Krimi

Soud prodloužil vazbu zatím pěti z devíti obžalovaných v kauze falešných bankéřů

Hradec Králové 14. května (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes prodloužil vazbu pěti obžalovaným v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů. Jde o první skupinu z devíti vazebně stíhaných obžalovaných Čechů, vyplynulo z vyjádření mluvčí krajského soudu Kateřiny Jarkovské a státního zástupce Radima Vítka. O zbývajících vazebně stíhaných soud teprve rozhodne. Obžalovaným v případě prokázání viny hrozí až 13,5 roku vězení. Způsobená škoda je podle policie přes 100 milionů korun. Gang státní zastupitelství viní ze spáchání asi 500 skutků. Případem se zabývá česko-ukrajinský vyšetřovací tým. Dvacet obžalovaných jsou Češi, další dva Ukrajinci, ti jsou ale stíhání na Ukrajině. "Krajský soud v Hradci Králové dnes rozhodl o tom, že pět obžalovaných se ponechává ve vazbě. Ve vztahu k dalším čtyřem obžalovaným v této věci bude o případném ponechání ve vazbě rozhodnuto ve čtvrtek 15. května," sdělila odpoledne ČTK Jarkovská. Dne 15. dubna byla u krajského soudu podána obžaloba. Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne podání obžaloby rozhodnout, zda-li se obžalovaný ponechává ve vazbě, či se z vazby propouští. "Vazebně je stíháno devět z 20 obžalovaných," sdělila ČTK Jarkovská. Soud dnes rozhodl o pokračování vazby také pro jednoho z hlavních obžalovaných, jde o Češku, která podle spisu v Česku obstarávala nábor volajících. "Deset obžalovaných je ve vazbě, jeden z nich byl převeden do výkonu trestu, protože tato osoba měla v jiné trestní věci nařízený výkon trestu. Rozhoduje se tak o vazbě u devíti lidí. Ve věci byl založen společný vyšetřovací česko-ukrajinský tým, Ukrajince si řeší ukrajinská strana. Šance na jejich vydání je malá, proto byl založen společný vyšetřovací tým," řekl dnes Vítek. Obžaloba skupinu viní z účasti na organizované zločinecké skupině, z podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Telefonující členové gangu se vydávali za pracovníky České národní banky a poškozeným tvrdili, že mají napadený účet a je třeba úspory převést na záchranný účet. V některých případech přiměli poškozené k nainstalování programu pro vzdálenou správu, čímž získali neomezený přístup k jejich internetovému bankovnictví, uvedla policie. Kriminalisté gang ve spolupráci s ukrajinskými kolegy dopadli v dubnu 2024. Podvody podle policie gang páchal od října 2022, call centrum sídlilo v Oděse. Volajícími byli Češi. Počet stíhaných, z nichž část byla zatčena na Ukrajině, se změnil. U několika zadržených bylo stíhání zrušeno. Z Ukrajiny do Čech policisté na jaře 2024 deportovali sedm podezřelých Čechů. Ukrajinská policie při akci koordinované s českou policií zadržela 17 Ukrajinců. Podvody podle ukrajinské policie organizoval čtyřicetiletý Ukrajinec. ku dr hj

Soud: Evropská komise pochybila, když nezveřejnila zprávy v aféře Pfizergate

Lucemburk/Brusel 14. května (zpravodajka ČTK) - Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem americké farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19. Rozhodl o tom dnes unijní soud, který zrušil zamítavé rozhodnutí komise. Novinářka Matina Stevisová pracující pro deník The New York Times (NYT) požádala Evropskou komisi na základě nařízení o přístupu k dokumentům o zpřístupnění všech textových zpráv, které si mezi sebou vyměnili von der Leyenová a Bourla v období od 1. ledna 2021 do 11. května 2022. "Komise tuto žádost odmítla s odůvodněným, že dokumenty, jichž se týká, nemá k dispozici," popsal dnes soud EU s tím, že novinářka a NYT následně podaly žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU, aby rozhodnutí komise zrušil. "Tribunál svým rozsudkem žalobě vyhověl a rozhodnutí komise zrušil," informoval soud v tiskovém prohlášení. Aféra kolem výměny textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou v období před uzavřením kontraktu o vakcínách proti covidu-19 získala v médiích název Pffizergate. Vakcíny měly mít hodnotu přes 20 miliard eur (500 miliard Kč). tes jd

Neznámý vandal nasprejoval penis na staletí starou zeď v peruánském Chan Chanu

Lima 14. května (ČTK) - Neznámý vandal o víkendu nasprejoval obrázek penisu na několik set let starou zeď v peruánském městě Chan Chan, které je na seznamu památek UNESCO. Napsal to web stanice BBC. Město se nachází asi 490 kilometrů severně od metropole Limy a měsíčně jej navštíví tisíce lidí. "Pachatel projevil vážnou neúctu k naší historii a kulturnímu dědictví a také porušil předpisy, které chrání archeologické památky," citovala BBC peruánské ministerstvo kultury. Někteří Peruánci se podle BBC divili, jak mohl neznámý muž památku nepozorovaně poškodit, zatímco další si stěžovali, že místo nebylo lépe chráněno. Viníkovi hrozí v případě dopadení až šest let vězení. Chan Chan bylo vybudováno kolem roku 900 před naším letopočtem a v roce 1300 se stalo metropolí peruánské říše Chimú. Vrchol města nastal o století později, než jej dobyli Inkové. Jde o jednu z nejvýznamnějších peruánských archeologických lokalit, která se rozprostírá na více než 14 kilometrech čtverečních. Památka byla na seznam UNESCO zapsána v roce 1986. Jiný opilý muž v únoru kladivem poničil slavný kámen se 12 čelními hranami, který se nachází ve zdi arcibiskupského paláce v peruánském Cuzku a je také na seznamu UNESCO. Podezřelému, kterého policie zatkla, hrozí pokuta a až 15 let ve vězení. dud mka

Německo zakázalo spolek odpůrců republiky, jejich vůdce policie zadržela

Berlín 13. května (zpravodaj ČTK) - Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt dnes zakázal spolek Království Německo (Königreich Deutschland), který byl největším sdružením takzvaných říšských občanů v Německu. V tiskové zprávě o tom informovalo německé ministerstvo vnitra. Policie podnikla v této souvislosti ráno razie v sedmi spolkových zemích a zadržela čtyři lidi. Říšští občané odmítají uznávat existenci spolkové republiky. "Členové tohoto sdružení vybudovali v naší zemi 'protistát' a vytvořili struktury zaměřené na hospodářskou kriminalitu," uvedl Dobrindt. Podle něj zasadila zákazem a raziemi německá policie této scéně "významnou ránu". Na tiskové konferenci ministr dodal, že takzvané Království Německo nebylo v žádném případě jen spolkem "neškodných nostalgiků", ale jednalo se o zločineckou strukturu. Úřady zahájily vyšetřování pro podezření ze zločinného spolčení. Volně organizované extremistické hnutí takzvaných říšských občanů trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871 a odmítá uznat existenci spolkové republiky a pravomoci jejích úřadů. Jeho příznivci se sdružují v různých spolcích, z nichž Království Německo bylo podle Dobrindta dosud největším. Podle Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), který v Německu zastává funkci civilní kontrarozvědky, se k takzvaným říšským občanům v Německu hlásí zhruba 25.000 lidí. Účel a činnost spolku byly podle ministra namířeny proti ústavnímu pořádku. Zhruba osm stovek policistů při raziích, které začaly brzy ráno v sedmi ze šestnácti německých spolkových zemí, prohledalo byty a další nemovitosti hlavních představitelů spolku. Čtyři muže ve věku od 37 do 59 let zadrželi. Je mezi nimi i "nejvyšší suverén" Peter Fitzek, který byl už v minulosti několikrát trestán. Policie zasahovala také ve Švýcarsku, kde se zdržoval jeden z podezřelých. Zakladatel skupiny Fitzek je nyní ve vyšetřovací vazbě, potvrdila dnes večer podle agentury DPA mluvčí spolkového státního zastupitelství. Vazbu na něj a další dva zadržené uvalil vyšetřovací soudce spolkového soudního dvora. Čtvrtý obviněný má být před soudce v Karlsruhe předveden ve středu, uvedla DPA. Vyšetřování vůdců skupiny povede spolkové státní zastupitelství, kterému jsou v Německu svěřovány nejzávažnější trestné činy včetně terorismu. Podle mluvčí úřadu je to kvůli "mimořádnému významu" tohoto případu. Spolek Království Německo vznikl v roce 2012 a před zákazem měl kolem 6000 příznivců. Spolek šířil podle ministerstva mimo jiné antisemitské a satanistické konspirační teorie o Německu i jiných zemích. Požadoval také revizi německých hranic. Německo už v minulosti zakázalo několik spolků, v nichž se sdružovali takzvaní říšští občané. K hnutí se hlásila mimo jiné pětice lidí, která byla letos v březnu odsouzena kvůli plánování převratu a přípravě únosu někdejšího ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha. Vyšetřování tohoto případu přivedlo policii na stopu i další skupiny, která plánovala v Německu násilný převrat. Jednalo se o lidi kolem příslušníka německého šlechtického rodu Heinricha XIII. Prinze Reusse. Proti těmto lidem policie zakročila v roce 2022. V několika větvích se kauzou plánovaného puče německé soudy stále zabývají. zdp jrm ank

