SEZNAM
PANEL
VII.
červenec
Magazín
PŘEHLED ZPRÁV - MAGAZIN
VII.
červenec
ČNB vydává pamětní minci k výročí úmrtí malíře Karla Škréty
Praha 23. července (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 350. výročí úmrtí barokního malíře Karla Škréty. Sběratelská mince vychází v emisi 20.200 kusů a bude v prodeji od středy. Její cena bude vyšší než nominální hodnota, protože zohledňuje mimo jiné cenu stříbra nebo náklady na výrobu. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Podobu mince navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů. Na lícové straně jsou ztvárněny sv. Barbora, sv. Kateřina a sv. Dorota ze Škrétova obrazu Svatá rodina. Rubová strana mince zobrazuje malířův autoportrét. Vítězný návrh vybrala ČNB v soutěži, do které se zapojilo 17 umělců. Mince mají průměr 31 milimetrů a váží 13 gramů. Vyrobila je Česká mincovna ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. ČNB je vydává ve dvou provedeních, která se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Mince běžné kvality, kterých půjde do prodeje 7300 kusů, mají hranu vroubkovanou. Mince špičkové kvality vydávané v počtu 12.900 kusů mají hranu hladkou a mincové pole je vysoce leštěné. Škréta se narodil v Praze na počátku 17. století, během svého života krátce pobýval také v Německu, Švýcarsku a v Itálii. Mimo jiné ho ovlivnila technika temnosvitné malby italského malíře Caravaggia, s níž experimentoval v pozdějším věku po návratu do Prahy. Věnoval se malbě oltářních obrazů a portrétů, byl ilustrátorem a navrhoval grafické listy. Zemřel v Praze 30. července 1674. Mince věnovaná Karlu Škrétovi je třetí stříbrnou dvousetkorunou, kterou letos ČNB vydala. V první polovině roku uvedla do prodeje také mince věnované hudebníkům Josefu Sukovi a Bedřichu Smetanovi. Do konce roku plánuje centrální banka vydat ještě stříbrnou dvousetkorunu u příležitosti čtyřstého výročí vydání mapy Moravy od Jana Amose Komenského, stříbrnou stokorunu s motivem Bezpečnostní informační služby a zlatou pětitisícikorunu s motivem Moravské Třebové. str ptdBrazilský umělec vyměnil minci v Britském muzeu za padělek, hodil ji do kasičky
Londýn 22. července (ČTK) - Brazilský konceptuální umělec Ile Sartuzi vyměnil originál historické mince vystavené v londýnském Britském muzeu za padělek. Cennou minci pak vhodil do kasičky na příspěvky u východu z muzea. Chtěl tak upozornit na to, že ve sbírkách západních muzeí je mnoho předmětů získaných během imperiálního dobývání světa, napsala dnes agentura Reuters. Sartuzi uvedl, že ho to napadlo ve chvíli, kdy viděl dobrovolníka, který návštěvníkům dovolil sáhnout si na originály mincí. Požádal, zda by si mohl sáhnout na stříbrnou minci z doby anglické občanské války, pak odvedl pozornost a mince vyměnil. Vybral si právě tento exponát, protože 'je to jedna z mála britských věcí v Britském muzeu,' uvedl Sartuzi. Umělec celý postup i záměr popsal ve videu, které odevzdal jako svou závěrečnou magisterskou práci na vysoké škole v Londýně. Svou červnovou akci prý předem konzultoval s právníkem specializovaným na umění. 'Je to zklamání a neoriginální způsob, jak zneužít službu poskytovanou dobrovolníky, kteří se snaží návštěvníkům dopřát možnost sáhnout si na skutečné předměty a přiblížit se historii,' uvedl mluvčí Britského muzea. O incidentu hodlá muzeum informovat policii. Instituce jako Britské muzeum a pařížský Louvre se podle umělce považují za 'držitele pokladů lidstva. 