SEZNAM
PANEL
VII.
červenec
Krimi
PŘEHLED ZPRÁV - KRIMI
VII.
červenec
Šéfka Tajné služby USA po atentátu na Trumpa rezignovala
Washington 23. července (ČTK) - Šéfka Tajné služby Spojených států Kimberly Cheatleová rezignovala kvůli atentátu na bývalého prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura AP s odkazem na e-mail, který Cheatleová zaslala svým podřízeným. Cheatleová v pondělí vypovídala před jedním z výborů americké Sněmovny reprezentantů, kterému řekla, že pokus o vraždu Trumpa byl za poslední desetiletí největším operačním selháním agentury, která se kromě jiného stará o bezpečnost amerického prezidenta a dalších významných osob. Americký prezident Joe Biden poděkoval Cheatleové za její službu a oznámil, že brzy plánuje jmenovat nového ředitele. Trumpa se 13. července pokusil zastřelit útočník, když současný republikánský kandidát do nadcházejících prezidentských voleb hovořil k příznivcům na mítinku v pensylvánském Butleru. Exprezident utrpěl jen mírné zranění ucha, střelec ale zabil jednoho z účastníků akce a další zranil. Cheatleová, která zastávala funkci ředitelky Tajné služby od srpna 2022, čelila sílícím výzvám k rezignaci a několika vyšetřováním toho, jak se střelec mohl dostat tak blízko - od exprezidenta ho dělilo zhruba 150 metrů. "Přijímám plnou odpovědnost za bezpečnostní selhání," uvedla dnes Cheatleová v e-mailu adresovaném zaměstnancům. "Ve světle posledních událostí jsem s těžkým srdcem učinila těžké rozhodnutí odstoupit z funkce vaší ředitelky," dodala. Ještě v pondělí výzvy k rezignaci odmítla. "Během své kariéry v Tajné službě obětavě a s nasazením života chránila náš národ. Zvláště jí děkujeme za to, že odpověděla na výzvu vést Tajnou službu v době naší vlády, a jsme vděční za její službu naší rodině," uvedl Biden v prohlášení k rezignaci Cheatleové. "Nezávislé vyšetřování, jehož cílem je přijít na kloub tomu, co se 13. července stalo, pokračuje a já se těším na posouzení jeho závěrů. Všichni víme, že to, co se tehdy stalo, se už nikdy nesmí opakovat," dodal Biden a popřál Cheatlové, ať se jí daří. Cheatleová rezignovala den poté, co vystoupila před výborem a čelila několikahodinové kritice jak od demokratů, tak od republikánů. Pokus o atentát na Trumpa označila za "nejvýznamnější operační selhání" Tajné služby za poslední desetiletí a uvedla, že za bezpečnostní nedostatky nese plnou odpovědnost. Zákonodárce ale podle AP pobouřila tím, že neodpověděla na konkrétní otázky týkající se vyšetřování. Pondělní slyšení je teprve prvním, které se bude v americkém Kongresu v souvislosti s atentátem konat. Ve středu se před dalším z výborů objeví šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson má také představit pracovní skupinu, která bude stát v čele vyšetřování ve Sněmovně reprezentantů. Zasednou v ní jak republikáni, tak demokraté. Sněmovní soudní výbor minulý týden uvedl, že Tajná služba neměla na Trumpův mítink dostatek lidí kvůli jiné předvolební akci v Pittsburghu se současnou první dámou Jill Bidenovou a summitu NATO, který se konal ve Washingtonu několik dní před střelbou. Podle Cheatleové Tajná služba denně chrání 36 lidí a také světové lídry, kteří navštěvují Spojené státy. Současný prezident a dosavadní Trumpův vyzyvatel do listopadových voleb Biden v neděli z klání odstoupil. Slíbil, že bude sloužit až do konce svého funkčního období 20. ledna 2025 a jako demokratickou kandidátku podpořil svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. ban jrmPočet pokusů o kyberpodvod vzrostl v Komerční bance letos o 39 procent
Praha 23. července (ČTK) - Počet pokusů o kybernetický podvod vzrostl v Komerční bance v prvním pololetí 2024 meziročně o 39 procent. Banka letos ochránila klienty před ztrátou 306 milionů korun, což je o 115 milionů více než před rokem. Nejčastějšími formami podvodů jsou falešné e-maily a telefonáty, které cílí na investice do kryptoměn, a nově i finanční podvody spojené s umělou inteligencí. KB o tom dnes informovala na tiskové konferenci. 'Kyberzločinci se stávají stále vynalézavějšími,“ uvedl manažer karetního servisu a prevence podvodů KB Pavel Šašek. U karetních podvodů se bance podařilo zachránit klientům asi 250 milionů korun. 'Dalších 56 milionů jsme klientům zachránili u investičních a dalších podvodů. To je zhruba polovina sumy, kterou jsme zachránili za celý minulý rok. Podvodníci se adaptují a často místo vyšších částek cílí na menší, které působí méně podezřele, ale snaží se je získat větším počtem podvodů,' doplnil expert na prevenci platebních podvodů KB Marek Macháček. Významnou roli při zachraňování peněz klientům hraje využívání umělé inteligence pro detekci podvodných aktivit. Technologie umožňují Komerční bance rychle reagovat na podezřelé transakce a efektivně chránit finanční prostředky klientů. 'Umělá inteligence je dvousečná zbraň. Zatímco podvodníci ji využívají pro vytváření sofistikovanějších útoků, my ji používáme k posílení našich obranných mechanismů,“ podotkl Šašek. Mezi nejnebezpečnější podvody patří i nadále tzv. vishing, tedy podvodné telefonáty, kdy se podvodníci vydávají například za bankéře nebo policii. Tento druh podvodu je pro klienty mnohdy těžko odhalitelný, protože útočí na základní lidské emoce, strach spojený s ochranou majetku nebo touhu po rychlém zisku. Stále častější jsou také falešné investiční nabídky a scamy spojené s kryptoměnami. Tyto podvody jsou často podpořeny falešnými videi s politiky nebo populárními osobnostmi, které zvyšují jejich zdánlivou věrohodnost. Mnoho obětí tak podlehne představě rychlého zbohatnutí a investuje významné částky do kryptoměn, aniž by pochopily rizika. 'Deepfake videa, která vypadají velmi pravdivě, jsou jedním z nejnovějších nástrojů podvodníků. Zvláště u starších osob nad 50 let pozorujeme, že mají problém pochopit, že technologie již umožňují vytvoření obsahů, které se jeví jako autentické,“ poznamenal Macháček. Počet kybernetických útoků na klienty bank se podle údajů České bankovní asociace v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 21 procent, napadeno bylo 20.723 klientů. Za první čtvrtletí tzv. e-šmejdi způsobili škody za 357,2 milionu Kč, což je však ve srovnání se stejným obdobím loni pokles o více než 18 milionů korun. fd rotNěmecko chce ochránit ústavní soud, vláda se dohodla s opozicí na změně ústavy
Berlín 23. července (zpravodaj ČTK) - Německo změní svoji ústavu, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Na úpravě se dohodli vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU. Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann na dnešní tiskové konferenci řekl, že ústavní změna je reakcí i na vývoj v Maďarsku a v Polsku. 'Poučili jsme se od východoevropských zemí, jako jsou Polsko a Maďarsko, ale také z dění například v Izraeli,' řekl Buschmann. Odkázal tak na kontroverzní změny a úvahy o změnách justičních systémů, které podle kritiků oslabují nezávislost soudů. Podobně jako Buschmann se na tiskové konferenci vyjádřil i sociálnědemokratický poslanec Johannes Fechner. 'Bohužel ve východní Evropě vidíme, jak rychle může být právní stát demontován,' řekl. Berlínská mutace evropského portálu Politico dnes napsala, že německý krok reaguje i na možné útoky Alternativy pro Německo (AfD) na nejvyšší soudní instanci v zemi. O AfD se zajímá německá civilní kontrarozvědka kvůli podezření z krajně pravicových aktivit. Poslankyně z frakce unie CDU/CSU Andrea Lindholzová řekla, že je důležité zajistit autonomii ústavního soudu, a to zakotvením soudu v základním zákonu země. 'A kdy jindy to učinit než teď, kdy oslavujeme 75 let základního zákona,' uvedla. Německá ústava už nyní pravomoci ústavního soudu vymezuje, vládní strany společně s opozicí ale chtějí jeho status posílit, mimo jiné upřesněním struktury soudu. Do základního zákona tak poslanci zahrnou to, že ústavní soud má dva senáty, každý z nich po osmi soudcích. Zaneseny do základního zákona budou také funkční období soudců (12 let) a jejich maximální věková hranice (68 let) a to, že verdikty ústavního soudu jsou závazné. Toto vše v současné době obsahuje zákon o spolkovém ústavním soudu, přenesením těchto vymezení do základního zákona ale zaručí, že bez ústavní většiny další úprava nebude možná. Vládní strany a unie CDU/CSU chtějí navíc předejít možnosti, kdy se Spolkový sněm, případně Spolková rada, nebudou schopné dohodnout na obsazení uvolněného místa ústavního soudce. V takovém případě by mohl mít možnost do výběru zasáhnout jiný volební orgán. 'Když chtějí, tak mohou spolupracovat i vládní koalice s unií,' uvedla veřejnoprávní televize ARD. Narážela tak na fakt, že vládní strany a opoziční konzervativce rozdělují hluboké názorové spory. Portál T-online poznamenal, že na dohodě pracovaly vládní frakce s opoziční unií v tichosti už delší dobu, zřejmě od počátku roku. Jednání snadná nebyla a několikrát hrozilo, že zkrachují. 'Jde o naši společnou odpovědnost jako skutečných demokratů. A právě této odpovědnosti jsme dostáli,' dodal ministr spravedlnosti Buschmann o společném postupu. Návrhu se po návratu z letní přestávky bude věnovat Spolkový sněm. Do debaty se ale zapojí i spolkové země, ústavní soud a další instituce. Se změnou ústavy vládní strany a opoziční unie počítají ještě před spolkovými volbami, které Německo čekají v září nadcházejícího roku. Aleš Zápotocký mkaPamětní plastiku právnímu teoretikovi dnes odhalili v Praze
