Vypadá to dobře. Dohromady mají banky bilanci 150 miliard korun, takže jsou skoro stejně velké jako Banka Creditas," podotkl Hrouda. MeDirect vnímá jako příležitost, mohla by to být podle něj pro Creditas zajímavá platforma pro další růst v západní Evropě. Hrouda připomněl, že Creditas má hodně nemovitostních projektů, ale financuje rovněž energetiku a další odvětví. "Dlouhodobě říkáme, že nemovitosti jsou součástí naší DNA. Jeden celý segment naší skupiny jsou nemovitosti, hlavně rezidenční development. Creditas Real Estate má v portfoliu přes 5500 bytových jednotek a další tisíce jsou v přípravě," řekl. Skupina loni koupila polskou energetickou společnost Duon, která se zabývá hlavně distribucí a prodejem zemního plynu především pro průmyslové firmy. "Tato firma má ve flotile cisteren na LNG a CNG na polském trhu dominanci. My si myslíme, že LNG může minimálně následujících třeba 15 až 20 let velmi dobře fungovat," uvedl Hrouda. LNG je zkapalněný a CNG stlačený zemní plyn. Investiční skupina Creditas se zaměřuje především na dlouhodobé investice v konzervativních odvětvích. Hlavními pilíři jejího podnikání jsou finanční služby, energetika a nemovitosti. Zakladatelem a jediným akcionářem je Hubáček. fd dvd

Společnost JPMorgan i další přední americké banky zvýšily čtvrtletní zisky

New York 11. dubna (ČTK) - Největší americká banka JPMorgan Chase v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o devět procent na 14,6 miliardy dolarů (zhruba 324 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Nárůst čtvrtletního zisku vykázaly rovněž konkurenční společnosti Morgan Stanley a Wells Fargo. V přepočtu na akcii banka JPMorgan bez zahrnutí jednorázových nákladů vydělala 4,91 dolaru. Překonala tak očekávání analytiků, kteří podle průzkumu společnosti LSEG počítali v průměru se ziskem 4,61 dolaru na akcii, napsala agentura Reuters. Šéf JPMorgan Jamie Dimon nicméně varoval, že banka čelí globální hospodářské nejistotě kvůli celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalším geopolitickým konfliktům. "Klienti jsou opatrnější kvůli zvýšeným výkyvům na finančních trzích, které jsou důsledkem geopolitických a obchodních rozporů," prohlásil. Konkurent Morgan Stanley zvýšil v prvním čtvrtletí zisk na 4,3 miliardy dolarů ze 3,4 miliardy před rokem. Čtvrtletní zisk rivala Wells Fargo pak vzrostl na 4,9 miliardy dolarů ze 4,6 miliardy. pmh nim

Finanční arbitr loni začal řešit víc než dvojnásobek sporů, šlo hlavně o úvěry

Praha 5. dubna (ČTK) - Spotřebitelé se loni častěji obraceli na finančního arbitra se stížnostmi na finanční instituce. Arbitr začal loni řešit 5863 sporů, což byl proti předchozímu roku nárůst o 114 procent a nejvyšší počet od roku 2003. Spory se nejvíc týkaly platnosti smluv u spotřebitelských úvěrů. Arbitr to uvedl ve své výroční zprávě. Řešit musel i spory vyplývající z následků kybernetických útoků, které jsou podle něj stále složitější a promyšlenější. Za nárůstem stojí podle zprávy hromadná podání advokátů nebo zástupců, kteří nabízejí zastupování před finančním arbitrem jako placenou službu. Jde hlavně o spory ze spotřebitelských úvěrů, v jejichž případě loni podali téměř třetinu návrhů. Řízení před finančním arbitrem je bezplatné a činnost arbitra je hrazená ze státního rozpočtu. "Hromadně podávané návrhy ale často vykazují chyby v popisu skutkových okolností a jejich posouzení není možné v žádném případě provádět společně," podotkl arbitr. Tato řízení se také podle něj protahují, protože zástupci často žádají o prodloužení lhůty pro odstranění nedostatků návrhů nebo pro jednání o smírném řešení sporu s protistranou. Posuzování platnosti úvěrových smluv se týkalo hlavně povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost dlužníka splácet svůj úvěr. Spory se týkaly i předčasného splacení úvěrů. Druhým nejčastějším důvodem pro zahájení řízení byly loni spory z platebních služeb, a to v 263 případech. Třetí příčinou bylo životní pojištění. Jeden spor se týkal směnárenské činnosti. Se započtením 1883 starších sporů započatých v předcházejících letech tak úřad arbitra řešil 7516 sporů. V případě sporů z platebního styku šlo hlavně o spory z takzvaných neautorizovaných platebních transakcí. Jednalo se o zneužití internetového nebo mobilního bankovnictví, platebních karet a dalších podobných aplikací. Byly ale i spory z autorizovaných transakcí, které spotřebitel schválil v důsledku omylu například při prodeji zboží na inzertních portálech nebo někým, kdo se po telefonu vydával za zaměstnance banky. "Tyto spory náleží mezi nejsložitější spory co do shromažďování podkladů a jejich právního posouzení," podotkl arbitr. Arbitr loni musel například odmítnout návrh klientky jedné z tuzemských bank, které z jejího účtu, účtu jejích dětí a účtu společenství vlastníků jednotek, který spravovala, odešlo víc než 700.000 korun. Klientka tvrdila, že se tak stalo bez jejího schválení. Informovala, že předtím klikla na webovou reklamu, která nabízela investování, a na základě výzvy si do počítače nainstalovala program. Tím ale umožnila útočníkům přístup do svého počítače. Poté jí z účtů zmizely peníze. Banka se hájila tím, že podvod se odehrál v přímém důsledku jednání klientky. Arbitr poté ze zjištěných skutečností dovodil, že klientka ke sporným transakcím souhlas dala. Průměrná délka loni skončených řízení loni vzrostla na 160 dnů proti 149 dnům v roce 2023. "Některé spory lze skončit od zahájení řízení v řádu týdnů, jiné složité spory mohou trvat i déle než dva roky, než strany dojdou ke smírnému vyřešení sporu nebo se finančnímu arbitrovi podaří shromáždit dostatečné podklady pro rozhodnutí ve věci," uvedl arbitr. Finančním arbitrem je od roku 2011 Monika Nedelková. Její zástupkyní jmenovala vláda letos v březnu právničku Janu Lix Andraščikovou. nlm ptd

