Krimi

Navržená šéfka tajných služeb USA je miláčkem ruských státních médií, píše NYT

Washington 19. listopadu (ČTK) - Bývalá americká kongresmanka Tulsi Gabbardová si v posledních letech osvojila světonázor, který odráží ruskou propagandu, a stala se oblíbenkyní ruských státních médií. O političce, kterou zvolený prezident USA Donald Trump nominoval do čela tajných služeb, to v pondělí napsal deník The New York Times (NYT). Pokud její nominaci schválí Senát, dohlížela by mimo jiné na každodenní hlášení sestavované pro hlavu státu. Na nominaci Gabbardové reagoval ruský deník Komsomolskaja Pravda pozitivně laděným profilem bývalé kongresmanky, v němž poznamenal, že Ukrajinci ji považují za "agentku ruského státu". "(Ústřední zpravodajská služba) CIA a (Federální úřad pro vyšetřování) FBI se třesou strachy," uváděl komentář. Hlavní kanál ruské státní televize zase Gabbardovou označil za "soudružku" ve vznikající americké administrativě, napsal NYT. Nebylo to poprvé, co ruská média 43letou americkou političku vyzdvihovala. Přední propagandista Vladimir Solovjov ji v roce 2022 označil za "naši kamarádku". Gabbardová v té době vystoupila s tvrzením, že ruské agresi na Ukrajině "se dalo snadno zabránit", kdyby USA a NATO "jednoduše uznaly legitimní bezpečnostní obavy Ruska". Asi měsíc po invazi zase ve videu na sociálních sítích šířila dezinformace o tom, že USA mají na Ukrajině desítky laboratoří s nebezpečnými patogeny. Ruská státní média taková vyjádření okamžitě využívala, píše NYT. "V některých případech se v jejích slovech odrážely příběhy formulované ruskými propagandisty, což pak Rusové využívali ve svých médiích jako důkaz, že jejich konspirační teorie jsou pravdivé," popisuje list. Odklon Gabbardové od hlavního proudu americké zahraniční politiky byl zjevný už v minulé dekádě, kdy byla zástupkyní Havaje ve Sněmovně reprezentantů. V roce 2017 se vydala do Sýrie na schůzku s autoritářským prezidentem Bašárem Asadem. Zároveň kritizovala americkou vládu, že prý v zemi podporuje teroristy. Kvůli svým výrokům je Gabbardová terčem nařčení ze spolupráce s Ruskem, podle NYT však o něčem takovém nejsou žádné důkazy. "Spíše se podle analytiků a bývalých činitelů zdá, že Gabbardová zkrátka sdílí geopolitické postoje Kremlu, především co se týče uplatňování vojenské síly USA," napsal deník. Politička opakovaně vystupuje proti zapojení USA do válek v zahraničí, přičemž v rozhovorech v minulosti uváděla, že k tomuto postoji přispěly její roky v armádě. Při prezidentské kampani v roce 2020 ovšem tehdejší členka Demokratické strany zdůrazňovala potřebu aktivního boje proti terorismu. Izraelský deník Haarec také minulý týden poznamenal, že v izolacionismu Gabbardové je patrná "výjimka pro Izrael". Zahraničněpolitická orientace Gabbardové je poměrně blízká postojům Trumpa, který kritizoval americkou invazi v Iráku, stál za ukončením vojenské mise v Afghánistánu a odpovědnost za ruskou agresi na Ukrajině spíše než Moskvě připisuje Washingtonu a Kyjevu. Gabbardovou nastupující prezident nominoval na post ředitelky zpravodajských služeb označovaný zkratkou DNI. Bývalá kongresmanka při tom nemá zkušenosti s řízením jakékoli vládní instituce či působením v tajných službách. V uplynulých letech byla mimo jiné placenou komentátorkou televize Fox News a někdy také ve vysílání zaskakovala za bývalého moderátora Tuckera Carlsona. Pokud její nominace uspěje v Senátu, kde Trumpovi republikáni budou mít většinu, dohlížela by podle amerických médií na práci 18 zpravodajských složek. NYT doplňuje, že by v tomto směru nebyla jediným lídrem, ovšem měla by vliv například na to, jaká zjištění zpravodajců v každodenních hlášeních dostávají prezident a další vysoce postavení činitelé. "Byla by tak v pozici, aby mohla vyzdvihovat informace, které potvrzují Trumpova stanoviska," dodal deník. lex jd

Soud v Hongkongu odsoudil 45 prodemokratických aktivistů na až deset let vězení

Hongkong 19. listopadu (ČTK) - Soud v Hongkongu odsoudil 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let vězení na základě bezpečnostního zákona. Informovaly o tom dnes světové agentury. Zákon zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících prodemokratických protestů. Jedná se o největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Bezpečnostní složky v roce 2021 zatkly celkem 47 aktivistů. Před soudem se ocitli kvůli obvinění v souvislosti s neoficiálními primárkami z roku 2020, jejichž cílem bylo vybrat opoziční kandidáty pro parlamentní volby. Vláda v Pekingu, který v roce 1997 převzal nad bývalou britskou kolonií Hongkongem kontrolu, primární volby označila za nelegální. Podle hongkongské prokuratury chtěla opozice získat většinu v zákonodárném sboru, vetovat rozpočtové zákony, a tak přinutit vládu k přijetí opozičních požadavků a případně k rezignaci. Před soudem stanula řada významných hongkongských opozičních předáků jako někdejší vůdce studentských protestů Joshua Wong nebo právník Benny Tai, který si nakonec podle agentury AP nyní vyslechl nejtvrdší trest v délce deseti let. Wongovi soud podle stanice BBC vyměřil přes čtyři roky vězení. Dva z původních 47 obviněných byli už dříve zproštěni obžaloby. Aktivistům hrozilo až doživotí. Mezi odsouzenými je také například australsko-hongkongský aktivista Gordon Ng, který má jít do vězení na sedm let a tři měsíce. Austrálie dnes vyjádřila "vážné znepokojení" nad uloženými tresty. Druhý nejtvrdší trest, v délce sedm let a devět měsíců, dostal Owen Chow, který podle soudu "hrál v systému aktivnější roli než ostatní obžalovaní". Také Spojené státy "rozhodně odsoudily" tresty uložené aktivistům, kteří podle mluvčího místního konzulátu USA "prováděli normální politickou činnost pod ochranou základního zákona Hongkongu". "Dnes uložené tvrdé tresty odrážejí rychlost, s jakou byly během posledních čtyř let okleštěny občanské svobody a nezávislost justice v Hongkongu," uvedla ředitelka čínské sekce organizace Human Rights Watch Maya Wangová. Ředitelka organizace Hong Kong Democracy Council se sídlem ve Washingtonu Anna Kwoková odsoudila "útok na samou podstatu Hongkongu, který usiluje o svobodu, demokracii a práv na vyjadřování politických názorů". Kritika západních zemí kvůli odsouzení aktivistů "znesvěcuje a pošlapává" ducha právního státu, uvedl dnes mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Západní země podle něj "používají příslušné právní postupy k obraně vlastní národní bezpečnosti a svévolně odsuzují hongkongské soudy, které aplikují zákon o národní bezpečnosti". Hongkongský ministr bezpečnosti Chris Tang dnes prohlásil, že uložené tresty "odrážejí závažnost trestného činu a ukazují, že trestné činy ohrožující národní bezpečnost musí být přísně trestány". Zákon o národní bezpečnosti, který pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu, se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest. zdp ipl nim

Svět je podle šéfa BIS Koudelky svědkem globalizace zla

Praha 18. listopadu (ČTK) - Svět je podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky svědkem globalizace zla kvůli vzájemné podpoře Ruska, Číny, Íránu či Severní Koreje. Roli v tom hrají ruské tajné služby, řekl Koudelka na dnešní sněmovní konferenci Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě. Odmítl také bagatelizování schopností ruských tajných služeb, které podle něj patří k nejlepším na světě. Varoval před jejich schopností dlouhodobě plánovat, což podle šéfa kontrarozvědky zahrnuje i dobu po válce na Ukrajině. Koudelka zmínil, že mír na Ukrajině je v nedohlednu, KLDR dodává Rusku munici včetně raket a vztahy na Korejském poloostrově se prudce zhoršily. Írán pak dodává Rusku drony, technologiemi podporuje Rusko ve válce také Čína, která se zároveň podle některých indicií připravuje na konflikt kvůli Tchaj-wanu. "Jsme svědky jevu, který je velmi závažný. A neměli bychom ani na chvíli pochybovat o tom, že při formování této osy zla hrají ruské zpravodajské služby velmi významnou roli," řekl. Koudelka uvedl, že sovětské a ruské tajné služby mají společné to, že patří k nejlepším na světě. Snižování jejich schopností je naivní a není namístě. "Metody ruských tajných služeb se příliš neliší od jejich sovětských předchůdců," řekl. Kladou důraz na lidské zdroje, jejich získávání a řízení. Používají při tom klasické prostředky, ale i nejmodernější techniku. Rozdílem je, že dnes špioni získávají řadu neutajovaných informací při kontaktech s novináři, politiky či podnikateli. Zmínil ale také odposlechy a aktivity zahrnující likvidaci nepohodlných osob v zahraničí. "Sovětské tajné služby to dělaly vždy, ale novinkou v posledních desetiletích je používání látek spadajících, řekněme, do skupiny zbraní hromadného ničení," dodal Koudelka. Ruské tajné služby útočí také v kyberprostoru a pracují na ovlivňování veřejného mínění. Cílem je destrukce důvěry lidí ve stát, instituce a mezinárodní organizace a navození pocitu, že všechno je lež a klam, doplnil. Ruské tajné služby také vynikají plánováním a už nyní se podle Koudelky připravují na situaci, která nastane po skončení války na Ukrajině. Mohou se pokusit využít úlevu a euforii po válce k tomu, aby se počty ruských diplomatů či novinářů v zahraničí vrátily na dřívější hodnoty, které se například v Česku zásadně snížily v posledních letech kvůli odhalení zapojení Ruska do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích a po invazi na Ukrajinu. Mezi ruskými diplomaty v Česku byla podle BIS řada důstojníků tajných služeb. "Představitelé Ruska a jejich spojenci u nás budou mluvit o ekonomické diplomacii, cenách energií a surovin, nutnosti udělat tlustou čáru za minulostí a tak dále," konstatoval Koudelka. Česko na to musí být připravené a umět takovým snahám čelit. "Samozřejmě bude nutné navázat, udržovat a rozvíjet s Ruskem styky, jednat s ním a obchodovat, ale tak abychom při tom nerezignovali na vlastní bezpečnost a na to, co jsme za uplynulých několik let v této oblasti dokázali," dodal. Ředitel sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jan Paďourek řekl, že sabotážní akce ruských tajných služeb jsou bezohledné a počítají s tím, že mohou způsobit velké materiální a lidské ztráty. "To, čeho jsme aktuálně svědky, je promyšlená strategie Kremlu, který je připravený na maximální eskalaci," uvedl. Rusko přitom podle předchozích zkušeností ví, že eskalace nevyvolá přiměřenou reakci. "A právě s touto slabostí Kreml stoprocentně počítá," dodal. Jde o promyšlenou dlouhodobou strategii protivníka s cílem destabilizovat naši společnost, uvedl Paďourek. Západ podle něj musí odstranit "mentální blok", který mu brání přepnout se alespoň do režimu "aktivní obrany". "Jsme v přímé konfrontaci s nepřítelem, který je již mezi námi. Každý den prodlení znamená další příležitost pro ty, kteří chtějí destabilizovat naši společnost," dodal. jzf puz sou snm