Praha 22. července (ČTK) - Pamětní desku věnovanou rakouskému právnímu teoretikovi Hansi Kelsenovi dnes v Praze slavnostně odhalil soudce Ústavního soudu Jiří Přibáň. Plastika s názvem Dvě německá slova v českém veřejném prostoru se nachází na rohu obchodního domu Máj, tedy zhruba v místech, kde stál v 19. století Kelsenův rodný dům. Autorem díla je Petr Dub z Akademie výtvarných umění. Plastika se skládá ze dvou protilehlých zrcadlových nápisů - německých slov "sein" a "sollen", která jsou klíčovými pojmy v Kelsenově právní filozofii a představují dva světy - svět toho co je, a toho, co má být. Nápisy jsou vytvořeny z leštěného titanu. "Objekty odkazují k českým dějinám spojeným s jazykovým prostředím habsburské monarchie a na Kelsenově příkladu demonstrují fakt, že lidské vědění nelze spoutat do geografických hranic. Současně zrcadlí vlastní okolí plné historické architektury, dnešního života města a jeho obyvatel, ale i reklamního smogu, jehož mimikry částečně přebírají," popsal kurátor projektu Petr Agha. V detailu jednoho z nápisů je podle něj navíc skrytý odkaz na Kelsenův zaniklý rodný dům. V jedné z desek je také uzavřena ampule s vodou z Pacifického oceánu, v němž byl rozptýlen Kelsenův popel po jeho smrti. Kelsen se narodil v Praze v roce 1881. Později podle Aghy odešel do Rakouska, kde se podílel na vzniku tamější ústavy. Před nacistickým režimem musel uprchnout do Švýcarska a dále do USA, kde působil jako profesor na univerzitě v Berkley. Zastával také roli právního poradce Komise Organizace spojených národů pro válečné zločiny ve Washingtonu. Zemřel v Kalifornii v dubnu 1973. ana ptdTajná služba USA uvedla, že dříve odmítla Trumpovy žádosti o další zdroje
Washington 21. července (ČTK) - Tajná služba Spojených států připustila, že ve dvou letech předcházejících atentátu na Donalda Trumpa opakovaně odmítla žádosti jeho ochranky o dodatečné zdroje. Jde o obrat oproti dřívějším prohlášením agentury, napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na mluvčího Tajné služby. Trump kromě toho o víkendu prohlásil, že ho nikdo předem neupozornil na problémy, které nastaly před mítinkem v pensylvánském Butleru, kde se ho 20letý útočník minulý víkend pokusil zastřelit. Podle mluvčího Tajné služby Anthonyho Guglielmiho se žádosti Trumpovy ochranky, které agentura zamítla, netýkaly předvolebního shromáždění v Pensylvánii. Trump z atentátu vyvázl s lehkým zraněním, když jej jedna z kulek zasáhla do ucha, o život ale přišel jeden z jeho fanoušků a další dva utrpěli vážná zranění. O tom, že Tajná služba odmítla dřívější žádosti o dodatečnou podporu, před vyjádřením Guglielmiho informoval list The Washington Post (WP) s odkazem na své zdroje. Guglielmi uvedl, že federální agentura má omezené množství zdrojů, které může na akce vyslat. Představitelé tajné služby si podle NYT již léta stěžují, že je agentura přetížená, zejména v období voleb, kdy musí chránit úřadujícího prezidenta, několik prezidentských kandidátů a politické sjezdy. 'Je to prostě pravda - nemáme zdroje na to, abychom ho (Trumpa) zabezpečili jako v době, kdy byl prezidentem,' řekl WP jeden z představitelů Tajné služby. Trumpův politický tým byl nedostatkem podpory a dodatečných zdrojů znepokojen již několik let. Podle jednoho z představitelů kampaně, který hovořil pod podmínkou anonymity, byl trvalým zdrojem stresu například nedostatek detektorů kovů pro kontrolu účastníků předvolebních shromáždění. Přiznání Tajné služby podle amerických médií jen zesílí intenzivní kritiku, které bude její ředitelka Kimberly Cheatleová čelit v pondělí, kdy bude vypovídat na slyšení ve sněmovním výboru pro dohled a odpovědnost. Tajná služba byla bezprostředně po atentátu zasypána otázkami, proč vyloučila z bezpečnostní zóny skladiště, z něhož 13. července na Trumpa střílel útočník, kterého úřady identifikovaly jako Thomase Matthewa Crookse z předměstí Pittsburghu. Čelí také dotazům kvůli způsobu, jakým přidělila úkoly místním policistům, kteří pomáhali s ochranou mítinku. Agentura pověřila početný kontingent místních strážců zákona prací uvnitř bezpečnostního perimetru, místo aby kryla budovu, odkud útočník střílel. Atentátník se mohl volně pohybovat mimo perimetr, než zaujal pozici na střeše, přestože si místní policisté všimli, že se chová podivně, a informovali o tom bezpečnostní složky. Agentura také čelila otázkám, proč dovolila Trumpovi vystoupit na pódiu i poté, co obdržela informaci, že bezpečnostní složky hledají v davu někoho podezřelého. 'Nikdo se o tom nezmínil, nikdo neřekl, že je nějaký problém. Počkal bych 15 minut, mohli říct, počkáme 15 minut, 20 minut, pět minut, něco. Nikdo to neřekl,' řekl Trump stanici Fox News. 'Myslím, že to byla chyba. Jak se někdo dostal na tu střechu? A proč nebyl nahlášen?', dodal. Tajná služba v současné době zajišťuje bezpečnost více než dvou desítek osob, z nichž většina vyžaduje ostrahu na plný úvazek a několika dalším se dostává ochrany od okamžiku, kdy opustí svůj domov. Mezi chráněné osoby patří prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a jejich rodiny, stejně jako bývalí prezidenti, kandidáti a další představitelé. Po střelbě v Butleru agentura přidala ochranku nezávislému kandidátovi Robertu Kennedymu a nyní chrání i kandidáta na viceprezidenta za republikány J. D. Vance. Bývalým prezidentům se dostává podstatně nižšího stupně ochrany, ale podle bývalých agentů Tajné služby je Trump díky svému vysokému postavení a každodenní rutině jiným druhem bezpečnostní výzvy než většina exprezidentů. Nejenže Trump znovu kandiduje do Bílého domu, ale na rozdíl od svých předchůdců se téměř neustále pohybuje mezi davy lidí, ve svých klubech a na golfových hřištích, a pořádá časté předvolební akce, kterých se účastní tisíce, ne-li desetitisíce lidí. ban jdAmerická internetová firma Meta dostala v Nigérii pokutu 220 milionů dolarů
Abuja 19. července (ČTK) - Nigérie vyměřila americké internetové společnosti Meta Platforms pokutu 220 milionů dolarů (5,1 miliardy Kč) kvůli porušování zákonů na ochranu spotřebitelů a osobních údajů. S odkazem na sdělení nigerijského úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů o tom dnes informovala agentura Reuters. Společnost Meta Platforms provozuje například sociální sítě Facebook a Instagram či komunikační platformu WhatsApp. Vyšetřování podle úřadu ukázalo, že sdílení dat na platformách firmy bylo v rozporu se zákony na ochranu spotřebitelů a osobních údajů. Úřad tvrdí, že Meta si přivlastnila údaje nigerijských uživatelů bez jejich souhlasu, zneužila dominantního postavení na trhu a přistupovala k nigerijským uživatelům diskriminačně a odlišně než k uživatelům v jiných zemích s podobnými regulačními předpisy. Firmě teď hrozí pokuta i v Evropské unii. Evropská komise podnik začátkem tohoto měsíce obvinila, že porušuje nová pravidla, která se v EU vztahují na velké internetové platformy. Komise tvrdí, že Meta v rozporu s pravidly nutí uživatele poskytovat soukromá data výměnou za přístup k bezplatným službám. Firmě tak hrozí pokuta až deseti procent jejích ročních celosvětových tržeb. Meta vloni hospodařila s čistým ziskem 39,1 miliardy dolarů při tržbách 134,9 miliardy dolarů. pmh sprSoud OSN: Okupace palestinských území Izraelem je nezákonná, musí rychle skončit
Haag (Nizozemsko)/Tel Aviv 19. července (ČTK) - Izrael okupací palestinských území a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo, uvedl dnes Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Izrael podle soudu OSN systematicky diskriminuje Palestince a porušuje jejich právo na sebeurčení. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádření ICJ vzápětí odmítl s tím, že Židé nejsou okupanty, protože jsou ve své zemi. Izraelský opoziční lídr Benny Ganc označil výrok soudu za "další důkaz vnějšího vměšování" a "kontraproduktivní" krok pro bezpečnost regionu. Ministerstvo zahraničí palestinské samosprávy, sídlící na okupovaném Západním břehu, podle agentury AFP označilo dnešek za "skvělý den pro Palestinu". ICJ dnes rovněž uvedl, že okupace palestinských území, která trvá od roku 1967, musí skončit "co nejdříve". Vyjádření soudu Izrael k ničemu právně nezavazuje, podle AFP ale může dále zvýšit mezinárodní tlak na jeho vládu kvůli válce v Pásmu Gazy, kde trvá už několik měsíců obrovská humanitární krize. Soudce ICJ dnes také uvedl, že jednání Izraele na palestinských územích se de facto rovná anexi. Jako běžnou praxi popsal přerozdělování zabavených pozemků, což podle něj svědčí o trvalosti izraelských kroků, a tudíž o anexi. "Po prozkoumání politiky a praktických kroků Izraele ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu, s ohledem na otázku, zda směřují k anexi, (soudní) dvůr došel k závěru, že izraelská politika, včetně udržování a rozšiřování osad, výstavba s tím související infrastruktury, využívání tamních zdrojů a vyhlášení Jeruzaléma hlavním městem Izraele (...) mají za cíl stát se nezvratitelnými," uvedl soudce. O postoj