J&T Bance stoupl loni meziročně čistý zisk o 17 procent na 6,3 miliardy Kč

Praha 3. dubna (ČTK) - JT Bance, která poskytuje služby privátního bankovnictví, stoupl loni meziročně čistý zisk o 17 procent na 6,3 miliardy korun. Bilanční suma banky vzrostla o osm procent na 317,7 miliardy korun. JT to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě. Zisky ostatní tuzemských bank loni vesměs také rostly. Za výsledky stojí podle banky zejména výrazný nárůst klientského majetku, jehož objem ke konci roku prolomil hranici 720 miliard korun. Jeho nejrychleji rostoucí kategorií byly opět fondy. JT Arch Investments uzavřel rok s objemem přes 121,5 miliardy korun, a upevnil si tak pozici největšího česko-slovenského fondu. Čisté výnosy banky z poplatků a provizí vzrostly o 39 procent a přesáhly 3,1 miliardy korun. "Banka pokračuje ve zvolené strategii navyšovat klientský majetek ve správě s cílem stát se lídrem v oblasti komplexní správy majetku a zároveň být zásadním hráčem na trhu služeb na kapitálových trzích. Narůstající objem poplatků z toho plynoucí bance pomůže k vyšší diverzifikaci zdrojů jejích příjmů,“ uvedl finanční ředitel JT Banky Michal Kubeš. Objem úvěrového portfolia banky se zvýšil o devět procent na 110,6 miliardy korun. Podíl nevýkonných expozic na celkových poskytnutých úvěrech vůči klientům se meziročně snížil ze 4,2 na 2,9 procenta. Banka na konci roku vykázala vlastní kapitál 40,9 miliardy korun a celkovou kapitálovou přiměřenost 22,9 procenta, což je nad regulatorními požadavky. JT Banka patří do finanční skupiny JT a poskytuje vedle služeb privátního bankovnictví financování v oboru realit a podnikových akvizic. S cennými papíry obchoduje pro soukromé investory. V České republice JT Banka působí od roku 1998. Do bankovního holdingu JT Finance Group SE patří vedle české JT Banky její slovenská pobočka, JT Banka d.d. v Chorvatsku, JT Direktbank v Německu a slovenská bankovní skupina 365 (dříve Poštová banka). fd snm

PIndex: Průměrný investor do podílových fondů v 1. čtvrtletí vydělal 0,35 pct

Praha 3. dubna (ČTK) - Průměrný český investor do podílových fondů v prvním čtvrtletí 2025 vydělal 0,35 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za rok 2024 činilo zhodnocení fondů devět procent, o rok dříve 12 procent. "Slabá výkonnost fondů byla převážně důsledkem výrazného poklesu akciových trhů a zvýšené nejistoty spojené s celní politikou Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa," uvedla investiční analytička Swiss Life Select Petra Hrdličková. Zatímco v lednu akciové fondy zaznamenaly silný růst o 4,54 procenta, v březnu přišel prudký obrat a pokles o 3,67 procenta. Dluhopisové fondy byly v tomto ohledu stabilnější, v lednu připsaly 1,21 procenta, v březnu odepsaly 1,23 procenta. "V průběhu čtvrtletí potvrdily defenzivní investiční strategie, jako jsou smíšené a dluhopisové fondy, svou stabilizační roli v investičních portfoliích. Přestože jejich výnosy byly ve srovnání s dynamickými akciovými fondy nižší, vykázaly výrazně menší výkyvy a pomohly tlumit dopady tržních propadů, které přišly v únoru," dodala Hrdličková. Mezi nejúspěšnější fondy v prvním čtvrtletí 2025 patřily ty, které těžily z rostoucí poptávky po zlatě. Silného růstu dosáhly také fondy zaměřené na střední a východní Evropu. Region profitoval z přílivu investic směřujících mimo přehřáté americké technologické tituly a ze zvýšeného optimismu po oznámení rozsáhlého německého fiskálního balíčku. Naopak největší ztráty zaznamenaly fondy s expozicí na americký technologický sektor, sdělila Hrdličková. Investoři se postupně obracejí i k jiným regionům a z oživeného zájmu těžily zejména evropské trhy, ale také Čína. Oba regiony těží zejména z ocenění, které se delší dobu jeví z pohledu dlouhodobého investora jako atraktivní, doplnil investiční analytik Swiss Life Select Šimon Schloff. Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v roce 2024 vzrostl podle dat Asociace pro kapitálový trh o 257 miliard korun na rekordních 1,197 bilionu korun. fd ptd

