SEZNAM
PANEL
V.
květen
IV.
duben
Krimi
PŘEHLED ZPRÁV - KRIMI
V.
květen
Saúdskoarabská aktivistka dostala 11 let ve vězení za podporu práv žen
Rijád 1. května (ČTK) - Soud v Saúdské Arábii v zimě tajně odsoudil k 11 letům za mřížemi mladou aktivistku, která na sociálních sítích propagovala lepší postavení žen. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle kterého byla Manahal Otajbíová zatčena za své oblečení a podporu ženských práv. Saúdští představitelé ve svém prohlášení pro Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva potvrdili, že Otajbíová byla 9. ledna odsouzena za to, co saúdská vláda označila za 'teroristické trestné činy“. Otajbíová, která si trest vyslechla při tajném slyšení před protiteroristickým soudem, byla shledána vinnou podle obžaloby související se saúdskoarabským protiteroristickým zákonem, který kriminalizuje používání on-line platforem ke 'zveřejňování zpráv, prohlášení, nepravdivých nebo zlovolných fám nebo podobných informací za účelem spáchání teroristického trestného činu“. Otajbíová, certifikovaná fitness instruktorka a umělkyně, která na svých účtech na sociálních sítích často propagovala lepší postavení žen, byla zatčena v listopadu. Saúdské úřady Otajbíovou obvinily mimo jiné z toho, že pomocí hashtagu #společnostjepřipravena vyzývala k ukončení pravidel mužského poručnictví. Její sestra Fúz byla rovněž obviněna z toho, že nenosí slušné oblečení, ale před svým zatčením stihla ze Saúdské Arábie uprchnout. Další Manahalina sestra, Marjam, je známá obhájkyně ženských práv, která byla v roce 2017 zadržena za protest proti pravidlům poručnictví a nakonec propuštěna. Lidskoprávní organizace Amnesty International a ALQST vyzvaly saúdské úřady k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Otajbíové. 'Tímto rozsudkem saúdské úřady odhalily prázdnotu svých v posledních letech tolik vychvalovaných reforem v oblasti práv žen a prokázaly své mrazivé odhodlání umlčet pokojný nesouhlas,“ uvedla Amnesty International. Obě organizace také poukázaly na ironii v případě Otajbíové: aktivistka byla hlasitou stoupenkyní 'radikálních změn“ korunního prince Muhammada bin Salmána, včetně údajného uvolnění pravidel oblékání pro ženy, a v rozhovoru z roku 2019 uvedla, že se díky princovým prohlášením cítí být svobodná vyjadřovat své názory a nosit, co se jí líbí. O několik let později byla zatčena, protože se na sociálních sítích prezentovala jako mladá a progresivní žena, která miluje fitness, umění, jógu a cestování a zároveň prosazuje práva žen. Podle skupin na ochranu práv byla Otajbíová vystavena tvrdému zacházení, počínaje jejím násilným zmizením na pět měsíců od listopadu 2023 do letošního dubna. Když se jí podařilo znovu navázat kontakt s rodinou, byla podle svých slov držena na samotce a měla zlomenou nohu. Saúdští představitelé tato tvrzení popřeli. Kauza následuje po řadě podobných případů, kdy byly ženy v Saúdské Arábii vystaveny drakonickým trestům za to, že používaly účty na sociálních sítích k vyjádření svého názoru. ban ankIV.
duben
Zakladatel kryptoburzy Binance Changpeng Zhao byl odsouzen na čtyři měsíce
Seattle 30. dubna (ČTK) - Zakladatel a bývalý generální ředitel kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao byl odsouzen ke čtyřem měsícům ve vězení, protože na největší kryptoměnové burze na světě umožnil praní špinavých peněz. Uvedla to agentura AP s odvoláním na rozhodnutí soudu. Prokuratura pro něj původně žádala 36 měsíců. Zhao se v listopadu přiznal, že nepřijal požadovaná opatření proti praní špinavých peněz. Odstoupil z vedení Binance a firma souhlasila se zaplacením urovnání 4,3 miliardy USD (101,4 miliardy Kč). Obžaloba tvrdila, že Zhao se záměrně díval jinam, když lidé prováděli transakce, které podporovaly sexuální zneužívání dětí, nelegální obchod s drogami a terorismus. "Tady jsem selhal," řekl Zhao před vynesením rozsudku. "Svého selhání hluboce lituji a je mi to líto," dodal. Zhao, kanadský podnikatel čínského původu, který je podle počátečních písmen svého jména v branži známý také jako CZ, firmu Binance založil v roce 2017 v Šanghaji a postupně z ní vytvořil nejdůležitější centrum globálního trhu s kryptoměnami. Její hlavní burza Binance.com je největší kryptoměnovou burzou na světě - předloni podle společnosti CryptoCompare zpracovala obchody v hodnotě asi 23 bilionů dolarů. Zhaovi advokáti trvali na tom, že by neměl dostat žádný trest odnětí svobody. Podle státních zástupců však ještě nikdo neporušil zákon o bankovním tajemství v takovém rozsahu jako Zhao. Společnost Binance umožnila podle nich více než 1,5 milionu obchodů s virtuálními měnami v hodnotě téměř 900 milionů USD, které porušovaly sankce USA. irl jrmSoud nepřiznal Žákové 15 milionů za sousoší vystavené ve svatovítské katedrále
Praha 29. dubna (ČTK) - Soud nepřiznal vzdálené příbuzné autorky sousoší svatého Vojtěcha, Radima a Radly Vieře Žákové 15 milionů korun za vystavení díla ve svatovítské katedrále. Zamítl její žalobu proti pražskému arcibiskupství, ve které se kromě vyplacení částky domáhala také zničení díla. Podle soudce Filipa Lišky socha ženě nepatří. Rozsudek není pravomocný, Žáková se proti němu plánuje odvolat. 'Nebylo prokázáno, že žalobkyně disponuje majetkovými právy k tomuto dílu,' prohlásil Liška. Soudce dal za pravdu arcibiskupství, podle kterého sousoší patří Kanceláři prezidenta republiky. Autorce Karle Vobišové Žákové za ni zaplatila Jednota pro dostavbu hlavního chrámu svatého Víta. Organizace získala autorská práva k dílu na základě veřejné soutěže. 'V rámci řízení bylo prokázáno, že sádrový model vznikl na objednávku jednoty v návaznosti na vyhlášenou soutěž,' uvedl Liška. Podle modelu pak byl vytvořen stříbrný odlitek. Žáková tvrdila, že chce peníze k poctě odkazu matky jejího bývalého manžela a autorky sousoší. Plánovala vybudovat její muzeum. Původně žádala 2,7 milionu korun, následně částku navýšila na 15 milionů. Podle ženy socha, která je nyní v katedrále vystavená, není tou, která vyhrála v soutěži jednoty. Náhrobek vznikl podle ní až po rozpuštění organizace. 'To, jak dnes rozhodl soud, je jen výpovědí o tom, jak v této zemi nefungují demokracie a nezávislá justice,' prohlásila Žáková po skončení jednání. Dodala, že další modely sousoší, které má stále doma, nabídne do zahraničí. Podle dřívějšího vyjádření právního zástupce arcibiskupství Jiřího Duky vlastní autorská práva k sousoší Kancelář prezidenta republiky, arcibiskupství je pak majitelem stříbrného odlitku umístěného ve svatovítské katedrále. Odlitek nechalo vytvořit a zaplatit arcibiskupství ještě v době, kdy si myslelo, že vlastníkem práv je nyní už zesnulý bývalý manžel Žákové, který však nikdy žádné peníze nepožadoval. Arcibiskupství podle Duky nabídlo rodině Žákových milion korun jako odměnu za to, že po desetiletí uschovávala sádrovou formu k sousoší. Sousoší svatého Vojtěcha, Radima a Radly bylo v katedrále odhaleno 17. dubna 2018 v době, kdy se do vlasti vracely ostatky kardinála Josefa Berana. Český patron je úzce spjat s pražským arcibiskupstvím. Soutěž vypsanou v roce 1936 vyhrála sochařka Karla Vobišová Žáková (1887 až 1961). V roce 1947 byl model sousoší umístěn do katedrály. Stejně jak byl po nástupu komunistického režimu kardinál Beran internován, tak byl model sousoší v roce 1948 z chrámu odstraněn. Dokončení projektu inicioval kardinál Dominik Duka v roce 2010, kdy ho navštívil syn sochařky Karel Václav Žák a seznámil s návrhem sousoší. Žák v roce 2016 zemřel. ado snmDeutsche Bank si vytvoří rezervu až 1,3 miliardy eur kvůli sporu kolem akvizice
Berlín 27. dubna (ČTK) - Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank si vytvoří rezervu až 1,3 miliardy eur (zhruba 33 miliard Kč) na krytí nákladů souvisejících s vleklým právním sporem ohledně převzetí konkurenta Postbank. Banka dnes upozornila, že tento krok bude mít dopad na její výsledky za čtvrté čtvrtletí i za celý letošní rok. Někteří bývalí akcionáři společnosti Postbank tvrdí, že Deutche Bank měla za převzetí podniku v roce 2010 zaplatit vyšší cenu. Žalobou podanou těmito akcionáři se německá justice zabývá od roku 2011. V pátek tvrzení akcionářů podle tiskové zprávy společnosti Deutsche Bank posuzoval soud v Kolíně nad Rýnem. "Při tomto slyšení soud naznačil, že v pozdějším rozhodnutí může dospět k závěru, že některé části těchto tvrzení jsou opodstatněné," uvedla Deutche Bank. Dodala, že s takovýmto hodnocením nadále nesouhlasí, ale rozhodla se vytvořit si rezervu na krytí případných nákladů. Deutche Bank odhadla, že celkové nároky bývalých akcionářů firmy Postbank včetně úroků by mohly činit zhruba 1,3 miliardy eur. Mluvčí podniku podle agentury Reuters uvedl, že tato částka je stropem pro plánovanou rezervu, o jejíž přesné výši ještě nebylo rozhodnuto. Deutsche Bank tento týden oznámila, že v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o osm procent na 1,3 miliardy eur. Vykázala tak nejvyšší čtvrtletní zisk za více než deset let. Za růstem zisku stály zejména dobré výsledky divize investičního bankovnictví. pmh sprV Gruzii a Lotyšsku zatkli zloděje vzácných knih, kradli i v ČR
