SEZNAM
PANEL
VII.
červenec
Kultura
PŘEHLED ZPRÁV - KULTURA
VII.
červenec
Prašnou bránu v Praze zakryje kvůli opravě lešení
Praha 23. července (ČTK) - Prašnou bránu v centru Prahy zakryje na následujících několik měsíců lešení. Důvodem je oprava jejího pláště a zábradlí. Jedná se o první fázi rekonstrukce, vyjde na pět milionů korun. Hotovo má být na konci letošního října. ČTK to dnes sdělila Klára Janderová, mluvčí městské firmy Prague City Tourism (PCT), která věž patřící městu spravuje. Pozdně gotická brána pochází z roku 1475 a vcházely jí do města korunovační průvody českých králů. 'Po dokončené rekonstrukci přízemí Staroměstské radnice z konce minulého roku nyní přistupujeme společně s městem k revitalizace další významné památky, Prašné brány. Během oprav nedojde k zásadnímu omezení návštěvnického provozu a tyto práce bychom chtěli dokončit do konce října,' uvedl předseda představenstva PCT František Cipro. Při opravách odborníci očistí vnější plášť a rovněž prověří stav jednotlivých prvků věže. Na to navážou restaurátorským ošetřením, opraví a vymění poškozené části. Součástí opravy je také rekonstrukce kamenného zábradlí na ochozu věže. Prašná brána byla postavena na místě zchátralé původní brány Horské, zvané Odraná. Brána je vstupem na Královskou cestu, která vede přes Staré Město a Karlův most na Pražský hrad. Vysoká je 65 metrů a ve 44 metrech je ochoz. Název Prašná nese od 18. století, podle magistrátního webu neexistují prameny, které by dokazovaly, že je to kvůli skladování střelného prachu. brn rotNádraží v Hranicích bude mít podobu podle návrhu švýcarsko-českého konsorcia
Hranice (Přerovsko) 23. července (ČTK) - Podoba nového nádraží v Hranicích na Přerovsku vzejde z projektu švýcarsko-českého konsorcia Nemec Taller Architektur, které tvoří architekt Lukáš Taller a projektant dopravních staveb Miroslav Vondřich. Návrh konsorcia zvítězil v architektonicko-urbanistické soutěži na nový nádražní terminál. Výsledky dnes v Hranicích vyhlásila Správa železnic (SŽ). Vítězný projekt zaujal porotu svým elegantním designem a schopností přizpůsobit se budoucím dopravním potřebám města. Stavba nového nádraží by mohla začít v závěru roku 2027 a potrvá zhruba tři roky. ČTK to po vyhlášení výsledků řekl náměstek generálního ředitele SŽ Mojmír Nejezchleb. Architekti navrhli objekt se střechou v podobě výrazné transparentní lucerny. Podchod k nástupištím, viadukt, zastřešení autobusových stanovišť před nádražím a objekt pro parkování jsou jednotlivé stavby, které na sebe navazují. "Vidíme hluboký smysl v posílení funkce Hranic jako města pro práci, bydlení, blízkou rekreaci a průmysl 21. století tak, jak ji definuje programová koncepce města. Díky rychlejší dostupnosti se blízké okolí nádraží stane středobodem Moravy pro přestup do světa. Lze tak rozvinout silné stránky tohoto místa a tím dále rozvíjet potenciál Hranic," uvedl Taller. Nádraží v Hranicích se podle Nejezchleba stane klíčovým přestupním bodem pro dálkovou, příměstskou i individuální dopravu. Hranice totiž leží na trase plánované vysokorychlostní trati Moravská brána spojující Brodek u Přerova s Ostravou. Nynější nádraží stojí uprostřed kolejiště, což podle Nejezchleba komplikuje jeho rozšíření a modernizaci. Nová budova bude proto postavena na jiném místě vlakového areálu, aby mohla být vybudována delší nástupiště a zajištěn bezpečnější přechod pro cestující. Z přepravního modelu vyplývá, že v roce 2050 bude nádraží v Hranicích odbavovat 9800 cestujících ve všední den a 7800 o víkendu. Hned po zprovoznění vysokorychlostní tratě by měly na nádraží zastavovat čtyři vysokorychlostní vlaky za hodinu. Nová nádražní budova bude sloužit jak současné konvenční železnici, tak vysokorychlostním vlakům, což umožní i snadnější spojení dálkových rychlíků od Olomouce přes Valašské Meziříčí a Vsetín až na Slovensko. "Napojení Hranic na vysokorychlostní trať výrazně usnadní dojíždění nejen za prací. Cesta z Hranic do Ostravy se zkrátí na půl hodiny, do Olomouce potrvá 20 minut a v Brně bude vlak za hodinu. Očekáváme, že snadná dostupnost těchto měst přinese nové impulsy pro rozvoj Hranic i celého regionu," podotkl Nejezchleb. Všech 11 soutěžních návrhů na podobu nové nádražní budovy si lze prohlédnout na výstavě v hranické synagoze, která bude pro veřejnost přístupná od 26. července do 21. září, a to každé úterý, pátek a sobotu vždy od 10 do 17 hodin. beh hjPrácheňské muzeum v Písku má nového ředitele, stal se jím Ivan Náprstek
Písek 18. července (ČTK) - Novým ředitelem Prácheňského muzea v Písku se od 1. července stal Ivan Náprstek. Ve funkci vystřídal Jiřího Práška, který v jeho čele stál 18 let. Náprstek zvítězil ve výběrovém řízení, které vypsal zřizovatel muzea Jihočeský kraj. V budoucnu by chtěl více prezentovat hrad, ve kterém muzeum sídlí, a do roku 2034, kdy muzeum bude slavit 150 let existence, připravit nové expozice. Dnes o tom novináře informovala za muzeum Klára Koubová. Náprstek by z pozice nového šéfa muzea chtěl také řešit nedostatek prostoru v depozitářích a vybudovat vlastivědné muzeum. "Které poučí o vlasti a o regionu, mít v něm hezkou multioborovou expozici, kde se vše prolíná buď s časovou, nebo i jinou linkou, a zejména prezentovat vše v souvislostech," uvedl Náprstek. Jedenačtyřicetiletý Náprstek byl dosud památkářem na jihočeském krajském úřadě a mimo jiné stál organizačně u vzniku archeoskanzenu Trocnov. Prácheňské muzeum v Písku vzniklo v roce 1884 a stará se o 170.000 sbírkových předmětů ze všech oborů lidské činnosti. Sídlí v objektu bývalého královského hradu ze 13. století na náměstí v Písku. Mimo hlavní budovu spravuje Památník Adolfa Heyduka a Památník města Protivína. Muzeum udržuje také pozorovací věž na břehu rybníka Řežabinec u Ražic, kde téměř 50 let provádí vědecký výzkum ptactva. V loňském roce muzeum navštívilo přes 35.000 návštěvníků. jrc ktpV Kyjevě vystavili starověké skytské zlato, které se loni vrátilo na Ukrajinu
Kyjev 17. července (ČTK) - V Kyjevě je nově k vidění výstava obsahující starobylou sbírku známou jako skytské zlato, která se na Ukrajinu vrátila loni z Nizozemska, po téměř desetiletí soudních sporů s Ruskem. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Nizozemsko si sbírku zapůjčilo z krymských muzeí ještě před ruskou anexí ukrajinského poloostrova. Moskva poté požadovala návrat artefaktů starých několik tisíciletí na Krym. Sbírku si ze čtyř krymských muzeí zapůjčilo na výstavu v Amsterodamu Muzeum Allarda Piersona, přičemž příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Návrat ale zkomplikovala ruská anexe Krymu v roce 2014 a spor o to, kam by se sbírka měla vrátit. Nizozemské soudy nakonec rozhodly o návratu předmětů na Ukrajinu a loni ji Nizozemsko zemi bránící se ruské vojenské agresi vrátilo. Výstava nazvaná 'Poklady Krymu. Návrat' bude v Národním muzeu historie Ukrajiny do definitivního ukončení okupace Krymu, uvedla dříve kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož žena se zahájení výstavy zúčastnila. Poté Ukrajinci plánují sbírku přesunout zpět na Krym. 'Věřím, že stejně jako se tyto poklady vrátily domů, vrátí se domů i Krym, aby byl součástí nejen Ukrajiny, ale také svobodného světa a světové kultury,' uvedla Olena Zelenská. Mezi předměty navrácené sbírky jsou zlaté šperky, helmice, zbraně či nádoby. Skytové byli kočovným kmenem, který od 11. století před naším letopočtem do 2. století po Kristu obýval oblast střední Asie a východní Evropy. Název kmene pochází z řečtiny. iplZlínská knihovna zpřístupnila na dálku digitální knihovnu o regionální historii
