Krimi

MF chce rozšířit zákon proti praní špinavých peněz i na kryptoměny

Praha 19. listopadu (ČTK) - Ministerstvo financí připravuje rozšíření zákona proti praní špinavých peněz, aby se vztahoval i na obchodníky s takzvanými virtuálními aktivy. Nejčastěji by se to týkalo kryptoměn. Vyplývá to z návrhu, který ministerstvo vložilo do knihovny připravovaných legislativních materiálů. Ministerstvo změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy, kteří dosavadní znění normy považovali za nedostatečné. Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, co jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů. Navrhovaná novela by rozšířila působnost zákona i na obchodníky s virtuálními aktivy, kteří tato aktiva prodávají, kupují, spravují pro jiné osoby nebo poskytují finanční služby spojené s prodejem těchto aktiv. Jako virtuální aktivum zákon označuje elektronicky uchovatelné jednotky, které umožňují plnit platební nebo investiční funkci a zároveň se nejedná o standardní cenné papíry, investiční nástroje nebo peněžní prostředky. V podstatě se tak regulace týká kryptoměn a jim podobných aktiv. Novela rovněž zavádí regulaci při převozu vyšších částek v hotovosti přes české území. Lidé, kteří převážejí v hotovosti více než 15.000 eur (367.000 korun), budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí. Stejná povinnost se bude týkat i posílání více než 15.000 eur v hotovosti prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby do jiného státu Evropské unie. Novelu musí projednat vláda a následně Parlament. Ministerstvo financí navrhuje, aby upravená pravidla začala platit od konce roku 2024. str ptd

Apple podal žalobu proti nově zavedeným nařízením EU o digitálních službách

Lucemburk 17. listopadu (ČTK) - Americká technologická společnost Apple podala žalobu proti nově zavedeným unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Na síti X o tom dnes informoval Soudní dvůr Evropském unie. Nové právní předpisy o digitálních službách (DSA) se zaměřují na 22 velkých internetových platforem, které provozuje šest technologických společností: Microsoft, Apple, Google, Amazon, Meta Platforms a TikTok, který spadá pod ByteDance. Cílem legislativy je mimo jiné usnadnit uživatelům pohyb mezi konkurenčními službami tím, že jejich aplikace pro zasílání zpráv budou spolupracovat s konkurenčními službami. Uživatelé se také mohou rozhodnout, které aplikace budou do jejich zařízení předinstalované. Velké platformy musí dále více dbát na soukromí uživatelů či důsledněji postupovat proti nelegálnímu obsahu a dezinformacím, jinak jim hrozí vysoké pokuty. Podrobnosti žaloby Applu soud nezveřejnil. Agentura Bloomberg nicméně minulý týden uvedla, že technologická společnost napadne zařazení svého obchodu App Store na seznam takzvaných gatekeepers. Tímto označením Evropská komise (EK) nazývá vlivné firmy, které významně ovlivňují provoz internetu. Řadí mezi ně dříve zmíněných 22 platforem. V podobném duchu se proti DSA odvolaly společnosti Meta a TikTok, respektive její mateřský ByteDance. Meta nesouhlasí se zařazením svých služeb Messenger a Marketplace. Zařazení svých platforem Facebook, Whatsapp a Instagram nezpochybnila. "Naše platforma, která v Evropě působí něco málo přes pět let, zdaleka není gatekeeper, ale patrně nejschopnějším vyzyvatelem více zakořeněných platformových firem," uvedla společnost TikTok. lsk ml

Shromáždění ve Valašském Meziříčí požadovalo spravedlivé vyšetření otravy Bečvy

Valašské Meziříčí (Vsetínsko) 17. listopadu (ČTK) - Spravedlivé vyšetření otravy řeky Bečvy požadovali lidé, kteří se dnes odpoledne sešli na náměstí ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Shromáždění Demokracii a Bečvu máme jen jednu přilákalo stovky lidí. V ruce měli karty s nápisem Bečva nevyšumí, lidé také měli transparenty "Bečva už nesmrdí, soud a rozsudek ANO", "Chemie? Za 5!" či transparent s namalovanou rybou a textem: Ubývá míst, kam chodívala pro vodu. Vsetínský okresní soud v říjnu rozhodl, že otravu řeky Bečvy v roce 2020 způsobila rožnovská společnost Energoaqua. Trest ale firmě neuložil a ředitele podniku Oldřicha Havelku zprostil obžaloby. Firma se při havárii mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Rozsudek není pravomocný. Smyslem dnešního shromáždění je podle zástupce pořadatelů Jana Husáka podpora demokracie, svobody i právního státu. "Zasazujeme se o spravedlivé vyšetření kauzy Bečva, to spolu velice úzce souvisí," uvedl Husák. Rozhodnutí vsetínského soudu je podle něj nepochopitelné, když soudkyně na jednu stranu zprostila viny ředitele firmy, na druhou stranu uvedla, že havárii firma způsobila, a postoupila věc ČIŽP. "Té inspekci, která nezajistila důkazní materiál. Rozhodnutí soudu je: Nemáme důkazy, ale myslíme si, že to udělala Energoaqua. To nám přijde hodně zvláštní," řekl ČTK Husák. Bečva se podle něj stala kvůli řadě pochybení symbolem dysfunkčnosti státu, na druhé straně také symbolem angažovanosti lidí. Za zásadní důkazy, že ryby otrávily kyanidy, považoval soud znalecké posudky, videa, fotografie, odborná vyjádření nebo výpovědi svědků. Nepodařilo se však zjistit, co přesně se v podniku před otravou řeky stalo. Kvůli chybějícím vzorkům vody z řeky ze dne havárie neexistuje podle soudkyně žádný přímý důkaz o vině firmy Energoaqua, svědčí však proti ní větší množství jiných skutečností. Zmínila například odpadní vodu se zvýšeným množstvím kyanidů, která vytékala z kanálu podniku den po havárii a o několik dní později zjištěné značné množství kyanidů také v sedimentech ve vyústi podniku i jejích dosazovacích nádržích. Firma i Havelka vinu opakovaně odmítli. Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítli. První ryby podle nich začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od této vyústi, je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Za pravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výusť valašskomeziříčská chemička Deza z holdingu Agrofert, patřící do svěřenských fondů expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. Soud však Dezu jako možného původce havárie s odkazem na znalecké posudky vyloučil. Tehdejším ministrem životního prostředí byl Richard Brabec (ANO), který byl kvůli vyšetřování havárie terčem kritiky. Na akci dnes promluvil také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Lidé podle něj tři roky po havárii prožívají frustraci a pocit, že není spravedlnosti učiněno za dost a že zákony, systémy a principy, které obsahuje demokracie, jsou nedokonalé. Uvedl také, že respektuje nezávislost soudů a že nedokáže ovlivnit situaci, která se stala, vyšetřování a soudní řízení. "Ale dokáži ovlivnit to, aby se situace neopakovala, a pokud by se opakovala, aby byl viník dopaden," uvedl Hladík. Připomenul, že je připravena novela vodního zákona, nechal také prověřit rozhodnutí, která ministerstvo a inspekce daly jako podklad vyšetřovatelům. Jakub Hruška z Akademie věd a Karlovy univerzity upozornil na to, že rozsudek okresního soudu ve Vsetíně odporuje přírodním zákonům. Hruška je jedním z odborníků, kteří napsali otevřený dopis premiérovi a ministrům. Poukazují v něm na to, že rozsudek, který byl v kauze Bečva vynesen, není postavený na doložených reálných faktech a znepokojuje veřejnost v otázce důvěry ve spravedlivý právní stát. K jejich dopisu připojilo svůj podpis podle on-line verze přes 1100 lidí. Petici lidé podepisovali také na valašskomeziříčském náměstí. Žádají o přezkoumání dokumentů, postupu soudního znalce Jiřího Klicpery i státních zástupců, kteří případ dozorovali, také činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a vedení kriminální policie ve Zlínském kraji. Dořešit by se měla podle nich kompenzace škod, které byly způsobeny Českému rybářskému svazu v povodí Bečvy. jmk rot

