Krimi

Za prodej údajně padělaných obrazů uložil soud muži 6,5 roku vězení

Praha 25. října (ČTK) - Za prodej údajně padělaných obrazů poslal dnes středočeský krajský soud podnikatele Jaroslava Fröhlicha na šest a půl roku do vězení. Zaplatit má deset milionů korun. Fröhlichově ženě Evě uložil trestní senát pětiletý a jeho kolegovi Martinu Trokanovi šestiletý trest. Oba dostali také peněžité tresty ve výši 600.000 korun. Trojice se podle předsedkyně trestního senátu Ivy Říhové dopustila podvodu a způsobila škodu za více než 25 milionů korun. Verdikt není pravomocný, všichni obžalovaní vinu od počátku odmítají. Jejich advokáti se na místě odvolali, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. Soud rozhodoval v případu již podruhé. "Soud opět dospěl k závěru, že se obžalovaní skutku dopustili," prohlásila Říhová. Trestní senát uznal trojici vinnou i přesto, že i státní zástupce navrhoval zprostit ji obžaloby. "Tímto návrhem soud není vázán," uvedla v odůvodnění soudkyně. Tresty uložila Říhová o něco mírnější, než když ve věci rozhodovala poprvé. "Soud zvážil i délku trestního řízení, ale jen do určité míry," uvedla. Podle ní byl případ komplikovaný a za některé průtahy může obžalovaný. Na konci loňského roku ho soudkyně kvůli tomu, že nechodil na jednání, poslala do vazby. "Tak prapodivný trestní proces jako v této věci, v které dnes bylo rozhodnuto, jsem ještě nezažil," prohlásil po skončení jednání Fröhlichův právník Josef Monsport. "Důvodů je tam víc. Asi v prvé řadě to, že k posouzení pravosti či nepravosti obrazů byl přizván znalecký ústav, který nemá v podstatě žádnou reputaci," uvedl. Připomněl také, že ve druhé větvi tohoto případu soudy trojici pravomocně zprostily obžaloby. V roce 2019 uložil soud Fröhlichovým a Trokanovi tresty v délce od šesti do osmi let vězení, přestože i tehdy navrhoval žalobce zproštění. Odvolací soud však verdikt předloni na podzim zrušil. Odvolací senát uložil soudu provést u některých obrazů revizní posudky. Také byla podle něj potřeba více důkazů, prokazujících úmysl obžalovaných prodávat padělané obrazy. Fröhlichovi a Trokan prodávali do galerií či obchodníkům obrazy českých umělců, například Josefa Čapka, Josefa Lady, Františka Kupky, Emila Filly, Václava Špály, Jana Zrzavého, Jindřicha Štyrského či Toyen. Cena děl se pohybovala od desítek tisíc korun po několik milionů korun. Podle obžaloby však obrazy nechal vytvořit Fröhlich u padělatelů, sehnal si k nim také falešné znalecké posudky. Manželé i Trokan pak vystupovali jako majitelé rozsáhlých sbírek umění, pro větší důvěryhodnost obrazy také půjčovali a nakupovali ve fingovaných aukcích. Většina údajně padělaných děl se na trhu objevila mezi lety 2013 až 2016. Byly mezi nimi olejomalby, akvarely i náčrty. Například padělek obrazu Emila Filly Zátiší s dýmkou a hrozny, který prodali manželé Fröhlichovi za 1,5 milionu korun, skončil u herečky Jiřiny Bohdalové. Trojice podle Říhové způsobila škodu za více než 25 milionů Kč, pokusila se ale i o další podvody ve výši 36,5 milionu Kč. Peníze mají podle dnešního verdikt Fröhlichovi a Trokan poškozeným uhradit. ado rdo

The Times: Izrael odložil útok na Írán kvůli úniku amerických tajných dokumentů

Tel Aviv 24. října (ČTK) - Izrael kvůli úniku amerických tajných dokumentů z minulého týdne odložil odvetnou akci vůči Íránu, kterou chystá v odplatě za útok Teheránu na Izrael z 1. října. Informoval o tom dnes dnes britský deník The Times s odvoláním na nejmenovaný zdroj z tajných služeb. Podle něj Izrael vytvořil alternativní plán. "Únik amerických dokumentů zdržel útok, protože je potřeba změnit strategii a některé části plánu. K odvetě dojde, ale později než se původně předpokládalo," uvedl zdroj britského deníku. Dva přísně tajné dokumenty, které zřejmě připravily americká Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) a Národní bezpečnostní agentura (NSA), se poprvé objevily minulý pátek na sociální síti Telegram, která je oblíbená mimo jiné mezi íránskými uživateli. USA v nich na základě satelitních snímků z 15. a 16. října popisovaly manévry a cvičení izraelského letectva a námořnictva a přesuny munice kvůli úderu na Írán. V neděli potvrdil předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson v rozhovoru pro CNN, že Spojené státy vyšetřují neoprávněné zveřejnění dvou přísně tajných dokumentů, které hodnotí izraelské přípravy odvetného útoku proti Íránu. V pondělí Bílý dům uvedl, že je zveřejněním těchto dokumentů "hluboce znepokojen". Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby řekl, že není jasné, zda byly utajované informace úmyslně vyneseny, nebo získány pomocí hackerského útoku. Írán 1. října vyslal na Izrael téměř dvě stovky raket v odvetě za zabití šéfa libanonského militantního hnutí Hizballáhu Hasana Nasralláha koncem září izraelskou armádou v Bejrútu a za smrt lídra palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji na konci července v Teheránu, která je připisována rovněž Izraeli. Při útoku na Izrael 1. října zemřel jeden Palestinec na okupovaném Západním břehu, většinu raket odrazila izraelská protivzdušná obrana. Šlo o druhý útok Teheránu z íránského území na Izrael, ten první se odehrál letos v polovině dubna, kdy Írán poslal na Izrael přes tři sta raket a útočných dronů, většinu rovněž zachytila izraelská protivzdušná obrana. Tehdy šlo o odvetu za izraelský úder na konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo sedm důstojníků íránských revolučních gard. Izraelsko-íránský dlouholetý konflikt vyhrotila válka v Pásmu Gazy, kterou začal teroristický útok Hamásu na Izrael loni 7. října a která spustila i každodenní přeshraniční ostřelování izraelské armády s Hizballáhem. Minulý měsíc Izrael zintenzivnil letecké údery na Libanon, které rozšířil na téměř celé území, a 1. října zahájil i pozemní operaci na jihu Libanonu. nob ank

Policie zadržela a obvinila muže kvůli přepadení klenotnictví v Pelhřimově

Pelhřimov 24. října (ČTK) - Policie zadržela pětačtyřicetiletého muže, který podle ní 2. října přepadl klenotnictví v Pelhřimově a odnesl si zboží za více než dva miliony korun. Je obviněný ze zvlášť závažného zločinu loupeže. Nyní je ve vazbě. U soudu mu hrozí trest odnětí svobody na pět až 12 let, uvedla mluvčí policie Dana Čírtková. "Jednalo se o poměrně složitý případ zejména s ohledem na skutečnost, že pachatel byl při spáchání činu na místě maskován. Přesto důkladným vyhodnocením všech zjištěných skutečností a zajištěných stop jsme se po poměrně krátké době dostali k jeho identitě," řekl Pavel Kubiš, vedoucí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie kraje Vysočina. Pachatel vstoupil do prodejny s rouškou na obličeji. Na prodavačku vytáhl pistoli, nikoho ale nezranil. Po zadržení odmítl vypovídat. Při objasňování případu se policie obrátila na veřejnost. Zajímala se zejména o záběry kamer z aut, která v den loupeže odpoledne a v podvečer jela po silnicích mezi Pelhřimovem a Jihlavou a mezi Jihlavou a Humpolcem. "Všechny získané poznatky poté důkladně prověřili. Jednalo se zejména o poznatky, které se týkaly osobního vozidla Škoda Fabia, kterým mohl pachatel z místa loupežného přepadení odjet. Všem, kteří policistům poskytli důležitá svědectví a poznatky k případu, děkujeme a pomoci ze strany veřejnosti si vážíme," dodala Čírtková. Za prvních devět měsíců letošního roku vyšetřovali kriminalisté na Vysočině 14 loupežných přepadení, o čtyři méně než od ledna do září loni. Šest loupežných přepadení se podařilo objasnit. Dodatečně pak kriminalisté objasnili i jednu loňskou loupež. vkr hj