Zlín 16. července (ČTK) - Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně zpřístupnila na dálku svou digitální knihovnu Kramerius věnovanou regionální historii. Službu využijí příznivci historie, ale i badatelé nebo studenti. Tisíce stránek regionální historie si nyní čtenáři knihovny zobrazí odkudkoliv a kdykoliv, stačí se jen přihlásit na kramerius.kfbz.cz a číst, sdělila dnes ČTK mluvčí krajské knihovny Gabriela Winklerová. Digitální knihovna Kramerius obsahuje zdigitalizovaná vybraná periodika, monografie a zvukové záznamy z fondu Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně a dalších knihoven Zlínského kraje. Zájemci v ní najdou baťovské i novodobé noviny, stovky knih z historie, etnografie a také umění ze všech regionů Zlínského kraje. 'Naše digitální knihovna představuje cenný zdroj nejen pro studenty a badatele. Hotové poklady tady najdou všichni zájemci o historii regionu z nejširší veřejnosti,' uvedla vedoucí útvaru odborných činností krajské knihovny Libuše Pavlicová. Zájemci se prostřednictvím digitální knihovny mohou seznámit například s reportážemi z cest Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda z 50. let pro svitovské noviny TEP. Nechybí dobové vtipy a reklamy z 30. let i články z historie regionálního sportu. Mezi nimi text o přivítání olympijského vítěze Ladislava Váchy po návratu z Amsterodamu v roce 1928 nebo o prvním závodě Emila Zátopka při Jarním běhu Zlínem v roce 1941. 'Svou aktuálností překvapí 'výchovné rady rodičům vzdorovitých dětí' z 20. let. Stejně aktuální zůstávají slova Miroslava Zikmunda, kterými okomentoval srpnovou okupaci v roce 1968,' doplnila Pavlicová. Část digitální knihovny je přístupná volně i neregistrovaným čtenářům. 'Jedná se o dokumenty, které jsou z hlediska autorského práva již nechráněné nebo dokumenty, s jejichž vlastníkem práv má knihovna uzavřené smlouvy o zpřístupnění dat. Digitalizovaná díla ve veřejném režimu lze prohlížet, tisknout i stahovat ve formátu PDF bez omezení,' uvedla Winklerová. Registrovaní čtenáři knihovny se po přihlášení dále dostanou k dílům nedostupným na trhu, neboli zkráceně DNNT. Jsou to dokumenty chráněné autorským zákonem, tedy neuplynulo 70 let od smrti autorů, ale nejsou již nejsou dostupné na knižním trhu. Přihlášeným uživatelům jsou prostřednictvím DNNT licence přístupné knihy vydané do roku 2003 a noviny a časopisy vydané do roku 2013. Digitalizovaná díla v režimu DNNT lze pouze prohlížet. 'Díky režimu DNNT je 94 procent stránek v naší digitální knihovně přístupných vzdáleně on-line a co více, nejen našim čtenářům, ale také všem čtenářům registrovaným v dalších 280 českých knihovnách zapojených do DNNT. Jejich čtenáři se do našeho Krameria mohou vzdáleně přihlásit přímo jménem a heslem ze své knihovny,' doplnil ředitel krajské knihovny Jan Kaňka. Více informací zájemci najdou na webu knihovny. chv gcmPamátkáři se chystají v Cholině představit lidovou architekturu hanácké obce
Olomouc 15. července (ČTK) - Památkáři se chystají v sobotu v Cholině na Olomoucku představit tradiční lidovou architekturu. Typickou hanáckou obec, která se vyznačuje řadovou okapovou zástavbou situovanou podél širokých silnic či návsí, si vybrali pro letošní ročník Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska. V Olomouckém kraji se bude konat poprvé. Akci budou doprovázet ukázky tradičních řemesel, komentované prohlídky a exkurze, informovali ČTK pořadatelé akce. "Dny lidové architektury nabídnou bohatý program zahrnující ukázky tradičních stavebních řemesel, jako jsou štuky, vápenné a hliněné omítky či umělecké kovářské práce. Vedle řemeslných demonstrací se návštěvníci mohou těšit na vystoupení folklorního souboru Cholinka a ochutnávky místních specialit," uvedla Veronika Hrbáčová, ředitelka Muzea a galerie v Prostějově, které patří k hlavním organizátorům akce. Dějištěm zahájení letošních Dnů lidové architektury Olomouckého kraje bude areál zemědělské usedlosti č. p. 53 situovaný u budovy obecního úřadu. "Tato historicky, architektonicky i urbanisticky cenná usedlost se vinou zanedbané údržby dostala do havarijního stavu, ale záchrany se ujala obec Cholina, která ji odkoupila a zahájila její celkovou obnovu a revitalizaci pro budoucí kulturně společenské potřeby obce," uvedla mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Sandra Kolářová. Mezi řemeslníky bude například Jan Tomíček, který se specializuje na štuky a omítky, František Pavlica, který vyrábí slaměné došky, odborník na hliněné omítky Ondřej Adamský nebo Luboš Krátký se svými uměleckými kovářskými výrobky. "Návštěvníci se setkají také se dvěma držitelkami titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje, Miluší Hrachovinovou, která se věnuje hrnčířství, keramice a drátování, a Bronislavou Millou, která paličkuje, ale také peče a sestavuje hanácké svatební koláče," doplnila Kolářová. Na jarmark přijedou také držitelky celostátního titulu Nositelé tradic lidových řemesel z Hané - Jarmila Vítoslavská, která bude prezentovat hanácké kroje, Miroslava Zatloukalová, která vytváří výrobky z lýka a slámy, a Dana Ptáčková vyrábějící předměty z vrbového proutí a pedigu (ratanové liány). Během celého dne jsou v plánu komentované prohlídky usedlosti č. p. 53, expozic Hanáckého muzea v budově obecního úřadu a areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pro zájemce bude také připravena tříhodinová exkurze Putování za lidovými stavbami Hané, při níž se seznámí s vesnickou architekturou, půjde o objekty v Odrlicích, Senici na Hané a Ratajích. Dny lidové architektury mají podle památkářů představit veřejnosti mnohotvárnou, jedinečnou a často neprávem opomíjenou historickou architekturu venkova. Akce vznikla před 12 lety při příležitosti kulatého výročí narození lidového umělce, zednického mistra a štukatéra Jakuba Bursy působícího na Volyňsku. Alena Horáková hjArcheologové objevili u Kutné Hory dosud neznámou osadu z mladší doby kamenné
Praha 15. července (ČTK) - Archeologové objevili v obci Dobřeň u Kutné Hory dosud neznámou osadu z mladší doby kamenné. Před více než 7000 lety ji postavily komunity nejstarších zemědělců, které se na české území dostaly z jihovýchodní Evropy. Nález je unikátní v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo podle vědců perfektně zachovalo - včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Přestože se domy jako takové do dnešní doby nezachovaly, výzkumníci našli jámy po jejich sloupech. Podobu domů tak lze z jejich půdorysů rekonstruovat. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Eliška Zvolánková z Akademie věd ČR. Prozkoumanou plochu nyní archeologové předají stavbě. Pravěkou osadu překryje kravín a automatická dojička. 'S nadsázkou lze říci, že Dobřeň tak drží zemědělskou kontinuitu už 7000 let,' uvedli archeologové. Pravěcí lidé se podle badatelů usídlili v Dobřeni u Kutné Hory na samém okraji oblasti s dostatečně úrodnou půdou a vhodným klimatem pro pravěké zemědělství. 'Ve vyšších nadmořských výškách, tedy zhruba nad 400 metrů nad mořem, se sídliště tohoto období objevují jen zřídka. Zřejmě i díky tomu se osada zachovala a nebyla převrstvena mladšími stavbami,' uvedl Daniel Pilař z Archeologického ústavu AV ČR. Domy se skládaly až ze tří částí. Zatímco nejmenší domy měly jen jednu část, ve větších trojdílných domech mohl jeden segment sloužit ke sladování anebo jako centrální místo ke shromažďování. 'Domy bývaly široké mezi čtyřmi až šesti metry a dlouhé od deseti do 40 metrů. Sloupy jsou stavěny nejhustěji ve vnějších řadách, které tvořily stěny domu. Sloupy v nich občas stály i těsně vedle sebe. Jejich vnitřní řady mají mezi sebou ale větší rozestupy – většinou více než metr – takže se mezi nimi dalo bez problému pohybovat,' sdělil Pilař, který lokalitu zkoumal. V domě mohlo žít až kolem 40 osob, většinou jsou ale odhady podstatně nižší, podle velikosti domu kolem deseti až 20 lidí. Experti stále diskutují o tom, zda neolitické dlouhé domy měly patro. Některé budovy mají totiž část sloupů zdvojenou, což mohlo podle archeologů sloužit jako jednoduchý způsob k postavení druhého patra. Kromě domů jsou důležitým nálezem i okolní jámy, které sloužily k těžbě hlíny a následně byly zaplněny odpadem. Archeologové v nich nejčastěji našli keramiku, která se používala každý den k vaření, servírování, ale i skladování. Občas v jámách končily i používané nástroje - pazourkové čepele, broušené sekery a kamenné mlýnky a předměty ilustrující každodenní život, například ohořelá hliněná zeď, která byla 'uklizena' do jámy, či hliněné pece k vaření jídla. Právě odpad tak podle expertů tvoří 'okno do každodenního života' neolitických lidí. 'Pomocí moderních analýz mohou archeologové v současnosti zkoumat, co tehdejší lidé jedli, jak přesně používali své nástroje, a v neposlední řadě, jak před 7000 lety vypadalo životní prostředí,' podotkl Pilař. Zpracování nashromážděných dat se v následujících měsících a letech bude věnovat tým odborníků z různých oborů. fsl rotV Praze by mohlo vzniknout Muzeum světa jako součást komplexu Národního muzea