BBC: Veteráni britských zvláštních sil promluvili o vraždění v Afghánistánu

Londýn 13. května (ČTK) - Bývalí příslušníci britských speciálních sil prolomili léta mlčení a poskytli BBC očité svědectví o válečných zločinech, které údajně páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Tito veteráni britské stanici poprvé veřejně popsali, že viděli, jak členové jednotek SAS vraždí neozbrojené lidi ve spánku a popravují spoutané zajatce včetně dětí. Nová svědectví pocházejí od více než 30 osob, které sloužily ve zvláštních jednotkách nebo po jejich boku. Zahrnují obvinění z válečných zločinů, která pokrývají období více než deseti let - tedy mnohem delší než tři roky, které jsou v současné době v Británii předmětem veřejného vyšetřování, píše server BBC, který se možnými válečnými zločiny páchanými SAS na misích v Afghánistánu zabývá už řadu let. "Spoutali malého kluka a zastřelili ho," vzpomíná jeden z veteránů, který sloužil v SAS v Afghánistánu. "Bylo to očividně dítě, které ani zdaleka nedosáhlo věku bojovníka." Zabíjení zadržených se podle něj "stalo rutinou". "Pokaždé někoho prohledali, spoutali a pak zastřelili." Potom odřízli plastová pouta, která používali ke spoutání, a "přiložili pistoli" k tělu, vypověděl. Nejzávažnější obvinění - popravy neozbrojených či zraněných osob - se poprvé týkají také SBS, elitní jednotky královského námořnictva. Veterán, který v ní sloužil, řekl, že někteří vojáci podlehli "davové psychóze", a jejich chování během operací popsal jako "barbarské". "Viděl jsem, jak těm nejtišším klukům přepnulo a začali vykazovat vážné psychopatické rysy," řekl. "Chovali se protiprávně. Cítili se nedotknutelní." Speciální jednotky byly do Afghánistánu vyslány, aby chránily britské vojáky před bojovníky a atentátníky Tálibánu. Konflikt si mezi příslušníky britských ozbrojených sil vyžádal mnoho obětí - 457 jich přišlo o život a tisíce dalších byly zraněny. Britské ministerstvo obrany na dotaz BBC ohledně nových svědectví uvedlo, že je "plně odhodláno" podpořit probíhající veřejné vyšetřování údajných válečných zločinů a že vyzývá všechny veterány, kteří mají relevantní informace, aby se přihlásili. Očití svědci, kteří hovořili pod podmínkou zachování anonymity kvůli faktickému závazku mlčenlivosti o operacích speciálních sil, BBC sdělili, že během operací v Afghánistánu i Iráku pravidelně a záměrně porušovaly válečné zákony i ty nejšpičkovější britské pluky. Tyto zákony stanoví, že při podobných operacích mohou být lidé úmyslně zabíjeni pouze tehdy, představují-li přímé ohrožení života britských vojáků nebo jiných osob. Příslušníci SAS a SBS si však podle očitých svědků stanovili pravidla vlastní. Jeden ze svědků, který sloužil u SAS, uvedl, že se zabíjení stávalo "návykovou záležitostí" a že někteří příslušníci elitního pluku byli v Afghánistánu "tímto pocitem opojeni". Bylo tam "hodně psychotických vrahů", řekl BBC. "Při některých operacích vojáci chodili do budov typu penzionů a všechny tam pozabíjeli," řekl tento svědek. "Přišli tam a na místě zabili všechny, kdo tam spali. Zabíjet lidi ve spánku je neospravedlnitelné," dodal. Jiný veterán, který sloužil u SBS, vypověděl, že po zajištění dané oblasti ji začaly pročesávat útočné týmy, jejichž členové stříleli všechny, kdo leželi na zemi, kontrolovali těla a doráželi každého, kdo zůstal naživu. "Čekalo se to, netajilo se to. Všichni o tom věděli," řekl. Záměrné zabíjení zraněných osob, které nepředstavují hrozbu, by znamenalo jasné porušení mezinárodního práva. Tento veterán však BBC řekl, že zranění byli zabíjeni zcela rutinně. To zabíjení bylo "úplně zbytečné", dodal. "To nebyly rány z milosti. To byly vraždy." sch mka

Fico tvrdí, že je pravděpodobný další útok na veřejného činitele

Bratislava 13. května (zpravodaj ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že je vysoká pravděpodobnost dalšího útoku na veřejného činitele. Chce kvůli tomu svolat bezpečnostní radu státu. Fico, který před rokem přežil pokus o atentát, to napsal v dopise adresovaném předsedům politických stran a šéfům televizí, ve kterém navrhl přesunutí nedělních politických televizních debat na pracovní dny. Sám Fico přitom o nadcházející neděli bude hostem jedné z nich. Uvedený návrh, který už dříve odmítlo například nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS), by podle Fica přispěl ke snížení agresivity a politické nenávisti v zemi. Podle bývalé vicepremiérky Veroniky Remišové chce Fico umlčet Slovensko, aby nemusel vysvětlovat svá selhání. "Je neakceptovatelné, aby odpovědí na jiný legitimní názor nebyly argumenty, ale nekonečné urážení a vyhrožování smrtí nebo ublížením na zdraví. Ještě více je neakceptovatelné, že tento způsob politické komunikace se stává pro významnou část slovenského politického spektra a média přijatelný, dokonce je jimi podporován," uvedl Fico. Podle ministerského předsedy by slovenští občané neměli být o nedělích vyrušováni mediálními politickými aktivitami. Slovenská zpravodajská televize TA3 dnes uvedla, že hostem jejího diskusního pořadu o nadcházející neděli bude právě Fico a že z tohoto důvodu nebude mít premiér v tento den pravidelnou tiskovou konferenci. Ty začal Fico svolávat v uplynulých týdnech, byť předtím často neodpovídal na novinářské dotazy. Ficovu iniciativu přesunout nedělní televizní politické debaty na jiné dny podpořilo opoziční Křesťanskodemokratické hnutí. Naopak předseda PS Michal Šimečka už o víkendu uvedl, že Fico mu žádný dopis posílat nemusí. Podle něj o tom, co se bude vysílat a na co se budou lidé dívat, rozhodnou občané a nezávislá média. "Robert Fico je hlavní architekt nenávisti a rozdělování společnosti, který z rozeštvávání Slovenska udělal svůj hlavní nástroj politického boje. Rozdělil lidi, nadbíhá extremistům, rozvrátil právní stát a spravedlnost, šíří nenávist vůči médiím, opozici, občanské společnosti a nyní si stěžuje na atmosféru ve společnosti," uvedla v prohlášení Remišová, která je šéfkou opoziční strany Za lidi. Slovenská opozice už v minulosti tvrdila, že například svoláváním jednání bezpečnostní rady státu se Fico snaží odvádět pozornost od neřešení skutečných problémů země a od potíží s vládnutím. Bezpečnostní rada zasedala například letos v lednu poté, co Fico obvinil opozici a občanské aktivisty z přípravy státního převratu v souvislosti s mohutnými protivládními demonstracemi. Podobně Fico postupoval už v roce 2018 během manifestací po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, kdy nakonec v zájmu řešení vzniklé politické krize rezignoval na funkci premiéra. Fica loni v květnu postřelil útočník, když premiér po výjezdním jednání vlády v Handlové přišel pozdravit občany na místní náměstí. Policisté atentátníka na místě zadrželi a hlavní líčení s ním by mělo začít v červenci. Fico označil střelce za opozičního aktivistu a také další představitelé vládních stran připisovali opozici odpovědnost za střelbu na premiéra. Kritiku médií a opozice v souvislosti se střelbou na Fica dnes před novináři opakovali zástupci Ficovy strany Směr-sociální demokracie a premiérův poradce David Lindtner. Na tiskové konferenci rovněž zveřejnili fotografii zakrvácené Ficovy košile po atentátu a také dosud nepublikovanou fotografii části Ficova těla s jizvami po střelných zraněních. V uplynulých dnech Fico čelil kritice opozice za svou cestu do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jich jako jediný vrcholný politik z členských zemí Evropské unie. Ostatní státníci EU do Ruska nejeli kvůli probíhající ruské agresi na Ukrajině. Podle listu Korzár v Košicích někdo vyvěsil transparent s podobiznou Fica v uniformě a s nápisem "Vlastizrádce"; transparent se objevil na mostě na ulici Československého odboje, a to v místě, kde pod touto ulicí vede Moskevská třída. Adrian Bobok mka