Itálie zakázala prodej a výrobu masa kultivovaného v laboratoři, hrozí pokutami

Řím 16. listopadu (ČTK) - Italský parlament dnes schválil návrh zákona, který zakazuje výrobu a prodej umělého masa. Za porušení nařízení hrozí pokuty až 150.000 eur (téměř 3,7 milionu Kč), píše ekonomický deník Il Sole 24 Ore. Zákaz navrhl ministr zemědělství a potravinářské suverenity Francesco Lollobrigida, který je představitelem krajně pravicové strany Bratři Itálie a švagrem premiérky Giorgii Meloniové. Krok k definitivnímu schválení návrhu zákona dnes učinila Poslanecká sněmovna, když záměr už před několika měsíci schválil Senát. Pod hrozbou pokuty se mimo jiné zakazuje výroba, dovoz a prodej takzvaného umělého masa určeného pro konzumaci ze strany lidí a obdobných krmiv pro zvířata. Za porušení hrozí firmám pokuta až do deseti procent příjmů a do maximální výše 150.000 eur. Zákon také zakazuje názvy vegetariánských a veganských produktů, jež odkazují na jídla a produkty z masa. Z italských regálů tak budou muset zmizet rostlinné hamburgery či párky, které bylo dosud možné prodávat bez omezení. Podle navrhovatelů normy by takové názvy mohly klamat zákazníka. Zákon podporovaly svazy zemědělců, které by chtěly prosadit obdobný zákaz i na unijní úrovni. Vládní představitelé upozorňovali na možné, ale blíže nespecifikované negativní dopady na lidské zdraví. Proti normě naopak hlasovaly či se zdržely hlasování opoziční strany. Podle nich hrozí, že se v Itálii zastaví vývoj tohoto druhu produktů, který by se mohl stát v budoucnu důležitou součástí výroby potravin. U sídla parlamentu se před hlasováním stal incident, kdy šéf zemedělského svazu Coldiretti Ettore Prandini zaútočil na poslance liberální platformy +Europa Benedetta della Vedovu. Zasáhnout musela policie. Prandini později uvedl, že ho della Vedova a další jeho stoupenci vyprovokovali nápisy, které měly s sebou. "Pěstujete hloupost. Zákaz umělého masa jde proti vědě a proti Itálii," vzkázal poslanec na nápisu shromážděným zemědělcům. Ochránci práv zvířat tvrdí, že maso kultivované v laboratořích by mohlo tvořit výraznou alternativu intenzivním chovům a porážkám zvířat. Ekologové si od této výrobní metody mimo jiné slibují pokles emisí z produkce masa ze živých zvířat. jkh spr

Náměstek olomouckého hejtmana Zácha kvůli kauze ovlivňování zakázek rezignoval

Olomouc/Praha 15. listopadu (ČTK) - Náměstek olomouckého hejtmana Michal Zácha kvůli obvinění v kauze údajného ovlivňování zakázek na dopravní stavby v Olomouckém kraji rezignoval na svoji funkci i členství v ODS, ve které zastával post krajského předsedy. Stejný krok ve vztahu k ODS učinil i dosavadní člen olomoucké regionální rady ODS a podnikatel Robert Knobloch, který je také na seznamu obviněných a jako jediný skončil ve vazbě. Rezignaci Záchy a Knoblocha dnes po jednání regionální rady ODS ČTK potvrdil místopředseda regionálního sdružení a poslanec Martin Major. Policisté v souvislosti s údajným ovlivňováním dopravních zakázek v kraji v úterý obvinili 13 lidí, jsou mezi nimi politici i podnikatelé. Hejtman Josef Suchánek (STAN) dnes odpoledne novinářům po jednání koaliční rady kraje řekl, že od Záchy obdržel rezignační dopis na post v krajské samosprávě. Major večer ČTK řekl, že Zácha kromě členství v ODS rezignoval také na mandát krajského zastupitele a tím pádem i na pozici náměstka hejtmana. Podle Majora budou jednání krajské koalice dál pokračovat. Hovořit by se mělo i o personálních záležitostech po odchodu Záchy z krajského zastupitelstva a rady. Zástupci krajské koalice se dnes podle Suchánka také dohodli, že krajská rada v pondělí odvolá z funkce ředitele Správy silnic Olomouckého kraje (SSOK) Davida Štěpánka. "Budeme poté vybírat vhodného nástupce," dodal hejtman. Štěpánek byl podle informací ČTK v pondělí zadržen. Na seznamu obviněných je podle Deníku N spolu s bývalým ředitelem Petrem Foltýnkem a dalšími dvěma pracovníky z krajské správy silnic, nechybějí tam také čtyři přední zástupci stavebních firem. Podle hejtmanova náměstka Ivo Slavotínka (KDU-ČSL) se koalice musí zaměřit na prověření zadávání veřejných zakázek nejen ve Správě silnic Olomouckého kraje, ale i na hejtmanství. "V neposlední řadě musí kraj s péčí řádného hospodáře také usilovat o náhradu škody, protože kraji tímto kriminálním jednáním vznikla škoda," upozornil Slavotínek. Hejtmanství by se podle něj mělo připojit k požadavku na náhradu škody. Suchánek ČTK řekl, že výše škody, která nezákonným ovlivňováním zakázek vznikla Olomouckému kraji, zatím nebyla vyčíslena. Olomoucká ODS v úterý večer vyzvala Záchu i Knoblocha, aby rezignovali na veřejné funkce a pozastavili členství v ODS. Odchod Záchy z postu náměstka hejtmana oznámil hejtman Suchánek dnes odpoledne. Hejtmanův náměstek Dalibor Horák (ODS) na tiskové konferenci po jednání koaliční rady kraje dodal, že Záchu vyzvali i k tomu, aby rezignoval na své stranické funkce. Mluvčí strany Jakub Skyva v podvečer ČTK řekl, že může potvrdit, že Zácha rezignoval na volené funkce a současně na členství v ODS. Zástupci koalice Pirátů, STAN, Spojenců-Koalice pro Olomoucký kraj a ODS, která v kraji od voleb v roce 2020 vládne, budou dál jednat o tom, kdo bude mít po Záchovi na hejtmanství na starost dopravu a školství. Zácha se staral nejen o investice do dopravní infrastruktury, ale také o chod integrovaného dopravního systému. "Máme řešení, víme co s tím dělat a budeme se snažit, aby tento dopad, který je nemilý a který je v řešení, neovlivnil rychlost investičních akcí v oblasti dopravy," uvedl Suchánek. Piráti už v úterý oznámili, že je potřeba zvážit, zda by doprava a sport měly na krajském úřadu nadále spadat pod ODS. Podle Suchánka bude třeba tuto otázku doladit příští týden na dalším jednání zástupců koalice. "Předpokládám, že tam budeme schopni dojít k finální shodě," uvedl Suchánek. Dodal, že bude na ODS, s jakým návrhem na toto jednání přijde. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v pondělí zasahovali nejen na olomouckém krajském úřadě a přerovské radnici, kde má Zácha kancelář jako uvolněný radní, ale i ve stavebních firmách, na Správě silnic Olomouckého kraje a doma u obviněných. Policisté obvinili 13 lidí. Obviněni jsou z trestných činů, jako je zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, za pletichy v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, za přijetí úplatku, podplacení, podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle žalobců se trestné činnosti zúčastnili jako členové organizované zločinecké skupiny nebo v její prospěch. beh rem gcm

V kauze dopravních zakázek v Olomouckém kraji bylo obviněno 13 lidí

Olomouc 14. listopadu (ČTK) - Policisté obvinili v kauze nezákonného ovlivňování veřejných zakázek pro dopravní stavby v Olomouckém kraji 13 lidí. Většina z nich se trestných činů dopustila ve prospěch organizované zločinecké skupiny, uvedlo dnes na webu Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Dnes byli zadržení u výslechu. Obvinění je výsledkem pondělní razie detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na krajském úřadě, přerovské radnici či na Správě silnic Olomouckého kraje. Podle informací ČTK jsou mezi zadrženými politici i podnikatelé. Obviněni jsou z trestných činů, jako je zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, za pletichy v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, za přijetí úplatku, podplacení, podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. "Jedná se o trestné činy dílem dokonané a dílem ve stadiu pokusu. Většině obviněných je kladeno za vinu spáchání těchto trestných činů ve prospěch organizované zločinecké skupiny a rovněž i trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině," uvedl olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun. Při razii byl podle informací ČTK zadržen krajský náměstek, uvolněný přerovský radní a předseda regionálního sdružení ODS Michal Zácha, jehož kanceláře prohledávali policisté na krajském úřadu i na přerovské radnici. Jeho advokát Filip Seifert dnes ČTK prostřednictvím SMS vzkázal, že Zácha není zadržen. "Klient poskytl policii veškerou vyžádanou součinnost a předal veškeré požadované materiály, v termínu požadovaném policii vypověděl a není zadržen. Na žádost vyšetřujících orgánů nemůžeme k věci podat bližší informace," řekl ČTK Seifert. Zácha dnes odpoledne po propuštění přišel na krajský úřad, rezignaci zatím neoznámil. "Byl si tady pro nějaké věci a krátce jsme se potkali," řekl dnes ČTK hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN), podle kterého rezignace na post náměstka nebyla předmětem jejich rozhovoru. "To jsou věci, které budeme řešit v rámci schůzky, kterou jsem svolal," řekl Suchánek. Zástupci koaličních stran Piráti, STAN, Spojenci-Koalice pro Olomoucký kraj a ODS by se podle informací ČTK měli sejít ve středu. Piráti už dnes oznámili, že požadují Záchovu rezignaci na funkci náměstka. Mezi zadrženými je i člen regionální rady ODS Robert Knobloch, potvrdili ČTK členové strany. Podle informací ČTK právě v jeho případě zasahovali detektivové i mimo Olomoucký kraj - trvalé bydliště má v Jihočeském kraji. Mezi zadrženými jsou dva podnikatelé z menší stavební firmy, zjistila ČTK od advokátů. Detektivové zasahovali také na Správě silnic Olomouckého kraje (SSOK), která ročně investuje do oprav krajských silnic stovky milionů korun. Podle informací ČTK se zde zajímali také o jejího ředitele Davida Štěpánka, který dnes v práci nebyl k zastižení. Jeho kolegové přítomnost policie potvrdili, zda je ředitel mezi zadrženými, nepotvrdili ani nevyvrátili. Policisté z NCOZ se zajímali také o dokumentaci z olomoucké krajské správy ŘSD. "Ředitelství silnic a dálnic, správa Olomouc, byla oslovena policií s velmi konkrétními požadavky, ŘSD jí v plné koordinaci a kooperaci vydala požadované dokumenty. Nemám informace o tom, že by byl někdo zadržen či obviněn," řekl dnes ČTK mluvčí ŘSD JanRýdl. Zadávání veřejných zakázek v dopravě řešilo současné vedení kraje také v roce 2021 v souvislosti s informacemi z diáře tehdejšího šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka. Vedení kraje tehdy kvůli tomu zadalo externí forenzní audit u krajské správy silnic. Nezávislá kontrola zkoumala veřejné zakázky za období 2015 až 2020, kdy v kraji nejprve vládla ČSSD s KSČM a poté vítězné hnutí ANO s ODS a ČSSD. Na podzim 2020 se vlády ujala koalice Pirátů, STAN, Spojenců-Koalice pro Olomoucký kraj a ODS. Výsledky auditu krajský úřad nezveřejnil, kvůli kontrole ale tehdy padlo trestní oznámení. Krajská správa silnic po auditu upravila systém hledání dodavatelů zakázek, častěji zveřejňuje poptávky a oslovuje více firem. Upravila také vnitřní předpisy a řešila střet zájmů u několika zaměstnanců. Alena Horáková beh dr

