SEZNAM
PANEL
II.
únor
I.
leden
Kultura
PŘEHLED ZPRÁV - KULTURA
II.
únor
Restaurátoři obnoví vzácnou fresku v Colloredo-Mansfeldském paláci
Praha 9. února (ČTK) - V Colloredo-Mansfeldském paláci v Karlově ulici v Praze budou letos restaurátoři opravovat jeho nejvzácnější část, fresku stropu tanečního sálu s námětem shromáždění olympských bohů. Pochází z 30. let 18. století. Kromě toho bude pokračovat obnova krovů, stropů a střechy na západním a severním křídle budovy. ČTK to sdělila mluvčí Galerie hlavního města Prahy (GHMP) Jana Smrčková. Galerie zahájila kompletní rekonstrukci budovy v roce 2023. Trvat by měla pět až šest let a stát bude 800 milionů korun. Z této sumy galerie letos vynaloží asi 58 milionů. Galerie hlavního města Prahy je příspěvkovou organizací magistrátu. Freska zdobí strop tanečního sálu v jižním křídle paláce. Restaurátoři se jí věnovali i v minulém roce. "Před zahájením stavebních prací bylo nutné na fresce provést podrobný průzkum, fresku očistit a zpevnit," uvedl vedoucí Oddělení správy budov GHMP Vladimír Plichta. Restaurátoři také vytvořili podpěrnou konstrukci, která fresku zajistila, aby stavebníci mohli postupně vyměnit stropní trámy a pracovat na opravě střechy. Letos začne samotná obnova fresky. Stavebníci se v tomto roce přesunou z východního a jižního křídla paláce na severní a západní. I zde se budou věnovat kompletní rekonstrukci krovů, stropů a střešního pláště. "Obnova střešních konstrukcí bude završena stavebními pracemi v křídle severním, s barokním krovem s vikýři do Karlovy ulice," doplnil Plichta. Rekonstrukce paláce začala v srpnu roku 2023. Loni byla dokončena oprava střešních konstrukcí na východním a jižním křídle. V budoucnu by měly následovat práce v interiérech. V historicky nejméně cenném západním křídle by mělo vzniknout nové ústředí GHMP. Ostatní části mají sloužit nejrůznějším kulturním akcím. Colloredo-Mansfeldský palác stojí na Královské cestě poblíž Karlova mostu. Ve 30. letech 18. století byl ve stylu vrcholného baroka postaven na místě původně renesanční stavby. Definitivní novorokokovou podobu získal v 60. letech 19. století. GHMP je městskou příspěvkovou organizací zabývající se mimo jiné výstavami a sbírkovou činností. Zaměřuje se zejména na moderní a současné umění. Stará se rovněž o sbírky patřící hlavnímu městu včetně soch na veřejném prostranství. Galerie vystavuje v sedmi objektech, a to v Domě U Kamenného zvonu, Městské knihovně, Colloredo-Mansfeldském paláci, Domě fotografie, v Bílkově vile, trojském zámku a v Domě Františka Bílka v Chýnově. ebr ptdV Trutnově jsou k vidění "Ctnosti a neřesti naší doby", sochy Matyáše Chocholy
Trutnov 9. února (ČTK) - V trutnovské galerii EPO1 je do konce března k vidění výstava "Ctnosti a neřesti naší doby / 300 let poté" v podání Matyáše Chocholy. Nabízí reinterpretaci původního barokního souboru soch nazvaného Alegorie Ctností a Neřestí od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu. Výstava umožňuje prolínání zmíněných témat do dnešní doby, vyplynulo z informací na webu galerie. Centrum současného umění EPO1 v Trutnově, které nedávno vzniklo v budově bývalé elektrárny v trutnovské městské části Poříčí, získalo v roce 2023 titul Stavba roku Královéhradeckého kraje. "Chochola je nejvýraznější eklektik současné české umělecké scény, patřící dle žebříčku JT Art Index mezi top 25 současných českých umělců. Ve svém projektu Ctnosti a neřesti naší doby / 300 let poté přináší osobitou reinterpretaci dvanácti alegorií, inspirovanou ikonickými sochami Matyáše Bernarda Brauna na Kuksu," uvedli zástupci galerie. Autor využívá moderní technologie, konkrétně betonový 3D tisk, čímž vytváří sochy s totemickým a symbolickým nádechem, které jsou propojené s aktuálními otázkami lidských hodnot reflektují chaos a rozpolcenost současnosti. "To, co pro jednoho může být ctností, může být pro druhého neřestí," uvedla galerie na webu. Sochy nemají pevné definice, je na divákovi, který v nich může spatřit odkazy na různé kultury a epochy dějin, od antiky přes kubismus až po brutalismus. Expozice je dočasnou instalací a autor dál zamýšlí pro sochy najít místo ve veřejném prostoru. V trutnovské galerii EPO1 jsou do konce března k vidění také výstavy výstava Supi a srna výtvarníka Jana Vičara a Ztracený ráj. Ve stálé expozici Centra současného umění EPO1 jsou díla projektu Fresh Power, jež si klade za cíl zmapovat tvorbu nejmladší sochařské generace, autorů vzešlých z českých sochařských škol, u kterých se datuje absolutorium v roce 2018 a výše. Název Fresh Power nese i výstava, která je základem této kolekce. ku drV r.1938 měly Selské jízdy 30.000 členů, za nacistů a komunistů čelily perzekuci
Praha 8. února (ČTK) - V roce 1938 měly organizace Selských jízd v Československu na 30.000 členů. Po začátku nacistické okupace o rok později ale předsednictvo i řadoví členové čelili perzekuci a v roce 1942 byly Selské jízdy zakázány a jejich majetek zkonfiskován. V činnosti jim následně bránili také komunisté, obnova spolků přišla po pádu režimu v roce 1989. V Domě zemědělské osvěty v Praze to dnes na konferenci k 100. výročí založení Selské jízdy řekl historik Jaroslav Rokoský. Sto let ode dne, kdy se sešla ustavující valná hromada Ústředí selských jízd, uplynulo na konci ledna. Spolky Selských jízd nadšenci či potomci členů udržují dodnes, i když už v mnohem nižším počtu. Nadále například funguje Selská jízda Nechanice, Selská jízda Český ráj Turnov nebo Sbor selských jízd Jana Žižky z Trocnova, jejichž příslušníci dnes v Domě zemědělské osvěty nastoupili v pestrobarevných krojích a s historickými prapory. Spolky Selských jízd začaly vnikat od poloviny 19. století na českém a moravském venkově jako projev tehdejších emancipačních snah. Jejich hlavní činností byl jezdecký sport a chovatelství koní, u sedláků posilovaly sebevědomí, smysl pro pořádek, autoritu a disciplínu. Po vzniku Československa v roce 1918 se jednotlivé Selské jízdy sjednotily v organizaci Ústředí selských jízd. Za duchovního otce Selských jízd se považuje Bohumír Bradáč, který za první republiky zastával funkci ministra zemědělství a ministra národní obrany, řekl Rokoský. Na počátku 30. let podle něj Selské jízdy byly početnou organizací s propracovanou strukturou. Po nástupu nacistů k moci se ale poměry změnily. "Agrárníci se okamžitě zapojili do odboje," uvedl Rokoský. "Selské jízdy byly označeny za organizaci Třetí říši nepřátelskou. Řadě členů se podařilo uschovat korouhve jednotlivých žup nebo prapory, aby nebyly zabaveny nacisty," řekl. Pro místostarostu Ústředí selských jízd Oldřicha Suchého si podle něj v září 1939 přišlo gestapo a Suchý byl následně vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, kde se dožil konce války. Dalšímu útlaku Selské jízdy čelily s příchodem komunistů. "Agrární předáci byli pozatýkáni a souzeni pro smýšlenou kolaboraci," řekl historik. Poslední vystoupení Selských jízd se mělo uskutečnit v Nechanicích na Hradecku, režim ho ale potlačil. "Po listopadu 1989 nastal návrat Selských jízd, už v jiné době, v jiných podmínkách," dodal Rokoský. mib hjJihočeské muzeum od pátku bude vystavovat tisíce orchidejí