Ruský uran budeme dál dodávat všem zemím s výjimkou USA, uvedl Rosatom

Moskva 18. listopadu (ČTK) - Ruská státní jaderná korporace Rosatom dnes ujistila, že bude nadále dodávat uran všem zákazníkům ve světě s výjimkou Spojených států, uvedla státní agentura TASS. Moskva v pátek zavedla dočasná omezení na vývoz obohaceného uranu do USA s odvoláním na dřívější rozhodnutí Washingtonu zakázat dovoz ruského uranu, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že Rusko je šestý největší producent uranu na světě a disponuje přibližně 44 procenty kapacit na obohacování uranu. "Realizace dodávek ruské uranové produkce do jiných zemí (kromě USA) bude pokračovat beze změn, na základě podmínek dohodnutých se zákazníky a při dodržování požadavků národních zákonů," citoval TASS z prohlášení Rosatomu. Ten označil zákaz vývozu uranu z Ruska do USA, zavedený pokynem ruského prezidenta Vladimira Putina a nařízením ruské vlády, za symetrickou odpověď na počínání amerických úřadů, které dovoz ruského uranu zakázaly. Americký prezident Joe Biden v polovině května podepsal zákon zakazující dovoz obohaceného uranu z Ruska, které bylo dosud významným dodavatelem paliva pro americké jaderné elektrárny. Washington tento krok podnikl ve snaze odstřihnout se od ruského hospodářství na pozadí ruské agrese proti Ukrajině. Podle Bílého domu je to také pozitivní impulz pro jadernou energetiku v USA. Rusko je nejvýznamnějším světovým výrobcem obohaceného uranu a dodávky z této země donedávna tvořily asi 24 procent jaderného paliva používaného v amerických elektrárnách, napsala v květnu agentura Reuters. I proto zřejmě zákaz dovozu přišel mnohem později než stejný postup vůči ropě a plynu z Ruska, který Kongres schválil krátce po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022. "Je to trochu neuvěřitelné, že to trvalo tak dlouho," řekl deníku The Washington Post (WP) viceprezident těžařské společnosti Uranium Energy Scott Melbye, který zároveň vede sdružení amerických dodavatelů uranu Uranium Producers of America. "Ale jsme zkrátka rádi, že jsme se sem dostali," dodal. Zákaz dovozu ruského jaderného paliva vstoupí v platnost po 90 dnech. Umožňuje však vládě vyhlásit výjimky v případech, kdy by bez ruských dodávek hrozily odstávky reaktorů. Zároveň přiděluje 2,7 miliardy dolarů (přes 60 miliard Kč) uvolněných už dříve Kongresem na podporu amerických firem zpracovávajících uran. "Tento nový zákon obnovuje vůdčí postavení Ameriky v jaderném sektoru... Nastartuje nové kapacity pro obohacování ve Spojených státech a vyšle průmyslu jasnou zprávu, že jsme odhodláni dlouhodobě podporovat růst našeho jaderného sektoru," uvedl v prohlášení poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Krok podle něj také posílí energetickou a ekonomickou bezpečnost USA snížením závislosti na ruských energiích. WP uvádí, že vývoz uranu je pro Rusko jeden z posledních významných zdrojů peněz z USA. Americké společnosti za palivo ročně Rosatomu platily zhruba miliardu dolarů. Tehdejší ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov na schválení zákazu reagoval slovy, že krok vyvolává otřesy v mezinárodních ekonomických vztazích, ovšem nepřinese kýžený výsledek, protože ruská ekonomika je připravená na jakékoli výzvy a problémy. msk nim

Reuters: Konec liberálního Švédska? Ochránce práv trápí opatření proti zločinu

Stockholm 17. listopadu (ČTK/Reuters) - Švédsko otřesené vlnou násilí gangů chvatně přepisuje zákony, které byly dlouho vnímány jako typické znaky jeho otevřené společnosti. Kritici se ale obávají, že zachází příliš daleko, příliš rychle a že ohrožuje právní stát. Tato skandinávská země byla dlouho jedním z nejliberálnějších států v Evropě, s jedním z nejštědřejších sociálních systémů na kontinentě, rozvíjeným po generace politické dominance středolevých Sociálních demokratů. Vzhledem k rostoucí zločinnosti gangů čelí historickému politickému přenastavení, píše agentura Reuters. Za méně než dvě desetiletí se země s jedním z nejnižších výskytů násilí s použitím střelných zbraní v Evropě stala zemí se zdaleka nejvyšší úrovní tohoto druhu kriminality. Jenom loni bylo při 363 jednotlivých případech střelby v zemi s pouhými deseti miliony obyvatel zastřeleno 55 lidí. To je zdaleka nejvyšší počet smrtících střeleb v přepočtu na obyvatele v Evropě. V roce 2022 Sociální demokraté neuspěli ve volbách a vystřídala je pravicová vláda, která vládne s podporou protiimigračních Švédských demokratů. Ti volební kampaň postavili na slibech, že vyhlásí válku gangům a dále sníží přistěhovalectví. Nová vláda zavedla nebo navrhla opatření, jako jsou anonymita některých svědků u soudu, zvýšené sledování elektronické komunikace, mnohem přísnější tresty a takzvané bezpečné zóny, kde může policie prohledávat lidi, kteří nejsou podezřelí ze spáchání trestného činu. Říká, že jen čelí realitě, kterou předchozí vlády příliš dlouho ignorovaly. "Není pochyb o tom, že měníme některé balanční body v našem systému, protože to po nás vyžaduje skutečnost," řekl švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer. "Ale zároveň to děláme dobře promyšlenou cestou a v souladu s právním státem," ujistil ministr a dodal, že všechny předložené návrhy zákonů byly v souladu s ústavou a Evropskou úmluvou o lidských právech. Organizace na ochranu lidských práv, opoziční strany a orgány dohlížející na respektování zákonnosti varují před přehnaností opatření. "I když je možná každý jednotlivý návrh ospravedlnitelný, celek je velmi znepokojující," řekl John Stauffer, výkonný ředitel organizace se sídlem ve Stockolmu Civil Rights Defenders. Změny popsal jako "největší posun v trestním právu, jakého jsme byli svědky, možná v moderních dějinách". "Má to neuvěřitelně velké dopady na práva i na důvěru ve společnost, důvěru ve vládu. Pokud se oslabí, oslabí demokratická společnost," řekl Stauffer. "Respektování práv se zhoršuje a vláda práva je také v ohrožení a oslabována," dodal. Ve snaze přimět více lidí svědčit proti členům gangů vláda v říjnu navrhla zákon umožňující od ledna příštího roku využívání anonymních svědků - navzdory kritice, že to podrývá tradiční právní praxi spravedlivých soudních procesů. Podobné zákony už existují v Dánsku a Norsku. Legislativní rada, vládní orgán, který prověřuje návrhy zákonů a určuje, zda jsou v souladu s ústavou, uvedla, že přínosy jsou "zjevně velmi omezené" a změna by mohla vést k tomu, že soudy se budou potýkat se slabšími podklady pro rozsudky. Vláda návrh hájí. "Gangy ohrožují a umlčují svědky," řekl ministr spravedlnosti Strömmer a dodal, že to brání vyšetřování a vede k tomu, že soudy se kauzami přestávají zabývat. "To musíme změnit," zdůraznil ministr. Vláda rovněž posílila elektronické sledování tím, že policii umožnila odposlouchávat lidi, kteří nejsou podezřelí z konkrétního trestného činu. Gudrun Nordborgová, expertka na trestní právo opoziční Levicové strany, řekla, že i když některé reformy, jako přísnější tresty za některé trestné činy, jsou oprávněné, vládní politika je znepokojivá jako celek. "Zahrávají si s demokracií a vůbec nerespektují náležitý postup," řekla Nordborgová. "Dlouhou dobu jsme budovali principy, kterých je třeba se držet, jako jsou lidská práva, ústava a že stát by neměl mít příliš mnoho práv vůči svým vlastním občanům. A tady jsme na vratké půdě," upozornila politička. Policie dostala pravomoc zastavovat a prohledávat lidi v takzvaných bezpečných zónách, aniž by byli podezřelí z trestného činu. Policie tvrdí, že takové opatření je potřeba pro zklidnění oblastí po trestných činech, jako je střelba. Kritici, včetně organizace Amnesty International, namítají, že to povede k zvýraznění rasových rozdílů. "Lidé už nyní v odloučených oblastech strádají. Nemusíme jim dávat další stigma," říká Nadim Ghazale, který 17 let pracoval jako policista a poté se stal komunitním organizátorem ve městě Boras na západě Švédska. "Může to poškodit důvěru v policii a obávám se, že to způsobí více škody než užitku," dodal. Ministr Strömmer řekl, že velká část kritiky je přehnaná a že Švédsko pouze zavádí opatření, která byla z větší části vyzkoušena jinde, například v Dánsku. "Pevně věřím, že ve světle skutečnosti, kterou podle mě vnímá velká většina lidí, je nezbytné, abychom rázně pokročili na několika frontách najednou," dodal Strömmer. zdp nim