k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území požádalo ICJ Valné shromáždění OSN v rezoluci z konce prosince 2022. Pro tuto rezoluci se tehdy vyslovilo 87 zemí, proti hlasovalo 26 států, včetně USA, Británie, Německa či Česka, a pět desítek zemí, včetně například Francie, se zdrželo. Hlasování se konalo krátce po nástupu koaliční izraelské vlády premiéra Netanjahua, jejíž někteří krajně pravicoví členové podporují zábor palestinských území a rozšiřování židovských osad nejen na Západním břehu, ale i obnovení židovských osad v Pásmu Gazy. Izrael rezoluci OSN z prosince 2022 kritizoval s tím, že žádný mezinárodní orgán nemůže rozhodnout, že "židovský národ je okupantem ve své zemi". "Jakékoliv rozhodnutí soudního orgánu, který má mandát od morálně zruinované a zpolitizované OSN, je zcela nelegitimní," řekl tehdy po hlasování VS OSN izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan. Dva krajně pravicoví ministři Netanjahuovy vlády Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir i dnes v reakci na vyjádření ICJ vyzvali k "anexi většího území" na Západním břehu. Většina zemí považuje výstavbu židovských osad na Západním břehu za nelegální z pohledu mezinárodního práva. Navzdory tomu Netanjahuova vláda pokračuje ve schvalování židovských osad na tomto území. Začátkem měsíce podle izraelské nevládní organizace Peace Now schválily izraelské úřady největší zábor půdy na okupovaném Západním břehu za posledních více než 30 let. Palestinci chtějí mít vlastní stát na nyní Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Těchto území se ale Izrael zmocnil za války v roce 1967. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh okupuje. Z Pásma Gazy se Izrael na základě mírových dohod stáhl v roce 2005 a dva roky na to se tam vlády zmocnilo teroristické hnutí Hamás, s nímž tam Izrael od loňského října vede válku, kterou začal Hamás teroristickým útokem na Izrael. Na Západním břehu Jordánu žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů. Za současné Netanjahuovy vlády se i kvůli rétorice některých jejích ministrů stran rozšiřování osad zintenzivnily násilnosti židovských osadníků vůči Palestincům na tomto území, stále častější jsou pak od loňského října. USA i Evropská unie letos uvalily na několik osadníků kvůli násilnostem sankce. nob lsa jdRusko má v ČR příliš mnoho nemovitostí k nejasným účelům, uvedl spolek Kaputin
Praha 18. července (ČTK) - Na velký počet nemovitostí Ruské federace v Česku chtěl upozornit spolek Kaputin svým činem, když v únoru jeho zástupci namalovali ukrajinskou vlajku u areálu ruských domů v Praze. Sedm jeho členů je za to nyní trestně stíháno. Rusko má podle spolku v ČR příliš mnoho nemovitostí k nejasným účelům. Na tiskové konferenci před areálem ruských domů v Bubenči to dnes řekl jeden ze stíhaných Václav Němec. Podle něj nešlo o vandalismus, barvu bylo možné bez následků smýt vysokotlakým čističem, ale o politický happening, který nebyl společensky škodlivý a neměl by být posuzován jako trestný čin. Odborný posudek vyčíslil škodu asi na 45.000 korun. Němec uvedl, že areál ruských domů si nevybrali náhodou. "Tento bytový komplex je předmětem sporu mezi českým státem a Ruskou federací, protože podnik pro správu majetku v zahraničí jej v rozporu se smlouvou komerčně pronajímá. Navíc nám není známo, že by z toho odváděl daně, takže je to zřejmě spojeno s daňovými úniky. Ministerstvo zahraničí proto tomuto domu odebralo statut diplomatické mise a vymáhá po Ruské federaci nájem za uplynulé tři roky," řekl Němec. Uvedl, že nepovažuje čin skupiny za vandalismus, ale za politický happening, který je společensky prospěšný. "Chceme dále upozorňovat na problém, na který jsme se snažili upozornit. Přitahovat pozornost veřejnosti a politiků k problému užívání obrovského množství nemovitostí Ruskou federací v Česku k velmi nejasným a někdy přímo nelegálním účelům, které představují bezpečnostní hrozbu pro naši zemi," řekl Němec. Pomalované místo spadá do památkové zóny, což zvýšilo vyčíslenou škodu. Vedoucí podniku pro správu majetku v zahraničí kanceláře prezidenta Ruské federace Michail Saruchanov odhadl škodu na více než 100.000 korun, odborný posudek, který si nechala udělat policie, pak vyčíslil škodu na necelých 45.000 korun. Modrožlutá vlajka vznikla na nádvoří v oploceném areálu. Podle aktivistů je toto prostranství veřejné, v majetku českého státu a ruská ambasáda na jeho využití nemá žádnou smlouvu. Skupina tehdy uvedla, že chce upozornit nejen na druhé výročí zahájení ruského útoku na Ukrajinu a vypuknutí války, ale také na nedostatečnou podporu Ukrajiny ze strany západních zemí. Vyzvala českou vládu, aby zabavila zmrazené majetky Rusů v Česku a výnos z nich poslala Ukrajině. Policisté na místě zajistili osm lidí a převezli je na služebnu k podání vysvětlení. Skupina Kaputin vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině od počátku invaze. V minulosti například vyvěšením transparentu na domě na Žižkově, jenž patří rodině ruského zbrojaře, žádala zabavení domu. Na veřejnosti také opakovaně vystavila sochu představující ruského prezidenta Vladimira Putina na zlatém záchodě. vid rotStarosta Nového Boru Dvořák se kvůli stavebnímu zákonu obrátil na Bartoše
Nový Bor (Českolipsko) 18. července (ČTK) - Starosta Nového Boru na Českolipsku a předseda Sdružení obcí Libereckého kraje Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj) se kvůli novému stavebnímu zákonu obrátil otevřeným dopisem na ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Ptá se, kdy bude Informační systém stavebních řízení plně funkční takovým způsobem, aby bylo jeho prostřednictvím možné absolvovat celý proces řízení, včetně všech potřebných úkonů, které stanovuje nový stavební zákon a další právní předpisy. Vyjádření ministra Bartoše ČTK zjišťuje. Nový stavební zákon začal platit 1. července pro všechny typy staveb. Norma například ruší dvojí povolování staveb a územní a stavební řízení slučuje do jednoho. Stavební úřady mají samy obesílat ostatní úřady a získají jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Na konci by mělo být jediné razítko pro stavebníka. Nastaveny jsou lhůty pro vyřízení povolení a zákon zavádí nové rozdělení staveb. Povolení některých staveb od začátku prázdnin zdražila. V prvních dnech se provoz systému neobešel bez obtíží. Ministerstvo pro místní rozvoj již dříve uvedlo, že v několikadenních odstupech hodlá systémy digitalizace stavebního řízení postupně opravovat a doplňovat o další funkce. Nový systém je podle Dvořáka z hlediska vyřízení žádosti, například o povolení záměru a zúřadování celého procesu a všech potřebných úkonů, i více než dva týdny po svém spuštění stále nepoužitelný. "Úředníci nemohou předat spis a vyžádat si stanovisko konkrétního dotčeného orgánu, neboť ty v systému nejsou zadány všechny. Úřad ani nevidí žádosti, které mu patří. Doposud nejsou připraveny použitelné šablony písemností a celá řada dalších věcí, které brání vydat rozhodnutí," upozornil Dvořák v otevřeném dopise. Nefunguje podle něj ani komunikace přes call centrum. "Nedostáváme zpětnou vazbu – operátor si vyžádá telefonní číslo a e-mail s tím, že náš dotaz předá odborníkům a ti nám odpoví. Bohužel tak to nefunguje, nikdo se totiž už zpět neozve," uvedl starosta obce, pod kterou v rámci ORP (obce s rozšířenou působností) spadá dalších 15 měst a obcí. Podle Dvořáka ministerstvo prezentuje, že systém je funkční. "Ano, je funkční, funguje v tom smyslu, že jde spustit, lze se přihlásit a provést některé dílčí úkony. Pro stavební úřady však bude funkční až ve chvíli, kdy v něm budou schopné zdárně a v souladu se zákonem vyřídit kompletní proces řízení a vše s tím spojené. Nyní tedy máme nový automobil, který sice lze nastartovat, vyzkoušet si jeho různé funkce, ale už se nerozjede, takže nedorazíte do cíle, a to by mělo být jeho hlavním smyslem," uvedl starosta. Dvořák se kromě jiného obává toho, že kvůli nefunkčnímu systému nebudou moci města a obce otevřít do září opravené školy, mateřské školky, dětská a mateřská centra, protože je nezkolaudují. Zajímá ho také, kdo ponese zodpovědnost za nedodržení termínů a lhůt nastavených novým zákonem. ivc hjČNB v pololetí zachytila 1126 padělaných bankovek a mincí, méně než loni