Praha 13. července (ČTK) - Tým vytvořený vedením Národního muzea (NM) v Praze vytváří koncept multimediálního muzea světových kultur, které pracovně nazvali Muzeum světa - Museum Mundi. Mohlo by vzniknout v místě zastřešení kolejiště hlavního nádraží. Investoři už před časem uvedli, že by tam měla vzniknout veřejně prospěšná budova. Zástupci NM už o plánech informovali ministerstvo kultury a začínají vyjednávání o podmínkách realizace projektu. V optimálním případě by se mohlo začít stavět do sedmi let. ČTK o tom informoval generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš. "V Praze pravděpodobně nevznikla muzejní novostavba od vzniku Národního technického muzea. Jestli chceme opravdu kvalitní muzeum se sbírkovými předměty a prezentovat inovativně svět, tak to ve stávajících prostorách neuděláme," řekl Lukeš. "Chceme nabídnout procházku životem ukazující, že lidé mají mnoho společných znaků jako narození, výchova a dětství, vztah k času a prostoru, domov a bydlení, obchod, medicína, zákon a právo, vláda, konflikt, pohřby a další. Až na tom bychom stavěli pestrost a rozdílnost. Heslem by bylo 'Jednota v pestrosti'. Hledáme cestu, jak lidskou civilizaci prezentovat neotřelým způsobem," dodal. Sbírky světové kultury se v současné době nacházejí v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, které však kapacitně plánům NM nestačí a v současné době procházejí rekonstrukcí. "Začali jsme promýšlet nový koncept, jak prezentovat sbírky světové kultury, a dospěli jsme k názoru, že v jeho prostorách vybudovat Muzeum světa není možné. Má návštěvnické limity a expozice se tam nevejdou. Tak si myslíme, že Česká republika by si zasloužila postavit novou stavbu," prohlásil Lukeš. V NM již vznikl tým, který má za úkol vytvořit nový inovativní obsah zvažovaného Muzea světa. Je složený ze zástupců Náprstkova muzea, Karlovy univerzity, Akademie věd a spolupracuje také s etnologem, antropologem a vědeckým novinářem Martinem Rychlíkem. Pražský magistrát na konci června oznámil, že začne řešit změnu územního plánu, která v případě schválení umožní zastřešení kolejiště hlavního nádraží a výstavbu nad ním. "Rádi představu nové budovy Národního muzea podpoříme. Prostor nad vinohradskými tunely je svou blízkostí k tzv. Muzejní oáze pro takovou stavbu opravdu vhodný, předpokládáme, že nepůjde jen o muzeum, ale o místo s velkým vzdělávacím potencionálem ve vztahu k široce chápanému vzdělávání mladé generace," sdělil ČTK pražský náměstek pro územní a strategický rozvoj Petr Hlaváček (STAN). Žádost o změnu územního plánu podala společnost CR-City, ve které jsou zastoupeny mimo jiné České dráhy a Penta. Proti záměru na zasedání protestovali někteří obyvatelé, s pořízením změny nesouhlasí ani část městských zastupitelů. "Myslíme si, že je to naprosto ideální místo pro naše plánované Muzeum světa. Rozšířila by se kapacita stávající budovy Národního muzea, které už někdy náporu návštěvníků nestačí. Muzeum světa by šlo také provozovat pro přednášky, filmové projekce a podobně. Vznikly by tři domy Národního muzea 19., 20. a 21. století s možností podzemního propojení. Měli bychom v nich témata příroda, historie a svět. Vyrostl by tak velký centrální muzejní komplex napojený na hlavní nádraží a metro," sdělil ředitel NM Lukeš. Podle něj se jedná o poslední možnost, jak mohou muzeum rozšířit na stávajícím území. jir psc mhaArcheologové v Bulharsku našli vzácnou antickou sochu
Sofia 13. července (ČTK) - Štíhlý profil, neporušená hlava a neposkvrněný mramor charakterizují sochu, kterou odkryli archeologové z ruin starověkého města Heraclea Sintica na jihozápadě nynějšího Bulharska. O nálezu výjimečné sochy pocházející pravděpodobně ze 2. století našeho letopočtu informovaly agentura AFP a předtím také archeologický portál Archeology News. "Podobná díla se vyskytují v Aténách a na severu Řecka či dokonce v pařížském muzeu Louvre, ale jsou vzácná," uvedl šéf týmu archeolog Ljudmil Vagalinski. Na božské překvapení výzkumníci narazili při průzkumu antické kanalizace Cloaca Maxima. "Vůbec jsme to nečekali. Prozkoumávali jsme to místo třetí den, když se ukázala noha," dodal profesor. Socha pohřbená v podzemí působí jako vyobrazení panovníka s božskými rysy. Odolala působení času, zemětřesením i záplavám nejspíše díky tomu, že socha coby symbol pohanských časů byla do kanalizace ukryta v době násilného obracení na křesťanství v Římské říši, zdůraznil profesor. Vítá mezinárodní zájem, jaký nález vzbudil. Socha vytesaná z jednoho bloku mramoru a vysoká přibližně 2,10 metru měla už svými rozměry vyjadřovat nadřazenost boha nad člověkem. Socha v podzemí ležela na levém boku a část její pravé paže byla zřejmě úmyslně useknuta, poznamenala AFP. Experti předpokládají, že socha zobrazuje jednoho z antických bohů: ve starořecké mytologii býval Hermés poslem bohů, podobně jako jeho římský protějšek Merkur. Je ovšem možné, že socha byla do kanalizace umístěna po ničivém zemětřesení jako symbolické odmítnutí pohanské víry v době, kdy se křesťanství stávalo oficiálním náboženstvím, poznamenal portál Archeology News a dodal, že pro Bulharsko jde o jedinečný nález. Týden po nálezu archeologové sochu pečlivě vykopali z kanálu a pak ji opatrně vyzvedli za pomoci lan, přičemž pečlivě chránili nejkřehčí části díla, jako jsou krk či kotníky. Socha byla umístěna do dřevěné bedny a bude přepravena do regionálního muzea ve městě Petrič, které leží na jihozápadě Bulharska u hranic s Řeckem. V muzeu ji mají důkladně prozkoumat a zakonzervovat odborníci, než bude představena veřejnosti. Město Heraclea Sintica založil Filip II. Makedonský ve 4. století před naším letopočtem, zaniklo na počátku 6. století. Archeologové podle AFP zatím prozkoumali pouze desetinu někdejší rozlohy města, ve kterém v dobách největšího rozkvětu žilo na deseti kilometrech čtverečních asi 50.000 obyvatel. msk zdpZačal Festival Krumlov, zahajovací koncert spojil hudbu, tanec a výtvarné umění
Český Krumlov 12. července (ČTK) - Dnešní zahajovací koncert mezinárodního Festivalu Krumlov spojil hudbu, tanec a výtvarné umění. Cyklus šesti symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany zahrála v městském parku Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou Aleny Hron. 14 tanečníků v baletní choreografii Jiřího Bubeníčka pohybem ztvárnilo tři části, Vltavu, Blaník a Tábor. Pódium bylo lemováno scénografií, která je letos inspirovaná secesí a tvorbou Alfonse Muchy. Pro Muchu i Smetanu byly velkou inspirací ženy, proto letošní téma festivalu, který potrvá do 3. srpna, jsou Múzy inspirující a tvořící, uvedla ředitelka festivalu Gabriela Rachidi. Pódium bylo netradičně hluboké 18 metrů, a to kvůli tanečníkům. Orchestr byl v zadní části, balet se odehrával před nimi. Za hudebníky byl obrovský kruh, okraj byl ozdobený secesními ornamenty inspirovanými Muchovou tvorbou. Ve středu kruhu byla obrazovka, která divákům zprostředkovala detailní záběry částí orchestru, jednotlivých hudebníků, tanečníků a dirigentky. Festival zahájila česká hymna. Po ní následovala první symfonická báseň Vyšehrad. Následovala Vltava, kdy při první tónech na scénu postupně přišly baletky oblečené v modrých plavých kostýmech a tancem evokovaly pohyb vody. I okolní nasvícení parku se změnilo na modrou. Po ní následovala Šárka a světla změnila barvu na zelenou. Zahajovací koncert byl vyprodaný z 