BBC News: Jak bombové hrozby poškozují leteckou dopravu v Indii

Dillí 24. října (ČTK/BBC News) - Dramatický a bezprecedentní nárůst falešných bombových výhrůžek namířených proti indickým leteckým společnostem způsobuje chaos v letových řádech, odklon letadel a rozsáhlé narušení leteckého provozu. Kdo a proč má na indické aerolinky spadeno? Na tuto otázku se snaží najít odpověď zpravodajský server BBC News. Videa na sociálních sítích zachytila cestující zahalené do vlněných dek, jak vystupují z letadla společnosti Air India do mrazivého vzduchu v Iqaluitu, odlehlém kanadském městě. Právě tam byl 15. října odkloněn letoun Boeing 777 s 211 cestujícími, který původně mířil z Bombaje do Chicaga. "Od pěti ráno jsme s 200 cestujícími uvízli na letišti... Nemáme tušení, co se děje a co máme dělat dál," napsal na sociální síti jeden z cestujících Harit Sachdeva. Pochválil "laskavý letištní personál" a tvrdil, že společnost Air India nedělá dost pro informování cestujících. Sachdevův příspěvek vystihl frustraci a úzkost cestujících, kteří se ocitli v neznámé, vzdálené destinaci. O několik hodin později ukončilo jejich trápení letadlo kanadských vzdušných sil, které uvízlé cestující přepravilo do Chicaga. Společnost Air India potvrdila, že let byl odkloněn do Iqaluitu kvůli "bezpečnostní hrozbě zveřejněné na internetu". Ta hrozba byla falešná - stejně jako desítky podobných, které byly letos namířeny proti indickým leteckým společnostem. Jen za jeden říjnový týden se objevilo nejméně 90 výhrůžek, které vedly k odklonům, rušení a zpoždění letů. V červnu dostalo 41 letišť během jediného dne e-mailem falešné hrozby bombovým útokem, což vedlo ke zvýšení bezpečnostních opatření. Pro srovnání, v letech 2014 až 2017 zaznamenaly úřady na indických letištích 120 falešných bombových poplachů, přičemž téměř polovina se týkala největších letišť v Dillí a Bombaji. Podobné hrozby tedy nejsou ničím novým ani nezvyklým, ale jejich letošní nárůst je bezprecedentní. Co se tedy děje? Podle odborníků jsou falešné hrozby bombovým útokem na letecké společnosti často spojeny se snahou způsobit škody nebo upoutat pozornost. Roli mohou hrát i psychické problémy, může jít o pokus narušit provoz, anebo o zvrácený žert. V roce 2018 narušila letecký provoz v Indonésii vlna podobných "žertů" o údajných bombách na palubě letadel. A viníky mohou být i samotní pasažéři: v loňském roce se frustrovaný cestující pokusil zdržet let společnosti SpiceJet tím, že ohlásil falešný bombový poplach poté, co zmeškal odbavení na letišti v indickém Biháru. Důsledkem těchto falešných zpráv je narůstající chaos na jednom z nejrychleji rostoucích leteckých trhů na světě. Podle ministerstva civilního letectví loni v Indii letělo na vnitrostátních linkách více než 150 milionů cestujících. Každý den v zemi přilétá a odlétá více než 3000 spojů z více než 150 letišť, včetně 33 mezinárodních. Indické letecké společnosti 14. října přepravily 484.263 cestujících, což je v této zemi rekordní počet za jediný den. Podle Roba Morrise z poradenské společnosti Cirium má Indie v provozu zhruba 700 komerčních dopravních letadel a čeká na vyřízení objednávek na dalších 1700 letounů. "Díky tomu je Indie v současnosti nejrychleji rostoucím trhem s komerčními letadly," řekl Morris. Bombový poplach má pro leteckou společnost nezanedbatelné následky. Pokud je letadlo ve vzduchu, musí zamířit na nejbližší letiště - jako zmíněný let společnosti Air India, který musel být odkloněn do Kanady, anebo let společnosti Vistara z Bombaje do Frankfurtu, který byl v září odkloněn do Turecka. Některé bombové poplachy zahrnují nasazení stíhaček, které musí ohrožená letadla doprovodit, jako se to stalo minulý týden s letem Air India na Heathrow nad Norfolkem a s letem Air India Express do Singapuru. Po přistání na zemi cestující vystoupí z letadla a všechna zavazadla, náklad a catering projdou důkladnou prohlídkou. To může trvat i několik hodin a často se stává, že stejná posádka nemůže pokračovat v letu z důvodu omezení pracovní doby. V takovém případě musí být zajištěna náhradní posádka, což prodlužuje zpoždění. "To vše má významné dopady na náklady a leteckou síť. Každý odkloněný nebo zpožděný let přináší značné náklady, protože letadla odstavená kvůli bombovému poplachu na letišti se stávají ztrátovými aktivy. Zpoždění vedou ke zrušení letů a letové řády jsou narušené," řekl Sidharát Kapúr, nezávislý odborník na letectví. Dramatický nárůst bombových výhrůžek na sociálních sítích z anonymních účtů komplikuje snahy o identifikaci pachatelů. Motivy zůstávají nejasné, stejně jako to, zda výhrůžky pocházejí od jediného člověka, od skupiny, anebo jde o napodobování. Indické úřady tento měsíc zatkly sedmnáctiletého záškoláka, který si vytvořil účet na sociálních sítích, aby mohl zveřejňovat podobné hrozby. Jeho motivace zůstává nejasná, ale předpokládá se, že se zaměřil na čtyři lety včetně tří mezinárodních, což vedlo ke dvěma zpožděním, jednomu odklonu a jednomu zrušení. Vyšetřovatelé prověřující IP adresy mají podezření, že některé falešné bombové hrozby mohly pocházet z Londýna a Německa. Je zřejmé, že vypátrání autorů podobných hrozeb představuje značný problém - a stejně problematické může být i jejich stíhání a odsouzení. dk ank

Smír se slovenským ministerstvem navrhl Babiš, řekl slovenský ministr vnitra

Bratislava/Komárno 22. října (zpravodaj ČTK) - Uzavření smíru mezi slovenským ministerstvem vnitra a českým expremiérem Andrejem Babišem ohledně jeho evidence v archivních dokumentech někdejší československé tajné policie StB jako agenta navrhl sám Babiš. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Opoziční hnutí Slovensko v reakci na uzavření smíru mezi ministerstvem vnitra a Babišem dnes oznámilo, že začne shromažďovat podpisy poslanců pro podání návrhu na odvolání Šutaje Eštoka z funkce ministra. Šutaj Eštok odmítl, že ze strany ministerstva šlo o vyjádření vděku Babišovi za to, že před letošními prezidentskými volbami na Slovensku podpořil šéfa vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Petera Pellegriniho. Toho po zvolení hlavou státu v čele Hlasu-SD vystřídal právě Šutaj Eštok. Například český premiér Petr Fiala už v pondělí uvedl, že smír slovenského ministerstva s Babišem je "handl" a dohoda Babiše se spřátelenými politiky. "Já se ve svém profesním životě rozhoduji na základě důkazů a faktů, na základě zákona. V tomto případě s tím politika nemá nic společného," řekl Šutaj Eštok o smíru, ve kterém ministerstvo uznalo, že Babiš byl v dokumentech StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Slovenský ministr vnitra řekl, že uzavření smíru doporučila i právní analýza, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat. Jednu analýzu v případu podle ministra připravil bývalý soudce slovenského ústavního soudu Eduard Bárány a druhou jistá advokátní kancelář. Bárány ve své analýze, kterou ČTK poskytlo slovenské ministerstvo vnitra, napsal, že na základě zachovaných listinných důkazů nelze dospět k jednoznačnému závěru o vědomé spolupráci Babiše s StB. Pozici slovenského ministerstva ve sporu s nynějším předsedou nejpopulárnějšího českého hnutí ANO Babišem označil právník za velmi slabou s rizikem neúspěchu v případě pokračování sporu. Upozornil rovněž, že pro Slovensko by byla politicky nepříjemná situace, že Babiš by se kvůli neukončenému sporu ve věci ochrany osobnosti nemohl stát v Česku předsedou nebo členem vlády, byť by jeho strana volby vyhrála. Následně, po pravděpodobném vítězství ve sporu na Slovensku, by se Babiš podle Bárányho mohl domáhat například vyplacení odškodného ve výši čtyřletého platu předsedy či člena české vlády. Slovenské soudy se Babišovou žalobou na tamní Ústav paměti národa (ÚPN) kvůli archivním svazkům, podle nichž spolupracoval se s komunistickou StB, začaly zabývat v roce 2013. Babiš by od té doby v letech 2014 až 2017 ministrem financí, českou vládu přes pokračující soudy na Slovensku vedl od roku 2017 do 17. prosince 2021. Advokátní kancelář Boom Smart Slovakia kromě jiného uvedla, že se obecně ztotožňuje se závěry Bárányho k případu. Stejně jako Bárány i tato advokátní kancelář upozornila, že ve sporu by muselo slovenské ministerstvo vnitra prokázat oprávněnost evidence Babiše ve svazcích StB. Vyčíslila, že pro případ neúspěchu ministerstva vnitra v soudním sporu by Babiš mohl uplatňovat náhradu škody v odhadované výši asi 522.000 eur (přes 13 milionů Kč) a přiměřené finanční zadostiučinění řádově v stovkách tisíc eur. Opoziční hnutí Slovensko (dříve OLaNO) slovenského expremiéra Igora Matoviče oznámilo, že bude usilovat o odvolání ministra a že v této záležitosti už oslovilo další opoziční strany. Slovenská opozice nemá ve sněmovně dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády. "Je to nehoráznost s ohledem na oběti komunistického režimu, na lidi, kteří byli pronásledování a zabíjení právě Státní bezpečnosti, právě takovými lidmi, jakými byl Babiš. Šutaj Eštok s Babišem se vysmívají do tváře lidí, jejichž rodinní příslušníci byli pronásledováni," řekl novinářům šéf poslaneckého klubu hnutí Slovensko Michal Šipoš. Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), s nímž se bratislavský rodák Babiš v minulosti v uvedené věci soudil, už v pondělí tvrdil, že oprávněnost evidence politika jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů. Šutaj Eštok ale novinářům v Komárně, kde se účastnil schůzky vrcholných politiků Slovenska, Maďarska a Srbska, také řekl, že ÚPN věcně spor s Babišem prohrál. Tyto verdikty pak v roce 2017 zrušil slovenský ústavní soud z důvodu, že Babiš neměl žalovat ÚPN. Ústavní soudci rovněž zpochybnili věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové. Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Žalobu na ochranu osobnosti podal na Slovensku už v roce 2012. Po verdiktu ústavního soudu z roku 2017 se slovenské soudy v případu zabývaly hlavně otázkou, kdo má být žalovanou stranou. Slovenský nejvyšší soud nakonec rozhodl, že v těchto sporech mají lidé žalovat ministerstvo vnitra. Babiš toto ministerstvo zažaloval loni. Adrian Bobok jd