Haag 25. dubna (ČTK) - Rozsáhlá evropská policejní akce vedla k zadržení čtyř Gruzínců, kteří z veřejných knihoven po celé Evropě, včetně České republiky, ukradli nejméně 170 vzácných starých knih ruských autorů. Zloději se nejčastěji vydávali za badatele a originály během konzultací vyměnili za zdařilé padělky, uvedla dnes evropská policejní agentura Europol. Na vyšetřování se podílelo i Česko; vyjádření české policie se ČTK snaží získat. Policisté ve středu zasahovali na 27 místech v Gruzii a v Lotyšsku. Kromě zadržení čtyř podezřelých zabavili také více než 150 knih, jejichž původ bude potřeba prověřit. Zadrženým hrozí šest až deset let vězení, píše AFP. V předchozích etapách vyšetřování stejného případu již byli zatčeni tři podezřelí v Estonsku, Francii a Litvě, další dva podezřelí jsou pod soudním dohledem ve Francii. Organizovaná skupina má podle vyšetřovatelů na svědomí krádeže nejméně 170 knih v odhadované ceně 2,5 milionu eur (629 milionů korun). Europol ale zdůrazňuje, že historická hodnota odcizených výtisků je nedocenitelná. Část knih skupina prodala prostřednictvím aukčních síní v Petrohradě a v Moskvě. "V letech 2022 a 2023 se zločinecké skupině podařilo ukrást vzácné knihy z národních a historických knihoven v Česku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Polsku a Švýcarsku. Zloději se zaměřili na vzácné knihy, například na první vydání, především ruských spisovatelů jako Alexandr Puškin nebo Nikolaj Gogol," uvádí Europol. Zloději měli dva způsoby krádeží. Podle prvního scénáře šli do knihovny nejprve takzvaně studovat, přičemž si vzácnou knihu pečlivě změřili a vyfotografovali. Když se na stejné místo vrátili po několika týdnech či měsících, tak vyměnili originál za falzum. Druhá scénář byl prozaičtější - do vytipované knihovny se prostě vloupali. lsa ankStávka justičních pracovníků by byla vážným signálem vládě, uvedl Blažek
Praha 25. dubna (ČTK) - Stávka administrativních pracovníků v justici, kteří si stěžují na nízké platy, by byla vážným signálem vůči vládě. Na dotazy novinářů to dnes uvedl Pavel Blažek (ODS). Věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí. "Běžný občan" by stávku na rozdíl například od stávky popelářů či železničářů nepocítil, řekl ministr s tím, že zpomalování soudních řízení zatím nehrozí. Soudcovská unie minulý týden vzkázala, že případnou stávku podpoří. Podporu personálu dnes vyjádřil i místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun. "Chápu zaměstnance, že nejsou úplně spokojení. Stávka je věc, která by mi příjemná nebyla, nicméně mají na ni samozřejmě právo. Snad k ní nedojde, snad se podaří nají nějaká řešení a také vzájemné pochopení," uvedl Blažek. Krizový scénář pro případ stávky ministerstvo nemá a podle ministra ani mít nemůže. "Kdyby nám stávkovali policisté - což nemohou - tak to opravdu hrozí zhroucením společnosti. Tohle je stávka, která je v podstatě víceméně manifestační, ale je to vážný signál vůči vládě, že to ti lidí myslí vážně," konstatoval. "Zpomalování řízení zatím nehrozí, naše justice funguje dobře. Je ale pravda, že kdyby ten aparát začal hromadně odcházet, tak to samozřejmě ty soudy zbrzdí. Asi jako v nemocnicích: kdyby odešly všechny zdravotní sestry, tak to při vší úctě k lékařům bude znamenat, že se nemocnice zastaví," podotkl ministr. Situace se podle Blažka v jednotlivých regionech liší. "Je pravda, že zejména ve městech, jako je Praha nebo Brno, jsou ty platy prostě nedostatečné," připustil s tím, že u pražského městského soudu je to vážný problém. Blažek uvedl, že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá. O kolik by si zaměstnanci v justici mohli polepšit po aktuálních jednáních, nechtěl konkretizovat. "Byl bych blázen, kdybych řekl jakoukoliv sumu. Bude to záležet na dohodě s ministerstvem financí a na tvorbě příštího státního rozpočtu," poznamenal. Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení svých pracovníků - tedy nikoliv soudců, ale například zapisovatelek či pracovníků IT - dlouhodobě. Místopředseda Nejvyššího soudu Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek. "Ministerstvo financí dohodu plní. Ukazuje se ale to, čeho jsem se bál od začátku: nestačí to," řekl dnes Šuk ČTK a Českému rozhlasu. Situace ohledně justičního personálu podle něj nikdy nebyla tak napjatá - nejzkušenější zaměstnanci odcházejí a reálně hrozí, že některé soudy začnou kvůli personálnímu podstavu kolabovat. Šuk se netají tím, že stávkujícímu personálu by držel z pozice zaměstnavatele palce. "Pokud vstoupí do stávky zaměstnanci klíčoví pro provoz soudu, tak ten soud může doslova zavřít. Nebudou probíhat jednání, třeba ani vazební. Když nám začnou stávkovat IT pracovníci, tak ten soud možná ani nepoběží. Bude to znamenat přinejmenším průtahy, ale může to znamenat taky to, že budeme pouštět lidi z vazby prostě proto, že nebude mít kdo rozhodnout o jejím prodloužení," varoval. Připomněl, že například loni v Chorvatsku stávkovali justiční zaměstnanci poměrně dlouho a úspěšně. Ministerstvo nyní provádí v justici personální audit. "Doufám, že na jeho základě budeme schopni vyjednat více peněz pro justici, protože ukáže to, co říkáme od začátku - že nám chybí kvalifikovaný, dobře zaplacený střední personál," uzavřel Šuk. tep ptdPoslední volební období EP bylo rekordní, poslanci schválili na 450 norem
Štrasburk 25. dubna (zpravodajka ČTK) - Poslední volební období Evropského parlamentu, které začalo v červenci 2019, bylo v mnoha směrech rekordní a náročné. Celkem europoslanci až do posledního plenárního zasedání schválili 359 legislativních spisů. Na poslední předvolební schůzi ve Štrasburku, která začala v pondělí, se jim podle posledních informací podaří odhlasovat okolo devadesáti, konečná čísla ale budou známá až po skončení zasedání dnes odpoledne. Dohromady by to tedy dávalo téměř 450 schválených předpisů. V minulém volebním období (2014 až 2019) jich podle zjištění ČTK bylo schváleno 401. Podle informací Evropského parlamentu zůstávalo ještě před nynějším zasedáním nedořešených 227 legislativních položek, z nichž bylo u 105 dosaženo předběžné dohody s Radou EU, která zastupuje členské státy. Mnohé z těchto legislativních spisů se europoslanci pokusili dokončit právě v posledních čtyřech dnech. Co se stane s těmi zbylými? Legislativní návrhy, jejichž konečnou podobu se nepodařilo schválit do konce volebního období, nebudou muset znovu začít legislativní proces. Podmínkou však je, že europoslanci takové texty alespoň jednou schválili na plénu. Pokud se tak nestane, návrhy zanikají. Po volbách se nicméně sejde takzvaná konference předsedů, kterou tvoří předsednictvo parlamentu a šéfové jednotlivých politických skupin v EP, která může rozhodnout o obnově diskuse nad některými z těchto materiálů. "Konference předsedů tradičně rozhoduje o obnovení veškeré nedokončené legislativní práce. Lze však učinit výjimky, například pro normy, které jsou už zastaralé či u kterých se očekává nový návrh Evropské komise nebo obnovené konzultace s Radou EU," sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení europarlamentu. Výsledek červnových voleb může schvalování norem významně ovlivnit, zejména v případě, že se výrazně změní poměrné zastoupení politických sil v parlamentu. Může se totiž stát, že někteří zpravodajové návrhů neobhájí mandát, budou tedy muset být místo nich vybráni náhradníci. Evropský parlament jedná s Evropskou komisí a zástupci členských států o legislativních návrzích v takzvaných trialozích. Zásluhu na dokončení množství legislativy tak má i současné belgické předsednictví v Radě EU, které právě členské státy zastupuje a které mělo nelehkou roli a velmi omezený čas. Poslední plenární zasedání se sice koná nyní, na konci dubna, ve skutečnosti ale musely být návrhy dojednány daleko dříve. Čas totiž potřebují i právníci a lingvisté, kteří texty předpisů překládají do jazyků unie a takzvaně "čistí". "Před předsednictvím jsme zjistili, že je asi 150 nedokončených norem. Nejdříve jsme se ptali, kolik času máme, řekli nám do 19. února, pro urgentní záležitosti do 15. března. Právě v této omezené době jsme museli stihnout všechna politická rozhodnutí a trialogy," řekl ČTK mluvčí belgického předsednictví Alexandre Brecx. Následně byly vybrány předpisy, jejichž dojednání nebylo naléhavě potřebné, počet se tak snížil na sto. "Pak jsme začali počítat. Pracovní dny, lidi, překladatele, zasedací místnosti, kde se dá jednat. Chtěli jsme zjistit, kolik se toho dá stihnout, protože na každý trialog je potřeba tak 70 lidí. Vyšlo nám z toho asi 70 možností, tedy 70 norem," popsal. Cíl splnili, belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová při hodnocení belgického předsednictví nedávno oznámila, že se podařilo uzavřít 67 legislativních položek. Podle Brecxe se to povedlo i díky tomu, že se jejich experti na vyjednávání připravovali už za předchozích předsednictví, například se účastnili trialogů již za španělského předsednictví v druhé polovině roku 2023. tes jdEuroposlanci schválili přísnější pravidla boje s praním špinavých peněz