94 procent. Kapacita koncertů v městském parku je zhruba 1800 míst. Po třech letech se na festival vrací barytonista Plácido Domingo. Vystoupí na dalším koncertu v sobotu také v městském parku, který je jedním ze tří míst, kde se festival odehrává poprvé. Ceny vstupenek se pohybují od 1290 Kč do skoro osmi tisíc. Domingo v duchu letošního tématu vystoupí se dvěma umělkyněmi, se španělskou sopranistkou Serenou Sáenzovou, která letos debutovala ve Vídeňské státní opeře, a s českou mezzosopranistkou Ester Pavlů, jež pravidelně vystupuje ve Vídni i ve Státní opeře v Praze. Festival uvede přes 40 koncertů na 13 místech jak v Českém Krumlově, tak i mimo něj. Svým hlavním i doprovodným programem oslaví Rok české hudby. Nabídne kromě komorních koncertů, také inscenaci barokní opery, symfonická díla, operety, hudbu Hollywoodu a světového muzikálu. Po celou dobu festivalu můžou nejen rodiče s dětmi zdarma navštívit festivalovou zónu v městském parku a v Klášterní zahradě. Doprovodný program tam nabídne dalších koncerty, workshopy, divadla, spojení hudby s malováním nebo cvičením a besedy s vystupujícími hudebníky. Tři místa jsou nová. Vedle už zmíněného městského parku, premiéru bude mít Jezuitský sál Hotelu Růže, kde 17. července odehraje koncert Pocta českým skladatelkám v podání houslistky Elizabeth Jiřičkové a klavíristky Barbory Brabcové. Třetí nové místo a zároveň mimo město bude koncert 1. srpna v kostele Svatý Kámen nedaleko Dolního Dvořiště. Společně vystoupí linecký sbor Hard-chór a český Kühnův smíšený sbor. Uvedou skladby Bedřicha Smetany a rakouského skladatele a varhaníka Antona Brucknera, který letos stejně jako Smetana slaví 200. výročí od narození. Závěrečný koncert 3. srpna v pivovarské zahradě spojí znovu hudbu a balet. Festival připomene 460 let od Shakespearova narození. Půjde o zhudebnění divadelní hry Romeo a Julie doplněné baletní choreografií Jiřího Bubeníčka. O této hře bude před koncertem mluvit překladatel anglického dramatika Martin Hilský v zámeckém studijním centru. jrc hjHrad Grabštejn představí návštěvníkům nové archeologické nálezy
Chotyně (Liberecko) 11. července (ČTK) - Nové archeologické nálezy uvidí od soboty návštěvníci hradu Grabštejn na Liberecku. Archeologická expozice tam vznikla v roce 2021, teď ale prošla modernizací a doplnily ji nálezy z poslední doby. K nezajímavějším novinkám patří pečetidlo knížete Boleslava z 12. století. Nejzajímavější na něm je, že má středový otvor, což je vlastně znehodnocení toho pečetidla, řekla dnes ČTK archeoložka z libereckého národního památkového ústavu Renata Tišerová. Hrad Grabštejn stojí na skalnatém kopci nad obcí Chotyně v blízkosti hranic s Polskem a Německem. Poprvé byl zmíněn v listině z roku 1286, archeologický průzkum, který v posledních letech provázel obnovu hradu ale ukázal, že místo bylo osídlené mnohem dříve. Před výstavbou hradu tam bývalo raně středověké hradiště, nálezy kamenných nástrojů ale podle Tišerové dokazují, že lidé tam žili už v pravěku. Současnou renesanční podobu získal hrad po přestavbě v 16. století, kdy ho vlastnil Jiří Mehle ze Střelic. Archeologickou expozici obohatily třeba mince, ale také předměty, které lidé v pozdním středověku používali každý den. 'Podařilo se nám na horním nádvoří odhalit několik velice zajímavých kusů šperků a ozdob oděvů, takže tady máme třeba přezky nebo opaskovou sponu se zbytky zlacení, můžeme tady vidět unikátní řetízky, které se dochovaly i pro nás v překvapivě dobrém stavu, rolničky nebo gombíky, které sloužily k okrášlení oděvů. Zajímavostí jsou i takové obyčejnější pletené prstýnky a zároveň se nám podařilo najít surovinu, ze které se vyráběly,' řekla archeoložka. Expozice není podle Tišerové řazena chronologicky, ale tematicky, aby to pro návštěvníky bylo poutavější a zajímavější. 'Ve vitríně, která je věnovaná každodennosti, jsou i věci běžné denní potřeby jako ocílka, která se nosila za opaskem, přesleny, které sloužily ke spřádání nití, ale i potřeby pro šití. Našli jsme poměrně velké množství špendlíků, šicích jehel, náprstků, a tohle všechno nám přijde jako velmi zajímavé, protože díky tomu se můžeme seznámit nejen s tou reprezentativní části života na šlechtickém sídle, ale i běžnou každodenní činností,' dodala. Archeologická expozice v nejstarší části hradu je součástí prohlídkového okruhu Grabštejnské poklady, který seznamuje návštěvníky s tím nejcennějším, co Grabštejn ve svých zdech skrývá. Pro návštěvníky ho otevřeli letos v červnu, od soboty 13. července bude doplněn o nově rozšířenou expozici archeologie. ivc kšPardubické muzeum otevře v pátek výstavu prací sklářského výtvarníka Ilji Bílka
Pardubice 11. července (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích zpřístupní v pátek veřejnosti výstavu prací sklářského výtvarníka Ilji Bílka. Na pardubickém zámku sousedí se stálou expozicí moderního uměleckého skla nazvanou S.K.L.E.M. Návštěvníci uvidí desítku objektů vzniklých v posledních 15 letech. Sklo je proti klasickým sochařským materiálům povýšeno o optickou složku, řekl Bílek novinářům. 'Celá ta tvorba je založena na principu kontrastu, to znamená, aby se na plastice vyskytovala neprůhledná poloha s transparentní, nebarevná s barevnou nebo lineární s plošnou. Hledáme kontrastní principy, aby to diváky upoutalo, aby ho zaujalo zkoumat celou věc a měli touhu objevovat výtvarné principy, které ta věc má,' řekl Bílek. Bílkova výstava je umístěna v jednom ze sálů zámku s fragmenty renesančních fresek. 'Zvolili jsme kompozici vystavovaných objektů tak, aby to respektovalo půdorys a dispozici zámeckého prostoru. Fresky nám vlastně ani tak moc nevadí, je to taková druhá poloha celé výstavy, proti sklářské technologické zdobený malovaný strop,' řekl Bílek. Výstava potrvá do 29. září. Ilja Bílek se narodil 21. prosince 1948 v Liberci, většinu života prožil v severních Čechách. Po studiu na železnobrodské sklářské průmyslovce odešel do Prahy, kde vystudoval v ateliéru sklářské tvorby u Stanislava Libenského. Pracoval jako výtvarník podniku Železnobrodské sklo, je dlouholetým vedoucím ateliéru skla ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Vedle toho se věnoval i volné tvorbě, kterou od 70. let minulého století představil na desítkách výstav doma i v zahraničí. Bílek uvedl, že se rozhodl nepodbízet trhu, nedělat dekorativní věci, ale navázat na sochařský princip, který se objevil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové za profesora Libenského. 'Myslím, že pro české umělecké sklo je velice charakteristické sochařské pojetí a respektování historických principů, který plastika má, to znamená pohled ze tří stran, jakási významná silueta věci a zároveň aby tam byl i detail, když se k dílu přichází,' řekl výtvarník. dosVýstava v pražské DSC Gallery ukazuje nová zrcadlová díla Milana Housera
