Magazín

Jablonečtí výrobci bižuterie se představili v Tokiu, chtějí získat tamní trh

Jablonec nad Nisou 15. ledna (ČTK) - Jablonečtí výrobci bižuterie se představili na jednom z největších mezinárodních veletrhů Jewellery v Tokiu. Rádi by se vrátili na japonský trh. Do Japonska odjely čtyři firmy za Svaz výrobců skla a bižuterie (SVSB) a doplnily je také dvě sklářské firmy, řekl dnes ČTK za svaz jeho místopředseda Milan Kohout. Účast na veletrhu, který dnes začal v Tokiu, je podle něj také důvodem, proč se tradiční módní přehlídka Made in Jablonec 2025 přesunula až na konec ledna. "Japonsko bývalo ještě za dob Jablonexu významným exportním trhem, i v současné době v Jablonci existují firmy, které do Japonska vyvážejí. Tím, že výroba a export se vlastně atomizovaly za posledních 15 let, tak je velmi složité sledovat, kdo z bývalých japonských zákazníků ještě na českém trhu operuje a kdo tam vyváží. Nicméně naše účast v Tokiu je pro některé firmy pokusem se znovu na japonském trhu prosadit," doplnil Kohout. V Japonsku prezentuje SVSB profilovou kolekci bižuterního průmyslu, kromě toho tam zamířili také výrobci bižuterie Lucid, AgPlus a JSB bijoux, ze sklářů Jílek Glassworks z Kamenického Šenova a Novosad syn z Harrachova. "My jsme tam poslali litou bižuterii s kamínky z Preciosy a Swarovského i bižuterii z českého křišťálu," řekla jednatelka společnosti JSB bijoux Jitka Baláková. Právě o tuto bižuterii je podle ní mezi asijskými turisty v Česku zájem. Účast na mezinárodních veletrzích je pro výrobce skla a bižuterie příležitostí se prezentovat a získat nové zákazníky, proto letos zamíří také třeba do Milána. "Prodej a výroba jsou čím dál tím těžší, ubývá velkých zákazníků a přibývá těch menších, obchod se hodně přesouvá na internet," řekla Baláková. S covidem podle ní hodně obchodníků nejen v Česku, ale i v zahraničí skončilo. Tuzemští výrobci se navíc musí vyrovnávat s levnou asijskou konkurencí. "Ať už se podíváte na jakýkoliv obchod jako je Baťa, CA, HM, všude je bižuterie z asijských zemí," dodala. Výroba skla a bižuterie má na Jablonecku dvousetletou tradici. SVSB je dobrovolným zájmovým sdružením, které od roku 1991 reprezentuje pět desítek výrobců skla a bižuterie, jeho členy jsou také střední školy a technická univerzita. Svaz provozuje i vlastní prodejnu Křišťálový ráj v Jablonci, většinu zákazníků tvoří turisté. Ke zviditelnění místních bižuterních výrobců pomáhá nejen každoroční přehlídka Made in Jablonec, ale také srpnová výstava Křehká krása nebo projekt Libereckého kraje na podporu cestovního ruchu Křišťálové údolí (Crystal Valley) ivc kš

V Londýně půjde do dražby 90 kytar Jeffa Becka za milion liber

Londýn 14. ledna (ČTK) - Sbírka nástrojů jednoho z nejlepších kytaristů historie Jeffa Becka půjde příští týden do dražby v Londýně. Aukční síň Christie´s nabídne zájemcům 90 kytar a řadu dalších věcí z pozůstalosti hudebníka, který zemřel před dvěma lety. Dražba může vynést více než milion liber (30 milionů korun). Před aukcí budou od středy kytary vystaveny pro veřejnost v Londýně, napsala agentura AP. Beck působil na hudební scéně od 60. let, kdy byl členem legendární skupiny Yarbirds, až do svého skonu. Držitel osmi cen Grammy, který několikrát vystoupil v Praze, vydal desítku studiových alb, jež žánrově sahají od blues, rocku a heavy metalu přes jazz, fusion až po směs rocku s elektronikou. Za svou hudební dráhu si muzikant pořídil mnoho kytar, které ve spojení s Beckem získaly sběratelskou hodnotu. Do aukce půjde například tmavě červený nástroj Gibson Les Paul z roku 1954, který si Beck pořídil v roce 1972 v Memphisu a hrál na něj do konce 70. let. Kytara, která je vidět na obalu jeho alba Blow by Blow z roku 1975, za něž získal Grammy, se podle odhadů aukční síně prodá za 350.000 až 500.000 liber. Na prodej bude i hybridní model značek Fender Telecaster a Gibson známý jako Tele-Gib, jehož cena se odhaduje na 100.000 až 150.000 liber, či jedna z nejstarších kytar v kolekci, Fender Stratocaster z roku 1954, která by se mohla prodat za 50.000 až 80.000 liber. kpc jd

Pro čápa v Hranicích se chystá luxusní hnízdo, na sedmnáctimetrové soše

Olomouc 14. ledna (ČTK) - Luxusní hnízdo usazené ve výšce 17 metrů bude čekat na čápa, který každoročně na začátku jara přilétá do Hranic na Přerovsku. Usídlit by se měl přímo na hlavě svého dvojníka, rozměrná socha čápa o hmotnosti 15 tun z ocelových plátů je dílem olomouckého sochaře Jana Dostála. Skulptura má u třídy Československé armády nahradit původní hnízdo umístěné na železobetonovém sloupku. Tvůrci plastiky doufají, že čáp novým příbytkem nepohrdne, připraven bude pro něj už v březnu, zjistila ČTK. "Celé dílo jsme probírali s ornitology tak, aby bylo pro čápa bezpečné, aby se nikde nenapíchl a aby se mu tam líbilo. Právě ornitologové uvedli, že v daném místě musí mít socha výšku 17 metrů. Se soukromým investorem jsme se rozhodli, že vyrobíme něco naprosto unikátního, vytvoříme kovového čápa, na kterého přiletí čáp, uhnízdit by se mu měl přímo na jeho hlavě. Nazvali jsme to tedy Čáp pro čápa," řekl Dostál. Pláty skulptury svařuje v halách na kraji Olomouce. Socha je z cortenových plechů, což je originální přírodní materiál odolný vůči povětrnostním podmínkám. "Plechy jsou v různých tloušťkách, od šesti do deseti milimetrů. Celková váha sochy bude kolem 15 tun, na místo bude přepravena zhruba v pěti částech a bude se přibližně čtyři dny svařovat. Nakonec na ni umístíme hnízdo a budeme doufat, že na něj čáp přiletí," doplnil sochař, který má na kontě i plastiku Mrak, jež byla ozdobou českého pavilonu Expo 2020 v Dubaji. Celé dílo označil za superrychlý projekt, protože podobné skulptury běžně vytváří 12 až 14 měsíců. Tentokrát je však limitován přírodou, přílet čápa se odložit nedá. Celou realizaci od návrhu tak musí zvládnout za čtyři měsíce, řešit musel i statiku. "Většina mých skulptur má silné nohy či podstavec, čáp je však opakem - má co nejvíce subtilní nohy a vše je nahoře, započítat jsme museli se statikem i větrné nároky," řekl sochař. Socha bude mít betonové základy hluboké 1,5 metru, samotná patka bude mít rozměry 4,5 krát 4,5 metru. Čáp je jarním symbolem Hranic léta. Už jednou se stěhoval - z chátrajícího komína bývalé továrny na desetimetrový železobetonový sloup se speciální konstrukcí, kterou mu dalo vyrobit město. Tehdejší stěhování čáp zvládl bez problémů. Noví majitelé pozemku, kteří chtějí v této lokalitě vybudovat parkovací dům, doufají, že nepohrdne ani tímto novým bydlištěm v hodnotě zhruba tří milionů korun. "Jsme Hraničáci, čáp k Hranicím patří, od začátku jsme cítili, že to tak musí být. Místo nám určili ornitologové, a protože je to u borovic, které jsou 14 metrů vysoké, musí být hnízdo ještě o tři metry vyšší. Nechtěli jsme tam škaredou sedmnáctimetrovou tyčku, proto jsme oslovili sochaře Jana Dostála. Investice to pro nás je, ale zas tady vznikne něco jedinečného," řekl dnes ČTK investor Jaroslav Boráň. Alena Horáková kš