České Budějovice 6. února (ČTK) - Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích hostí výstavu rostlin s názvem Orchideje a jejich tropičtí sousedé. Ve dvou výstavních sálech vytvořili prostředí podobné tropickému pralesu, kde vystavují na 10.000 různých rostlin od pěstitelů z celé Evropy. Více než polovinu tvoří orchideje, zbytek bromélie, tillandsie a masožravé rostliny. Jejich expozici doplňují drobní exotičtí živočichové včetně dvou mláďat krokodýla mořského. Dnes to novinářům řekla autorka výstavy a pěstitelka orchidejí a masožravých rostlin Markéta Aubrechtová. Výstava, která potrvá od pátku do neděle 23. února, je prodejní. Návštěvníci se také budou moct poradit s odborníky, jak tyto rostliny správně pěstovat, a muzeum připravilo vzdělávací program pro školy a květinový workshop pro veřejnost. "Mezi nejvzácnější na výstavě patří rod Dracula, neboli opičí orchideje, protože jejich květy připomínají tváře a hlavičky malých opiček. Pochází z Latinské Ameriky, rostou ve vysokohorském lese a jsou velmi citlivé. Na jakékoli změny klimatu a nebo podmínek reagují tak, že jejich květy okamžitě opadají. Proto jsme koupili velkou sbírku z Německa a pěstujeme je v našich podmínkách. Díky tomu neshodí květy, i když tady v Jihočeském muzeu je velmi nízká vzdušná vlhkost," řekla Aubrechtová. Další vzácnou orchidejí je Pleurothallis tarantula, která vypadá jako malá tarantule. Diamantové orchideje (jewel orchids) jsou naopak orchidejovou raritou, mají okrasné listy protkané zlatou či stříbrnou žilnatinou, dodala Aubrechtová. Kromě orchidejí budou k vidění bromélie, které pochází z Jižní Ameriky, od miniaturních druhů až po velké robustní rostliny. Mají obvykle trubkovité nebo kopulovité listy, které tvoří rozetu, jejich listy jsou barevné, mohou být červené, oranžové, žluté nebo zelené s různými vzory. Květy bromélií jsou také různorodé a mohou mít různé barvy a tvary. Rostliny tillandsie, česky se jim říká kykatky, rostou v pouštních oblastech, lesích i deštných pralesích na americkém kontinentu. K růstu jim stačí pouze vzdušná vlhkost, na výstavě budou i přes 60 let staré exempláře. "Výstavy orchidejí jsou velmi navštěvované, denně jimi projde zhruba 1000 lidí. Loni jsme zaznamenali rekord, kdy po dobu výstavy přišlo na 15.000 návštěvníků. Letos 500. a 1000. návštěvník dostane orchidej,“ řekl mluvčí muzea Tomáš Svoboda. Jihočeské muzeum ve spolupráci s českobudějovickou SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnickou a Jazykovou školou pořádá vzdělávací program pro základní i střední školy. Pro veřejnost připravili na čtvrtek 20. února Květinový workshop, na kterém budou lidé aranžovat květinu a tu si odnesou domů. Na workshop je třeba přihlásit se předem, dodal Svoboda. Na výstavě budou k vidění i velkoformátové fotografie českých orchidejí. Budou také součástí připravované encyklopedické knihy Fotografický atlas rostlin České republiky, která bude obsahovat na 9000 fotografií všech planých rostlin v Česku. jrc hjV pražské Dubči našli archeologové 37 hrobů, stavbu okruhu to nezdrží
Praha 6. února (ČTK) - Na území pražské městské části Dubeč našli archeologové pohřebiště z doby stěhování národů s 37 hroby. Kromě jednoho byly všechny v minulosti vykradeny. Pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) místo zkoumali předtím, než stavebníci začnou budovat další část Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi. Průzkum podle ústavu neznamená zdržení stavby, práce jsou předem naplánované. Novináře o nálezu informovala Eliška Zvolánková z Archeologického ústavu AV ČR. Okruh vede územím, které osídlovali lidé od pravěku. Vědci tam dosud zdokumentovali více než 10.000 archeologických objektů. Pohřebiště vzniklo v době stěhování národů, tedy zhruba ve čtvrtém až sedmém století. Jediný objevený hrob, který v minulosti nebyl vykraden, se vymykal svou podobou. Byl největší, nejhlubší a obsahoval bohatou výbavu. "Můžeme zmínit například železný meč, nůž, prubířský kámen v dřevěném pouzdře, brousek, minimálně dvě velké keramické nádoby, součásti opasku či spony," vyjmenovala vedoucí výzkumu z Archeologického ústavu AV ČR Petra Maříková Vlčková. Tento hrob se nacházel mimo hlavní část pohřebiště. "Zajímavá byla úprava hrobu, který byl na povrchu velmi pravděpodobně označen malou mohylou a mělkým žlábkem, i samotné pohřební jámy, ve které jsme identifikovali obvodovou římsu či lavici podél delší stěny, tzv. niku, a pozůstatky dřevěné rakve," doplnila Maříková Vlčková. Nadzemní konstrukci mělo pravděpodobně i několik dalších větších hrobů. Uvnitř se nacházely lavice po obou delších stěnách a původně i mohutné dřevěné rakve. Z výbavy se dochovaly keramické nádoby, železné zbraně, ozdoby a korálky. Ty byly z keramiky, bronzu, jantaru i skla. Ostatní hroby, které tvořily řady či malé skupiny, se odlišovaly tím, že chyběla vnitřní úprava hrobové jámy. "Nejednalo se ale o chudě vybavené hroby, i tyto obsahovaly keramické nádoby, korálky ze skla nebo jantaru, spony či náramky a železná kování z nedochovaných nádob," sdělila vedoucí výzkumu. V blízkosti pohřebiště archeologové objevili stopy po sídlišti, které pravděpodobně pocházelo ze stejného období. Průzkum se koná v součinnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) od minulého roku. Harmonogram prací je podle Zvolánkové předem daný a stavbu nijak nezdržuje. Vědci dříve objevili například největší pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Čechách, která se datuje do let 2500 až 2200 před naším letopočtem. Výzkum vedou pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a společností Osina Archeo. Praha patří z archeologického hlediska mezi mimořádně exponovaná území od pravěku. V roce 2023 se na jejím území uskutečnilo více než 250 archeologických výzkumů, které dělalo 12 organizací. ebr ptdVědci se spojili s AI, aby rozluštili svitky zuhelnatělé po výbuchu Vesuvu
Londýn 5. února (ČTK) - Vědci doufají, že spojení umělé inteligence (AI) a lidských znalostí jim pomůže rozluštit starověké svitky, které zuhelnatěly po výbuchu sopky Vesuv u Neapole před 2000 lety. Píše o tom agentura AP. Stovky svitků z papyru byly nalezeny kolem roku 1750 v rozvalinách přepychové vily v římském městě Herkulaneum, které společně se sousedními Pompejemi zničila erupce Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Pokud by se svitky, smotané do velikosti sladké tyčinky, podařilo přečíst, mohlo by to nesmírně přispět ke znalostem o antickém myšlení, píše AP. Žár a sopečný popel z Vesuvu zničil Herkulaneum a svitky zachoval, ale v nečitelném stavu. Erupce je změnila v zuhelnatělé, křehké bloky, které by se rozpadly, pokud by se je někdo pokusil rozvinout. Badatelé a vědci pracovali na možnostech rozluštění těchto svitků, z nichž převážná většina je uložena v Národní knihovně v Neapoli, po více než 250 let. V roce 2023 několik šéfů technologických firem sponzorovalo soutěž "Vesuvius Challenge", kdy nabízeli peněžní odměnu za snahy svitky rozluštit pomocí strojového učení, počítačového vidění a geometrie. Dnes soutěž oznámila "historický průlom" s tím, že výzkumníkům se podařilo vytvořit první obrázek vnitřku jednoho ze tří svitků v knihovně Bodleian Library na Oxfordské univerzitě. Počítačový expert z univerzity v Kentucky a spoluzakladatel soutěže Brent Seales uvedl, že organizátoři byli "úspěšným zobrazením svitku nadšeni", píše AP. Podle něj "obsahuje více obnovitelného textu než jsme kdy viděli v naskenovaném svitku z Herkulanea". Svitek byl naskenován v laboratoři Diamond Light Source v Harwellu nedaleko Oxfordu, která využívá urychlovač částic známý jako synchrotron k vytvoření intenzivního rentgenového záření. Vědci pak použili umělou inteligenci k sestavení obrázků, vyhledání inkoustu, který odhaluje místa s písmem, a ke zvýšení srozumitelnosti textu. Výsledkem tohoto procesu byl 3D obraz svitku, který odborníkům umožnil jeho virtuální rozvinutí pomocí procesu zvaného segmentace. Umělá inteligence v nynější podobě má ale svá omezení. Z textu se podařilo zatím rozluštit jen jeho malou část. Jedno z mála slov, které vědci odhalili, je starořecký výraz pro znechucení. Badatelé jsou proto vyzýváni k tomu, aby se připojili k úsilí sestavit celý text. "Stále jsme na začátku dlouhého procesu," řekl AP Peter Toth, kurátor řeckých sbírek v Bodleian Library. "Potřebujeme lepší obrázky, a (vědci) jsou velmi optimističtí a přesvědčeni o tom, že ještě mohou zlepšit kvalitu obrazu a čitelnost textu," dodal. Toth také doufá, že technologie by mohla být k dispozici na místě, takže by se další dva křehké svitky z oxfordské knihovny nemusely převážet do laboratoře v Harwellu. "Možná tu bude něco, s čím se dá hýbat. A nezapomeňte, že v Neapoli je asi tisíc dalších svitků," uzavřel. kas jdPrvní díl pamětí Billa Gatese Zdrojový kód vyjde najednou v 38 zemích