Dodavatel solárních elektráren Alpha Solar systems je v insolvenci,dluží miliony

Brno 13. listopadu (ČTK) - Dodavatel solárních elektráren Alpha Solar systems z Brna je v insolvenci, dluží přinejmenším miliony korun. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN), podle kterých jsou kontakty na webu firmy nefunkční a majitel společnosti Petr Nečas nereaguje na telefonáty, SMS ani e-maily. Insolvenční návrh na Alpha Solar systems podala firma Dratel, která jí dodávala materiál, školila dělníky a sama i některé elektrárny klientům Alpha Solar systems instalovala. Podle informací Dratelu v insolvenčním rejstříku vybrala Alpha Solar systems od klientů zálohy v řádu desítek milionů korun. Firmě Dratel dluží Alpha Solar systems asi 4,2 milionu. "Jednu dobu od nás odebírali až 70 rozvaděčů měsíčně, zlom ale přišel letos na jaře, kdy kvůli poklesu cen elektřiny a krachu společnosti Malina opadla poptávka. Od té doby chtěli odkládat splatnost faktur, až přestali platit úplně. Spolupráci jsem s nimi ukončil v srpnu," řekl HN jednatel Dratelu Jiří Hájek. "Nejen nás, ale i další dodavatele nebo montéry dostali do finančních problémů. V srpnu jsem si musel vzít kontokorent, abychom vůbec přežili," dodal Hájek. Jediným majitelem Alpha Solar systems je nyní podle obchodního rejstříku třiapadesátiletý Petr Nečas z Brna. Předtím byl však podle HN jednatelem a třetinovým vlastníkem podniku až do letošního července i syn Petra Nečase, třicetiletý Adam Nečas. Majitel firmy podle deníku nereagoval na telefonáty, SMS ani dotazy e-mailem a kontakt na stránkách podniku není dostupný. Na webu VašeStížnosti.cz, které provozuje spotřebitelská organizace dTest, je aktuálně na Alpha Solar systems šest stížností. Lidé uvádějí, že firmě zaplatili stovky tisíc korun na zálohách, ale solární panely dosud nemají. Firma jim údajně nevrací zálohy a vůbec nereaguje na dotazy, nebo jen sporadicky odpovídá, že peníze vrátí nebo že elektrárnu ještě nainstaluje. V září na svém webu varoval před jednáním Alpha Solar systems Státní fond životního prostředí (SFŽP). Upozornil i na firmu Národní dotační centrum, ve které je jednatelem podle obchodního rejstříku již zmíněný Adam Nečas, syn vlastníka Alpha Solar systems. "Subjekty záměrně vyvolávají v zájemcích o dotace (na solární elektrárny, pozn. red.) klamný dojem, že jsou oprávněny jako zástupci Státního fondu životního prostředí ČR nabízet podporu z programu pro nízkopříjmové domácnosti Nová zelená úsporám Light," napsal tehdy fond. Podle SFŽP ale tyto firmy nepatří mezi registrované poradce programu NZÚ Light a ve svých materiálech zneužívaly logo fondu. Letos v květnu už skončil v insolvenci dodavatel fotovoltaických elektráren Energetický holding Malina. V insolvenčním návrhu tehdy uvedl, že má závazky za 1,4 miliardy. V červnu oznámil, že má rozpracováno 1500 zakázek, které hodlá dokončit. U dalších 2200 projektů práce nezahájil. V říjnu věřitelé povolili reorganizaci firmy, jejímž hlavním bodem má být podle dřívějších informací vstup čínského investora. Od června je v insolvenci také ostravská firma FG Energy, která se zabývá instalacemi fotovoltaických zařízení. Insolvenční návrh na ni podalo několik věřitelů, od nichž si firma nechala zaplatit zálohy, ale elektrárny jim nedodala. ver kš

Umělá inteligence má uplatnění v evropské justici, třeba při anonymizaci

Brno 13. listopadu (ČTK) - Nástroje umělé inteligence (AI) postupně nacházejí širší uplatnění v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI například k anonymizaci rozsudků, tedy odstranění osobních údajů před zveřejněním. Jinde slouží k rešerším a právnímu výzkumu nebo vylepšenému vyhledávání v soudních databázích. Umělá inteligence byla jedním z témat letošního Kolokvia Sítě předsedů nejvyšších soudů členských států EU, které se konalo od čtvrtka do soboty ve Vídni. O výsledcích informoval v tiskové zprávě český Nejvyšší soud. Informaci o využití prostředků umělé inteligence v soudních systémech členských států podal ve Vídni předseda irského Nejvyššího soudu Donal O'Donnell. Uvedl, že francouzský Kasační soud využívá k anonymizaci okolo dvou milionů rozsudků ročně softwarový nástroj, který je schopen dotvářet si algoritmus pro úpravu nejen rozhodnutí Kasačního soudu, ale také odvolacích soudů. Další možnosti uplatnění nachází umělá inteligence v různých zemích třeba při vydávání platebních rozkazů, přepisu mluveného slova do psaného textu, překládání rozhodnutí do jiných jazyků nebo vytváření návrhů určitých typů soudních rozhodnutí. Potenciál pro soudy je podle O'Donnella obrovský. Síť předsedů nejvyšších soudů členských států EU vznikla v roce 2004. Mezi přidružené členy patří Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Spojené království. Pozorovatelský status má Albánie a Černá Hora, od loňského roku Ukrajina, letos získalo pozorovatelský status Srbsko. Kolokvium se loni konalo v Brně, letos ve Vídni. Novým předsedou se stal Anders Eka ze švédského Nejvyššího soudu, místopředsednický post obhájil Petr Angyalossy z Česka. tmd dr

Podvodníci podle policie obrali seniorku z Bratislavy o rekordních 275.900 eur

Bratislava 10. listopadu (zpravodaj ČTK) - O 275.900 eur (6,8 milionu korun) připravili během tří týdnů neznámí podvodníci seniorku z Bratislavy. Většinu této částky od ní vylákali telefonicky a část peněz vybrali z bankomatu v Praze pomocí platební karty, kterou jim žena poskytla. Informovala o tom dnes slovenská policie, která způsobenou škodu označila za rekordní při tomto typu podvodů. Třiasedmdesátiletou ženu nejprve telefonicky oslovil neznámý muž, který se představil jako přítel její příbuzné. Seniorce řekl, že je ve velké finanční a časové tísni, a proto potřebuje půjčit co nejvíce peněz. Bratislavanka pak vybrala ze svého účtu 24.000 eur (589.300 Kč) a muži tuto částku odevzdala. Podvodník ji pak podle policie opakovaně kontaktoval a žádal další peníze, tentokráte na investice do zlata. Seniorka mu postupně předala dalších dohromady 232.000 eur (5,7 milionu korun) v hotovosti. Do tašky s penězi vložila také platební kartu a ověřovací PIN kód ke kartě, prostřednictvím které pak podvodníci vybrali z bankomatů v Praze dalších 19.900 eur (488.600 korun). Policie uvedla, že podvodník během 22 dnů telefonicky kontaktoval seniorku dohromady stošedesátkrát. Policisté zahájili stíhání pro podezření z podvodu. Už v minulosti slovenská policie opakovaně upozorňovala na případy, kdy se podvodníci s vymyšlenými příběhy snaží od lidí vylákat peníze. Varovala také před jinými typy podvodů, a to v souvislosti s poskytováním údajů o platební kartě nebo přístupových kódů do elektronického bankovnictví. Adrian Bobok jrm