Objem fúzí a akvizic ve čtvrtletí díky Asii vzrostl, počet transakcí ale klesl

Londýn 1. dubna (ČTK) - Objem fúzí a akvizic v prvním čtvrtletí vzrostl o 12,6 procenta na 984,38 miliardy USD (22,8 bilionu Kč). Téměř výhradně k tomu přispěl region Asie a Tichomoří, kde tři velké transakce z Číny a transakce s přístavy vyvolaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem pomohly téměř zdvojnásobit objem fúzí a akvizic ve srovnání s loňským rokem. Počet transakcí se ale snížil. S odkazem na zprávu společnosti Dealogic to dnes uvedla agentura Reuters. Nevyplnily se tak předpovědi bankéřů o silném začátku roku kvůli globální obchodní válce, kterou odstartoval Trump. První čtvrtletí takébylo ve znamení poklesů na akciových trzích v USA. Celkový počet transakcí se od začátku roku snížil o 25 procent na 7629. To je nejnižší počet za 20 let. Analytici už začali snižovat prognózy zisků za první čtvrtletí u některých největších bank, které poskytují poradenství u fúzí a akvizic. Globální poplatky ze služeb investičního bankovnictví od začátku roku zatím klesly o 4,9 procenta na 21,47 miliardy USD. Objem nových nabídek akcií stoupl asi o 4,1 procenta na 160,22 miliardy USD. Některé nedávné primární nabídky akcií ale nedokázaly zaujmout, počet nabídek se tak snížil o 17,7 procenta na 1065. Analytici i vedoucí pracovníci z Wall Street předpovídali, že letošní rok bude příznivý. Očekávali, že Trump sníží regulace, daně a zavede politiku více podporující podnikání. Od jeho inaugurace však americké akcie prudce klesly a očekávaný scénář se zdá být den ode dne méně pravděpodobný, varují analytici i obchodníci. Někteří z nich agentuře Reuters řekli, že pokud se aktivita v oblastí fúzí a akvizic v nadcházejících měsících nezlepší nebo alespoň neobnoví, některé banky na Wall Street jsou připraveny propouštět. Stále je však důvod k optimismu. Akvizice cloudové společnosti Wiz za 32 miliard USD, která byla největší akvizicí v tomto čtvrtletí, firmou Google se uskutečnila hlavně díky Trumpovi. Původní transakce byla zrušena za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena kvůli obavám, že ji neschválí antimonopolní úřad. Lidé blízcí transakci ale věří, že za Trumpa se šance na schválení zlepšila. Ve Spojených státech, na které připadá téměř polovina globálních transakcí v oblasti fúzí a akvizic, objem transakcí v prvním čtvrtletí klesl o 13 procent na 436,56 miliardy USD. A přestože aktivita u primárních nabídek stoupla, v budoucnu situace kvůli obchodní válce zřejmě nebude tak příznivá, uvedl analytik Matt Witheiler ze společnosti Wellington Private Investments. Velké dohody v březnu a zájem o primární nabídky v Asii a Tichomoří zachránily odvětví před slabým čtvrtletním vývojem. Objem dohod v Asii stoupl o 92 procent na 264,46 miliardy USD, hlavně díky velkým transakcím čínských státních podniků a prodeji přístavů, včetně těch v blízkosti Panamského průplavu. Hongkongská společnost CK Hutchison je za 19,2 miliardy USD prodala skupině investorů vedené americkou společností BlackRock. Minulý týden v pátek se však objevily zprávy, že kvůli tlaku Pekingu nebude dohoda tento týden podepsána, jak bylo plánováno. Tři akvizice, které v neděli oznámilo čínské ministerstvo financí, pak měly hodnotu více než 55 miliard USD. Hodnota velkých evropských transakcí se zvýšila o sedm procent na 190,18 miliardy USD. Celkový počet transakcí v Evropě však o 32 procent klesl a činil 2647. Velkými primárními nabídkami v prvním čtvrtletí byla nabídka akcií vývozce zkapalněného zemního plynu (LNG) Venture Global a start-upu zaměřeného na umělou inteligenci (AI) CoreWeave. Jejich výkon byl ale zklamáním. Akcie Venture Global od vstupu na burzu klesly téměř o 60 procent. Páteční debut CoreWeave také nesplnil očekávání, akcie firmy klesly o více než sedm procent. Některé evropské firmy odložily své plány na primární nabídku akcií. Německá farmaceutická společnost Stada minulý týden oznámila, že kvůli nestabilitě na trhu odkládá vstup na burzu ve Frankfurtu nad Mohanem. Německá OLB se místo primární nabídky rozhodla nechat se převzít francouzskou bankovní skupinou Crédit Mutuel Alliance Fédérale. irl spr

Majetek v podílových fondech stoupl loni o 257 miliard na 1,197 bilionu Kč

Praha 26. března (ČTK) - Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v roce 2024 vzrostl o 257 miliard korun na rekordních 1,197 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly dluhopisové fondy. Jednotlivci jako fyzické osoby drželi 89 procent objemu majetku fondů, 11 procent měly právnické osoby, což jsou například obchodní společnosti, spolky či různé organizace. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala Asociace pro kapitálový trh (AKAT). "Investice v loňském roce lámaly rekordy rovným dílem jak díky tržnímu zhodnocení, tak díky přílivu nových investic. Rok 2024 tak jenom potvrdil rostoucí oblibu investování v ČR," uvedla výkonná ředitelka asociace Jana Brodani. Loňský rok je druhým rekordním rokem výrazného dvouciferného růstu objemu investic v řadě, doplnil předseda AKAT Jaromír Sladkovský. Objem investic ve fondech kolektivního investování za poslední dva roky vzrostl podle něj téměř o 60 procent. Pozitivní nálada na kapitálových trzích a hledání alternativ ke spořícím účtům při klesajících úrokových sazbách sehrály klíčovou roli. Spokojeni mohli podle něj být jak konzervativní investoři, kteří profitovali z vysokých úrokových sazeb a výnosů dluhopisů, tak i akcioví investoři vezoucí se na vlně optimismu světové ekonomiky, dodal. Akciové fondy loni podle Sladkovského vynesly v průměru 15 procent, dluhopisové fondy pět procent, smíšené fondy devět procent, strukturované fondy devět procent, retailové nemovitostní fondy čtyři až šest procent a fondy peněžního trhu 4,5 procenta. Připomněl, že zatímco majetek podílových fondů stoupl za tři čtvrtletí 2024 meziročně o třetinu na 1,148 bilionu, vklady v bankách v tomto období stouply o 7,7 procenta na 5,86 bilionu Kč, peníze v životním pojištění o 12,7 procenta na 101,4 miliardy Kč a v penzijních fondech o 2,5 procenta na 604,4 miliardy Kč. Naopak majetek ve stavebním spoření klesl o 5,4 procenta na 295 miliard korun. Největší nárůst majetku zaznamenaly loni fondy dluhopisové, a to o téměř 90 miliard Kč. Následovaly smíšené fondy s nárůstem o 68,8 miliardy Kč, fondy akciové fondy s nárůstem o 60,2 miliardy Kč, nemovitostní s nárůstem o 30,6 miliardy, fondy akciové s nárůstem o 14 miliard Kč, fondy peněžního trhu s nárůstem o 5,7 miliardy Kč a fondy strukturované s nárůstem o 2,3 miliardy Kč. Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních fondů kolektivního investování patřily Česká spořitelna s 318,15 miliardy Kč, ČSOB, s 277,38 miliardy Kč, Komerční banka se 140,48 miliardy Kč, Conseq Investment Management se 108,54 miliardy a Amundi CR se 61,48 miliardy korun. fd ptd