FT: Krádeže másla v Rusku dokládají cenu současné válečné ekonomiky

Moskva 15. listopadu (ČTK/Financial Times) - Výdaje, které dává Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina na zbraně a munici, Moskvě pomohly udržet si převahu na ukrajinském bojišti. Stále více se však odrážejí v podobě prudce rostoucích cen zboží denní potřeby, napsal britský list Financial Times (FT). Bezpečnostní záběry v Jekatěrinburgu, metropoli ruského obranného průmyslu, nedávno zachytily dva maskované muže, jak se vloupali do obchodu s mléčnými výrobky. Zatímco jeden z nich vyloupil pokladnu, druhý utekl s 20 kilogramy másla. "Průměrná továrna na výrobu másla by s radostí uspokojila poptávku a třeba rozjela provoz na tři směny. Ale oni nemají dostatek lidí, které by mohli zaměstnat. Nemůžete bojovat s inflací a zároveň vést válku," říká Alexandra Prokopenková z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně. Ruská centrální banka odhaduje, že inflace by letos mohla dosáhnout až 8,5 procenta, což je dvojnásobek jejího cíle. Spotřební zboží zdražuje ještě rychleji: ceny másla se meziročně zvýšily o 26 procent, což přimělo některé obchody prodávat ho v plastových krabičkách s magnetickými zámky. Putin vyzval úředníky, aby stabilizovali ekonomiku, a centrální banka v říjnu zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na rekordních 21 procent. Prezident však nedal najevo, že by chtěl snížit výdaje na obranu, které jsou v rozpočtu na příští rok stanoveny na rekordních 13,5 bilionu rublů (3,3 bilionu Kč). "Jde o klasický případ, kdy je ekonomika hnaná nad rámec svých možností," uvedla Elina Ribaková z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku. Vysoké výdaje na obranu vedly k náboru zaměstnanců ve zbrojním odvětví, kde mnoho továren pracuje na tři směny. To způsobilo, že nezaměstnanost klesla na rekordně nízkou úroveň 2,4 procenta a soukromí zaměstnavatelé byli nuceni zvyšovat mzdy, aby mohli konkurovat, což téměř znemožnilo zvýšit produkci zboží a služeb, aniž by prudce vzrostly ceny. Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová koncem října v parlamentu řekla, že trvale vysoká inflace je signálem, že poptávka výrazně převyšuje výrobní kapacity. "V některých odvětvích už téměř nezbývá žádné nevyužité zařízení, dokonce ani zastaralé stroje," řekla. Rozmach obrany přišel v době poklesu příjmů z vývozu komodit, potíží s konverzí rublu a tlaku Spojených států, které omezují platební styk, což zvyšuje náklady na zboží každodenní potřeby. To způsobilo, že Rusko je stále více závislé na dovozu v době, kdy v podstatě nemá možnost náklady na dovoz omezit. "Před rokem jsem dceři koupila stejnou sadu zimního termoprádla, jen o jednu velikost menší. Mezitím se cena zdvojnásobila," říká Marija, která je z Moskvy a má tříleté dítě. "Nechápu, proč někteří lidé říkají, že se nic nezměnilo. Kolik reality mohou popřít?" dodala. Výdaje na obranu znamenají, že různí lidé pociťují dopady inflace různě, podle toho, jak jsou nebo nejsou propojení s obranným sektorem. Za posledních sedm let stouply podle ruského statistického úřadu mzdy v IT, těžkém průmyslu a stavebnictví o 170 procent. Ve školství a komunálních službách se ale zvýšily jen o deset až 20 procent. "Inflace je přímý odečet z příjmů občanů. Mzdy a příjmy se nezvyšují všem stejně a existují značné rozdíly," řekla guvernérka Nabiullinová ve Státní dumě. Vyšší růst úrokových sazeb vyvolává stále hlasitější nesouhlas mocných průmyslových magnátů, jako je šéf státního zbrojního konglomerátu Rostěch Sergej Čemezov. Ten v říjnu prohlásil, že vysoké náklady na kapitál jsou faktorem, který omezuje schopnost jeho společnosti prodávat zbraně do zahraničí. Prezident Putin na tyto obavy reagoval ve svém ekonomickém projevu koncem října, když vyzval úředníky, aby udrželi "konstruktivní růst" podnikových úvěrů. Nabiullinová však z prudce rostoucí inflace v Rusku obvinila spíše nedostatek pracovních sil způsobený výdaji, než náklady na půjčky nebo kapacitní problémy. "Co se stane, když všichni najednou nakoupí soustruhy na levný úvěr? Nebude dost rukou, které by vyrobily další obráběcí stroje," řekla. dk spr

Průzkum: S právním prostředím pro podnikání je spokojeno jen 20 pct. firem

Praha 14. listopadu (ČTK) - S právním prostředím pro podnikání v Česku je spokojeno jen 20 procent tuzemských firem. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Firmy nejčastěji kritizují vysokou míru byrokracie, nekonzistentnost a neefektivní soudní systém. V sektorech nových technologií a ochrany duševního vlastnictví podle nich potom chybí jasná a konkrétní pravidla. Vysokou byrokratickou zátěž označily za největší problém českého právního prostředí tři čtvrtiny firem. Třem pětinám společností vadí časté změny právních podmínek, dvěma pětinám neefektivní soudní systém. "Všechny tyto neduhy právního systému mají přímý dopad na podnikání i ekonomický růst. V odpovědích firem mnohokrát zazněla kritika neustálého navyšování požadavků a regulací, rozporů mezi jednotlivými zákony a častých legislativních změn. Českým firmám chybí hlavně jasná a dlouhodobá strategie a předvídatelnost," uvedl vedoucí partner advokátní kanceláře Deloitte Legal Martin Bohuslav. Firmy také řadu regulací považují za zbytečné, jako příklad uváděly pravidla pro zaměstnanecké benefity nebo evidenci skutečných vlastníků. Podle firem nadměrné regulace nutí věnovat čas a peníze na plnění administrativních požadavků, které nepřinášejí přidanou hodnotu. V některých oblastech si ale české podniky stěžují naopak na nedostatečnou regulaci. Třetina firem by uvítala jasnější pravidla, která se týkají udržitelnosti, umělé inteligence, ochrany duševního vlastnictví nebo digitalizace. "Z průzkumu vyplývá několik doporučení, pomocí kterých by se tuzemské legislativní a právní prostředí mohlo stát pro podnikání přívětivější. Zástupci firem volají po snížení byrokracie, zkvalitnění dialogu mezi zákonodárci a podnikatelskou sférou a také implementaci reforem, které legislativní prostředí zjednoduší," uvedla Jiřina Procházková z Deloitte Legal. Průzkum se uskutečnil v první polovině letošního roku v rámci ankety Zákon roku, kterou Deloitte pravidelně vyhlašuje. Mezi respondenty byli kromě podnikatelů také odborní poradci nebo zástupci státní sféry. str rot

Jihoafrická vláda odepřela jídlo tisícům nelegálních horníků v uzavřeném dole

Pretoria 14. listopadu (ČTK) - Až několik tisíc horníků pracujících ilegálně v důlní šachtě uzavřeného dolu v Jihoafrické republice zřejmě trpí nedostatkem jídla, vody a dalších základních potřeb. Místní policie totiž uzavřela vchody sloužící k dopravě zásob do podzemí. Jde o vládní strategii proti nelegální těžbě, kdy se úřady snaží horníky přinutit vyjít na povrch, aby je policie mohla zatknout. Vláda uvedla, že pomoc horníkům ve městě Stilfontein v Severozápadní provincii neposkytne, informovala dnes agentura AP. Informace získané od těch, kteří nedávno pomohli tři horníky přivést na povrch, naznačují, že pod zemí může být až 4000 horníků, sdělil mluvčí místní policie. Oficiální odhad ale policie neposkytla. V posledních týdnech se v různých dolech v Severozápadní provincii objevilo více než 1000 horníků. Mnozí z nich jsou podle zpráv zesláblí, hladoví a nemocní, protože zůstali týdny bez základních zásob. Vládní ministryně Khumbudzo Ntshavheniová ve středu médiím řekla, že vláda horníkům pracujícím nelegálně neposkytne žádnou pomoc, protože se dopouštějí trestného činu. "Neposíláme pomoc kriminálníkům. Vyženeme je. Vyjdou ven. Zločincům se nemá pomáhat. My jsme je tam neposlali," řekla ministryně. V oblastech, kde se v Jihoafrické republice dříve těžilo zlato, je nelegální těžba stále běžná. Horníci se vydávají do uzavřených šachet s cílem najít zbývající ložiska. Horníci, kteří těží nelegálně, často pocházejí ze sousedních zemí. Podle policie se na nelegální činnosti podílejí také syndikáty, které horníky najímají. Přítomnost těchto horníků v uzavřených dolech způsobuje problémy i místním komunitám, které si stěžují, že tito lidé páchají zločiny, od krádeží až po znásilnění. Nelegální těžařské skupiny bývají ozbrojené a spory mezi konkurenty někdy končí smrtelnými střety. ham spr