Smír ve sporu o evidenci Babiše jako agenta StB označil Fiala za politický handl

Praha 21. října (ČTK) - Smír slovenského ministerstva vnitra s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem ve sporu o evidenci Babiše jako agenta komunistické Státní bezpečnosti (StB) je podle premiéra Petra Fialy (ODS) handl. Babiš se podle českého premiéra dohodl se spřátelenými slovenskými politiky, napsal dnes Fiala na síti X. Slovenské vnitro dnes oznámilo, že český expremiér Babiš byl jako agent totalitní rozvědky evidován neoprávněně. Ministerstvo vnitra na Slovensku vede předseda strany HLAS-SD Matúš Šutaj Eštok. Babiš na jaře opakovaně veřejně podpořil zakladatele HLAS-SD Petera Pellegriniho v prezidentských volbách. "Rozsudek nezávislého soudu nahradil obyčejný handl," prohlásil Fiala ke smíru v Babišově sporu se Slovenskem. Šéf ANO se podle premiéra jen pokouší ohýbat fakta ve svůj prospěch. "Dnes oznámená naprosto neuvěřitelná politická dohoda o jeho spolupráci s StB, kterou uzavřel se spřátelenými politiky na Slovensku, je toho nejnovějším důkazem," doplnil. Babiš opakovaně popřel, že by byl agentem StB. "Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud," sdělil dnes Babiš ČTK. Soudy se zabývaly sporem, zda je Babiš v evidenci StB jako agent oprávněně, celkem 12 let. Původní verdikt ve prospěch Babiše zrušil v roce 2017 slovenský ústavní soud. Bratislavský krajský soud pak v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně evidován jako agent. Babiš poté neuspěl u slovenského nejvyššího soudu ani u Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2023 Babiš podal kvůli evidenci u StB novou žalobu namířenou tentokrát na slovenské ministerstvo vnitra. Ministerstvo dnes oznámilo, že s Babišem uzavřelo smír, který následně schválil soud. Vnitro ve smíru uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší StB neoprávněně evidován jako agent a s StB vědomě nespolupracoval. ČTK slovenské ministerstvo sdělilo, že uzavření smíru zdůvodnilo dvěma právními analýzami a také tím, že existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Uzavření smíru ministerstva s Babišem je podle českého historika Petra Blažka, ředitele Muzea paměti XX. století v Praze, naprosto výjimečné. "Není to něco běžného," řekl dnes České televizi. "Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti," uvedl Blažek. Rozhodnutí vnitra je tak podle Blažka v rozporu s informacemi, které jsou o Babišově spolupráci s StB známy. "Máme k dispozici nejenom část ze svazku, který byl veden k Andreji Babišovi jako k tajnému spolupracovníkovi Státní bezpečnosti, ale i zmínky o tajném spolupracovníkovi s krycím jménem Bureš v mnoha dalších svazcích," doplnil. ver rot

V Káhiře v neděli jednali šéfové tajných služeb Egypta a Izraele

Káhira/Tel Aviv 21. října (ČTK) - Egypt odmítl částečný návrh na poválečné uspořádání Pásma Gazy, o němž v neděli hovořili zástupci izraelských tajných služeb s ředitelem egyptské rozvědky v Káhiře. Tento návrh zahrnoval mimo jiné vytvoření nárazníkové zóny na severu Pásma Gazy a vytlačení statisíců Palestinců na jih blíže k egyptské hranici, informoval dnes deník The National s odvoláním na své zdroje. Nedělní káhirskou schůzku šéfů tajných služeb potvrdil i izraelský činitel serveru The Times of Israel (ToI). "Jednání byla dlouhá a napjatá," řekl zdroj deníku The National k nedělním rozhovorům, jichž se účastnil šéf izraelské vnitřní bezpečnostní služby Šin Bet Ronen Bar a nový ředitel egyptské rozvědky Hasan Mahmúd Rašád, který minulý týden v této funkci nahradila Abbáse Kámila. Ten rezignoval proto, že se stal zvláštním poradcem prezidenta Abdal Fattáha Sísího. Podle deníku The National, který vychází ve Spojených arabských emirátech, navrhla izraelská strana, že severní část Pásma Gazy by byla rozdělena na pět "bezpečnostních zón". Celá by ale byla pod správou izraelské armády, která by spolupracovala s místními milicemi rekrutovanými z klanů nepřátelských vůči Hamásu. Tyto palestinské milice by zajišťovaly rozdělování humanitární pomoci. V oblasti by se ale zatím neprováděla žádná obnova infrastruktury a vrátit by se do ní mohli jen muži starší 60 let a ženy. Takový návrh egyptská strana odmítla. Na nedělní schůzce se hovořilo také o takzvaném filadelfském koridoru, což je oblast u hranic mezi Egyptem a Pásmem Gazy, kterou od května ovládá izraelská armáda. Káhira trvá na tom, aby se izraelští vojáci od hranice stáhli, protože tím porušují izraelsko-egyptskou mírovou smlouvu z roku 1979 a následné dohody. Kámil s Barem naposledy v Káhiře jednali 14. října, schůzka nevedla k průlomu. Konala se ale ještě před tím, než minulou středu izraelská armáda na jihu Pásma Gazy zabila šéfa teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára. Jeho smrt by podle některých mohla otevřít cestu k příměří. Server ToI v neděli citoval izraelského činitele, podle něhož plánuje Izrael v nepřímých jednáních s Hamásem nabídnout k výměně za rukojmí i Sinvárovo tělo, které je nyní na tajném místě v Izraeli. Kancelář izraelského premiéra nicméně odmítla potvrdit serveru ToI snahy o jednání s Hamásem a zopakovala postoj předsedy vlády Benjamina Netanjahua, že válka neskončí, dokud nebudou splněny všechny cíle vlády. Jedním z nich je zničení Hamásu, což mnozí považují za nereálné. Zdroj z Netanjahuova úřadu serveru ToI řekl, že izraelská armáda bude dál zabíjet členy Hamásu a doufat v možnost separátní dohody s různými frakcemi tohoto hnutí. Podle serveru ToI se v neděli v Káhiře hovořilo i o návrhu, že by Izrael nabídl Hamásu dvoutýdenní příměří výměnou za propuštění pěti rukojmích. V Pásmu Gazy palestinští ozbrojenci drží ještě asi stovku lidí, které unesli loni 7. října z izraelského pohraničí. Nejméně tři desítky z nich jsou už ale zřejmě mrtví. Šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea podle serveru ToI prosazuje širší návrh na příměří, který by zahrnoval klid zbraní v Pásmu Gazy a zároveň ukončení izraelské intenzivní kampaně vůči libanonskému Hizballáhu výměnou za propuštění všech rukojmích držených v Gaze. Jednání o propuštění rukojmích komplikuje také chystaná izraelská odveta za poslední raketový útok Íránu. I o ní má tento týden jednat na Blízkém východě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Spojené státy, které jsou spolu s Egyptem a Katarem prostředníky jednání mezi Hamásem a Izraelem, už dříve uvedly, že k obnovení rozhovorů o příměří v Gaze by mohla přispět Sinvárova smrt. nob jd

Slovensko uzavřelo s Babišem smír a uznalo, že vědomě nespolupracoval s StB

Bratislava/Praha 21. října (zpravodaj ČTK) - Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil. Ministerstvo o tom dnes informovalo ČTK, uzavření smíru zdůvodnilo dvěma právními analýzami a také tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Ministerstvo vnitra podotklo, že v takovém případě by Babiš mohl dodatečně uplatňovat vysoké finanční nároky na náhradu škody. "Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné," napsal úřad. Smír uzavřený na základě dvojice právních analýz tak podle ministerstva předchází možným finančním ztrátám státu. "Postup je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenska a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými financemi," napsalo ministerstvo vnitra. Podle ministerstva se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti s jeho evidencí u StB a stáhne své stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva. "Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju, proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud," sdělil v reakci Babiš ČTK. "Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu," dodal. Babiš se již léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. Naposledy soudy na Slovensku rozhodly, že Babiš měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra a nikoliv slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který na Slovensku svazky StB spravuje. Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou. V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly. Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové. Adrian Bobok jd