Praha 9. července (ČTK) - Velká zrcadlová plátna, která vytvořil umělec Milan Houser technikou chemického pokovování, jsou k vidění v pražské DSC Gallery v Dlouhé. Rozměrná díla, která svými poměry stran připomínají figury, vytvořil Houser zahříváním a ochlazováním hlubokého barevného laku a nanesením stříbra. Výstava Melancholie, kterou zahájila dnešní vernisáž, potrvá do 23. srpna. Díla série Melancholie v galerii doplňuje několik děl kruhovitého formátu z jiné série, ve kterých Houser pracuje s pryskyřicí a namletými kovy. Houser řekl, že některá z vystavených děl začal tvořit před více než deseti lety, dlouho mu plátna ležela v ateliéru, dokud nenašel novou technologii tvorby chemického pokovování. "To je velmi zajímavý proces, kdy ten obraz žíháte plamenem, natavujete nitrocelulózový podklad, který měkne, a rychle ho ochlazujete směsí tekutiny se solí a následně na to nanášíte rozpuštěné nebo rozptýlené stříbro. Tím dochází ke vzniku zrcadlového efektu. Ochlazování a žíhání opakujete třikrát až čtyřikrát," uvedl Houser. Ve vstupní místnosti galerie se tak člověk může prohlédnout v šesti zakalených zrcadlech, některá na sobě mají praskliny, za což může podle Housera proces ohřívání a ochlazování. "Kdybychom chtěli, našli bychom analogie v geologických procesech, kde se kůra dostává do hloubi Země, ta znovu někde vybuchne, vyteče, je to něco podobného," dodal umělec. Svými poměry připomínají figurální díla, jsou ve zlatém řezu. "Mám pocit, že jsou ty obrazy trochu živé, jak je člověk zahřívá, ochlazuje, ony praskají, jsou to taková těla," uvedl Houser. Uvedl, že je pro něj důležité, že tvorbu často nemůže úplně ovlivňovat, fyzicky se obrazů téměř nedotýká. Obraz podle něj do velké míry vzniká sám a má vůli vzniknout. Série Melancholie čítá 13 obrazů, výstavu doplňuje několik kruhovitých děl z jiných sérií. "Jsou v nich rozptýlené kovy, namleté mosazné, měděné, hliníkové objekty. Má to vztah k mému zájmu o kosmologii, o vznik materiálů, které nacházíme na naší planetě," řekl Houser. Dodal, že si nechtěl kupovat barvu, protože měl pocit, že by jeho díla byla k nerozeznání od jiných autorů. "Proto jsem si chtěl vyrábět svoji vlastní barvu, proto jsem začal pracovat s lakem, do kterého jsem přisypával pigmenty, barviva, která jsem si nechal vyrábět, podobně jako si nechávám mlít kovy do takových pudrů," dodal Houser. Do budoucna plánuje více pracovat s pryskyřicí, chce docílit toho, aby ji mohl používat ve větším množství a ve větších hloubkách. Dodal, že si do dalších děl nechal vytěžit karbon nebo uhlí z Ostravska. Milan Houser je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze a působí jako pedagog na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, kde vede Kabinet tradičních médií. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha českých i zahraničních sbírkách, včetně Národní galerie v Praze, Muzea města Brna a Galerie Jána Koniarka v Trnavě. vid snmArcheologové našli při výzkumu na Znojemsku pravěký hrob dítěte
Těšetice (Znojemsko) 9. července (ČTK) - Pravěký hrob asi šestiletého dítěte našli při letošním školním výzkumu v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku studenti archeologie z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ČTK to řekl vedoucí výzkumu Peter Tóth. "Už pátou výzkumnou sezonu se zabýváme výzkumem takzvaného dlouhého domu kultury s lineární keramikou, která spadá do období 5200 až 5000 let před naším letopočtem. Zkoumali jsme jednak půdorys domu, ale také stavební jámu, z níž tehdejší obyvatelé brali hlínu na stavbu domu. Nález hrobu mezi domem a stavební jámou pro nás byl překvapením," uvedl Tóth. Upřesnil, že lidé kultury s lineární keramikou, tedy z pravěkého období neolitu, měli různorodé zvyk související s pohřbíváním svých zemřelých. "Regulérních pohřebišť známe málo, častěji byli mrtví pohřbívání v sídlištním prostředí, ať už v hrobových jámách nebo sídlištních objektech. Zatímco některé hroby jsou bez hrobových přídavků, jinde byly nalezeny například korálky nebo různé nářadí odlišené podle toho, zda se jednalo o muže nebo o ženu," uvedl vedoucí výzkumu. Výzkumy v lokalitě Těšetice-Kyjovice začaly na konci 60. let minulého století, většina nálezů spadá do neolitického období. Geofyzikální průzkum z roku 2010 zjistil, že známky osídlení z tohoto období jsou na ploše 30 hektarů, samotné sídliště se rozkládá asi na 15 hektarech a zahrnuje asi 100 domů různých velikostí. "K výzkumu jsme si vybrali domy různých rozměrů. V západní Evropě se objevil model, podle něhož v nejmenších domech žili spíše lovci a v dlouhých domech zase lidé, kteří se věnovali hlavně zemědělství. Tento model se snažíme ověřit i v Těšeticích," dodal Tóth. Výzkum přímo na nalezišti v tomto týdnu skončí, poté se budou mladí archeologové věnovat přírodovědným analýzám, budou zkoumat zbytky v nádobách a zjišťovat, co se v nich vařilo, případně pomocí radiokarbonové metody zkoumat stáří organického materiálu. Kostra dítěte, kterou dnes našli, bude podrobena antropologické analýze, bude zkoumat věk nebo případné nemoci dítěte, odborníci provedou i analýzu DNA. ska hjZbrašovské aragonitové jeskyně zdobí svými plastikami mladí skláři
Hranice (Přerovsko) 9. července (ČTK) - Téma vody se letos prolíná sezonní výstavou umístěnou ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. V kulisách jeskyně mohou návštěvníci obdivovat díla studentů a čerstvých absolventů uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí. Výstava s názvem Voda/Sklo/Voda obohatí prohlídku 375 metrů dlouhé návštěvní trasy do konce října, sdělil ČTK mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Jeskyně pořádají výstavy současného výtvarného umění už přes 30 let. 'Při přípravě tradiční výstavy současného výtvarného umění ve Zbrašovských aragonitových jeskyních sáhli pořadatelé letos opět do osvědčených vod. Již poosmé zde vystavují svá díla skláři, protože právě sklo je ideálním materiálem pro prezentaci v prostorách s vysokou vzdušnou vlhkostí a působivě komunikuje se strukturou zdejších skalních stěn,' uvedl Gejdoš. Na výstavě se prezentují studenti a čerství absolventi oboru Design skla Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí. Design skla je nejstarším oborem sklářské školy, která letos slaví 80 let své existence a je jedinou sklářskou školou na Moravě. Od roku 2008 je členem sítě škol UNESCO. Vedoucím oboru je sklářský výtvarník Josef Divín, mistry odborného výcviku jsou sklářský výtvarník Ondřej Strnadel a mistr Michal Pavlík. 'Oba prvně jmenovaní již také vystavovali svá díla ve zbrašovském podzemí a připravili i koncepci letošní výstavy,' doplnila vedoucí jeskyní Barbora Šimečková. V posledních dvou letech zpracovávali studenti téma Voda-Zahrada-Mikroorganismy a inspirovali se také prostředím zdejších jeskyní. Námět pak převáděli do materiálu různými sklářskými technikami, nejpočetněji zastoupenou technologií je hutně modelované a foukané sklo. Stěžejním dílem výstavy je kompozice čtyř hutně modelovaných skleněných explozí výstřiků vody, které jsou navlečeny na kovových tyčích. V hlavní výstavní části, Mramorové síni, zaujmou návštěvníky čtyři výrazné vertikální skleněné sloupy - pomyslné stalagmity s hutními dekory nálepů nebo skleněná beskydská louka, kterou najdou v zákoutí u chodníku. Na umělecká díla ze skalní terasy poté shlížejí hlavy soch z Velikonočních ostrovů. 'Svá díla prezentuje 12 studentů a je velmi potěšující, že všichni buď pokračují dále ve studiu na vysokých školách v prohlubování znalostí ve sklářských oborech nebo nacházejí uplatnění v některých erudovaných sklářských firmách,' doplnila Šimečková. Současné výtvarníky na výstavách v netradičním prostředí představují Zbrašovské aragonitové jeskyně tři desítky let a v soustavném pořádání těchto výstav jsou ojedinělé. Podle vedoucí jeskyní jsou díla pro tyto výstavy vybírána tak, aby bez újmy odolala téměř stoprocentní vlhkosti vzduchu a čtyřměsíční instalaci v podzemí. Alena Horáková kšČeští umělci se mohou v kulturní výzvě ucházet o účast na výstavě Expo 2025