V Kazachstánu byl spatřen levhart perský, jehož výskyt tam dříve nebyl potvrzen

Astana 14. ledna (ČTK) - V Kazachstánu byl spatřen vzácný levhart perský, jehož výskyt v této středoasijské zemi dříve nebyl potvrzen. Zachytila ho kamera v přírodní rezervaci Ustjurt. Podle odhadů žije na světě už jen asi tisícovka těchto kočkovitých šelem, uvedla agentura AFP. Šelma, známá také jako levhart zakavkazský nebo anatolský, žije na Kavkaze, v Turecku, Íránu, Iráku a některých středoasijských státech. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ho řadí mezi "ohrožené" druhy, což znamená, že existuje velké nebezpečí, že v blízké budoucnosti vyhyne. Levhart byl díky kameře od října do konce loňského prosince čtyřikrát spatřen v pouštní přírodní rezervaci na Ustjurtské plošině v západním Kazachstánu, uvedl výbor pro lesnictví a divokou zvěř kazachstánského ministerstva životního prostředí. Přírodní rezervace Ustjurt zveřejnila na sociálních sítích video, na kterém je vidět, jak levhart vchází do pouštní jeskyně. Spatření vzácného zvířete označila za "povzbudivé". "Návrat levharta (...) je symbolem obnovy ekosystému Ustjurtu a výsledkem našeho společného úsilí," uvedla rezervace. "Tento úspěch nás motivuje k další práci na studiu a ochraně tohoto vzácného predátora," dodala. Podle IUCN zbývá na světě 750 až 1044 levhartů perských, z nichž až pět se může nacházet v Kazachstánu. V 21. století bylo toto plaché zvíře spatřeno jen asi desetkrát. Jeho populace již několik let klesá v důsledku pytláctví, ničení přirozeného prostředí a nedostatku potravy. Kazachstánské úřady se snaží chránit ohrožené druhy ve volné přírodě země, mezi něž patří levhart sněžný, národní symbol Kazachstánu, a také antilopa sajga, kůň Převalského či tygr sibiřský. Podle OSN se počet levhartů sněžných v Kazachstánu za poslední tři desetiletí zdvojnásobil - z 80 až 100 v roce 1995 na 152 až 189 v roce 2023. abl nob

Svazek Občanského zákoníku, který patřil Napoleonovi, půjde do dražby

Paříž 13. ledna (ČTK) - Svazek prvního vydání Občanského zákoníku, který patřil Napoleonovi Bonapartemu, půjde na začátku března do dražby, uvedl francouzský aukční dům Tajan na svých stránkách. Odhad ceny se pohybuje mezi 100.000 až 200.000 eury (2,5 milionu až pět milionů Kč). Napoleonův zákoník, jak se Občanskému zákoníku někdy říká, vstoupil ve Francii v platnost v roce 1804 a zakotvil právo na majetek a rovnost všech před zákonem. Mnohé jeho paragrafy platí dodnes. Výtisk je vyhotoven na papíře připomínajícím pergamen a je na něm znak prvního konzula - tedy Napoleona. "Dosud se nacházel v soukromé sbírce rodiny, která ho vlastnila od pádu prvního francouzského císařství," stojí ve zprávě aukčního domu. Jde o potomky Étienna Charveta, jenž byl v 19. století správcem zámku v Saint-Cloud, který se nyní nachází v regionu Île-de-France. Napoleon tam nechal tento výtisk, když musel odejít do exilu na ostrov Elba v roce 1814, píše agentura AFP. Exemplář obsahuje i dopis Jeana-Pierrea Charveta, syna Étienna Charveta, který potvrzuje jeho pravost. Napoleon se chopil moci v roce 1799, když svrhl rodící se demokracii, která o deset let dříve sesadila monarchii. Vítězstvími na bitevních polích se jeho moc rozšířila po celé Evropě, než byl poražen v roce 1815 v bitvě u Waterloo. Vytvoření občanského zákoníku považoval za jednu ze svých priorit. "To, co nic nevymaže a co bude žít věčně, je můj občanský zákoník," svěřil se Napoleon jednomu ze svých posledních společníků, generálu Montholonovi, na ostrově Svatá Helena, kde také zemřel. bat zdp

V Praze organizátoři vyhlásí nominace na filmové ceny Český lev za rok 2024

Praha 13. ledna (ČTK) - V Praze dnes organizátoři vyhlásí nominace na výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev. O ceny se ve 32. ročníku utká 93 snímků i televizních děl premiérově uvedených v roce 2024. Jejich seznam se nachází na stránkách ČFTA. Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Při dnešním vyhlášení bude udělena nestatutární Cena filmových fanoušků a cena za Nejlepší filmový plakát. Pořadatelé pro tento ročník cen udělali několik změn v oceňovaných kategoriích. Televizní minisérie a seriály jsou nově sloučeny do jedné kategorie a televizní filmy jsou posuzovány v rámci celovečerního hraného filmu. Zároveň byly rozšířeny herecké kategorie, nově jsou samostatně posuzovány herecké výkony v seriálech a minisériích, a to v hlavních i vedlejších rolích. Od 1. prosince posuzovali akademici z loňské filmové produkce 41 celovečerních hraných filmů, 16 dokumentárních filmů, které vybrala předvýběrová komise sestavená ze členů akademie, deset animovaných či loutkových filmů a také deset krátkých filmů. Dále akademici posuzovali 16 přihlášených seriálů a minisérií, které byly loni uvedeny na televizních obrazovkách nebo na online platformách. Každoročně dále oceňuje prezidium ČFTA mimořádný přínos české kinematografii a může udělit i cenu za mimořádný počin v oblasti audiovize. Českého lva za nejlepší celovečerní film roku 2023 loni získal film Bratři od režiséra Tomáše Mašína. Jeho snímek líčí historii odbojové skupiny bratří Mašínů a jejich útěk do Západního Berlína. Nejvíce ocenění měly televizní retroseriál Volha a vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy, které získaly po pěti cenách. Cenu za nejlepší výkon v hlavní roli obdržel Kryštof Hádek za ztvárnění Standy Pekárka v seriálu Volha. Ocenění za nejlepší ženský výkon v hlavní roli si odnesla Simona Peková za ztvárnění Valerie v hororově laděné komedii Přišla v noci. Cenu za mimořádný přínos české kinematografii převzal kameraman Vladimír Smutný. jir snm