'Problém je, že tyto instituce jsou základem imperialistických kultur, které spoustu těchto předmětů uloupily z globálního Jihu,' uvedl Sartuzi, který už svá díla vystavoval v Brazílii, Portugalsku i Británii. Britské muzeum čelí kritice kvůli způsobu, jakým získalo některé artefakty. Řecko žádá vrácení antických soch z chrámu na aténské Akropoli. Už před dvěma lety Londýnské muzeum slíbilo vrátit Nigérii 72 předmětů ukradených na konci 19. století z někdejšího Beninského království. lsa mkaBBC: Nečekaných cílem cestovatelů se stává Afghánistán, Tálibán je podporuje
Kábul 21. července (ČTK/BBC) - Při plánovaní dovolené nemívá většina lidí Afghánistán na předních příčkách v seznamu povinných návštěv. Desítky let konfliktu způsobily, že se do této středoasijské země od doby jejího rozkvětu v 70. letech 20. století odvážilo vkročit jen málo turistů. A budoucnost jakéhokoli turistického průmyslu, který přežil, se po návratu Tálibánu k moci v roce 2021 dostala do další nejistoty. Sociální sítě však naznačují, že cestovní ruch nejen přežil, ale také - svým vlastním, mimořádně specifickým způsobem - vzkvétá, napsal dnes server BBC News. 'Pět důvodů, proč byste měli příště vyrazit do Afghánistánu,' hýří nadšením influenceři a jejich fotoaparáty přejíždí přes třpytící se jezera, horské průsmyky a barevné rušné trhy. 'Afghánistán nebyl takhle bezpečný už 20 let,' prohlašují další a pózují u obrovských propastí, které po sobě zanechalo zničení bámjánských Buddhů před více než 20 lety. Za radostnými tvrzeními a okouzlujícími videi se skrývají otázky, jaká rizika tito cestovatelé podstupují a komu přesně tento rozvíjející se průmysl skutečně pomáhá. Obyvatelstvu, které se snaží přežít, nebo režimu, který chce změnit narativ ve svůj prospěch? Seznam zemí, které Sascha Heeneyová navštívila, nezní na první poslech jako ideální prázdninové destinace - místa, o kterých jsou mnozí zvyklí číst spíše ve zprávách. Ale pak se zdá, že právě proto si je Heeneyová a tisíce dalších jí podobných po celém světě vybrali: mimo vyšlapané cesty, tak daleko od pětihvězdičkových letovisek, jak jen to jde - a proto téměř zcela jedinečné. Není tedy divu, že si ji Afghánistán získal. Co z toho mají tálibové? Koneckonců mají pověst vůči cizincům, zejména těm ze Západu, silně podezřívavého, až nepřátelského národa. Na jedné straně je odpověď jednoduchá. Tálibán - do značné míry mezinárodně izolovaný, pod rozsáhlými sankcemi a bez přístupu k finančním prostředkům poskytovaným bývalé afghánské vládě - potřebuje peníze. Turisté - jejichž počet se podle agentury AP v roce 2021 plíživě zvýšil z pouhých 691 na více než 7000 v loňském roce - je přinášejí. 'Všechno, co chtějí dělat (s cestovním ruchem), je dobré,' říká afghánský průvodce Ruhulláh, jehož usměvavou tvář od doby, kdy před třemi lety začal vést skupiny, sdílely na webu desítky spokojených klientů. 