Vrchní soud poslal bývalého policejního náměstka Kadlece na 3,5 roku do vězení

Olomouc 21. října (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes poslal bývalého olomouckého krajského policejního náměstka Karla Kadlece v kauze Vidkun do vězení na 3,5 roku, původně dostal podmíněný trest. Podnikateli Ivanu Kyselému soud výrazně zvýšil peněžitý trest a to z 346.000 na 1,82 milionu korun a potvrdil mu podmíněný trest, stejně jako třetímu obžalovanému, bývalému hejtmanovi Jiřímu Rozbořilovi (ČSSD, nyní SOCDEM). V případu týkajícím se úniků informací z policejních spisů a ovlivňování kauz obžalovaní vinu popírali a žádali zproštění. Rozbořil uvedl, že podá dovolání, Kadlec rozsudek nekomentoval. Podle předsedkyně senátu Martiny Kouřilové byly uložené tresty obžalovanému Kadlecovi a Kyselému nepřiměřeně mírné, krajský soud podle ní dostatečně nevyhodnotil závažnost jejich jednání i to, že Kadlec Kyselému předával informace ze spisů soustavně a dlouhodobě. "Je třeba také řádně zohlednit služební postavení Kadlece, šlo o vrcholového představitele policejního orgánu, u kterého se sbíhaly informace z trestněprávních kauz, tedy nejzávažnější případy v rámci policie," uvedla soudkyně. Příjemcem těchto informací byl muž, který se pohyboval ve vlivném podnikatelsko-politickém prostředí. Tyto informace mu sloužily k posílení jeho vlivu. "Postavení obou obžalovaných je podstatné pro posouzení závažnosti jejich jednání i druhu a výměře trestu," uvedla soudkyně. Žalobce pro Kadlece odsouzeného kvůli vynášení informací z trestních spisů za pokus o zneužití pravomoci úřední osoby původně žádal pět let vězení, přísnější trest zdůvodňoval generální prevencí i postojem obžalovaného v celé trestní kauze. Vrchní soud mu rovněž potvrdil pětiletý zákaz činnosti v bezpečnostních složkách, souběžně s uložením trestu vězení ve věznici s ostrahou mu snížil peněžitý trest ze 438.000 na 219.000 korun. U Kyselého odsouzeného za pokus účastenství ve formě organizátorství zneužití pravomoci úřední osoby žalobce žádal pouze zpřísnění peněžitého trestu. U bývalého hejtmana Rozbořila odsouzeného za podplácení a za účastenství ve formě pomoci zločinu zneužití pravomoci odvolání státní zástupce nepodával. Případ Vidkun pojmenovaný podle norského kolaboranta s nacisty Vidkuna Quislinga odkrývá korupční vztahy mezi podnikateli, policisty a veřejnými činiteli. Podle rozsudku Kadlec Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení, šlo o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc nebo kauzu Tesco SW. Kyselý podle žalobce tyto informace využíval k posílení svého vlivu. Oba vinu po celou dobu popírali, stejně jako bývalý hejtman Rozbořil, který je v celé kauze souzen za jednu věc, kdy podle rozsudku Kadlecovi nabízel za informace ke kauze stavby jezdeckého areálu v Lazcích úplatek. Předsedkyně senátu vyzdvihla v této souvislosti povinnost mlčenlivosti policie. "Obžalovaný Kadlec nebyl povinnosti policisty zproštěn. Informace, které mu sděloval, byly i podle odvolacího soudu informacemi, které nebyly veřejné a obžalovaný Kyselý na ně neměl nárok. Kyselý byl osobou s blízkými kontakty na osoby z podnikatelského a politického prostředí, kterých se předmětné kauzy přímo dotýkaly,“ uvedla předsedkyně senátu. Vyvrátila také obhajobu Kadlece, že šlo o operativní činnost. Motivem byla podle ní Kadlecova snaha zůstat s vlivným podnikatelem v přátelském svazku a podpořit svou kariéru. Soudkyně zároveň upozornila na to, že Kadlec neměl kontrolu nad tím, ke komu se tyto informace dostanou a jak s nimi bude naloženo. Kauza byla postavena důkazně především na odposleších. Soudkyně dnes uvedla, že všechny odposlechy byly provedeny zákonně, vyvrátila tak námitky všech obžalovaných. Policisté na nich monitorovali několik desítek schůzek hlavních aktérů případu především v olomouckých kavárnách a restauracích. Právě tam podle žalobců obžalovaní diskutovali o věcech z trestních řízení a předávali si informace či pokyny. Na schůzku v hospodě doplatil i tehdejší hejtman Rozbořil; s Kadlecem zde podle rozsudku probírali případ údajného dotačního podvodu kolem stavby jezdeckého areálu v Lazcích. Podle vrchního soudu při tomto rozhovoru tehdejší hejtman policejnímu náměstkovi jasně přislíbil úplatek. Soud pravomocný rozsudek vynesl po devíti letech od zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v Praze a Olomouckém kraji a 4,5 roku po otevření případu u krajského soudu. Kauza zasáhla i do nejvyšších pater policie, o místo kvůli ní přišel například šéf GIBS Ivan Bílek či bývalý náměstek ředitele protikorupční policie Jiří Jach, od policie kvůli kauze odešel i tehdejší ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV) Milan Pospíšek. U soudu poté vypovídali v pozici svědků. Zadržen a prověřován byl v souvislosti s Vidkunem i bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer, v jeho bytě v Olomouci strávili kriminalisté více než 13 hodin. Blízký přítel a obchodní partner podnikatele Kyselého však rovněž nebyl obviněn a v kauze vypovídal také jako svědek. Alena Horáková gcm

Deloitte: Nová opatření kyberbezpečnosti přijdou firmy až na desítky miliard Kč

Praha 17. října (ČTK) - Nová opatření kybernetické bezpečnosti, které musí 6000 tuzemských podniků a organizací zavést na základě evropské bezpečnostní směrnice NIS2, je budou stát jednotky až desítky miliard Kč. ČTK to řekl expert na kyberbezpečnost společnosti Deloitte Martin Roub. Země EU měly NIS2 zavést do dneška. V ČR se tak nestalo, ale zákon už projednává Poslanecká sněmovna. Od začátku platnosti zákona budou mít firmy na zavedení zhruba rok. Samotná směrnice určuje jen nejnutnější minimum opatření a konkrétní podoba závisí na jednotlivých zemích. Jejím cílem je podle Rouba hlavně ochránit evropské podniky před kybernetickými útoky, a také nastavit minimální úroveň ochrany napříč EU. NIS2 se vztahuje na střední a velké podniky z veřejného i soukromého sektoru s obratem nad deset milionů eur, tedy 250 milionů Kč, či více než 50 zaměstnanci působících v jedné z desítek vydefinovaných služeb. Tedy například na ty, které zajišťují výrobu a distribuci elektřiny, zdravotní péči nebo poštovní služby. Návrh plánuje rozšířit regulované subjekty více než patnáctinásobně, konkrétně ze zhruba 400 na více než 6000 subjektů. "Nově mezi ně má spadat například i potravinářský sektor, ale týkat se má také některých masokombinátů, domovů důchodců nebo čistíren odpadních vod, tedy subjektů, které opravdu nepatří mezi ty, na něž by měla povinná kyberbezpečnost dopadat a bez kterých se po možném útoku stát či společnost neobejdou," uvedl Roub. Řadě středních podniků to podle Rouba přinese nadbytečnou administrativní zátěž. Firmy musí zavést organizační opatření, kam spadá například zpracování bezpečnostní dokumentace či školení v oblasti kyberbezpečnosti. Druhým typem jsou technická opatření, pod které patří například detekce a řešení bezpečnostních událostí a incidentů nebo zajištění fyzické bezpečnosti podnikových prostor a prostředků ICT (informační a komunikační technologie). Pokud povinnosti subjekty nesplní, hrozí jim pokuta až do 250 milionů korun, případně dvě procenta čistého celosvětového ročního obratu. V ČR je NIS2 zaváděna návrhem nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Ve srovnání se zahraničními úpravami je podle Rouba návrh specifický, místy i o něco přísnější. První odlišnost je v rozsahu subjektů, kam oproti úpravám v ostatních zemích spadá i vojenský průmysl. Mezi druhou odlišnost, která je součástí návrhu zákona, je také zahrnutí bezpečnostního screening ICT dodavatelů do strategických sítí státu, dodal. Přijetí české verze zákona, která zavádí směrnici NIS2 a kterou připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), provázely od začátku komplikace. "Ať už jde o odmítnutí podoby zákona v roce 2022 premiérem Petrem Fialou (ODS), přerušení vládního jednání o implementaci směrnice, či nejasnost právních definicí, pro české firmy a podniky celý legislativní proces nebudil důvěru," řekla ČTK Zuzana Kubíková z poradenské firmy RSM. Zákon má posilovat kybernetickou bezpečnost ČR a v mnoha aspektech navazuje na stávající systém. Současně ale přináší i nové procesy a nástroje a zároveň podle předkladatelů zjednodušuje a zpřehledňuje právní úpravu. Počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. fd rdo

Italská policie rozbila mezinárodní gang padělající luxusní francouzské víno

Řím 16. října (ČTK) - Italská policie rozbila mezinárodní gang, který vydával obyčejné červené víno za jedno z nejdražších francouzských vín. Lahev prodával v přepočtu za necelých 400.000 korun, čímž si mohl vydělat až dva miliony eur (50 milionů korun), uvádí web The Times. Státní zástupce v Dijonu Olivier Caracotch řekl, že policie v září v severní Itálii podnikla 14 koordinovaných razií, při nichž zatkla šest osob podezřelých z účasti na podvodech. Jsou mezi nimi i tiskaři, kteří údajně vyráběli falešné etikety jednoho z nejdražších francouzských vín Romanée-Conti a lepili je na lahve s obyčejným červeným vínem. Za jednu takovou lahev si podvodníci účtovali 15.000 eur (přes 379.000 korun). Při zátazích policisté zabavili tisíce falešných etiket, materiál na stáčení vína, počítače, telefony a zboží v odhadované hodnotě dva miliony eur (přes 50 milionů korun). Caracotch uvedl, že muži jsou podezřelí z členství ve zločineckém gangu, padělání, podvodů, daňových úniků a praní špinavých peněz. Součástí gangu je i 40letý Rus, který byl pod jinou identitou za podobné činy odsouzen již v minulosti. Policie ho zadržela na milánském letišti Malpensa při setkání s tiskařem. Dva italští obchodníci s vínem byli v roce 2015 ve Švýcarsku odsouzeni k dvouleté podmínce za prodej 400 falešných lahví Romanée-Conti. Soud jim nařídil zaplatit náhradu škody ve výši jednoho milionu eur (přes 25 milionů korun) včetně 400.000 eur (více než 10 milionů korun) pro francouzskou vinici. Romanée-Conti, burgundská odrůda francouzského červeného vína, je vinice o rozloze téměř 4,4 hektaru, která ročně vyprodukuje pouze asi 5000 až 6000 lahví. V roce 2018 se jedna lahev z roku 1945 prodalo na aukci v New Yorku za 558.000 dolarů (necelých 13 milionů korun). dud nim