Praha 16. července (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) v prvním pololetí zachytila 1126 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. V meziročním srovnání je to o 60 procent méně, loni v pololetí bylo odhalených padělků 2797. Proti loňskému roku výrazně ubylo padělaných korunových bankovek i mincí, naopak se zvýšil počet padělků eur a dolarů, vyplývá ze statistik na internetových stránkách centrální banky. Zatímco loni v pololetí tvořily naprostou většinu zachycených padělků české bankovky a mince, letos dvě třetiny z nich jsou zahraniční platidla. ČNB odhalila 312 padělaných eurových bankovek, 287 padělaných dolarových bankovek a 115 padělaných eurových mincí. U bankovek to je nárůst o více než polovinu, u mincí o dvě pětiny. Naopak padělaných českých bankovek se podařilo odhalit 133, což je devět procent loňského počtu, padělků českých mincí ČNB zadržela 266, proti loňsku třetinu. Ve druhém čtvrtletí odhalila centrální banka 547 padělků, znamenalo to mírný pokles proti 579 v prvním kvartálu. Struktura odhalených padělků se nemění, zahraniční měny mezi nimi převažují. V mírnějším měřítku pokračuje trend z minulého roku, kdy se ve větší míře začaly objevovat padělané dvacetikoruny, padělky českých mincí přitom byly v předchozích letech výjimečné. Odhalené padělky dvacetikorun jsou podle ČNB poměrně dobře ražené, přesto je i laici dokážou pohledem nebo hmatem rozpoznat od pravých. Za celý loňský rok ČNB zadržela 4305 padělaných a pozměněných bankovek a mincí, proti roku 2022 to byl víc než dvojnásobek. Nejčastěji padělanou bankovkou byla dvoutisícikoruna, následovaly pětitisícikoruny a tisícikoruny. Většina padělků českých bankovek podle ČNB není dobré kvality, zachycené padělky eur a dolarů jsou kvalitnější. Padělatelům hrozí v Česku za zločin padělání a pozměnění peněz až osm let vězení. V případě organizované skupiny či značného rozsahu trestné činnosti je trest až desetiletý. Počet zachycených padělaných a pozměněných bankovek a mincí od roku 2000: Rok Počet 2000 9563 2001 7238 2002 6350 2003 11.187 2004 9361 2005 9337 2006 7922 2007 3576 2008 4612 2009 6955 2010 6529 2011 6002 2012 4514 2013 3130 2014 5461 2015 5301 2016 3646 2017 2850 2018 2111 2019 1828 2020 1389 2021 6838 2022 1980 2023 4305 1. pololetí 2024 1126 Zdroj: ČNB str rdoMédia: Ke střelci se těsně před útokem na Trumpa snažil dostat místní policista
Butler (USA) 15. července (ČTK) - Na střechu, kde byl útočník s puškou, těsně před sobotním atentátem na amerického exprezidenta Donalda Trumpa vylezl jeden ze zasahujících policistů, uvádějí s odvoláním na své zdroje některá americká média. Podle tisku policista ustoupil, když na něj podezřelý namířil svou zbraň, načež útočník rychle začal pálit na Trumpův mítink. Televize NBC News dnes informovala, že daná střecha byla již při plánování bezpečnostních opatření považována za rizikové místo. Tajná služba, tedy federální agentura zajišťující bezpečnost amerických prezidentů či exprezidentů, při zabezpečení akce na západě státu Pensylvánie spolupracovala s lokální policií, což není nic výjimečného. Prezidentská ochranka měla při mítinku ve městě Butler vytyčenou oblast kolem exprezidentova pódia, kterou primárně střežila, zatímco místní policisté hlídkovali za tímto ochranným pásem. Budova, z jejíž střechy střílel útočník, byla těsně za hranicí tohoto "perimetru", na starosti ji tedy měla policie. K Trumpovu pódiu zároveň byla poměrně blízko, podle amerických médií byl střelec od prezidentského kandidáta necelých 150 metrů. Jak mohl s puškou proniknout na takovou vzdálenost, je nyní jednou z hlavních otázek v polemikách o tom, zda bezpečnostní složky při incidentu nepochybily. Pachatel identifikovaný jako 20letý Thomas Matthew Crooks z Pensylvánie si podle všeho počínal poměrně rychle. Jeden ze svědků ovšem vypověděl, že společně se skupinou dalších diváků policisty na podezřelou osobu upozorňoval nejméně tři minuty před prvními výstřely. Následná zjištění médií svědčí o tom, že policie se střelce pokusila konfrontovat. Jeden z policistů za ním podle informací AP vylezl na střechu; Crooks na něj ale namířil svou zbraň a policista po žebříku slezl zpět. Záhy Crooks začal střílet směrem na Trumpa, načež jej zabili ostřelovači Tajné služby, uvádí AP. Místní šerif Michael Slupe řekl listu The Washington Post (WP), že zasahující policista nemohl použít svou zbraň, když útočníka spatřil, neboť se oběma rukama držel hrany střechy. Podle šerifa se musel stáhnout, když na něj podezřelý začal mířit. "Pustil se, protože se nechtěl nechat zabít," řekl Slupe. Trump vyvázl s lehkým poraněním ucha. Útočník zřejmě vypálil několikrát a zabil jednoho z diváků, další dva lidé utrpěli vážná zranění. Kromě motivu útočníka je nyní jednou z klíčových otázek to, zda mohla Tajná služba situaci zvládnout lépe. Americký prezident Joe Biden v neděli nařídil interní vyšetřování a incidentem se chtějí zabývat také členové Kongresu. Podle deníku WP se pozornost soustředí i na otázku, zda nenastaly problémy v komunikaci mezi Tajnou službou a místní policií. Dva informované zdroje řekly NBC News, že prezidentská ochranka před mítinkem v Butleru střechu, z níž se později střílelo, evidovala jako potenciální slabé místo. Budova patří společnosti zkoumající výrobu skla a je hned vedle prostranství, kde Trumpova kampaň mítink uspořádala. Na střeše však příslušníci žádných bezpečnostních jednotek nebyly. "Někdo měl být na té střeše nebo hlídat tu budovu, aby se na střechu nikdo nemohl dostat," řekl jeden ze zdrojů NBC News, který v minulosti v Tajné službě působil. lex ankMěl jsem být mrtvý, přežil jsem asi s boží pomocí, řekl Trump
Washington 15. července (ČTK) - Bývalý republikánský prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru s New York Post řekl, že měl být mrtvý a sobotní střelbu přežil možná díky štěstí nebo boží pomoci. Lékař, jenž Trumpovi po atentátu ošetřoval prostřelené pravé ucho, podle exprezidenta prohlásil, že nikdy nic takového neviděl a hovořil o "zázraku". Trump podle deníku také řekl, že od prezidenta Joea Bidena bylo "moc hezké", když mu po útoku zavolal. V rozhovoru exprezident zároveň bez bližších podrobností naznačil, že se kampaň bude po incidentu nést ve slušnějším duchu. Novináři měli zakázáno Trumpa vyfotit. Trump ze sobotního útoku na předvolebním mítinku v Pensylvánii vyvázl se zraněním ucha, zabit však byl jeden účastník akce a další dva byli zraněni. Střelce zlikvidovali agenti tajné služby. "Neměl jsem tu být, měl jsem být mrtvý," řekl Trump. "Díky štěstí nebo díky Bohu, mnoho lidí říká, že díky Bohu, jsem stále tady," dodal. Popisoval, jak rychle zasáhli agenti tajné služby, jakmile začala střelba, a vyhrnul si rukáv, aby novinářům ukázal velkou modřinu na pravém předloktí. Objasnil také záhadu ohledně svých bot. Na videozáznamu z incidentu je slyšet, jak se ho ochránci snaží odvést z pódia do bezpečí, na což Trump odpovídá: "Počkejte, chci si nazout boty". "Agenti mě srazili tak silně, že mi spadly boty, které mám těsné," řekl s úsměvem. Pravé ucho měl Trump při rozhovoru volně omotané obvazem. Jeho tým trval na tom, že exprezidenta novináři nesmí fotit. "Lékař v nemocnici řekl, že něco takového nikdy neviděl, nazval to zázrakem," uvedl Trump. Exprezident v rozhovoru poznamenal, že by byl mrtev, kdyby ve chvíli střelby neootočil hlavu mírně doprava, aby přečetl dokument o nelegálních přistěhovalcích. Kdyby tak neučinil, byl by prý zásah, který mu utrhl kousek špičky ucha, smrtící. Trump se také vyjádřil k fotografiím, na nichž se zkrvavenou tváří zvedá pěst. "Mnoho lidí říká, že je to nejikoničtější fotografie, jakou kdy viděli," řekl. "Mají pravdu a já jsem nezemřel. Obvykle musíte zemřít, abyste měli ikonickou fotku," dodal. Exprezident podle svých slov chtěl po střelbě pokračovat v projevu, ale tajná služba trvala na tom, že musí do nemocnice. Rozhovor, který trval přibližně půlhodiny a kterého se zúčastnil také zpravodaj serveru Washington Examiner, Trump poskytl na palubě svého soukromého letounu na cestě do Milwaukee, kde se koná sjezd Republikánské strany a kde Trump podle všeho získá nominaci na prezidenta pro listopadové volby. Za letu se na televizní obrazovce objevilo video incidentu. Trump řekl, že jej vidí poprvé a podle New York Post opakovaně kroutil hlavou "jako kdyby mu docházelo,jak blízko byl smrti". Trump podle New York Post také ocenil telefonát od prezidenta Bidena, který označil za "fajn" a "velmi hezký". Trump podle deníku naznačil, že kampaň mezi nimi by od nynějška mohla být zdvořilejší. Exprezident zároveň věří, že volby vyhraje. S Trumpovou manželkou Melanií se v neděli telefonicky spojila také první dáma Jill Bidenová, uvedla televize CNN s odkazem na zástupce Bílého domu. Bývalá první dáma Melania Trumpová v neděli vydala vlastní prohlášení, v němž označila pachatele za bestii a vyzvala Američany, aby se sjednotili. "Všichni si přejeme svět, kde je na prvním místě úcta, rodina a láska. Tento svět můžeme znovu vybudovat," uvedla. ngl jdBitcoin se po střelbě na Trumpa dostal nad 60.000 USD, asi kvůli nervozitě
Londýn/New York 14. července (ČTK) - Cena bitcoinu se po střelbě na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vyšplhala nad 60.000 dolarů (1,4 milionu Kč). Část analytiků se domnívá, že vývoj může odrážet obavy z dalších občanských nepokojů před prezidentskými volbami ve Spojených státech, informují média. Trump se stal terčem atentátníka na sobotním mítinku v Pensylvánii, z útoku vyvázl jen s poraněním ucha. Po atentátu se také zvýšila pravděpodobnost, že Trump vyhraje listopadové prezidentské volby. Obchodníci, kteří se zabývají modelováním pravděpodobného vývoje na základě pohybu cen kryptoměn, v současné době vidí 70procentní pravděpodobnost, že Trump se vrátí do Bílého domu. 'Růst ceny bitcoinu by mohl odrážet obavy z dalších občanských nepokojů. Pravděpodobně se po otevření trhů dočkáme také určitého odklonu od rizika, to by ale mělo brzy odeznít,' řekl podle agentury Reuters šéf výzkumu ve společnosti ANZ v Singapuru Khoon Goh, který se zaměřuje na finanční trhy v Asii. Kolem 21:00 SELČ se bitcoin prodával za 60.005 USD a za posledních 24 hodin vykazoval růst o 2,4 procenta. V sobotu ještě před atentátem na Trumpa se cena této nejznámější a nejrozšířenější kryptoměny pohybovala kolem 58.600 USD. S kryptoměnami se obchoduje nepřetržitě, na rozdíl například od akciových či devizových trhů. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Letos v březnu se vyšplhal nad 73.700 dolarů, což bylo jeho dosavadní maximum. sprTrump přežil útok střelce na volebním mítinku, vyzval Američany k jednotě