'Cestovní ruch vytváří spoustu pracovních míst a příležitostí,' dodává. Po událostech, které označuje jako 'změnu' v roce 2021 - kdy se po odchodu USA chopil moci Tálibán - mu práci průvodce nabídl přítel. A nelituje. Turistické skupiny, jako je ta Heeneyové, potřebují řidiče a místní průvodce, a protože počet turistů stále roste, není o práci nouze. Není tedy překvapivé, že skupiny mladých mužů - a jsou to samí muži - navštěvují v Kábulu kurzy pohostinství schválené Tálibánem a doufají, že využijí výhod vzkvétajícího odvětví. Možná ještě překvapivější je, že Heeneyová a další dvě členky skupiny. kterou vedla, byly ženy - a zdaleka nebyly jediné. Organizace Young Pioneer Tours - která má dlouholeté zkušenosti s pořádáním dovolených v Severní Koreji a dalších netypických destinacích - pořádá dokonce výhradně ženské zájezdy do Afghánistánu. Přísná pravidla Tálibánu pro vlastní ženské obyvatelstvo, která je vyřadila z pracovního procesu, ze středoškolského vzdělávání a dokonce i z Národního parku Bande Amír, který je zastávkou mnoha mezinárodních zájezdů, nebrání turistkám v návštěvě. Všichni ale musí dodržovat zavedená pravidla. Na videích zveřejněných na sociálních sítích ženy v živých pouličních scénách nápadně chybí - což jeden z návštěvníků glosuje slovy, že by si lidé neměli dělat starosti, jsou prostě uvnitř a dělají to, co ženy na celém světě dělají rády: nakupují. Při sledování těchto úhledných videí zpoza hranic Afghánistánu tak zůstává některým hořká pachuť. Heeneyová přiznává, že před návštěvou Tálibánu sváděla 'morální boj' s jeho postojem k ženám. 'Samozřejmě, že mi velmi záleží na jejich právech - přišlo mi to na mysl,' říká.' Ale jako cestovatelka si myslím, že země si zaslouží, aby se do nich jezdilo a aby se jim naslouchalo - máme o tom zkreslené představy. Chci to vidět na vlastní oči. Mohu si udělat vlastní úsudek,' dodala. Příliš pozitivní pohled na Afghánistán, který někteří sdílejí na sociálních sítích, rozhodně může být problematický, uvedla profesorka marketingu a cestovního ruchu na Nottinghamské univerzitě Marina Novelliová. Bojkotování také není cestou vpřed, tvrdí Novelliová, která zasedá v mezinárodní etické komisi pro cestovní ruch. 'Považuji to za problematické - tyto země to ještě více izoluje,' vysvětlila. Otevírá to také otázku, kde je třeba stanovit hranici - podle Novelliové je na globálním severu spousta turistických destinací, jejichž vlády mají pochybné praktiky. Za zvážení však stojí i potenciál přínosu: v Saúdské Arábii podle ní rostoucí turistický průmysl vedl k rozšíření role žen ve společnosti. 'Myslím, že cestovní ruch může být silou míru a mezikulturní výměny,“ řekla Novelliová. Tento potenciál však neusnadňuje situaci ženám, jejím rodinám a přátelům v Afghánistánu. ban jdPamátkově chráněný bývalý hostinec v K. Šenově bude za pár let asi opět funkční
Kamenický Šenov (Českolipsko) 21. července (ČTK) - Památkově chráněný bývalý hostinec u Ryšánků v Kamenickém Šenově na Českolipsku bude za pár let asi opět funkční. S pomocí dotací od státu, kraje i města ho David Wedlich opravuje od roku 2016. 'Předpokládám, že mě čeká ještě rok až dva,' řekl dnes ČTK Wedlich. Podle něj ale nepůjde o klasický hostinec s běžnou otevírací dobou. Bude v retro stylu a bude sloužit jako společensko-kulturní prostor pro různé akce soukromého či veřejného charakteru. 'Tím, že mi pomáhá i město, tak by ho mohlo použít třeba jako reprezentativní pro nějaké zasedání,' dodal Wedllich. Bývalý hostinec se nachází v pravém křídle roubené bývalé venkovské usedlosti, jejíž nejstarší části jsou z roku 1620. Wedlichově rodině patří stavení už tři století. 'První doložený majitel je z roku 1758, a to už byl můj předek,' řekl Wedlich. To, že stavení podle jmen mělo navenek různé majitele, je podle něj dané tím, že se většinou dědilo po ženské linii. 