Premiér Fiala dnes ocenil 16 příslušníků BIS medailí Karla Kramáře

Praha 13. května (ČTK) - Premiér Petr Fiala (ODS) dnes předal 16 příslušníkům Bezpečnostní informační služby (BIS) medaili Karla Kramáře. Ocenil tak splnění zvlášť významných úkolů v oblasti bezpečnosti České republiky, uvedla kontrarozvědka na síti X. Pamětní medaile pojmenovaná po prvním československém předsedovi vlády je nejvyšší ocenění udělované premiérem. Kontrarozvědka informovala, že Fiala ocenil příslušníky BIS na uzavřeném setkání v pražské Kramářově vile. Medaili dostali za splnění zvlášť významných služebních úkolů v oblasti bezpečnosti ČR. "Veřejnost se nikdy nedozví, kteří příslušníci BIS stojí za konkrétními úspěšnými akcemi, jejich identita zůstává skryta. Jsem proto rád, že se jim dostalo takového ocenění z rukou pana premiéra. Je to velmi pozitivní signál a velká motivace do další práce," uvedl šéf BIS Michal Koudelka. Fiala naposledy v únoru udělil medaile Karla Kramáře 17 lidem u příležitosti třetího výročí začátku války na Ukrajině. Šlo mimo jiné o ředitele a zakladatele neziskové organizace Post Bellum Mikuláše Kroupu, předsedu spolku Team4Ukraine Jana Heřmánka či viceprezidenta Ukrajinsko-české obchodní komory Vladislava Bondarevského. Pamětní medaile Karla Kramáře je pojmenována po prvním československém předsedovi vlády a jde o nejvyšší ocenění udělované premiérem. Vznikla v roce 2008 při příležitosti 90. výročí vzniku první československé vlády. jzf mha

Šest Bulharů usvědčených ze špionáže pro Rusko dostalo v Británii pět až 11 let

Londýn 12. května (ČTK) - Šest Bulharů usvědčených v březnu ze špionáže pro Rusko poslal dnes londýnský soud do vězení na pět až téměř 11 let. Hrozilo jim až 14 let za mřížemi. Po propuštění z vězení budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky a probírala únosy či vraždění odpůrců Kremlu. Skupinu zřejmě prostřednictvím jejího lídra Orlina Ruseva řídil někdejší známý rakouský manažer společnosti Wirecard Jan Marsalek, který byl podle médií napojen na ruské tajné služby nejméně od roku 2014. Nyní se skrývá na neznámém místě, podle tisku velmi pravděpodobně v Rusku. Soudce Hlavního trestního soudu v Londýně Nicholas Hilliard řekl, že Rusev byl zapojen do všech šesti složitých operací odhalených policií a měl zásoby falešných dokladů. Odsoudil jej na deset let a osm měsíců poté, co se Hilliard přiznal ke špionáži a právě falšování dokladů. Další z Bulharů Bizer Džambazov dostal za stejné trestné činy deset let a dva měsíce. Džambazov se také doznal. Katrin Ivanovová, Vanja Gaberovová a Tihomir Ivančev byli usvědčeni ze špionáže pro nepřátelskou zemi. Ivanovovou nyní poslal soud za mříže na devět let a osm měsíců, Gaberovovou na šest let a osm měsíců a Ivančeva na osm let. Šestý ze skupiny, Ivan Stojanov, se ke špionáži v zájmu Ruska také přiznal, soud mu udělil trest ve výši pět let a tři týdny. Mezi osobami, o které se skupina zajímala, byl například bulharský novinář Christo Grozev, který pracoval pro investigativní web Bellingcat a byl hlavním autorem jeho zpráv o otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala v roce 2018 v anglickém Salisbury, či ruský aktivista Roman Dobrochotov, uvedla BBC. Grozeva sledovala skupina z Vídně na konferenci ve španělské Valencii, chtěla ho nalákat na "volavku" Gaberovovou a mluvila o tom, že ho okrade a zavraždí nebo unese do Ruska. "Když jsem se až zpětně dozvěděl, že zahraniční agenti po delší dobu sledovali můj pohyb, komunikaci a domov a sledovali mé blízké, bylo to děsivé, dezorientující a hluboce destabilizující," uvedl Grozev v prohlášení, které bylo přečteno před soudem. V další operaci členové skupiny sledovali americkou leteckou základnu v Německu, kde se podle nich cvičili ukrajinští vojáci. Rusev ukrýval množství špionážního vybavení. Policie u něj objevila špionážní kamery ukryté ve slunečních brýlích, propiskách, kravatách a plyšových hračkách. Našla i rušičku wifi a GPS signálu, odposlouchávací zařízení a zařízení pro sledování aut. Džambazov udržoval milostný vztah s oběma odsouzenými ženami, Ivanovovou i Gaberovovou. Obě pak před soudem tvrdily, že je podvedl a manipuloval s nimi. Bulharskou buňku britské úřady zadržely v roce 2023, zhruba rok po začátku války na Ukrajině, ve které se Británie jasně postavila na podporu země napadené Ruskem. kas mka

Intersucho: Půdní sucho v ČR nabírá na intenzitě, předpověď je nadále nepříznivá

Brno 12. května (ČTK) - Půdní sucho v Česku nabírá na intenzitě a podle odborníků už lze přirovnat k tomu, jaké panovalo v Česku například od začátku roku 2018. Čtvrtina území republiky je nyní zasažena extrémním suchem, tedy nejvyšším stupněm sucha. Deficit srážek je od začátku letošního roku výrazný, uvádí odborníci z projektu Intersucho. Třetina území trpí druhým a třetím nejhorším stupněm sucha. Předpověď pro dalších devět dnů šanci na zásadní zlepšení nedává. Sucho už nyní dělá značné problémy zemědělcům i lesníkům. Pro některé polní plodiny může být dlouhotrvající sucho kritické, limitující je pro nové lesní výsadby a výrazně se zvyšuje riziko lesních požárů. Dalším negativním faktorem pro zemědělce jsou noční mrazy, které se v některých částech republiky vyskytly v posledních dnech několikrát a ještě nekončí. Pouze na 11 procentech území se nyní sucho v půdě do jednoho metru nevyskytuje. Odborníci míru sucha hodnotí tak, že porovnávají aktuální stav s průměrem v letech 1961 až 2015. Nejhorší situace je proti průměrnému stavu v širší oblasti Jeseníků, ve značné části Pardubického kraje a kraje Vysočina, stejně tak v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji. Velmi málo vody je i v půdě na jižní Moravě, kde je sucho běžným jevem. Velmi špatná situace je lokálně i na řadě dalších míst republiky. Výrazně horší je situace v povrchové vrstvě do 40 centimetrů. Relativní nasycení už na velké části území kleslo pod 50 procent, v části jižní Moravy i pod 30 procent. "Hodnoty pod 50 procent znamenají pro vegetaci mírný stres, pod 30 procent se začínají omezovat procesy růstu," uvedli odborníci projektu Intersucho na síti X. Současné sucho je důsledkem slabé sněhové pokrývky v zimě i celkového nedostatku srážek od začátku roku. Klimatolog Pavel Zahradníček na síti X uvedl, že "napadla pouze třetina sněhu proti obvyklým podmínkám (1961-2000), v nížinách dokonce pětina, na horách polovina". A podle informací meteorologů spadlo od začátku roku do 11. května na většině území méně než 75 procent průměru za roky 1991 až 2020 a ve velké části kraje Vysočina a Pardubického kraje dokonce méně než 50 procent. Na polích se nedostatek vláhy podle zpravodajů Intersucha projevuje tak, že strádají porosty ozimů a začínají strádat i jarní výsevy obilovin, luskovin či hlavně máku nebo cukrové řepy. Sucho se projevuje také na vzcházející kukuřici a vysázených bramborách. Nepříznivé podmínky jsou i pro hnojení. "V této fázi vývoje rostlin by bylo potřebné dostat u ozimých plodin ke kořenům dusík, k čemuž chybí dostatek srážek," uvedli. Problematické začíná být také požární riziko. Podle webu FireRisk už bude ve středu zhruba ve více než polovině republiky platit středně vysoké riziko šíření požáru a lokálně i vysoké riziko. Snížit by je mohly až víkendové srážky. mei gcm