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili přísnější pravidla boje proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Mimo jiné stanovují maximální limit platby v hotovosti v celé EU ve výši 10.000 eur (zhruba 252.000 korun). Na nejrizikovější subjekty bude dohlížet nová unijní agentura, Úřad EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA), který bude sídlit ve Frankfurtu nad Mohanem. Balíček se skládá ze směrnice, kterou odsouhlasilo 513 europoslanců, 25 jich bylo proti a 33 se zdrželo, a rovněž ze dvou nařízení. Jedno bylo přijaté 479 hlasy; 61 europoslanců ho nepodpořilo a 32 se hlasování zdrželo. Druhé, které upravuje vznik úřadu AMLA, odsouhlasilo 482 europoslanců, 47 bylo proti a 38 se zdrželo. 'Praní špinavých peněz je nebezpečný zločin, navíc je vždy završením dalších, obvykle velmi vážných zločinů, z nichž špinavé peníze pochází. Nemožnost ´peníze vyprat´ snižuje atraktivitu i těchto zločinů,' uvedl český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, lidovecká frakce EPP), který byl zpravodajem jednoho z návrhů. 'Boj proti praní špinavých peněz dnes ale nezahrnuje jen snahu využívat peníze nabyté z korupce, prodeje drog, či jiné trestné činnosti. Neméně důležité je i omezení možnosti zakrytí skutečných vlastníků, čehož hojně využívají třeba ruští oligarchové. Ruská invaze na Ukrajinu tuto problematiku ještě více zdůraznila, protože ukázala, jak velké slabiny při rozkrývání majetku lidí ze sankčních seznamů máme,' dodal s tím, že pro nelegální peníze a majetky nesmí být v Evropě místo. Součástí dohody je vznik koordinačního Úřadu EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Odpovědnost za boj proti praní špinavých peněz zůstane nadále v rukou členských států, ale AMLA bude monitorovat, podporovat a koordinovat uplatňování předpisů EU v jednotlivých zemích, což má snížit riziko, že některé státy se kvůli své nedostatečné činnosti v této oblasti stanou vstupní branou nelegálních peněz do unie. Niedermayer se podle svých slov snažil, aby sídlo nové agentury bylo v některé menší členské zemi EU. 'Europoslanci s Radou EU ale měli bohužel jiný názor,“ dodal. O sídlo se ucházely i Paříž, Řím, Brusel, Dublin, Riga, Vilnius či Vídeň. Velké riziko podle EU představují mimo jiné profesionální fotbalové kluby a také sportovní agenti, kteří se nově stávají takzvanými povinnými osobami. Budou muset sledovat své zákazníky, monitorovat transakce a ty podezřelé hlásit. 'Vzhledem k tomu, že tento sektor a jeho riziko podléhají velkým rozdílům, členské státy budou mít možnost je ze seznamu odstranit, pokud představují nízké riziko,' uvádí se v nových pravidlech. Evropská komise už v polovině roku 2021 předložila komplexní návrh posílení unijního systému v oblasti boje proti praní špinavých peněz a zamezení financování terorismu. Šlo o reakci na skandály s podezřelými transakcemi v bankách několika států, v posledních letech například Dánska, Estonska, Lucemburska, Španělska či Nizozemska. tes ankOdborníci: Útok na web ČTK mohl cílit na podrytí důvěryhodnosti institucí
Praha 24. dubna (ČTK) - Cílem útočníků při úterním zveřejnění smyšlených textů na zpravodajském webu České noviny (ČN) mohla být podle odborníků, které oslovila ČTK, snaha podrýt důvěryhodnost demokratických institucí a médií. Dezinformací o zmařeném pokusu o atentát na zvoleného slovenského prezidenta Petera Pellegriniho rukou Ukrajince si v úterý všimla i řada ruských médií, přičemž jen některá informují, že šlo o podvrh. Samotný obsah smyšlené zprávy je podle odborníků na dezinformace cílený spíš na ruské než české publikum. Na server České noviny, provozovaný ČTK, umístil v úterý neznámý útočník smyšlené texty, které nepocházely z produkce agentury. Šlo o zprávy v češtině i angličtině o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) zabránila pokusu o atentát na Pellegriniho a následné prohlášení ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ke stejnému tématu. "Útok vnímáme nejen jako pokus šířit dezinformace v neprospěch Ukrajiny, ale také jako krok, jehož cílem bylo oslabení důvěryhodnosti ČTK. Intenzivně pracujeme na vyšetření incidentu, ale i na posílení IT bezpečnosti," uvedl dnes generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele. Analytička z Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová ČTK řekla, že za cíl zveřejnění dezinformací považuje podrývání důvěryhodnosti demokratických institucí, ať už jde o BIS či média. "Akce byla poměrně typická, ale na české poměry vcelku propracovaná. Tím, že byla vybraná ČTK jako důvěryhodný kanál, že těch zpráv bylo více a souvisely spolu, ale také byly napsané poměrně kvalitní češtinou. Jinak ale modus operandi odpovídá," řekla. Útočník podle mluvčí ČTK Martiny Vašíčkové prolomil zabezpečení účtu publikačního systému webu ČN. Zpravodajský servis ČTK, který agentura distribuuje svým klientům, dotčen nebyl. ČTK zprávy z webu obratem odstranila. Odborník na informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ČTK řekl, že cílem zveřejněných textů mohl být pokus potvrdit rozšíření rusofobie mezi Ukrajinci a ospravedlnění ruské agrese na Ukrajině. "Můžeme tu jasně vidět hodnotovou a argumentační linku, která má posloužit Kremlu a jeho politické reprezentaci. Zda ta zpráva byla věrohodná a pravdivá, či nikoliv, je vedlejší," doplnil Gregor, který je součástí poradního sboru premiéra Petra Fialy (ODS). Ani podle Víchové útočníkům nevadí, že texty měly na webu krátkou životnost a agentura upozornila, že nejsou z její produkce. "Ty zprávy si mohou pak žít vlastním životem v různých dalších kanálech," uvedla. Na čtenáře navíc vždy působí víc první informace, než její vyvrácení. "Lidé si většinou zapamatují to první. Navíc pokud se stává často, že čtete zprávy, abyste se pak dozvěděli, že nebyly pravdivé, může to podrývat důvěru v média jako celek. Už neřešíte, co bylo falešné a co pravé, ale může se ve vás budovat nedůvěra v systém médií," vysvětlila. Dezinformace si v úterý všimla i řada ruských médií, přičemž jen některá informují, že šlo o podvrh. Podvrh například převzal list Komsomolskaja pravda, text je s odkazem na ČTK na jeho stránkách bez uvedení na pravou míru stále k dispozici. Zveřejněný je také na stránkách prokremelského média Lenta.ru, kde rovněž chybí vysvětlení, že jde o hackerský útok. Text vydala i ruská agentura TASS. V samostatné zprávě později informovala i o útoku na ČN, původní text je ale stále dostupný na jejím webu, a to bez upozornění, že jde o dezinformaci. Vyjádření ČTK, ale i zprávu útočníků na web umístila i Rossijskaja gazeta. Víchová řekla, že zveřejnění informace se ruským státním médiím sekundárně "do krámu hodí". "Ve chvíli, kdy vidí cokoliv, co by mohlo vytvořit větší chaos a nabourat systém integrity a důvěry, tak toho využijí," řekla. Gregor zmínil, že v Rusku není svobodný mediální prostor, ale dominuje režimní propaganda. "Pro běžného Rusa není v jeho silách dohledat si stránku ČTK a ověřovat si, zda je ta zpráva věrohodná, či nikoliv," uvedl. V českém informačním prostoru se podle něj dezinformace o zmařeném atentátu nepromítne, u ruského publika ale využití najde. ČTK o útoku komunikuje s BIS, Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a policií. Vedoucí oddělení komunikace NÚKIB Marek Vala dnes na dotaz ČTK zopakoval, že úřad ohledně události s agenturou spolupracuje a je připravený poskytnout maximální součinnost. Připomněl, že na webu úřadu je k dispozici doporučený postup, jak požádat NÚKIB o pomoc při případných incidentech. jzf rdmSoud uvalil vazbu na náměstka ruského ministra obrany a obvinil jej z korupce