Hotovost už není ve Švýcarsku hlavní platební metodou, uvedla centrální banka

Curych 25. března (ČTK) - Hotovost přestala být ve Švýcarsku nejpoužívanější platební metodou. Zhruba 35 procent spotřebitelských transakcí v obchodech loni bylo vypořádáno prostřednictvím debetních karet, v hotovosti to bylo 30 procent. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila švýcarská centrální banka (SNB). Pro srovnání - v roce 2017 bylo v hotovosti zaplaceno 70 procent transakcí a debetními kartami 21 procent. Dalších 18 procent transakcí loni bylo vypořádáno prostřednictvím mobilních platebních aplikací. Kreditní karty byly použity pro vypořádání 14 procent transakcí. Hotovost je ve Švýcarsku emotivní záležitostí. Každý obyvatel tam v průměru v bankovkách a mincích drží částku odpovídající 10.481 USD (241.520 Kč). To je druhá nejvyšší částka ze všech ekonomik, ukázaly údaje Banky pro mezinárodní platby (BIS). V posledních letech se však stále zřetelněji projevují známky poklesu používání hotovosti. Centrální banka loni v říjnu uvedla, že provozovatelé veřejné dopravy mají v plánu omezit transakce v bankovkách nebo mincích. Platební aplikace jsou pak nyní v podnicích přijímány mnohem více než karty. Oblíbená je zejména domácí aplikace Twint, uvedla agentura Bloomberg. Bez ohledu na zvyšující se oblibu bezhotovostních plateb švýcarská vláda loni uvedla, že podpoří iniciativu usilující o zakotvení existence hotovosti v ústavě. Pokud tedy organizátoři kampaně z pravicové skupiny svůj návrh nestáhnou, bude se o něm v nadcházejících letech hlasovat. Švýcarská centrální banka tvrdí, že nemá vyhraněný postoj k platebním prostředkům, které chtějí občané používat. Centrální banka, vláda a soukromý sektor však vytvořily expertní skupinu, která má sledovat a řešit případné problémy v zásobování hotovostí. Současný šéf centrální banky Martin Schlegel také občanům připomněl, že dostupnost bankovek a mincí je dána i tím, jak široce se používají, tedy pokud si obyvatelstvo přeje zachovat současnou dostupnost hotovosti, musí hotovost také nadále používat. irl spr

Ruská centrální banka nechala základní úrok na 21 procentech, nevylučuje zvýšení

Moskva 21. března (ČTK) - Ruská centrální banka dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 21 procentech. Ve své tiskové zprávě zároveň napsala, že zváží další zvýšení úroků, pokud se inflace nebude vyvíjet způsobem zajišťujícím dosažení čtyřprocentního inflačního cíle. Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová nicméně na následné tiskové konferenci uvedla, že pravděpodobnost dalšího zvyšování úroků klesla. Dodala, že v případě trvalého poklesu inflačních tlaků by se úroky mohly snižovat. Centrální banka předpokládá, že inflace v Rusku letos dosáhne sedmi až osmi procent, v příštím roce počítá s jejím návratem na čtyři procenta. V blízkosti čtyřprocentního cíle by se inflace podle banky měla pohybovat i v dalších letech. "Současné inflační tlaky polevily, ale zůstávají vysoké," uvedla centrální banka. "Růst domácí poptávky nadále výrazně převyšuje kapacity pro rozšiřování nabídky zboží a služeb," dodala. Upozornila také, že k dosažení inflačního cíle bude zapotřebí udržovat po delší dobu přísnou měnovou politiku. Politika vysokých úrokových sazeb v poslední době čelí kritice ze strany ruských podniků. Mezi kritiky vysokých úroků patří například šéf největší ruské ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin, který je blízkým spojencem prezidenta Vladimira Putina. Podniky si stěžují, že vysoké úroky brzdí ekonomiku a investice. Centrální banka podle agentury Reuters předpokládá, že hospodářský růst letos v Rusku zpomalí na jedno až dvě procenta ze 4,1 procenta v loňském roce. "Ruská centrální banka udržuje v ekonomice velmi vysoké reálné úrokové sazby. V posledních dvou letech byly nejvyšší na světě," uvedl Sečin ve čtvrteční zprávě o loňských finančních výsledcích společnosti Rosněfť. Čistý zisk firmy vloni klesl o 14,4 procenta na 1,08 bilionu rublů (zhruba 293 miliard Kč), k čemuž podle firmy přispěly právě vysoké úrokové sazby. Putin na úterním setkání s představiteli ruských podniků vyzval ekonomické činitele, aby ruskou ekonomiku netlumili přísnou měnovou politikou. "Investiční programy se prakticky zastavily," řekl na setkání šéf státního zbrojařského konglomerátu Rostech a Putinův dlouholetý přítel Sergej Čemezov. Řada ekonomů, včetně některých poradců vlády, podle agentury Reuters tvrdí, že ruská ekonomika mimo zbrojní sektor se už nachází ve stagnaci, a viní z tohoto vývoje politiku centrální banky. pmh spr