Washington/Butler (USA) 14. července (ČTK) - Bývalý americký prezident Donald Trump se podle policie stal na sobotním předvolebním mítinku ve státě Pensylvánie terčem atentátníka. Z útoku, při němž byl střelec zabit, vyvázl jen se zraněním ucha, jeden člen publika ale zahynul a další dva byli zraněni. Trump dnes vyzval Američany k jednotě, prezident Joe Biden útok odsoudil. Stejné reakce přišly od státníků z celého světa včetně těch českých. Čin, o němž vyšetřovatelé hovoří jako o atentátu na bývalého prezidenta, zasáhl Spojené státy ve zjitřené atmosféře kampaně, v níž Trump a Biden usilují o znovuzvolení. Vícero amerických a světových médií hodnotilo situaci tak, že střelba by mohla dál rozdmýchat nevraživost v už tak polarizované americké společnosti. Trumpa hned po prvních výstřelech na mítinku ve městě Butler obklopili osobní strážci a s krví na tváři ho odvedli z pódia, na němž Trump začínal svůj projev. Vzápětí byl odvezen v eskortě, policie záhy vyklidila dějiště shromáždění. Po útoku se Trump podrobil lékařské kontrole a odletěl do New Jersey, podle amerických médií noc strávil ve svém golfovém klubu v Bedminsteru. Na své sociální síti exprezident uvedl, že utrpěl průstřel pravého ucha a kondoloval rodině oběti. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) identifikoval útočníka jako dvacetiletého Thomase Matthewa Crookse z Bethel Parku nedaleko místa střelby. Podle úřadů vystřelil několikrát ze střechy budovy u předvolebního mítinku, než ho zabili agenti tajné služby, tedy orgánu pověřeného ochranou prezidentů a exprezidentů. Podle amerických médií útočníka od Trumpa dělilo méně než 150 metrů. Útok vyvolal otázky o tom, zda nepochybily bezpečnostní složky. Jeden ze svědků vypověděl, že tři nebo čtyři minuty před prvními výstřely upozornil policii na podezřelou osobu na střeše. Tajná služba následně popřela, že by odmítla žádost Trumpova týmu o posílení ochrany. Motiv útoku FBI ihned neoznámila a mnoho oficiálních informací o Crooksovi nebylo k dispozici. Ačkoliv byl podle amerických médií registrován k volbám jako stoupenec republikánů, v lednu 2021 poslal malý příspěvek organizaci vybírající politické příspěvky na podporu kandidátů Demokratické strany. Podle neoficiálních informací v amerických médiích vyšetřovatelé našli výbušniny v Crooksově autě, které bylo zaparkované v Butleru. Některá média informovala také o výbušninách nebo materiálech na jejich výrobu nalezených v bydlišti údajného pachatele. Trumpova kampaň uvedla, že v reakci na incident posílí bezpečnostní opatření. Exprezidentovi republikáni se chystají už v pondělí zahájit nominační sjezd v Milwaukee ve státě Wisconsin, na němž má 78letý exprezident získat nominaci na prezidenta. Republikánští zákonodárci uvedli, že hodlají vyšetřovat, jak se útočníkovi podařilo vyhnout se agentům tajné služby a dostat se se zbraní tak blízko Trumpovi. Exprezident, který rozděluje veřejnost svou vyhrocenou rétorikou a který v minulosti případy politického násilí zlehčoval, nyní volá po jednotě Američanů. "Opravdu miluji svou zemi, miluji vás všechny a těším se, až promluvím k národu z Wisconsinu," uvedl v odkaze na nadcházející sjezd. Skutečnost, že možná těsně unikl smrti, komentoval tak, že "sám Bůh zabránil tomu, aby se stalo nemyslitelné". Po střelbě se s Trumpem telefonicky spojil prezident Biden a útok na svého soupeře v nadcházejících prezidentských volbách odsoudil. Biden zároveň zkrátil svůj víkendový pobyt v Delawaru a vrátil se do Bílého domu. Mnozí světoví lídři včetně německého kancléře Olafa Scholze, britského premiéra Keira Starmera, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové vyjádřili zděšení nad událostí, odsoudili politické násilí a popřáli Trumpovi rychlé zotavení. Český premiér Petr Fiala na síti X napsal, že násilí nesmí mít v politice místo. Prezident Petr Pavel později přišel s podobným vyjádřením, v němž dodal, že "je potřeba, aby se politici snažili situaci uklidnit". Slovenský premiér Robert Fico, který se v polovině května sám stal terčem atentátníka, na facebooku napsal, že "kdyby útočník na D. Trumpa uměl slovensky, stačilo by, kdyby si přečetl Denník N, Sme nebo Aktuality, aby dostal chuť 'dát do pořádku' neposlušného bývalého prezidenta USA". Čínský prezident Si Ťin-pching vyjádřil Trumpovi v souvislosti se střelbou "svůj soucit a sympatie". Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že USA by místo financování zbraní pro Ukrajinu měly investovat do své vnitřní bezpečnosti. Kreml později uvedl, že kondoluje obětem střelby, podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin nemá v plánu Trumpovi zavolat. Brzké zotavení Trumpovi popřál také majitel sítě X Elon Musk, který po útoku vyjádřil exprezidentovi "plnou podporu" v nadcházejících prezidentských volbách. Politologové oslovení ČTK se shodli, že sobotní útok může Trumpovi pomoci v letošních prezidentských volbách a může posílit jeho šance na znovuzvolení. lex ngl sprPo útoku na Trumpa se na sítích začaly rychle šířit konspirační teorie
Washington 14. července (ČTK) - Po sobotním atentátu na republikánského amerického exprezidenta Donalda Trumpa, který byl při útoku zraněn, se na internetu rychle rozšířily konspirační teorie a nepodložená a nepravdivá tvrzení, píše server NBC News. V prvních chvílích po střelbě na předvolebním mítinku v Pensylvánii uživatelé sociálních sítí spekulovali nejen o totožnosti útočníka, kterého úřady později identifikovaly, ale také o tom, že atentát byl na politické zadání či dokonce zinscenovaný. Nepřehledné situace po útoku využili konspirační teoretici, někteří politici a další k šíření nepodložených tvrzení na sociálních sítích. Ty přitom do značné míry ustoupily od moderování obsahu souvisejícího s překotnými politickými aktualitami. Krátce po útoku video incidentu na sociálních sítích zhlédly miliony uživatelů. Po Trumpovi se druhým nejvíce šířícím se slovem na sítích v souvislosti s atentátem stalo podle NBC News slovo "zinscenovaný". Tento výraz se přitom objevil ve více než 228.000 příspěvcích na síti X. Četné příspěvky na této síti, které tvrdily, že atentát byl zinscenovaný, měly za pouhou hodinu několik milionů zhlédnutí. Žádné důkazy ale nenasvědčují tomu, že by střelba byla zinscenovaná - Trump byl viditelně zraněn, jeden člen publika byl zabit a dva další byli zraněni. V příspěvcích na sítích Instagram a Threads se objevila podobná tvrzení, ale měla menší sledovanost. Šířit se na sítích začal také název levicového hnutí Antifa. Některé příspěvky útok nepravdivě přičítaly "extremistovi z Antify Marku Violetsovi". Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ale později útočníka identifikoval jako 20letého Thomase Matthewa Crookse. NBC v této souvislosti píše, že po střelbách, které se dostávají na titulní strany novin, se velmi často na sítích šíří příspěvky, které chybně identifikují pachatele, což mohou podporovat i snahy o zvýšení sledovanosti. V příspěvcích na sítích X, Telegram a na dalších platformách uživatelé tvrdili, že Violetse identifikovala policie. Příspěvky obsahovaly fotografii muže ve slunečních brýlích a černé čepici, o níž autoři tvrdili, že jde o screenshot z videa umístěného na YouTube před útokem, v němž muž říká, že "spravedlnost se blíží". Nic z toho ale nebyla pravda. Příspěvky byly sdíleny ověřenými účty na X. Jeden z populárních ověřených účtů, Wall Street Silver, který je známý šířením dezinformací, zveřejnil toto tvrzení 1,3 milionu sledujících a později ho bez vysvětlení smazal. Tvrzení šířily také ruské propagandistické účty, kanály MAGA a Proud Boy na síti Telegram. Osoba v příspěvcích je ve skutečnosti Marco Violi, italský youtuber, který vloguje o fotbale. Lež se zřejmě začala šířit z pokusu o vtip a poprvé byla zveřejněna na síti X z účtu @Moussolinho, který mylně ukazoval na Violiho jako na střelce, píše NBC News. Příspěvek obsahoval fotografii Violiho převzatou z účtu jiného uživatele, který často zveřejňoval videa s Violim. Violi na svém vlastním účtu na instagramu napsal, že to není pravda. "Důrazně popírám, že jsem do této situace zapojen. Byl jsem vzhůru uprostřed noci (přesněji ve dvě ráno v Itálii) kvůli mnoha oznámením, která jsem dostal na instagramu a na síti X. Jsem v Itálii, jsem v Římě a neměl jsem tušení, co se stalo," uvedl. Nyní chystá právní kroky. Konspirační teoretik Alex Jones po incidentu živě vysílal pro statisícové publikum na síti X. V sérii příspěvků, které byly v sobotu zhlédnuty milionkrát, Jones obvinil takzvaný "deep state". Podle této teorie představuje konspirační "hluboký stát" (anglicky deep state) tajnou síť členů federální vlády a tajných služeb, která spolupracuje s vysoce postavenými subjekty a jedinci v oblastech financí a průmyslu s cílem ovlivňovat směřování země. Podobně účty na síti X se stovkami tisíc sledujících, známé sdílením obsahu konspiračních teorií QAnon, získaly miliony zhlédnutí sdílením jmen vysoce postavených demokratů a republikánů, kteří se podle nich v plánovaní atentátu "možná spolčili" s americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA). Tato tvrzení nejsou podložena žádnými důkazy. Republikánský člen Sněmovny reprezentantů Mike Collins z Georgie z atentátu na Trumpa obvinil amerického prezidenta Joea Bidena. "Biden dal rozkaz," napsal politik, o němž agentura AP napsala, že na sociálních sítích často zveřejňuje provokativní tvrzení. ngl sprVěděl jsem, že tento okamžik se musí zdokumentovat, řekl autor snímku s Trumpem