Moskva 24. dubna (ČTK) - Moskevský soud dnes uvalil vazbu na náměstka ruského ministra obrany Timura Ivanova, zadrženého o den dříve kvůli podezření z braní úplatků. Oznámila to ruská média, podle kterých Ivanovovi v případě odsouzení může hrozit až 15 let odnětí svobody. Ivanov vinu odmítá. Mezitím se v médiích objevily nepotvrzené informace z nejmenovaných zdrojů, že obvinění z korupce je jen kouřová clona, ale ve skutečnosti jde o případ vlastizrady. "Ivanova zatkli na pracovišti. K vině se nepřiznal," řekl agentuře TASS nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Ivanov zůstane ve vazbě přinejmenším do 23. června, stejně jako další podezřelý ve stejném případu, náměstkův známý Sergej Borodin. Oba jsou obviněni z přijetí úplatku ve zvláště vysoké výši, uvedla agentura Interfax. Dodala, že podle vyšetřovatelů se oba obvinění domluvili na úplatku s třetími osobami při poskytování služeb pro ministerstvo. Další podrobnosti případu zatím nejsou známy. Úplatek "ve zvláště vysoké výši" znamená nejméně milion rublů. Za to hrozí až 15 let vězení, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. O Ivanovově zadržení informovala ruská média v úterý večer, o zatčení byl podle mluvčího Kremlu informován také prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu. Na ministerstvu měl Ivanov na starosti podle Interfaxu výstavbu a opravy nemovitostí, správu majetku, ubytování vojsk a také zdravotnické zabezpečení ozbrojených sil. Ivanov zodpovídal například za projekt takzvané obnovy okupovaného ukrajinského Mariupolu, výstavbu hlavního chrámu ruských ozbrojených sil nebo kosmodromu Vostočnyj, uvedla dříve média. Jako náměstek působil na ministerstvu od roku 2016, podle serveru Meduza je vnímán jako ministrův člověk. Spolupracovníci ruského opozičního předáka Alexeje Navalného v roce 2022 tvrdili, že Ivanovovi patří nemovitosti v Moskvě a v dalších ruských městech za stovky milionů rublů. Obvinění z přijetí úplatků je kouřová clona pro veřejnost. Ve skutečnosti Ivanova zavřeli kvůli vlastizradě, napsal server Važnyje istorii s odvoláním na dva nejmenované zdroje z ruské tajné služby FSB. "Zatím nechtějí veřejně mluvit o vlastizradě, protože by vypukl velký skandál, přeci jen je to náměstek ministra obrany," řekl jeden ze zdrojů podle portálu. "Za korupci by ho nikdo nezavřel. O ní (v Kremlu) dávno vědí. Ale Putin svolil poté, co se jej podařilo přesvědčit, že jde o vlastizradu," dodal druhý. Bezpečnostní složky podle portálu sbírají kompromitující materiály na Ivanova už roky. Jeden z federálních vyšetřovatelů se o tom šéfredaktorovi prý portálu zmínil už v roce 2017. Ale tehdy vedení nedovolilo zasáhnout proti Ivanovovi, protože se jej zastal Šojgu. Ten podle dotyčného nejmenovaného vyšetřovatele osobně zatelefonoval šéfovi vojenské kontrarozvědky FSB, aby mu vulgárně vynadal. Momentálně se se podle zdroje serveru rozhoduje o tom, zda Ivanova odsoudí za korupci a ve vězení přijde o život, anebo zda jej přeci jen obviní z vlastizrady. msk jdPolicie rozbila česko-ukrajinský gang falešných bankéřů, zadržela 40 lidí
Hradec Králové 24. dubna (ČTK) - Královéhradecká policie s ukrajinskými kolegy zlikvidovala česko-ukrajinský gang falešných bankéřů, který je podezřelý ze stovek telefonických podvodů se škodou v desítkách milionů korun. V Česku a na Ukrajině policisté minulý týden zadrželi 40 lidí, část si už vyslechla obvinění. ČTK to dnes řekla mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Policie předpokládá, že obviněným ještě prokáže dalších několik stovek podvodů, s nimiž vzroste i způsobená škoda. Na případu policie pracovala téměř rok a půl. V úterý o své části případu informovala ukrajinská policie. Call centrum sídlilo v Oděse. Volajícími byli Češi, jejich nábor v Česku obstarávala padesátiletá Češka. Policie zadržela 23 Čechů, z toho šest jich bylo zatčeno na Ukrajině. Nyní je čeká vydání do Česka, kde je policie obviní. Zadržené v Česku policie již obvinila a tři z nich vzal soud do vazby. Ukrajinská policie při akci koordinované s českou policií zadržela 17 Ukrajinců, uvedla mluvčí. Ukrajinské úřady k případu v úterý uvedly odlišné počty zadržených i výši škody. Podle nich bylo na Ukrajině zadrženo devět lidí, z toho šest Čechů. Z nejméně 16 poškozených v ČR vylákali v přepočtu přes tři miliony korun. Podvody organizoval čtyřicetiletý Ukrajinec, uvedla ukrajinská policie. Telefonující se vydávali za pracovníky České národní banky. Poškozeným tvrdili, že mají napadený účet a je třeba úspory převést na takzvaný záchranný účet. "V některých případech přiměli poškozené k nainstalování programu pro vzdálenou správu, čímž získali neomezený přístup k jejich internetovému bankovnictví," uvedla mluvčí. Podvedení přicházeli nejen o své úspory, ale i o peníze z úvěrů, o které si jakoby sami zažádali. Obvinění používali pravá jména zaměstnanců banky a podvržená telefonní čísla banky a policie, takže si poškození mysleli, že hovoří se zaměstnancem banky či policistou. Peníze z účtů poškozených obvinění většinou převáděli na účty zejména Ukrajinců žijících v ČR, kteří obratem peníze z bankomatů vybírali a předávali dalším lidem. Skupina podle policie od října 2022 do října 2023 spáchala přes 150 podvodů se škodou téměř 30 milionů korun. Z toho je přes 22 milionů korun škoda dokonaná, zbytek je škoda ve stadiu pokusu nebo přípravy. Policie předpokládá, že obviněným ještě prokáže stovky podvodů. Vyšetřovací spis má zatím přes 20.000 listů. Podle náměstka ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Jiřího Nového se závěrečné akce na Ukrajině účastnili i čeští policisté. Všichni se již bezpečně vrátili do ČR. "Došlo k rozbití kompletní struktury organizované zločinecké skupiny. Trestná činnost v kyberprostoru nezná hranice a její odhalování vyžaduje vysokou odbornost a týmový přístup," uvedl Nový. Ve vazbě skončila i padesátiletá Češka, která podle policie byla náborářkou falešných operátorů. "Zadávala inzeráty na pracovní místa, komunikovala se zájemci, poté je proškolila a zajistila jejich odjezd na Ukrajinu. Operátoři si průměrně přišli na 80.000 až 200.000 korun měsíčně, dle jejich šikovnosti," uvedla mluvčí. Na případu policie pracovala téměř rok a půl. "Bylo velmi obtížné získat jakoukoliv informaci vedoucí k osobám pachatelů," uvedla mluvčí. V Česku se na zásahu minulý týden podílelo přes 100 policistů z různých útvarů. V Česku a na Ukrajině dohromady zajistili desítky notebooků a mobilních telefonů, sim karty, takzvané kryptopeněženky, platební karty, téměř půl milionu hřiven, 80.000 amerických dolarů, 1000 eur, drogy a zbraně. Policie zajistila také tři nemovitosti. Z 23 zadržených Čechů, z nichž je 16 mužů a sedm žen, policie 17 obvinila z účasti na organizované zločinecké skupině, 12 z nich navíc čelí obvinění z podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému. V případě odsouzení jim hrozí až deset let vězení. Policie při vyšetřování bankovních podvodů také ve dvou domech na Náchodsku odhalila pěstírnu konopí a zadržela tři muže ve věku 31, 44 a 51 let. Nejstarší z nich je partnerem náborářky, zbylí dva muži jsou cizinci. Vyšetřováni jsou na svobodě. ry gcmÚstavní soud odmítl stížnosti MPM-Quality, šlo o zápis ochranných známek Prim
Brno 24. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl tři stížnosti výrobce hodinek MPM-Quality z Frýdku-Místku, jenž usiloval o zápis několika různých ochranných známek Prim. Jde o součást dlouholetých sporů mezi MPM-Quality a firmou Elton hodinářská z Nového Města nad Metují na Náchodsku. Oba podniky nabízejí hodinky s označením Prim a hlásí se k československé výrobní tradici. Usnesení je dostupné v databázi ÚS. Přihlášky ochranných známek zamítl Úřad průmyslového vlastnictví kvůli pochybnostem o dobré víře MPM-Quality. Firma přihlášky podala poté, co úřad zneplatnil její původní ochranné známky prakticky totožného znění a vyobrazení. Firma argumentovala tím, že v mezičase padl související rozsudek Nejvyššího správního soudu, který posloužil jako nový podklad pro nároky MPM-Quality. Správní soudy ale žalobám nevyhověly. Vysvětlily, že když soudy přezkoumávají rozhodnutí úřadu, vycházejí ze skutkového a právního stavu, který platil v době, kdy úředníci rozhodnutí přijímali. Firma MPM-Quality podala ústavní stížnosti, ve kterých se dovolávala například práva na zachování dobré pověsti a ochrany jména, práva vlastnit majetek, práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti a práva na soudní ochranu. Ústavní soudci stížnosti označili za zjevně neopodstatněné. Připomněli, že při posuzování dobré víry je nutné zohlednit všechny relevantní skutečnosti, v tomto případě také to, že firma Elton hodinářská i její právní předchůdci dlouhodobě, konzistentně a finančně nákladně budovali pověst označení Prim pro náramkové hodinky. MPM-Quality podle ÚS další okolnosti bagatelizuje, zdůrazňuje naopak ty, které svědčí v její prospěch. 'Izolované hodnocení jednotlivých skutečností je však v rozporu s ustálenou judikaturou ÚS, Nejvyššího správního soudu i Soudního dvora Evropské unie; všechny okolnosti svědčící o (ne)dobré víře stěžovatelky je naopak třeba hodnotit komplexně a ve všech souvislostech,' stojí v usnesení. Zákazníci si nyní mohou koupit hodinky značky Prim od výrobce Elton hodinářská, který disponuje zapsanou obrazovou známkou Manufacture Prim 1949, o další zápisy usiluje. Na trhu jsou také výrobky MPM-Quality. Frýdecko-místecký podnik má podle databáze Úřadu průmyslového vlastnictví více platných známek s variacemi označení Prim. tmd gcmArgentina se domáhá zatčení íránského ministra vnitra kvůli atentátu z 90. let