Britská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta

Londýn 20. března (ČTK) - Britská centrální banka na svém zasedání k měnové politice nechala základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Míra inflace podle ní ještě dostatečně neklesla a nelze automaticky očekávat, že sazby se budou snižovat i na dalších zasedáních. Britské akcie po oznámení začaly oslabovat a klesl i zájem o britské státní dluhopisy s kratší splatností. Další změny v nastavení úroků se podle centrální banky budou odvíjet zejména od toho, zda bude pokračovat takzvaná dezinflace, tedy postupné snižování míry inflace k dvouprocentnímu cíli. V lednu se inflace nečekaně zvýšila na tři procenta z prosincové hodnoty 2,5 procenta. Analytici přesto očekávají, že k dalšímu snížení úroků centrální banka přistoupí v květnu. Centrální banka se rozhodla základní sazbu ponechat vysoko navzdory tomu, že růst britské ekonomiky zůstává slabý. Británie navíc čelí nejistotě kvůli tomu, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zavádí dovozní cla na zboží z mnoha zemí. Akcie na londýnské burze po oznámení oslabily, později ale začaly ztráty smazávat. Hlavní index FTSE 100 asi hodinu po oznámení vykazoval pokles o méně než 0,1 procenta na 8701 bodů. Klesaly zejména akcie bank. Britská libra odepisovala k dolaru asi 0,4 procenta a prodávala se zhruba za 1,2950 USD. Dnešní rozhodnutí je v souladu s očekáváním analytiků. Přichází den poté, co úroky ponechala beze změn také americká centrální banka (Fed). Základní sazba na federální fondy je nyní ve Spojených státech v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell upozornil, že není důvod spěchat se snižováním sazeb vzhledem k tomu, že politika Trumpovy administrativy může přechodně zvýšit inflaci. "(Britská centrální) banka se potýká s velmi složitým ekonomickým prostředím. Růst zpomalil, zatímco inflační tlaky zůstávají zvýšené," řekl zástupce hlavního ekonoma v investiční společnosti Aberdeen Luke Bartholomew. "Banku to zatím udrží na její 'postupné a opatrné' cestě uvolňování měnové politiky, další snížení je pravděpodobné v květnu," citovala ho agentura Reuters. Základní úroková sazba se v Británii až do loňska držela na 5,25 procenta, což bylo nejvíce od globální finanční krize v roce 2008. Po krizi byla mnoho let pod jedním procentem, na začátku pandemie covidu-19 klesla až na 0,10 procenta. S jejím zvyšováním začala Bank of England v prosinci 2021, nejprve na 0,25 procenta a pak v rychlém sledu až na 5,25 procenta, kam ji zvýšila v červenci 2023. Se snižováním sazeb začala britská centrální banka loni v srpnu, od té doby základní úrok snížila třikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Naposledy úrok snížila letos v únoru. Zmírnit měnovou politiku jí umožnil pokles inflace, která se koncem roku 2022 dostala nad 11 procent a byla nejvyšší za 41 let. Za prudkým růstem cen byly tehdy zejména dražší energie v důsledku nerovnováhy na trzích po začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. spr

Fed ponechal úrokové sazby beze změny, očekává letos vyšší inflaci

Washington 19. března (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Informovala o tom v dnešní tiskové zprávě. Fed zároveň zvýšil svoji prognózu letošní inflace. Spotřebitelské ceny podle centrálních bankéřů vzrostou o 2,7 procenta, ještě v prosinci očekávali celoroční inflaci 2,5 procenta. Bankéři naznačili, že základní úrokovou sazbu letos dvakrát sníží, a to pokaždé o čtvrt procentního bodu, uvedla agentura Reuters. Předseda Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci po zveřejnění rozhodnutí o sazbách prohlásil, že nejistota je v současné době "neobvykle zvýšená". Zároveň je podle něj stále příliš brzy na to, aby se dalo určit dopad amerických cel na inflaci. "Myslím, že s příchodem celní inflace se další pokrok (ve směřování k dvouprocentnímu inflačním cíli) pravděpodobně zpozdí," dodal. "Poslední ukazatele naznačují, že hospodářská aktivita pokračuje v solidním tempu. Míra nezaměstnanosti se v posledních měsících stabilizovala na nízké úrovni a podmínky na trhu práce zůstávají solidní. Inflace zůstává mírně zvýšená," uvedl Fed v prohlášení. Dodal, že výbor nadále usiluje o dosažení dvouprocentního inflačního cíle a dosažení maximální zaměstnanosti. "(Zvýšená inflace) vyžaduje obezřetný přístup, neboť případné snížení sazeb by mohlo inflaci znovu rozdmýchat. Na druhou stranu Fed nemůže ignorovat rostoucí riziko oslabení hospodářského růstu, které souvisí s poklesem důvěry spotřebitelů i podniků v důsledku celních hrozeb a vládních škrtů," uvedl analytik Portu Marek Pokorný. "Tato kombinace přináší obavy z možného nástupu stagflace, tedy toxické směsi vysoké inflace a stagnující ekonomiky. Fed se tak ocitl ve složité situaci, kdy je potřeba vyvažovat mezi bojem proti inflaci a ochranou ekonomického růstu," sdělil ČTK. Nejistota kolem ekonomického výhledu se podle bankéřů zvýšila. Meziroční míra inflace ve Spojených státech v únoru klesla na 2,8 procenta z lednových tří procent. Zůstala však nad dvouprocentním cílem Fedu. Panují navíc obavy, že Trumpova cla povedou k růstu inflačních tlaků. "Americký Fed již začíná počítat s dopadem cel, které by měly zpomalit ekonomický růst v letošním roce. Na druhou stranu se počítá s vyšší inflací, a i z tohoto důvodu se nijak neupravil výhled na snižování sazeb v letošním roce," sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Fed loni v září v reakci na pokles inflace zahájil snižování úrokových sazeb, aby podpořil domácí ekonomiku. Základní sazbu loni redukoval třikrát, celkem o jeden procentní bod. Na předposledním zasedání, jež se konalo koncem ledna, však snižování sazeb přerušil. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento týden snížila odhad letošního růstu americké ekonomiky na 2,2 procenta z dříve předpokládaných 2,4 procenta. V příštím roce očekává zpomalení růstu na 1,6 procenta. Spojené státy jsou největší ekonomikou na světě. boz ank