V Jihoafrické republice jsou tygří farmy, které pašují části těl zvířat do Asie

Pretorie 14. listopadu (ČTK) - V Jihoafrické republice fungují tygří farmy, které nelegálně pašují části těl těchto šelem do Asie pro potřeby tradiční medicíny. S odkazem na mezinárodní organizaci na ochranu zvířat Four Paws (FP) o tom informuje The Guardian. FP bojující za zrušení jihoafrického průmyslu s velkými kočkovitými šelmami uvedla, že v roce 2023 nebo 2024 bylo v Jihoafrické republice 103 zařízení, kde tygry chovali v zajetí nebo tak činili v posledních třech letech. V některých z nich se šelmy chovaly pro prodej částí jejich těl, které putovaly do Číny nebo Vietnamu, kde je používali v tradiční medicíně. Organizace pak zmiňuje tři místa, o kterých veřejnost podle ní ví nebo o kterých se traduje, že se na nelegálním prodeji podílejí. Členové jednoho gangu z propojené zločinecké sítě na sociálních sítích zveřejňovali fotografie s "tygřími produkty", což mohla být podle FP například tekutina z vyvařených kostí těchto šelem, kterou v Asii považují za lék. Na jiném snímku podle Four Paws příslušníci gangu tvrdili, že někde v JAR vaří tygry. Letošní vládní zpráva JAR říká, že v zemi bylo v zajetí 626 tygrů, nezohledňovala však dvě provincie na severovýchodě země, KwaZulu-Natal a Mpumalanga. Předpisy proti chovu tygrů jsou podle zprávy slabší, protože tato zvířata nejsou v zemi původním druhem na rozdíl od lvů, kteří pro chov nejsou tak atraktivní. Tygři jsou podle Mezinárodního svazu ochrany přírody ohroženým druhem. Zpráva, kterou svaz publikoval v roce 2021, odhadovala jejich počet ve volné přírodě ve 13 asijských zemích na 5574. Ještě před zhruba 100 lety přitom bylo šelem kolem 100.000. Obchod s živými tygry a částmi jejich těl je celosvětově zakázán od roku 1975, přesto zůstává podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) jednou z největších hrozeb pro populace volně žijících tygrů. dud mka

Bývalý Mladičův spolupracovník přiznal odpovědnost za genocidu ve Srebrenici

Banja Luka (Bosna)/Haag 13. listopadu (ČTK) - Radislav Krstić, bývalý velitel bosenskosrbské armády a kdysi nejbližší spolupracovník generála Ratka Mladiče, přiznal svou odpovědnost za genocidu ve Srebrenici. Informovala o tom dnes bosenská média s odvoláním na dopis, který Krstić adresoval soudu OSN ve snaze domoci se předčasného propuštění z vězení. Srebrenickou enklávu na východě Bosny v roce 1995 obsadily bosenskosrbské síly pod vedením generála Mladiče. Za bezpečnost tam tehdy měly ručit mírové sbory OSN, početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se však Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž zahynulo přes 8000 lidí, většinou bosenských muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu. Krstić velel armádnímu uskupení, jehož jednotky se podílely na dobytí srebrenické enklávy. V roce 2001 byl prvním, koho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil za genocidu. Původní trest 46 let vězení z roku 2001 mu byl v roce 2004 snížen na 35 let, nyní si ho odpykává v polské věznici. "Zde zdůrazňuji, že přijímám rozsudky tribunálu z let 2001 a 2004, kde se tvrdí, že síly armády, jejíž jsem byl členem, spáchaly v červenci 1995 ve Srebrenici genocidu Bosňáků, že jsem napomáhal genocidě a podporoval ji tím, že jsem věděl, že někteří členové hlavního štábu mají v úmyslu spáchat genocidu," citovala stanice N1 z Krstičova dopisu, který zveřejnil Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který v roce 2017 převzal agendu po ICTY. Krstić v dopise soudu OSN žádá o předčasné propuštění z vězení. Obdobnou žádost předložil již v letech 2019 a 2022, tehdy ale přiznal pouze odpovědnost za válečné zločiny a úmysl spáchat genocidu popíral. Podle agentury APA jde o první případ, kdy některý z bývalých vysoce postavených srbských velitelů přiznali svůj díl odpovědnosti za genocidu ve Srebrenici. Ta je řadou činitelů v Bosně i Srbsku zpochybňována a její pachatelé naopak oslavováni. Valné shromáždění OSN letos přijalo usnesení, které označuje genocidu ve Srebrenici za nezpochybnitelnou skutečnost. V letech 1992 až 1995 byla Bosna dějištěm války, která si vyžádala na 100.000 obětí na životech a která z domovů vyhnala přes dva miliony lidí. Síly bosenských Chorvatů v ní bojovaly proti bosenským Srbům a po většinu trvání konfliktu také proti místním Muslimům, dnes Bosňákům. Bývalý velitel bosenskosrbské armády Mladić byl v roce 2021 odsouzen na doživotí za válečné zločiny a genocidu. abl mka

Obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy Bečva uložil vsetínský soud peněžité tresty

Vsetín 13. listopadu (ČTK) – Dvěma lidem obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy otravy Bečvy ze září 2020 dnes vsetínský okresní soud nepravomocně uložil peněžité tresty. Hasiče Jiřího Pochylu, který v den havárie velel zásahu, vinila obžaloba z nečinnosti při řízení záchranných prací. Úřednice Věra Šulová podle státního zástupce vydala nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun ve firmě Energoaqua, která podle loňského nepravomocného rozsudku otravu způsobila. Vinu oba odmítli. Pochyla by měl uhradit peněžitý trest 30.000 korun a Šulová 60.000 korun. Ženě navíc soud zakázal na dva roky vykonávat jakékoliv funkce ve státní správě. Vyhověl tak návrhu státního zástupce Petra Válka. Obhájci obou obžalovaných žádali pro své klienty zproštění obžaloby, žádného trestného činu se podle nich nedopustili. Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti hrozilo Pochylovi až roční vězení, Šulové až tři roky vězení. Soudce Aleš Matura v odůvodnění rozsudku upozornil, že se Pochyla se Šulovou dopustili nedbalostního jednání a nemělo by tedy na ně být nahlíženo jako na zločince. "V zásadě se jedná o věc, která se může stát téměř každému. Protože každý z nás dnes a denně spoustu věcí udělá špatně. Ale v 99 procentech případů to nemá nepříznivé následky. Tam, kde to občas nepříznivé následky má, tak pak s tím trestní řád a trestní zákoník jaksi spojují trestní odpovědnost," řekl Matura. Zatímco žalobce je s rozsudkem spokojený a vzdal se práva odvolání, obhájci se s ním neztotožňují, ponechali si lhůtu. Advokáta Šulové Patrika Novosada vynesení rozsudku krátce po zaznění závěrečných řečí překvapilo. "Závěrečné řeči byly velmi objemné. A i argumentace, která dnes zazněla, byla i pro soud dle mého názoru nová a měl se s tím mnohem precizněji vypořádat. Určitě půjde odvolání, začneme na tom pracovat," řekl médiím Novosad. Osmačtyřicetiletý Pochyla řídil 20. září 2020 část odpoledne záchranné práce v Choryni na Vsetínsku a jejím okolí, kde rybáři v řece pozorovali první mrtvé ryby. Ačkoliv podle žalobce zjistil zasažení řeky neurčitou chemickou látkou, nezajistil postupný odběr vzorků vody proti proudu. Kvůli nedostatečnému průzkumu tedy podle něj nemohl zjistit, kudy se znečištění do řeky dostalo, což zkomplikovalo možnost vyšetření případu. "Obžalovaný vůbec efektivně po zdroji otravy nepátral," řekl Válek. Čtyřiapadesátiletá Šulová jako referentka radničního odboru životního prostředí a výstavby v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2018 povolila firmě Energoaqua v lagunách akumulovat místo vyčištěných vod z čistírny odpadních vod povrchové vody. Podle rozsudku v hlavní větvi kauzy to způsobilo, že laguny nemohly zastavit případný únik nedostatečně vyčištěných odpadních vod do řeky. Rožnovský městský úřad podle státního zástupce k rozhodnutí o změně užívání stavby nebyl příslušný, měl rozhodovat krajský úřad. Neuskutečnilo se také zjišťovací řízení týkající se vlivu změny na životní prostředí. "Spoluzavinila ekologickou havárii na řece Bečvě," řekl o Šulové žalobce. Pochyla uvedl, že informace o dění několik kilometrů níže po proudu, kde v masivní míře hynuly ryby, neměl. Řekl, že by zásah s informacemi, jež získal na místě, nevedl jinak. Nic podle něj zprvu nenasvědčovalo, že jde o havárii takového rozsahu. Argumentoval i nedostatečným vybavením hasičů pro odběru vzorků. "Cítím se nevinen," řekl Pochyla. O své nevině je přesvědčená i Šulová. Energoaqua podle ní chtěla laguny využít k zásobě surové vody pro období sucha. Uvedla, že ke změně se kladně vyjádřilo Povodí Moravy a Správa CHKO Beskydy. Nikdo nevznesl připomínku ke správnímu řízení, řekla. Na jeho základě vydala rozhodnutí, nikdo se proti němu neodvolal. Řekla, že neměla stanovisko krajského úřadu. Souvislost mezi svým rozhodnutím a otravou řeky odmítla. Otravu Bečvy, při níž uhynulo přes 39 tun ryb, podle loňského rozhodnutí vsetínského okresního soudu způsobila rožnovská společnost Energoaqua. Trest jí neuložil. Jelikož se podle soudu nepodařilo zjistit konkrétního viníka otravy, není za ni právnická osoba trestně odpovědná. Firma se při havárii podle soudkyně Ludmily Gerlové mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku obžaloby zprostil. Verdikt soudu v hlavní větvi případu není pravomocný. Případem by se měl koncem listopadu zabývat olomoucký krajský soud. chv dr