'V minulosti to byl normálně obytný dům s hospodářskou částí a moji předkové obchodovali se sklem,' dodal. Hostinec byl v domě skoro 120 let, zhruba od roku 1830, a provozovaly ho právě manželky obchodníků se sklem. 'Aby se nenudily, tak moje prababičky si zde otevřely výčep, aby si vydělaly nějakou korunu. A v tom pak pokračovala i moje babička. V roce 1948, když skončilo soukromé podnikání, tak musela lokál zavřít,' dodal Wedlich. Využití pro tuto část rozsáhlého stavení podle něj poté rodina neměla, což se na stavu bývalého hostince projevilo. Přes střechu do něj začalo zatékat, místy se propadl strop a na podlaze byla jen hlína. 'Hrozilo, že se to celé zřítí,' uvedl spolumajitel stavení. Stavbu podle něj zachránilo, že je na seznamu památek. 'Vedle domu u potoka stály čtyři velké stromy, které už byly přerostlé. A když jsem je chtěl pokácet, tak jsem musel mít povolení od památkářů. Tak jsem se seznámil s paní Štěpánkou Janatovou a ta mě navedla na tu cestu dotací a toho všeho. A tím to odstartovala. Bez dotací bych to finančně nezvládl,' řekl spolumajitel stavení. Ročně na dotacích získává zhruba 300.000 až 400.000 korun, což pokrývá jen část nákladů na rekonstrukci. Řádově už stála miliony korun. 'Teď už je to můj celoživotní koníček. Třeba dveře si brousím sám a dělám i nějaké další práce. Do těch větších se ale nepouštím, na ty najímám odborné firmy,' dodal dvaapadesátiletý Wedlich. Při mimořádných příležitostech, jako jsou dnešní Dny lidové architektury, bývalý hostinec zpřístupňuje veřejnosti a ukazuje zájemcům, jak jeho obnova postoupila. 'Komplet se vyměnily ty špatné obvodové trámy, udělaly se podlahy, stropy, vyměnily se krovy a rekonstruovaly se komplet okna,' řekl Wedlich. Bývalý hostinec už má také částečně hotové vnitřní omítky, stejně jako v minulosti budou rákosové. knt snmThe Washington Post: Ve Virginii zachránili vzácnou bílou vránu
New York 21. července (ČTK/The Washington Post) - Právnička Catherine Sevcenková se ve volném čase stará o zraněné ptáky ve městě Alexandria v americké Virginii. Mnohé ze sotva opeřených vran, které se dostanou do její péče, vypadly z hnízda, srazilo je auto nebo narazily do okna. Ale během dvanácti let, co se o ně stará, měly všechny vrány jednu věc společnou - lesklé, černé peří, ostré, černé zobáky a tmavé oči, napsal list The Washington Post. Proto tomu Sevcenková sotva dokázala uvěřit, když se k ní minulý měsíc dostala vzácná bílá vrána, které dala jméno Hope - naděje. 'Nikdy předtím jsem bílou vránu neviděla,' řekla právnička, která provozuje záchranné středisko Diva Crows s cílem léčit zraněné ptáky a pouštět je zpátky do volné přírody. Na Sevcenkovou se obrátila Liga pro záchranu zvířat z města Falls Church, kam vzácného bílého opeřence donesl muž, který ho zachránil před útoky hejna dospělých černých vran. Podle něj na bílé mládě nalétaly a to ještě nemělo dost sil v křídlech, aby dokázalo odletět pryč. 'Řekla jsem jim, žese o ni samozřejmě postarám,' řekla Sevcenková. Mladou vránu se rozhodla pojmenovat Hope, protože četla legendy o tom, že bílé vrány jsou dobrým znamením a známkou pozitivní změny. Hope bylo jen několik měsíců a měla mírnou podváhu, ale nevypadala, že by měla nějaká zranění, uvedla Sevcenková s tím, že i když o Hope mluví jako o samičce, zatím neví, jestli to není náhodou sameček. 