Deutsche Bank plánuje zredukovat pobočky a zrušit 2000 pracovních míst

Berlín 19. března (ČTK) - Největší německá banka Deutsche Bank plánuje v letošním roce snížit počet zaměstnanců své retailové banky o téměř 2000 a významně omezí počet svých poboček. Uvedl to podle agentury Reuters dnes generální ředitel banky Christian Sewing na finanční konferenci pořádané společností Morgan Stanley. Celosvětově má banka 90.000 zaměstnanců. Deutsche Bank již loni uzavřela 125 poboček a naznačila, že se chystá na další rušení. Sewing ani banka však zatím neupřesnili, kolik dalších poboček bude uzavřeno v letošním roce. Sewing dodal, že snižování počtu poboček se dotkne i značky Postbank. Cílem uzavírání poboček je snížení nákladů. Deutsche Bank má v Německu zhruba 380 poboček a Postbank 470 poboček. Mluvčí skupiny dodal, že banka plánuje poskytovat více poradenství prostřednictvím videa a telefonu. Opatření již banka zahrnula do nákladů na restrukturalizaci za loňský rok, realizovat je bude ale až letos. Na konci ledna oznámil Sewing nový restrukturalizační program s názvem Deutsche Bank 3.0. Jeho cílem je snížit náklady díky zefektivnění struktury řízení a většího využití umělé inteligence. V loňském roce čistý zisk banky klesl o 36 procent na 2,7 miliardy eur (67,8 miliardy Kč). Důvodem bylo odškodnění bývalých akcionářů Postbank a náklady na restrukturalizaci. Výsledky však zaostaly za očekáváním analytiků, kteří čekali zisk tři miliardy eur. irl mka

Americká banka Morgan Stanley hodlá podle zdrojů zrušit 2000 pracovních míst

New York 19. března (ČTK) - Přední americká investiční banka Morgan Stanley hodlá tento měsíc zrušit asi 2000 pracovních míst, což odpovídá asi dvěma až třem procentům její celkové pracovní síly. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Morgan Stanley zaměstnává po celém světě kolem 80.000 lidí. Zdroj agentury Reuters později uvedl, že cílem opatření je zvýšit provozní efektivitu. Dodal, že plánované snížení počtu zaměstnanců nesouvisí se současným vývojem na finančních trzích, na kterých panují obavy z negativních hospodářských dopadů razantní celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ke snižování počtu zaměstnanců v poslední době přistupují i další americké banky, které tak reagují na ekonomickou nejistotu. Konkurenční banka Goldman Sachs například plánuje snížení počtu zaměstnanců o tři až pět procent, zatímco rival Bank of America už zrušil 150 pracovní míst ve své divizi pro investiční bankovnictví, píše Reuters. Po Trumpově vítězství v listopadových prezidentských volbách bankéři předpovídali růst aktivity klientů. Ten ale zatím nenastal, protože klienti se potýkají se cly a dalšími politickými změnami, poznamenal Bloomberg. Spoluprezident banky Morgan Stanley Daniel Simkowitz v úterý uvedl, že politická nejistota má negativní dopad na vydávání nových akcií i na fúze a akvizice. pmh spr

Japonská centrální banka ponechala úroky beze změny, je opatrná kvůli clům

Tokio 19. března (ČTK) - Japonská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na 0,50 procenta. Její představitelé se rozhodli počkat s další úpravou úroků do doby, kdy budou mít lepší představu o dopadech razantní celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa na japonskou ekonomiku, informují agentury. Základní sazba se nyní nachází na nejvyšší úrovni od globální finanční krize v roce 2008. Japonská centrální banka loni v březnu ukončila mnohaleté období záporných úrokových sazeb, když svou základní sazbu zvýšila z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta. Koncem července přikročila k dalšímu zvýšení sazby, a to na 0,25 procenta. Naposledy úroky zvýšila letos v lednu. "Budeme pečlivě zkoumat vývoj americké obchodní politiky, její vliv na Spojené státy a další globální ekonomiky a dopady toho všeho na japonskou ekonomiku a cenové vyhlídky," uvedl po dnešním zasedání guvernér japonské centrální banky Kazuo Ueda. Dodal, že centrální banka úroky opět zvýší, pokud se ekonomika a inflace budou nadále vyvíjet v souladu s jejím očekáváním. Japonsko se v minulosti dlouhodobě potýkalo s deflací, v poslední době se však inflace nachází nad dvouprocentním cílem centrální banky. "Přetrvávající cenové tlaky v Japonsku opravňují další zpřísňování měnové politiky, sílí však i rizika pro hospodářský růst. Obchodní napětí zastiňuje vyhlídky japonského exportu a zatím není jasné, zda vyšší mzdy povedou k růstu výdajů japonských spotřebitelů," uvedl ekonom Fred Neumann ze společnosti HSBC. "Otázkou však není, zda japonská centrální banka úrokové sazby znovu zvýší, ale kdy tak učiní," dodal. Předpověděl, že banka by k další úpravě úroků mohla přikročit v červnu. O nastavení úrokový sazeb dnes rozhodne také americká centrální banka (Fed). Předpokládá se, že kvůli nejistotě ohledně dopadů americké celní politiky rovněž ponechá úrokové sazby beze změny. pmh spr