Šéfové Mossadu a CIA se setkali s katarským premiérem kvůli dohodě o rukojmích

Reuters 9. listopadu (ČTK) - Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea a katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání dnes v Dauhá projednávali parametry dohody o propuštění rukojmích, které ozbrojenci z Hamásu unesli při útoku ze 7. října na Izrael. Řešili také humanitární pauzu v izraelském bombardování Pásma Gazy, které Izrael podniká v reakci za masakr 1400 lidí. Agentuře Reuters to sdělil její informovaný zdroj. Výhodou trojstranného setkání bylo, že se všechny tři strany sešly u jednoho stolu v reálném čase, aby se proces urychlil, uvedl zdroj. Součástí rozhovorů byla podle něj také diskuse o povolení dovozu pohonných hmot do Gazy, které by sloužily k humanitárním účelům. Provoz na hraničním přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy byl obnoven 21. října, nefunguje však každý den a obyvatelé Pásma Gazy podle humanitárních organizací pomoc zoufale potřebují. Přes přechod dosud přejelo více než 560 nákladních vozů s pomocí. Dodávky ale neobsahovaly pohonné hmoty neboť Izrael tvrdí, že by se jich mohl zmocnit Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně prohlásil, že nepřistoupí k humanitárnímu příměří nebo pauzám, dokud Hamás nepropustí rukojmí, které unesl 7. října. Hamás podle odhadů Bílého domu drží asi 180 rukojmích, dalších 40 Palestinský islámský džihád a zbytek další radikální organizace v Pásmu Gazy. Rozhovory se týkaly propuštění deseti až 15 rukojmích výměnou za jednodenní či dvoudenní humanitární přestávku ve válce, řekl zdroj Reuters. Výsledek jednání v Kataru, kde sídlí několik politických vůdců Hamásu, však nebyl jasný, podotkl Reuters. Katarští představitelé vedou snahy o zprostředkování dohody mezi Hamásem a izraelskými představiteli o propuštění rukojmích již od počátku konfliktu. Jeruzalémské brigády, ozbrojené křídlo islámského džihádu, dnes podle agentury AFP zveřejnily video s dvěma izraelskými rukojmími, ženou a chlapcem, které jsou prý připravené propustit, jakmile budou platit "příslušná opatření". Není jasné, zda opatřeními měl mluvčí Jeruzalémských brigád na mysli dočasnou pauzu v bojích nebo jiné okolnosti. Při izraelském ostřelování Pásma Gazy zemřelo od 7. října přes 10.800 Palestinců, včetně více než 4400 dětí, uvedly ve dnes úřady spravované hnutím Hamás. Tyto údaje z válečné zóny nelze nezávisle ověřit. vdv ban jd

Mosad: V Brazílii zadrželi dva podezřelé z přípravy teroristického útoku na židy

Brasília/Tel Aviv 8. listopadu (ČTK) - Brazilská policie dnes oznámila, že zadržela dvě osoby podezřelé z přípravy teroristických činů a verbování pro teroristickou organizaci. Izraelská zpravodajská služba Mosad uvedla, že šlo o teroristickou buňku libanonského hnutí Hizballáh a že se na operaci podílela. Cílem měly být podle Mosadu židovské komunity v Brazílii, uvedly zahraniční tiskové agentury. "Brazilské bezpečnostní služby spolu s Mosadem a dalšími zahraničními bezpečnostními a pořádkovými agenturami zmařily teroristický útok v Brazílii, který naplánovala teroristická organizace Hizballáh, kterou řídí a financuje íránský režim," uvedl Mosad. "Teroristickou buňku... používal Hizballáh s cílem zaútočit na izraelské a židovské cíle v Brazílii, dodala izraelská rozvědka. Brazilská policie vydala dva předběžné zatykače a jedenáct příkazů k prohlídce a zabavení majetku ve státech Minas Gerais a Sao Paulo a ve federálním distriktu hlavního města Brasília. Za nábor a přípravu teroristických činů hrozí v případě odsouzení až 15,5 roku vězení, uvedla policie. Brazílie požádala Interpol o zadržení dvou lidí s dvojím brazilsko-libanonským občanstvím. Podle informací Brasílie se právě nacházejí na území Libanonu, uvedla podle agentury AFP brazilská televize TV Globo. Ústřední organizace židovských obcí v Brazílii CONIB vyjádřila na platformě X "velké znepokojení". "Terorismus ve všech svých formách musí být potírán a odmítnut celou brazilskou společností," uvedla organizace. Brazilská židovská obec má asi 107.000 členů a je tak druhá největší v Jižní Americe po Argentině, kde žije na 250.000 židů, píše AFP. V Jižní Americe ale také žijí miliony občanů se syrskými a libanonskými kořeny. Podle informací zpravodajských služeb je již více než 30 let Hizballáh velmi aktivní zejména v trojmezí Paraguaye, Argentiny a Brazílie, píše agentura DPA. Stejně jako Hamás, který vládne v Pásmu Gazy, je Hizballáh spojencem Íránu, který považuje Izrael za svého úhlavního nepřítele. Od začátku války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy se izraelská armáda opakovaně střetává na libanonské hranici i s Hizballáhem. lsa irl

Ivanka Trumpová u soudu vypovídala o stamilionových půjčkách Trump Organization

New York 8. listopadu (ČTK) - Dcera bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka dnes vypovídala před newyorským soudem v občanskoprávním procesu, v němž exprezident čelí obvinění z podvodných podnikatelských aktivit. Trumpovi a jeho firmě Trump Organization hrozí stamilionová pokuta a doživotní zákaz podnikání ve státě New York, informovala americká média. Ivanka Trumpová se v rodinné firmě Trump Organization starala o zajišťování půjček a pojištění k dalším investicím, tedy o záležitosti, o kterých soud již rozhodl, že je Trump činil podvodně, když nadhodnocoval svůj majetek, aby v očích bank a pojišťoven působil věrohodněji. Trumpová uvedla, že pro otcovu společnost nepracovala od ledna 2017. Při dnešním slyšení vyšlo najevo, že Trumpová ve své době v Trump Organization osobně vyjednala půjčku 125 milionů dolarů (asi 2,8 miliardy korun) od Deutsche Bank ke koupi golfového resortu Doral nedaleko Miami, napsali reportéři stanice CNN ze soudní síně. Za úvěr se musel v roce 2012 Trump osobně zaručit a jednou z podmínek poskytnutí půjčky bylo, že Trump bude každý rok udržovat likvidní prostředky v hodnotě 50 milionů dolarů (asi 1,15 miliardy korun) a jeho majetek bude přesahovat 2,5 miliardy dolarů (asi 57 miliard korun). Státní zástupce Louis Solomon se dnes snažil dokázat, že Trumpová osobně navrhla, že bance poskytne jako důkaz naplnění podmínek finanční výkazy Trump Organization, tedy dokumenty, o nichž obžaloba tvrdí, že Trump falšoval. Trumpová popřela, že by věděla o tom, že z finančního výkazu v červnu 2011 vyplývalo, že celková hodnota jmění jejího otce byla 4,2 miliardy dolarů (asi 96,5 miliard korun), uvedla stanice CBS. "Nevzpomínám si" nebo "na to si nepamatuji" bylo podle médií nejčastější odpovědí Trumpové na dotazy ohledně dokumentů a e-mailů z roku 2011, kdy s Deutsche Bank jednala o půjčce pro golfový resort Doral. Z dokumentů předložených obžalobou vyplývá, že Trumpová hrála roli ve financování nákupu nemovitosti, ze které se později stal Trumpův luxusní hotel ve Washingtonu, uvedl list The New York Times (NYT). Oproti svému otci, který vypovídal v pondělí, bylo podle něj její vystupování před soudem klidnější. Soudce Arthur Engoron už dříve rozhodl, že Trump Organization podváděla banky a pojišťovny zveličováním svého majetku, a to podle prokuratury o asi dvě miliardy dolarů (téměř 46 miliard korun), což firmě umožnilo zbohatnout o asi 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun). Nyní zbývá určit, zda Trump a jeho firma porušili newyorské zákony a případný trest. V procesu nefiguruje porota, verdikt je tak zcela na Engoronovi. Na rozdíl od jiných Trumpových kauz mu v této nehrozí trest odnětí svobody. Kromě výše případného trestu soudce rozhodne o šesti dalších tvrzeních prokuratury v čele s newyorskou generální státní zástupkyní Letitiou Jamesovou, která se mimo jiné snaží prokázat, že Trump se dopustil pojišťovacího podvodu, falšoval obchodní záznamy a účetní závěrky a další delikty ve své podnikatelské činnosti připravoval. Z Trumpovy rodiny je 42letá Ivanka už čtvrtým a posledním svědkem obžaloby, na rozdíl od svého otce a dvou bratrů je však pouze svědkyní, ne obžalovanou. Na seznamu svědků obhajoby již nefiguruje, a zástupci státu měli tak dnes poslední možnost ji v soudní síni pod přísahou vyzpovídat. "Bude se snažit se od (Trump Organization) distancovat, z faktů však bohužel vyjde najevo, že vskutku byla velmi zainteresovaná," poznamenala před začátkem dnešního slyšení prokurátorka Jamesová. Proti předvolání své "skvělé a nádherné" dcery se v příspěvku na své síti Truth Social ostře ohradil Donald Trump. Jamesovou opět označil za "zkorumpovanou a rasistickou" a proces považuje za "vměšování do voleb". Trump své četné právní potíže opakovaně spojuje s údajnou snahou o diskreditaci jeho osoby před prezidentskými volbami v příštím roce, v nichž se chce ucházet o znovuzvolení. Advokáti Ivanky Trumpové se zasazovali o to, aby dnes nemusela vypovídat pod přísahou, soudce Engoron dal nicméně za pravdu státnímu zastupitelství, podle kterého byla s Trump Organization "finančně i profesně" provázaná. "Společnost zařídila pojištění pro ni i její podnikání, stará se o zaměstnance její domácnosti i o účty na kreditní kartě, pronajímá jí byt a platí její právní výdaje," cituje list The Hill argumenty státního zastupitelství. vdv jrm