Buenos Aires 24. dubna (ČTK) - Argentina se domáhá zatčení na íránského ministra vnitra Ahmada Vahídího, který je v těchto dnech na návštěvě v Pákistánu a na Srí Lance. Argentina považuje Vahídího za jednoho z íránských představitelů zodpovědných za útok na židovské středisko AMIA v roce 1994, kdy zemřelo 85 lidí, píší dnes agentury EFE a AFP. Podle argentinské justice provedli nejhorší teroristický útok v moderních dějinách země členové hnutí Hizballáh pod vedením Íránu. Argentina nechala skrze mezinárodní policejní organizaci Interpol vydat takzvané červené upozornění ohledně zatykače vydaného na Vahídího. 'Kvůli jeho (Vahídího) cestě Argentina vyzvala vlády Pákistánu a Srí Lanky, aby ho nechaly zadržet v souladu s mechanismy nastavenými Interpolem,' uvedlo argentinské ministerstvo zahraničí. Zadržení íránského představitelé urgovala i argentinská velvyslanectví při obou asijských zemí. Argentinská justice považuje Vahídího za jednoho z pěti íránských představitelů, kterým přičítá odpovědnost za útok na sídlo židovské společnosti AMIA, píše agentura EFE. Nedávno argentinské soudy rozhodly, že za útokem, který spáchali členové šíitského hnutí Hizballáh, stojí Írán. Vahídí byl v době, kdy byl spáchán atentát šéfem elitních jednotek Kuds íránských revolučních gard. Tyto jednotky se soustřeďují na operace v zahraničí. Írán již dříve zapojení do útoku odmítl. Argentina, kde žije největší židovská komunita v Latinské Americe, se stala terčem na začátku 90. let dvou krvavých útoků na izraelské velvyslanectví v Buenos Aires a na sídlo společnosti AMIA. V obou útocích zahynulo 114 lidí a přes 500 lidí bylo zraněno. V dubnu argentinský nejvyšší soud rozhodl, že útoky byly součástí íránského politického plánu. Podle soudu zřejmě představovaly reakci Teheránu na změny v argentinské zahraniční politice, která byla za prezidenta Carlose Menema méně nakloněná spolupráci s Íránem, například v jaderné oblasti. jkhStav lidských práv ve světě se v roce 2023 podle Amnesty International zhoršil
Berlín 24. dubna (zpravodaj ČTK) - Ve světě jsou na vzestupu nacionalistické a rasistické síly, zhoršilo se postavení žen a civilisté jsou často v ozbrojených konfliktech ponecháni svému osudu, neboť vlády, vojáci a ozbrojené skupiny pošlapávají standardy lidských práv. Na úterní tiskové konferenci v Berlíně to při představení výroční zprávy o stavu lidských práv ve světě prohlásila šéfka německé pobočky mezinárodní organizace Amnesty International Julia Duchrowová. Lidská práva podle ní trpí nejen na Ukrajině, která čelí ruské invazi, ale také v palestinském Pásmu Gazy nebo v Číně. "Sečteno a podtrženo, rok 2023 byl špatným rokem pro lidská práva, protože příliš málo vlád a lidí se za ně důsledně staví. Příliš mnoho (vlád a lidí) se chce lidských práv zbavit jako nepotřebné přítěže," řekla Duchrowová. Zpráva, kterou dnes organizace na ochranu lidských práv Amnesty International zveřejnila, hodnotí situaci ve více než 150 zemích a regionech. Dokument si všímá čtyř negativních trendů, které doléhají na lidská práva ve světě. Prvním z nich je zhoršující se situace civilistů v ozbrojených konfliktech, druhým neúspěch v boji za rovnoprávnost žen a mužů, třetím útoky na aktivisty hájící lidská práva a poslední oblastí je zneužívání umělé inteligence a sledovací technologie. Za očividný příklad utrpení civilistů označila Duchrowová válku na Ukrajině. "I v roce 2023 pokračovalo Rusko na Ukrajině v masivním páchání válečných zločinů," řekla. Zmínila také konflikt v Súdánu, který podle ní není v Evropě tak viditelný, ale kvůli kterému je na útěku deset milionů lidí a 25 milionů lidí je odkázáno na potravinovou pomoc. Tvrdě kritizovala rovněž situaci v Gaze. Uvedla, že radikální palestinské hnutí Hamás se útokem na Izrael loni v říjnu dopustilo válečného zločinu. "Vojenský zásah izraelských ozbrojených sil v Pásmu Gazy však překonal veškerou míru. Doprovází ho četné válečné zločiny a porušování humanitárního práva," řekla. Duchrowová se v této souvislosti ostře vymezila proti německé vládě kancléře Olafa Scholze, neboť se zdráhá izraelské válečné zločiny pojmenovat. "Místo toho dodává další zbraně," uvedla. Situace se podle Amnesty International zhoršila také v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů a práv sexuálních menšin. Zpráva například zmiňuje, že pro ženy v USA je stále těžší uměle přerušit těhotenství, neboť v 15 tamních státech jsou potraty zakázané, případně značně omezené. Novým omezením čelí ženy a dívky v Afghánistánu, které podle Duchrowové už nemohou pracovat pro OSN či nevládní organizace a ani ve veřejných službách. Postup proti ženám, které si odmítají zahalovat vlasy, zostřil Írán. Hrozí jim za to až deset let vězení, řekla Duchrowová. V sekci týkající se aktivistů kritizuje Amnesty International zhoršené podmínky pro ty, kteří hájí lidská práva, bojují za lepší ochranu klimatu či prosazují rovnocenná práva etnických skupin. Vážná je situace podle Duchrowové například v Kolumbii, ale také v Rusku. "V Rusku jsou významní představitelé opozice ve vězení, v exilu, nebo po smrti. Smrt Alexeje Navalného v únoru tohoto roku byla tragickým vrcholem," uvedla o úmrtí předáka ruské opozice. Expertka Amnesty International na digitální svět Lena Rohrbachová poukázala na rostoucí problém zneužívání umělé inteligence a kontrolních systémů. Takovou technologii nasazují některé vlády proti běžencům, opozici a menšinám. Amnesty zdokumentovala, jak se kvůli facebooku rozdmýchala vlna násilí v etiopském regionu Tigraj a jak vietnamští exiloví novináři v Berlíně čelili útokům špionážního softwaru Predator. Rohrbachová upozornila na to, že umělou inteligenci zneužívá Rusko ke kamerové identifikaci odpůrců režimu a protirežimních demonstrantů. Čína takto zase rozlišuje příslušníky muslimské menšiny Ujgurů, kteří v zemi čelí diskriminaci. Umělou inteligenci podle Rohrbachové nasadila i newyorská policie k rozpoznávání obličejů na demonstracích aktivistů z hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Duchrowová rovněž upozornila nejen v Německu na růst radikálních postojů, pro které jsou živnou půdou rostoucí sociální nerovnost, nejistoty a strach z budoucnosti. "Špatná hospodářská doba je dobrým časem pro populisty," řekla. Dodala, že sluchu se populistům dostává i v takzvané středové občanské společnosti. Aleš Zápotocký nobNa ústecké univerzitě cvičili policisté zásah při ozbrojeném útoku
Ústí nad Labem 23. dubna (ČTK) - Na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně dnes zhruba stovka policistů cvičila spolu se záchranáři a hasiči zásah při ozbrojeném útoku. Policisté a stejný počet figurantů se vžili do situace, kdy čelí střelci. Mezi figuranty byli učitelé a zaměstnanci univerzity. Scénář taktického cvičení byl inspirován tragickou událostí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, při které student školy zastřelil v budově 14 lidí, poté i sebe a dalších 25 studentů či vyučujících zranil. Cílem dnešní akce nazvané AMOK bylo procvičit spolupráci policejních složek, koordinaci činností a postupů při útoku aktivního střelce. Simulovaná událost se odehrála v univerzitním kampusu v ústecké čtvrti Klíše na půdě přírodovědecké fakulty. Lokalitu policisté záměrně vybrali tak, aby byla rozsáhlá, v tomto prostředí doposud necvičili. Novinářům to řekl vedoucí odboru služby pořádkové policie Pavel Holzknecht. Do cvičení se zapojily všechny složky policie krajského ředitelství včetně interventů, kteří se věnovali účastníkům události, hasiči, záchranáři či městští strážníci. S přípravou se začalo krátce po tragédii v Praze. "Až mě překvapilo, kolik věcí je potřeba zařídit," řekla novinářům mluvčí univerzity Jana Kasaničová. Studenti se cvičení až na výjimky neúčastnili. Mezi figuranty byli akademici a zaměstnanci. "Dostali přesné role, hráli zraněné, psychicky narušené nebo mrtvé, měli lístečky s přesnou anamnézou zranění a byli poučeni. Studenti mají rektorské volno, abychom zajistili jejich bezpečnost. Akademici si naopak mohli vyzkoušet roli těch, kteří se musí o studenty při takovýchto situacích postarat," uvedla Kasaničová. Studentku hrála Radka Beranová, která pracuje na fakultě zdravotnických studií. "Byla výuka a najednou do třídy přišel útočník, který začal střílet. Bylo to opravdu velmi reálné. Úplně se klepu hrůzou, bylo to velmi nepříjemné. Slyšeli jsme skutečnou