Vrbětice jsou podle BIS mementem, obcím chybí hloubkový pyrotechnický průzkum

Zlín/Praha 16. října (ČTK) - Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany. Na síti X to k dnešnímu výročí prvního výbuchu uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti na X uvedl, že zlu se nesmí ustupovat, a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) varoval před ruskou rozpínavostí. Mezi lidmi z okolí Vrbětic téma podle starostů stále rezonuje, obce dál čekají na hloubkový pyrotechnický průzkum i odstranění některých následků. BIS zdůraznila, že bezprecedentní útok na civilní obyvatelstvo v době míru je třeba mít před očima, kdykoliv se mluví o Rusku. "Ruská federace a její zpravodajské služby už tehdy jasně ukázaly, že nemají žádné zábrany. Akce vojenské GRU potvrdila varování, o kterých dlouhé roky psala BIS v řadě dokumentů. Teprve bezprecedentní útok na civilní obyvatelstvo v době míru znamenal vystřízlivění a redefinici vztahů s Ruskem," napsala kontrarozvědka. "Jakým vývojem od té doby tato imperiální říše prošla, vidíme dnes nejen na Ukrajině," dodala BIS v narážce na ruskou agresi na Ukrajinu. Fiala i Rakušan připomněli i dva zaměstnance skladů, kteří při výbuchu zahynuli. Premiér uvedl, že za jejich zabití je zodpovědné Rusko a "před zlem nesmíme ustupovat". Podle Rakušana i nynější válka na Ukrajině ukazuje, že ústupky agresorům k ničemu dobrému nevedou. Připomněl, že Česko se proti někdejšímu zásahu ruských špionů na svém území ohradilo a v důsledku toho bylo zařazeno na oficiální seznam nepřátel Ruska. "Ale aspoň se vztahy vyjasnily," konstatoval na síti X ministr. I deset let po výbuchu zůstávají v místních vzpomínky. Lidé nezapomněli, řekl ČTK starosta Lipové Miloslav Svárovský (nez.). Někteří obyvatelé podle něj s nelibostí nesou, že se dosud neodstranily následky událostí. Obce dlouhodobě poukazují na to, že v částech vrbětického areálu a hlavně za jeho hranicemi stále není provedený hloubkový pyrotechnický průzkum. Ten byl i jedním z témat dubnové návštěvy prezidenta Petra Pavla ve Zlínském kraji, který do vrbětického areálu zavítal. Následně uvedl, že chce o situaci jednat s premiérem a ministry. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů. Hloubkový průzkum zasaženého území slibovali při návštěvách Vrbětic také představitelé minulých vlád. Starostové obcí zatím žádné informace o posunu ve věci ale nemají. "Nikdo nás o ničem neinformoval," uvedl Svárovský. Stejně je na tom starosta Haluzic František Marecký (nez.). "Nemám informace o tom, že by se cokoliv měnilo," řekl. První sklad s municí vybuchl 16. října 2014, poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Další sklad vybuchl 3. prosince. Událost ovlivnila život obyvatel okolních obcí bezprostředně po výbuších, kdy se museli několikrát evakuovat, i dlouho po nich. "Lidé na to vzpomínají, nezapomněli. Měli jsme roky zavřenou komunikaci z Lipové na Haluzice," uvedl Svárovský. Lidé podle něj s nelibostí nesou, že nejsou zcela vyřešeny následky - vedle chybějícího pyrotechnického průzkumu poukazují i na poškozený plot areálu. Ve vrbětickém areálu se nyní vyrábí granáty. Kompletuje je tam společnost Colt CZ Defence Solutions, zatím dodala české armádě 50.000 ručních útočných granátů. Obyvatele Lipové dlouhodobě trápí i špatný signál. "Ze středu obce se ani nedovoláme," uvedl starosta. Policisté výbuchy vyšetřovali jako úmyslné obecné ohrožení. Považují za prokázané, že je uskutečnili příslušníci rozvědky GRU, kteří chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde Moskva prováděla vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. V dubnu proto kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) případ odložili. jmk ktp sd

V Praze začala konference Policie ČR a Interpolu o zmanipulovaných sázkách

Praha 15. října (ČTK) - V Praze dnes začala ve spolupráci s Policií ČR a Interpolem celosvětová konference o problematice sázek na zmanipulovaná sportovní utkání. Účastní se jí také zástupci některých sportovních svazů včetně Českého olympijského výboru (ČOV) a Národní sportovní agentury (NSA). Představitelé na dnešní tiskové konferenci řekli, že si chtějí vyměnit zkušenosti a reagovat na žebříček společnosti Sportradar, v němž Česku patří podle počtu podezřelých případů nelichotivé druhé místo. "Česká republika je v souvislosti s nelegálním ovlivňováním zápasů a konferencí Interpolu spojená dvěma symboly. První, na který jsme pyšní, je stále silnější pozice Česka v Interpolu spojená i s odkazem viceprezidentky Interpolu Šárky Havránkové. Ten méně pozitivní symbol je, že pokud jde o ovlivňování zápasů, pohybuje se Česko v rankingu Sportradaru na nejčelnějších příčkách," uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. Podle pořadí Sportradaru, který vyhodnocuje pro sportovní svazy a sázkové kanceláře data z celého světa, je na tom hůře jen Brazílie. V jihoamerické zemi vloni švýcarská společnost upozornila na podezřelé aktivity u 109 zápasů. V Česku mělo jít o 67 případů, třetí jsou Filipíny s 65. "Trestná činnost s tím spojená je specifická tím, že je téměř vždy organizovaná. Propojuje lidi, kteří provozují sport, ale jsou i v zákulisí, a zpravidla je organizovaná mezinárodně. Máme zkušenosti, kdy se v jedné zemi ten sport hraje, ve druhé se sází a ve třetí sídlí provozovatel té sázkové kanceláře," uvedl Vondrášek. "Předmětem zájmu jsou soutěže a zápasy hrající se na území České republiky. Zpravidla vše, co s tím je spojeno, ať už je to konkrétní sázková kancelář, nebo místo, kde se ty sázky provádí, tak je dost často mimo Českou republiku," doplnil Vondrášek. Trestná činnost na zápasy probíhá převážně v on-line prostředí. To vyšetřujícím orgánům ztěžuje prokazování. V posledních letech se také více páchá na nižších úrovních jednotlivých národních soutěží. "A to nemluvím jen o fotbale, ale i sportech, které u nás nejsou tak populární, jako je například ping pong," podotkl Vondrášek. Sázky na zápasy v Česku přicházejí i z oblasti Asie. "Pokud budete sázet v Česku, musíte mít účet u banky a jste velmi poctivě registrován. Zatímco v některých asijských zemích takovéto registrace neexistují. A stolní tenis je tam velmi oblíbený sport," vysvětlil ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Konference v Praze se účastní přes sto delegátů ze 46 zemí. Přítomný je také koordinátor pro finanční kriminalitu v Interpolu Tomonobu Kaja. Zasedání potrvá do čtvrtka. "Čekám od ní minimálně tři přínosy. Že si tu budeme moci vyslechnout informace 'Modus operandi' ovlivňování zápasů v dalších 46 členských státech Interpolu. Nebo si budeme moci uspořádat řadu bilaterálních mítinků, kde česká policie s partnery z ostatních členských států bude projednávat konkrétní případy. A to nejen s orgány vymáhajícími právo, ale i se sportovními organizacemi," řekl Vondrášek. Čtrnáctého ročníku konference se účastní i předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval nebo šéf Národní sportovní agentury Ondřej Šebek. "Match fixing je to pro nás zásadní věc, protože sport je postavený na principech fair play a takové věci podstatu sportu ničí. Snažíme se pracovat nejen na potírání trestné činnosti, ale i prevenci ve sportu. Tato konference je pro nás nejen skvělá příležitost se hlouběji dostat do problematiky, ale zároveň přivítat ty největší odborníky," uvedl Kejval. Pořádání akce přivítal i Šebek, podle nějž NSA dělá konkrétní kroky pro zlepšení. "Match fixing jsme zařadili mezi pět oblastí, kterým se NSA věnuje, stejně jako je potírání dopingu, snaha o zajištění genderové vyváženosti či kultivace diváckého prostředí. Všechny tyto pozice zaštituje takzvaná Platforma bezpečného sportu, jejímž výsledkem by mělo být zřízení pozice národního 'safeguarda' Národní sportovní agentury, do jejíž kompetence by i případné podezření na rizikové chování spojené se sázením a ovlivňováním zápasů patřilo," doplnil Šebek. ivp gi

BBC: Klienti platformy Revolut si stěžují na slabou ochranu před podvodníky

Londýn 15. října (ČTK) - V Británii přibývá stížností na platební platformu Revolut. Stanice BBC popsala případ klienta, kterému z podnikatelského účtu za hodinu zmizelo 165.000 liber (4,9 milionu Kč) a který je přesvědčen, že bezpečnostní opatření v Revolutu nedokázala zabránit krádeži v on-line prostoru. Revolut klientovi odmítl peníze vrátit. Podvedený klient v pořadu BBC Panorama řekl, že zločinci zřejmě obešli proces ověření identifikace, a tak získali přístup k jeho účtu. BBC následně zjistila, že Revolut je za poslední rok zmíněn ve více stížnostech kvůli podvodům než kterákoliv jiná z větších bank v Británii. Fintechová společnost Revolut se zabývá elektronickými převody peněz a v Británii dosud nezískala plný status banky, ačkoliv lidé ji v běžné komunikaci bankou nazývají. Podnik uvádí, že bere podvody velmi vážně a že má "silné kontrolní mechanismy", aby splnil své zákonné a regulační povinnosti. Revolut patří mezi řadu nových čistě digitálních finančních institucí, které nabízejí všechny své služby on-line nebo prostřednictvím aplikace. Nemají žádné pobočky, kam by se dalo zajít a projednat záležitosti s bankéřem. Revolut má za sebou silný růst a získal už více než 45 milionů zákazníků po celém světě, z toho devět milionů v Británii. Loni téměř ztrojnásobil příjmy na 1,8 miliardy liber (54,5 miliardy Kč). Firmu založil britský podnikatel ruského původu Nikolaj Storonskij s britsko-ukrajinským kolegou Vladyslavem Jacenkem. Revolut je dostupný i v České republice. Otevřít si účet v Revolutu přes aplikaci je velmi snadné. Firma pak nabízí vedle klasického placení kartou v obchodech i možnost přesouvat peníze mezi účty v různých měnách, a to za atraktivní kurzy. Právě to byl i důvod, proč si účet na platformě Revolut otevřel i podvedený klient, o němž píše BBC. Jack, jak se tento klient jmenuje, podniká a zákazníky má z více zemí, proto se mu účty ve více měnách hodí. Platformu Revolut si vybral i proto, že firma v reklamě zdůrazňovala vysoké zabezpečení finančních transakcí. Jednou v únoru byl Jack ve sdílené kanceláři, když mu někdo zavolal. Člověk na druhé straně předstíral, že je z Revolutu a že volá, protože Jackův účet mohl být kompromitován prostřednictvím sdílené sítě wi-fi. Podvodník z Jacka následně vylákal dostatek informací k tomu, aby se dostal k jeho účtu. Viděl pak všechny transakce. Ještě když Jack telefonoval s podvodníky, přišel mu z Revolutu potvrzovací kód na stejnou částku, kterou ráno sám skutečně ze svého účtu platil. Proto nezaváhal a potvrdil, že tuto transakci skutečně provedl on. Neuvědomil si, že podvodníci už v tu chvíli měli připravený falešný účet. V následujících minutách začaly peníze z Jackova účtu rychle mizet. Jakmile si Jack uvědomil, že naletěl podvodníkům, okamžitě chtěl kontaktovat Revolut s požadavkem, aby jeho účet zmrazili. Nenašel ale žádnou vyhrazenou linku pomoci, jen chatovací funkce hluboko v aplikaci. Poslal jim proto zprávu, ale trvalo 23 minut, než se dostal do správného oddělení, které mohlo účet zmrazit. Za tu dobu z jeho účtu zmizelo dalších 67.000 liber. Jack je přesvědčen, že podvodníci dokázali obejít software pro rozpoznávání obličejů. Když si totiž klient dává účet na jiné zařízení, Revolut jej vyzve, aby si mobilním telefonem pořídil selfie a fotografii následně odeslal k porovnání. Jack ale selfie nikam neposílal a když platformu Revolut vyzval, aby mu údajný snímek ukázala jako důkaz, dozvěděl se, že Revolut jej ve svých systémech uložený nemá. Pořad BBC Panorama následně provedl vlastní zkoumání a zjistil, že problém kolem snímků selfie pro účely autorizace už Revolut patrně mezitím odstranil. Podvedeného klienta Jacka ale zaráží, že někdo mohl na jeho účtu jen za hodinu provést 137 transakcí a Revolut si ničeho podezřelého nevšiml. Většina bank totiž účty svých klientů monitoruje a pokud zaregistruje nestandardní platbu, klienta okamžitě informuje a přes aplikaci se ho ptá, zda tyto platby skutečně provádí on. spr