Švýcarská UBS snížila kompenzaci svému šéfovi, odměňováním se zabývá parlament

Curych/Basilej (Švýcarsko) 17. března (ČTK) - Generální ředitel největší švýcarské banky UBS Sergio Ermotti si loni včetně prémií vydělal 14,93 milionu franků (388 milionů Kč). Meziročně je to po přepočtu na celý rok méně, uvedla dnes banka ve své výroční zprávě. Odměňování teď podléhá přísnějším pravidlům a o dalším omezení se ve Švýcarsku vede politická debata. UBS je totiž po převzetí svého rivala Credit Suisse větší než celá švýcarská ekonomika. UBS celkovou finanční kompenzaci pro svého šéfa ponechala pod maximálním limitem. Management nyní sleduje napjatou politickou debatu, ve které jde o to, jak je UBS nyní regulována a jak by k ní stát měl přistupovat, když spojením UBS a Credit Suisse tak výrazně narostla rozvaha sloučené instituce. Ermottiho základní mzda loni zůstala na 2,8 milionu franků, variabilní složka se ale snížila na 12,1 milionu z 12,25 milionu franků v roce 2023. Ermotti si za rok 2023 vydělal téměř 14,4 milionu franků, je to ale částka jen za devět měsíců, protože úlohy generálního ředitele se ujal v dubnu 2023. Za ten rok byl nejlépe placeným ředitelem mezi šéfy velkých evropských bank, přestože funkci zastával jen tři čtvrtě roku. Ermottiho příjem za rok 2023 vyvolal ve Švýcarsku pozdvižení. Ministryně financí Karin Kellerová-Sutterová veřejně zpochybnila, zda Ermottiho finanční kompenzace byla adekvátní. Prohlásila, že taková částka přesáhla "představy každého normálního občana“. Jakmile banka zveřejnila dnešní zprávu o výši odměn vrcholového managementu za loňský rok, strhla se kritika znovu. "Nic nepochopil!" napsal na síti X šéf centristické strany Zelení liberálové Jürg Grossen na adresu šéfa UBS. "Takové mzdy trhají naši společnost na kusy a nakonec poškozují Švýcarsko jako obchodní a bankovní centrum," dodal. Zákonodárce z pravicové Švýcarské lidové strany Jakob Stark, který v roce 2023 podal návrh na omezení celkové finanční kompenzace, dnes ale zvolil umírněnější tón. "Můj návrh není zaměřen proti panu Ermottimu, ten odvádí skvělou práci," řekl Stark agentuře Reuters. "Pokud vycházíte z roku 2023 a z předchozí praxe, pak jeho odměna za rok 2024 je přijatelná." Podle pravidel, která byla v loňském roce upravena, mohou členové správní rady obdržet prémiovou složku ve výši maximálně sedminásobku základní, tedy fixní složky. Ermotti si za loňský rok vydělal méně než generální ředitel švýcarské společnosti soukromého kapitálu Partners Group David Layton. Jeho finanční kompenzace dosáhla téměř 17 milionů franků (téměř 442 milionů Kč). Credit Suisse se po řadě skandálů dostala začátkem roku 2023 do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které v březnu téhož roku dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Ten za svého dlouholetého konkurenta zaplatil zhruba tři miliardy franků. Skutečnost, že UBS má po sloučení s Credit Suisse větší hodnotu než celá švýcarská ekonomika, začala vzbuzovat obavy, co by se stalo, kdyby UBS zkrachovala. Záhy se také začaly ozývat hlasy, které požadovaly vypracování přísnějších předpisů s cílem předejít podobným problémům, do kterých se dostala Credit Suisse. Ústředním bodem je, kolik dodatečného kapitálu by měla UBS držet. Banka zároveň upozornila, že její auditoři mají výhrady k procesu vnitřní kontroly nad finančním výkaznictvím za loňský rok. UBS totiž nedokázala vyřešit problémy související s nesprávným účtováním zděděným od Credit Suisse, uvádí ve svém hodnocení auditorská společnost Ernst Young. Takové výhrady se zpravidla považují za varování investorům, které naznačuje, že účetní závěrka společnosti může být zkreslená, obsahovat špatně interpretované údaje nebo že přesně neodráží finanční výkonnost a zdraví podniku. Horní komora švýcarského parlamentu začátkem tohoto měsíce podpořila návrh, aby se finanční kompenzace bankéřů omezily na tři až pět milionů franků (78 milionů až 130 milionů Kč) za rok. Návrh ještě musí posoudit dolní komora parlamentu. Banka ve své výroční zprávě kritizovala veřejnou debatu o potenciálních rizicích, která plynou z jejích obchodních aktivit. Debatu, která se ve Švýcarsku na toto téma vede, UBS označila za "často špatně informovanou". Částka celkové kompenzace, tedy součet fixních a pohyblivých složek pro všechny členy řídícího týmu UBS, se za loňský rok zvýšila na 143,6 milionu franků (3,7 miliardy Kč) ze 140,3 milionu franků o rok dříve. Částka vyčleněná na prémie v rámci celé skupiny pak dosáhla 4,7 miliardy dolarů (108 miliard Kč), a zvýšila se tak proti částce 4,5 miliardy USD v roce 2023. Skupina UBS působí ve více zemích, hospodářské výsledky uvádí v amerických dolarech. spr