Robot v Jižní Koreji rozdrtil muže, kterého si spletl s krabicí

Soul 8. listopadu (ČTK) - Robot v jihokorejské továrně rozdrtil muže, kterého nedokázal odlišit od beden, s nimiž manipuloval. Obětí se stal zaměstnanec firmy na výrobu robotů, který přijel zkontrolovat robotickou paži sestrojenou pro továrnu třídící a zpracovávající papriky. Robot si ho spletl s krabicí zeleniny, přitiskl jeho tělo k posuvnému pásu a rozdrtil mu hrudník a obličej. Muž byl převezen do nemocnice, kde zraněním podlehl, informoval dnes zpravodajský server BBC News. Robotická paže byla sestrojena ke zvedání krabic s paprikami a jejich přenášení na palety. Muž kontroloval, jak fungují senzory robota před jeho dnešním zkušebním uvedením do provozu. Robot měl být původně zkušebně zapojen už v pondělí, ale spuštění bylo odloženo právě kvůli problémům se senzory. Zaměstnanec robotické firmy je kontroloval dlouho do noci, kdy došlo k neštěstí. V březnu utrpěl vážná zranění padesátiletý Jihokorejec, kterého při práci v závodě na výrobu automobilových součástek zachytil a uvěznil robot, připomněla BBC. dk jrm

BBC: Jak zubař z Gazy evakuoval sousedy díky telefonátům od izraelské rozvědky

Gaza 8. listopadu (ČTK/BBC) - Čtyřicetiletý zubař Mahmúd Šahín obdržel za úsvitu telefonát. Byl čtvrtek 19. října kolem půl sedmé ráno a Izrael bombardoval Gazu už 12 dní v kuse. Stál ve svém třípokojovém bytě ve středostavovské oblasti Zahra na severu Pásma Gazy. Až dosud se ho nálety téměř nedotkly. Slyšel, jak venku sílí hluk. Lidé křičeli. Když vyšel ven, rozsvítil se mu telefon. Byl to hovor ze soukromého čísla. "Volám vám z izraelské rozvědky," řekl podle Mahmúda muž na lince. Ten hovor trval déle než hodinu a byl to nejděsivější hovor v jeho životě, napsala BBC. Hlas oslovil Mahmúda celým jménem a mluvil bezchybnou arabštinou. "Řekl mi, že chce bombardovat tři výškové budovy a nařídil mi, abych evakuoval okolí," uvedl. Utřídil si myšlenky a řekl muži, který se představil jako Abú Chálid, aby nezavěšoval telefon. Říká, že netuší, proč byl pro tento úkol vybrán právě on. Toho dne však udělal vše pro to, aby zajistil bezpečnost své komunity. Mahmúd nemohl muži uvěřit. Lidé kolem něj ho varovali, že hovor může být falešný. Požádal proto hlas v telefonu o varovný výstřel, který by dokázal, že jde o skutečnost. Přišel zdánlivě odnikud, a proto požádal ještě o jeden, který krátce poté zazněl. Teď, když Mahmúd věděl, že je to skutečné, snažil se zdržovat a požádal muže o trpělivost. Muž řekl, že dá Mahmúdovi čas, prý nechce, aby někdo zemřel. Toho rána se do ulic vyhrnuly stovky lidí. Obyvatelé tohoto obvykle poklidného sousedství křičeli a utíkali, někteří z nich měli na sobě pyžama nebo modlitební oděvy. Mahmúd nechápal, proč se jeho sousedství stalo terčem útoku. "Snažil jsem se mu ze všech sil zabránit," řekl a dodal, že se na to muže zeptal. "Jsou věci, které my vidíme a vy je nevidíte," odvětil hlas v telefonu. Když byly prostory kolem budov vylidněné, muž Mahmúdovi oznámil, že bombardování začne. Mahmúd zíral na tři věžáky, které sousedily s jeho bytovým domem. Pak byl jeden z nich vybombardován. "Tohle je ta budova, kterou chceme, držte se dál," řekl podle Mahmúda muž do telefonu, když budova spadla. Pak byly zničeny další dva bloky. Když bombardování ustalo, Mahmúd si vzpomíná, jak mu hlas řekl: "Skončili jsme, můžete se vrátit." Mahmúd nechápal, čeho byl právě svědkem. V této oblasti žil 15 let, provozoval zde rušnou zubní praxi a vychovával své děti. Později toho dne Mahmúd ve svém bytě právě dokončil noční modlitbu, když na svém telefonu uviděl zmeškaný hovor ze soukromého čísla. Srdce se mu sevřelo. "Okamžitě jsem pochopil, že zahájí evakuaci a bombardování, ale nevěděl jsem, co bude cílem. Myslel jsem si, že to může být můj dům, že to může být dům vedle mě," říká. Brzy mu opět zazvonil telefon. Na lince byl jiný muž, který se představil jako Daúd. Řekl, že si po událostech z rána uvědomili, že Mahmúd je "moudrý muž", a proto mu znovu volají. Mahmúda znervózňovala míra podrobností, které měl muž o jeho životě, důvěrný způsob, jakým ho muž oslovoval a jak se zmiňoval o jménu jeho syna. Muž mu údajně řekl, že tu noc budou zničeny další budovy a zubař bude muset znovu nařídit sousedům, aby se evakuovali. V tu chvíli byla Zahra z velké části ve tmě. Obyvatelé říkali, že vypadla elektřina a museli si svítit telefony a baterkami. Někteří si při odchodu z domů stihli vzít předem zabalené tašky s věcmi, jako je náhradní oblečení, voda, telefony a lékárničky. Jiní ne. Mahmúd se dál snažil získat co nejvíce času a mluvil s mužem, dokud všichni neopustili oblast a nenasedli do svých aut, pokud chtěli odjet. Tři budovy byly zničeny. Zatímco Mahmúd sledoval zkázu, muž v telefonu řekl, že budou vybombardovány ještě tři budovy a pak se obyvatelé budou moci vrátit. Náhle však přišla změna rozkazů. Muž mu údajně řekl, že budou bombardovat celou řadu obytných domů na východní straně ulice. Jednalo se o více než 20 věžáků a stovky domů. Mahmúd řekl, že to, čeho byl on a jeho sousedé té noci svědky, bylo "úplné zničení budov", kdy byly obytné bloky jeden po druhém srovnány se zemí. "Byla to velmi těžká noc pro všechny obyvatele Zahry," dodal. V jednu chvíli se Mahmúda hlas v telefonu zeptal, kolik mu zbývá baterie. Měl 15 procent. Řekl mu, ať zavěsí, aby ji uchoval, a že mu znovu zavolá. Následovaly časté telefonáty. "Volali mi, aby mi řekli: 'Teď budeme bombardovat další budovu, teď budeme bombardovat další. Budeme volat, dokud neskončíme,'" říká Mahmúd. Mahmúd a muž, který si říkal Daúd, spolu mluvili, dokud ulice neutichly. Pak hovory náhle ustaly bez dalších instrukcí pro obyvatele Zahry. V následujících hodinách a dnech se komunita, stejně jako mnoho dalších v Gaze, rozpadla. "Dokonce i pro lidi, jejichž domy ještě stály, nezbyly žádné služby, kanalizace je poškozená, není tam pekárna, supermarket, voda, elektřina," řekl Mahmúd. Jeho blok nebyl zničen, i když byl vážně poškozen. Čtvrť, kde si během 15 let vybudoval zubní praxi a stal se oporou komunity, je nyní pryč. V Zahře po něm nezbylo nic. Odvezl svou rodinu do jiné oblasti Gazy, kde bydlí v domě svého přítele, který je přeplněný lidmi. Předpokládá se, že díky Mahmúdovu úsilí nikdo z jeho sousedů toho dne nezemřel. Jeho vyprávění však odhalilo paniku a úzkost palestinské komunity, která sledovala, jak jejich domovy a vše, co měli rádi, kolem nich exploduje. Izraelská armáda během současného konfliktu občas telefonuje obyvatelům Gazy, aby je varovala před nálety. BBC nemůže nezávisle ověřit obsah hovorů, o kterém s ní Mahmúd mluvil. Podrobnosti se však shodují s údaji v komunitní skupině na facebooku z daného dne i se satelitními snímky před a po bombardování. Izraelská armáda tvrdí, že zasahuje vojenské cíle a tyto akce podléhají "příslušným ustanovením mezinárodního práva". ban mka