Google zaplatí státu Texas 1,4 miliardy USD kvůli shromažďování osobních údajů

Austin (USA) 10. května (ČTK) - Americký internetový gigant Google se dohodl, že zaplatí státu Texas 1,375 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) za urovnání obvinění, že podnik bez povolení shromažďoval údaje o uživatelích. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. "V Texasu nestojí velké technologické společnosti nad zákonem," prohlásil texaský generální prokurátor Ken Paxton. "Google po léta prostřednictvím svých produktů a služeb tajně sledoval pohyb uživatelů, jejich soukromá vyhledávání a dokonce i údaje o jejich hlasech a tvářích. Bojoval jsem proti tomu a zvítězil," dodal. Mluvčí společnosti Google José Castaneda uvedl, že dohoda urovnává řadu "starých tvrzení", z nichž se část týká praktik, které již firma změnila. "Jsme rádi, že to máme za sebou, a budeme ve svých službách pokračovat ve vytváření silných mechanismů pro ochranu soukromí," dodal. Podrobnosti o podobě dohody nebyly zveřejněny. Společnost Google nicméně uvedla, že nevyžaduje žádné nové úpravy jejích produktů. Firma v rámci dohody nepřiznala žádné pochybení, napsala agentura Reuters. Google, který je součástí technologického konglomerátu Alphabet, provozuje nejpoužívanější internetový vyhledávač na světě a je světovou jedničkou v internetové reklamě. pmh jd

Dánská premiérka k článku WSJ o Grónsku řekla, že nelze špehovat spojence

Kodaň/Washington 9. května (ČTK) - Dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes zopakovala, že nelze špehovat spojence. Reagovala tak na středeční informaci amerického listu The Wall Street Journal (WSJ), že Spojené státy zintenzivnily shromažďování zpravodajských informací o Grónsku. Ostrov je částečně autonomním územím Dánského království a také cílem zájmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který z něj chce učinit součást Spojených států. Tajné služby článek rozezlil, uvedla agentura AP. Zprávu amerického deníku, který citoval dva nejmenované zdroje, dnes Frederiksenová označila za "drby". Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen už ve středu řekl, že "přátelé se nešpehují". Kodaň si pak ve čtvrtek na jeho žádost předvolala velvyslankyni USA v Dánsku Jennifer Hallovou Godfreyovou kvůli vysvětlení informací. WSJ napsal, že několik vysoce postavených amerických činitelů pod vedením šéfky tajných služeb Tulsi Gabbardové minulý týden rozeslalo ředitelům jednotlivých zpravodajských služeb zprávu, která jim nařizuje, aby zjistili více o grónském hnutí za nezávislost a o postojích jeho obyvatel k americké těžbě surovin na ostrově. Agentury, mezi jejichž nástroje patří sledovací satelity, odposlechy i špioni v terénu, utajovaný pokyn také žádá, aby v Grónsku i Dánsku identifikovaly osoby, které podporují americké cíle na ostrově, píše WSJ. Úřad Gabbardové dnes podle agentury AP zveřejnil prohlášení, že podal na ministerstvo spravedlnosti tři trestní oznámení kvůli únikům informací ze zpravodajské komunity. "The Wall Street Journal by se měl stydět, že pomáhá aktérům, kteří se snaží podkopat prezidenta tím, že politizují a vypouštějí tajné informace," napsala Gabbardová. "Porušují zákon a podkopávají bezpečnost a demokracii našeho národa. Ti, kdo vynášejí utajované informace, budou nalezeni a pohnáni k odpovědnosti," dodala. Trump Grónsko označuje za klíčové pro americkou i mezinárodní bezpečnost. V americkém Kongresu v březnu mimo jiné prohlásil, že Amerika získá Grónsko tak či onak. V nedávném rozhovoru s médii nevyloučil ani použití síly. Představitelé Dánska i Grónska ovšem tvrdí, že o své budoucnosti mohou rozhodnout jen sami Gróňané. Drtivá většina obyvatel ostrova se odmítá stát součástí USA, současně však zjišťují, že musí opatrně našlapovat mezi jasným odmítnutím amerických ambicí a snahou udržet dobré vztahy se svým tradičním spojencem, uvedla agentura Reuters. V minulosti se přitom objevily zprávy, že dánské tajné služby pomáhaly Spojeným státům špehovat někdejší německou kancléřku Angelu Merkelovou a další politiky. Dánská rozhlasová stanice Danmarks Radio (DR) v květnu 2021 uvedla, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) v letech 2012 až 2014 využila spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou ke špehování vysoce postavených evropských politiků. V té době byl americkým prezidentem demokrat Barack Obama. Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová v květnu 2021 na dotaz novinářů zprávu DR odmítla komentovat a označila ji za spekulace. "Mohu jen obecněji říct, že tato vláda zastává stejný postoj jako vyjádřil bývalý premiér z let 2013 a 2014 - systematické odposlouchávání blízkých spojenců je nepřijatelné," uvedla tehdy. kas spr

Brusel žaluje pět zemí EU včetně Česka za nedostatečné provádění nařízení DSA

Brusel/Praha 7. května (zpravodajka ČTK) - Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Českou republiku, Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko za nedostatečné provádění nařízení o digitálních službách (DSA). Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. Ministerstvo průmyslu ČTK potvrdilo, že EK dnes rozhodla o podání žaloby na Česko kvůli tomu, že dosud nebyly splněny některé povinnosti z evropského nařízení o digitálních službách. "Samotnou žalobu zatím komise nepodala, její detaily se teprve dozvíme. Zatím nám v řízení nehrozí žádná pokuta, soud bude rozhodovat o tom, zda Česko nesplnilo svou povinnost, a případně stanoví dodatečný termín, kdy máme dát vše do pořádku," řekl ČTK mluvčí resortu Marek Vošáhlík. Pěti členským státům unijní exekutiva vytýká, že nejmenovaly nebo nezmocnily národního koordinátora digitálních služeb a nestanovily pravidla pro sankce za porušení předpisů podle nařízení o digitálních službách. Projednávání zákona ve sněmovně se podle Vošáhlíka opakovaně zdržuje. "Očekáváme, že sněmovna zákon schválí během června a Komise tak nebude mít důvod v řízení pokračovat. Schválení je důležité nejen z hlediska tohoto rozhodnutí, ale zejména přínosů samotného zákona. Ten přinese lidem větší bezpečnost na internetu a lépe je ochrání před falešnými a nebezpečnými výrobky na on-line tržištích," dodal. Norma po členských státech požaduje, aby určily jeden nebo více příslušných orgánů, které budou vykonávat dohled nad DSA a jeho vymáháním. Jeden z těchto orgánů se měl také do 17. února 2024 stát takzvaným národním koordinátorem (Digital Services Coordinator, DSC). Tito koordinátoři jsou podle unijní exekutivy nezbytní pro "dohled nad nařízením DSA a jeho vymáháním a pro zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení v celé unii, a to ve spolupráci s Evropskou komisí". Polsko národního koordinátora k plnění úkolů podle nařízení DSA nejmenovalo a nezmocnilo. Ačkoliv Česko, Kypr, Španělsko a Portugalsko koordinátory jmenovaly, nesvěřily jim nezbytné pravomoci k plnění úkolů podle unijního nařízení, uvádí komise. V Česku byl dohledem pověřený Český telekomunikační úřad. Nařízení rovněž vyžaduje, aby členské státy stanovily pravidla pro sankce za porušení normy, což všechny výše uvedené členské státy neučinily, stojí v prohlášení. Komise proto zahájila řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzev Česku, Kypru, Polsku a Portugalsku dne 24. dubna 2024 a Španělsku dne 25. července 2024. Po tomto kroku následovala odůvodněná stanoviska Česku, Kypru a Portugalsku dne 3. října 2024 a Španělsku a Polsku dne 16. prosince 2024. Vzhledem k tomu, že členské státy nepřijaly nezbytná opatření, unijní exekutiva se rozhodla postoupit případ členských států Soudnímu dvoru EU. Nařízení o digitálních službách komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci EU a jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné on-line prostředí a chránit základní práva uživatelů. DSA stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, které fungují jako zprostředkovatelé, tedy propojují uživatele se zbožím, službami a obsahem. Jde o celé spektrum digitálních služeb, od služeb poskytujících síťovou infrastrukturu přes webhosting až po on-line platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště. Nařízení DSA mimo jiné vyžaduje, aby velké internetové platformy a vyhledávače dělaly víc pro boj s nezákonným obsahem a riziky pro veřejnou bezpečnost. Musejí také více dbát na soukromí uživatelů, jinak jim hrozí vysoké pokuty. tes mka