Pentagon má vést moderátor Fox News, Muska pověřil Trump škrty ve státní správě

West Palm Beach (USA) 13. listopadu (ČTK) - Nastupující americký prezident Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že navrhl na post ministra obrany moderátora televize Fox News a bývalého vojáka Petea Hegsetha. Podle agentury AP tím armádu zaskočil, vzhledem k nezkušenosti nominovaného s působením ve vládě. Kromě toho Trump ohlásil jmenování miliardáře Elona Muska do čela nového poradního orgánu s nejasnými obrysy, jehož úkolem bude připravit "drastické" škrty v regulacích a státních výdajích. V pozici ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) chce Trump Johna Ratcliffea, který působil už v jeho první administrativě. Výběr Hegsetha jako potenciálního šéfa Pentagonu je "mimo normu tradičního ministra obrany", napsal deník The New York Times. Zpráva o jeho nominaci se podle AP u mnohých ve Washingtonu setkala s údivem a obavami. Pokud ji schválí americký Senát, mohlo by to pro armádu znamenat rozsáhlé změny, neboť moderátor v rozhovorech dal najevo, že chce vyměnit vedení ozbrojených sil a skoncovat s armádními programy na podporu rovnosti a inkluze. Hegseth nikdy nepůsobil v Pentagonu ani v jiné vládní složce, jako ministr obrany by měl na starosti přes milion vojáků a resort s rozpočtem přes 800 miliard dolarů (přes 19 bilionů Kč). Podle svých webových stránek sloužil v Afghánistánu, Iráku a na kubánském Guantánamu. S armádou se podle svých slov rozešel v roce 2021 poté, co byl označen za extremistu kvůli svým postojům namířeným proti rozmanitosti v armádě, píše agentura Reuters. S Fox News spolupracuje od roku 2014. "Pete je tvrdý, chytrý a skutečně zastává názor, že Amerika je na prvním místě," uvedl Trump s odkazem na svůj volební slogan. "S Petem v čele se nepřátelé Ameriky budou mít na pozoru - naše armáda bude opět skvělá a Amerika nikdy neustoupí," dodal zvolený prezident. Řadu otázek vyvolalo také oznámení o tom, že Musk povede "ministerstvo pro efektivitu vlády" ve spolupráci s Vivekem Ramaswamym, což je neúspěšný uchazeč o nominaci republikánů na prezidenta a další Trumpův spojenec. Žádné ministerstvo s uvedeným názvem neexistuje a vítěz voleb nespecifikoval, jakou podobu bude nová iniciativa mít. Musk a Ramaswamy "připraví mé administrativě cestu k rozložení vládní byrokracie, snížení nadbytečných regulací, omezení nehospodárných výdajů a restrukturalizaci federálních agentur," uvedl Trump ve svém prohlášení. Dodal, že nový tým "bude poskytovat poradenství a pokyny mimo vládu". Naznačil tak, že subjekt bude fungovat mimo rámec administrativy a nebude tak navzdory svému názvu ministerstvem v pravém slova smyslu, upozornily agentury AP a Reuters. Podle Trumpa bude spolupracovat s Bílým domem a úřadem pro řízení a rozpočet, aby "poháněl rozsáhlé strukturální reformy a vytvořil dosud nevídaný podnikatelský přístup k vládě". Dodal, že činnost týmu skončí nejpozději 4. července 2026 a že menší a efektivnější vláda bude pro zemi "dárkem" k 250. výročí vyhlášení nezávislosti. Iniciativa má v angličtině zkratku "DOGE", což je zjevná narážka na Muskovu oblíbenou kryptoměnu dogecoin, podotýkají agentury. Nominace obou podnikatelů je odměnou dvěma významným podporovatelům Trumpovy prezidentské kandidatury ze soukromého sektoru, uvádí Reuters. Musk, který je jedním z nejbohatších lidí na planetě, řídí výrobce elektromobilů Tesla, sociální síť X a kosmickou společnost SpaceX, zatímco Ramaswamy je zakladatelem farmaceutické společnosti a po neúspěchu v republikánských primárkách podpořil v kampani právě Trumpa. Musk věnoval na Trumpovu kampaň miliony dolarů a vystupoval s ním na předvolebních mítincích. Trump už v létě avizoval, že by v případě svého vítězství Muskovi nabídl roli pro kontrolu efektivity vlády. Trump také uvedl, že do funkce ředitele CIA hodlá nominovat bývalého ředitele amerických tajných služeb (DNI) a někdejšího republikánského kongresmana Ratcliffea. "Těším se, že se John stane vůbec prvním člověkem, který zastával obě naše nejvyšší zpravodajské funkce," uvedl exprezident. "Bude neohroženým bojovníkem za ústavní práva všech Američanů a zároveň zajistí nejvyšší úroveň národní bezpečnosti a MÍR PROSTŘEDNICTVÍM SÍLY," zdůraznil zvolený prezident. Ratcliffe byl na postu šéfa tajných služeb potvrzen v květnu 2020, tedy osm měsíců před Trumpovým odchodem z prezidentského úřadu. Tento bývalý člen Sněmovny reprezentantů a státní zastupitel v Texasu však tehdy neobdržel podporu demokratů v Senátu. Už v roli DNI jej demokraté a bývalí zpravodajci obviňovali z odtajňování zpravodajských informací, které měli Trump a jeho republikánští spojenci údajně využívat k útokům na své politické oponenty včetně Joea Bidena, tehdejšího Trumpova soupeře v boji o Bílý dům, připomíná Reuters. Ratcliffův úřad to popřel. Během úterního večera Trump také potvrdil dřívější zprávy amerických médií, že si do čela ministerstva pro vnitřní bezpečnost, které mimo jiné dohlíží na migrační politiku či sleduje teroristické a kybernetické hrozby, vybral republikánskou guvernérku Jižní Dakoty Kristi Noemovou. Podle agentury Reuters tak sáhl po věrné spojenkyni, která má ovšem na poli národní bezpečnosti jen málo zkušeností. O Noemové se uvažovalo také jako o možné kandidátce na Trumpovu viceprezidentku. Do širšího povědomí americké veřejnosti se dostala poté, co ve svém státě během pandemie covidu-19 odmítla zavést povinnost nosit ochranné roušky. Z řady dalších nominací pro svou budoucí administrativu Trump jmenoval právním poradcem Bílého domu Billa McGinleyho, jenž během Trumpova prvního prezidentského mandátu působil jako tajemník jeho kabinetu. Za zvláštního vyslance pro Blízký východ si pak Trump vybral svého dlouholetého přítele a realitního investora Stevena Witkoffa. AP k tomu poznamenala, že Witkoff je mimo jiné spoluhráčem zvoleného prezidenta z golfu a byl s Trumpem, když se v září stal ve svém golfovém klubu na Floridě terčem druhého atentátu. lex sch nim

Trump oznámil nominace do své vlády, "ministerstvo efektivity" povede Elon Musk

West Palm Beach (USA) 13. listopadu (ČTK) - Zvolený americký prezident Donald Trump v úterý večer (v noci na dnešek SEČ) vyhlásil řadu nominací na členy své budoucí administrativy včetně nového ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa či ministra obrany, jímž se má stát moderátor stanice Fox News a veterán Pete Hegseth. Oznámil také záměr vytvořit nové "ministerstvo pro efektivitu vlády" (DOGE), které povedou miliardář a významný Trumpův podporovatel z kampaně Elon Musk spolu s neúspěšným uchazečem o republikánskou kandidaturu Vivikem Ramaswamym. Nominace musí ještě schválit Senát, kde však republikáni ve volbách tento měsíc získali většinu. Informovaly o tom tiskové agentury. Musk and Ramaswamy "připraví mé administrativě cestu k odstranění vládní byrokracie, snížení nadbytečných regulací, omezení nehospodárných výdajů a restrukturalizaci federálních agentur," uvedl Trump ve svém prohlášení. Dodal však, že nově zřízený úřad "bude poskytovat poradenství a pokyny mimo vládu". Naznačil tak, že subjekt bude fungovat mimo rámec administrativy a nebude tak navzdory svému názvu ministerstvem v pravém slova smyslu, upozornily agentury AP a Reuters. Bude však spolupracovat s Bílým domem a úřadem pro řízení a rozpočet, aby "poháněl rozsáhlé strukturální reformy a vytvořil dosud nevídaný podnikatelský přístup k vládě", uvedl Trump. Dodal, že práce úřadu skončí 4. července 2026 a že menší a efektivnější vláda bude pro zemi "dárkem" k 250. výročí vyhlášení nezávislosti. Zkratka úřadu "DOGE" je navíc zjevnou narážkou na Muskovu oblíbenou kryptoměnu dogecoin, podotýkají agentury. Nominace obou podnikatelů je odměnou dvěma významným podporovatelům Trumpovy prezidentské kandidatury ze soukromého sektoru, poznamenala agentura Reuters. Musk, nejbohatší člověk planety, řídí výrobce elektromobilů Tesla, sociální síť X a kosmickou společnost SpaceX, zatímco Ramaswamy je zakladatelem farmaceutické společnosti a po neúspěchu v republikánských primárkách podpořil v kampani právě Trumpa. Musk věnoval na Trumpovu kampaň miliony dolarů a vystupoval s ním na předvolebních mítincích. Trump už v létě avizoval, že by v případě svého vítězství Muskovi nabídl ve své administrativě roli pro kontrolu efektivity vlády. Trump v rámci výběru svých budoucích spolupracovníků dále oznámil, že na post ministra obrany nominuje moderátora televizní stanice Fox News a veterána Národní gardy Petea Hegsetha. "Pete je tvrdý, chytrý a skutečně zastává názor, že Amerika je na prvním místě," uvedl Trump s odkazem na svůj volební slogan. "S Petem v čele se nepřátelé Ameriky budou mít na pozoru - naše armáda bude opět skvělá a Amerika nikdy neustoupí," dodal zvolený prezident. Hegseth podle svých webových stránek sloužil v Afghánistánu, Iráku a na kubánském Guantánamu. S armádou se podle svých slov rozešel v roce 2021 poté, co byl označen za extremistu kvůli svým postojům namířeným proti rozmanitosti v armádě, píše Reuters. Trump také uvedl, že do funkce ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) hodlá nominovat bývalého ředitele amerických tajných služeb (DNI) a někdejšího republikánského kongresmana Ratcliffa. "Těším se, že se John stane vůbec prvním člověkem, který zastával obě naše nejvyšší zpravodajské funkce," uvedl Trump. "Bude neohroženým bojovníkem za ústavní práva všech Američanů a zároveň zajistí nejvyšší úroveň národní bezpečnosti a MÍR PROSTŘEDNICTVÍM SÍLY," zdůraznil zvolený prezident. Ratcliffe byl na postu šéfa tajných služeb potvrzen v květnu 2020, tedy osm měsíců před Trumpovým odchodem z prezidentského úřadu. Tento bývalý člen Sněmovny reprezentantů a státní zastupitel v Texasu však tehdy neobdržel podporu demokratů v Senátu. Už v roli DNI jej demokraté a bývalí zpravodajci obviňovali z odtajňování zpravodajských informací, které měli Trump a jeho republikánští spojenci údajně využívat k útokům na své politické oponenty včetně Joea Bidena, tehdejšího Trumpova soupeře v boji o Bílý dům, připomíná Reuters. Ratcliffův úřad to popřel. Trump také během večera potvrdil dřívější zprávy amerických médií, že si do čela ministerstva pro vnitřní bezpečnost, které mimo jiné dohlíží na migrační politiku či sleduje teroristické a kybernetické hrozby, vybral republikánskou guvernérku Jižní Dakoty Kristi Noemovou. Podle agentury Reuters tak sáhl po věrné spojenkyni, která má ovšem na poli národní bezpečnosti jen málo zkušeností. O Noemové se uvažovalo také jako o možné kandidátce na Trumpovu viceprezidentku. Do širšího povědomí americké veřejnosti se dostala poté, co ve svém státě během pandemie covidu-19 odmítla zavést povinnost nosit ochranné roušky. Z řady dalších nominací pro svou budoucí administrativu Trump jmenoval právním poradcem Bílého domu Billa McGinleyho, jenž během Trumpova prvního prezidentského mandátu působil jako tajemník jeho kabinetu. Za zvláštního vyslance pro Blízký východ si pak Trump vybral svého dlouholetého přítele a realitního investora Stevena Witkoffa. Agentura AP k tomu poznamenala, že Witkoff je mimo jiné spoluhráčem zvoleného prezidenta z golfu a byl s Trumpem, když se v září stal ve svém golfovém klubu na Floridě terčem druhého atentátu. sch