střelbu, křik," uvedla. Figuranti podle ní přesně nevěděli, co se stane, pouze měli přidělenou roli studenta nebo vyučujícího a dostali informaci o zdravotním stavu. "Já jsem měla zraněný kotník, musela jsem počkat na odnos," řekla. Po střelbě nastalo dlouhé ticho. "Bylo to nekonečné čekání na pomoc, i když ve skutečnosti to mohlo být pět deset minut, než přišla policie," popsala cvičení. Úleva podle Beranové nastala až poté, co opustila budovu. "Nejprve nás policie prohlédla, zda nejsme útočníci. Pak nás roztřídili podle zranění a odvedli," řekla. S figuranty poté pracovali skuteční interventi. Psychické následky totiž mohou u některých účastníků být i přesto, že se jednalo pouze o cvičení. Vše zaznamenávalo 26 kamer. "Analýza zabere více času. Musí se vše písemně vyhodnotit a případně pak upravit postupy podle zjištěných chyb," uvedl vedoucí odboru služby pořádkové policie Holzknecht. V rámci taktického cvičení policistů je podle mluvčího policie Kamila Marka důležité mít zpětnou vazbu z podobných cvičení, a to zejména proto, aby se prověřila rychlost a včasnost zásahu a v neposlední řadě i jeho taktika. V Ústeckém kraji to bylo letos první takto rozsáhlé cvičení. Dvakrát ročně se konají menší cvičení na úrovni okresů. "V realitě jsme nic takto rozsáhlého doposud řešit nemuseli," řekl Holzknecht. Zkušenosti z cvičení i reálných zásahů si policisté předávají. "Poučujeme se také z událostí, které se stanou nejčastěji v USA, a podle toho postupy upravujeme," uvedl. Po prosincové střelbě v Praze se zaměřily vysoké školy na bezpečnost. "Musíme vytvářet různé směrnice a zavádět opatření, která zvyšují bezpečnost. Zřídili jsme pracovní skupinu pro bezpečnost," uvedla mluvčí ústecké univerzity. Cvičení podle mluvčího policie potvrdilo, že složky integrovaného záchranného systému fungují na vysoce profesionální úrovni. fir verPočet kybernetických útoků na klienty bank v 1. čtvrtletí stoupl o 21 procent
Praha 23. dubna (ČTK) - Počet kybernetických útoků na klienty bank se v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 21 procent, napadeno bylo 20.723 klientů. Za první čtvrtletí tzv. e-šmejdi způsobili škody za 357,2 milionu Kč, což je však ve srovnání se stejným obdobím loni pokles o více než 18 milionů korun. ČTK o tom dnes informovala Česká bankovní asociace (ČBA). Klesla i průměrná škoda na jednoho klienta, která je 17.236 korun. V loňském prvním čtvrtletí dosahovala průměrná škoda na klienta 22.080 Kč. Při napadení došlo buď k úspěšnému přihlášení do jejich elektronického bankovnictví nebo ke zneužití platební karty. Jde přitom o jakýkoliv způsob napadení, tedy i manipulace, kdy klient zadává nebo autorizuje platbu sám. Ve stejném období roku 2023 bylo napadeno 17.006 lidí, přičemž za celý loňský rok činila podle pověřeného výkonného ředitele ČBA Filipa Hanzlíka úhrnná škoda 1,35 miliardy korun. "Nejnovější typ podvodu souvisí s údajným přeplatky, v tomto období nejčastěji na dani z příjmu. E-šmejdi jsou schopni pomocí tzv. NFC technologie i manipulacemi od klienta na dálku získat údaje o jeho platební kartě, a tak ji použít pro výběr z bankomatu. Tomu ale předchází řada podezřelých kroků, při kterých by měl klient zbystřit," varoval Hanzlík. Poškozenému podle něj přijde SMS z banky s aktualizací bankovní aplikace nebo že je jeho účet v ohrožení. Obsahuje odkaz, na kterém si klient banky může stáhnout aplikaci, která se tváří jako legitimní, ovšem ve skutečnosti je podvodná. Po stažení aplikace a vyplnění osobních a citlivých údajů, jako je třeba PIN ke kartě, zavolá údajný pracovník banky. Ten má všechny údaje k účtu poškozeného a přístup do něj. Informuje, že účet je napadený a k záchraně peněž je zapotřebí přiložit platební kartu k mobilnímu telefonu. V tom okamžiku se přenese NFC signál, tedy se načtou data z čipu přiložené karty, do jiného mobilního zařízení. U něj je další podvodník u bankomatu, ze kterého může vybrat peníze, dodal. Další významnou hrozbou jsou podle něj investiční podvody. E-šmejdi se snaží získat důvěru svých obětí a následně i jejich citlivé údaje k bankovnictví pod záminkou zhodnocení peněz prostřednictvím investování. Ve většině případů e-šmejdi získají přihlašovací údaje s využitím programu pro vzdálený přístup, který si na jejich radu oběti nainstalují do svého počítače nebo telefonu. "I když se metody útočníků zdokonalují, cíl zůstává stále stejný, získání přístupu k bankovnímu účtu nebo platební kartě," řekl ČTK technický ředitel společnosti OR-CZ Jan Kelča. Opakují se podle něj podvodné zprávy informující o nedoplatcích za služby, za doručovaný balík nebo výzvy k verifikaci účtu po domnělém útoku. Od jednoduchých postupů založených na sociálním inženýrství se techniky posouvají k sofistikovaným metodám zvládajícím i dvoufaktorovou autentizaci nebo využití umělé inteligence, dodal. Hanzlík v této souvislosti upozornil na celonárodní vzdělávací kampaň #nePINdej!. Jejím klíčovým prvkem je interaktivní vzdělávací test na webu Kybertest.cz. "Mezi základy prevence proti kybernetickým zločinům patří používání silných hesel, aktualizace softwaru, obezřetnost vůči podezřelým e-mailům nebo odkazům a používání bezpečnostního softwaru, jako jsou firewally a antivirové programy. Vedle změny legislativy by se společnost měla bránit také zvýšenou a kvalitní edukací, od základních škol až po školení v zaměstnání," doplnil datový ředitel společnosti Creative Dock Adam Hanka. fd mha rdoUSA chtějí zablokovat spojení luxusních firem Tapestry a Capri
New York 23. dubna (ČTK) - Americká Federální obchodní komise (FTC) podala žalobu na zablokování spojení amerických výrobců luxusního zboží Tapestry a Capri Holding v hodnotě 8,5 miliardy USD (202 miliard Kč). Obává se jejich dominantního postavení na trhu s kabelkami, protože dohoda sloučí výrobce kabelek Coach a Michael Kors. Vyplývá to z oznámení, které FTC zveřejnila v noci na dnešek. Oznámení FTC přichází ve chvíli, kdy několik amerických zákonodárců usiluje o to, aby komise, která funguje jako antimonopolní úřad, zvýšila kontrolu mnohamiliardových transakcí, které by mohly vést ke zvýšení cen a ovlivnit spotřebitele. V případě spojení hrozí, že miliony amerických spotřebitelů přijdou o výhody přímé konkurence společností Tapestry a Capri, která zahrnuje konkurenci v oblasti cen, slev a propagačních akcí, inovací, designu, marketingu a reklamy, uvedla FTC. Komise se také obává snížení mezd a zaměstnaneckých výhod pro zhruba 33.000 zaměstnanců sloučené skupiny 'Capri Holdings s rozhodnutím FTC důrazně nesouhlasí,' uvedla firma v prohlášení. 'Tržní realita, kterou vládní námitka ignoruje, v drtivé většině ukazuje, že tato transakce neomezí, nesníží ani nezabrání konkurenci.' Podle Tapestry není pochyb o tom, že dohoda naopak hospodářskou soutěž podporuje a FTC podle ní zásadně nerozumí trhu a způsobu, jakým spotřebitelé nakupují. Tapestry učinila nabídku na převzetí Capri loni v srpnu v naději, že firmy vytvoří americký módní gigant, který by mohl účinně konkurovat větším evropským firmám, jako je LVMH, a potenciálně získat větší podíl na globálním trhu s luxusem. Firmy vlastní také luxusní značky jako Kate Spade, Versace a Jimmy Choo. Dohodu již schválily regulační orgány Evropské unie a Japonska. FTC si však loni v listopadu vyžádala od firem více informací. Americký trh s luxusním zbožím je značně roztříštěný. Existuje na něm několik odlišných značek, které uspokojují širokou škálu spotřebitelů, a na trhu je zdravá konkurence, řekli agentuře Reuters právníci zaměření na monopolní chování. Rozhodnutí FTC podat žalobu je podle nich překvapivé, protože u módy, oděvů a doplňků není o konkurenci nouze. irl jdČBA: Počet kybernetických útoků na klienty bank v 1. čtvrtletí stoupl o 21 pct