Deník N: Smlouva mezi ČR a Vatikánem není podle Pavla v souladu s ústavou

Praha 7. května (ČTK) - Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem, kterou ratifikovaly Poslanecká sněmovna a Senát, není podle prezidenta Petra Pavla v souladu s ústavou a zavádí privilegované postavení katolické církve. Pavel to uvedl ve vyjádření pro Ústavní soud. Informoval o tom dnes Deník N. Na Ústavní soud se kvůli smlouvě v březnu obrátila skupina senátorů, kteří chtějí posoudit, zda je smlouva lidskoprávní. K její platnosti je ještě potřeba právě podpis prezidenta. Dokument upravuje vztahy České republiky se Svatým stolcem i postavení katolické církve v ČR. "Smlouva jako celek narušuje výchozí ústavní principy (ústavní charakteristiky) našeho státu jako státu svrchovaného, sekulárního a republikánského," napsal Pavel Ústavnímu soudu. "Zavádí privilegované postavení katolické církve a jí zřizovaných církevních právnických osob uvnitř našeho státu," uvedl. Pavlova mluvčí Karolína Blinková Deníku N sdělila, že prezident je ze zákona povinným účastníkem řízení o přezkumu mezinárodních smluv. "Svým stanoviskem chtěl rozptýlit možné obavy týkající se ústavnosti smlouvy," sdělila. Na podpis smlouvy nemá Pavel v ústavě stanovenou žádnou lhůtu. Podle Blinkové to chce případně udělat až po rozhodnutí soudu. Své stanovisko ke smlouvě dosud Pavel neuvedl. Sněmovna schválila ratifikaci smlouvy i přes výhrady kvůli pasážím o zpovědním tajemství, stejně postupoval i Senát. Dohoda uvádí, že Česko uznává zpovědní tajemství. Stanoví rovněž, že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství "za podmínek stanovených zákonem". Kritici tvrdí, že pastoračním pracovníkem by mohl být kdokoli, koho tak představitelé církve označí. Termín "pastorační pracovníci" byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá. Může být použit pro všechny církve, aby se nevztahoval jen na kněze nebo biskupy. Obavy kvůli pasážím o zpovědním tajemství má i prezident. "Z tohoto důvodu vytváří smlouva z uznání zpovědního tajemství autonomní pojem mezinárodní smlouvy, jehož obsah a rozsah není závislý na podmínkách určených českými právními předpisy," napsal ve svém vyjádření pro Ústavní soud. Návrh na přezkum podalo k Ústavnímu soudu 17 členů horní parlamentní komory, což je minimálně nutný počet. Mluvčí soudu Kamila Abbasi již dříve ČTK řekla, že o návrhu bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Plenární řízení v průměru trvají devět až deset měsíců. Plénum ale může dát konkrétnímu návrhu prioritu a rozhodnout rychleji. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, bude jeho nález bránit ratifikaci do doby, než bude nesoulad odstraněn. Česká biskupská konference uvedla, že "zpovědní tajemství nedává příležitost k institucionálnímu krytí zločinů, jak někteří tvrdí". Přezkum smlouvy u Ústavního soudu "v zásadě vítá, neboť hlas Ústavního soudu přispěje k rozptýlení těchto obav účinněji než opakovaná vyjádření a ujištění orgánů církve". Konkordát zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví. mtj snm

Keňský soud vynesl tresty nad skupinou pašeráků vzácných mravenců

Nairobi 7. května (ČTK) - Keňský soud dnes odsoudil čtveřici pašeráků vzácných mravenců k ročnímu trestu vězení nebo zaplacení pokuty, která v přepočtu dosahuje téměř 170.000 korun. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Mravenci jsou v Keni chráněni mezinárodními smlouvami o biologické rozmanitosti a obchod s nimi je přísně regulován. Čtyři muži - dva Belgičani, Vietnamec a Keňan - byli zatčeni minulý měsíc s několika tisíci živých mravenčích královen, které chtěli propašovat sběratelům v Evropě a Asii. Všichni se k tomuto činu přiznali, přičemž oba Belgičané tvrdili, že sbírají vysoce ceněné mravence jako koníčka a nenapadlo je, že je to nelegální. Soudce při vynesení rozsudku řekl, že mezi zabavenými mravenci byly i velmi cenné druhy a zadržení muži jich měli tisíce - ne jen pár. "Svět už přišel o celou řadu živočišných druhů, částečně i kvůli lidské hamižnosti. Je čas to zastavit," řekl soudce Njeri Thuku a dodal: "Tento soud udělá všechno, co je třeba, aby chránil všechny tvory, velké i malé." Mezi mravenci, které policie u čtveřice mužů našla, byli i obří afričtí mravenci druhu Messor Cephalotes, u kterých se jeden kus cení až na 170 britských liber (bezmála 5000 Kč). Jejich mravenčí královny měří kolem dvou a půl centimetru. U obou Belgičanů se našlo 5000 mravenců, zatímco zbylí dva muži měli více než 300 mravenců. Ukrývali je ve více než dvou tisících zkumavek naplněných vatou, kde by mohli přežít několik měsíců, uvedla BBC s odvoláním na keňské úřady. dk mka

Dokončení tendru na Dukovany se odkládá, soud ho opatřením zablokoval

Praha 6. května (ČTK) - Středeční podpis dohody o stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se odkládá na neurčito, Krajský soud v Brně ho dnes předběžným opatřením zablokoval v reakci na žalobu francouzské EDF. Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) je o správnosti tendru přesvědčena, proti rozhodnutí soudu pravděpodobně podá kasační stížnost. Ta je ve hře i podle ministra průmyslu. Vláda doufá v rychlé rozhodnutí soudu, podle analytiků totiž bude větší zdržení tendru znamenat další náklady. Společnost EDF i vítěz tendru, korejská firma KHNP, dnes v reakci na rozhodnutí soudu uvedly, že jsou připraveny hájit své zájmy veškerými právními kroky. Podle EDF předběžné opatření poskytne čas k posouzení případného porušení jejích práv. KHNP uvedla, že opatření respektuje, zároveň ale vyjádřila přesvědčení, že tendr na Dukovany byl spravedlivý a transparentní. Brněnský soud rozhodl o předběžném opatření na návrh EDF. Francouzská firma žalobou napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle kterého byl tendr v pořádku. "Podstatné je, že pokud by došlo k uzavření smlouvy, ztratil by francouzský uchazeč nenávratně možnost získat veřejnou zakázku, a to i kdyby mu soud dal v soudním sporu za pravdu," uvedl soud. O žalobě EDF zatím soud nerozhodl. Proti předběžnému opatření je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Firma EDU II, kterou z 80 procent vlastní stát a z 20 procent společnost ČEZ, chce o podání kasační stížnosti rozhodnout po prostudování písemného rozhodnutí soudu, podání je však podle ní pravděpodobné. Možnost podání kasační stížnosti avizoval také ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), podle něhož by česká firma měla o stížnosti rozhodnout neodkladně. Zdržení tendru na Dukovany může mít podle společnosti EDU II závažné důsledky pro budoucí zajištění dostatku elektřiny v zemi. Komplikace potvrdili také analytici, podle nichž opatření znamená zřejmě několikaměsíční zdržení v dokončení soutěže. Zpoždění navíc podle nich bude znamenat další ekonomické náklady v projektu. Podle exředitele ČEZ a bývalého zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla může škoda za zpoždění stavby dosáhnout i několika stovek milionů korun. Společnost EDU II v této souvislosti deklarovala, že pokud soud vyhodnotí žalobu EDF jako bezdůvodnou, je připravena vymáhat případnou škodu právě po francouzské firmě. Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) vzala soudní opatření na vědomí. Zároveň uvedla, že věří, že soud si je vědom všech souvislostí a rizik a konečné rozhodnutí vydá rychle. V rychlé rozhodnutí soudu doufá také ministr průmyslu, který je nadále přesvědčený, že tendr na nové bloky byl v pořádku. Vláda podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka přípravu kontraktu na stavbu dukovanských bloků podcenila jak z pohledu účasti českého průmyslu, tak ze strany francouzské skupiny EDF. Hrála vabank o politické body a výsledek je vidět, komentoval exministr průmyslu pro ČTK. Další odklad podpisu smlouvy k Dukovanům nepotěšil ani zástupce podnikatelských a průmyslových svazu. Podle Hospodářské komory nelze rozhodnutí o stavbě jaderných bloků odkládat donekonečna, protože jaderná energetika představuje klíčový předpoklad pro zajištění konkurenceschopnosti Česka. Podle Aliance české energetiky tuzemským firmám zpoždění podpisu k Dukovanům vadí. Jsou totiž připravené podílet se na zakázce z očekávaných 60 procent. Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 400 miliard korun. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. red sip dto rot