Praha 4. února (ČTK) - Ve čtvrtek 6. února vyjde pod názvem Zdrojový kód první díl pamětí zakladatele softwarové společnosti Microsoft Williama Henryho Gatese, známého pod jménem Bill Gates. Kniha pojednává o jeho dětství a mládí do roku 1975, kdy opustil prestižní americký Harvard a založil Microsoft. ČTK to dnes sdělila mediální zástupkyně nakladatelství Práh, které český překlad vydává, Zlata Biedermannová. Podle ní jde o velkou knižní událost, neboť kniha souběžně vychází v 38 zemích světa včetně Česka. Gates se narodil v říjnu 1955. Publikace vypráví lidský příběh o Gatesově dětství, raných vášních a zálibách, o jeho zásadové babičce, ambiciózních rodičích, prvních hlubokých přátelstvích i náhlé smrti jeho nejlepšího kamaráda. A také o tom, jak objevil svět kódování a počítačů, jimž se věnoval v pokoji vysokoškolské koleje. "Tento příběh poprvé vypráví sám Bill Gates. Výsledkem je moudrý, hřejivý, odhalující a především fascinující portrét amerického života,“ přiblížila Biedermannová. Podle ní lze Gatesovy paměti srovnávat s více než deset let starým životopisem zesnulého spoluzakladatele společnosti Apple Steva Jobse z pera amerického spisovatele Waltera Isaacsona. Nakladatelství Práh zároveň s knižní podobou Zdrojového kódu vydá audioknihu, kterou namluvil český herec Viktor Dvořák. Vlastník nakladatelství Práh Martin Vopěnka, který předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů, si myslí, že Gates má stále co říct. "Mohu prozradit, že Gates je nesmírně upřímný a prozrazuje obrovský nadhled a trošku sebeironii. Vydáme i další dva díly, jež teprve píše. Druhý díl se bude věnovat tomu, jak dostal na výsluní Microsoft, a třetí díl jeho současné filantropii," řekl ČTK Vopěnka. Gates se v současnosti považuje za filantropa, který podporuje charitativní projekty. Věnuje se ochraně klimatu, čistým energiím a také jaderným technologiím. Má tři děti. ani mhaArcheologický průzkum na trase silnice I/12 odhalil artefakty z doby bronzové
Úvaly (u Prahy) 4. února (ČTK) - Archeologický průzkum na trase plánované přeložky silnice I/12 mezi pražskou částí Běchovice a Úvaly u Prahy odhalil artefakty dokládající osídlení této oblasti už v době bronzové. Jde o dvě pohřebiště či zbytky keramických nádob. Stavbu nové silnice chce Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájit v druhé půlce letošního roku a do dvou let ji uvést do provozu. Předpokládaná cena stavby téměř třináctikilometrového čtyřproudého úseku je 6,15 miliardy korun bez DPH. Na stavební firmu je vypsáno výběrové řízení, příští pondělí vyprší termín pro podání nabídek, informoval dnes ČTK Jiří Veselý z ŘSD. Záchranného archeologického výzkumu se denně účastní tři desítky pracovníků. Poté co těžká technika odkryje zeminu, vydávají se s lopatkami a štětečky do terénu a pátrají po pozůstatcích prastaré historie. Mezi aktuálně nejzajímavější nálezy patří stopy po osídlení v době bronzové. Svědčí o tom dvě nalezená pohřebiště, z nichž jedno čítá 13 a druhé 17 hrobů. Podle archeologů jde o pozůstatky takzvané kultury lukostřelců. V hrobech totiž objevili hroty šípů. Kromě toho odborníci našli zbytky keramických nádob nebo artefakty naznačující dispozice tehdejších stavení. Záchranný archeologický výzkum je nyní hotový přibližně z 15 procent. Součástí přeložky bude šest mostů a 15 nadjezdů. Řidiči se díky nové silnici vyhnou zdlouhavému průjezdu městskými částmi Běchovice a Újezd nad Lesy a městem Úvaly, v Praze se napojí na Pražský okruh. Veškerá tranzitní, meziměstská a příměstská doprava, která v těchto místech dosahuje intenzity až 12.000 vozidel denně, by tak měla být odkloněna na novou kapacitní komunikaci. khj gcmI.
leden
Praha získala zpět tři cenné listiny z období třicetileté války
Praha 27. ledna (ČTK) - Do Prahy se po více než 80 letech vrátily tři vzácné listiny z první poloviny 17. století. Z Česka byly odvezeny během druhé světové války, skončily v Německu a Rakousku. Znovu byly objeveny loni při restitučním prověřování, které iniciovalo Generální ředitelství státních archivů Bavorska. Dokumenty se zařadí do sbírek Archivu hlavního města Prahy, až je prozkoumají odborníci, bude si je moci prohlédnout i veřejnost. Na tiskové konferenci to dnes řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Primátor dnes převzal dva dopisy a jeden ochranný list z období třicetileté války. Z Prahy byly odvezeny za druhé světové války, kdy měl být Archiv hlavního města Prahy přetvořen na německý ústav. Celkem Prahu opustilo asi 100 cenných listin, které se vztahovaly k území tehdejší říše. Tři z nich byly nalezeny loni ve Státním archivu v Ambergu, Zemském archivu Badenska-Württemberska a v archivu šlechtického rodu Fuggerů. "Navrácení dokumentů je více než otázkou historickou, otázkou morální," uvedl při předání listin německý velvyslanec v Praze Andreas Künne. Zmínil, že uznání toho, co se v minulosti stalo, a řada drobných kroků, jakým je například vrácení listin, jsou cestou ke smíření. "Velmi mě těší, že můžeme tyto vzácné dokumenty vrátit na jejich původní místo a nabídnout je odborníkům ke studiu," řekl Svoboda. Zmínil také, že všechny tři listiny si bude moci prohlédnout veřejnost. "Předpokládám, že zhruba měsíc bude trvat analýza materiálu, eventuálně nějaké chemicko-mechanické ošetření. Potom budou určitě zařazeny mezi materiály, které má český občan možnost vidět," dodal Svoboda. Prvním z navrácených dokumentů je dopis Jana Albrechta, hraběte Solmsko-Braunfelského, Kristianovi I., knížeti Anhaltsko-Bernburskému, z 16. srpna 1619. Týká se diplomatických aktivit v souvislosti s volbou císaře. Dopis je psán ve francouzštině a je částečně zašifrovaný. Druhou listinou je dopis kurfiřta Maxmiliána Bavorského Hansi Fuggerovi z 3. března 1632, v němž je podrobně popsán druh výzbroje požadovaný pro chystanou válku. Tento tištěný dopis je napsán v německém jazyce s přípiskem. Třetí dokument je ochranný list císařského polního maršála Johanna, hraběte z Aldringenu, z 28. listopadu 1633. Měl zabránit konfiskaci zásob obilí františkánského kláštera ve Villingenu. List je napsán v německém jazyce. ebr snmMinisterstvo loni vyplatilo 19 mil. Kč na výkupy kulturních památek a předmětů
Praha 26. ledna (ČTK) - Ministerstvo kultury loni vyplatilo téměř 19 milionů korun na výkupy kulturních památek a předmětů. O mimořádnou dotaci požádalo celkem 22 institucí. Výkup, který zahrnoval mimo jiné díla Jana Zrzavého nebo Toyen, se uskutečnil díky programu ministerstva kultury Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO). Takto vykoupené předměty jsou přínosem pro sbírkotvorné činnosti muzeí, mobiliářů hradů a zámků či specializovaných archivů, informovala ČTK za ministerstvo Petra Hrůšová. Žádat o příspěvek mohou v rámci ISO vlastníci či správci sbírek zapsaných v Centrální evidenci sbírek muzejní povahy, Národní památkový ústav, vlastníci a správci kulturních památek nebo specializované archivy. "O tuto dotaci je možné žádat během celého roku, ale aby byla vyřízena pro daný rok, tak je klíčové datum do 31. srpna," podotkla Hrůšová. Loni například Masarykovo muzeum v Hodoníně pořídilo 189 negativů fotografií Tomáše Garrigue Masaryka z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo přibližně 280.000 korun, program ISO pokryl 70 procent této částky. Národní galerie Praha (NGP) pak v loňském roce na mimořádné nákupy grafik a originální měděné desky malířky Toyen získala dotaci 3,5 milionu korun. Dalším nákupem NGP byl obraz Jana Zrzavého Portrét slečny Tydlitátové, který nebyl vystavený od roku 1940. Do státních sbírek ho nabídli soukromí majitelé, kteří si řekli o tři miliony korun. "Byli ochotni ho prodat hluboce pod komerční tržní cenou jenom proto, že si přáli, aby obraz mohla obdivovat široká veřejnost," uvedla v České televizi kurátorka sbírky moderního umění NGP Alice Němcová. Zrzavého obraz z roku 1932 si mohou zájemci od června prohlédnout na výstavě v Telči. Program ISO využila NGP mimo jiné i v roce 2021, kdy za šest milionů korun získala Portrét Louise Denise Germainové od Josefa Šímy z roku 1922. Některé knihy, rukopisy či fotoarchivy získávají třeba regionální instituce řádově za tisíce až statisíce korun. Před třemi lety třeba program podpořil nákup sádrové plastiky Muž u selfaktoru od Otto Gutfreunda. Za tři miliony korun ji do sbírek dostalo Muzeum umění Olomouc. Za 2,5 milionu korun získal Památník národního písemnictví cyklus sborníků zakázané literatury z období 1948 až 1989. jir rdoV paláci Savarin na pražských Příkopech se otevře nové Mucha muzeum