Policie obvinila 13 lidí za korupci v zakázkách pražského dopravního podniku

Praha 14. října (ČTK) - Policie dnes obvinila 13 lidí za úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Na webu pražského vrchního státního zastupitelství to uvedl státní zástupce Adam Borgula. Ten dozoruje i tzv. kauzu Dozimetr, která podle médií s aktuálním případem souvisí. Policisté se zajímají mimo jiné o zakázku na bezpečnostní systém v metru. Předseda dozorčí rady DPP, náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti) chce navrhnout odvolání generálního ředitele Petra Witowského. Toho podle iDNES.cz policie vyslýchá, stejně jako další členy představenstva. V DPP dnes od rána zasahovala policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu. IDNES.cz napsal, že policisté ze zasedání představenstva odvedli Witowského, personálního šéfa Jiřího Špičku a manažera Marka Kopřivu. Deník N uvedl, že obvinění čelí bezpečnostní ředitel DPP Bohdan Frajt, další lidé z DPP nebo podnikatel Jindřich Špringl, který figuruje v korupční kauze Dozimetr. Hřib v reakci na razii řekl, že očekává Witowského rezignaci, nebo navrhne jeho odvolání na jednání dozorčí rady DPP, jejíž řádné zasedání je naplánováno za 15 dní. Witovski, který podnik vede od prosince 2018, podle informací Deníku N a Seznam Zpráv na seznamu obviněných nefiguruje. Hřib ale míní, že problémy s komplexním bezpečnostním systémem metra měl manažer vyřešit jednak z pozice ředitele, jednak proto, že oblast bezpečnosti spadá do jeho kompetencí. Předseda opoziční Prahy Sobě Adam Scheinherr považuje Hřibovo vyjádření za zbrklé a jako člen dozorčí rady DPP požaduje její mimořádné zasedání. Deník N napsal, že dopravní podnik podepsal v roce 2010 zakázku na komplexní bezpečnostní systém metra s konsorciem firem Saab Czech a AŽD Praha. Firma Saab po dvou letech od smlouvy odstoupila a služby nadále dodávala jen AŽD Praha. Policie podle serveru věří tomu, že zakázku pro tuto firmu se snažil nadále udržet podnikatel Pavel Dovhomilja, další obviněný z kauzy Dozimetr. Ten policii řekl, že Frajtovi předal 200.000 korun v hotovosti, doplnil server. Seznam Zprávy zjistily, že i v pražském sídle AŽD dnes zasahovala policie. Podle iDNES.cz se policie zajímá také o chystanou zakázku nákupu kamer a zabezpečení za půl miliardy korun. DPP připravovanou zakázku po kauze Dozimetr okamžitě zastavil, uvedl server. Napsal rovněž, že personální šéf DPP Špička byl dříve členem dozorčí rady firmy Xanthus, jejíž dodávky nyní detektivové také řeší. Mezi zadrženými je podle Seznam Zpráv i bývalý člen dozorčí rady DPP za TOP 09, místostarosta Prahy 9 Marek Doležal. Zakázky DPP řeší policie opakovaně. Z poslední doby je nejznámějším případem právě kauza Dozimetr. Obžaloba tvrdí, že skupina devíti lidí obsadila v DPP důležité pozice tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Praha podala v souvislosti s kauzou trestní oznámení, protože následné audity v DPP podle města ukazují na to, že některé zakázky byly předražené, že firma nevýhodně vynakládala peníze a že v ní byla korupce. Pražský dopravní podnik je největší společností svého druhu v České republice, zaměstnává na 11.000 lidí a ročně přepraví přes 900 milionů cestujících. Na provoz DPP dává hlavní město kolem 18 miliard korun ročně. Loni podnik dosáhl obratu 27,27 miliardy korun, což je meziročně o 17 procent více. Mezi dalšími případy spjatými s DPP byla tzv. jízdenková kauza, v níž figuroval bývalý šéf DPP Martin Dvořák či lobbista Ivo Rittig. Justice všechny obviněné osvobodila. Policie obdržela trestní oznámení i kvůli výběrovému řízení na druhou etapu metra D, a to pro podezření ze spáchání podvodu. tep snm

Šéf německé tajné služby: Ruská špionáž je stále agresivnější, přibylo sabotáží

Berlín/Moskva 14. října (zpravodaj ČTK) - Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží. Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang. Šéf civilní rozvědky BND Bruno Kahl poslance varoval, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a že do konce této dekády budou jeho ozbrojené síly pravděpodobně personálně i materiálně schopny území NATO napadnout. Kreml tuto možnost odmítl. "Sledujeme agresivní chování ruských zpravodajských služeb," řekl poslancům výboru pro kontrolu tajných služeb šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Haldenwang. Podle něj přibylo případů ruské špionáže i sabotáží, "a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně". Podle šéfa BfV stojí Rusko zřejmě mimo jiné za červencovým požárem balíku v logistickém centru společnosti DHL v Lipsku. Jen shodou náhod začal podle Haldenwanga balíček hořet ještě na zemi, a ne až při přepravě letadlem. V takovém případě by podle něj hrozilo zřícení letadla, kvůli kterému by mohli i umírat lidé. Podle informací agentury DPA dorazil balíček s hořlavinou do Německa z Pobaltí. Podle Kahla, šéfa Spolkové zpravodajské služby (BND), která v Německu plní úkoly civilní rozvědky, Rusko investuje do své armády výrazně více než země Severoatlantické aliance, jejímž členem je i Česko. Kahl varoval, že Kreml vidí Západ a Německo jako svého nepřítele a zároveň zemi už delší dobu považuje za jednu z válečných stran v konfliktu na Ukrajině. Německo je po Spojených státech druhým největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině, která se už více než dva a půl roku brání ruské vojenské agresi. Před případným útokem na území NATO bude chtít podle Kahla Moskva alianci nejdříve rozdělit, proto je jednota a obranyschopnost důležitější než kdy dřív. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax označil Kahlovo varování ohledně schopností Ruska zaútočit na síly NATO do konce dekády, za nelogické. Je to podle něj Severoatlantická aliance, která ohrožuje Rusko svým rozšiřováním směrem na východ. "Proto říkat, že jsou to ruské ozbrojené síly, které pro někoho představují nebezpečí, je naprosto nesprávné a nelogické," uvedl mluvčí ruského prezidenta. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu v únoru 2022, Moskva ještě krátce před tím tvrdila, že invazi neplánuje. Šéfka třetí německé tajné služby, vojenské služby MAD, Martina Rosenbergová varovala, že německá armáda je stále častěji terčem pokusů o špionáž ze strany zahraničních aktérů. "Ať už jde o snahu zjistit informace o německých dodávkách zbraní Ukrajině, plánech na výcvik nebo zbrojních projektech, nebo (o snahu) vyvolat sabotážními akcemi pocit nejistoty," řekla poslancům. Výbor pro kontrolu zpravodajských služeb zasedá běžně za zavřenými dveřmi. Jen jednou za rok je slyšení šéfů BfV, BND a MAD jako dnes veřejné. Jaromír Mrhal ipl mka

Komunistická justice v ČSR fungovala jako opěrný bod režimu, shodli se experti

Praha 14. října (ČTK) - Komunistická justice v Československu fungovala jako důležitý opěrný bod režimu, shodli se odborníci, kteří se dnes věnovali tématu justice v letech 1948 až 1989 na pražské konferenci pořádané Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR). V komunistickém režimu platilo, že nic není takové, jak to vypadá, uvedl historik a 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický, čímž poukázal na nejasné a často zkreslené fungování právního systému v té době. Justice, která byla pod vlivem sovětského vzoru, sloužila totalitní moci, a její hlavním úkolem bylo potlačování opozice a udržování poslušnosti ve společnosti. Nedvědický zdůraznil fenomén takzvané selektivní ztráty paměti mezi právníky, soudci a prokurátory, kteří po pádu režimu tvrdili, že nebyli pod vlivem politické moci a rozhodovali nezávisle. Tento postoj podle něj ukazuje na snahu bagatelizovat, nebo dokonce zapomínat na problematické chování jednotlivých aktérů komunistické justice. Nedvědický dále uvedl, že je nedostatek syntéz a studií, které by systematicky zpracovaly roli justice v období komunismu. Upozornil na konkrétní případy, kde je justice popisována jako oběť systému, a tvrdí se, že šlo jen o pár excesů, což podle něj zcela přehlíží strukturu, v jaké soudy v té době fungovaly. "Většina soudců nemohla rozhodovat spravedlivě," dodal. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky nebyla justice hlavním aktérem v systému trestní spravedlnosti, ale spíše sekundárním nástrojem, jehož hlavním úkolem bylo podporovat represivní činnost jiných složek státu, především policie. Šimka uvedl, že justice měla různé úkoly v různých fázích vývoje totalitního režimu. V počáteční fázi, během vzniku a etablování režimu, sloužila justice k potlačení nepřátel a k přeměně sociální struktury společnosti podle ideologických představ. Ve fázi stability, která začala v polovině 50. let a trvala až do roku 1989, měla justice za úkol udržovat režim a potlačovat potenciálně nebezpečné aktivity. Klíčovým nástrojem byla justice v šíření strachu mezi obyvatelstvem. "Justice fungovala jako nástroj signalizace - Pozor, systém je mocný, a pokud se budete bouřit, zasáhneme," podotkl Šimka. Justice měla podle něj i silný ideologický rozměr. Sloužila k tomu, aby prosazovala hodnoty a pravidla, která podporovala existenci totalitního režimu. Šimka zmínil, že z totalitních režimů si lze do současnosti vzít několik doporučení. Právní systémy by podle něj měly fungovat na základě transparentnosti a být otevřené vnější kontrole, aby se předešlo zneužití moci a vzniku atmosféry strachu. "Je třeba vytvářet atmosféru beze strachu a posilovat pluralitu. Reálná dělba moci je nástrojem ke zmírnění strachu ze systému," uvedl. Současná justice by také měla být pečlivě kontrolována veřejností, aby nedošlo k pocitu nadřazenosti nebo nedotknutelnosti soudní moci. puz rdo