Washington 14. července (ČTK) - Fotograf agentury AP, který krátce po útoku střelce zachytil zakrváceného amerického exprezidenta Donalda Trumpa se vzdorně zdviženou pěstí, nemyslel v klíčovém okamžiku na vlastní bezpečí. Zajímalo ho jediné - mít svůj objekt v záběru. Držitel Pulitzerovy ceny Evan Vucci to řekl v telefonickém rozhovoru se serverem The Daily Beast několik hodin poté, co šokující snímky pořídil. "Všechno se to seběhlo hodně rychle. Ve chvíli, kdy jsem slyšel výstřely, jsem věděl, že tento okamžik americké historie je nutné zdokumentovat," prohlásil Vucci ve videu zveřejněném agenturou AP. Vucci byl jedním z řady fotografů, kteří byli vysláni na Trumpovo předvolební shromáždění ve městě Butler v Pensylvánii. Očekával, že to bude běžný mítink, který se nebude nijak lišit od těch, které pokrýval v minulosti. Dokud nezaslechl výstřely. "Co se bude dít dál? Co musím udělat? Kde musím být? Jaké jsou světelné podmínky? Co kompozice? Takové věci vám proběhnou hlavou," řekl Vucci. "Jako fotograf musíte být u toho. Nemůžete o tom napsat později. Nemůžete se vrátit v čase a přepracovat to. Musíte dělat svou práci," dodal. Na videonahrávkách z místa je vidět, jak Vucci pár vteřin po střelbě spěchá k pravé straně pódia. Tudy totiž předpokládal, že agenti tajné služby budou Trumpa odvádět. "Postaví se a pak (Trump) začne zdvihat pěst směrem k davu... V tu chvíli se jen ujistíte, že máte dobrou kompozici, a pořizujete snímky, které potřebujete," popsal. Vucciho fotografie, zachycující zkrvaveného Trumpa jen pár dnů předtím, než má být nominován republikánským kandidátem na prezidenta, rychle zaplavily média a sociální sítě, společně se snímky jeho kolegů Douga Millse z listu The New York Times a Anny Moneymakerové z Getty Images. Vucci, jenž pracuje jako fotograf pro agenturu AP více než 20 let, má za sebou množství zkušeností, které ho na dramatický okamžik připravily. V roce 2021 získal Pulitzerovu cenu za obrazové zpravodajství z protestů za rasovou spravedlnost ve Washingtonu v roce 2020 po smrti černocha George Floyda, který zahynul při brutálním zásahu policie v Minneapolisu. Proslavila ho také fotografie, na níž v prosinci 2008 zachytil tvář iráckého novináře, který hodil botu po bývalém prezidentovi Georgi Bushovi - i když Vucciho doteď mrzí, že na snímku nemá i Bushe, jak před letící botou uhýbá. Vucciho nejnovější snímek, na němž zraněný Trump dává zaťatou pěstí najevo svou sílu, vyvolal ihned na internetu diskuse ohledně politického významu jeho fotografií. Podle názorů některých expertů by díky snímku mohl Trump získat ve volebním souboji převahu. Vucci se ale podobnými argumenty neznepokojuje. "Živím se fotografováním politiky. Trávím život ve velmi polarizované části naší společnosti. Každá moje fotografie je předmětem debat. Ať udělám cokoli, najdou se lidé, kteří to budou nesnášet, a jiní, kterým se to bude líbit," podotkl Vucci. "Cílem (žurnalistiky) je informovat americkou veřejnost a já doufám, že když se lidé podívají na moje fotografie, uvidí, co jsem ten den viděl já," dodal. lcm sprTrump se stal na předvolebním shromáždění terčem střelce, má zraněné ucho
Washington 14. července (ČTK) - Bývalý americký prezident Donald Trump se stal na sobotním předvolebním mítinku ve městě Butler ve státě Pensylvánie terčem atentátníka, z útoku vyvázl jen se zraněním ucha. Útočník je po smrti. Při útoku zahynul jeden člen publika a další dva byli zraněni. Prezident Joe Biden útok odsoudil, telefonicky se s Trumpem spojil a vrátil se do Washingtonu. Útok odsoudili i další světoví lídři, včetně českého premiéra Petra Fialy a předsedy slovenské vlády Roberta Fica, který se v polovině května sám stal terčem atentátníka. Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu v listopadových volbách, hned po výstřelech obklopili osobní strážci a odvedli ho z pódia, z něhož se chystal pronést projev. Vzápětí byl odvezen v eskortě, policie záhy vyklidila místo, kde se mítink konal. Po útoku se Trump podrobil lékařské kontrole a odletěl do New Jersey, podle amerických médií noc stráví ve svém golfovém klubu v Bedminsteru. Na své sociální síti exprezident uvedl, že utrpěl průstřel pravého ucha a kondoloval rodině oběti. Střelba je vyšetřována jako pokus o vraždu bývalého prezidenta. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) identifikoval útočníka jako dvacetiletého Thomase Matthewa Crookse z Bethel Parku v Pensylvánii. Podle úřadů vystřelil několikrát ze střechy budovy u předvolebního mítinku, než ho agenti tajné služby zabili. Podle svědeckých výpovědí útočníka od Trumpa dělilo méně než 200 metrů. Ačkoliv byl Crooks podle amerických médií registrovaným voličem republikánů, v lednu 2021 poslal malý příspěvek organizaci vybírající politické příspěvky, která podporuje demokraty. Trumpova kampaň uvedla, že v reakci na incident posílí bezpečnostní opatření. Trumpovi republikáni chtějí navzdory útoku příští týden uspořádat nominační sjezd v Milwaukee ve státě Wisconsin, na němž má 78letý exprezident získat nominaci na prezidenta. Republikánští zákonodárci uvedli, že hodlají vyšetřovat, jak se útočníkovi podařilo vyhnout se agentům tajné služby a dostat se se zbraní na střechu. Po střelbě se s Trumpem telefonicky spojil prezident Biden a útok na svého soupeře v nadcházejících prezidentských volbách odsoudil. Biden zároveň zkrátil svůj víkendový pobyt v Delawaru a vrátil se do Bílého domu. Také mnozí světoví lídři nad útokem vyjádřili zděšení, odsoudili politické násilí a popřáli Trumpovi rychlé zotavení.Český premiér Fiala na síti X napsal, že násilí nesmí mít v politice místo, útok na Trumpa důrazně odsoudil a popřál mu brzké uzdravení. Slovenský premiér Fico, který se v polovině května sám stal terčem atentátníka, na facebooku napsal, že "kdyby útočník na D. Trumpa uměl slovensky, stačilo by, kdyby si přečetl Denník N, Sme nebo Aktuality, aby dostal chuť 'dát do pořádku' neposlušného bývalého prezidenta USA". Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X napsala, že je střelbou hluboce šokována a popřála exprezidentovi, aby se rychle zotavil. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Trumpovi také popřál rychlé zotavení a uvedl, že politické násilí nemá v demokracii místo. Za odporný označil útok německý kancléř Olaf Scholz, takový akt násilí je podle něj hrozbou pro demokracii. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že je v myšlenkách s Trumpem. Všechny formy politického násilí odsoudil i nový britský premiér Keir Starmer. Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že událost je znepokojující a konfrontační, zatímco kanadský premiér Justin Trudeau řekl, že je z ní znechucen. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok rovněž odsoudil a uvedl, že násilí nesmí nikdy zvítězit. Čínský prezident Si Ťin-pching vyjádřil Trumpovi v souvislosti se střelbou "svůj soucit a sympatie". Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že USA by místo financování zbraní pro Ukrajinu měly investovat do své vnitřní bezpečnosti. Kreml později uvedl, že kondoluje obětem střelby, podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin nemá v plánu Trumpovi zavolat. Majitel sítě X Elon Musk po útoku vyjádřil Trumpovi "plnou podporu" v nadcházejících prezidentských volbách a vyjádřil naději v jeho rychlé zotavení. ngl sprNa Trumpa zaútočil Thomas Matthew Crooks, byl členem Republikánské strany