Zájem o domácí zabijačky dlouhodobě klesá, loni jich bylo 22.500, dříve 100.000

Praha 12. ledna (ČTK) - Počet domácích zabijaček loni mírně vzrostl o 900 na 22.500, dlouhodobě ale zájem o domácí porážky klesá. Vyplývá to z dat ministerstva zemědělství. Ještě před deseti lety bylo při domácích zabijačkách poraženo kolem 100.000 prasat. Český svaz zpracovatelů masa tvrdí, že důvodem je mimo jiné pokles živočišné výroby v Česku. Nejvíce zabijaček se uskuteční od listopadu do března. "Domácí porážky prasat za posledních 30 let poklesly. Je to dané změnou a strukturou zemědělské výroby v ČR. Dříve mnoho lidí z vesnice mělo deputát ze zemědělského družstva, který byl často použit na výkrm prasat. V současnosti je krmení pro prasata drahou záležitostí," uvedl Radek Slanec, ředitel svazu zpracovatelů masa. Chov prasat v ČR klesl za 23 let o 60 procent. Zatímco v roce 2000 čeští zemědělci chovali zhruba 3,4 milionu prasat, předloni to bylo podle Českého statistického úřadu 1,3 milionu. V roce 2000 tvořili chovatelé prasat na celkovém počtu chovatelů hospodářských zvířat téměř polovinu, v roce 2023 to bylo osm procent. V Česku obecně platí, že všechna poražená zvířata, jejichž maso je dále uváděno na trh, musí být poražena na jatkách a projít veterinární prohlídkou. Domácí porážka má ale ze zákona výjimku. "Je podmíněna tím, že produkty z ní získané jsou určené pro omezený okruh spotřebitelů, tedy domácnost chovatele a osoby blízké. Rozhodně nemohou být uváděny na trh či prodávané," uvedl za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Inspektoři veterinární správy domácí porážky nekontrolují, pouze ověřují, zda nedochází k nelegálnímu prodeji jitrnic, tlačenek nebo prejtů z domácí zabijačky. Loni SVS řešila pět případů nelegální výroby z masa neznámého původu. Veřejné zabijačkové hody lze uspořádat, pokud se prase nechá porazit na jatkách. Podle veterinářů by nemělo jít o "žádné divadlo". Lidem je možné následně zabijačkové pokrmy nabídnout, a je jedno, zda zdarma či za úplatu, v restauraci nebo stánku. Potravinářská komora ČR uvedla, že pořádání zabijaček prostřednictvím restauračních zařízení je v Česku stále oblíbenější. Potvrdila to také Asociace hotelů a restaurací ČR, podle prezidenta Václava Stárka mají hosté v oblibě veškeré tematické akce, včetně zabijačkových hodů. Přestože jsou zabijačková menu oblíbená, i Stárek upozornil na postupný úbytek zabijaček, který podle něj souvisí s větším zájmem o zdravé stravování a životní styl. "Zároveň jsou to poměrně náročné hygienické předpisy a úbytek domácností, které zvířata doma chovají za účelem porážky," řekl. Naopak obchod s vybavením pro řezníky Maso-profit tvrdí, že zájem o zabijačky roste, lidé ale spíše nakupují již rozbourané maso, které následně sami zpracují a vyrobí si své zabijačkové produkty. "V posledních čtyřech letech sledujeme rostoucí zájem o řeznické potřeby, odbornou literaturu a jateční přístroje. Tento trend si vysvětlujeme touhou lidí vracet se k tradicím, které sami zažili jako děti," řekl za firmu Martin Kužniar. Podle Kužniara mohou náklady na domácí zabijačku při započtení potřeb a práce řezníka dosáhnout od 10.000 do 30.000 korun, upozornil ale na nedostatek řezníků. "Ne všichni mají doma veškeré vybavení k uspořádání zabijačky. Čím více lidé za řezníkovu práci nabídnou, tím lépe seženou," dodal. Podle Slance v ČR chybí zhruba 5000 řezníků, obor podle něj není u mladé generace populární kvůli náročnosti práce či brzkému vstávání. K pokrytí poptávky po zabijačkách je ale řezníků dostatek, dodal. V současnosti platí omezení pro pořádání domácích zabijaček na území Libereckého kraje kvůli výskytu afrického moru prasat. SVS tam zakazuje přemisťovat domácí prasata chovaná mimo uzavřené pásmo na území kraje na dočasná pásma v uzavřeném pásmu. Aktuální nákazová situace je ale podle SVS poměrně příznivá, loni potvrdili 27 případů nemoci v populaci prasat divokých. Tereza Preisová rdo

The Guardian: Severní moře zažívá pozvolný návrat ryb, velryb a plejtváků

Scarborough (Británie) 12 . ledna (ČTK) - Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Přesto je podle vědců důvod k opatrnému optimismu. Velryby, plejtváci a tuňáci se totiž začínají do Severního moře v malých počtech vracet, píše server The Guardian. Nadměrné rybaření sleďů vedlo mezi lety 1950 a 1980 k tomu, že celková populace živočichů v Severním moři klesla odhadem o 97 procent, tvrdí jedná studie. Řada druhů zůstává kriticky ohrožená. Mezi nimi jsou například mořský ďas nebo treska, uvádí zase zpráva z roku 2023. Počet demersálních ryb, které žijí při mořském dně ve větších hloubkách, se snížil od roku 1993 o 23 procent. "Severní moře je jedna z nejvytíženějších vodních oblastí na planetě. Existuje jen málo míst, kde by působila taková kombinace jako tady. Po staletí se tu projevuje vliv průmyslových států, které hospodaří na z velké části uzavřeném moři. Tyto státy využívají moře k intenzivnímu zemědělství a nadměrnému rybolovu. Ale na přírodě je úžasné, jak rychle se dokáže obnovit, když jí dáte šanci," řekl Tony Juniper z vládní organizace Natural England. Ochránci přírody zaznamenali v posledních letech větší množství delfínů, keporkaků a plejtváků u anglického pobřeží. Důvod, proč se tyto druhy vracejí do Severního moře, je ale podle vědců neznámý. Tuleni, kteří z Británie málem zmizeli, se začínají opět rozmnožovat. V Norfolku už patří k místní tradici, že lidé se chodí o Vánocích dívat na tulení mláďata. Minulý rok se jich tam narodilo rekordních 4000 jedinců. "Víme, že se tuleňům daří, což je fantastická zpráva, a víme, že to platí i o jiných druzích v Severním moři," řekla Bex Lynamová z občanského hnutí Wildlife Trusts. "Na mnoha místech yorkshirského pobřeží jsme v posledních pěti letech mohli opět vidět rekordní počet delfínů. Je jasné, že mají hodně potravy. Také tu rodí mláďata, což je úžasné," řekla serveru dále Lynamová. Lynamová se domnívá, že za návratem těchto živočichů stojí zpřísňující se právní předpisy Británie a Evropské unie. V minulém roce tak například britská a skotská vláda zakázaly komerční rybolov drobných druhů ryb, které představují potravu pro větší ryby a mořské ptáky. Společná rybářská politika EU zase stanovila limit na lov některých ryb. Ne všichni jsou však optimističtí. "Dnes je každý nadšený, když vidí jednu velrybu, pár delfínů... Ztratili jsme možnost vidět je ve velkém množství. Z toho, co vidíme teď, vytváříme standard. Věci by ale mohly být jinak," řekla Kirsten Carterová, která je zodpovědná za vládní politiku týkající se mořského života v Británii. bat mka

V Plzni - Křimicích se opět soutěžilo o nejlepší nakládané kysané zelí

Plzeň 11. ledna (ČTK) - Ani moc slané, ani moc kyselé, příjemně vonící, dobře nakrouhané a akorát tak křupavé - tak má vypadat správné kysané zelí. V plzeňském obvodu Křimice, kde se zelí tradičně pěstuje a zpracovává, se dnes posedmnácté soutěžilo o to nejlepší nakládané kysané zelí. Do soutěže Křimický zelmistr se přihlásilo rekordních 26 soutěžních vzorků kuchařů z Křimic, Plzně, Bdeněvse, Města Touškova a okolních míst, kde se kolem řeky Mže proslulé místní zelí pěstuje, řekl ČTK starosta Vít Mojžíš (Plzeňská aliance). "Soutěž začala v roce 2008, původně tak, že zastupitelé své vzorky nakládaného zelí přinesli na úřad a tam je ochutnávali a hodnotili. Postupně se to ale rozrostlo do větších rozměrů," řekl starosta. V pátém plzeňském obvodu Křimice, kde žije asi 2600 obyvatel, údajně vědí o zelí všechno - zelná hlávka a vlnky řeky Mže si dokonce našly cestu do obecního znaku. Právě úrodná země kolem Mže dává podle místních zelným hlávkám jedinečnou chuť a kvalitu. "My si samozřejmě myslíme, že zelí existuje asi jen v Křimicích. Jsou lokality po celé republice, kde se pěstuje, ale díky řece Mži a polím, která jsou kolem ní, je to naše zelí ojedinělé," řekl starosta. Za pravdu mu dal i Vladimír Lobkowicz, majitel místní Zelárny Lobkowicz, která ročně zpracuje tisíc tun zelí. "Kupujeme ho od místních sedláků. Jedna hlávka je velká asi jako fotbalový míč a váží nejčastěji kolem pěti kilo. Krouháme ho, lidé v holinkách ho ve velkých dřevěných kádích šlapou. Ještě se nenašlo nic, co by lidské šlapání dobře nahradilo. V naší zelárně jako možná jedni z mála v Evropě používáme k nakládání ještě dřevěné kádě, ne laminátové jako jiní," řekl Lobkowicz. K dosažení ideální chuti kysaného zelí je podle něj třeba jen minimum ingrediencí - zelí, sůl a kmín. "Někdo přidává třeba ještě cibuli nebo jablko, ale to je všechno jen navíc," shodují se i neprofesionálové. Podle Lobkowicze lze v zelí objevit i jemné náznaky dalších chutí - zemité chuti železa, dřeva či žuly. To zelí přebírá během kvašení a zrání z modřínových kádí a ze svého okolí. Vliv na konečnou chuť má také odrůda, půda, teplota při kvašení i doba sklizně. V Křimicích skončila sklizeň až těsně před Vánocemi. Později sklizené zelí podle Lobkowicze vydrží déle než v létě sklizené naložené hlávky. Zelí se nakládá v Křimicích a v okolí v mnoha rodinách. Zpracovávají kolem deseti až 20 kilogramů. Kysané zelí se může jíst k vepřové pečeni a knedlíku, s uzeným masem v haluškách, dělají se zelné placky, zelňačka nebo segedínský guláš. "Já osobně ho mám nejraději jako největší zásobu vitaminu C, takže jen tak kvašené, maximálně s křenem v salátu," řekl Ladislav Plochý, který si pochvaluje například i vlastní recept - kysané zelí zapečené s bramborami a buřty. Desetičlenná porota, která soutěžní vzorky hodnotila, obcházela stůl s anonymními vzorky a ochutnávala je. "Hodnotím očima, nosem i ústy. Záleží na chuti, vůni i vzhledu," dodala jedna z porotkyň. lap snm