Praha 23. dubna (ČTK) - Počet kybernetických útoků na klienty bank se v prvním čtvrtletí 2024 meziročně zvýšil o 21 procent, napadeno bylo 20.723 klientů. Za první čtvrtletí tzv. e-šmejdi způsobili škody za 357,2 milionu Kč, což je však ve srovnání se stejným obdobím loni pokles o více než 18 milionů korun. ČTK o tom dnes informovala Česká bankovní asociace (ČBA). Klesla i průměrná škoda na jednoho klienta, která je 17.236 korun. V loňském prvním čtvrtletí dosahovala průměrná škoda na klienta 22.080 Kč. Při napadení došlo buď k úspěšnému přihlášení do jejich elektronického bankovnictví nebo ke zneužití platební karty. Jde přitom o jakýkoliv způsob napadení, tedy i manipulace, kdy klient zadává nebo autorizuje platbu sám. Ve stejném období roku 2023 bylo napadeno 17.006 lidí, přičemž za celý loňský rok činila podle pověřeného výkonného ředitele ČBA Filipa Hanzlíka úhrnná škoda 1,35 miliardy korun. "Nejnovější typ podvodu souvisí s údajným přeplatky, v tomto období nejčastěji na dani z příjmu. E-šmejdi jsou schopni pomocí tzv. NFC technologie i manipulacemi od klienta na dálku získat údaje o jeho platební kartě, a tak ji použít pro výběr z bankomatu. Tomu ale předchází řada podezřelých kroků, při kterých by měl klient zbystřit," varoval Hanzlík. Poškozenému podle něho přijde SMS z banky s aktualizací bankovní aplikace nebo že je jeho účet v ohrožení. Obsahuje odkaz, na kterém si klient banky může stáhnout aplikaci, která se tváří jako legitimní, ovšem ve skutečnosti je podvodná. Po stažení aplikace a vyplnění osobních a citlivých údajů, jako je třeba PIN ke kartě, zavolá údajný pracovník banky. Ten má všechny údaje k účtu poškozeného a přístup do něj. Informuje, že účet je napadený a k záchraně peněž je zapotřebí přiložit platební kartu k mobilnímu telefonu. V tom okamžiku se přenese NFC signál, tedy se načtou data z čipu přiložené karty, do jiného mobilního zařízení. U něj je další podvodník u bankomatu, ze kterého může vybrat peníze, dodal. Další významnou hrozbou jsou podle něho investiční podvody. E-šmejdi se snaží získat důvěru svých obětí a následně i jejich citlivé údaje k bankovnictví pod záminkou zhodnocení peněz prostřednictvím investování. Ve většině případů e-šmejdi získají přihlašovací údaje s využitím programu pro vzdálený přístup, který si na jejich radu oběti nainstalují do svého počítače nebo telefonu. Hanzlík v této souvislosti upozornil na celonárodní vzdělávací kampaň #nePINdej!. Jejím klíčovým prvkem je interaktivní vzdělávací test na webu Kybertest.cz. fd mhaAktuálně.cz: ČEZ zažaloval centrální banku kvůli pokutě za zatajení informace
Praha 20. dubna (ČTK) - Polostátní energetická společnost ČEZ zažalovala Českou národní banku (ČNB) kvůli milionové pokutě uložené za pozdní zveřejnění informace, která mohla ovlivnit hodnotu akcií firmy. ČEZ podal žalobu loni v prosinci, soud se jí začne zabývat příští týden, píše web Aktuálně.cz. ČEZ už podle něj pokutu zaplatil. Žalobou se domáhá toho, aby soud rozhodnutí centrální banky zrušil, a klíčové předpisy do budoucna autoritativně vyložil. Předmětem sporu je protinávrh ministerstva financí z června 2022 na zvýšení výnosu z jedné akcie o deset procent oproti původnímu záměru ČEZ. Firma dostala návrh dva týdny před konáním valné hromady, dalších šest dní ho ale držela uvnitř podniku, přestože by taková informace mohla mít vliv na hodnotu akcií firmy. Centrální banka, která dohlíží na tuzemský finanční trh, za to společnosti ČEZ uložila pokutu milion korun. Firma podle ČNB porušila evropské nařízení o zneužívání trhu. Trest padl i za porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu, protože firma o návrhu ministerstva financí neinformovala ani centrální banku, přestože tak měl učinit okamžitě. "Společnost ČEZ podle názoru ČNB neinformovala veřejnost o protinávrhu, jenž by při svém zveřejnění pravděpodobně měl významný dopad na cenu akcií ČEZ. Ohrozila transparentnost finančního trhu a rovnost jeho účastníků," řekla Aktuálně.cz mluvčí Městského soudu v Praze, kde se bude ČEZ o pokutu soudit, Štěpánka Tykalová. Šestidenní zpoždění při zveřejnění protinávrhu vysvětluje ČEZ tím, že k němu muselo přijmout stanovisko představenstvo v čele s generálním ředitelem. "Podle našeho názoru samotný protinávrh bez stanoviska představenstva neumožňoval jeho úplné a správné posouzení investorskou veřejností, a proto jsme jej uveřejnili společně se stanoviskem představenstva," sdělil serveru mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Přestože prodlevu ve zpřístupnění protinávrhu hlavního akcionáře energetické závody hájí, jedno pochybení už uznaly, upozornilo Aktuálně.cz. "Porušení povinnosti zaslat uvedený protinávrh bezodkladně ČNB společnost ČEZ nezpochybňuje," uvedla Tykalová. Mluvčí energetické firmy Ladislav Kříž ale údajné porušení zákona i v tomto případě odmítl. "Jde o zcela nepravdivé tvrzení. Zpochybňujeme toto domnělé porušení. Od počátku je naše argumentace stejná, a to, že ze strany ČEZ k porušení povinností nedošlo. Ve vztahu k bezodkladnému zaslání protinávrhu ČNB kontinuálně tvrdíme, že až společně se stanoviskem představenstva došlo k naplnění znaků vnitřní informace," sdělil dnes večer ČTK Kříž. Žalobu, ve které ČEZ žádá zrušení sankce a výklad klíčových předpisů, začne Městský soud v Praze projednávat ve čtvrtek. ČNB, která se proviněním ČEZ zabývala téměř rok a půl, nechce případ blíže komentovat. "Je věcí každého účastníka řízení, který byl sankcionován, zda se bude bránit žalobou. Věc ponechává ČNB na posouzení soudu," řekl webu mluvčí banky Jakub Holas. ČEZ patří k největším energetickým firmám v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni meziročně klesl o 63 procent na 29,6 miliardy korun. dto gcm mhaDeník N: Poslanci kontrolující BIS vyslechli nahrávky spojené s kauzou z Německa
Praha/Berlín 19. dubna (ČTK) - Členové sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) podle zjištění Deníku N, týdeníku Zeit a stanice ARD vyslechli minulý týden audionahrávky kontrarozvědky, které se vztahují ke kauze německého poslance s českými kořeny Petra Bystroně a sankcionovanému portálu Voice of Europe. Na jedné nahrávce Bystroň podle serveru údajně přebírá 20.000 eur (přes půl milionu korun) od propagandisty Arťoma Marčevského. Toho česká vláda ve zdůvodnění zařazení na sankční seznam spojila s činností proruské sítě usilující o ovlivnění voleb do Evropského parlamentu (EP). Šéf kontrolní komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ČTK řekl, že to, co zaznělo, potvrzuje vyjádření kabinetu. Bystroň, který je dvojkou Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do EP, obvinění odmítá a považuje je za součást předvolební kampaně. Kontrarozvědka se k údajnému přehrání nahrávek vyjadřovat nechce. "Co bylo předmětem uzavřeného jednání sněmovní komise, rozhodně komentovat nebudeme," sdělil ČTK mluvčí BIS Ladislav Šticha. Šéf komise Bělobrádek ČTK řekl, že to, co poslanci viděli a slyšeli, potvrzuje vyjádření vlády. "To, co zaznělo jinde a v médích, například v Německu, to mi komentovat nepřísluší," uvedl. Kontrolní komise, do které patří osm poslanců, podle Deníku N vyslechla čtyři nahrávky, přičemž na dvou z nich byl údajně Bystroň. Komise naposledy jednala minulý čtvrtek. "První nahrávka byla z auta Marčevského. Bystroň si tam podle nahrávky od Marčevského přebíral peníze, konkrétně 20.000 eur," řekl redakci jeden z členů komise. Podle dalšího poslance Bystroň na nahrávce šustil penězi a přepočítával je. Bystroň, který je dvojkou Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do EP, obvinění odmítá, postavili se za něj poslanecká frakce i lídři strany. BIS dříve vyzval k tomu, aby údajné nahrávky zveřejnila. Dnešní informace médií označil za součást snahy "udržet kampaň namířenou proti AfD v médiích až do voleb do Evropského parlamentu". Další komentář agentuře DPA poskytnout nechtěl a řekl jen, že by opakováním svých dřívějších vyjádření "hrál hru protivníka". Kontrarozvědka na dotaz ČTK reagovala vyjádřením, že politici, natožpak z jiných zemí, nejsou partnery BIS. "My spolupracujeme s kolegy ze zpravodajských služeb řady zemí včetně Německa, to jsou naši partneři," uvedl mluvčí BIS. Na další nahrávce podle zdrojů Deníku N hovoří Bystroň s Marčevským o mediální platformě Voice of Europe, jiná má zachycovat Marčevského s jeho spolupracovníkem v pražských kancelářích Voice of Europe, jak údajně rozděluje peníze. Není ale jasné, pro koho či na co měla být hotovost konkrétně určena, píše server. Vláda koncem března rozšířila národní sankční seznam o proruskou zpravodajskou platformu Voice of Europe, politika a podnikatele Viktora Medvedčuka a Marčevského. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie. Fiala a belgický premiér Alexander De Croo v úterý poslali dopis hlavám institucí Evropské unie a lídrům členských států, v němž informují o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu EP a do voleb. Píše se v něm, že pokusy o vměšování "zahrnovaly předání hotovosti, především v ČR". BIS podle Deníku N předala německým tajným službám ještě jméno dalšího politika, kterého z napojení na proruskou vlivovou síť podezírá. Jde o lídra kandidátky AfD v evropských volbách Maxmiliana Kraha. Podle německých tajných služeb byl Krah přímo v pražských kancelářích Voice of Europe, a to loni 15. října a 12. prosince. jzf jrm ptdDo Británie se vrátil ukradený obraz barokního umělce Salvatora Rosy