Soud zablokoval podpis smlouvy na dostavbu Dukovan, vyhověl žalobě EDF

Brno 6. května (ČTK) - Brněnský soud dnes předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle něho byl tendr v pořádku. Soud o vydání předběžného opatření informoval na svém webu. Zákaz podpisu smlouvy platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Proti předběžnému opatření je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Vyjádření antimonopolního úřadu ČTK zjišťuje. EDU II dnes avizovala, že pokud se žaloba EDF ukáže jako neopodstatněná, bude po francouzské firmě vymáhat škodu. "Podstatné je, že pokud by došlo k uzavření smlouvy, ztratil by francouzský uchazeč nenávratně možnost získat veřejnou zakázku, a to i kdyby mu soud dal v soudním sporu za pravdu," uvedl soud v tiskové zprávě. Před vydáním předběžného opatření se soud zabýval i závažností a důvodností žaloby. EDF napadla zejména to, že se ÚOHS odmítl zabývat výhradami proti postupu zadavatele tendru. Předseda ÚOHS Petr Mlsna sice v napadeném rozhodnutí uznal, že EDU II měla povinnost dodržet alespoň základní zásady zadávání veřejných zakázek a tento postup měl podléhat kontrole, ale dovodil, že to nespadá do kompetence ÚOHS. "Krajský soud v Brně předběžně posoudil žalobcovy argumenty proti takovému náhledu jako relevantní a poměrně silné, proto předběžné opatření vydal. Tím ještě není řečeno, že žalobce v následném soudním řízení uspěje," upozornil soud. Firma EDU II, kterou z 80 procent vlastní stát a společnost ČEZ z 20 procent, plánovala podpis smlouvy na středu. EDF svou žalobu podala v pátek. EDU II dnes vyzvala společnost EDF, aby zveřejnila svou nabídku k dostavbě bloků v Dukovanech. Trvá na tom, že vybraná nabídka korejské KHNP byla ve všech ohledech lepší. EDF se k výzvě vyjadřovat nehodlá. EDU II zároveň uvedla, že v případě, že se definitivně prokáže, že žaloba EDF byla bezdůvodná, je rozhodnuta případné škody po francouzské firmě vymáhat. O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou francouzské EDF. Dalšího uchazeče - Westinghouse - vyřadila ze soutěže už dříve. EDF i Westinghouse tendr napadli u antimonopolního úřadu, který se jím zabýval několik měsíců. Nakonec námitky zamítl, předseda Mlsna pak 24. dubna zamítl i rozklad firem. ska dr

Čínské firmy obcházejí americká cla manipulací s fakturami, upozornil FT

Washington 6. května (ČTK) - Čínští výrobci obcházejí vysoká cla uvalená administrativou Donalda Trumpa tím, že záměrně uvádějí nižší hodnoty zboží určeného pro americký trh. Upozornil na to server listu Financial Times (FT). Využívají přitom systém, kdy zajišťují dopravu i platbu cel, přičemž jejich skutečná výše je zmanipulována. Americké úřady podle expertů nemají jak tyto praktiky kontrolovat. Některé čínské firmy se potom registrují jako takzvaní zahraniční dovozci, čímž se formálně staví do role plátce cla, ale americké úřady pak těžko vymáhají případné sankce. Podle několika amerických podnikatelů oslovených FT jim čínští dodavatelé výslovně nabízeli manipulaci s fakturačními údaji, aby mohli cla obejít. Některým firmám bylo řečeno, že nemají očekávat žádné účty za dovoz s tím, že dodavatel vše zařídí. Aaron Rubin, který vlastní logistickou společnost ShipHero a distributora vybavení pro bojová umění 93 Brand, uvedl, že tato praxe v podstatě zastavila jeho podnikání. "Nemohu si dovolit platit 175procentní clo, pokud ho nebude platit konkurence, nikdo si mé (dražší) zboží nekoupí," řekl FT. Majitel kalifornského výrobce potravin, který si nepřál být jmenován, uvedl, že jeden čínský dodavatel mu nabídl, že upraví údaje na fakturách, aby mu pomohl vyhnout se clům krátce poté, co je Trump výrazně zvýšil. "Mám na výběr - buď propustím svůj tým, nebo se připojím k podvodu," řekl majitel. Republikánský senátor Bill Cassidy v této souvislosti připravuje návrh zákona na zlepšení kontroly dovozních toků z Číny. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost v reakci uvedlo, že k vymáhání celních opatření využívá dostupné právní nástroje, technologie a operativní postupy a hodlá uplatňovat nejpřísnější možné postihy. Čínské firmy kromě manipulace s cenou využívají i obcházení cel přes třetí země nebo zakládání fiktivních společností. K problematice se vyjádřil také konzervativní think-tank Heritage Foundation, který stojí za manifestem Project 2025 obsahujícím řadu návrhů, které Trumpova administrativa uvádí do praxe. V novém dokumentu navrhuje, aby Spojené státy požadovaly buď výrazné hotovostní zálohy, nebo registraci dostatečných aktiv na americkém území u všech zahraničních dovozců. Spojené státy v tuto chvíli uplatňují 145procentní cla na dovoz z Číny. Vedle toho zavedly i plošné desetiprocentní clo na dovoz většiny produktů z většiny zemí světa. Dočasnou výjimku nedávno dostala elektronika, například chytré telefony a laptopy. Spojené státy však chystají zvláštní clo právě na elektroniku a čipy. boz spr

Věřitelé firmy Brašnářství Tlustý přihlásili u soudu pohledávky za 35,1 mil. Kč

Praha 5. května (ČTK) - Věřitelé firmy Brašnářství Tlustý a spol. přihlásili u Městského soudu v Praze pohledávky za zhruba 35,1 milionu Kč. Vyplývá to z informací zveřejněných dnes v insolvenčním rejstříku. Insolvenční správkyně podle nich také připravuje trestní oznámení na společnost XXL Box, se kterou majitel Brašnářství Tlustý Ivan Petrův pokračuje v podnikání. Důvodem je mimo jiné zneužití domény a ochranné známky Brašnářství Tlustý. Insolvenční řízení s Brašnářstvím Tlustý soud zahájil letos v lednu. Nezajištěné pohledávky činí přibližně 28,3 milionu korun, zajištěné pohledávky pak asi 4,8 milionu korun. Třeba Národní rozvojová banka přihlásila u soudu pohledávku ve výši 8,5 milionu korun, Komerční banka pohledávku za 8,1 milionu korun a UniCredit Bank za 4,4 milionu korun. Firma také dluží 2,7 milionu korun Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu za neuhrazené daňové povinnosti či spotřebitelům za již zaplacené, ale nedoručené objednávky zboží. Další téměř dva miliony Kč tvoří pohledávky, u kterých věřitelé neodevzdali všechny požadované dokumenty. "Po jejich doplnění bude seznam aktualizován," uvedla insolvenční správkyně Gabriela Bergmannová Burzová. V těchto pohledávkách je i pohledávka ve výši 821.000 korun, kterou přihlásil majitel Brašnářství Tlustý Petrův. Přezkumné jednání se uskuteční ve čtvrtek 22. května. Podle Bergmannové Burzové společnost XXL Box také zneužila know-how a goodwill - nehmotný majetek - Brašnářství Tlustý. "XXL Box provozuje e-shop a i facebookové stránky tak, že vyvolává dojem, jako by nikdy k žádné změně nedošlo, na webových stránkách tlustypraha.cz najdete vyjádření jako: 'Již 12 let se společnými silami podílíme na výrobě originálních výrobků z prvotřídní kůže...'. Ve věci tedy připravuji trestní oznámení," řekla. Do insolvenčního řízení v dubnu vstoupilo Městské státní zastupitelství v Praze. Brašnářství Tlustý se od roku 2015 věnuje zakázkové výrobě kožených opasků, peněženek, kabelek, brašen a v posledních letech také bot. V insolvenčním návrhu firma uvedla, že její podnikání se slibně rozvíjelo do roku 2020. Po nástupu pandemie covidu-19 na jaře 2020 a vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 ale zakázky brašnářství dramaticky klesly, napsalo. Zároveň mu ale vzrostly náklady na energie, marketing a externí služby. Loni na začátku srpna firma informovala o tom, že jí hrozí insolvence, a prosila zákazníky, aby si objednali zboží. Druhý den majitel Petrův serveru Novinky.cz řekl, že firma nekrachuje. Oznámení podle něj bylo jen výzvou k tomu, aby lidé ve slabých měsících více nakupovali. Touto komunikací brašnářství směrem ke spotřebitelům se následně zabývala Česká obchodní inspekce, jelikož měla podezření na užití nekalé obchodní praktiky. Brašnářství zároveň odmítlo, že informace o hrozícím krachu byla marketingový tah. mib rot