V Indii při domovní prohlídce našli miliony rupií, luxusní auta a živé krokodýly

Dillí 11. ledna (ČTK) - Indičtí daňoví úředníci provedli razii v několika objektech někdejšího zákonodárce v centrálním státě Madhjapradéš, kde kromě zlata a velkého obnosu peněz našli i tři krokodýly. Informoval o tom web listu The Independent. Pracovníci úřadu během třídenní akce v nemovitostech bývalého poslance Harvanše Singha Rathoreho údajně zajistili 14 kilogramů zlata, téměř 30 milionů rupií (přes 8,5 milionu Kč) v hotovosti, několik luxusních vozidel a tři živé krokodýly, uvedl web. Vyšetřovatelé zátah provedli údajně na základě stížnosti na nesrovnalosti v transakcích, které souvisely s Rathoreho podnikáním v tabákovém průmyslu. Exposlanec v souvislosti s nalezenými krokodýly tvrdil, že k jejich domácímu chovu získal povolení; přestože to indické zákony zakazují, upozornil The Independent. Místní média uvedla, že úřady o případu ví a že již zahájily vyšetřování, dodal web. Na začátku tohoto týdne objevili celníci na letišti v Dillí 777 gramů těžkou lebku krokodýlího mláděte v zavazadle, jehož majitele policie zatkla za porušení indického zákona o ochraně volně žijících živočichů. V září loňského roku zase na letišti v Bombaji zadrželi dva lidi, kteří se údajně snažili ze země propašovat mláďata kajmana obecného v krabičkách od zubní pasty. dud sch

Češi preferují jednoduchou svatební výzdobu, častější jsou veganské pokrmy

Praha 10. ledna (ČTK) - U českých párů v posledních letech vítězí jednoduchá svatební výzdoba s důrazem na tlumené barvy a přírodní materiály. S tím souvisí rostoucí obliba takzvaných nahých dortů, na slavnostní hostině se pak čím dál tím častěji podávají také veganské a vegetariánské alternativy pokrmů. Vyplývá to z odpovědí květinářů, cukrářů a cateringových služeb na dotazy ČTK. Prodeje v minulém roce podle Svazu květinářů a floristů negativně ovlivnilo přeřazení řezaných květin do základní sazby DPH 21 procent. Letos člen předsednictva Milan Dopita očekává mírné zlepšení. "Běžný požadavek na realizaci výzdoby obsahuje svatební kytici, korsáže, kytice pro maminky/svědkyně a dekoraci na stůl. Dále klienti často poptávají výzdobu restaurace nebo svatební slavobrány," uvedl za květinářství Flowersgohome Aleš Mácha. Na svatební výzdobu podle něj páry vydají většinou od 10.000 do 50.000 korun. Některé objednávají tři až čtyři měsíce dopředu, u malých svateb je běžná doba dva týdny až měsíc, doplnil. Oblibě se podle Dopity těší zejména luční styl kytic, pivoňky, růže a eukalyptus. V letošním roce by se ceny květin pro spotřebitele měly udržet na stejné úrovni jako loni, případné zdražení by bylo o jednotky procent, doplnil. "Roste zájem o menší, intimnější svatby, kde je kladen důraz na detail. Zároveň stále více párů požaduje zařazení vegetariánských a veganských pokrmů do menu," uvedl ředitel In Catering Group Luděk Vocílka. Cena občerstvení na osobu se podle něj pohybuje mezi 1500 a 3500 Kč, většina snoubenců ho objednává půl roku až rok dopředu, dodal. Nejvytíženějšími měsíci pro svatby jsou podle Vocílky stále červen, červenec a srpen. Na popularitě ale získávají i jarní a podzimní termíny, svou roli pak hrají atraktivní data, dodal. Letos například očekává zvýšený zájem o 25. října. Společnost Catering Zdravě zatím ve srovnání s loňskem pozoruje o čtvrtinu méně zakázek na svatby. S ohledem na nárůst cen surovin nebo mzdové požadavky zdražila o pětinu, řekl spoluzakladatel Michal Horák. "Nejžádanějšími dorty v posledních letech jsou odlehčené dorty s ovocem, většinou bez potahu, takzvané nahaté," uvedla za pekárny Nopek Monika Truncová. Svatební dorty podle ní firma připravuje přibližně za 3000 až 5000 korun. Předloni lidé v Česku uzavřeli 48.268 sňatků, asi o desetinu méně než v roce 2022. Mírně ale klesl také podíl manželství končících rozvodem, podle údajů Českého statistického úřadu na 37 procent. mib rot

Archeoložky objevily v Rymicích pozůstatky historického jezuitského pivovaru

Rymice (Kroměřížsko) 10. ledna (ČTK) - Archeoložky Muzea Kroměřížska objevily při rekonstrukci barokní sýpky v Rymicích na Kroměřížsku pozůstatky jezuitského pivovaru ze 17. a 18. století. Pod hliněnou podlahou ve sklepení se dochovala část zdiva pivovaru, kterou stavbaři nyní odkryli. Pravděpodobně šlo o součást technického vybavení sladovny, které sloužilo k sušení ječmene. ČTK a Deníku to dnes řekli archeoložka Pavlína Daňhelová a vedoucí Muzea v přírodě Rymice Petr Hlavačka. Část cihel z odkrytých zdí je opálených. Ve zdivu lze dále rozeznat různé průduchy a také začínající zaklenutí. "Většinou na tom zaklenutí cihelného koridoru byly vyskládány ještě lísky, mřížovitě, na které se teprve pokládal vlastní ječmen, aby se sušil," řekla Daňhelová. Zbytky pivovaru jsou aktuálně odkryté přibližně v polovině jednoho ze sklepení sýpky. V příštích dnech je dělníci opět zasypou. "Bude se odkrývat zbytek, abychom postupně odhalili, co pod zeminou ještě máme," uvedla archeoložka. V zásypu ve sklepení se podle ní podařilo najít také několik renesančních a barokních kachlů. O přítomnosti jezuitského pivovaru v Rymicích hovoří písemné prameny, nyní jeho existenci potvrdily i archeologické nálezy. "Jezuité přicházejí do Rymic v roce 1651, kdy kupují toto panství. Kupují ho za jediným účelem, aby jim vydělávalo nějakou nadhodnotu, ze které financovali jezuitskou kolej v Olomouci," uvedl Hlavačka. S pivovarem jezuité ve vesnici vybudovali palírnu, dnes sídlo obecního úřadu, a částečně zrekonstruovali tvrz. Rozvíjeli též hospodářský dvůr. Z jejich působení na rymickém panství se dochovaly zbytky klenutých stok na odvod dešťových i odpadních vod. "Jezuité jsou zde do roku 1773, kdy byl jezuitský řád zrušen. Potom patrně zanikl i tenhle pivovar. Funkce budovy se změnila. Až po této době se dá hovořit o sýpce, kde se uskladňovalo obilí," doplnil Hlavačka. Za socialismu mělo v sýpce skladovací prostory zemědělské družstvo, v posledních letech však byla nevyužívaná a chátrala. Obec, která historickou budovu vlastní, před nedávnem zahájila její rekonstrukci. Práce by měla být hotové do konce roku. Poté se do objektu přestěhuje obecní úřad, sloužit bude i pro pořádání kulturních a společenských akcí. Jeho součástí by měla být také restaurace. Viktor Chrást sd