Praha 23. ledna (ČTK) - V pozdně barokním paláci rodu Sylva-Taroucca, jemuž se říká Savarin, se dnes představilo nové Mucha muzeum. Ve třech opravených sálech paláce Sylva-Taroucca jsou vystavena díla Alfonse Muchy a také reprodukce, včetně reprodukcí několika obrazů z cyklu Slovanská epopej. Muchova muzea budou nyní v Praze dvě, a to nedaleko od sebe. Druhé sídlí od roku 1998 v Kaunickém paláci v Panské ulici. Pro veřejnost se muzeum otevře za měsíc, 24. února, sdělila ČTK Simona Kordová z Nadace Mucha. Výstavní prostory v Savarinu vznikly v prvním patře paláce místo někdejšího kasina, rekonstrukci developerská skupina Crestyl dokončila loni v létě. Na koncepci výstavy se podílela architektka Eva Jiřičná a její ateliér AI design. Muzeem dnes novináře provedl Marcus Mucha, pravnuk malíře Alfonse Muchy, vnuk Jiřího Muchy a syn Johna Muchy. Marcus Mucha řekl, že akce a výstavy pořádané Nadací Mucha po celém světě obvykle přilákají půl milionu návštěvníků ročně. Novou výstavu v Savarinu připravila japonsko-britská kurátorka Tomoko Sato z rodinných sbírek na základě vlastního bádání. Vystaveny jsou původní fotografie, kresby, plakáty, kopie jiných děl, předměty vztahující se ke svobodnému zednářství. "Originálů 90, doprovázejí je reprodukce. Dohromady je tady 150 exponátů," řekla dnes Sato. O umístění Muchovy Slovanské epopeje do podzemní galerie v projektu Savarin dříve uvažovalo hlavní město Praha, dohoda však zatím nevznikla. Praha o tom podle primátorova náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09) nadále jedná se skupinou Crestyl. "Na naše připomínky, které považujeme za nutné, aby smlouva byla výhodná i pro Prahu, nereagovali," řekl Pospíšil ČTK. Zástupce Crestylu Samuel Johnson dnes uvedl, že jeho společnost o umístění epopeje s Prahou jedná. Marcus Mucha uvedl, že by epopej v Savarinu rád viděl při 100. výročí jejího dokončení, tedy v roce 2028. Město podle Pospíšila nemusí spěchat, protože výstavní prostory pro epopej v Savarinu nejsou připravené a proti záměru umístit tam epopej podala žalobu malířova vnučka Jarmila Mucha Plocková. Náměstek se s ní v blízké době plánuje sejít. "Uděláme kolečko se všemi zúčastněnými členy rodiny Mucha," uvedl. Jako alternativa k trvalému umístění v Savarinu se nabízí Lapidárium na Výstavišti, dodal náměstek. Po vzniku nového muzea v Praze fungují dvě s Muchovým jménem, mezi kterými vznikl spor o název. Muchovo muzeum v Panské ulici provozuje stejnojmenná firma, jejímž jednatelem je podle obchodního rejstříku podnikatel Sebastian Pawlowski a společníkem švýcarská společnost Pawlowski AG. Toto muzeum má od loňského podzimu novou expozici, jejíž základ tvoří soubor děl z původní sbírky Ivana Lendla, sdělila ČTK za muzeum v Panské Lucie Šplíchalová. Muchovo muzeum v Panské ulici mohlo užívat malířovo jméno na základě smlouvy se společností Mucha Trust, která spravuje malířovu uměleckou pozůstalost. Marcus Mucha dnes ale řekl, že smlouva, která odkazuje i na ochranné známky vztahující se ke jménu Mucha, byla loni vypovězena. ani psc ptd rotOstravská firma představí na Expo 2025 duby staré asi 6000 let z povodí Olše
Mošnov (Novojičínsko) 23. ledna (ČTK) - Společnost Subfossil Oak představí na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace Les civilizací. Tvoří jej 133 kmenů subfosilních dubů starých okolo 6000 let. Dosud nezkamenělé dřevo pochází z naleziště v povodí řeky Olše. Na letišti v Mošnově dnes začala nakládka. Do Asie se expozice přesune z velké části po moři v deseti lodních kontejnerech. ČTK to dnes řekl majitel a jednatel společnosti Marek Noga. Firma vystavila tisíce let staré dřevo i před pěti lety před českým pavilonem na světové výstavě v Dubaji. "Les civilizací bude nadnárodní expozicí reprezentující všechny národy, které se výstavy účastní," řekl Noga s tím, že v Ósace nahradili prezentaci jiného státu, který svou účast zrušil. "Našim projektem jsme oslovili hlavního architekta výstavy. Uspěli jsme a prostor dostali k dispozici," uvedl. Celý projekt firma financuje sama. Expozici bude po dobu výstavy i provozovat. Rozpočet se pohybuje okolo 270 milionů korun. Noga věří, že část investovaných prostředků získají zpět díky speciálním programům, které nyní nabízejí firmám a vystavujícím zemím. Subfosilní dřevo je staré několik tisíc let. Nejčastěji se nalézá v korytech řek či v bahenních sedimentech. Ještě nestihlo zkamenět, ale materiál už získal jiné vlastnosti. Je o něco tvrdší, jeden metr krychlový váží 950 kilogramů. Dřevo navíc zčerná. Firma na naleziště takového materiálu narazila náhodou v povodí řeky Olše v Moravskoslezském kraji. "V roce 2016 jsme chtěli stavět bioplynovou stanici. Při přípravě stavby jsme narazili na první kmeny subfosilních dubů," řekl Noga. Dodal, že na nalezišti legálně vytěžili asi 1000 metrů krychlových tohoto materiálu. Firma pak začala spolupracovat s umělci a z nalezeného dřeva vyrábět umělecká díla. Do tvorby zapojila i skláře. Socha tak například vznikne ze subfosilního dřeva a její identické dvojče z českého křišťálu. "Druhá větev naší činnosti navrací dřevu život a svislou polohu," doplnil Noga s tím, že samotné kmeny se pak stávají stejně jako v Dubaji či Ósace vystavenými exponáty. V minulosti se subfosilní dřevo z Ostravy dostalo i do řady muzeí či galerií. dvc gcmMuzeum umění v Olomouci chystá letos 11 výstav, jeho návštěvnost se zvyšuje
Olomouc 23. ledna (ČTK) - Muzeum umění v Olomouci (MUO) chystá letos 11 výstav, jeho návštěvnost se zvyšuje. Návštěvníkům představí například osobnost kreslíře Jana Steklíka, průkopníka kinetického a konstruktivistického umění v Československu Milana Dobeše, ale podívá se i na středověkou Olomouc pohledem archeologie, řekli dnes novinářům zástupci muzea. MUO loni navštívilo přes 97.000 lidí, ve srovnání s rokem 2023 je to růst o 67 procent. Počty návštěvníků se tak již navrátily na předcovidová čísla, doplnil mluvčí muzea Tomáš Kasal. První výstava se 30. ledna otevře v Arcidiecézním muzeu Olomouc a ponese název Metamorfózy; výstavní projekt odkazuje ke slavnému dílu antického básníka Publia Ovidia Nasa s názvem Proměny. Na konci února bude Muzeum moderního umění hostit výstavu V. Trienále umění knihy Martin, kde představí autorskou knihu jako významnou uměleckou formu. "Výstava prožila svou premiéru na sklonku roku 2024 ve slovenském Martinu na 5. ročníku Trienále umění knihy, jehož spoluorganizátory jsou instituce z Olomouce, Vratislavi, Bratislavy a Budapešti. Návštěvníci spatří díla autorů ze středoevropského regionu, která přinášejí nový pohled na knihu jako médium a posouvají hranice vizuálního umění," uvedl mluvčí muzea. Další výstava v Muzeu moderního umění ponese název Steklíkova Harakiri. Představí dílo tohoto bytostného kreslíře a iniciátora akcí v přírodě, včetně série kreseb, kterou muzeum zakoupilo v roce 2022, a několika objektů a soch zapůjčených ze soukromých i veřejných sbírek. V plánu je i průřezová výstava nestora mezinárodní výtvarné scény Milana Dobeše. Arcidiecézní muzeum představí v dubnu výjimečný barokní tisk augsburského kreslíře, rytce a nakladatele Johanna Daniela Herze staršího (1693–1754) a v květnu otevře výstavu Město na třech pahorcích, kde se bude věnovat středověké Olomouci pohledem archeologie. V červnu chystá muzeum výstavu mapující nábytkovou a interiérovou tvorbu Dřevopodniku Holešov, v plánu je i výstava zasvěcená dílu Karla van Mandera (1548–1606), který byl ve své době jedním z nejuznávanějších nizozemských malířů. Závěr roku bude patřit expozici Kvarky a škvarky mapující olomouckou výtvarnou scénu v letech 1990 až 2020. MUO loni navštívilo 97.078 lidí, z toho Arcidiecézní muzeum Olomouc zaznamenalo návštěvnost 19.643 lidí a Arcidiecézní muzeum Kroměříž, které rovněž spravuje MUO, celkem 36.975 lidí. Největší muzejní projekt s názvem Trienále SEFO 2024, který zahrnoval pět výstav v muzeu, edukační aktivity, ale také happeningy či výstavy po celé Olomouci, zaznamenal přes 25.000 vstupů. "Nejnavštěvovanější krátkodobou výstavou byla Ohňová dramata v Arcidiecézním muzeu Olomouc, kterou zhlédlo přes 7000 lidí," doplnil Tomáš Kasal. Velkému zájmu se těšil také zrekonstruovaný prostor Central Muzea umění, který vznikl na místě bývalého kina. Zavítalo do něj 13.865 lidí. Alena Horáková hjV Náchodě uhynul druhý ze zámeckých medvědů, bylo mu 32 let, uspal ho veterinář