Alternativa pro Německo podala žalobu proti označení za pravicově extremistickou

Berlín 5. května (zpravodaj ČTK) - Strana Alternativa pro Německo (AfD) dnes podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to dnes řekl mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové; soud následně potvrdil, že žalobu obdržel. AfD už minulý týden vyzvala úřad pro ochranu ústavy, který zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky, aby zprávu stáhl. Jinak hrozila podáním žaloby. Podle mluvčího Weidelové Daniela Tappa dnes strana žalobu skutečně podala, a to u správního soudu v Kolíně nad Rýnem, kde BfV sídlí. Strana chce žalobou dosáhnout toho, aby nebyla nadále označovaná za prokazatelně pravicově extremistickou a aby ji kontrarozvědka přestala sledovat a hodnotit její aktivity. V žalobě mimo jiné stojí, že postup BfV je "zjevně protiprávní" a jedná se o "státní zásah do demokratické soutěže". BfV minulý pátek uvedl, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Podle úřadu činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Dosud byly za prokazatelně pravicově extremistické považovány jen tři zemské organizace strany - v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že považují rozhodnutí BfV za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii. Označení AfD za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami mimo jiné znamená, že BfV může používat k jejímu sledování informátory a zařízení, jako jsou audionahrávky a videa. Mohl tak činit už i dříve, kdy stranu vedl jako podezřelou z pravicově extremistických aktivit, nyní je ale práh pro použití těchto zpravodajských nástrojů nižší. Politici stran budoucí německé vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - se podle dosavadních vyjádření neshodují, zda by měli nyní usilovat o zákaz AfD. Podle některých by to stranu jen posílilo a pomohlo jí udržovat obraz mučedníka. Někteří politici navrhují, aby se pozornost nyní zaměřila na úředníky, kteří jsou členy AfD. Úředníci totiž skládají v Německu přísahu, že budou věrni ústavě, jejich členství v prokazatelně pravicově extremistické straně by ale mohlo být s touto přísahou v rozporu. Rozhodnutí BfV už minulý týden ostře kritizovali americký viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Šéf americké diplomacie označil vývoj v Německu za "tyranii v přestrojení" a vyzval zemi, aby "změnila směr". Mluvčí německého ministerstva zahraničí na pravidelné vládní tiskové konferenci dnes kritiku ze Spojených států "jasně odmítl". Rozhodnutí německé kontrarozvědky mezitím kritizoval také Kreml. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov označil postup německého úřadu za součást evropských "restrikcí proti politickým silám a jednotlivcům, jejichž světonázor se nehodí do politického hlavního proudu". AfD vznikla v roce 2013, původně jako projekt kritický vůči evropské integraci a společné evropské měně. Postupně se radikalizovala a body získala především na kritice německé migrační politiky. V únorových předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů, a stala se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Od úterý, kdy vznikne nová vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), bude nejsilnější opoziční stranou. Podle posledních průzkumů její podpora po volbách ještě vzrostla, a to na 24 až 26 procent. Případné nové volby by tak mohla i vyhrát. Jaromír Mrhal zdp

Policie v Peru našla těla 13 nedávno unesených pracovníků zlatého dolu

Lima 4. května (ČTK) - Policie v západní části Peru objevila těla 13 horníků a členů ostrahy zlatého dolu, kteří byli před několika dny uneseni. Informovala o tom agentura DPA. Spoutané oběti byly nalezeny v jednom z dolů, uvedl starosta města Pataz Aldo Carlos Marino. Podle společnosti Poderosa zaměstnance agentury, která pro ni pracuje, unesli 26. dubna horníci napojení na zločinecké skupiny. Ti údajně důl přepadli, aby nad ním získali kontrolu. Poderosa je významný těžař zlata, v posledních měsících se však tato firma stala terčem útoků zločineckých skupin spojených s nepovolenou těžbou. "Policejní tým po intenzivním pátrání dnes ráno objevil těla 13 pracovníků unesených ilegálními horníky spolčenými s kriminálními živly," cituje agentura AFP z prohlášení Poderosy. V provincii Pataz v departementu La Libertad platí už déle než rok kvůli nejisté bezpečnostní situaci vyvolané touhou po zlatě výjimečný stav. Společnost Poderosa také uvedla, že navzdory tomu míra násilí v provincii roste a policie i přes posílenou přítomnost zatím nedokázala zastavit zhoršování bezpečnostní situace. Předloni v prosinci ilegální horníci zaútočili na stejný zlatý důl Poderosy s využitím výbušnin. Zabili tehdy devět lidí a 15 zranili. Těžba je jedním z klíčových odvětví ekonomiky Peru. Tato země patří k největším producentům zlata v Latinské Americe. hab zpt

Únosci v Paříži chtěli miliony eur, unesenému uřízli prst, policie je dopadla

Paříž 4. května (ČTK) - Aby vydírala francouzského podnikatele s kryptoměnami, unesla ve čtvrtek skupina mužů jeho otce, uřízla mu prst a chystala se ho dále mrzačit, dokud v sobotu večer nezakročila policie. O případu dnes informuje agentura DPA. Otce podnikatele, který stojí v čele maltsko-francouzské firmy v oboru kryptoměn, ve čtvrtek dopoledne z centra Paříže unesla čtveřice maskovaných pachatelů. V dodávce ho odvezla na neznámé místo a potom požadovala pět až sedm milionů eur výkupného (125 až 174 milionů Kč). Jak vážně to myslí, dali únosci najevo tím, že rukojmímu uřízli prst. Podnikatel ale výkupné nezaplatil a policii se podle francouzského ministra vnitra Bruna Retailleaua při mimořádné akci podařilo muže osvobodit a zadržet pět podezřelých ve věku mezi 20 a 27 lety. Teprve před třemi měsíci ve Francii zločinci unesli zakladatele firmy Ledger, která se zabývá bezpečností v oblasti kryptoměn, a jeho manželku. Požadovali kolem deseti milionů eur a také v tomto případě muži uřízli prst. Policie ale unesené osvobodila a zatkla sedm podezřelých. mtw ank

TikTok dostal v EU pokutu 530 milionů eur za nedostatky při ochraně dat

Dublin 2. května (ČTK) - Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá. Vlastníkem TikToku je čínská společnost ByteDance. Firma podle komise neprokázala, že osobní údaje uživatelů ze zemí EU jsou chráněna vysokým zabezpečením, jak požadují unijní pravidla. Komise upozornila, že k některým osobním údajům evropských uživatelů TikToku mají vzdálený přístup zaměstnanci firmy v Číně. TikTok provozuje platformu pro sdílení krátkých videí a podle irské komise neřešil potenciální přístup čínských úřadů k osobním údajům podle zákonů o kontrašpionáži a dalších předpisů. TikTok se domnívá, že tyto požadavky se zásadně odchylují od standardů, které v EU platí. Provozovatel sítě je přesvědčen, že unijní zákony dodržuje. TikTok argumentaci komise důrazně zpochybňuje a oznámil, že k udělení přísně kontrolovaného a omezeného vzdáleného přístupu využil právní rámec EU, konkrétně takzvané standardní smluvní doložky. Proto se plánuje proti rozhodnutí odvolat. Firma také uvedla, že rozhodnutí plně nezohledňuje opatření pro zabezpečení dat, které bylo poprvé zavedeno v roce 2023. Uvedeným opatřením se nezávisle monitoruje vzdálený přístup a je zajištěno, aby data uživatelů z EU byla ukládána ve vyhrazených datových centrech v Evropě a ve Spojených státech. TikTok si v posledních letech získal značnou oblibu zejména mezi mladými z celého světa. Jen v Evropě má zhruba 175 milionů uživatelů. Firma uvedla, že od čínských úřadů nikdy neobdržela žádost o data uživatelů z EU a nikdy jim je ani neposkytla. "Je zde riziko, že toto rozhodnutí vytvoří precedens, který bude mít napříč Evropou dalekosáhlé důsledky pro firmy a celá odvětví působící v globálním měřítku,“ uvedl TikTok v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters. Irská komise také zjistila, že ačkoli TikTok během čtyřletého vyšetřování tvrdil, že neukládá data uživatelů z EU na serverech v Číně, minulý měsíc firma uvedla, že podle jejího únorového zjištění bylo v Číně uloženo omezené množství dat. Už ale byla smazána. "DPC bere ten vývoj z poslední doby velmi vážně. Zvažujeme, jaká další regulační opatření by mohla být opodstatněná,“ uvedl zástupce komisaře DPC Graham Doyle. TikTok přitom dostal pokutu od irské komise už podruhé. V roce 2023 mu DPC vyměřila sankci 345 milionů eur za nedostatky ve způsobu, jakým pečuje o osobní údaje dětí z EU. Irská Komise pro ochranu údajů je v EU hlavním regulátorem pro mnoho globálních technologických firem, řada z nich má totiž své evropské sídlo právě v Irsku. Komise od roku 2018, kdy získala současné pravomoce, vyměřila pokutu i provozovateli profesní sítě LinkedIn, která patří Microsoftu, nebo společnosti Meta Platforms a provozovateli sociální sítě X, dříve Twitter. Podle unijního nařízení o ochraně osobních údajů GDPR může hlavní regulátor vyměřit firmám pokutu až do čtyř procent jejich globálních příjmů. Nařízení GDPR se vztahuje i na členské státy Evropského hospodářského prostoru (EHS) Island, Lichtenštejnsko a Norsko. TikTok se kvůli obavám o národní bezpečnost dostal do potíží i ve Spojených státech. spr