Skupině Air Bank loni stoupl čistý zisk o 23 procent na 3,141 miliardy Kč

Praha 17. března (ČTK) - Skupině Air Bank, kterou tvoří stejnojmenná banka zahrnující i značku Zonky a český a slovenský Home Credit, v roce 2024 stoupl čistý zisk o 23 procent na 3,141 miliardy Kč. Skupina o tom dnes informovala ČTK. Také ostatním velkým bankám loni zisky rostly. Aktiva skupiny Air Bank vzrostla loni o 23 procent na 198,2 miliardy Kč. Počet jejích klientů se zvýšil o 16 procent na 1,81 milionu. Výnosy skupiny meziročně vzrostly o 15 procent na 9,782 miliardy korun. Úvěrové portfolio se zvýšilo o 16 procent na téměř 109,5 miliardy Kč. Vklady klientů stouply o 25 procent na 169,8 miliardy Kč. "Rekordně rosteme jak v počtu klientů, tak i v jejich spokojenosti. Naše půjčky, které klientům nabízíme pod značkami Air Bank, Zonky a Home Credit, z nás dělají lídra trhu v objemu nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů. K našemu růstu také výrazně přispívá dlouhodobé zaměření na digitální služby," uvedl generální ředitel a předseda představenstva Air Bank Michal Strcula. Home Credit ČR a Slovensko v roce 2024 financoval nové úvěry v objemu o 20 procent vyšším než v roce 2023 a portfolio úvěrů poskytnutých klientům narostlo o 5,9 miliardy korun. Počet klientů se zvýšil o 15 procent na 372.000. Home Credit také dokončil významnou obchodní akvizici části podniku od společnosti BNP Paribas Personal Finance SA, který na Slovensku působil pod obchodní značkou Cetelem. Air Bank a Home Credit ČR a Slovensko jsou součásti společnosti PPF Financial Holdings, patřící do skupiny PPF. Ta investuje do mnoha odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie, nemovitosti po strojírenství. PPF působí v Evropě, Asii a Severní Americe. PPF má svoji korporátní vlastnickou a řídicí strukturu v Nizozemsku. fd mha

Průzkum: Finanční rezervu si dělá 55 procent Čechů, dvě třetiny sledují slevy

Praha 15. března (ČTK) - Finanční rezervu si tvoří 55 procent Čechů, 58 procent lidí v ČR pečlivě dává pozor, aby vyšli s příjmy. Dvě třetiny sledují slevy, využívají akce, jako jsou třeba zájezdy first minute a last minute, nebo třeba nakupují v zahraničí za výhodný měnový kurz. Vyplývá to z únorového průzkumu poskytovatele půjček Provident Finacial mezi tisícovkou respondentů. "Data z průzkumu ukazují, že lidé se zamýšlejí nad svými významnějšími výdaji až 12 měsíců dopředu, pouze šest procent jich plánovat nedokáže. Až 60 procent lidí ve věku 36 až 53 let plánuje, aby si vytvořilo rezervu. Je to pozitivní trend, rodiny finance plánují, rozhodují společně a mluví o nich i se svými potomky," uvedl analytik Provident Financial Petr Javůrek. Třetina respondentů podle společnosti vědomě vytváří rodinný rozpočet a 36 procent se aktivně připravuje na neočekávané výdaje. Nejčastěji Češi podle průzkumu plánují větší výdaje na zahraniční dovolenou, a to skoro 53 procent dotázaných. U mladší generace do 26 let je to 61 procent. Ženy se častěji zaměřují na výdaje spojené se zdravím, jako jsou léky, zubař či oční pomůcky. Také přípravy na Vánoce a financování dětských aktivit jsou převážně záležitostí žen. Ti, kteří do rodinného rozpočtu přispívají, mají také největší vliv na rozhodování. Samostatně řídí své finance 34 procent Čechů, i když žijí v domácnosti s dalšími členy. Děti, ať už zletilé, či nezletilé, se do těchto procesů zapojují minimálně. Rodiče jsou ochotni sdílet informace o rodinných příjmech a výdajích s dětmi, ale téma půjček zůstává tabu. Zatímco až 60 procent rodičů je ochotno sdělit svým dětem, kolik vydělává, informace o splátkách spotřebitelských úvěrů či leasingu znají v ojedinělých případech. O hypotékách ale má většina dětí povědomí. Výši nájmu, plateb za energie a vodu, výdaje na zábavu a běžné každodenní výdaje zná 30 procent dětí žijících ve společné domácnosti. Kolik rodiny platí za mobilního operátora, internet, školné pro děti a dovolenou, ví 36 až 40 procent nezaopatřených rodinných příslušníků. Částku na pojištění a náklady spojené s provozem automobilu tuší pětina dětí. "Pro děti je zásadní nejen vědět, kolik rodina utrácí, ale také kolik vydělává, a jak velkou část rozpočtu ukrajují splátky půjček. Mnozí rodiče se zdráhají otevřeně mluvit o výši svého příjmu, ale pro dospívající, kteří si vydělávají na brigádách nebo začínají první zaměstnání, je tato informace důležitá. Když pochopí, kolik má rodina půjček, jaké jsou měsíční splátky a jak to souvisí s příjmy, získají lepší představu o hospodaření s penězi," řekl Javůrek. fd ptd