Náchod 23. ledna (ČTK) - V Náchodě dnes uhynul druhý ze zámeckých medvědů hnědých. Medvěda Ludvíka veterinář dopoledne uspal, zvířeti bylo 32 let, informovala ČTK mluvčí náchodské radnice Nina Adlof. Medvědy Ludvíka a Dášu mohli návštěvníci náchodského zámku vídat od roku 1995. Medvědice Dáša uhynula 8. ledna 2023 ve 30 letech. Oba medvědi žili v náchodském medvědáriu v původním hradním příkopu v areálu zámku. "V poslední době bylo znát, že se na jeho chování a zdravotním stavu začal podepisovat vysoký věk, především z hlediska jeho mobility. Proto mu byly pravidelně podávány prostředky na podporu funkce kloubů. V období přechodných projevů kulhání mu bylo opakovaně aplikováno léčivo proti zánětu a bolesti," řekla Adlof. Medvěd Ludvík bude nadále součástí Státního zámku Náchod. "Po odborné konzervaci bude vystaven v interiérech zámku," uvedla mluvčí. Na třetím nádvoří zámku u zábradlí nad medvědáriem vzniklo pietní místo, podle zástupců radnice byli medvědi symbolem náchodského zámku a pro mnohé z obyvatel města srdeční záležitostí. Zdravotní stav zvířete se zhoršil na přelomu roku, ubyl na váze a jeho pohyby poukazovaly na celkovou fyzickou slabost. Začal mít problémy se z lehu postavit. I když léčba jeho stav dočasně zlepšila, po vysazení léků se pohybové obtíže vrátily. "K tomu se přidružilo nadměrné přijímání a vylučování tekutin, což naznačovalo postižení ledvin, nakonec i zvracení a průjem. Přestože mu byla okamžitě podána léčba, vyhodnotili jsme po konzultaci s veterinárním lékařem situaci jako opodstatněnou pro euthanasii," dodala Adlof. Medvědi hnědí se běžně dožívají 20 až 25 let. Podle Gabriely Linhartové ze Safari Parku Dvůr Králové nad Labem fakt, že se Ludvík dožil téměř 33 let, svědčí o kvalitní péči. Chov medvědů na náchodském zámku zajišťovaly Město Náchod, Státní zámek Náchod a dvorská zoo. Oba medvědi patřili Náchodu. Národní památkový ústav, pod který zámek spadá, nevyužije medvědárium pro chov dalších medvědů či jiných zvířat. Ve hře je několik variant využití prostoru zámeckého příkopu, jako je například návrat k původní zahradě, případně využití na kulturní akce. Medvědárium na náchodském zámku vzniklo pro medvědy Ludvíka a Dášu v roce 1994 na ploše 74krát 12 metrů. Oba medvědy převzala od pražského cirkusového drezéra Emila Šimka v květnu 1994 do péče nadace Spisovatelé za práva zvířat. ku hjVědci na jihu Hradce Králové objevili osídlení z pravěku i stopy po husitech
Hradec Králové 23. ledna (ČTK) - Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Nálezy z posledních let ale naznačují opak, řekl ČTK archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem. "Nálezy jsou z výrazného návrší nad labskou nivou, kde donedávna stával statek. Nálezy významně mění pohled na oblast jižně od soutoku Labe a Orlice, která je archeologicky mnohem méně známá než severnější a západnější části Hradce Králové," řekl ČTK Bláha. Archeologové tam objevili stopy po osídlení z pozdní doby bronzové z období kultury popelnicových polí, pozůstatky středověkého dvorce či osady ze 13. století a také důkazy o vojenských střetech od doby husitské až po 18. století. "Vypovídá to o strategickém významu návrší, v novověku mohlo jít o vojenský opěrný bod. Nálezy projektilů z doby husitské mohou souviset s bitvou u Vysoké nad Labem z roku 1436, která se měla odehrát u nedalekého Chválenského kopce," řekl ČTK Bláha. Šlo o menší střet v závěru husitských válek. "O bitvě jsme věděli, ale dosud chyběly hmotné doklady. Jedním z míst bitvy mohlo být i návrší Na Pískách," řekl Bláha. V oblasti jižně od soutoku byla až do nedávné minulosti říční koryta, která se často měnila. Regulace se uskutečnila na začátku 20. století. Oblast není příliš úrodná, převládají tam písčité a jílovité půdy. Donedávna proto převládal názor, že osídlení od začátku zemědělského pravěku se této oblasti spíše vyhýbalo. "Z dřívějších výzkumů víme, že v okolí středověkého Hradce tehdy bylo více podobných dvorců, jaký jsme objevili Na Pískách. Některé zanikly, výjimečně, což byl případ i toho třebešského, přetrvaly, byť v jiné podobě až do novověku. V lokalitě Na Pískách jsme zachytili kontinuitu středověkého osídlení nějakých 800 let," řekl Bláha. Podle něj dávné osídlení mohlo souviset i s dopravní tepnou, která pravděpodobně vedla minimálně od středověku v trase silnice z Hradce Králové na Vysokou a dál na Pardubice. "V posledních letech nálezů z levobřeží Labe na jih od centra přibývá a mění se náhled na tuto oblast. Souvisí to i s novými technologiemi v archeologii. Zdá se, že ačkoli podmínky pro osídlení v těchto končinách Hradce nebyly ideální, tak rozhodně pusté nebyly. Charakter osídlení byl ale odlišný od tradičních sídelních oblastí Hradce, lidé tam nezanechávali tolik jasných stop. O to větší výzva to je," řekl Bláha. Jeden z prvních náznaků významu tohoto území byl nález ze 70. let minulého století v Třebši v ulici Na Jezírkách, kde archeologové objevili osídlení z raného středověku z 8. století. Lokalita je severněji od posledního nálezu Na Pískách, tedy blíže historickému centru města. Z října 2023 z území pod soutokem pochází i další pozoruhodný nález, a to dva částečně opracované kmeny datované do doby Keltů. Archeologové nález nejčastěji interpretují jako polotovary monoxylů - člunů dlabaných z jednoho kmene, které se používaly od pravěku po novověk. Hradecké návrší na ostrohu nad soutokem Labe a Orlice, kde je památková rezervace, je významným místem osídlení od pravěku. Ve středověku se především na západ od historického centra města rozprostírala lidnatá předměstí, která v 18. století ustoupila stavbě barokní pevnosti. Jedny z nejvýznamnějších archeologických lokalit na území Hradce jsou ze západního a severozápadního okraje města, z Kuklen, Svobodných Dvorů a Plotišť nad Labem. ku gcmDOX uvede samostatnou výstavu sochaře Škubala s monumentálním Prometheem