Žena uvěřila podvodníkům a peníze vložila do bitcoimatu, přišla tak o 5,5 mil.Kč

Praha 8. listopadu (ČTK) - Zhruba o 5,5 milionu korun přišla 78letá žena, která se v uplynulých měsících nechala oklamat falešnými bankovními úředníky a peníze vložila do bitcoinmatu. Podle kriminalistů žena uvěřila historce o tom, že její peníze na bankovním účtu jsou v ohrožení a ochránit je může tím, že je vybere a pošle přes automat na kryptoměnu do centrály, která jí vytvoří reverzní účty. Ty prověří bankéř a následně jí peníze vrátí na původní účet i s úroky. Kriminalisté případ prověřují pro podezření z podvodu, za což pachatelům v případě dopadení a odsouzení hrozí až osm let za mřížemi. Na policejním webu to dnes uvedl mluvčí Jan Rybanský. Je to podle něj několikátý případ takového podvodného vylákání peněz, přičemž prevencí je v těchto případech ukončit podezřelé telefonické hovory, dál nekomunikovat a informace si ověřit ve svém peněžním ústavu. "Bohužel stále se najdou poškození, kteří podvodníkům uvěří a nenávratně pošlou všechny své životní úspory do neznáma prostřednictvím bitcoinmatu. Zaměstnanci v bankovnictví prostřednictvím mobilních aplikací nekomunikují, stejně tak nikdy nepožadují provést takovéto transakce, tedy aby kdokoli zrušil účet a vybrané peníze kamsi odeslal," zdůraznil mluvčí. Ženu, která vložila do bitcoinmatu téměř 5,5 milionu korun, původně kontaktovala falešná bankovní úřednice z Liberce kvůli čtvrtmilionovému úvěru, který si prý chtěla vzít a kvůli kterému měla být i osobně na pobočce v Liberci. Falešná úřednice dodala, že v listinách vidí i další její žádost o úvěr, tentokrát na pobočce v Teplicích z konce září, a podložila to jménem, příjmení i číslem občanského průkazu, které měla poškozená při úvěrech uvést. Současně doplnila, že pokud žena nikde nebyla, tak jde o trestný čin. Žena uvěřila volající stejně jako údajnému pracovníkovi bezpečnostního oddělení banky, který jí volal krátce poté. Řekl jí, že jde o zneužití bezpečnostních údajů, ale pomůže jí, aby o peníze nepřišla, a poradil jí, aby si kvůli komunikaci nainstalovala do telefonu aplikaci Viber. Po chvíli volal ženě ze stejného čísla jiný muž se zdůvodněním, že ten předchozí se musí věnovat jiné zákaznici se stejným problémem, a navrhl jí dvě možnosti. "Buď si zablokuje účty, ale odblokování muže trvat sedm měsíců až sedm let, než se to všechno vyřeší, nebo vybere všechny peníze a bude je posílat přes bitcoinmat do centrály, která za tímto účelem vytvoří reverzní účty na poškozenou. Žena uvěřila potřetí, a protože bez peněz být nemohla, vybrala si raději druhou možnost," popsal podvod mluvčí. Doplnil, že v dalších dnech žena odeslala přes bitcoinmat peníze. Telefonicky jí při tom instruoval druhý volající podvodník, a když žena překročila finanční limit pro vkládání do automatu, nasměroval ji k dalšímu v jiné části Prahy, dodal mluvčí. ktp ptd

Venezuela uspořádá referendum o území sousední Guyany, o něž vede staletý spor

Caracas/Georgetown 8. listopadu (ČTK) - Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro trvá na uspořádání referenda, které vyhlásila jeho vláda na 3. prosince a v němž se mají Venezuelané vyjádřit k tomu, zda chtějí, aby část území sousední Guyany připadla venezuelské správě. Jde o region Esequibo, který má bohatá ložiska ropy a nerostů a který si Venezuela nárokuje více než 100 let. Minulý týden guyanská vláda podala proti pořádání referenda ve Venezuele o této otázce stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ). Informovala o tom dnes agentura AFP. "Říkám Guyaně a těm, kteří mají dobré uši .. Referendum se bude konat 3. prosince. Ať přijde déšť, vítr nebo bouře, naši lidé rozhodnou o své budoucnosti suverénním a demokratickým způsobem," prohlásil Maduro v Caracasu. Reagoval tak mimo jiné na vyjádření guyanského premiéra Marka Phillipse, který v pondělí prohlásil, že čas pro jednání s Venezuelou o této otázce vypršel a že spor rozhodne ICJ. Venezuelská vláda v pondělí zahájila kampaň před tímto referendem. Tamní opozice se podle stanice Hlas Ameriky ještě nevyjádřila, zda se hlasování zúčastní. Nicméně už zpochybnila legitimitu plebiscitu a uvedla také, že Madurova vláda se rozdmýcháním tohoto sporu s Guyanou snaží rozptýlit pozornost voličů před prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. "Nadešel čas odložit všechny vnitřní spory a spojit se za jednu věc ve jménu naší vlasti," prohlásil v pondělí předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez z vládní socialistické strany. Esequibo (též Essequibo či Guayana Esequiba) je území o rozloze asi 160.000 kilometrů čtverečních, na němž žije na 125.000 lidí. Guyana má rozlohu 214.970 kilometrů čtverečních a celkem na 800.000 obyvatel. Toto území patří Guyaně od roku 1899, kdy ale byla ještě Guyana anglickou kolonií. Když v roce 1966 získala nezávislost, Venezuela si část Esequiba začala nárokovat u mezinárodních soudů. Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu nalezena ropa a zemní plyn. Referendum na 3. prosince vyhlásila venezuelská vláda poté, co Guyana v srpnu zahájila výběrová řízení stran těžby ropy. Venezuelané mají odpovídat na pět otázek, mimo jiné, zda chtějí odmítnout výsledek arbitráže z roku 1899. Ten stanovil současnou hranici mezi Guyanou a Venezuelou. V plebiscitu mají Venezuelané také říci, zda souhlasí s "vytvořením státu Guayana Esequiba", v němž by lidé dostali venezuelské občanství a "komplexně by se o ně starala" venezuelská vláda. Guayna minulý týden požádala u ICJ v Haagu, aby pozastavil venezuelské referendum. Soud má o této věci jednat 14. listopadu, uvedla dnes AFP. nob mka

Při nákupu kryptoměn lze z nedbalosti spáchat praní špinavých peněz

Praha 7. listopadu (ČTK) - Při nákupu a prodeji kryptoměn se lze z nedbalosti dopustit trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy praní špinavých peněz. Člověk se tak může vystavit nejen nebezpečí trestního stíhání, ale i uznání viny a uložení trestu u soudu. Dnes před tím v tiskové zprávě varoval mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Upozornil, že jeho instituce se s podobnými případy setkává stále častěji. Cimbala popsal, že pachatel, který potřebuje zlegalizovat peníze, volá náhodným lidem. Případně lidem, které si vytipoval na základě jejich amatérského nákupu či prodeje kryptoměn. Tvrdí jim, že vyhráli v soutěži, že získali nečekaný výnos při obchodování s kryptoměnami nebo že mohou získat provizi, jestliže zprostředkují další obchody s kryptoměnami. Následně po nich žádá, aby mu umožnili vzdálený přístup k počítači či mobilnímu telefonu s internetovým bankovnictvím. Za aktivní pomoci volaných lidí jim připíše na účet kryptoměny a umožní jim, aby s nimi nakládali - například je převáděli v rámci elektronických peněženek. Poté si pachatel kryptoměny převede zpět. "Pokud volaný umožní dispozici se svým internetovým bankovnictvím, aktivně volajícímu pomáhá, plní jeho pokyny - zasílá mu potvrzovací kódy, nakupuje kryptoměny, registruje se na platformách umožňujících obchodování s kryptoměnami, neověřuje si původ přijatých finančních prostředků a tyto následně zobchodovává za kryptoměny atd. - může svým jednáním spáchat trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti," konstatoval Cimbala. Státní zástupce podotkl, že takovým volaným lidem chybí základní opatrnost a že je neznalost zákona neomlouvá. I pokud spáchání trestného činu neplánovali, ale bez logického a věrohodného důvodu fakticky umožnili zastření původu věci pocházející z trestné činnosti, mohou je soudy potrestat. Státní zastupitelství proto vyzvalo veřejnost, aby ke správě svých bankovních účtů přistupovala se zvýšenou opatrností, aby neumožňovala vzdálenou správu svých počítačů a telefonů nedůvěryhodným lidem a aby nevěřila legendám o výhrách v soutěžích, jichž se neúčastnila. Za nedbalostní legalizaci výnosů z trestné činnosti hrozí až roční vězení, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. U věcí pocházejících ze zvlášť závažného zločinu nebo u hodnot velkého rozsahu mohou soudy ukládat až pětileté odnětí svobody. tep rot