AP: Vědci v Antarktidě vyvrtali ledové jádro staré zřejmě 1,2 milionu let

Řím 10. ledna (ČTK) - Mezinárodní tým vědců vyvrtal v Antarktidě z hloubky téměř tří kilometrů jedno z nejstarších ledových jader, které podle nich vzniklo nejméně před 1,2 milionu let. Napsala to agentura AP, podle níž by analýza starodávného ledu měla ukázat, jak se vyvíjela zemská atmosféra a klima. Výzkumníci doufají, že jim poznatky poskytnou pohled na to, jak se měnily cykly doby ledové, a že zjištění pomohou pochopit, jak oxid uhličitý měnil klima. "Díky ledovému jádru pochopíme, co se změnilo pokud jde o skleníkové plyny, chemikálie a prach v atmosféře," vysvětlil Carlo Barbante, italský glaciolog a koordinátor projektu nazvaného Beyond EPICA a financovaného mimo jiné Evropskou unií. Tým 16 vědců a pomocného personálu pracoval na vrtání vždy v létě po dobu čtyř let při průměrných teplotách kolem minus 35 stupňů Celsia, napsala AP. Dosáhl přitom hloubky 2,8 kilometrů. Na začátku ledna vrtání poblíž výzkumné stanice Concordia dokončil. "Když jsme dosáhli skalního podloží, byl to pro nás velký okamžik," uvedl vědec Federico Scoto, podle něhož izotopová analýza určila stáří ledu na nejméně 1,2 milionu let. Tentýž výzkumný tým podle AP už dříve vyvrtal ledové jádro staré přibližně 800.000 let. Po analýze vzorků z předchozího projektu EPICA vědci usoudili, že koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý nebo metan, ani v nejteplejších obdobích za posledních 800.000 let nikdy nepřekročily úrovně od začátku průmyslové revoluce. "Dnes vidíme úrovně oxidu uhličitého, které jsou o 50 procent vyšší než nejvyšší úrovně, jaké jsme měli za posledních 800.000 let," řekl Barbante. ipl jd

Planeta Mars se dostane do opozice se Sluncem, půjde ji dobře pozorovat

Ostrava 10. ledna (ČTK) - Na zajímavou nebeskou podívanou se lidé mohou těšit v následujících dnech. Planeta Mars se totiž v polovině ledna octne po více než dvou letech v opozici se Sluncem a bude tedy na opačné straně oblohy než Slunce, pozorovatelná celou noc a také nejjasnější. Už v neděli se ale Mars dostane také blízko Zemi, a to na vzdálenost 95,7 milionu kilometru. Novináře o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Datum opozice "rudé" planety a Slunce připadá na 16. ledna ve 03:32. Už o čtyři dny dříve ve 13:32 bude Mars nejblíže Zemi. "Největší jasnosti dosáhne právě v tomto období. Při jejím maximálním úhlovém průměru bude možné už malými dalekohledy na jejím povrchu pozorovat některé povrchové útvary jako polární čepičku a tmavá povrchová údolí. V době maximálního přiblížení k Zemi a následné opozici se Sluncem planetu najdeme velice vysoko v souhvězdí Blíženců, bude tak nejlépe pozorovatelná z naších končin, jak jen to je možné," uvedl Horálek. Dodal, že při této opozici ale Mars nedosáhne největšího možného přiblížení k Zemi, které se odehrává pouze u opozic na přelomu srpna a září. Je to zhruba jednou za 15 až 16 let, nejdříve v roce 2035. "Ale právě její prakticky maximální možná výška nad obzorem pro středoevropského pozorovatele tento neduh velice významně vykompenzuje. Navíc zimní noci jsou chladné, vzduch klidný a tím spíš bude pohled na Mars přes dalekohled opravdu jedinečný," míní Horálek. Na své si přijdou nejen pozorovatelé s dalekohledy, ale i bez nich. Mars totiž s hvězdami Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců vytvoří v den opozice téměř dokonalou přímku. "Protože bude ležet velmi blízko ekliptiky, nabídnou se v první půlce roku 2025 i krásná nebeská setkání Marsu s Měsícem," doplnil astronom. Například v úterý se Měsíc jen zhruba pět hodin po úplňku těsně přiblíží k jasnému Marsu, který v té době bude téměř v opozici se Sluncem a zároveň téměř nejblíž k Zemi. "Už při pohledu pouhýma očima budeme v průběhu celé noci sledovat, jak se úplněk pozvolna k 'rudé' planetě přibližuje. Tato krásná konjunkce se bude dát snadno zaznamenat i na lepší typ chytrého telefonu, na zachycení drobných detailů na Měsíci a Marsu však bude zapotřebí fotografování přes teleskop," doplnil Horálek. mtk sd

Kutná Hora, Beroun či Rožmitál pod Třemšínem letos oslaví významná výročí

Kutná Hora 9. ledna (ČTK) - Některá města ve středních Čechách letos oslaví důležitá výročí. Kutná Hora si připomene 30 let od zápisu historického jádra města na seznam světového dědictví UNESCO. Beroun oslaví 760 let od první písemné zmínky o městě a Rožmitál pod Třemšínem na Příbramsku si připomene dvě významná výročí hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby - 260 let od jeho narození a 210 let od úmrtí. Ve městech se chystá řada kulturních a společenských akcí, řadu novinek plánují i muzea a další turistické cíle v regionu, informovala dnes ČTK mluvčí Středočeské centrály cestovního ruchu Lucie Vurbsová. Ve Spolkovém domě v Kutné Hoře v pátek začne výstava Tiše usilovat o krásu, která nabídne přehlídku lidového umění pojetí současných designérů. Příchod jara v březnu prozáří Festival světla na historicky významných místech Kutné Hory. Galerii Středočeského kraje v červnu rozezní hudební festival A Day of Sound. V Berouně se připravuje série akcí, vrcholem bude open air koncert 24. června na Husově náměstí. Také Společnost Jakuba Jana Ryby a město Rožmitál připravují řadu kulturních akcí. Součástí Rybova roku 2025 bude i osmý ročník Festivalu Jakuba Jana Ryby a při jeho zahájení 16. května zazní nalezené oratorium Soudný den – Rybovo dílo, které bylo považováno za ztracené. Významné výročí, 140 let od založení, si připomene Muzeum Mladoboleslavska. Pro návštěvníky připravilo novou stálou expozici Hrad, krajina a lidé, kterou bude možné vidět od 18. ledna. Interaktivní expozice představí nejen historii Mladoboleslavského hradu, v němž se muzeum nachází, ale i informace o osobnostech a šlechtických rodech, které zde žily. Vinařství je tématem stálé expozice Regionálního muzea Mělník, která se na jaře dočká obnovení. Oživí ji videomapping z dílny Petra Raista Šťastného. V kouřimském skanzenu vznikne nová vstupní budova v podobě stodoly s doškovou střechou, otevření je plánováno na konec roku. V Berouně se mohou zájemci v dubnu vydat obnovenou a rozšířenou naučnou stezkou Václava Talicha, která je provede Talichovým údolím a okolím. Další naučné stezky se chystají v turistické oblasti Toulava, na jihu středních Čech. V Prosenické Lhotě u Sedlčan se připravuje vycházkový okruh kolem rybníku Jelito, v nedalekých Kňovičkách vzniká farmářská naučná stezka. Novou stezku připravují i v Mnichově Hradišti, povede od nádraží k zámku. Prodloužena bude letos poutní stezka svaté Ludmily a propojí tak místo rodiště nejznámější české světice – Mělník s místem, kde žila a zemřela, tedy Tetínem. Prodloužení se dočká i mezinárodní Vintířova stezka, která dostala název po mnichovi a poustevníkovi Vintířovi. Spolek svatá Ludmila chystá její pokračování přes střední Čechy k Břevnovskému klášteru v Praze, kde jsou podle legend ostatky svatého Vintíře uloženy. V Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna rekonstruují železniční vlečku a úzkokolejnou dráhu. Koleje už jsou na místě, další úsek dráhy bude v provozu na jaře. Cyklisté budou mít k dispozici dva nové úseky Labské stezky. Na jaře projedou mezi Tuhaní a Kozly, během roku je v plánu zprovoznění navazujícího úseku mezi Kozly a Kostelcem nad Labem. Připojením k asfaltové cyklostezce z Čelákovic do Kostelce nad Labem tak vznikne souvislý 30kilometrový úsek. khj gcm