Praha 23. ledna (ČTK) - První letošní výstavou Centra současného umění DOX bude přehlídka prací českého sochaře Marka Škubala, jenž v příštím roce oslaví 40. narozeniny. DOX přehlídku prací plzeňského rodáka z posledních tří let nazval Prometheus podle monumentální sochy. Dnes se od 14:00 hodin koná novinářská prohlídka výstavy, která začíná v pátek. Díla okomentuje autor s kurátorem Otto M. Urbanem, informovala ČTK za DOX mluvčí Karolína Kočí. Škubalovy současné práce mohou podle Urbana působit, jako by vznikly před stoletím. Témata autor nachází v minulosti, vztahuje se k dějinám umění, k secesi nebo art decu. "Tato zdánlivá neaktuálnost, nezájem o současné trendy a módy, je jednou z hlavních charakteristik Škubalova uměleckého postoje," napsal Urban v anotaci k výstavě, kterou rozdělil do tří celků. Většina autorových plastik bude vystavena vůbec poprvé, doplní je velký soubor akvarelů. Jedna část výstavy nese název Sny, druhá Mýty. Třetí Vanitas odkazuje na dřívější výstavní projekt DOXu, jehož se Škubal rovněž účastnil. Přes poměrně mladý věk byl Škubal dříve zastoupen na výstavě Národní galerie Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích. Podle Poeovy povídky Zánik rodu Usherů vytvořil v roce 2019 bustu hlavní postavy, Rodericka Ushera, ale také bronzovou podobiznu samotného spisovatele. Ve středočeské galerii GASK v Kutné Hoře se Škubal účastnil výstavy Samota uprostřed davu, která připomněla 200 let od narození francouzského básníka Charlese Baudelaira. Jeho tvorba zaujala v roce 2006. Ještě jako student kamenosochařství plzeňské uměleckoprůmyslové školy Zámeček zvítězil spolu s Janem Trefilem ve čtyřdenní soutěži dvojic při modelování plastik s písku na téma divadlo. Škubal s Trefilem triumfovali s třímetrovou sochu svérázně znázorňující diváky. Škubal poté absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění, ateliéry - sochařství II, grafiky I a kresby. Postgraduální studium věnoval kresbě a završil ho v roce 2020 ve Škole Jiřího Petrboka. Při studiích vytvářel tvary pocházející z bohaté říše hmyzu, v Trafo Gallery vyšla Škubalovi monografie Bůh odporných věcí. ani ptdJílovskému muzeu loni přibylo návštěvníků, letos akce omezí rekonstrukce
Jílové (u Prahy) 22. ledna (ČTK) - Regionální muzeum v Jílovém u Prahy loni navštívilo přes 43.000 lidí, meziročně o 8000 více. K větší návštěvnosti přispěla letní divadelní a hudební představení i nová expozice zlata využívající rozšířenou realitu. Letos muzeum čeká rozsáhlá rekonstrukce, pořádání kulturních akcí se tak omezí. Hlavní budova však zůstane otevřena, informovala dnes ČTK Dana Chmelíková z muzea. Objekty muzea pocházejí ze 14. století a mají problémy s vlhkostí, rozvody elektřiny a vody. Naplánovaná rekonstrukce si podle dřívějších informací vyžádá 40 milionů korun. Více než rok budou omezeny kulturní akce v budovách a na nádvoří, expozice ale zůstanou přístupné. Muzeum se chce v této době zaměřit na pořádání vědecko-popularizačních a cestovatelských přednášek, aktivit pro rodiny s dětmi a nových výstav, například na téma populárního večerníčku Krysáci. Návštěvnost muzea v posledních letech roste, například v roce 2019 do něj zamířilo 26.000 lidí. Ředitelka muzea Šárka Juřinová nedávno uvedla, že muzeum ročně navštíví kolem 30.000 lidí a od covidové pandemie návštěvníků každý rok přibývá. Loni byl největší zájem o novou expozici zlata, která reálné exponáty obohacuje o interaktivní virtuální prvky. Návštěvník je tak svědkem znovuzrození magistra Kelleyho, projde improvizovanou štolou nebo před ním ožijí staré těžní stroje. Musí si ale nejdřív stáhnout do mobilu aplikaci nebo si v muzeu půjčit tablet. Hojně navštěvované byly loni podle Chmelíkové také divadelní a hudební akce pořádané při Středočeském kulturním létě. Jejich kapacitu se podařilo ve většině případů naplnit na maximum. Zájem byl také o velikonoční a vánoční akce, cykly přednášek nebo akce pro rodiny s dětmi. Jílovské muzeum se zaměřuje na informace o těžbě a zpracování zlata, nabízí i prohlídky historických zlatých štol. Jeho další expozice jsou věnovány trampingu, klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle a historii Jílového. Těžba zlata v Jílovém dosahovala svého vrcholu ve 13. a 14. století, v té době Čechy byly jednou z hlavních produkčních oblastí zlata v Evropě. Muzeum vzniklo díky sběratelské vášni Leopolda Čiháka (1832 až 1915), který sbíral vše, o čem byl přesvědčen, že má vypovídající hodnotu. Profesí obchodník sbírku daroval městu, které v roce 1891 otevřelo muzeum. Nyní je tato instituce příspěvkovou organizací Středočeského kraje. khj drPoničené sochy z jemnického zámku jsou i od slovinského sochaře Bernekera
Jemnice (Třebíčsko) 21. ledna (ČTK) - Odborníkům se podařilo identifikovat 11 soch z původní výzdoby jemnického zámku. Léta ležely poničené ve skladu. Jsou to i dosud neznámá díla slovinského sochaře France Bernekera. ČTK to řekl restaurátor Zdeněk Kovářík. Sochy byly poničené v druhé polovině 20. století, když v jemnickém zámku - zabaveném původním vlastníkům v roce 1945 - následně sídlila armáda. "Některé sochy byly během vojenské správy opakovaně shozeny z balustrády. Máme fotografie z 60. let, kdy se ty sochy válí na hromadě pod zámeckou zdí a jsou rozsekané na kusy," řekl Kovářík. I když tehdejší památkový ústav trval na jejich opravě, dlouho vcelku nevydržely. "Máme doklad, že sochy byly opět shozené při nějakých opušťácích vojáků. Stejně tak tady byly terakotové vázy, které byly taky při podobných akcích rozsekané. Ty se nezachovaly vůbec," dodal Kovářík. Kusy soch skončily na jedné hromadě v garáži zámeckého pivovaru. "V loňském roce se nám podařilo je roztřídit. Zjistili jsme, že tu máme 11 nádherných soch, které jsou nepublikované, neznámé, neobjevené," řekl Kovářík. Jsou mezi nimi sochy z 18. až 20. století z mramoru či z vápence. Sochy pořídil poslední majitel jemnického zámku Alexander Pallavici. Zdobily balustrádu před zámeckou zahradou. "Řadu soch nakoupil od Ignáce Weiricha (1856-1916), který tehdy pracoval v Římě, ale řadu soch se nám ještě nepodařilo identifikovat," řekl Kovářík. Pallavici oslovil také mladého France Bernekera (1874-1932), který tehdy studoval ve Vídni. Pro jemnický zámek vytvořil sochy chlapců představující čtyři roční období. "Tato zakázka Bernekerovi umožnila další studium. Pravděpodobně jsou od něj i další dvě sochy před balkonem - Athéna s Artemidou. Čtyři roční období má jako své první větší dílo," řekl Kovářík o sochaři, který měl nedávno ve Slovinsku velkou retrospektivní výstavu. Autorství se podařilo ověřit mimo jiné tím, že sochy Berneker zmiňuje ve svých pamětech. Měl ve svém katalogu také fotografie některých z nich. Ze čtyř se ale v Jemnici dochovaly jen dvě. Podle Kováříka by stálo za to sochy zrestaurovat, i když to bude finančně i technologicky náročné. "Je to takový poklad, že stojí za to ho nějakým způsobem rehabilitovat," míní Kovářík. Badatelskou práci o původu soch chce publikovat v odborném časopise. "Ještě ale nemáme dokončený archivní průzkum. Tak doufám, že se nám ještě něco podaří najít. Zatím jsme v polovině výzkumu," dodal Kovářík. vkr verVšechna grafická díla Maxe Švabinského budou dostupná on-line
Česká Třebová (Orlickoústecko) 21. ledna (ČTK) - Všechna grafická díla Maxe Švabinského budou v digitální podobě shromážděná on-line na jednom webu. Na digitalizaci pracuje Městské muzeum Česká Třebová na Orlickoústecku. Část jeho dochovaných grafik už je internetu zveřejněná. ČTK to řekla ředitelka muzea Jana Voleská. Švabinský byl podle ní mimořádný umělec. "Já osobně mám ráda jeho drobné a neokázalé grafiky, jako třeba Orání v mlze, kde se Švabinský opravdu projevil jako geniální grafik, kdy několika málo tahy dokázal naznačit scénu," uvedla Voleská. Projekt, která má být hotový v roce 2026, má za cíl digitalizovat 887 grafických listů. Na webu jich je teď zhruba 250. Podle Voleské je důležité katalogizovat díla moderním způsobem. "Staré soupisy přinášely vždy jenom vybraná grafická díla, ne všechna. Díky našemu projektu bude možné ztotožnit každé jeho známé grafické dílo," řekla Voleská. Katalog popisuje název grafiky, dobu jeho vzniku, rozměry i informace o okolnostech vzniku díla, pokud jsou známé. "Doplňujeme tam informace třeba ze vzpomínek Ely Švabinské nebo Zuzany Švabinské. K řadě děl se váže nějaká historka. K některým dílům, které vznikly u nás na Kozlově, lze připojit fotografie míst, aby si uživatel udělal představu, jak to tam vypadá dnes," řekla Voleská. Badatelé i veřejnost najdou všechna grafická díla na jednom místě. Bližší podrobnosti pak lidem může dodat odborná literatura, kterou katalog Švabinského děl zahrnuje, dodala ředitelka. Muzeum v České Třebové vlastní z celého souboru asi stovku grafických děl. Max Švabinský pobýval v letech 1895 až 1919 na Kozlově, místní