'Nechali jsme ji otestovat, ale laboratoř vzorek ztratila a já do ní teď nechci píchat další jehlu,' řekla. Veterinář zjistil, že Hope není čistokrevná vrána albínka - takový případ se vyskytuje u jedné z 30.000 až 100.000 vran. Protože její primární letky jsou karamelově zbarvené, nikoli bílé, veterinář uvedl, že jde o amelanistického jedince - to znamená, že Hope nemá melanin, který by vytvářel černou barvu peří. „Je to docela anomálie - veterinář nikdy žádnou takovou neviděl,“ řekla Sevcenková, která pomáhá ptákům v nouzi od roku 2012. Odhaduje, že s pomocí dobrovolníků ve svém záchranném středisku pomohla k uzdravení více než 2000 ptáků, včetně sojek chocholatých, drozdů stěhovavých, datlů, brkoslavů amerických a kardinálů červených. V roce 2023 se Sevcenková ujala 60 centimetrů vysokého krkavce, kterého někdo postřelil vzduchovkou. Pták už nemohl létat a nebylo možné ho tedy vrátit do přírody. Proto mu našla domov v Přírodním středisku Cayuga v Ithace ve státě New York. A podobné plány má i pro Hope. 'Chtěli jsme udělat vše pro to, abychom ji dostali zpět do volné přírody, ale pro ptáka, který vypadá jako ona, existuje příliš mnoho nebezpečí,' řekla Sevcenková. 'Šance, že by ji přijali, je vzhledem k tomu, jak vypadá a jak se chová, dost malá,' dodala s tím, že neví, proč Hope napadaly jiné vrány. Je možné, že ji opustili vlastní rodiče, a proto pak byla zranitelnější. Anebo vypadla z hnízda, případně se mohla zatoulat na území jiných vran. 'Vrány jsou velmi teritoriální, když mají vlastní mláďata, a nerady se dělí o zdroje,' řekla. Dalším rizikovým faktorem by bylo, že je Hope už příliš uvyklá na lidi, cítí se v jejich společnosti dobře, a to by pro ptáka ve volné přírodě nebylo žádoucí. I bez toho by na ni čekalo mnoho nebezpečí. 'Když vránu odmítá přijmout hejno, musí žít sama, což jsou pro ni docela muka,' řekla Sevcenková s tím, že vrány jsou společenští, rodinně orientovaní ptáci, kteří žijí ve skupinách. 'Jsou to neuvěřitelně chytří ptáci a v hejnech nejsou terčem predátorů, jakým by se stala bílá vrána,“ dodala Sevcenková. Navíc se u bílých vran mohou vyvinout problémy se zrakem; to jim znesnadňuje lov a mohou uhynout hlady. 'Jeden z důvodů, proč jsou bílé vrány tak vzácné, je to, že se jen zřídka dožijí věku, kdy se mohou začít rozmnožovat,' řekla Sevcenková. dk jdKopřivnická firma letos vyrobí 75.000 remosek, jejich princip je 60 let stejný
Kopřivnice (Novojičínsko) 21. července (ČTK) - Mění se technika její výroby či povrchové úpravy, ale princip fungování pečicích mís Remoska je už déle než 60 let stejný. Stejnojmenná společnost jich letos v novém závodě v Kopřivnici na Novojičínsku vyrobí okolo 75.000, což je dvaapůlkrát tolik, kolik vyráběl před deseti lety závod ve Frenštátě pod Radhoštěm. Firma rozšiřuje portfolio o pánve či hrnce, připravuje pro remosky nový design a chystá se expandovat do Japonska. ČTK to řekl výkonný ředitel Remosky Petr Vaněček. Remoska je českým vynálezem, její ochranná známka byla zapsána 21. července 1964. Do Kopřivnice se firma z Frenštátu přestěhovala loni a z manufakturního způsobu výroby přešla na digitálně řízené linky. Počet zaměstnanců firmě opět narostl: před deseti lety jich bylo 20, loni zhruba 40 a nyní už se dostává k 50. Většina pracovníků se ale během roku obměnila, po přestěhování výroby jim například nevyhovovalo dojíždění. Ředitel řekl, že počet vyrobených remosek nyní mírně stagnuje, protože klesl jejich prodej ve Velké Británii, jež je jejich významným odbytištěm. "Jak v loňském, tak v letošním