Jeptiška v Itálii ukradla zlaté votivní předměty za 80.000 eur

Řím 14. října (ČTK) - V Itálii byla zatčena jeptiška, která podle kriminalistů kradla cenné votivní předměty v kostelech ve vlastní diecézi. Pětačtyřicetiletá sestra Bernadette, původem z Indonésie, kradla zejména zlaté předměty, jejichž cena se odhaduje na 80.000 eur (přes dva miliony korun), informoval server Il Mattino. Žena je teď v domácím vězení. Sestra představená podle vyšetřovatelů využívala svého postavení, systematicky se zmocňovala nejcennějších předmětů a prodávala je překupníkům. Velká část zlatých předmětů byla pravděpodobně roztavena a výtěžek z jejich prodeje si žena posílala na bankovní účet v zahraničí. Při vyšetřování se u ní našly šperky a také menší zlaté slitky. Jeptiška je teď v domácím vězení v rezidenci církevní komunity v San Cesareo nedaleko Říma. Vyšetřování spustil biskup Sergio Melillo, který před několika měsíci nahlásil krádeže ve třech farnostech v provincii Ariano Irpino na jihu Itálie. Jeptiška byla představenou, byla ceněna pro svou péči o komunitu i hru na varhany; starala se také o biskupovu rezidenci. Melillo uvedl, že je celým incidentem hluboce zarmoucen, ale že "prohřešky jednotlivců nesmí pošpinit obraz a poslání církve". Zdůraznil presumpci neviny a pochválil profesionalitu vyšetřování, píše agentura ANSA. lsa mka

Bankovní úředník podle tisku sledoval účty italské premiérky a dalších politiků

Řím 11. října (ČTK) - Bankovní úředník z jihoitalské Apulie sledoval v uplynulých dvou letech účty italské premiérky Giorgii Meloniové, několika ministrů, politiků či soudců. Píše to dnes italský tisk s odkazem na vyšetřování policie. Muž podle vyšetřovatelů za uplynulé dva roky provedl zhruba 6600 neoprávněných vstupů na cizí účty. Žádné peníze se však podle dosavadních poznatků neztratily. O dvaapadesátiletého bankovní úředníka, který pracoval na pobočce banky Intesa Sanpaolo v městu Bisceglie, se policie začala zajímat v srpnu kvůli podání jednoho z místních podnikatelů. Ten si všiml neoprávněných vstupů na svůj účet. Podle poznatků policie muž, kterému už banka dala výpověď, provedl od února roku 2022 na 6600 neoprávněných vstupů na cizí účty. Bankovní úředník se tak dostal na účty zhruba 3500 klientů banky. Podle zjištění policie muž mimo jiné sledoval účty italské premiérky Meloniové, ministrů obrany Guida Crosetta a pro evropské záležitosti Raffaella Fitta, řady dalších politiků, ale také podnikatelů či soudců. Mnozí z nich pocházejí z Apulie. Podle deníku Corriere della Sera bankovní úředník vyšetřovatelům řekl, že na účty vstupoval z čisté zvědavosti a nepořizoval si zápisy o informacích, které zjistil. Sám sebe označil za kontrolního maniaka. Podle agentury ANSA dnes prokuratura v Bari zahájila jeho stíhání za neoprávněný přístup k informačním systémům a za neoprávněný pokus o získání informací o státní bezpečnosti; muži nyní hrozí až deset let vězení. Pravicoví politici se domnívají, že úředník se snažil na ně shromáždit kompromitující informace a že tak činil na příkaz jejich politických protivníků. V tomto smyslu se dnes vyjádřil předseda Senáru Ignazio La Russa, jehož účet si bankovní úředník také zobrazil. "Zdá se, že někdo je připraven udělat cokoliv, aby nás zastavil. Ale neuspějí," řekl La Russa v rozhovoru, který dnes otiskl deník Il Foglio. Premiéra Meloniová aktivitu úředníka označila na síti x za "dossieraggio", což znamená vytváření archivu s citlivými informacemi o veřejně aktivních osobách. Podle tisku si ovšem muž zjišťoval údaje také o některých levicových politicích, například o předsedovi krajské rady Apulie Michelovi Emilianovi. V Itálii se jedná o další skandál ohledně zřejmě neoprávněných přístupů k důvěrným databázím. Od loňského roku čelí obžalobě za neoprávněný přístup k databázím finanční správy a dalších úřadů jistý důstojník Finanční stráže a jeden bývalý zástupce prokurátora. Vyšetřovatelé mimo jiné prošetřují, zda získané informace nepředávali tisku. Mezi lidmi, o kterých si zjišťovali informace, je zřejmě i ministr obrany Crosetto, na jehož podnět vyšetřování začalo. jkh jd

Rozbitý výtah uvěznil turisty v Coloradu v dole hluboko pod zemí, jeden zemřel

Denver (USA) 11. října (ČTK) - Skupina 24 turistů včetně dvou dětí uvízla kvůli rozbitému výtahu hluboko pod zemí v bývalém zlatém dole v americkém státě Colorado. Návštěvníky se po šesti hodinách podařilo vyprostit, jeden člověk však při nehodě stroje zemřel a čtyři byli lehce zraněni, informovala dnes média. Výtah ve čtvrtek odpoledne místního času (večer SELČ) sjížděl do hloubi dolu Mollie Kathleen poblíž města Cripple Creek asi 100 kilometrů jižně od Denveru. Nespecifikovanou mechanickou závadu měl přibližně 150 metrů pod zemí, čímž podle místního šerifa Jasona Mikesella "vážně ohrozil účastníky" turistické výpravy. Jeden člověk ze 12, kteří byli v tu chvíli ve výtahu, nehodu nepřežil; příčinu úmrtí úřady nesdělily. Turisty z výtahu se podle úřadů podařilo vyprostit poměrně rychle. Dalších 12 lidí však uvízlo ve třísetmetrové hloubce při teplotě deset stupňů Celsia. Podle šerifa měli dostatek tekutin a stálé spojení se záchranáři na povrchu, kde se technici a další experti snažili výtah zprovoznit. Pro případ, že by se to nepodařilo, připravovali variantu, že turisty z hloubi vytáhnou lanem, to však nebylo třeba. Opraveným výtahem je nakonec vyvezli ve skupinkách po čtyřech. kpc nim

TD Bank zaplatí v USA pokutu tři miliardy dolarů kvůli praní špinavých peněz

Washington 10. října (ČTK) - Finanční ústav TD Bank se přiznal k porušování amerických zákonů proti praní špinavých peněz. Souhlasil rovněž, že za urovnání obvinění ohledně praní špinavých peněz zaplatí ve Spojených státech pokutu tři miliardy dolarů (téměř 70 miliard Kč). Oznámily to dnes americké úřady. Potvrdily tak dřívější informace ekonomického listu The Wall Street Journal. TD Bank je americkou součástí obří kanadské finanční instituce Toronto-Dominion Bank. Podle agentury Reuters se firma stala největší bankou v historii USA, která porušení zákonů proti praní špinavých peněz přiznala. Americké úřady banku obvinily, že v důsledku svého laxního přístupu po léta umožňovala převody peněz drogových kartelů a dalších zločineckých skupin. Banka měla podle úřadů "významné, dlouhodobé a systémové nedostatky v programu monitorování transakcí". "TD Bank dala přednost ziskům před dodržováním zákonů. Toto rozhodnutí ji nyní stojí miliardy dolarů na pokutách," uvedl americký ministr spravedlnosti Merrick Garland. Dohoda o urovnání zahrnuje kromě finančního postihu rovněž různá omezení pro aktivity banky. "Vysoce postavení manažeři, včetně osoby, která se stala vedoucím banky pro boj proti praní špinavých peněz, v různých obdobích věděli, že existují vážné problémy s programem banky proti praní špinavých peněz. Banka však tyto problémy neodstranila," řekl ministr. Zaměstnanci banky podle něj při mnoha příležitostech "otevřeně žertovali" o nedodržování předpisů proti praní špinavých peněz. "Chronická pochybení společnosti TD Bank vytvořila podmínky k tomu, aby do našeho finančního systému pronikla řada nezákonných aktivit, od obchodování s fentanylem a narkotiky po financování terorismu a obchodování s lidmi," uvedl náměstek amerického ministra financí Wally Adeyemo. pmh mka