části Třebové. Muzeum se proto soustředí na tuto tvorbu. "On zachycoval zdejší krajinu, zdejší obyvatele. Některá díla jsme získali v posledních letech hlavně nákupem, ale část těch děl pochází i ze soukromé sbírky jednoho místního sběratele. Někdy v 50. letech mu byla zkonfiskována, a pak se dostala do muzea," uvedla ředitelka. Voleská pátrala i po rodinných kořenech Švabinského. Malíř byl nemanželským dítětem a jeho otcem byl právník Jan Novotný, což byla známá věc. Zatím nikdo moc po nepátral po životních osudech Novotného. Ředitelka proto loni vydala článek, kde se otcem Maxe Švabinského zabývá. "Jan Novotný byl právník v Olomouci, dohromady měl deset dětí. Švabinský se o svoje kořeny zajímal, ale až po smrti jeho otce. Spojil se aspoň se svými sourozenci," řekla Voleská. Pobyt Maxe Švabinského na Kozlově nadále připomíná chaloupka, kde trávil s rodinou jeho ženy čas. Roubenka patří České Třebové od roku 2004, město ji dostalo darem od malířovy adoptivní dcery Zuzany Švabinské. Na Kozlově si udělala letní byt rodina pražského železničáře Rudolfa Vejrycha st. Švabinský tam jezdil nejdřív jako nápadník a později jako manžel Ely Vejrychové. Jejich manželství se ale brzy rozpadlo, protože se malíř zamiloval do Anny Procházkové, manželky malíře Rudolfa Vejrycha. jlc verAutoři Blažek a Vodrážka představili knihu o kontroverzní postavě Egona Bondyho
Praha 20. ledna (ČTK) - Ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka se v knize Zbyněk Fišer | Egon Bondy a Státní bezpečnost zabývají kontroverzní postavou Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a zároveň spolupracovníka Státní bezpečnosti (StB). Disident Vodrážka se ve své části mimo jiné zaměřil na zkoumání nejrůznějších poloh bondyovského mýtu. Historik Blažek publikaci doplnil poznámkami doplněnými archivními dokumenty Státní bezpečnosti z let 1949 až 1989. Knihu, která vychází u příležitosti nedožitých 95. narozenin levicového filozofa, básníka a bouřliváka Fišera, dnes autoři představili ve zcela zaplněné Knihovně Václava Havla v Praze. "Kniha vznikla z různých pramenů, z nichž některé nebyly dosud publikovány," poznamenal Blažek. Představení knihy zahájil písničkář Rostislav Tvrdík skladbou Say No to the Devil známou z repertoáru undergroundového faráře Svatopluka Karáska. Součástí akce bylo rozlévání alkoholických nápojů nazvaných Kunderovka a Bond(y)ovka. Hlavním tématem publikace jsou různé vztahy spisovatele a filozofa Fišera se Státní bezpečností. Fišer, který používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy, byl postupně spolupracovníkem komunistické tajné policie s krycími jmény Klíma, Zbyněk, Mao a Oskar. Studie se na více než 800 stranách zaměřuje na zkoumání života a díla Bondyho a nejrůznějších poloh bondyovského mýtu, který je podle autorů specifický tím, že byl dlouhodobě vytvářen nejen samotným autorem, různými aktéry a skupinami, ale zejména nebyl možný bez tajných plánů StB. "Vždycky mě iritovalo, když někteří lidé říkali, že Bondy sice udával, ale měl underground rád. Tahle kniha má mimo jiné ukázat amorálnost tohoto argumentu," uvedl Vodrážka. Přestože byl Bondy přesvědčený marxista, za minulého režimu v Československu se stal jedním z prvních disidentů. Ve své tvorbě předkládal originální názory na umění, společnost, politiku či ekologii a liboval si v paradoxech. Básně, v nichž Bondy glosuje život veřejný i soukromý, zaujaly v 70. letech také undergroundovou skupinu The Plastic People of the Universe, jíž poté Bondy několik let psal texty. Krátce pracoval jako noční hlídač, poté jako bibliograf ve Státní knihovně a v roce 1967 odešel do invalidního důchodu. Přes svou vytrvalou kritiku režimu byl ale Bondy také v několika vlnách spolupracovníkem StB. Ovšem nikdy se tím netajil a vysvětlovat to tím, že chtěl zabránit návratu kapitalismu. Posledních 14 let života strávil pražský rodák v Bratislavě, kam se uchýlil v roce 1993 na protest proti rozdělení Československa. Ze stejného důvodu také přijal slovenské občanství. V malém bytě v centru Bratislavy, kde žil obklopen knihami, bez televize, rozhlasu a telefonu, se mu také stal osudným jeho zvyk kouřit v posteli. V březnu 2007 s hořící cigaretou usnul a 9. dubna pak zraněním v nemocnici podlehl. jir mhaVe Švédsku zemřel ve věku 93 let malíř a restaurátor František Makeš
Zlín 17. ledna (ČTK) - Ve Švédsku zemřel ve čtvrtek ve věku 93 let český malíř, restaurátor a biochemik František Makeš. ČTK to dnes řekl Makešův synovec Petr Makeš. Do poslední chvíle byl fyzicky i mentálně činný, ještě ve čtvrtek ráno maloval, řekl ČTK Petr Makeš. František Makeš byl rodákem ze Zlína. Ve Švédsku žil více než 50 let. Restauroval tam velké množství děl z královské sbírky. Díky unikátní metodě, při které využíval enzymy, se mu rovněž podařilo odhalit mnoho padělků obrazů známých malířů, a získal tak věhlas po celém světě. Makeš v roce 1952 vystudoval zlínskou Baťovu školu umění. Následně studoval malbu a restaurování na Akademii výtvarných umění v Praze a v polovině 60. let se podílel mimo jiné na restaurování děl Obrazárny Pražského hradu. Na sever Evropy se vydal na konci 60. let, aby pomohl zachránit plesnivějící obrazy z královských sbírek. Po okupaci v srpnu 1968 ve Švédsku zůstal a vyvinul tam svou konzervátorskou metodu, takzvanou enzymatickou konsolidaci. Vystudoval tam také biochemii. Restauroval například takzvanou rudolfinskou sbírku, mimo jiné slavný Arcimboldův portrét Rudolfa II. Zachránil i plesnivějící pouzdro na české korunovační klenoty. V roce 2005 dostal cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Je také nositelem nejvyššího vyznamenání švédského krále za záchranu evropského kulturního dědictví. Dostal také Cenu města Zlína za rok 2019. V roce 2022 obdržel medaili Artis Bohemiae Amicis. Ocenění je udělováno lidem, kteří přispěli k šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí. Makešovi potomci by rádi v Česku uspořádali výstavu jeho děl. jmk hjBBC: Archeologové objevili v Pompejích rozsáhlé přepychové soukromé lázně
Pompeje (Itálie) 17. ledna (ČTK) - Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jedna služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC. Lázně, stejně jako další objevy v Pompejích, byly 2000 let pohřbeny pod několika metry sopečného kamení a popela po výbuchu sopky Vesuv. Komplex se nachází v srdci velkolepé rezidence, která byla odkryta v posledních dvou letech při rozsáhlých vykopávkách. "Je to, jako by lidé odešli teprve před chvílí," řekl BBC Gabriel Zuchtriegel, šéf Archeologického parku v Pompejích. Třetina starověkého města je stále skrytá pod nánosy usazenin, ale nové, rozsáhlé vykopávky přinášejí nové poznatky o životě v Římské říši. Nyní byl odkryt celý blok Pompejí s prádelnou a pekárnou a rozlehlou soukromou rezidencí. Archeologové se domnívají, že vše patřilo jednomu bohatému muži, pravděpodobně vlivnému pompejskému politikovi jménem Aulus Rustius Verus. Objev lázní podle Zuchtriegela jen potvrzuje jeho výsadní postavení. "Je tu jen pár domů, které mají soukromý lázeňský komplex, takže to skutečně bylo něco pro ty nejbohatší z bohatých," řekl BBC. "A je to skutečně obrovské, je to pravděpodobně největší lázeňský komplex v soukromém domě tady v Pompejích," dodal. Jen lázeňská šatna má sytě červené zdi a mozaikou vykládanou podlahu s geometrickými vzory, na kterou byl použit mramor z celé Římské říše. V další místnosti, jejíž duté stěny a vyvýšenou podlahu ohříval cirkulující teplý vzduch, se pak "šťastlivci" prohřívali v horké vodě. Ve třetí místnosti se mazali olejem a ve čtvrté chladili ve více jak metr hlubokém bazénu, do kterého se vejde až 30 lidí. Právě místnost s bazénem s červenými sloupy a freskami atletů je podle archeologů ze všech čtyř nejokázalejší. Za "horkou" místností se nacházela ještě služební místnost s kotelnou. Potrubí sem přivádělo vodu z ulice - část se odváděla do bazénu a zbytek se ohříval v olověném kotli určeném pro horkou místnost. Ventily, které regulovaly průtok, vypadají podle archeologů tak moderně, jako by se jimi dalo otáčet i dnes. S pecí umístěnou pod místností muselo být podle nich ve služební místnosti otrokům, kteří celý systém udržovali v chodu, nesnesitelné horko. Vykopávky jsou ve své závěreční fázi. Zatím je smí vidět jen omezený počet návštěvníků, později budou plně přístupné. Loni archeologové našli v této rezidenci impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Objevili také menší, intimnější místnost vymalovanou bleděmodrou barvou, kam se obyvatelé domu chodili modlit k bohům. V domě objevili i kostry dvou obětí katastrofy. Římské město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu zabil tisíce lidí, město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá. Archeologické vykopávky a výzkumy začaly ve městě v polovině 18. století kas nobGalerie moderního umění v Hradci Králové rozšířila sbírky o více než 200 děl