ČT: Bombu do letadla zříceného na Děčínsku dal chorvatský nacionalista Senić

Praha 11. listopadu (ČTK) - Bombu do letadla jugoslávské letecké společnosti JAT, které se v lednu 1972 zřítilo poblíž České Kamenice na Děčínsku, umístil jeden z pasažérů, chorvatský nacionalista Josip Senić. Vystoupil při mezipřistání a krátce po atentátu byl zavražděn. S odvoláním na švédskou televizi TV4 to dnes uvedla Česká televize. Při zřícení letadla zemřelo 27 lidí, přežila jedna letuška. Nehodu letounu podle oficiálních výsledků vyšetřování způsobila nálož nastražená v jednom z kufrů. Pachatele útoku se ale dosud vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Švédští reportéři nyní podle ČT našli v chorvatských archivech dokumenty, podle kterých jugoslávští zpravodajci hned v roce 1972 došli k závěru, že bombu dal do letadla člen nacionalistického Chorvatského revolučního bratrstva Senić. Z letadla na trase ze Stockholmu do Bělehradu vystoupil Senić při mezipřistání v Kodani. Po dvou měsících od pádu letounu byl nalezen zavražděný v Německu, zjistila švédská televize. Tři z jeho kompliců ještě žijí. TV4 uvedla, že kvůli atentátu nebyl nikdo obviněn z trestného činu. Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla. Jedinou přeživší pádu letounu Douglas DC-9 poblíž České Kamenice z 26. ledna 1972 Vesnu Vulovičovou v obavě z možného atentátu po návratu do Bělehradu hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka. Život Vulovičové zachránilo to, že se zaklínila ve zbytku zádi letadla, a pád trosek také zbrzdily větve stromů a prudký svah, do kterého narazily. Její vyléčení bylo tehdy považováno za velký úspěch československého zdravotnictví. Její přežití volného pádu bez padáku z více než deseti kilometrů je podle Guinnessovy knihy rekordní. dvd rot

Policisté z několika zemí rozbili rozsáhlou síť padělatelů uměleckých děl

Řím 11. listopadu (ČTK) - Italští policisté ve spolupráci s kolegy z Belgie, Francie a Španělska rozbili rozsáhlou evropskou síť padělatelů, kteří vyráběli a prodávali padělky prací světoznámých umělců. Dnes o tom informovala agentura Eurojust, která se zaměřuje na vyšetřování a stíhání přeshraniční kriminality a organizovaného zločinu. Na základě mezinárodního pátrání úřady obvinily 38 osob, které se podle Eurojust spolčily za účelem nakládání s kradeným zbožím, padělání a nelegálního prodeje uměleckých děl. Mezi více než 2000 zabavenými obrazy se objevily padělky Clauda Moneta, Banksyho, Vincenta van Gogha, Salvadora Dalího nebo Pabla Picassa. Způsobenou škodu Eurojust v prohlášení odhadl na přibližně 200 milionů eur (více než pět miliard korun). Vyšetřování zahájila italská policie loni v březnu, kdy u jednoho podnikatele v Pise objevila asi 200 padělaných uměleckých děl. Následně začala sledovat internetové stránky aukčních síní, kde hledala podobné obrazy na prodej a také jejich prodejce. Po úspěšné identifikaci dvou osob úřady rozkryly mezinárodní síť padělatelů ve Španělsku, Francii a Belgii. Tito lidé falešná díla zasílali svým komplicům a ti je poté prodávali v aukčních síních v Itálii. Vyšetřovatelé také odhalili dvě padělatelské dílny v Toskánsku, jednu v Benátkách a další tři ve zbývajících zemích, dodala agentura Reuters. dud jd

Zkrachovalá FTX žaluje konkurenta Binance, chce zpět téměř 1,8 miliardy dolarů

Wilmington (USA) 11. listopadu (ČTK) - Zkrachovalá kryptoměnová burza FTX zažalovala konkurenční společnost Binance. Snaží se tak získat zpět skoro 1,8 miliardy dolarů (zhruba 43 miliard Kč). FTX tvrdí, že její zakladatel a bývalý šéf Sam Bankman-Fried tyto peníze v roce 2022 podvodně převedl na firmu Binance a její vedoucí představitele. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Převod byl součástí dohody, v rámci které Bankman-Fried od společnosti Binance a jejích vedoucích představitelů odkoupil zpět akcie mezinárodní a americké divize FTX. Tuto dohodu FTX v žalobě označuje za podvodnou. Tvrdí také, že zakladatel a bývalý šéf společnosti Binance Changpeng Zhao krátce před krachem FTX zveřejňoval na internetu "nepravdivé, zavádějící a podvodné" informace, jejichž cílem bylo konkurenta zničit. Společnost Binance označila obvinění za neopodstatněná a dodala, že se vůči nim bude důrazně bránit. Nová žaloba je jednou z mnoha, které FTX u konkurzního soudu v americkém státě Delaware podala na řadu svých bývalých investorů, partnerských podniků a klientů, píše Bloomberg. Bankman-Fried je nyní ve vězení, kam ho letos na 25 let poslal soud za zpronevěru v souvislosti s krachem FTX. Bankman-Fried podle prokuratury nezákonně používal peníze klientů FTX k vlastním účelům, včetně nákupu luxusních nemovitostí v Karibiku. Společnost FTX byla před krachem druhou největší kryptoměnovou burzou na světě a pro miliony lidí i vstupní branou na trh s digitálními aktivy. Firma požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli v listopadu 2022. Kanadský podnikatel čínského původu Changpeng Zhao, který je podle počátečních písmen svého jména v branži známý také jako CZ, založil firmu Binance v roce 2013. Loni však odešel z funkce šéfa podniku a přiznal, že porušil americká pravidla proti praní špinavých peněz a také americké sankce. Koncem dubna byl odsouzen ke čtyřem měsícům ve vězení. pmh spr

Šéf hospodářské kriminální policie v Madridu měl doma schovaných 20 milionů eur

Madrid 9. listopadu (ČTK) - Šéf hospodářské kriminální policie v Madridu měl doma schovaných za zdí 20 milionů eur, což je zhruba půl miliardy korun. Vysokou částku v hotovosti vyšetřovatelé nalezli při domovní prohlídce, píší dnes španělská média. Vysoce postavený policista čelí podezření, že několik let spolupracoval s pašeráky drog. Při středeční policejní operaci byl zadržen společně s šéfem hospodářské kriminální policie také jeho manželka, která rovněž pracuje na policii, a dalších 13 lidí. Podle zdrojů agentury EFE operaci souvisí se zabavením 13 tun kokainu ve městě Algeciras v říjnu. Podle médií se jednalo o největší množství kokainu, které se podařilo zabavit při jedné razii v dějinách Španělsku. Na trhu by zabavené množství drogy mohlo vygenerovat až 780 milionů eur (skoro 20 miliard korun). Podle vyšetřovatelů vysoce postavený policista napomáhal a kryl pašování drogy v námořních kontejnerech z Latinské Ameriky. Podle agentury EFE policista dříve působil na protidrogovém oddělení. Zabavení kokainu v Algeciras i zadržení policisty je podle tisku součástí protidrogového vyšetřování, které trvalo čtyři roky. Policisté vyšetřování začali prověřováním dovozce banánů v Alicante na jihu Španělska. Firma sice vyvíjela skutečnou legální obchodní aktivitu a dovážela banány z Ekvádoru, pozornost vyšetřovatelů však přitáhly nesoulady v jejím hospodaření. jkh ml