Soud rehabilitoval za nezákonné zatčení a stíhání faráře Toufara umučeného StB

Hradec Králové/Praha 10. října (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval faráře Josefa Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950. Toufara, jehož jméno je spojeno s takzvaným číhošťským zázrakem, ve vazbě umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB). Návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce. Kněz Toufar se stal nejspíše nejznámější obětí poúnorového komunistického tažení proti církvi. Zemřel v únoru 1950 po krutém mučení ve vazbě. Farář z obce Číhošť na Havlíčkobrodsku se do soukolí StB dostal poté, co se v prosinci 1949 při mši v jeho kostele údajně několikrát pohnul kříž na hlavním oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později opakoval. "Josef Toufar je účasten soudní rehabilitace. Byl nezákonně zbaven osobní svobody minimálně od 28. ledna do 25. února 1950," konstatoval soudce Miroslav Mjartan. Protože státní zástupce i Toufarův advokát Lubomír Müller se vzdali práva na stížnost, je verdikt soudu pravomocný. Toufarova rehabilitace je podle Müllera důležitá proto, že šlo o extrémní situaci, kdy byl Toufar k přiznání nucen mučením. "Dnes byla po právní stránce napravena křivda, která se stala Josefu Toufarovi. Byl morálně očištěn," řekl Müller. S verdiktem soudu byl spokojen i státní zástupce František Jedlička. "Co bylo z historického hlediska zřejmé, je zřejmé i z hlediska právního," řekl. Před soudem zdůraznil, že není pochyb o tom, že Toufarovo zatčení a následné vyšetřování bylo v rozporu s tehdy platnými zákony a že byl nezákonně zbaven osobní svobody. Dnešní rozhodnutí soudu podle Müllera otevřelo možnost rehabilitací dalších lidí, kteří byli v souvislosti s takzvaným číhošťským zázrakem vězněni, například kostelník, děkan, biskup. Odškodnění v Toufarově případu se podle advokáta řešit nebude, protože nikdo k tomu oprávněný již nežije. Iniciátorem podnětu k Toufarově soudní rehabilitaci byl zakladatel brněnského Muzea českého a slovenského exilu 20. století Jan Kratochvíl. Podnět státnímu zastupitelství zpracoval advokát Lubomír Müller, který se zabývá rehabilitacemi lidí utlačovaných komunistickým režimem. Protože Toufar neměl žádné potomky či sourozence, kteří by mohli návrh soudu podat, učinil tak jako oprávněná osoba státní zástupce. Protože Toufar při vyšetřování zemřel a soudní proces se s ním nekonal, nebyla dosud právně vyřešena otázka jeho soudní rehabilitace podle zákona číslo 119/1990. "Dávají se (mu) vyznamenání a stavějí sochy, ale právní vyřešení věci zatím nikdo neřešil," řekl Müller. Zahájení procesu Toufarova blahořečení je podle něj interní věcí církve a není právním očištěním Toufara z hlediska světského práva. V roce 2014 prezident Miloš Zeman udělil Toufarovi in memoriam medaili Za zásluhy. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je dnes vyslovená rehabilitace kněze Toufara aktem spravedlnosti a jasným konstatováním justice, že komunistický režim svévolně porušoval základní lidská práva a pravidla trestního řízení ze svých mocenských důvodů. "Má zásadní význam z pohledu vyrovnání se s komunistickou minulostí," uvedl pro ČTK první náměstek ředitele ústavu Kamil Nedvědický. K rehabilitaci podle něj došlo jednoznačně pozdě, nicméně "lepší pozdě než nikdy". Komunisté se rozhodli využít událostí takzvaného číhošťského zázraku k diskreditaci církve, v níž spatřovali překážku na cestě ke kolektivizaci venkova. StB v lednu 1950 Toufara zatkla a poté se ho snažila ve valdické věznici na Jičínsku přinutit k přiznání, že pohyb kříže zinscenoval. O údajném spiknutí nechal režim také natočit propagandistický film. StB v dokumentu představila údajný kladkostroj, jak se ale později ukázalo, žádný z mechanismů buď nemohl fungovat, nebo by byl na oltáři jasně viditelný. StB využila kauzu také k procesu s církevními představiteli. Po roce 1989 byl za podíl na fyzickém týrání kněze Toufara odsouzen vedoucí tehdejší vyšetřovací skupiny StB zaměřené na takzvaný číhošťský zázrak Ladislav Mácha. V listopadu 1999 tehdy sedmasedmdesátiletého někdejšího příslušníka StB pražský městský soud poslal s konečnou platností na dva roky do vězení. Po několika odkladech kvůli zdravotnímu stavu nastoupil do vězení až v lednu 2002, po roce byl po odpykání poloviny trestu podmíněně propuštěn. ÚSTR se podle Nedvědického angažuje v případech, o nichž se dozví, případně jsou výsledkem výzkumu jeho badatelů. Dodal, že po novelizaci zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu může ústav navrhovat osoby, u nichž je důvod k přiznání postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu. "Touto cestou je možno docílit ocenění osobností, na nichž z dob zločinného komunistického režimu zůstává punc nespravedlivého trestu," uvedl. Statistika toho, kolik lidí se dosud žádné rehabilitace nedočkalo, podle něj není k dispozici. ry gcm

Analýza: České firmy otálejí se zaváděním nástrojů pro zvýšení kyberbezpečnosti

Praha 10. října (ČTK) - Středně velké české firmy otálejí se zaváděním nových opatření kybernetické bezpečnosti, které musí zavést začátkem roku 2025 na základě evropské bezpečnostní směrnice NIS2. Naopak většina velkých podniků je na změny připravena. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy RSM vycházející z informací jejích klientů, 750 společností. Směrnice se týká asi 6000 tuzemských podnikatelských subjektů. Firmy musí začátkem příštího roku zavést robustnější kybernetická bezpečnostní opatření, včetně pravidelného hodnocení rizik, zavedení preventivních a detekčních mechanismů a plánů pro reakci na kyberútoky. Klíčové je například i podrobné sledování bezpečnosti partnerů a dodavatelů. I díky dřívějším investicím do kybernetické bezpečnosti a dodržování stávajících standardů splňuje většinu požadavků evropské směrnice 70 procent firem, na které nová regulace od příštího roku dopadne. Naopak malé a střední podniky musí začít sbírat data a zavádět bezpečnostní opatření, která pro ně dosud nebyla povinná. Pro tyto firmy představuje směrnice NIS2 novou a finančně náročnou povinnost. Přijetí české verze zákona, která zavádí směrnici NIS2 a kterou připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), provázely od začátku komplikace. "Ať už jde o odmítnutí podoby zákona v roce 2022 premiérem Petrem Fialou (ODS), přerušení vládního jednání o implementaci směrnice, či nejasnost právních definicí, pro české firmy a podniky celý legislativní proces nebudil důvěru," uvedla Zuzana Kubíková z RSM. Velké české firmy podle ní vědí moc dobře, že na ně NIS2 začátkem roku dopadne. Většinu svých povinností dokonce uě plní, protože nový kybernetický zákon je postaven na mezinárodně uznávaných a platných standardech. Zavádění nových nástrojů je ale náročné na čas i peníze, a tak se v tomto ohledu mezi velkými a malými firmami pomalu rozevírají nůžky, dodala Kubíková. "Kolem dvou třetin společností, kteří k nám přijdou s žádostí o poradenství ohledně NIS2, nevnímá celou legislativu zpočátku jako nic víc než další zbytečnou regulaci a povinnosti. Rychle ale pochopí, že zčásti už mají splněno, a vidí pak NIS2 postupně spíše jako příležitost," doplnila s tím, že největší výzva pro firmy je ve zlepšení bezpečnosti a ochraně dat jejich klientů. fd ktp

Šéf BIS: Čína se tváří jako atraktivní partner, ale usiluje o úpadek demokracie

Praha 10. října (ČTK) - Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států. Na dnešní konferenci ve Sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně to řekl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Čína podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno. Důležitým prostředkem je pro Čínu udržování a získávání kontaktů ve světě, buduje si přes ně své renomé a postavení. Kontakty získává především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky, míní Koudelka. "To platí ve všech demokratických zemích, to platí také v České republice a typickým příkladem je pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana," uvedl. Zeman měl k BIS i Koudelkovi dlouhodobě výhrady, opakovaně odmítal vládní návrh na jeho jmenování do generálské hodnosti. Při jakýchkoliv vztazích s Čínou je nutné si uvědomovat, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se neostýchá masivně omezovat práva vlastního obyvatelstva, řekl Koudelka. "Je to diktatura, která se připravuje na budoucí vojenský střet," uvedl. Čína cílevědomě dělá kroky, které jí umožní anektovat Tchaj-wan, dodal. Západ by podle něj neměl dopustit scénář z Ukrajiny a měl by pomoci potenciální oběti vybudovat takovou obranu, že potenciálnímu útočníkovi se agrese nevyplatí. "Jakákoliv aktivita po agresi nenahradí dnešní pasivitu," zdůraznil. Prakticky při každém kontaktu s Tchaj-wanem atakuje Čína české politiky a státní úředníky, uvedl Koudelka. "Snaží se za pomoci tlaku a nepřímých výhrůžek odradit ČR a její představitele od jakékoliv podpory či komunikace s Tchaj-wanem," uvedl. Ocenil, že tlaku nepodlehl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Tchaj-wan navštívil. "Byl to jasný vzkaz, že ČR s nehodlá sehnout, a to v době, kdy prezident Zeman vyhlašoval, že jezdí do totalitní Číny se učit, jak stabilizovat společnost," dodal. Cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje Čína všechno, řekl šéf kontarozvědky. "Včetně špionáže, která je akceptována jako prostředek ke zvýšení bohatství a síly Číny. Každý čínský občan, instituce, firma má povinnost ze zákona spolupracovat se zpravodajskými službami, pakliže o to požádají," uvedl. Čínská zpravodajská aktivita má všechny formy od nejjednodušších po špičkové technologie a kybernetické útoky. Čína neváhá používat obchodní vztahy jako zbraň, podle Koudelky je potřeba se vyvarovat nepřímých obchodních závislostí, které je možné proti Česku využít. "Čína ke své budoucí stabilitě potřebuje světový řád založený na úspěchu totalitních a autoritářských států a úpadku demokracií," uvedl. Navenek se tváří jako přítel a atraktivní partner, ale vždy se bude snažit omezit a ovlivnit své svobodné protějšky. jzf rdo