Index kyberbezpečnosti: Opatrnost Čechů v on-line prostoru bank mírně klesla

Praha 7. listopadu (ČTK) - Opatrnost Čechů v bankovním on-line prostoru se nepatrně snížila. Index kyberbezpečnosti letos dosáhl 66 procent, o jeden bod méně než loni. Letos kyberprostor čelí většímu počtu útoků. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který dnes představila Česká bankovní asociace a výzkumná agentura Ipsos. Nejlepšího výsledku dosáhl index na začátku sledování v roce 2021, a to 68 bodů. Veřejnost v té době čelila nižšímu počtu útoků, podle statistik policie zhruba o polovinu proti letošnímu roku. Letos dosahovali lidé se základním vzděláním v průměru 64 bodů, zatímco lidé s maturitou měli průměrně 68 bodů. S nějakou formou podvodu takzvaných e-šmejdů se setkala více než polovina Čechů. Pětina zná ve svém okolí někoho, kdo se stal obětí dokončeného útoku. Loni to byla zhruba třetina lidí. Nejčastěji se setkali s útokem ve formě e-mailů, které slibují velkou výhru v soutěži nebo dědictví od vzdáleného příbuzného, další e-maily vypadají jako zásilka od přepravní společnosti či jako zpráva od banky. Téměř desetina se setkala s telefonátem, ve kterém se podvodník vydával za bankéře. V polovině případů, kdy lidé přišli o peníze, šlo o částky do 5000 korun. Jenom letos se s nějakou formou hackerského útoku potýkala čtvrtina Čechů. Necelá polovina po zkušenostech s kyberútokem přijala bezpečnostní opatření. Nejčastějším krokem byla změna hesla nebo aktivování dvoufázového ověření. "Naprostá většina Čechů tvrdí, že by v případě, kdy by po nich chtěl domnělý bankéř telefonicky údaje k platební kartě, tyto údaje neposkytla. Čtyři procenta populace by však takovéto údaje sdělily, což v absolutních číslech může znamenat potenciální obrovské škody na majetcích podvedených lidí,“ uvedl specialista agentury Ipsos pro finanční trhy Michal Straka. Dvě třetiny lidí používají pro internetové či mobilní bankovnictví vlastní silná hesla. Podobná situace je i u platebních aplikací a hlavního e-mailu. Přístupové údaje do bankovnictví si kolem 70 procent lidí pamatuje, dvě procenta z dotázaných mají hesla uložená v mobilním telefonu. Více než polovina Čechů používá stejné heslo pro několik aplikací, pro důležité účty mají odlišná speciální hesla. Třetina lidí si hesla z bezpečnostních důvodů mění alespoň jednou ročně. Banky, spořitelny nebo pojišťovny jsou považovány za nejbezpečnější v ochraně před únikem dat. Důvěřuje jim polovina lidí. Proti tomu státní správu vnímá za bezpečnou jedna pětina Čechů. Nejnižší důvěru u lidí mají fintech společnosti, nebankovní poskytovatelé půjček a obchodní řetězce. Své bankovní účty kontroluje alespoň příležitostně 98 procent dotázaných. Pravidelné a detailní kontroly příjmů a výdajů dělá 69 procent z nich. Češi věnují taky velkou pozornost upozorněním od banky, pravidelně je čte více jak polovina. Méně opatrnosti si dávají při otevírání příloh od neznámých odesílatelů. Alespoň někdy je otevře zhruba čtvrtina lidí. Interaktivní vzdělávací test na webu Kybertest.cz České bankovní asociace si od začátku letošní kampaně zkusilo přes 50.000 s průměrnou úspěšností 73 procent. Testem prošlo od loňského září přes 264.000 lidí. fd ptd

Čtyři Britové jsou obvinění z krádeže zlaté toaletní mísy za miliony liber

Londýn 6. listopadu (ČTK) - Britská prokuratura obvinila čtveřici Britů z krádeže zlaté toaletní mísy za 4,8 milionu liber (asi 135,5 milionu korun) z Blenheimského paláce, památky světového dědictví UNESCO a rodného domu válečného premiéra Winstona Churchilla. Čtyři muži stanou před soudem 28. listopadu, informovala dnes agentura Reuters. Plně funkční toaleta s 18 karáty zlata byla součástí výstavy italského konceptuálního umění. Devětatřicetiletý James Sheen a další tři Britové mezi 30 a 40 lety podle policie v září roku 2019 přijeli dvěma auty na pozemek paláce, kolem páté ráno se vloupali do sídla a toaletní mísu s názvem America ukradli. Reuters podotýká, že není jasné, zda policie exponát získala zpět. Sheen čelí obvinění z vloupání a také z převodu majetku nabytého trestnou činností. Zlatá toaletní místa italského konceptuálního umělce Maurizia Cattelana byla před Blenheimským palácem vystavena také v New Yorku, kde ji v Guggenheimově muzeu v roce 2016 mohli dokonce návštěvníci používat, zatímco přede dveřmi čekal hlídač. Newyorské muzeum dílo podle stanice Sky News také nabídlo bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který si po nástupu do Bílého domu v roce 2016 vybavil Oválnou pracovnu zlatými závěsy. Blenheimský palác je populárním cílem turistů, sídlo bylo v hrabství Oxfordshire vybudováno v roce 1705 jako dar Johnu Churchillovi, vévodovi z Marlborough, za jeho podíl na vítězství nad Francii a Bavorskem v bitvě u Höchstädtu. vdv jrm

Muž naletěl podvodníkovi s bitcoiny, přišel o milion korun

Ostrava 3. listopadu (ČTK) - V touze výhodně investovat a zhodnotit majetek naletěl devětapadesátiletý muž z Karvinska podvodníkovi, který mu sliboval bitcoiny. Přišel o milion korun. Peníze podvodníkovi poslal postupně během tří let, a to i v době, kdy už tušil, že jejich návratnost je nemožná. Policisté po podvodníkovi či skupině podvodníků pátrá. Upozorňuje na to, aby si lidé firmy, u kterých chtějí investovat, dobře prověřili. ČTK to dnes řekla mluvčí moravskoslezské policie Pavla Procházková. Muž se ve snaze investovat a zhodnotit prostředky před třemi lety zaregistroval na internetovém portálu, který investice s virtuální měnou nabízel. Kontaktoval ho manažer, aby poslal prvotní investici 300 eur (asi 7300 korun). Muž nakonec poslal 25.000 euro (přibližně 600.000 korun). Když chtěl po čase peníze vybrat, zjistil, že to není možné. "Údajný manažer mu sdělil, že není vhodná doba a pak už s podvedeným nekomunikoval," uvedla mluvčí. Po roce jej zástupci údajné investiční společnosti kontaktovali znovu s tím, že když investuje ještě 12.000 eur (asi 295.000 korun), bude větší šance, že svou předchozí investici dostane zpátky. Muž znovu podlehl. "Scénář se ale opakoval. Vložené peníze již nešly vybrat a druhá strana přestala komunikovat," řekla. Ani po této zkušenosti se muž podle policie nevzdal touhy po zhodnocení úspor. "Letos v říjnu poškozenému muži opět zavolal jemu neznámý člověk s nabídkou pomoci pro získání bitcoinu. Nastala však malá změna. Již nepožadoval zaslání peněz na cizí účet, ale podstatou bylo stažení aplikace," uvedla mluvčí. Jakmile to muž učinil, tak už pouze sledoval, jak mu z internetového bankovnictví mizí úspory přesahující 60.000 korun a jak si někdo žádá o půjčku ve výši 200.000 korun," dodala. Postupně tak přišel v přepočtu o více než jeden milion korun. "Opět v těchto případech apelujeme na veřejnost, že je důležité ověřit si věrohodnost investičního poradce nebo dané společnosti. Nikomu za žádných okolností nepovolujte vzdálený přístup ke svému počítači a neinstalujte si na výzvu volajícího do svého zařízení žádné aplikace," řekla Procházková. dvc hj