Praha 9. července (ČTK) - Otevřenou výzvu pro umělce, kteří se chtějí podílet na podobě kulturního programu českého národního pavilonu na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace, dnes vyhlásila Česká centra a Kancelář generálního komisaře. Zájemci se mohou skrze formulář přihlásit do 10. září, projekty vybrané odbornou porotou mohou získat pokrytí nákladů na dopravu, ubytování a honorář. Porota bude kromě umělecké kvality hodnotit také česko-japonskou uměleckou provázanost projektů a uměleckých počinů, ale i jejich inovativnost a využití moderních technologií. Za tým české účasti na Expo 2025 o tom dnes ČTK informovala Jana Kohoutová. Výzva je určená pro individuální tvůrce, umělecké soubory a subjekty především z oblasti současného divadla, tance, hudby a příbuzných žánrů s mezinárodním potenciálem. Žadatelé musí mít české státní občanství nebo trvalý pobyt v Česku, výjimku mohou získat cizinci z českých uměleckých kolektivů. Posuzovat projekty bude porota, odbornými partnery výzvy jsou Institut umění - Divadelní ústav a organizace Nová síť. Mezi kritéria, která porota při výběru zohlední, patří vedle programové kvality projektu zejména česko-japonská kulturně-umělecká vazba, dále pak inovativnost, využití moderních technologií nebo environmentální udržitelnost. 'Naším cílem je připravit kulturní program, který představí Česko jako zemi s bohatou kulturní tradicí, inspirativním současným uměním a otevřenou k tvůrčí reflexi současných celospolečenských trendů. Výzva vzájemně propojuje základní atributy českého kulturního programu - tvůrčí kreativitu a talent - s ústředním tématem výstavy Vytváření budoucí společnosti pro naše životy,' řekl programový ředitel české účasti na Expo 2025 Přemysl Pela. 'Kulturní program se bude konat zejména v interiérových prostorách auditoria pavilonu, které pojme až 240 návštěvníků,' dodal generální komisař české účasti Ondřej Soška. Expo 2025 se uskuteční od 13. dubna do 13. října 2025 na umělém ostrově Yumeshima v japonské Ósace a přivítá odhadem 30 milionů návštěvníků, z nichž 85 procent bude pocházet přímo z Japonska. Ústředním tématem výstavy je Vytváření budoucí společnosti pro naše životy. Na minulé světové výstavě v Dubaji v roce 2020 se z českých umělců představili například hudebníci z Filharmonie Bohuslava Martinů, pouliční divadelníci V.O.S.A. nebo Bratři v tricku, písničkář Thom Artway nebo multimediální představení iMucha. Vláda odsouhlasila rozpočet české účasti na 290,2 milionu Kč pro roky 2023 až 2026. Dalších 170 až 220 milionů Kč se má financovat z externích zdrojů. Česká republika se jako samostatný stát zúčastní světové výstavy EXPO pošesté. Funkci generálního komisaře zastává od září 2022 Ondřej Soška. Česko by se podle něho v Ósace mělo prezentovat nejen tím, co Japonci velmi dobře znají a dlouhodobě obdivují, například českým sklem a vážnou hudbou, ale zejména českými inovacemi, nanotechnologiemi, perspektivními start-upy a talenty z regionů. vid mhaBrněnský hantec zaniká, záchranou má být UNESCO, míní odborník
Brno 8. července (ČTK) - Propagátoři brněnského hantecu jej chtějí navrhnout k zapsání do světového nehmotného dědictví UNESCO. Autor knih o něm a propagátor Jan Hlaváček bude spolu s jazykovými odborníky v září usilovat o registraci brněnské specifické mluvy po bok loutkářství, sokolnictví nebo ruční výroby skla. Zápis v UNESCO by pro hantec znamenal, že se o něm bude učit a dozví se o něm i mladší generace nejen v Brně, a tak nezanikne, řekl ČTK Hlaváček. Zapsat hantec na prestižní seznam UNESCO není jednoduché. Návrh musí projít několika koly a celý proces trvá přes tři roky. I přesto se Hlaváček snaží být pozitivní. 'Vše musíme odborně, smysluplně a krátce sepsat a v září zaslat do prvního, krajského, kola. Pokud uspějeme, druhý rok se posuneme do celorepublikového kola, i to by pro nás byl úspěch. A za tři roky by nás čekalo v UNESCO celosvětové kolo,' popsal Hlaváček cestu k úspěšnému zápisu. Brněnský hantec má podle Hlaváčka proti ostatním nehmotným památkám velkou výhodu. Jedním z kritérií pro zápis je výběr nositele, kterých má hantec spousty. 'Oficiálně je napsáno kolem 30 knih, vydáno několik cédéček, spousta článků a existuje i nespočet bakalářských prací, a to i v němčině,' řekl Hlaváček. K hantecu se podle propagátora hlásí kromě Brňanů i lidé z celé republiky a také ze Slovenska. Díky registraci brněnského sociolektu, tedy dialektu, který dříve v Brně používaly nižší sociální vrstvy, by se hantec podle Hlaváčka zachoval a vyhnul zániku, který mu aktuálně hrozí. 'Tím, že se dnes Brno stává kosmopolitním, tak se hantec vytrácí. Snažíme se o zapsání do UNESCO hlavně kvůli mladým lidem. Mezi mladými je to špatné, většina používá místo němčiny angličtinu, jsme jí válcovaní. Je to naše rodinné, brněnské stříbro, které je důležité si opečovávat,' popsal Hlaváček. Brněnský hantec se svojí slovní skladbou nejvíce podobá například londýnskému cockney, hantec se ale liší počešťováním slov z jiných jazyků, jako je němčina, francouzština, romština nebo jidiš. V Brně se objevil již v 50. letech 19. století a podle Hlaváčka pochází z vídeňského podsvětí. Aktivně se hantec používal v 19. století a na začátku 20. století a také za dob socialismu, kdy ho brněnští umělci využívali k sebevyjádření a vyhnutí se cenzuře. Dnes se Hlaváček každý měsíc schází s několika desítkami nadšenců a o hantecu debatují. brs mei kšVýtvarník Petr Sís promluvil na festivalu v Boskovicích o začátcích v USA
Boskovice (Blanensko) 6. července (ČTK) - Klášterní sklep v Boskovicích na Blanensku dnes zaplnili návštěvníci besedy s výtvarníkem Petrem Sísem, který patří k nejúspěšnějším současným českým ilustrátorům a dlouhodobě žije ve Spojených státech. Sís promluvil o začátcích kariéry v USA, kde se původně zaměřoval na animované filmy. Prorazil však až s kresbami. Připomněl také svá díla, mezi nimi třeba knihu Nicky Věra o dětech zachráněných před holocaustem. Zájem lidí na přednášce, která byla součástí Festivalu pro židovskou čtvrť, ho podle svých slov dojal. S českým publikem se příliš nesetkává, řekl Sís ČTK. Sís se narodil v roce 1949 v Brně. Vyrůstal v Praze a stal se také jedním z prvních československých DJs. V roce 1982 odešel na základě nabídky výboru olympijských her do Los Angeles (LA) natočit animovanou znělku. 'Dostal jsem povolení na tři měsíce. A když se státy východního bloku rozhodly letní olympiádu bojkotovat, dostal jsem příkaz se vrátit. Chtěl jsem dodělat film a návrat oddaloval, až jsem se vrátit nesměl. Moje filmy se ale nikomu nelíbily a já nevěděl, co mám v LA dělat,' řekl na úvod Sís. Umělec se věnoval také kresbě a dostal příležitost vytvořit plakát k filmu Miloše Formana Amadeus. Následně si pořídil auto a vyrazil na východní pobřeží, kde měl kontakty. 'Začal jsem život ilustrátora, kterým jsem na vysoké škole vlastně ani nechtěl být. Kreslil jsem pro New York Times, ale měl jsem špatnou angličtinu a někdy nerozuměl obsahu článků. Vznikaly tak bezvadné obrázky, které ani nesouvisely s textem,' připustil se smíchem výtvarník. Kromě ilustrace Sís také píše autorské knihy. Hrdiny bývají často dobrodruhové, kteří se vrhají do života po svém a proti očekávání okolí. Například W. A. Mozart, Charles Darwin nebo sám Sís, jenž v knize Zeď vypráví o dospívání v komunistickém Československu. V roce 2021 vydal knihu Nicky Věra, která se věnuje příběhu zachránce stovek českých dětí Nicholase Wintona. 'Jako dítě si pamatuji, že rodiče znali lidi, kteří byli v koncentračním táboře, nebo přijeli do Anglie vlakem, ale nikdy to nebylo vysvětleno. Když se o tom začalo mluvit, začal jsem se seznamovat s příběhy. Člověk si uvědomí, jak je hrozné poslat malé dítě pryč, když část země tvrdila, že se nic neděje a jen málo mělo nějakou intuici,' míní Sís. V Anglii se osobně s jedním z 'Wintonových dětí', lordem Alfredem Dubsem, setkal. 'Překvapilo mě, jaký to byl svěží chlapík, velmi bystrý. Pořád uvažoval o budoucnosti a říkal: 'Vždyť my jsme kluci z Prahy.' Říkal jsem, že jsem z Brna, ale nevadilo mu to,' dodal. Navzdory svému původu Boskovice vzdálené od Brna asi 40 kilometrů dosud nenavštívil. 'Když jsem byl mladší, nadšený anglickou hudbou s touhou odjet do Londýna, říkali mi, ať se víc soustředím na poklady, co máme doma. Myslel jsem si, co mi mají povídat. Ale jak jsem se ocitnul za oceánem, bylo mi mnohokrát líto, že jsem se víc nevěnoval poznávání těchto míst. Včera (v pátek) jsem přiletěl z Paříže a když jsme jeli krajinou a zapadalo slunce, byl jsem rád, že jsem tady,' poznamenal. Počet lidí na besedě jej překvapil. S českým publikem se často nesetkává, což ještě umocnila koronavirová pandemie a přesun na on-line platformy. 'Bylo ohromně dojemné, že jsou lidé ochotní mě poslouchat. Někde ve světě třeba řeknou: 'pěkné obrázky', ale když v Česku potkám lidi, kteří mají rádi moji práci, vyjadřují takovou úctu, jsou více pyšní a jakoby tomu lépe rozuměli,' řekl Sís, jenž nyní žije blízko New Yorku. Sís je autorem tří desítek dětských knih a zhruba 60 knih pro děti a mládež ilustroval. Na podzim vyjde v USA jím ilustrovaná dětská kniha s básní, která oslavuje Zemi. Je držitelem mnoha ocenění po celém světě. V roce 2012 získal Cenu Hanse Christiana Andersena, která je považována za jakousi Nobelovu cenu za dětskou literaturu. Klára Šimečková mhaZápis na seznam UNESCO zvýšil zájem turistů o kladrubský hřebčín