Washington/Butler (USA) 14. července (ČTK)- Střelce, který v sobotu zaútočil na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, úřady identifikovaly jako dvacetiletého Thomase Matthewa Crookse z Pensylvánie. Uvedl to Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Útočník byl členem exprezidentovy Republikánské strany, napsal list The Washington Post s odkazem na evidenci registrovaných voličů. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) uzavřel vzdušný prostor nad Bethel Parkem, odkud Crooks pocházel. Bethel Park je předměstí Pittsburghu a nachází se zhruba 70 kilometrů od pensylvánského města Butler, kde ke střelbě došlo. Trump opustil po ošetření v nemocnici Pensylvánii a nyní je v New Jersey. Záběry na sociálních sítích ukazují, jak vystupuje z letadla. Agentura AP uvedla, že Trump stráví noc ve svém soukromém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey. Stejnou informaci sdělil televizi CNN také republikánský člen Sněmovny reprezentantů Daniel Meuser. Trump se stal na sobotním předvolebním mítinku ve městě Butler terčem atentátníka, který jej trefil do pravého ucha. Útočník je po smrti. V přestřelce zemřel i jeden z účastníků mítinku. Trumpova kampaň uvedla, že v reakci na incident posílí bezpečnostní opatření. Trumpovi republikáni chtějí navzdory útoku příští týden uspořádat nominační sjezd v Milwaukee ve státě Wisconsin, na němž má 78letý exprezident získat nominaci na prezidenta. Terčem pokusu o atentát se v květnu stal i slovenský premiér Robert Fico. Předsedu slovenské vlády útočník opakovaně střelil z bezprostřední blízkosti, když Fico po výjezdním zasedání vlády v Handlové přišel pozdravit lidi na náměstí. Fico byl hospitalizován zhruba dva týdny a pak pokračoval v domácí léčbě. Bezpečnostní složky střelce zadržely bezprostředně poté a soud ho později poslal do vazby. Podle prokuratury úřady atentát vyšetřují jako teroristický útok. ngl lcm sprSvětoví lídři odsuzují střelbu na Trumpa, exprezidentovi přejí rychlé zotavení
Washington 14. července (ČTK) - Řada světových státníků dnes odsoudila střelbu na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, k níž došlo na jeho sobotním předvolebním mítinku v Pensylvánii a při níž byl Trump zasažen do pravého ucha. Dva lidé včetně střelce přišli o život. Čelní představitelé mnoha zemí vyjádřili zděšení, jednoznačně odsoudili politické násilí a popřáli Trumpovi rychlé zotavení. Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese střelbu odsoudil a označil ji za "akt politického násilí". "Musíme se rozhodně postavit proti jakékoli formě násilí, která zpochybňuje demokracii," reagoval mezi prvními státníky světa japonský premiér Fumio Kišida. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X uvedla, že je střelbou hluboce šokována a popřála exprezidentovi, aby se rychle zotavil. Vyjádřila také soustrast rodině oběti z řad diváků. "Politické násilí nemá v demokracii místo," dodala. Už v noci se vyjádřil také nový britský premiér Keir Starmer: "Jsme šokováni scénami z mítinku prezidenta Trumpa v Pensylvánii. Odsuzujeme co nejdůrazněji všechny formy politického násilí a posíláme v tuto chvíli přání všeho nejlepšího prezidentovi Trumpovi a jeho rodině." Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že je v myšlenkách s Trumpem, který se stal obětí pokusu o atentát, a přeje mu brzké uzdravení. "Je to tragédie pro naše demokracie. Francie sdílí šok a rozhořčení amerického lidu," napsal Macron na síti X. K atentátu na Trumpa se vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico, který se v polovině května sám stal terčem atentátníka. "Kdyby útočník na D. Trumpa uměl slovensky, stačilo by, kdyby si přečetl Denník N, Sme nebo Aktuality, aby dostal chuť 'dát do pořádku' neposlušného bývalého prezidenta USA. Scénář jako přes kopírák," napsal na facebooku Fico, který má s některými slovenskými médii napjaté vztahy. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zatím motiv střelce nezjistil, střelbu ale vyšetřuje jako pokus o vraždu. FBI oznámila, že útočník, kterého po střelbě zneškodnila tajná služba, byl identifikován jako dvacetiletý Thomas Matthew Crooks z Pensylvánie. Podle evidence voličů byl registrovaným členem Republikánské strany. Trump dnes mezitím opustil po ošetření nemocnici v Pensylvánii a nyní je v New Jersey. Na sociálních sítích se objevily záběry, jak po přistání vystupuje ze svého letadla. Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že událost je znepokojující a konfrontační, zatímco kanadský premiér Justin Trudeau řekl, že je z ní znechucen. "Politické násilí není nikdy přijatelné," , a dodal. Podobně se vyjádřili také vedoucí představitelé Thajska, Tchaj-wanu, Nového Zélandu a Filipín. Podle nedávného průzkumu agentury Reuters/Ipsos se Američané obávají nárůstu politického násilí. Dva ze tří respondentů květnového průzkumu uvedli, že se obávají možného násilí, které by mohlo následovat po listopadových prezidentských volbách, v nichž se republikán Trump utká s demokratem Joem Bidenem. Současný prezident střelbu rovněž odsoudil a s Trumpem se po incidentu telefonicky spojil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že ho střelba v Pensylvánii šokovala. Maďarský premiér Viktor Orbán, který se s Trumpem setkal tento týden při návštěvě Spojených států na summitu NATO, prohlásil, že se za bývalého prezidenta "v této temné hodině" modlí. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva označil střelbu za nepřijatelnou a vyzval všechny demokraty, aby ji odsoudili. "Útok na bývalého prezidenta Donalda Trumpa musí všichni zastánci demokracie a dialogu v politice důrazně odmítnout. To, co jsme dnes viděli, je nepřijatelné," uvedl brazilský lídr. Indický premiér Naréndra Módí označil Trumpa za svého přítele a popřál mu brzké uzdravení: "Důrazně odsuzujeme tento incident. Násilí nemá v politice a demokracii místo." sch sprV Česku přibývá nelegálních odběrů elektřiny, vzrostl až o 12 procent
Praha 14. července (ČTK) - V Česku přibývá nelegálních odběrů elektřiny. V posledních letech se jejich počet zvýšil až o 12 procent, nárůst navíc zřejmě bude dál pokračovat. Většinou jde o důsledek zdražování energií a konce dlouhodobých fixací s nízkými cenami. V řadě případů jde o práci organizovaných skupin. ČTK to sdělila společnost NTL Forensics, která se mimo jiné zabývá i odhalováním neoprávněných odběrů na území tuzemských distributorů. Nárůst počtu nelegálních odběrů podle společnosti koreluje s výrazným zdražením energií z posledních let. Přestože energie v posledním roce spíše zlevňují, cena za megawatthodinu elektřiny je v současností stále téměř dvojnásobná oproti roku 2020. Řada spotřebitelů navíc zdražování pociťuje až se zpožděním, protože jim postupně končí dlouhodobé fixace za staré ceny. Podle NTL Forensics tak v posledních letech počet situací, kdy někteří odběratelé různými způsoby přetáčí své měřicí zařízení, aby nevykazovalo správnou hodnotu spotřebované elektřiny, vzrostl o deset až 12 procent. Nejde přitom jen o individuální případy. 'V Česku i zahraničí už delší dobu funguje organizovaná skupina, která spotřebitelům černé odběry zprostředkovává. Využívá lidí, kteří se snaží ušetřit na účtech například za elektřinu, a zajišťují pro ně stáčení měřidel v domácnostech,“ řekl provozní ředitel NTL Forensics Karel Vaniš. Skupina se podle něj chová jako profesionální zločinecká organizace, přičemž pro klienty může představovat zdánlivě důvěryhodný způsob, jak ušetřit na nákladech za elektřinu, plyn i vodu. Vaniš zároveň varoval, že pokud se měřící zařízení ke spotřebě energií jednou stočí, už nikdy nebude vykazovat spotřebu správně a distributoři podvod objeví. 'Lidé, kteří této skupině naletí, se na nich stávají v podstatě závislí a je jenom otázka času, než se na zásah do měřidla přijde,' dodal Vaniš. Na distribučním území skupiny ČEZ a EG.D se ročně provede přes 14.000 kontrol a podle NTL Forensics v minimálně třetině případů se prokáže nelegální odběr. Technici mají podle firmy řadu ukazatelů, jestli bylo do měřidla zasaženo a jestli vykazuje jiné hodnoty, než by mělo. 'Na plombách, které zaručují, že do elektroměru nikdo nezasáhl, je umístěno několik viditelných i neviditelných znaků, podle kterých kontrolor pozná, že je něco špatně. Vytvořit falzifikát je tak prakticky nemožné. Pro kontrolu zásahu do měřidla se ale používá i celá řada dalších postupů,“ popsal Vaniš. Česko je v rámci ochrany před nelegálními odběry podle něj na špičce Evropy. Odhadované ztráty z neoprávněných odběrů je podle firmy složité odhadovat. V příštích letech by se ovšem mělo měření spotřeby zpřesnit. Do června 2027 mají být všechna odběrná místa se spotřebou nad šest megawatthodin ročně vybavená tzv. chytrými měřidly, které by měly tok energie měřit v reálném čase a zaznamenávat každých 15 minut. sip mhaPolicie má v Nymburce nová krytá stání pro lodě poříčních policistů
Nymburk 13. července (ČTK) - Policisté na Labi v Nymburce otevřeli nová garážová stání pro lodě poříční policie. Do dvou plovoucích garáží se vejdou čtyři služební plavidla, v jedné garáži je i speciální zvedací zařízení pro údržbu lodí. Vybudování vyšlo téměř na 23 milionů korun. Oblíbenost vodních sportů vzrůstá a plavidel na Labi přibývá, policisté tak mají stále více zásahů i hlídkové činnosti. Na slavnostním předání modernizovaného objektu to dnes řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. 'Policie České republiky je naším nejvýznamnějším partnerem nad bděním nad bezpečností plavebního provozu,' řekla ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová. Plavební provoz v Česku je podle ní i díky spolupráci s policií bezpečný. Loni se stalo 17 menších plavebních nehod, obešly se bez závažných zranění a větších majetkových škod. Pod Státní plavební správou je aktuálně evidováno 69.000 vůdců malých a rekreačních plavidel a 22.000 vůdců malých a rekreačních plavidel. Policisté správě mimo jiné pomáhají s kontrolou průkazů způsobilosti vůdce malého plavidla a lodních osvědčení. Policisté z poříčního oddělenÍ Labe spravují střední tok Labe, a to zhruba 115 kilometrů od Chvaletic na Pardubicku po Mělník. Dohlíží rovněž na úsek od soutoku Labe po Vltavu, což představuje dalších zhruba 40 říčních kilometrů. Zajišťují dohled nad bezpečností říční dopravy a pomáhají kriminalistům v případě, že je nutné potápění. V poříčním oddělení Labe se sídlem v Nymburce působí 14 policistů, sedm z nich jsou policejní potápěči. 'Hledáme všechno, co je pod vodou, takže pátráme po utonulých osobách, po osobách v pátrání, po věcech z trestné činnosti,' řekl ČTK vedoucí poříčního oddělení v Nymburce Tomáš Martinec. Při hlídkové činnosti v sezoně využívají i dvě detašovaná pracoviště, a to v plavební komoře Kolín a Obříství. Poříční oddělení v Nymburce má k dispozici tři lodě, a to celoroční kajutový člun, pracovní katamarán se sklopnou přídí a otevřený hlídkový člun. Využívají i dvě mobilní plavidla se závěsným motorem, která mohou převést na jakoukoliv vodní plochu. Nová stání jsou vybavena zvedacím zařízením, na které lze umístit platformu a provádět v krytém stání údržbu plavidel. V dubnu byly nové garáže pro poříční policii otevřeny také v Praze na Veslařském ostrově. Na dalších se pracuje v Brné v Ústeckém kraji, v provozu by měly být příští rok. dkl rdoEK: Síť X podle předběžných závěrů porušuje pravidla EU, hrozí jí pokuta