Gen Digital: Třetina Čechů se při nakupování on-line setkala s podvodem

Praha 3. listopadu (ČTK) - Třetina Čechů tvrdí, že se při on-line nakupování setkala s podvodem a 48 procent se možných podvodů na internetu obává. Přibližně jen 46 procent lidí ale dokáže poznat, zda je jejich nákup bezpečný. Vyplývá to z nového průzkumu antivirové firmy Gen Digital, která vznikla spojením českého Avastu a americké NortonLifeLock. Průzkum uskutečnila v červenci mezi více než tisícovkou uživatelů z ČR. V globálním měřítku se s podvody při on-line nakupování setkalo 22 procent uživatelů, tedy méně než v Česku. Podvodů při internetovém nákupu se ale celosvětově obává až 70 procent uživatelů. Celkem 53 procent respondentů ze světa také uvádí, že ví, jak bezpečně nakupovat na internetu. Přestože se téměř polovina Čechů podvodů bojí, 21 procent je ochotných nakupovat přes reklamní odkaz na Facebooku nebo na jiných sociálních sítích. Přibližně 14 procent dotazovaných by kvůli výhodnější ceně nakupovalo u neznámého člověka nebo neoficiálního prodejce a sedm procent nakupujících by dokonce bylo ochotných kliknout na podezřelý odkaz. "Kyberzločinci často zneužívají důvěru nic netušících lidí, kteří během svého nákupu hledají co možná nejlepší cenu požadovaného zboží bez ohledu na případná rizika. Uživatelé se při vánočních nákupech mohou s cílenými podvody setkat častěji. Je tedy vyšší pravděpodobnost, že v e-mailových schránkách, na sociálních sítích nebo v reklamách právě v předvánočním období objevíme falešné speciální nabídky, které se nás budou snažit zmást, dovést do podvodných e-shopů a tam nás připravit jak o peníze, tak o naše cenné osobní údaje,“ uvedl analytik Avastu Jakub Vávra. Důležitým pravidlem podle Vávry je nakupovat výhradně u známých a prověřených obchodníků. Každý nákup je třeba dobře zvážit a zhodnotit potenciální rizika, která s sebou přináší, dodal. Avast podle něho doporučuje při internetových nákupech vždy obezřetnost a nenechat se zlákat pouze výhodnou cenou. Lidé by si měli zkontrolovat internetovou adresu e-shopu, zda nejde o napodobeninu, a také si prověřit uvedené kontaktní informace. Neměli by také klikat na vyskakující reklamy nebo na odkazy v e-mailech, které mohou přesměrovávat na škodlivé stránky, uvedl. jsa mha

Policie viní sedm lidí z krácení DPH při dovozu z Číny se škodou 1,2 mld Kč

Praha 3. listopadu (ČTK) - Policie obvinila sedm lidí a tři firmy z krácení daně z přidané hodnoty se škodou ve výši 1,2 miliardy korun. Skupina složená ze tří cizinců a čtyř českých občanů páchala podle vyšetřovatelů trestnou činnost při dovozu zboží z Číny. Obviněným hrozí až 13 let vězení. ČTK to dnes sdělili mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Pachatelé podle kriminalistů vytvořili skupinu obchodních společností, přes které v letech 2018 až 2021 organizovali dovoz různého zboží ze třetích zemí, zejména z Číny, do Evropské unie. Zboží mělo celkovou hodnotu zhruba 5,4 miliardy korun a cílem skupiny bylo vyhnout se platbám DPH, uvedla centrála. Podle úřadu EPPO pachatelé nepravdivě deklarovali, že dovezené zboží zamíří do společností sídlících v jiných členských státech EU, čímž by se na ně nevztahovala povinnost platby DPH. Ve skutečnosti ale zboží tajně přepravovali do skladů, odkud věci prodávali on-line bez zaplacení daně. "V minulých dnech policisté a celníci uskutečnili rozsáhlou akci s krycím názvem Rejdař, zejména na území Prahy, Plzeňského a Ústeckého kraje. V rámci úkonů trestního řízení byly zajištěny finanční prostředky na bankovních účtech (cca 17 milionů Kč) a v hotovosti (cca 2,5 milionu Kč), motorová vozidla, hodinky a více než 500 palet zboží různé povahy určeného k přímému prodeji v e-shopech," popsal Ibehej. Razii policie provedla 25. října a o den později zahájila stíhání, dodal úřad EPPO. Všichni obvinění lidé jsou stíhaní za účast na organizované zločinecké skupině a za zkrácení daně. Tři z nich vzal soud do vazby. Firmy pak čelí stíhání za zkrácení daně ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Případem se od roku 2019 zabývali ústečtí příslušníci pátrací sekce Generálního ředitelství cel, a to na podnět Generálního finančního ředitelství a ve spolupráci s kriminalisty z centrály v rámci tzv. Daňové Kobry. Kauzu dozoruje evropská pověřená žalobkyně Úřadu evropského veřejného žalobce. tep rot

Soud poslal do konkurzu firmu Ekoklima, dluží stovky milionů

Milevsko (Písecko) 2. listopadu (ČTK) - Krajský soud v Českých Budějovicích poslal do konkurzu milevskou firmu Ekoklima. Firma zastavila provoz, propustila všechny zaměstnance. Dluží stovky milionů Kč. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku a z informací insolvenčního správce. Firma původně předložila reorganizační návrh, v říjnu ho ale stáhla. Nemá ani na účtech dost peněz, aby pokryla mzdy za říjen až prosinec. "Dlužník nemá fungující podnik, negeneruje žádný zisk, byly ukončeny pracovní poměry všech zaměstnanců a zastavené veškeré činnosti podniku dlužníka. Provoz podniku dlužníka byl zastaven. Ze zápisu podepsaného předsedou představenstva dále vyplývá, že plánovaná reorganizace dlužníka již není možná, neboť dlužník nemá fungující podnik," uvedl soudce Zdeněk Strnad. Firma měla nyní 21 zaměstnanců, propustila je, poslední z nich odejdou v prosinci. Ekoklima nejdřív podala reorganizační návrh. Soud o něm začátkem října odmítl rozhodnout s odkazem na to, že návrh může sledovat nepoctivý záměr. Soud měl pochybnosti, zda vůbec existuje pohledávka věřitele Pragon Techs ve výši 50 milionů korun. Firma pak reorganizační návrh vzala zpět a navrhla, aby soud prohlásil konkurz. Šéf představenstva Martin Raba při jednání s insolvenčním správcem řekl, že zákazníci ukončují spolupráci a noví nemají kvůli nejistotě zájem spolupracovat. Firma nemá kapitál na rozjezd nových zakázek, uvedl Raba. Začátkem října rozhodl soud o úpadku firmy Ekoklima. Společnost na sebe sama podala insolvenční návrh. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Ekoklima měla loni čistý obrat 287,3 milionu Kč a ztrátu 54,8 milionu, vyplývá z výroční zprávy. Kolik přesně Ekoklima dluží, není jasné. Jde o stovky milionů. Pohledávky zajištěných věřitelů v insolvenčním návrhu vyčíslila na 57,7 milionu, pohledávky nezajištěných věřitelů na 125,3 milionu. "Dlužník (Ekoklima) postupně ztratil schopnost hradit své závazky. K této situaci nejvíc přispěl úpadek společnosti PSJ v roce 2018, akcionáře a významného odběratele dlužníka, kde vznikly dlužníkovi nedobytné pohledávky," uvedla firma. Dále informovala, že jí klesly příjmy kvůli pandemii i nepříznivému vývoji ve stavebnictví. Firma zároveň podle svého vyjádření eviduje pohledávky u jiných dlužníků za 126 milionů, z nichž lze vymoci 60 procent, odhadovala Ekoklima. Firma Ekoklima Milevsko vznikla v roce 1989. Dodává technická zařízení budov. Za dobu své existence je dodala v Česku i na trzích v Rakousku, Německu, Číně, USA, Rumunsku či Turecku v hodnotě přesahující osm miliard Kč, uvádí na webu. Loni měla téměř 60 zaměstnanců, vyplývá z výroční zprávy. vkc hj

Porota uznala vinu zakladatele burzy FTX v případu miliardové zpronevěry

Washington 3. listopadu (ČTK) - Porota amerického soudu dnes uznala vinu zakladatele zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sama Bankmana-Frieda v případě miliardové zpronevěry, která byla podle prokuratury jedním z největších podvodů v historii Spojených států. Jednatřicetiletému podnikateli nyní hrozí desítky let za mřížemi, informovala agentura AP. Rozsudek dvanáctičlenná porota federálního soudu na Manhattanu vyřkla rychle poté, co začala ve čtvrtek odpoledne místního času jednat. Vinu Bankmanu-Friedovi přiznala ve všech sedmi bodech obžaloby po měsíc trvajícím procesu. Podle prokuratury před krachem svých společností v listopadu 2022 podvedl tisíce zákazníků a připravil je o miliardy dolarů, které použil na investice, nemovitosti, propagaci své burzy i příspěvky politikům. Bankman-Fried vypovídal u soudu tři dny. Porotě tvrdil, že se podvodu nedopustil. Výši trestu si podnikatel, který je od srpna ve vazbě, vyslechne 28. března 2024, uvedla agentura Reuters. Očekává se, že se ho obhájci proti verdiktu odvolají. Americké úřady případ FTX označily za jeden z největších podvodů americké historie. FTX byla před kolapsem v listopadu 2022 druhou největší kryptoměnovou burzou na světě a pro miliony lidí byla vstupní branou na trh s digitálními aktivy. Bankman-Fried tehdy připustil, že při řízení pochybil a že nedokázal pádu FTX zabránit. Odmítl ale, že chtěl někoho podvést. nim