Hradec Králové 17. ledna (ČTK) - Galerie moderního umění (GMU) v Hradci Králové v roce 2024 nakupila 202 nových uměleckých děl za 3,72 milionu korun. Jsou mezi nimi práce ze Slovenska a Maďarska, stejně jako významná díla českých a polských umělců. ČTK to dnes sdělila mluvčí hradecké GMU Gabriela Bučková. Nejvýznamnější akvizicí je podle ní soubor 41 děl Petera Bartoše a Anny Bartošové-Pelikánové, autorů, jejichž díla jsou na trhu s uměním téměř nedostupná. "Celkem GMU zakoupila 202 děl od 41 umělců a umělkyň, přičemž podstatná část akvizic byla financována z Akvizičního fondu Ministerstva kultury," sdělila Bučková. Ministerstvo na nákup dalo 2,24 milionu korun a Královéhradecký kraj, který je zřizovatelem hradecké GMU, poskytl 1,48 milionu korun. Hlavní pozornost galerie směřovala na konceptuální slovenské a maďarské umělce, jejichž práce se v českých sbírkách objevují jen zřídka. "Při konečném výběru hrály klíčovou roli umělecké postupy, formy, vizuální a obsahové kvality, které jsou v českém prostředí ojedinělé nebo zcela chybí," uvedla Bučková. Další cenný přírůstek je sedm děl ze 70. a 80. let 20. století multimediálního tvůrce Vladimíra Havrilly, včetně jeho experimentálního filmu Lift. Z let 1975 až 1989 galerie získala osm konceptuálních prací Ľubomíra Ďurčeka. Sbírku rozšiřuje i příklad angažovaného umění, dílo Ilony Németh nazvané Vraťte přírodu!, které dokumentuje její aktivistický postoj proti výstavbě vodního díla v Gabčíkově. Spolupracovala na tom s Mariánem Ravaszemí. "Akvizice děl slovenských umělců získaly nový význam, zvláště v kontextu rostoucích národoveckých tendencí a sílícího negativního vztahu ke všemu cizímu. Zařazení těchto slovenských děl do našich sbírek je nejen pro samotné umělce potvrzením jejich vysoké estetické a společenské hodnoty," sdělil ředitel galerie František Zachoval. V oblasti pohyblivého obrazu galerie získala od Petera Rónaie darem kompletní archiv 23 původních nosičů, obsahující práce Woodyho a Steiny Vasulkových, Milana Adamčiaka a dalších. VHS kazety byly původně součástí videojournalu Barla, jehož první edici sestavili Peter Rónai a Miroslav Nicz v roce 1996. Z Maďarska se GMU zaměřila na práce tzv. Pécské dílny (Pécsi Mühely), která experimentovala s různými formami subverzivního zobrazování politických symbolů, landartovými akcemi a fotografickými kolážemi, uvedli zástupci hradecké GMU. Nechybí dílo Károlyho Halásze, Tibora Hajase, Györgye Galántaie, Márie Chilf, Imre Gábora nebo Bálinta Szombhátyho. Cenným přírůstkem je podle galerie také fotografická koláž od umělců z česko-slovensko-maďarského setkání v Balatonbogláru od Lászlá Bekeho. "V roce 2024 byly sbírky také obohaceny o díla Ryszarda Waśka, Wojciecha Bruszewského, Pavla Humhala, Patrika Hábla, Markéty Vaňkové z cyklu Bratři, Juliany Höschlové a Pavla Tichoně," dodala Bučková. Hradecká GMU je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje, sídlí v historickém centru města v pozdně secesní budově. ku abzHavel by k Trumpovi byl přátelský, Kundera nikoliv, domnívá se bohemistka
Washington 16. ledna (zvláštní zpravodajka ČTK Eliška Naegele) - První český prezident a dramatik Václav Havel by se k nastupujícímu šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, jemuž v pondělí po čtyřleté pauze začne druhé funkční období, choval přátelsky, i kdyby se rozcházeli v názorech. To samé však nelze předpokládat o přístupu česko-francouzského spisovatele Milana Kundery, který byl naopak silně protiamerický. V rozhovoru s ČTK to uvedla bohemistka Karen von Kunesová, která vyučuje českou literaturu a češtinu na Yaleově univerzitě. Zároveň podotkla, že ji Trumpovo vítězství v listopadových volbách nepřekvapilo, a poznamenala, že mnozí nyní doufají, že se situace v USA i ve světě zlepší. "Domnívám se, že by se Havel choval přátelsky, zatímco Kundera neměl Ameriku nikdy rád a kritizoval ji, například v Nesnesitelné lehkosti bytí," odpověděla akademička na otázku, jak by z jejího pohledu znalkyně československé literatury tito dva spisovatelé hodnotili Trumpa. Von Kunesová, která emigrovala z Československa do Kanady v roce 1968 a později přesídlila do USA, připomněla, že Havel byl ve Spojených státech obdivovaný a jeho díla se zde hrála a publikovala v době, kdy v Československu nemohla. Trumpa by podle ní Havel respektoval kvůli jeho titulu amerického prezidenta, i kdyby s ním nesouhlasil lidsky. V této souvislosti von Kunesová poukázala na Havlův apel ke vzájemné odpovědnosti, který kontrastuje s Trumpovým sloganem USA na prvním místě. Mnohé demokraty Trumpovo vítězství v listopadových volbách šokovalo, podle akademičky ale nebylo tak překvapivé. Poukázala přitom na velký nárůst životních nákladů, včetně cen nájmů, bezdomovectví i rozdělenou společnost, v níž se podle ní již tolik netoleruje rozdílnost názorů. Nyní má podle akademičky mnoho Američanů, především voličů republikánů, naději, že se situace zlepší nejen v ekonomické rovině. Atmosféra ve společnosti se podle ní od Trumpova zvolení uvolnila. Předvídat, jak úspěšný bude Trump v zahraniční politice, je podle von Kunesové v tuto chvíli ale obtížné. "Určitě se bude soustředit na Ukrajinu a na (ruského prezidenta Vladimira) Putina a na to, jak ukončit válku, což samozřejmě ovlivní střední Evropu," poznamenala. "(Odcházející prezident Joe) Biden měl úplně jiný přístup k Rusku než Trump. Trump se rád přátelí s Putinem, tvrdí, že tomu tak je. Bude se snažit Putina přimět ukončit válku. Nemyslím si, že Trump teď kouká na Rusko jako na nepřítele. Myslím, že doufá, že se pod jeho vlivem podaří válku vyřešit a že Amerika bude víc spolupracovat s Ruskem než v minulosti," uvedla. "Pokud válka skončí a Ukrajina zahájí obnovu; pamatujme, že mají hodně nerostných surovin, které proudí do Evropy, tak se situace zlepší. O to Trumpovi jde, ale nejsem si jistá, jestli se mu to podaří," dodala. Na otázku, zda Trump podle ní skutečně rozumí Putinovým záměrům, von Kunesová odpověděla, že ne tak úplně. Trump se podle akademičky hlavně rád chlubí. V této souvislosti připomněla jeho setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, které nepřineslo hmatatelné výsledky. "Do určité míry se obávám, že se to může opakovat," řekla. Zároveň ale poznamenala, že si mnozí Američané kladou otázku, proč USA za Bidenovy vlády posílají miliardy dolarů na pomoc Ukrajině, ale válka přesto pokračuje. Poukázala v této souvislosti také na nynější ničivé požáry v Kalifornii, po nichž bude následovat velmi nákladná obnova. Mnoha lidem se podle akademičky líbí, že Trump má výraznou povahu a nevzdává se. Výsledky jeho práce budou ale záležet i na těch, s nimiž bude spolupracovat. "Jsem si jistá, že se bude snažit hodně věcí zlepšit a zanechat tu odkaz, protože půjde o jeho poslední mandát," míní von Kunesová. Trump podle ní má dobré úmysly, zda se mu je podaří naplnit, se ale podle bohemistky teprve ukáže. ngl mka
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.