V egyptském Luxoru archeologové ukázali objevy z chrámu královny Hatšepsut

Káhira 9. ledna (ČTK) - V egyptském Luxoru ve středu archeologové představili nové nálezy objevené v lokalitě zádušního chrámu královny Hatšepsut. Mezi nálezy jsou zdobené kamenné bloky s reliéfy a nápisy ve výjimečně zachovalých barvách, do skály vytesané hrobky, pohřební šachty či hliněné dětské hračky. S objevy veřejnost seznámil přední egyptský archeolog a egyptolog Záhí Havás, jehož tým v lokalitě pracuje už od roku 2022, uvedla agentura AP. Archeologové odkryli neporušené části základové zdi chrámu královny Hatšepsut z 18. dynastie, která zemřela v roce 1458 před naším letopočtem a byla jednou z mála žen, které Egyptu vládly. "Jsou to nejkrásnější výjevy v barvách, které jsem kdy viděl," citovala agentura Reuters egyptologa Haváse, když zmiňoval asi 1500 nalezených kamenných bloků. Některé z reliéfů zobrazují Hatšepsut a jejího nástupce faraona Thutmose III. Dalším z nálezů je vápencová deska nesoucí jméno správce a architekta Senenmuta, který na stavbu chrámu dohlížel. Objevené hrobky vytesané do skály jsou datovány do období Střední říše a byly v pozdějších obdobích vykradeny. Jednou z nich je hrobka královny Tetišeri, která se nachází na konci klenuté kaple s červenými nástěnnými malbami na vrstvě bílé malty. Uvnitř pohřebních šachet z období 17. dynastie byly nalezeny dřevěné rakve antropoidního typu, včetně jedné patřící malému dítěti, která zůstala po přibližně 3600 let neporušena. Mezi drobnými nálezy byly dětské hračky, kartonáže a pohřební masky zakrývající mumie, okřídlení skarabeové ale i bronzová mince s podobiznou Alexandra Velikého z období ptolemaiovské dynastie. V loňském roce Egypt navštívilo 15,7 milionu turistů, letos jich chce země přilákat 18 milionů, napsala agentura AFP. zdm jd

V budoucí exopozici Archeoparku Všestary je ode dneška člun z expedice Monoxylon

Všestary (Hradecko) 8. ledna (ČTK) - Replika pravěkého člunu známá z expedic Monoxylon je ode dneška v přestavované budově Archeoparku pravěku Všestary, kde vznikne nová expozice a plavidlo bude jejím největším exponátem. Specializovaná firma jej za pomocí techniky umístila do budovy, zjistila na místě ČTK. Plavidlo bylo přes rok v budově v deset kilometrů vzdálené obci Hořiněves. Člun se účastnil dvou expedic Monoxylon. "Je to druhý člun, který byl na expedicích dvě a tři, tedy v roce 1998 a 2019. Urazili jsme na něm po moři celkem 1200 kilometrů," řekl dnes ČTK ředitel archeoparku a organizátor expedic Monoxylon Radomír Tichý. V nové expozici má být zavěšený v úrovni ochozu prvního patra, takže návštěvníci jej uvidí nejen zespodu, ale i tak, jako by byl v blízkosti mola. "Expozice související s přestavbou jedné budovy archeoparku ještě není stavebně dokončena, ale právě v této fázi bylo nutné do budovy nastěhovat nejrozměrnější exponát, kterým je dlabaný člun. Jde o druhý ze tří člunů, které pluly po moři v expedici Monoxylon. Velikostí je druhý nejdelší, na délku má 9,2 metru a hmotnost 1360 kilogramů," řekl Tichý. Námořními expedicemi Monoxylon se všestarští experimentální archeologové ve člunech vydlabaných z jednoho kusu dřeva - monoxylech snaží přispět k poznání šíření raných forem zemědělství ve Středomoří. Zatím poslední expedice Monoxylon IV v roce 2023 navázala na námořní výpravy v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019. Právě plavidlo z expedice Monoxylon IV, které pojme 20 pádlujících a kormidelníka a má na délku 11,5 metru a široké je až 120 centimetrů, je největším ze člunů, které všestarští experimentální archeologové vyrobili. Podle Tichého by na něm mohli podniknout další námořní výpravu, expedici Monoxylon V, o které uvažují. Mohla by se odehrát v létě roku 2026. Plavit by se měla opět v Egejském moři, jako plavby v letech 1995, 2019 a 2023, ale s tím rozdílem, že trasa by měla vést v jeho severní části z východu na západ. Předlohou plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Ode dneška jsou tak v areálu archeoparku všechny čluny z expedic Monoxylon. Stavební práce na rozšíření expozic archeoparku začaly v prosinci 2023 a jejich podstatou je vybudování nástavby a přístavby schodiště k objektu sousedícímu s parkovištěm, v němž se konají praktické ukázky experimentálních archeologů. V přízemí bude foyer, přednáškový a výstavní sál, v nové půdní nástavbě dílny, galerie s expozicí a výstavní sál včetně sociálního zázemí. Náklady na projekt včetně vybavení jsou přes 23 milionů korun bez DPH. Investorem je kraj, 21,6 milionu korun činí dotace. Zřizovatelem archeoparku je Královéhradecký kraj s Univerzitou Hradec Králové. Archeopark od roku 2013 seznamuje návštěvníky s životem v pravěku prostřednictvím tzv. živé archeologie. Na metodách názornosti je založena atraktivita areálu. Je tam desítka replik pravěkých objektů. ku hj