Kladruby nad Labem (Pardubicko) 5. července (ČTK) - Zápis krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam památek světového dědictví UNESCO zvýšil zájem turistů o kladrubský hřebčín s několikasetletou historií. Návštěvnost sice dočasně srazila pandemie onemocnění covid-19, od roku 2022 ale nastalo oživení. Díky umístění na prestižní seznam má Národní hřebčín snazší přístup k dotacím, investuje do obnovy zeleně a budov, přitom stále zůstává chovatelským zařízením. uvedl ředitel Jiří Machek. 'Zápis statku na seznam UNESCO často bývá hodnocen preferenčními body při vyhodnocování různých žádostí pro čerpání dotačních titulů. Nejhodnotnějším významem zápisu je však pro nás skutečnost, že tento akt významnou měrou přispěje k zachování krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem pro budoucí generace lidstva,' uvedl Machek. Národní hřebčín se v posledních pěti letech výrazně věnoval obnově stromů v krajině, zejména v alejích, v předchozích desetiletích jejich obnova nebyla prioritou. Místy to komplikovaly i ne vždy ujasněné vlastnické vztahy a zodpovědnost za jednotlivé stromy. To se zápisem krajiny do UNESCO zásadně změnilo a o aleje se stará odborný správce krajiny hřebčína. Vysázelo se téměř 1500 stromů, přičemž se dodržuje tradiční skladba dřevin. V alejích přibyly jírovce maďaly, topoly černé, duby červené a letní, lípy srdčité a jabloně domácí. Obnoven byl krajinářský park Mošnice, revitalizaci podstoupila stodoly Františkov v Selmicích. Hřebčín ještě čeká rehabilitace Selmické aleje, stromořadí v pastvinách, obnova části lužního lesa, kde odumírají smrky napadené kůrovcem, a revitalizace vodního systému. Kvůli covidu klesla návštěvnost z téměř 72.000 lidí v roce 2019 asi na 30.000 v roce 2020 a přibližně 34.000 v roce 2021. 'Výraznější oživení návštěvnosti jsme evidovali až v roce 2022, kdy do hřebčína v Kladrubech nad Labem zavítalo 48.000 návštěvníků. Obdobné množství si našlo do Hřebčína Kladruby nad Labem cestu i v roce 2023. Vyšší nárůst návštěvnosti očekáváme dle předběžných čísel v tomto roce, a to přestože drtivá většina návštěvníků pochází stále z tuzemska, a nikoli ze zahraničí,' uvedl Machek. Zařazení na seznam UNESCO a výjimečnost památky a její hodnoty prezentuje hřebčín prostřednictvím tematicky zaměřených akcí. Patří mezi ně pravidelné projížďky pro veřejnost výletním vozem krajinou UNESCO, procházky s vedoucí správy kulturní krajiny při Víkendu otevřených zahrad či speciální prohlídky s vedoucím chovu a výcviku koní ve Dnech evropského dědictví. Pro návštěvníky je rovněž k dispozici stálá panelová expozice na rozhledně a celoročně je volně přístupná naučná stezka krajinou. Na podzim tohoto roku plánuje hřebčín uspořádání mezinárodní konference na téma kulturní krajiny, jejího zachování a správné údržby. Přijet by měli zástupci Lednicko-valtického areálu, Krajiny žateckého chmele, Krušnohoří, Parforsní lovecké krajiny v Dánsku a další. Tématem budou třeba vodní systémy v krajině, každodenní péče o porosty nebo drobné architektonické a sochařské prvky v krajině. K pěti letům od zápisu také bude v areálu hřebčína Kladruby nad Labem umístěna panelová expozice mapující pětiletý vývoj péče o krajinu. dos kšV Litvínově se otevřela výstavu obrazů, loutek a masek na téma divočina
Litvínov (Mostecko) 4. července (ČTK) - Na zámku Valdštejnů v Litvínově na Mostecku se dnes otevřela výstava Kabinet divočina aneb svět skrytý za očima. Je plná obrazů s tématem lesa, světelných objektů, loutek a masek. Pro výstavu se spojili tři tvůrci, kteří svými uměleckými výtvory proměnili zámecké prostory v tajuplné lesní zákoutí. Výstavu mohou lidé navštívit do 1. září. Tvůrcem neobvyklých lamp z papíru a dřeva je Jan Kindl z Karlových Varů. 'Kabinet v názvu výstavy jsme použili proto, že nejsme schopni instalovat vše v takové míře, jak si představujeme. Rádi bychom postupně výstavu doplnili o další fundus, zároveň se tu míchá spousta různých nápadů, objektů, artefaktů,' řekl ČTK Kindl. V několika místnostech jsou na zdech velké obrazy Romana Hudziece. 'Řada z nich je inspirovaná přírodou na soutoku Vltavy a Labe, kde nyní žiju,' uvedl Hudziec. Na některých najdou návštěvníci různá lesní zákoutí, odrazy stromů ve vodě, další se blíží abstraktní tvorbě. Masky vytvořil Marek Filip z Karlových Varů. Na výstavě vstoupí lidé mimo jiné do vytvořené lesní kaple s velkým obrazem v pozadí, svítícím srdcem s křížem a zvířaty vytvořenými z papíru, klacků a skutečných zvířecích lebek. Světelné lampy v dalším prostoru evokují různé larvy. 'Nejsou to kopie těch přírodních, ale návštěvníci si mohou představit, co by se z kukel a larev mohlo vylíhnout. Pro inspiraci je tu jeden kolibřík,' řekl Kindl. Masky na kmenech stromů zaplnily jednu z dalších místností. 'Maska znázorňuje duši stromu. Zprostředkovat má to, že každý strom má duši a celý les je jeden velký živý organismus. Je to vyjádření úcty a respektu k přírodě,' řekl Filip. Masky jsou vykládané kostmi. 'Příprava materiálu je časově náročná, dřevo schne tři až čtyři roky, kosti, které získám od myslivců, musím vyčistit a pak samotná intarzie je velice jemná práce,' uvedl. Každá maska přitom něco symbolizuje. Loutky najdou návštěvníci v poslední místnosti výstavy, kde je také směs obrazů s tématem lesa. fir gcmPoličské muzeum získalo vzácný rukopis skladby Dumka od Bohuslava Martinů
Polička (Svitavsko) 3. července (ČTK) - Poličské muzeum získalo rukopis skladby Dumka, kterou složil v Americe skladatel Bohuslav Martinů. Originál přicestoval zpočátku června do České republiky, uvedlo Městské muzeum a galerie Polička v tiskové zprávě. Skladbu Martinů věnoval jako narozeninový dárek manželce svého přítele a hudebníka Franka Rybky, Doris Rybkové. Skladbu opatrovala rodina 83 let. Rukopisu si velmi vážili, měli ho doma zarámovaný a vystavený. "Rukopis byl z pasparty a rámu vyjmut restaurátorem a než bude odborně ošetřen proti degradaci, byla mu poskytnuta rychlá péče v podobě uložení do speciálních archivních obálek z odkyseleného papíru, který omezuje působení nepříznivých vlivů okolí na minimum," řekla ředitelka muzea Pavla Juklová. Skladatel s manželkou přišel k Rybkovým 21. září 1941. Doris Rybková slavila 35. narozeniny a Martinů ji daroval rukopis skladby, kterou složil ten den ráno. "Dodnes pokládám za úžasné, že dokázal dílo ze své mysli během několika málo hodin převést do rukopisné podoby," uvedl syn F. James Rybka, syn Doris Rybkové. Skladbu poprvé zahrál český pianista Rudolf Firkušný, který byl tehdy také na oslavě. Rukopis byl v rodinné hudební knihovně a jednotliví členové rodiny měli každý svou kopii skladby, aby ji mohli hrát. "Když moje matka v roce 2004 zemřela, uložil bratr Boris rukopis do obrazového rámu a zavěsil na čestné místo domu. Při návštěvě sourozenců v roce 2023 jsme se všichni tři shodli na tom, že rukopis věnujeme do sbírek poličského muzea," uvedl F. James Rybka. Rodina už před šesti lety muzeu věnovala dopisy Bohuslava Martinů, které poslal svému příteli Franku Rybkovi. V současnosti korespondenci zpracovává do tisku tým muzikologů z Univerzity Palackého v Olomouci, vznikne velká česko-anglická edice korespondence Bohuslava Martinů, uvedla muzikoložka poličského muzea Monika Holá. Bohuslav Martinů (1890 až 1959) patřil k významným skladatelům hudební moderny 20. století. Komponovat se pokoušel od svých deseti let. Narodil se v Poličce, a to ve věži kostela svatého Jakuba, jeho otec tam dělal pověžného a ševce. Dnes je tam expozice. Martinů studoval pražskou konzervatoř, z které ho v roce 1910 vyloučili pro "nenapravitelnou nedbalost". Ve 20. letech školu studoval znovu a opět ji nedokončil. Pak žil v Poličce jako učitel houslí, kde prožil i první světovou válku. Povzbuzením pro něj bylo, že v roce 1919 Česká filharmonie uvedla jeho kantátu Česká rapsodie. Na podzim 1920 byl přijat do České filharmonie jako houslista. Strávil tam tři roky, na podzim 1923 získal stipendium v Paříži, kde se stal soukromým žákem Alberta Roussela. Ve Francii žil až do roku 1941, v Československu byl naposled v roce 1938. Z obsazované Francie Martinů prchl se svou francouzskou chotí Charlotte přes Lisabon do USA, kam dorazil v březnu 1941. V USA zůstal až do roku 1953. Pak pobýval opět ve Francii, poté v Římě a poslední roky života prožil ve Švýcarsku jako host mecenáše a hudebníka Paula Sachera. jlc hjNa zámku v Lánech začala výstava prezidentských automobilů ze sbírky NTM