V Indii se může opět šířit román Satanské verše, úřady nenašly původní zákaz

Dillí 8. listopadu (ČTK) - V Indii se může opět šířit román Satanské verše britsko-indického spisovatele Salmana Rushdieho poté, co indické úřady nebyly schopny najít původní dokument o zákazu knihy v zemi. Indická vláda zakázala dovoz kontroverzního románu, když byl vydán před 36 lety. Informuje o tom list The Guardian. Rushdieho román vyvolal po svém vydání v roce 1988 celosvětový rozruch. Příběh s prvky magického realismu byl inspirován životem proroka Mohameda. Přestože ho nejmenoval a ztvárňoval pouze fiktivní postavy a místa, představitelé islámu jej odsoudili jako rouhačský. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Chomejní na Rushdieho pět měsíců po vydání jeho knihy uvalil fatvu, kterou Rushdieho odsoudil k smrti. Po vydání Satanských veršů se indická vláda rozhodla vydat zákaz na dovoz knihy do země z důvodu obav z negativních reakcí muslimských poslanců. Rushdie rozhodnutí označil za "hluboce zneklidňující". Nyní však vyvstává otázka, zda bylo celní oznámení o zákazu, které údajně vydalo ministerstvo financí, vůbec někdy oficiálně vydáno. Záležitost vyšla najevo v roce 2019, když u soudu ve věci podal žalobu indický občan Sandípan Chán. Chán uvedl, že se pokusil román koupit v knihkupectví, ale bylo mu řečeno, že je kniha zakázaná. Když s však snažil najít oznámení o zákazu, na žádných internetových stránkách vlády nebylo. Chán se obrátil na vrchní soud v Dillí, kde napadl zákaz dovozu jako protiústavní. Případ se táhl řadu let, protože vláda opakovaně žádala o jeho prodloužení ve snaze dohledat původní oznámení, ale bezvýsledně. Vláda byla nucena 5. listopadu u soudu v Dillí přiznat, že oznámení o zákazu dovozu knihy "nebylo dohledatelné a tím pádem nemohlo být předloženo." Soudci v případu se vyjádřili, že soud nemá "jinou možnost než předpokládat, že takové oznámení neexistuje." Chánův právník uvedl, že to může znamenat pouze de facto zrušení zákazu dovozu románu do Indie. Podle něj byl zákaz "zrušen k 5. listopadu, protože o něm neexistuje žádné oznámení." Rushdie, který se narodil v Indii, vždy trval na tom, že jeho román neobsahuje nic urážlivého ani rouhavého vůči islámu. Podle něj je dílo zcela fiktivním zkoumáním otázek náboženství, migrace a identity. Spisovatel v otevřeném dopise tehdejšímu premiérovi Indie Rádžívovi Gándhímu kritizoval indickou vládu za to, že se podřídila "extremistům, dokonce fundamentalistům", kteří knihu ani nečetli. V dopise, který v roce 1988 zveřejnil deník The New York Times, Rushdie napsal, že se indická demokracie po zákazu jeho knihy stala terčem posměchu. Rushdie se po vydání Satanských veršů musel dlouhá léta držet v ústraní. Za svou tvorbu čelí mnoho let vyhrůžkám smrtí. V roce 2022 se stal obětí pokusu o vraždu, když byl během veřejného vystoupení v New Yorku několikrát bodnut nožem. V důsledku útoku oslepl na jedno oko. ham kpc

Šéf francouzské diplomacie odmítl v Jeruzalémě kvůli policistům vejít do kostela

Jeruzalém 7. listopadu (ČTK) - Návštěvu šéfa francouzské diplomacie Jeana-Noëla Barrota v Jeruzalémě dnes poznamenal diplomatický incident u římskokatolického kostela Pater Noster na Olivové hoře, který spravuje Francie. Barrot kritizoval předem nepovolený vstup ozbrojených izraelských policistů do chrámu, a sám tam proto odmítl vstoupit. Izraelská policie zase krátce na tomto francouzském území zadržela dva francouzské četníky, uvedla agentura AFP. Izraelská strana později uvedla, že ozbrojení muži měli zajistit Barrotovu bezpečnost a velvyslanectví o tom bylo informováno. Izraelská policie byla podle ministra ozbrojená a ke vstupu do areálu pod francouzskou správou neměla povolení. Podle Barrota je to nepřijatelné, a sám proto odmítl do poutního kostela vstoupit. 'Tento útok na celistvost oblasti, za kterou je Francie odpovědná, pravděpodobně oslabí vztahy, které jsem přišel pěstovat s Izraelem v době, kdy všichni potřebujeme posunout region na cestě k míru,' uvedl Barrot s odkazem na více než rok trvající válku mezi izraelskými silami a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a Hizballáhem v Libanonu. Oba zadržené francouzské četníky izraelská policie po krátké době propustila, píše Le Monde. Deník Le Figaro zveřejnil video komunikace příslušníků obou sborů v angličtině. Agentura AFP později upřesnila, že četníci na sobě neměli uniformy a v první chvíli nepředložili ani své diplomatické průkazy prokazující, že pracují na konzulátu. Francouzská diplomacie podle agentury AFP uvedla, že si kvůli incidentu v nejbližších dnech předvolá izraelského velvyslance v Paříži. Obeznámený zdroj AFP sdělil, že Paříž očekává vysvětlení a omluvu. Izraelská diplomacie uvedla, že si bezpečnostní otázky předem vyjasnila s francouzským velvyslanectvím v Tel Avivu. Přítomnost izraelského bezpečnostního personálu měla zaručit ministru Barrotovi bezpečnost, uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Římskokatolický kostel Pater Noster ve východním Jeruzalémě stojí v místech, kde údajně Ježíš naučil své učedníky modlitbu Otčenáš. Její text je na stěnách kostela z 19. století vyveden ve 140 jazycích. Chrám je ve správě francouzského řádu karmelitánek. Kostel byl předmětem diplomatických rozepří i v minulosti. lsa mka

Politico: Trumpa díky vítězství mohou nechat v klidu jeho problémy se zákonem

Washington 6. listopadu (ČTK) - Donald Trump v úterních prezidentských volbách neporazil jen demokratickou protikandidátku Kamalu Harrisovou. Porazil také systém, který se ho snažil přivést do vězení, píše server Politico. Připomíná, že Trump se stal prvním trestně stíhaným exprezidentem, kterého porota shledala vinným z falšování finančních záznamů; výše trestu má být oznámena 26. listopadu. Vítězství v prezidentských volbách ovšem podle Politico prakticky Trumpovi zajišťuje, že nikdy nebude čelit právní odpovědnosti za lavinu údajných prohřešků. Trumpův návrat do Bílého domu zhatí roky práce zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe snažícího se usvědčit Trumpa z pokusu zvrátit výsledek prezidentských voleb z roku 2020 a z nelegálního přechovávání utajovaných dokumentů v jeho rezidenci na Floridě. Zastaví se rovněž stíhání, kterému Trump v souvislosti s volbami z roku 2020 čelí ve státu Georgia. Návrat do prezidentského úřadu Trumpovi zcela jistě umožní odložit i trest v jeho kauze týkající se falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Stephanii Cliffordové, známé také jako Stormy Daniels, za mlčenlivost před volbami z roku 2016. Nově zvolený prezident je ve zkratce řečeno svým vlastním soudcem a porotcem ochráněným před trestněprávní odpovědností, která by mu hrozila bez právního silového pole Oválné pracovny. Trump slibuje, že "během dvou vteřin" ukončí funkční období speciálního vyšetřovatele Jacka Smitha, pokud ten do prezidentské inaugurace svůj post sám neopustí. Nový ministr spravedlnosti, kterého si Trump do své administrativy vybere, bude mít pravomoc formálně zrušit všechny federální ibžaloby namířené proti příštímu prezidentovi. Co Smith v následujících dvou a půl měsících, tedy do Trumpovy inaugurace, udělá, je ovšem nejasné. Případ, v němž prokurátoři viní Trumpa, že si ve svém resortu Mar-a-Lago ponechal utajované dokumenty a bránil úřadům v tom, aby je získaly, se protahuje. Zvláštní vyšetřovatel Smith se v červenci odvolal proti verdiktu floridské soudkyně, která odmítla obžalobu proti Trumpovi ohledně nakládání s dokumenty. Podle serveru Politico je nepravděpodobné, že odvolání se někam posune dříve, než se Trump znovu ujme prezidentského postu. K nejchaotičtějším případům týkajícím se Trumpa patří obvinění z ovlivňování výsledků voleb před čtyřmi lety ve státě Georgia. Věc se zkomplikovala kvůli údajnému střetu zájmu prokurátorky Fani Willisové a odvolací soud přípravu procesu pozastavil. I kdyby proces začal, bude Trump usilovat o zrušení obžaloby nebo o odklad věci po dobu jeho prezidentského mandátu. Bude pro to mít silný argument: dlouhodobě se předpokládá, že americké prezidenty po dobu jejich působení v úřadu před soudním stíháním chrání široce pojatá imunita. Mnoho právních expertů se odvolává na zásadu, že celoamerické zájmy mají přednost před zájmy jednotlivých amerických států. Domnívají se proto, že soudy nikdy nedovolí, aby prokurátor na úrovni státu vznesl obžalobu proti úřadujícímu prezidentovi. Na 26. listopadu soudce Juan Merchan stanovil určení výše trestu pro Trumpa, kterého v květnu porota shledala vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Cliffordové za mlčenlivost před volbami z roku 2016. Ale Trumpovi právníci, kterým se už dvakrát oznámení výše trestu podařilo odložit, budou určitě bojovat proti tomu, aby jejich klient uprostřed období mezi zvolením a nástupem do prezidentského úřadu musel do soudní síně. Pokud se soudce Merchan rozhodne držet termínu, bude stát před bezprecedentním úkolem rozhodnout, zda uložit trest vězení v dálce až čtyř let odsouzenému, který se v lednu nastěhuje do Bílého domu. Pokud pošle Trumpa do vězení, ten by téměř jistě výkon trestu nastoupil až poté, co v roce 2029 odejde z prezidentského úřadu. A pokud se Merchan rozhodne pro domácí vězení nebo pro veřejně prospěšné práce, usilovali by Trumpovi právníci pravděpodobně také o odklad. hab ank