roce se daří růst v České republice, na Slovensku, v Polsku a v Německu, ale razantně nám propadla Anglie, kde jsou ještě dozvuky krize a další dopady vyplývající z politické a ekonomické situace na tamním trhu," řekl Vaněček. Letošní výsledky firmy tak podle něj budou podobné loňskému roku, kdy firma utržila přes 120 milionů korun. "Kde jsme rostli, tak je naše nové nádobí, ať už vyráběné pod naší značkou, nebo pod značkami jiných odběratelů. Ale ohromný růst očekáváme od čtvrtého kvartálu letošního roku, kdy už máme nasmlouvané zakázky za nižší desítky milionů. Letošní rok ještě budeme ve ztrátě, ale příští rok bychom se chtěli dostat na černou nulu a od roku 2026 už bychom měli začít generovat zase zisky," řekl Vaněček. Firma letos vyrobí přes 50.000 pánví a hrnců, příští rok by jich mělo být k 200.000 a remosek kolem 80.000. Plán podniku na příští rok je 190 milionů korun tržeb. Remosky i další nádobí se hodně kupují na Vánoce, a tak 60 procent celoročních tržeb firma vytvoří za poslední tři měsíce. "Sezonnost je silná. V průběhu roku prodáváme měsíčně 3000 - 7000 remosek a v listopadu 20.000. Ale my je musíme vyrábět průběžně, pořád kolem 7000 - 8000 remosek měsíčně. Skladové zásoby nám rostou od ledna až do srpna, v září se to začne pouštět do trhu a na konci roku jsou sklady prázdné a zůstává jenom materiál," popsal ředitel. Za dva roky chce firma představit remosky v novém designu od firmy Pininfarina a plánuje jejich prodej v Japonsku. "Máme tam první vzorky a docela velkého potenciálního odběratele, který má eminentní zájem nádobí a především pečicí mísy odebírat," řekl Vaněček. Certifikační proces je ale složitý kvůli rozdílným elektrickým sítím na jednotlivých japonských ostrovech. Šedesáté výročí ochranné známky remosky si firma tento týden připomněla i návštěvou syna jejího vynálezce Oldřicha Homuty v Kopřivnici. Princip pečicí mísy spočívá v tom, že topné těleso je ve víku a kontaktem s hliníkovou mísou se sálavé teplo rovnoměrně šíří dovnitř remosky. Připravit se tak dá cokoli od zeleniny přes maso až například po bábovku. "Princip zůstal do dnešních dnů zachován a je úplně stejný. My na něm zásadním způsobem nic neměníme a jen si hrajeme s efektivitou, se správným využitím materiálů, s používáním nových technologií jeho zpracování. To jenom zdůrazňuje genialitu toho, co před 70 lety inženýři v Čechách vymysleli," řekl ředitel. Výhodou remosek také je, že vydrží desítky let. "Jednoduchost konstrukce a jednoduchost užívání s sebou nese minimum poruch, a tím pádem dlouhou životnost. Navíc je jednoduché i remosku rozebrat a zase složit," řekl ředitel. V případě, že se na remosce něco pokazí, zvládne si tak podle něj opravu se zaslaným náhradním dílem udělat zákazník často sám. "Remoska před 50 lety měla příkon 650 wattů. V současné době ta nejmenší má 400 wattů a ta největší 610 wattů. To znamená, pořád jsme na největší remosce níž, než měla před 60 lety. Tím se snažíme přispívat k nízké energetické náročnosti produktu," řekl Vaněček. Remosky se sériově vyrábějí přibližně od roku 1957. Vynález byl zpočátku nazván počátečními písmeny příjmení "otců konstruktérů" - HUT (Oldřich Homuta, Jindřich Uher a Antonín Tyburec). Později, v roce 1964, dostala pečicí mísa název podle podniku elektrovýroby Remos (Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis). Léta se remosky dělaly v Kostelci nad Černými lesy u Prahy, ale po roce 1990 jejich výroba skončila, až licenci získala firma, která v roce 1994 výrobu obnovila ve Frenštátu. V ryze české společnosti Remoska má od roku 2017 většinový podíl Zdenek Sartoris. Od roku 2023 se remosky vyrábějí v novém závodě v Kopřivnici. vpl gcmVe Francii roste zájem o nahotu, od pandemie přibývá nudistů