Analýza: Na český trh loni vstoupilo 47 značek, o sedm více než v roce 2023

Praha 7. ledna (ČTK) - Na český trh loni vstoupilo 47 značek, o sedm více než v roce 2023. Nejčastěji zastoupenou kategorií byla stejně jako v předcházejících letech gastronomie a potraviny. Vyplývá to z analýzy realitní společnosti Cushman Wakefield, kterou má ČTK k dispozici. Za dobu 11 let, po kterou firma trh sleduje, začalo loni v Česku působit nejvíce značek. Obchodníků se zaměřením na gastronomii či potraviny loni do Česka vstoupilo 12. Šlo například o slovenský řetězec s rychlým občerstvením Amerikanos, maďarský The Box Donut, gruzínské restaurace SKA a Dergi nebo ukrajinskou síť kaváren Lviv Croissants. Z Ukrajiny ale začaly v Česku působit také bar Nalyvky zi Lvova a restaurace Nai. "Zatímco dříve převážná část značek nově vstupujících na český trh přicházela ze západních zemí, nyní vidíme jasný trend, kdy nově vstupující značky jsou z velké části z východu, a to zejména z Ukrajiny, Polska, Slovenska či Turecka," uvedl vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu Jan Kotrbáček. Kategorii nábytek a domácnost zastoupilo osm firem, mezi nimi italský výrobce spotřebičů Smeg, španělské značky nábytku Alexandra a Kave Home, slovenský prodejce Lavish či Rolf Benz z Německa a Vossen z Rakouska. V Česku začalo působit také šest obchodníků s oblečením, například polská sportovní móda S’portofino a španělský outlet ChicDeal. Společnost Cushman Wakefield nicméně upozornila na to, že už je tuzemský trh s oblečením značně nasycený. Dalších šest prodejců včetně parfumerií Dior nebo Le Labo mělo zaměření na zdraví a krásu, pět na volný čas, čtyři na elektroniku (čínský DJI, japonský Ploom, americký MIA Dynamics a španělský Kamalion) a jeden na šperky - švýcarské hodinky Tudor. Shodně dva prodejci zastoupili kategorie doplňky a smíšené zboží, italský Safebag pak do Česka vstoupil s bezpečnostními obálkami. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu maloobchodní tržby loni v říjnu meziročně stouply 11. měsíc za sebou. Obchodníci utržili o 5,5 procenta více po zářijovém revidovaném růstu o 4,8 procenta. Dařilo se zejména e-shopům, od počátku roku se jim tržby zvyšovaly dvouciferným tempem. mib snm

Toyota dokončila první etapu výstavby svého města budoucnosti

Las Vegas (USA) 7. ledna (ČTK) - Japonská automobilka Toyota dokončila po třech letech první etapu výstavby svého města budoucnosti. Lidé v něm budou vyvíjet a testovat nové technologie. Do města s názvem Woven City (Tkané město) se v Japonsku postupně nastěhuje 2000 obyvatel, budou mezi nimi vědci, spolupracovníci Toyoty a důchodci. Podle agentury DPA to uvedl předseda představenstva Toyoty Akio Tojoda na veletrhu spotřební elektroniky (CES) v Las Vegas. Název města odkazuje na počátky Toyoty jako výrobce tkalcovských strojů. Největší světový výrobce automobilů oznámil plán na jeho výstavbu také na CES před pěti lety. Město za deset miliard dolarů (242 miliard Kč) vzniká na místě bývalé továrny na úpatí hory Fudži. Firma tam chce zkoušet technologie budoucnosti v každodenním životě, jako jsou roboti pro seniory nebo malé drony s lucernami, které mohou lidi doprovázet na příklad při běhání. K přepravě mají sloužit autonomní raketoplány Toyoty. "Woven City je víc než jen místo k bydlení, práci a zábavě," řekl Tojoda. "Woven City je místo, kde mohou lidé vymýšlet a vyvíjet nejrůznější nové výrobky a nápady. Je to živá laboratoř, jejímiž obyvateli jsou ochotní účastníci, kteří dávají vynálezcům možnost svobodně testovat své nápady v bezpečném prostředí reálného života," dodal. Tojoda také zdůraznil, že společnost se zajímá i o raketovou technologii. "Protože budoucnost mobility by se neměla omezovat jen na Zemi - nebo na jednu automobilku," řekl, což byla podle DPA zjevná narážka na technologického miliardáře Elona Muska, který mimo jiné řídí lídra na trhu elektromobilů Teslu a leteckou společnost SpaceX. Toyota proto podle předsedy představenstva jako první krok investovala do japonské raketové společnosti Interstellar Technologies. vjn mka

V keltském skanzenu v Nasavrkách budou jednou návštěvníci rýžovat zlato

Nasavrky (Chrudimsko) 6. ledna (ČTK) - Skanzen Země Keltů v Nasavrkách na Chrudimsku plánuje vytvoření edukativního hřiště, na kterém se návštěvníci dozvědí víc o tom, jak Keltové rýžovali zlato nebo těžili železnou rudu. ČTK to řekl Jan Doucek z Geoparku Železné hory, která se na projektu podílí. Práce na něm začnou v letošním roce. "Nalezišť zlata bylo v Železných horách několik. Nejvýznamnějším místem byl Zlatý potok, který teče přes Kraskov. Nemáme tady zlato v podobě žíly, ale je tady rozplavené zlato v potocích," řekl Doucek. Zlaté částečky neboli zlatinky jsou miniaturní, najít je se podle Doucka rovná zázraku. "Pravděpodobnost nálezu je takřka mizivá. Říká se, že na jeden prstýnek je potřeba 2000 zlatinek. Keltové měli sofistikovanější metody a měli na to čas," řekl. Keltové rýžovalo zlato pomocí koryt, v nichž měli natažené rouno. Na kůži s vlnou se zlaté kousky zachytávaly, odtud se také říká zlaté rouno, uvedl Doucek. "To je věc, kterou tam plánujeme třeba jednou ročně pokusně udělat. Jinak tam bude celoročně improvizované stylizované rýžoviště pro návštěvníky a pro lektorované programy," doplnil. Edukativní místo bude u zatopeného lomu, výuka se má zaměřit na geologii Železných hor. Keltové v mladší době železné těžili také železné rudy. "Museli z něčeho vyrábět své nástroje. Těžili je povrchově a pravděpodobně i důlním způsobem. Ale to se už nedozvíme. A loupali užitný kámen, různé břidlice, které se jim hodily na výrobu nástrojů," řekl Doucek. Práce by mohly začít letos, v příštím roce by pak mohl být projekt hotový a začít fungovat pro veřejnost. Finančně se na něm podílejí sdružení Boii, které provozuje skanzen, geopark, město Nasavrky a Pardubický kraj. Náklady budou až 5,5 milionu korun. Lom se nachází vedle správní budovy skanzenu a kolem je malý les, součástí plánu je také jeho revitalizace včetně vybudování cestní sítě. "V lese je i nějaká navážka, je to proto také sanace ekologické zátěže. Nejedná se jen o jednu herní aktivitu, je to i revitalizace pěkné části lesa," řekl ČTK předseda spolku Boii Ondřej Vojtíšek. jlc kš

V Japonsku vydražili skoro 280kilového tuňáka za miliony jenů, bude z něj sushi

Tokio 5. ledna (ČTK) - Japonský řetězec michelinských restaurací zaplatil 207 milionů jenů (přes 32 milionů Kč) za tuňáka obecného, který váží asi tolik co jedna motorka. Řetězec jej vyhrál v tradiční první aukci nového roku. Ryba se bude coby sushi podávat v podnicích napříč zemí, napsal web stanice BBC. Tuňáka o hmotnosti 276 kilogramů vyhrála společnost Onodera Group (OG). "Byl tlustý skoro jako kráva. Je to jako sen. Pořád se bojím, jak dlouho ještě vydržím pracovat, ale jsem neuvěřitelně šťastný," citovala agentura Kjódó 73letého rybáře Masahira Takeučiho, který tuňáka ulovil u severojaponského mysu Oma. OG chce rybu podávat ve svých michelinských restauracích Ginza Onodera a řetězci podniků Nadaman po celém Japonsku. "První tuňák (v roce) je něco, co má přinést štěstí," citovala agentura AFP generálního ředitele OG Šindžu Nagaa. Ten doufá, že lidé budou tuňáka jíst a budou mít "báječný" rok, uvedla BBC. První japonská dražba tuňáků v roce zvaná Hatsu-Seri, která se koná každý rok kolem 5. ledna na tokijském rybím trhu Tojosu, má vítězi přinést prosperitu a štěstí v nadcházejícím roce. Zároveň se jedná o jedinečnou příležitost, jak vejít do povědomí veřejnosti, protože se o aukci ve velkém zmiňují japonská i mezinárodní média, informovala OG na svých stránkách. Letošní cenová nabídka byla druhá největší od roku 1999, co se vedou záznamy o aukcích. Nejvyšší cena byla v roce 2019, kdy takzvaný "král tuňáků" Kijoši Kimura za 278kilogramovou rybu podle BBC zaplatil 333,6 milionů jenů (více než 51 milionů Kč). Onodera Group podniká v široké škále oborů, například potravinářství nebo zdravotnictví. Její společnost LEOC Co. provozuje podniky na více než 2800 místech v Japonsku, upřesnila na svých stránkách. Síť restaurací Ginzo Onodera existuje v Japonsku a USA v roce 2013. OG loni uvedla, že mezi lety 2017 a 2024 získaly pobočky v Tokiu, Los Angeles a New Yorku prestižní michelinskou hvězdu celkem 13krát. Tokijské tržiště Cukidži, které vzniklo v roce 1935 a bylo největším rybím trhem na světě, se přesunulo do zhruba tři kilometry vzdáleného Tojosu před sedmi lety. Důvodem byly nevyhovující hygienické normy Cukidži, jeho potřebné zabezpečení před zemětřesením a celková modernizace. Tojosu se otevřelo 11. října 2018 na umělém ostrově v Tokijském zálivu, jehož výstavba přišla na 569 miliard jenů (přes 88 miliard Kč). dud jd