Soud uložil Třeštíkovi za podvod s díly Alfonse Muchy podmíněný trest

Praha 2. května (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 1 dnes uložil galeristovi Janu Třeštíkovi tříletý podmíněný trest za to, že v roce 2018 od svého známého údajně podvodně získal 25 děl malíře Alfonse Muchy, která pak přeprodal. Muže tím připravil zhruba o 4,5 milionu korun. Někdejší ředitel Galerie Středočeského kraje dostal také peněžitý trest 400.000 korun. Rozsudek není pravomocný. Třeštík vinu odmítá a na místě se odvolal. Čtyřiačtyřicetiletý galerista podle verdiktu majiteli Muchových děl tvrdil, že uspořádá výstavu v purkrabství Pražského hradu. Uzavřel s ním smlouvy o výpůjčce obrazů, plakátů a pohlednic. Díla pak podle soudu přes prostředníka prodal nejméně za 8,5 milionu korun do galerie Obecního domu. Uvedl, že patří americkému sběrateli. Soud neuvěřil Třeštíkovu tvrzení, že nechtěl svého známého podvést a že výstavu Muchových děl plánoval. Galerista tvrdil, že když nevyšla expozice na Pražském hradě, chtěl ji udělat v Obecním domě. Uváděl, že smlouvy o přeprodeji děl nejsou pravé. "V době, kdy pan obžalovaný uzavíral s panem poškozeným smlouvu o výpůjčce děl Alfonse Muchy, tak bezpečně věděl, že výstavu nelze v prostorách Pražského hradu uskutečnit," uvedla v odůvodnění verdiktu předsedkyně trestního senátu Eva Švíglerová. Třeštík podle ní využil toho, že majitel děl byl extrémně důvěřivý a díky své výřečnosti s ním dokázal manipulovat. Prodejem řešil své finanční problémy. Podmíněný trest odůvodnila soudkyně zejména tím, že od doby spáchání trestného činu uběhla dlouhá doba. Neuložila muži ani zákaz činnosti, jak spolu s vězením navrhovala státní zástupkyně. Galerista čelí i dalšímu stíhání. Prvoinstanční soud mu za údajnou zpronevěru peněz klientů a milionové podvody při obchodech s uměleckými díly uložil osmiletý trest vězení. Verdikt ale loni v červenci zrušil odvolací senát. Případ se týká mimo jiné obrazu Kruh a skvrna, jehož autorem je Vasilij Kandinskij. Podle nabídek na odkup, které obdržel, odhaduje jeho majitel aktuální cenu díla na 250 milionů korun. Třeštík už byl také v minulosti pravomocně odsouzen za pokus o nelegální vývoz vzácného obrazu Pabla Picassa, tehdy mu ale justice neuložila trest. Galerista tento případ označoval za zveličenou administrativní chybu. Malba se za hranice nakonec nedostala - nejasností ve vývozních dokumentech si všimli celníci na ruzyňském letišti a dílo tam zadrželi. ado rot

Německá kontrarozvědka prohlásila stranu AfD za pravicově extremistickou

Berlín 2. května (ČTK) - Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, dnes oficiálně označil Alternativu pro Německo (AfD) za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Úřad změnu hodnocení v prohlášení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová považují rozhodnutí kontrarozvědky za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii. V prohlášení uvedli, že se AfD proti zostuzování bude soudně bránit. AfD, kterou dosud kontrarozvědka vedla jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. "BfV k tomuto závěru dospěl po intenzivním a zevrubném odborném zkoumání," uvedla kontrarozvědka o změně hodnocení. Odkázala mimo jiné na rozhodnutí správních soudů v Severním Porýní-Vestfálsku, které opakovaně potvrdily, že BfV může vést celou AfD jako podezřelou z krajně pravicových aktivit kvůli indiciím, že úsilí strany je zaměřeno proti demokratickému řádu. "Tyto indicie se při dalším zpracování potvrdily a v podstatných částech se staly jistými," dodala kontrarozvědka. "AfD představuje etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny a jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie," okomentovala podle Reuters německá ministryně vnitra Nancy Faeserová rozhodnutí kontrarozvědky. Dodala, že etnické postoje AfD se odráží v rasistických prohlášeních, zejména pak na adresu přistěhovalců a muslimů. Faeserová podle DPA očekává, že nové hodnocení AfD nezávisle prověří soudy. Strana se v minulosti opakovaně snažila u soudů dosáhnout toho, aby ji kontrarozvědka a také regionální tajné služby nesledovaly a nehodnotily, nikdy ale neuspěla. Faeserová dnes uvedla, že nové hodnocení vypracoval BfV bez jakéhokoli politického vlivu a tlaku a že výsledky shrnuje zpráva na 1100 stránkách. Dosluhující spolkový kancléř Olaf Scholz varoval před ukvapenou snahou zakázat AfD. "Myslím, že je to věc, kterou nelze lámat přes koleno," řekl Scholz podle DPA. Poznamenal, že dosavadní žádosti u ústavního soudu neuspěly. Uvedl, že on sám je proti unáhlenému postupu. "A proto nebudu říkat, že bychom to měli dělat," řekl. Dodal nicméně, že ho vzestup popularity AfD trápí jako občana, kancléře i poslance Spolkového sněmu. Vlivná politička liberálních svobodných demokratů (FDP) a europoslankyně Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová, která do loňska předsedala v parlamentu obrannému výboru, rozhodnutí kontrarozvědky uvítala. "AfD není žádnou protestní stranou, ale pravicově extremistické hnutí, které chce zničit naše svobodné a demokratické uspořádání," řekla agentuře DPA. Spolupředsedové AfD Chrupalla a Weidelová poukázali na to, že oznámení přišlo v době, kdy vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze zbývají čtyři dny do předání moci a kdy civilní kontrarozvědka nemá šéfa. Dodali, že také dřívější rozhodnutí soudů o tom, že AfD je podezřelá z krajně pravicových aktivit, nejsou dosud pravomocná. "A přesto je AfD jako opoziční strana jen krátce před změnou vlády veřejně diskreditována a kriminalizována," uvedli Chrupalla a Weidelová. Šéf bavorské organizace strany Stephan Protschka řekl deníku Bild, že rozhodnutí je směšné. "AfD je nejsilnější stranou, počet našich členů letí vzhůru. Je to další pokus o diskreditaci AfD," řekl. Protschka tak očividně odkázal na nedávný průzkum Forsa pro televize RTL a n-tv, ze kterého AfD vzešla jako nejsilnější strana. Překonala tak i konzervativní unii CDU/CSU nadcházejícího kancléře Friedricha Merze. Někdejší šéf tajné služby Thomas Haldenwang loni v říjnu na veřejném slyšení v parlamentu oznámil, že kontrarozvědka nové hodnocení AfD předloží do konce roku. Kontrarozvědka ho ale představila nyní. AfD, kterou ostatní parlamentní strany označují za populistickou až krajně pravicovou, se těší obzvláště na východě Německa značné oblibě. V Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku ji tamní zemské kontrarozvědky evidují jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších několika regionech ji pak z krajně pravicových aktivit podezřívají. Kvůli kontroverzním postojům k německé nacistické minulosti a ostře vyhraněným názorům na migraci, muslimy či menšiny chce část spolkových poslanců, aby ústavní soud stranu AfD zakázal. K podobnému kroku, který má ale podle médií jen malou šanci na úspěch, vyzývají i různé aktivistické organizace. Zatímco Scholz nedoporučuje uspěchat možný proces k zakázání AfD, někdejší konzervativní vládní zmocněnec pro východ Německa Marco Wanderwitz dnes naopak vyzval k co nejrychlejšímu postupu. Deníku Rheinische Post řekl, že spolková vláda, Spolkový sněm a Spolková rada zastupující německé regiony musí nyní zahájit u ústavního soudu příslušný proces vedoucí k zákazu. zpt nob