Paříž 21. července (ČTK) - Nahota se opět vrací do módy, přinejmenším ve Francii, kde přibývá lidí, kteří se ve jménu svobody zbavují oblečení. Nedávný vzestup naturismu se datuje od pandemických uzávěr, z nichž Francouzi zřejmě vyšli s touhou odhodit společenská omezení ve snaze o to, co mnozí považují za zdravější, svobodnější a ekologičtější životní styl, napsal deník The Times. Před pandemií bylo v zemi asi 2,5 milionu nudistů a 122 klubů, které organizovaly aktivity, jež bylo možné provozovat nahý. Nyní je tam 3,8 milionu praktikujících a 141 klubů, uvedla předsedkyně Francouzské federace naturistů Viviane Tiarová. Dodala, že podobné trendy se objevily v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku a Bulharsku. Rozšiřuje se také oblast působnosti naturistů. Zatímco dříve se nudisté většinou omezovali na své komunity, nyní se podle Tiarové věnují pěší turistice a cyklistice, pořádají večírky, cvičí jógu, chodí do restaurací, divadel a muzeí. Tento měsíc byla v Muzeu evropských a středomořských civilizací v Marseille otevřena výstava Naturistické ráje, která se věnuje historii této praxe. Tato událost je vnímána jako důležitá, přinejmenším mezi nudisty, kteří bojují proti francouzským zákonům, jež jsou přísnější než v Británii nebo Německu. 'Cílem výstavy je ukázat, že naturismus není příběhem sexuality,' řekla Amélie Lavinová, jedna z kurátorek. Dnešní naturisté touží po alternativním životním stylu, který je považován za bližší přírodě a zdravější než ten, který vyznávají oblečení lidé. Jsou také přesvědčeni, že jsou svobodnější. Svoboda však není vždy možná. Francie má sice pověst země s liberálními názory, ale v praxi je právo poměrně konzervativní a nahotu na veřejnosti systematicky považuje za neslušné obnažování s výjimkou povolených míst, jako jsou nudistické pláže. Například Británie je shovívavější. Proti lidem, kteří se obnažují na veřejnosti, zakročuje pouze tehdy, pokud se domnívá, že mají v úmyslu způsobit šok nebo znepokojení. Francouzská federace naturistů usiluje o to, aby Francie přijala podobný postoj. Snaží se také přiblížit nahotu širšímu publiku. Naturistické túry jsou nyní populární a chodci říkají, že je lidé, které potkávají na venkovských cestách, obvykle zdraví bez nepřátelských reakcí. V Avignonu se koncem tohoto roku plánuje divadelní festival pro nahé diváky a nahotě se otevírají i muzea. Muzeum v Marseille pořádá jednou měsíčně v úterý, kdy je pro veřejnost uzavřeno, nahou prohlídku své expozice. První se konala tento týden. Přišlo celkem 120 lidí a místní noviny La Provence věnovaly akci dvě stránky. Tiarová uvedla, že návštěvníci byli přesto požádáni, aby si s sebou vzali sarong pro případ, že by se spustil požární poplach a oni museli vyběhnout na esplanádu. Naopak v sousedním Německu v červnu Německé sdružení kultury svobodného těla (DFK) oznámilo svým členům, že srpnové oslavy výročí jeho vzniku se kvůli nedostatku zájmu nebudou konat. Za posledních 25 let totiž přišlo o zhruba 30.000 členů. ban jrmBBC News: Proč se turisté na dovolené tak často chovají špatně?