Čínská policie používá roboty, kteří umí rozpoznat obličeje a použít slzný plyn

Peking 5. ledna (ČTK) - Policie na východě Číny do služby nasadila kulaté roboty, kteří umějí rozhánět davy nebo v případě ohrožení použít slzný plyn. Pohání je umělá inteligence (AI), díky které umějí také sami rozpoznávat nebezpečí a obličeje zločinců, napsal web The Times. "Špatný terén, extrémní počasí, nebezpečné pracovní prostředí, násilné konflikty a války, to vše představuje obrovské hrozby pro lidské životy a činnosti. Proto vznikl obojživelný inteligentní robot, který má v těchto prostředích nahradit člověka," uvedla ke svému vynálezu firma Logon Technology z východočínského města Wen-čou. Robot RT-G, kterému se přezdívá Rotun, vypadá jako velká pneumatika a při svých 125 kilogramech dokáže vyvinout rychlost 22 kilometrů za hodinu. Má desetihodinovou výdrž baterie a ovládá jej umělá inteligence, která umí v případě potřeby použít zabudovaný slzný plyn, reproduktory, sítě nebo další prvky pro rozhánění davu. Původním záměrem bylo roboty vysílat do nebezpečných či neznámých prostředí, jako jsou místa zasažená požáry nebo podzemní jeskyně. Vývojáři místo toho Rotuny naprogramovali pro vymáhání zákona, proto každý z nich umí sám rozpoznávat obličeje a odhalovat podezřelé osoby, které pak umí pronásledovat a znehybnit. V případě potřeby může na pomoc zavolat další blízké Rotuny, aby pachatele společně dopadli. Čínská armáda v roce 2020 představila zařízení podobné motokáře, které mělo kulomet a samo se pohybovalo. Začátkem letošního roku pak ukázala dálkově ovládaného robotického psa vybaveného puškou. Šanghajská policie v dobách covidu-19 na tyto psy nainstalovala reproduktory, aby na občany štěkali znění restriktivních opatření. dud spr

Ve 116 letech zemřel nejstarší člověk na světě, Japonka Tomiko Itókaová

Tokio/Brasília 4. ledna (ČTK) - Ve věku 116 let a 220 dnech zemřel nejstarší člověk na světě, Japonka Tomiko Itókaová. Informovala o tom Gerontologická výzkumná skupina (GRG), která se zabývá výzkumem dlouhověkosti a registruje rekordy v této oblasti. Štafetu po Itókaové převzala o 16 dní mladší Brazilka Inah Canabarrová Lucasová. Japonské úřady dnes podle agentury AP informovaly, že Itókaová zemřela 29. prosince v pečovatelském domě ve městě Ašija ve středním Japonsku. "Paní Itókaová nám po celý svůj dlouhý život dodávala odvahu a naději. Děkujeme jí za to," citovala agentura AFP 27letého starostu Ašiji Rjosukeho Takašimu. Itókaová se narodila 23. května 1908 v japonské Ósace jako druhé ze tří dětí. Na střední škole hrála volejbal a byla prý pověstná čiperností. Ve svých dvaceti letech se vdala a měla dvě dcery a dva syny. Za druhé světové války vedla manželovu textilní továrnu. V roce 1979 ovdověla a začala žít sama, uvedla GRG na svých stránkách. Itókaová od té doby například dvakrát vyšplhala na 3067 metrů vysoký vulkán Ontake, coby osmdesátnice se dvakrát účastnila poutí po 33 chrámech a ve 100 letech bez hole vystoupala po dlouhých kamenných schodech svatyně v Ašiji, připomněla GRG. Zůstali po ní jeden syn a jedna dcera spolu s pěti vnoučaty, doplnila AP. Japonka se 19. srpna loňského roku stala podle GRG nejstarším člověkem na světě poté, co zemřela 117letá Španělka Maria Branyasová. Když jí tehdy oznámili, že je v čele žebříčku lidí s věkem přesahujícím 110 let, odpověděla Itókaová jednoduše: "Děkuji." Nejstarším člověkem na světě se po smrti Itókaové stala 116letá brazilská jeptiška Lucasová s datem narození 8. června 1908. Nejstarší muž na světě Joao Marinho Neto, který se narodil 5. října 1912, pochází shodou okolností také z Brazílie. V září žilo v Japonsku více než 95.000 stoletých lidí, 88 procent z nich tvořily ženy, uvádí AFP. dud ank

V Ostrově se dnes plavci ponořili do rybníku, voda v něm měla dva stupně Celsia

Ostrov (Karlovarsko) 4. ledna (ČTK) - Zhruba 30 otužilců se dnes vykoupalo jednom z Boreckých rybníků v Ostrově na Karlovarsku. Slunečné a mrazivé počasí vylákalo na tradiční akci spolku Zimoplavci i desítky diváků. Voda měla dva stupně Celsia, vzduch minus dva. Před ponorem se plavci rozcvičili a společně si zazpívali hymnu svého spolku. Muži, ženy i teenageři se pak ponořili do vody, kde pobyli několik minut. Několik z nich se do rybníka opakovaně vracelo. Nejčastějším outfitem byly pruhované jednodílné plavky. "Já osobně jsem z těch, kteří zimoplavčí jednou, maximálně dvakrát do roka, a i proto nemám žádné preference, co se počasí týká. Mně asi dělá největší radost to, že se nám daří vytáhnout lidi z vyhřátých obýváků od televize. Pár z nich se přiznalo, že jsme je inspirovali a díky tomu se z nich stali alespoň jednorázoví zimoplavci na této akci," řekl ČTK Miloslav Liška. U dnešních plavců je to tak půl na půl, dodal. Někteří se otužují pravidelně, jiní berou novoroční ponor jako tradici, ale jindy v roce do ledové vody spíše nejdou. Parta plavců se letos přišla na stejné místo vykoupat ve studené vodě počtrnácté. Začínali v menším z Boreckých rybníků, kvůli špatnému přístupu do vody a nedostatku místa na březích pro diváky se přesunuli postupem let do většího. V posledních letech se ponorů účastní kolem tří desítek plavců a rekord je až 150 diváků, tolik jich na březích podporovalo otužilce i dnes. "Nejmladší dívence, která s námi do té studené vody vlezla, bylo okolo šesti let," vzpomínal Liška. Teplotní rekord si vybavil minus 15 stupňů. V ten rok kolem koupajících se otužilců jezdili na zamrzlé hladině bruslaři. Nejčastěji se ale počátkem ledna pohybuje teplota vody mezi jedním a pěti stupni. "Zimy už přeci jen nejsou, co bývávaly, takže jsme vždy rádi, pokud je aspoň umrznuto, abychom nebyli od bláta. Žádné velké plavání se nekoná, v ledu vysekáváme díru jen na společnou fotografii, obvykle si vystačíme se sekyrou," doplnil Liška. Otužilců, a to nejen těch příležitostných, každoročně přibývá. Ponory do ledové vody se podle některých stávají trendem hlavně kvůli příznivému vlivu na imunitu a krevní oběh. Novoročního ponoru v Ostrově se každou první lednovou sobotu účastní i přespolní otužilci z karlovarského otužileckého spolku, takzvané Lachtaní smečky, nebo kdokoliv příchozí. wen dr