Brusel 12. července (ČTK) - Internetová síť X amerického miliardáře Elona Muska podle předběžných závěrů Evropské komise (EK) porušuje pravidla Evropské unie o digitálním obsahu. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Dodala, že pokud se její závěry potvrdí, vyměří firmě pokutu a bude požadovat výrazné změny jejích praktik. Společnost X s hodnocením nesouhlasí a Musk později uvedl, že komise jeho síti nabídka nezákonnou tajnou dohodu, že když bude potichu cenzurovat obsah, pokutě se vyhne. Evropská komise má vůči síti X výhrady v souvislosti se systémem pro ověřování uživatelských účtů, transparentností reklamy a poskytováním dat výzkumníkům. Síť podle předběžných závěrů komise v těchto oblastech nesplňuje požadavky unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Společnost X uvedla, že nesouhlasí s hodnocením EU ohledně toho, jak dodržuje DSA. Musk pak pohrozil soudem. "Těšíme se na zcela veřejnou bitvu u soudu, aby se lidé v Evropě dozvěděli pravdu," uvedl Musk na svém účtu na síti X. Předtím napsal, že EK nabídla firmě nezákonnou tajnou dohodu, že pokud bude tiše cenzurovat příspěvky a nikomu o tom neřekne, pak nebude pokutována. To síť X podle něj na rozdíl od jiných nejmenovaných platforem nepřijala. "Ostatní platformy tu nabídku přijaly," napsal Musk. "Naším předběžným názorem je, že klamou uživatele a porušují DSA," uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. "Společnost X má nyní právo se hájit. Pokud se ale náš názor potvrdí, vyměříme pokuty a budeme požadovat výrazné změny," dodal. V případě porušení DSA může Evropská komise vyměřit pokutu v ekvivalentu až šesti procent ročních tržeb daného podniku. Společnost X už nemá akcie na burze, o svém hospodaření tedy nemusí veřejně informovat. Síť X v minulosti působila pod názvem Twitter. Musk firmu koupil předloni v říjnu za 44 miliard dolarů (zhruba bilion Kč) a podnik od té doby prošel rozsáhlými změnami. Ty kromě přejmenování zahrnovaly rovněž propuštění většiny zaměstnanců a uvolnění pravidel pro regulaci obsahu. Změny se nevyhnuly ani systému ověřování uživatelů. Modrou ikonu, kterou dříve zdarma získávaly ověřené účty politiků, novinářů či celebrit, nyní síť poskytuje komukoliv za měsíční poplatek. "Protože ‘ověřený‘ statut může pomocí předplatného získat kdokoliv, má to negativní vliv na schopnost uživatelů činit svobodná a informovaná rozhodnutí ohledně autenticity účtů a obsahu," uvedla EK. Dodala, že tyto "ověřené účty" se prokazatelně zneužívají ke klamání uživatelů. Evropská komise začala možné porušování požadavků DSA ze strany sítě X vyšetřovat koncem loňského roku. V dnešní zprávě upozornila, že pokračuje ve vyšetřování sítě X kvůli možnému porušování požadavků u opatření proti šíření nezákonného obsahu a manipulacím s informacemi. irl pmh sprZa 20 dní začne platit evropské nařízení o AI. Dopadne i na české firmy
Praha 12. července (ČTK) - Za 20 dní, tedy 2. srpna, začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci, tzv. AI Act. Dnes bylo zveřejněné v Úředním věstníku EU a začala běžet dvacetidenní lhůta pro jeho platnost. Firmy a úřady pak budou mít dva roky na přípravu na okamžik, kdy nařízení začne být přímo závazné. Některé části regulace týkající se zakázané AI budou vymahatelné už po šesti měsících. Vyplývá to ze znění zveřejněného zákona a vyjádření expertů. Z pohledu firem i celé České republiky jde podle ředitele České asociace AI Lukáše Benzla o start víc než nabitého harmonogramu plnění povinností v následujících měsících. Od 2. února 2025 začnou platit obecná ustanovení a zakázané postupy v oblasti umělé inteligence a do 2. srpna 2025 pak musí členské státy zřídit oznamující orgány a určit oznamující subjekty. V plném rozsahu se pak nařízení začne uplatňovat od 2. srpna 2026 s výjimkou týkající se systémů AI používaných jako bezpečnostní součást produktu. 'Třebaže se může zdát, že je na přípravu dostatek času, opak je pravdou. Rád bych apeloval na to, aby s přípravou na regulaci a první povinnosti začaly české společnosti ihned. Již v únoru příštího roku začne například platit ustanovení týkající se školení zaměstnanců v oblasti AI gramotnosti. Regulace se svým způsobem dotkne všech možných oddělení firem od vývoje přes marketing až po lidské zdroje,' podotkl Benzl. Podle poradenské firmy Deloitte se pravidla a regulace v tomto nařízení aplikují nejen na organizace a jednotlivce v rámci Evropské unie, ale také na ty, kteří se nacházejí mimo EU, pokud jejich aktivity mají dopad na trhy EU nebo občany EU. Jinými slovy i organizace mimo EU budou muset dodržovat tento zákon, pokud se jejich AI týká osob nebo trhů v EU. EU AI Act se podle ředitele pro AI firmy Creative Dock Adama Hanky snaží nastavit pravidla pro využití umělé inteligence tak, aby z ní co nejvíce lidí i firem mělo užitek, ale abychom zároveň minimalizovali její nechtěný dopad na naši společnost. 'Finální verze pravidel je známá již několik měsíců a mnoho firem se již na nová pravidla připravuje a ty, které tak ještě nečiní, by měly ihned začít. Jinak může klesat jejich konkurenceschopnost,' uvedl Hanka. Zakázaná bude Deloitte taková AI, která manipuluje s lidmi, zneužívá děti nebo klasifikuje lidi podle jejich sociálního chování. Povolená nebude ani vzdálená biometrie sloužící k plošné identifikaci. Zakázán bude také prediktivní policejní dohled, tedy umělá inteligence, která vyhodnocuje pravděpodobnost, že daná osoba spáchá nějaký trestný čin. Nařízení dále kvalifikuje vysoce rizikovou AI, omezeně rizikovou a minimálně rizikovou AI, kterou lze využívat bez omezení. 'Připomeňme také, že je dobře, že se nastavení rámce pro AI na starém kontinentu ujala právě EU. Žádná evropská země totiž není dostatečně silná, aby prosadila svou vlastní regulaci AI a aby její legislativa obstála proti velkým světovým hráčům, mezi které se řadí firmy jako Meta (Facebook), Microsoft nebo Alphabet (Google) nebo nově OpenAI,' dodal Hanka. jsa mhaCNN: USA a Německo odhalily ruský plán na vraždu šéfa německé zbrojovky
Berlín 11. července (ČTK) - Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu generálního ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Na svém webu o tom dnes informovala americká televizní stanice CNN. Americké zpravodajské služby začátkem tohoto roku zjistily, že ruská vláda plánovala zavraždit výkonného ředitele zbrojovky Rheinmetall Armina Pappergera. Koncern vyrábí dělostřelecké granáty a vojenská vozidla pro Ukrajinu. CNN se odvolává na informace, které získala od pěti amerických a západních představitelů. Vražda Armina Pappergera byla podle zjištění jednou z řady ruských plánů na likvidaci vedoucích představitelů obranného průmyslu v celé Evropě, kteří podporují válečné úsilí Ukrajiny, uvedly zdroje. Zbrojovka Rheinmetall se dostala do popředí právě kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu. Plán na zabití Pappergera byl podle CNN nejpokročilejší. Když se Američané o této snaze dozvěděli, informovali Německo, jehož bezpečnostní služby pak mohly Pappergera ochránit a plán překazit. Vysoce postavený německý vládní úředník potvrdil, že Berlín o plánovaném atentátu informovaly Spojené státy. Papperger byl jednoznačným cílem; jeho společnost Rheinmetall je největším a nejúspěšnějším německým výrobcem důležitých dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, které se staly rozhodující zbraní ve válce na Ukrajině, píše CNN. Společnost má v nadcházejících týdnech otevřít na Ukrajině továrnu na výrobu obrněných vozidel, což je podle jednoho ze zdrojů obeznámeného se zpravodajskými informacemi pro Rusko velmi znepokojivé. Rusko už více než půl roku provádí v Evropě různé sabotáže tak, že najímá místní amatéry, kteří se podílejí na všech možných akcích - od žhářských útoků na sklady zbraní pro Ukrajinu až po drobné vandalské činy, jejichž cílem je zastavit přísun zbraní ze Západu na Ukrajinu a otupit veřejnou podporu Kyjevu. cht spr
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.