Haag 19. dubna (ČTK) - Do Británie se v březnu vrátil obraz italského barokního umělce Salvatora Rosy, který byl před čtyřmi lety ukraden z galerie v Oxfordu. V tiskové zprávě to dnes uvedl úřad pro evropskou justiční spolupráci Eurojust, podle něhož britské úřady nadále žádají o informace o dvojici dalších děl ukradených při stejné akci v roce 2020. Ze sbírky univerzitní koleje Christ Church zmizely před čtyřmi lety obrazy holandského malíře Anthonyho Van Dycka a italských barokních umělců Annibaleho Carracciho a právě Rosy. Znalci jejich cenu tehdy odhadli na deset milionů liber (asi 300 milionů korun). Obraz ze 17. století nazvaný Skalnaté pobřeží s vojáky studujícími plán získala rumunská policie, když se jí ozval neznámý muž s tím, že dílo má a rozhodl se jej vrátit. Muž, který v minulosti prodal ostatní dva obrazy ukradené z galerie v Oxfordu, je v případu považován za svědka a nebyl zatčen. Předání obrazu do rukou britské policie a oxfordské galerie se uskutečnilo 26. března v Bukurešti. Kolej Christ Church leží mezi řekou Temží a jejím přítokem River Cherwell. Od roku 1968 je v ní veřejnosti přístupná galerie se sbírkou starých mistrů, která obsahuje například díla Petra Paula Rubense, Leonarda da Vinciho či Michelangela. mtw nobBBC: Ruští vězni verbovaní do bojů umírají někdy i po dvou týdnech
Moskva/Kyjev 18. dubna (ČTK) - Ruští vězni verbovaní aktuálně ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, uvedl server BBC News ve svém ruskojazyčném vydání. Najdou se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z trestaneckého zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani dvoutýdenního výcviku. V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova armáda dnes již zemřelého Jevgenije Prigožina, byly podmínky pro vězně následující - dva týdny výcviku a pět a půl měsíce strávených v přední linii, po nichž následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Kolik wagnerovců zemřelo, známé není, ale z potvrzených úmrtí se dá vyvodit, že smrt často přicházela rychle. Polovina všech wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy. Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany, kteří bojovali v trestaneckých oddílech zvaných Štorm-Z, měli ale ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela v průběhu prvních osmi týdnů na frontě, takže ve válce v průměru vydrželi o měsíc méně než wagnerovci. BBC přitom našla případy více než deseti trestanců z oddílů Štorm-Z, kteří zemřeli už po dvou týdnech od odjezdu z věznice. O podobných případech stanici řekli příbuzní některých těchto vězňů. "Manžel uzavřel kontrakt 8. dubna a 11. už nastoupil do útočného oddílu, takže do války. Tehdy jsem byla klidná, byla jsem si jistá, že bude mít tři týdny výcvik, jak říkají, a že se do konce dubna nemusím ničeho bát. Čekala jsem na telefonát. Jenže on 21. dubna umřel! A výcvik nebyl," popsala manželka jednoho z trestanců bojujících v oddílu Štorm-Z. Podle svědectví samotných členů trestaneckých oddílů vězňům v jejich jednotkách často odmítají vydat základní vybavení, jako jsou lopatky potřebné ke kopání zákopů, lékárničky nebo i použitelné střelné zbraně. "Mnozí vojáci měli automatické pušky, které nebyly použitelné v boji, byly buď úplně rozbité, třeba s mechanickým poškozením hlavně, ať už úplným nebo jen mušky," popsal podle BBC proválečný aktivista Vladimir Grubnik ve svém blogu. Naproti tomu wagnerovci podobné problémy s vybavením neměli. I tak ale pro ně bylo kvůli drsné taktice jejich uskupení těžké přežít. Vězni z řad wagnerovců byli často posíláni v malých skupinkách do útoku na zákopy nebo budovy, aniž by měli podporu dělostřelectva. Wagnerova armáda poslala podle odhadů do bojů na Ukrajině asi 50.000 lidí, než se odtamtud po úmrtí svého lídra Prigožina stáhla. Odhaduje se, že ruské ministerstvo obrany jí zdárně sekunduje a dostalo na frontu už přes 60.000 lidí. Jaká část z nich přežila, není známo. Bývalý vězeň Daniil Tulenkov, který napsal o svém působení v oddílu Štorm-Z knihu, ale například tvrdí, že přežilo asi jen 40 až 50 procent z těch, kteří s ním bojovali u Robotyne na jihu Ukrajiny. agl jdNYT: Izraelci hrubě podcenili, jak tvrdou odpověď Írán plánuje na úder v Damašku
Washington/Tel Aviv 18. dubna (ČTK) - Izraelští představitelé zdaleka neodhadli, nakolik tvrdě Írán odpoví na vzdušný úder na budovu konzulátu v Damašku, při němž zahynulo několik důstojníků íránských revolučních gard včetně dvou generálů. Ten přitom nekonzultovali v dostatečném předstihu se svými spojenci ve Washingtonu, které informovali jen několik okamžiků před jeho provedením. S odvoláním na své zdroje o tom napsal list The New York Times (NYT). Podle několika amerických představitelů, kteří se po útoku účastnili jednání na vysoké úrovni, se Izraelci hrubě přepočítali, když se domnívali, že Írán nezareaguje nijak ostře, píše NYT. Názor o chybném hodnocení reakce Teheránu s listem sdílel i nejmenovaný vysoce postavený představitel Izraele. Američtí činitelé byli podle deníku rozhořčeni, že byli 1. dubna o chystaném útoku v Damašku informováni jen několik minut před jeho provedením a nebylo jim ani sděleno, jak velký má mít význam. Dva izraelské zdroje přitom listu řekly, že se úder plánoval dva měsíce a izraelský válečný kabinet jej schválil už 22. března. Americký ministr obrany Lloyd Austin si podle amerických zdrojů NYT v telefonickém hovoru 3. dubna postěžoval přímo svému izraelskému protějšku Joavu Galantovi, že útok v Damašku ohrozil americké vojáky rozmístěné v regionu, kteří kvůli pozdnímu varování neměli dost času připravit se na možné ohrožení. List NYT tvrdí, že měl možnost nahlédnout do interních dokumentů izraelského ministerstva obrany, které popisovaly možné reakce Teheránu. Žádný tam zmiňovaný scénář nepředpokládal útok v takovém rozsahu, jaký Írán nakonec spustil v noci ze soboty na neděli, kdy vyslal na Izrael celkem přes 300 bezpilotních letounů, balistických raket i střel s plochou dráhou letu. Útok se obešel bez obětí a větších škod díky efektivnímu izraelskému protiraketovému systému a letectva za pomoci jeho spojenců. Podle Izraele se díky této kombinované protivzdušné obraně podařilo zlikvidovat 99 procent střel a dronů, které mířily na jeho území. Izraelská rozvědka přitom podle zprávy NYT původně očekávala, že Írán vypálí na Izrael nanejvýš 10 raket země-země. Minulý týden tento odhad zvedla na 60 až 70 raket země-země, uvedl deník a poznamenal, že i to se nakonec ukázalo jako hrubé podcenění íránských plánů. Izraelci také předpokládali, že Teherán možná využije k odvetě v omezeném rozsahu jen zástupné spojenecké skupiny jako libanonský Hizballáh nebo ozbrojené milice v Iráku. sch jdMinisterstvo jedná o prolomení bankovního tajemství u advokátních úschov
Praha 18. dubna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti a Česká advokátní komora (ČAK) chtějí snížit riziko zpronevěry peněz z advokátních úschov prolomením bankovního tajemství ve prospěch ČAK. Ministerstvo nyní návrh řeší s bankami a chtělo by ho uplatnit jako pozměňovací k novele zákona o advokacii, která ve Sněmovně prošla prvním čtením. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka s tím, že součástí návrhu by mělo být i omezení možnosti nakládat s penězi na daném účtu. "V současné době velmi intenzivně pracujeme na dosažení vzájemné dohody mezi všemi dotčenými subjekty. Věřím, že brzy dosáhneme konsensuálního návrhu, který bude vyhovovat všem stranám,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Mluvčí ČAK Iva Chaloupková potvrdila, že stavovské sdružení se diskusí účastní. Snaží se na nich prosadit i to, aby přijatá opatření nezvýšila administrativní zátěž pro advokáty nad nezbytně nutnou míru. "Česká advokátní komora konkrétně prosazuje zejména možnost prolomit bankovní tajemství tak, aby banky mohly poskytnout kontrolní radě ČAK na její žádost informace o stavu a pohybech na účtu advokátní úschovy," popsala mluvčí. "Je otevřená i dalším návrhům, které přispějí k bezpečnosti advokátních úschov, například vytvoření specifického bankovního produktu – úschovního účtu, z něhož by banka mohla peněžní prostředky vyplatit jen na předem stanovené účty odsouhlasené účastníky smlouvy o úschově," pokračovala. Chaloupková doplnila, že jedním ze záměrů ČAK je zvýšit transparentnost advokátních úschov po kauze advokátky Heleny Sukové. Žena podle vyšetřovatelů zpronevěřila uschované peníze 44 klientů a celkem jim způsobila škodu přes 153 milionů korun. Policie advokátku obvinila v září roku 2022, návrh na obžalobu na ni doposud nepodala. "Lhůta na vyšetřování byla prodloužena do července," sdělil na dotaz ČTK mluvčí pražských policistů Richard Hrdina. Poškození klienti trvají na tom, že ČAK nenastavila systém, jenž by zpronevěrám peněz z advokátních úschov účinně zabránil. Komora je podle nich spoluzodpovědná za způsobenou škodu. Lidé, kteří přišli o celoživotní úspory, přirovnali svou situaci k podvedeným klientům zkrachovalého H-Systemu. ČAK trvá na tom, že nepochybila a že ani policie u Sukové dříve neodhalila žádná pochybení. tep mha
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.