Lány (Kladensko) 2. července (ČTK) - Na zámku v Lánech pro veřejnost začala výstava prezidentských automobilů ze sbírky Národního technického muzea (NTM). Potrvá do konce srpna. Už v pondělí ji zahájil prezident Petr Pavel. Výstava podrobně seznamuje s historií automobilů, které sloužily českým a československým prezidentům. Pět prezidentských vozů ze sbírky NTM zaparkovalo v zámeckých garážích, informoval dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí muzea Jan Duda. Podle kurátora automobilové sbírky NTM Petra Kožíška většina z vozů, které využívali čeští a českoslovenští prezidenti, příležitostně zajížděla i do Lán. "Výstava v areálu lánského zámku v textu i fotografiích podává přehled o všech prezidentských vozech, a to v kontextu dobových událostí. Z muzejní sbírky zde bude k vidění významný vůz prezidenta T. G. Masaryka Tatra 80, který je setrvalou ozdobou expozice muzea na Letné, a bude proto v Lánech vystaven pouze první týden v červenci," upřesnil Kožíšek. Dodal, že do konce srpna budou v Lánech představeny Renault 21 TSE, kterým jezdil první tři měsíce roku 1990 po svém zvolení prezident Václav Havel, Mercedes-Benz S 600, který se v roce 1993 stal vlajkovou lodí garáží Pražského hradu a Václava Havla v následujících osmi letech doprovázel při výkonu jeho státnické funkce i v soukromém životě, a vůz Škoda Superb V6 2.8 Václava Klause. "Tyto automobily doplní Aero 50 HP, které krátce využíval Edvard Beneš v exilu ve Velké Británii," doplnil Kožíšek. Výstava v areálu lánského zámku je otevřená denně kromě pondělí od 9:30 do 17 hodin. sbe hjStudenti VUT vystavují v botanické zahradě v Brně 18 soch
Brno 2. července (ČTK) - Studenti Fakulty výtvarných umění VUT v Brně vystavují svá sochařská díla v botanické zahradě v Brně. V sedmém ročníku výstavy nazvané Sochy mezi květy je jich rekordních 18. Zahrada je v otevírací době volně přístupná a výstavu bude hostit do konce září. Sochy z různých materiálů a různých tvarů jsou umístěné jak volně v exteriéru, tak ve sklenících, do nichž si však musí návštěvník koupit vstupenku. Mezi vystavující patří i Tomáš Medek, jenž studenty při práci vedl s kolegou a vedoucím ateliéru sochařství Michalem Gabrielem. Na výstavu umístil sochu Manifold připomínající Kleinovu láhev. 'Jedná se o dvě koule propojené vnějším nekonečným pláštěm. Vypadá to jako květ nebo plod, takže ve skleníku pěkně sedí,' popsal Medek svou práci ČTK. Medek s Gabrielem studenty vedli, do organizace výstavy jim však nezasahovali. 'Studenti si výstavu sami organizují, sami se k projektu hlásí a pro někoho je to první výstup na veřejnosti. Vůbec je nekoriguji. Doporučím jim materiál, ale v případě, že se mě rozhodnou vůbec neposlouchat, tak jim vůbec nebráním,' řekl ČTK Gabriel. Někteří studenti v minulých ročních zjistili, že zvolený materiál byl problematický kvůli tomu, že socha byla vystavena delší dobu v exteriéru. 'Nechat svou práci tři měsíce na sluníčku je zkouška materiálu. Už se nám stalo, že kvůli pobytu na slunci něco popraskalo,' řekl kurátor výstavy a bývalý student Tomáš Zdvořáček. Vyrobit sochu podle Zdvořáčka trvá minimálně jeden semestr, na výstavě se ale najdou i práce, které autoři tvořili až čtyři roky. Letos Zdvořáček svoji sochu vystavuje podruhé, ale místo usazení na zem ji tentokrát pověsil na strom. 'Jsou vytipovaná určitá místa, kde budou sochy vystaveny. Velký zájem je například o instalaci v jezírku,' řekl Zdvořáček. Letos může zaujmout podle kurátora například socha absolventa Tomáše Pavlackého nazvaná Muž s dítětem, která vznikla čistě digitálně, pouze na základě čísel a rovnic. Primárně chtějí pořadatelé výstavy vytvořit prostor pro studenty ateliéru, kteří nemají možnost dlouhodobě vystavovat v tak netradičním prostoru. 'Výstava v botanické zahradě je zároveň motivací studentů svou práci dokončit, aby pouze neležela někde v ateliéru,' řekl Zdvořáček. Adam Krecl mei kšČeský pavilon pro Expo Ósaka bude nejvyšší dřevěnou stavbou v Japonsku
Veřovice (Novojičínsko) 1. července (ČTK) - Český pavilon postavený pro výstavu Expo Ósaka 2025 bude nejvyšší dřevěnou stavbou svého druhu v Japonsku. Zástupci české strany museli během náročného procesu přesvědčit japonské úřady, že budova spirálovitého tvaru zvládne možné přírodní katastrofy. ČTK to řekl generální komisař české účasti na EXPO 2025 Ondřej Soška, který se dnes v areálu společnosti A2 Timber ve Veřovicích na Novojičínsku účastnil nakládání prvních kontejnerů s dřevěnou konstrukcí českého národního pavilonu. Pavilon bude postavený z dřevěných lepených prvků a takzvaných CLT panelů. Jde o dřevěné panely složené z několika slepených vrstev, které jsou pro lepší pevnost umístěny příčně. Dřevěná konstrukce bude doplněna sklem. V Japonsku ale mají pro dřevostavby v souvislosti například s hrozbou zemětřesení přísnější normy a omezenou výšku. 'Plně respektujeme japonské předpisy a normy. Museli jsme ale japonské úřady přesvědčit, že dřevostavba bez použití ocelových nosných prvků je dostatečně pevná a robustní na to, aby vydržela případný nápor zemětřesení, případně síly větru, který tam vzniká při tajfunech. Museli jsme doložit laboratorní testy dřeva a spojovacích materiálů,' řekl Soška. Uvedl, že jde o nejvyšší dřevostavbu v Japonsku postavenou bez použití ocelových nosných prvků. 'My jsme na tom pracovali od loňského dubna. Komunikovali jsme s úřady v Ósace i na vládní úrovni. Našli jsme tu cestu. Opravdu jsme museli doložit velkou spoustu materiálů. Nakonec se to podařilo, na což jsme náležitě hrdi,' řekl Soška. Za dodávky dřeva generálnímu dodavateli stavby, japonské stavební společnosti Daisue, odpovídá společnost A2Timber, která se zaměřuje na větší dřevostavby právě z dřevěných lepených materiálů. Výrobní ředitel Martin Povala uvedl, že na stavbu pavilonu bude využito okolo 1000 metrů krychlových dřeva. To z jejich výrobní haly a dalších míst v Česku putuje kamiony do Hamburku, odkud pak bude pokračovat lodí do Japonska. 'První dřevo, které dnes posíláme, by mělo do Ósaky dorazit koncem srpna. Další kontejnery budou následovat. Práce na stavbě by měly začít v polovině září. V polovině prosince bychom měli předávat štafetu kolegům, kteří na naši spirálu budou aplikovat prosklení,' uvedl Povala. Z Česka nyní odjíždí prvních sedm z celkového počtu asi 50 kontejnerů. Dřevo se připravuje na řadě míst Česka. Vytěžená kulatina se zpracovává na lepené lamelové dřevo, CLT panely a další. Některé části putují do veřovické haly společnosti A2Timber, kde se dále opracovávají. Opatří se spojovacími prvky a provedou se případné nátěry. 'Pokud je to nutné, sestaví se v hale i část stavby a poté se rozebere. Tento proces sestavení a následné demontáže se bude provádět například u složité střešní konstrukce, aby bylo zajištěno, že na stavbě vše bude sedět a půjde bez větších problémů smontovat,' dodala mluvčí české účasti Jana Kohoutová. Česká republika se jako samostatný stát zúčastní světové výstavy EXPO pošesté. Funkci generálního komisaře zastává od září 2022 Ondřej Soška. Česko by se v Ósace mělo prezentovat nejen tím, co Japonci velmi dobře znají a dlouhodobě obdivují, například českým sklem a vážnou hudbou, ale zejména českými inovacemi, nanotechnologiemi, perspektivními start-upy a talenty z regionů. dvc kš
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.