Bloomberg: OpenAI jedná o změně struktury, už nechce být neziskovou společností

San Francisco (USA) 5. listopadu (ČTK) - Americká společnosti OpenAI začala s kalifornským úřadem generálního prokurátora jednat o změně své firemní struktury. Z neziskové společnosti se chce přeměnit na ziskovou, uvedla s odvoláním na informované zdroje agentura Bloomberg. OpenAI je průkopníkem v oblasti umělé inteligence (AI). Přechod mezi ziskové podniky by znamenal výraznou změnu ve struktuře řízení firmy, která byla založena v roce 2015 jako nezisková výzkumná laboratoř pro AI s idealistickým posláním vytvořit AI, která by byla bezpečná a prospěšná lidstvu. Změna struktury by však učinila firmu atraktivnější pro investory. OpenAI odmítla jednání s úřady komentovat. Předseda správní rady neziskové organizace OpenAI Bret Taylor však uvedl, že nezisková organizace bude existovat i při případné restrukturalizaci společnosti. Agentura Reuters v září uvedla, že OpenAI pracuje na plánu restrukturalizace své hlavní činnosti na ziskovou obecně prospěšnou společnost, kterou už nebude řídit její nezisková správní rada. Nezisková OpenAI by nadále existovala a vlastnila by menšinový podíl v ziskové firmě, uváděly tehdy zdroje. V roce 2019 OpenAI vytvořila dceřinou ziskovou společnost s omezeným kapitálem, která má pomoci financovat vysoké náklady na vývoj modelů AI. V roce 2023 byl generální ředitel OpenAI Sam Altman propuštěn a znovu přijat bývalou správní radou. Jeho odvolání následovalo mimo jiné po napětí ohledně vyvážení bezpečnosti AI a tlaku na komercializaci softwaru OpenAI. Firma v říjnu uskutečnila další kolo financování, při kterém získala 6,6 miliardy USD (153,5 miliardy Kč). Transakce ji ocenila na 157 miliard USD, což z ní dělá jednu z nejhodnotnějších soukromých společností na světě. Na rozdíl od mnoha jiných neziskových organizací má OpenAI cenné duševní vlastnictví v podobně svého chatovacího robota ChatGPT a související technologie AI. Podle právních expertů nebude jednoduché zrušit status neziskové organizace. Důležitým faktorem při schvalování bude to, jaký podíl nezisková organizace v té ziskové bude mít a jak budou oceněna aktiva OpenAI. Společnost OpenAI v roce 2022 svůj systém ChatGPT zdarma zpřístupnila veřejnosti. Systém si rychle získal popularitu a výrazně přispěl k současné vlně zájmu veřejnosti, médií a investorů o umělou inteligenci. Miliardář a podnikatel Elon Musk začátkem srpna obnovil žalobu proti firmě OpenAI a jejímu generálnímu řediteli Altmanovi. Musk tvrdí, že firma upřednostňuje zisky a komerční zájmy před veřejným blahem. Žaloba uvádí, že jakmile technologie OpenAI začala transformovat generativní AI, Altman obrátil a přikročil k tomu, aby mohl vydělávat. Z porušení zakladatelské smlouvy Musk vedle Altmana obvinil i Grega Brockmana, což je další spoluzakladatel podniku. Musk firmu OpenAI spoluzaložil v roce 2015, v roce 2018 však odstoupil ze správní rady firmy. irl spr

Zloději z nizozemské galerie ukradli dvě díla Andyho Warhola, dvě poničili

Haag 1. listopadu (ČTK) - Zloději dnes ráno pomocí výbušného zařízení vyrazili dveře galerie umění ve městě Oisterwijk na jihu Nizozemska a odnesli z ní dvě díla ze slavné série sítotisků amerického umělce Andyho Warhola. Při útěku z místa další dvě díla ze série zanechali ležet těžce poničená na ulici. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na majitele galerie. Majitel galerie MPV Gallery Mark Peet Visser uvedl, že se zloději pokusili ukrást čtyři díla z Warholovy série sítotisků z roku 1985 s názvem Vládnoucí královny, která ztvárňuje portréty tehdejších panovnic Spojeného království, Nizozemska, Dánska a Svazijska, malého vnitrozemského království na jihu Afriky. Visser řekl, že krádež v galerii zachytily bezpečnostní kamery, a označil ji za amatérskou. "Nálož byla tak silná, že poničila celou moji budovu, a obchody v okolí jsou také poškozeny," dodal. "Takže tahle část se jim vlastně povedla. Potom s uměleckými díly běželi k autu, kde se ukázalo, že ta se do něj nevejdou. ... V tu chvíli vyrvali díla z rámů a je jasné, že jsou nenapravitelně poničená, protože je nemožné dostat je ven bez poškození," dodal Visser. Visser odmítl čtyři podepsaná a očíslovaná díla ocenit. Sérii plánoval během listopadu nabídnout k prodeji na uměleckém veletrhu v Amsterdamu. Zloději odnesli portréty britské královny Alžběty II. a dánské královny Markéty II. Portréty nizozemské královny Beatrix a svazijské královny matky Ntombi Tfwala zůstaly ležet na ulici, když se lupiči dali na útěk. Policie vyzvala svědky, aby se jí přihlásili. Těžce poškozenou galerii dnes zkoumají forenzní experti. ham mka

V pankrácké věznici uctili památku politických vězňů a odhalili pamětní desku

Praha 1. listopadu (ČTK) - V pankrácké věznici dnes lidé uctili památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965. Odhalili při tom pamětní desku s 69 jmény těch, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti věznice. Pietní akce se zúčastnil například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nebo místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). "Možná nejsem sám, kdo si v poslední době klade otázku, jestli postupně u nás v České republice a možná i jinde v Evropě neztrácíme schopnost si vážit toho, co my jsme tady v České republice po sametové revoluci v roce 1989 získali. A jestli neztrácíme schopnost si uvědomovat, že ta kvalita života, kterou tady máme, to prostředí, ve kterém žijeme, je v porovnání se světem jedinečné a vzácné," řekl Vystrčil. Dodal, že je potřeba se ohlédnout za minulostí, aby lidé dělali méně chyb a získali odvahu. Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech na bývalém popravišti pankrácké věznice a na jejich počest na místě, kde stál dříve pouze dřevěný kříž, postavila pamětní desku. Mezi nimi je například Jaroslav Borkovec, který byl popraven za protistátní činnost a jehož příběh dnes řečníci připomněli. K památníku přišla položit květiny jeho dcera. Na seznamu 42 popravených a 27 zemřelých figuruje dále mimo jiné levicový intelektuál a historik Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou. Kromě něj jsou na něm také členové odbojové skupiny bratří Mašínů Zbyněk Janata a Václav Švéda. Sestavený seznam obsahuje jediné ženské jméno - Frýdu Geigerovou z Tanvaldu, která si v pražském vězení odpykávala doživotní trest za velezradu a zemřela ve věku 56 let. Nejmladší obětí na seznamu je Jaroslav Kysela, kterého totalitní režim oběsil v jeho 18 letech. Aby badatelé zjistili, kdo byl režimem takto popraven, museli vycházet z historických záznamů. Z fragmentů spálených kostí smísených s hlínou nelze totiž identifikovat, komu patřily. Dohledali jména popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž urny nebyly vydány rodinám, ale byly zničeny na základě rozkazu ministra vnitra z roku 1960. Ten stanovil, že nevydaná urna má být uložena po dobu jednoho roku a poté zlikvidována. Kabinet dokumentace a historie Vězeňské služby spolupracoval na vzniku seznamu s Národním archivem, Ústavem pro studium totalitních režimů a Vojenským historickým ústavem. Cílem projektu bylo zjistit, co se stalo s ostatky politických vězňů, které nebyly uloženy na Ďáblickém hřbitově nebo na pohřebišti v Motole. Nejprve museli vědci vyhledat kremační čísla, která prokazují, že byl zemřelý zpopelněn. Poté řešili, zda urnu dostala rodina. To se ale dělo jen výjimečně. Většina schrán putovala k uložení právě na Pankrác. Část uložených uren pak byla v roce 1965 převezena do Motola, zbylé se ale nenašly. kse rdo

Policie navrhla v kauze Growing Way obžalobu z podvodu za 1,5 miliardy korun

Praha 30. října (ČTK) - Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat člověka a firmu z podvodu v souvislosti s investičním fondem Growing Way. Škodu kriminalisté vyčíslili na 1,5 miliardy korun, více než miliardu se jim podařilo zajistit. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Podle dřívějších informací byl v případu obviněn jednatel firmy Ondřej Janata. V médiích už dříve popřel tvrzení policie, že šlo o takzvané Ponziho schéma. "Podle závěrů vyšetřování založila fyzická osoba alternativní investiční fond, prostřednictvím kterého v období let 2020 a 2021 neoprávněně, soustavně a hlavně pod nepravdivou záminkou měla nabízet široké veřejnosti nereálné zhodnocování vkladů na finančním trhu," popsal Ibehej. Obviněný podle policistů žádnou investiční činnost nevykonával a peníze používal pro sebe. "V uvedené věci je evidentní, že proklamované výnosy měly být zcela nereálné a v případě, že byly hrazeny, tak pouze z finančních prostředků dalších klientů," dodal Ibehej. V případu figuruje více než 4000 poškozených. Činnost podle kriminalistů nese znaky tzv. Ponziho schématu, nazývaného také letadlo či pyramida, kdy lidé svěřují peníze investičnímu fondu s vidinou vysokého zhodnocení, ale provozovatel fondu si peníze nechává pro svou potřebu. Vyplácí z nich jen část některým investorům jako údajný zisk s cílem nalákat další klienty. Když už ve fondu nezbudou žádné peníze, investiční firma zkrachuje. Obviněný je podle NCOZ stíhaný na svobodě, hrozí mu až desetileté vězení. Návrh policie nyní posoudí žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Fond Growing Way poslal Městský soud v Praze do konkurzu v prosinci 2021. Ibehej upozornil, že policie se s podobným druhem trestné činnosti setkává opakovaně. "Kriminalisté NCOZ doporučují občanům zvýšenou obezřetnost a ostražitost v souvislosti s investicemi finančních prostředků do produktů, které slibují neobvykle vysoké zhodnocení, neboť s podobným druhem trestné činnosti se policie opakovaně setkává," uzavřel mluvčí. ana rot