Londýn 21. července (ČTK/BBC News) - Příběhů o špatném chování turistů a cestovatelů se v poslední době objevuje čím dál více - od boření a převracení starobylých skalních útvarů v Nevadě až po napodobování lascivního aktu s antickou sochou v Itálii. Ale proč lidé jako kdyby o dovolené zapomínali na dobré vychování? Na tuto otázku se snaží najít odpověď zpravodajský server BBC. V posledních měsících se po celém světě objevují protesty proti nadměrnému turismu a špatnému chování turistů, oba tyto problémy jsou přitom pod čím dál větším drobnohledem. Webové stránky a instagramové účty jako Tourons Of Yellowstone a Welcome to Florence zaznamenávají nové a nové případy pochybného chování cestovatelů a s každým dalším si mnozí kladou otázku: 'Co je to napadlo?' Podle Javiera Labourta, licencovaného klinického psychoterapeuta a vášnivého cestovatele, existuje řada odpovědí. 'Takové chování může ovlivnit mnoho faktorů,' řekl. 'Mohou to být individuální faktory, mohou to být kontextové faktory a mohou to být skupinové faktory, pokud dotyčný cestuje se skupinou. Takže si myslím, že první otázka, kterou si musíme položit, je: Choval by se ten člověk stejně i doma?' Škála špatného chování turistů může sahat od bezohlednosti, jako je zablokování chodníku kvůli dokonalému snímku na instagram, přes urážlivé chování, jako je nahé pózování na veřejnosti, až po nebezpečné věci - například přibližování se k divokým zvířatům. Podle doktorky Alany Dilletteové, docentky managementu pohostinství a cestovního ruchu na Státní univerzitě v San Diegu, mohou některé typy nevhodného chování turistů, jako například snaha pomoci zvířeti připojit se ke stádu v Yellowstonském národním parku, pramenit z obecné neznalosti společenských norem a toho, co je v různých destinacích přijatelné. 'Myslím, že hodně z toho je nedostatek znalostí a (pochopení) jejich vlivu na místo, které navštívili,' vysvětlila Dilletteová. 'Myslím si, že spousta lidí cestuje s představou, jaký to pro ně bude zážitek, ale nepřemýšlejí o tom, jak (jejich činy) dané místo ovlivňují, protože o něm prostě nemají dostatečné znalosti,' dodala. Další klasickou formou špatného chování turistů je to, co behavioristka, doktorka Kirsty Sedgmanová, která učí na Bristolské univerzitě, označuje za 'hlavní energii povahy jedince'. Někteří lidé mohou být mimo svůj domov hrubí a nároční, protože předpokládají, že místní obyvatelé, pracovníci ve službách a další lidé jsou tu jen proto, aby jim sloužili. Toto chování se zvláště rozšířilo v letadlech, kde se pravidelně objevují zprávy o výbuších vzteku, kdy se cestující chovají agresivně, nedbají na základní zdvořilost a odmítají se podřídit pokynům posádky. 'Nejde jen o to, že se lidé chovají čím dál hůř,' říká Sedgmanová. 'Ale také o to, že když je na jejich špatné chování někdo upozorní, je pak mnohem pravděpodobnější, že se rozzlobí. Ten pocit 'neříkej mi, co mám dělat' je opravdu silný,' dodává. Labourt se však domnívá, že ve hře mohou být hlubší psychologické problémy. 'Při cestování se musíme spojit s místem, kam jsme se vydali, s novou kulturou. Toto spojení od nás vyžaduje, abychom byli v jiné citové poloze, a ne každý je na to připraven,' řekl. Ačkoli se hodně píše o dopadech nadměrného cestovního ruchu na životní prostředí, dopady špatného chování turistů - zejména vandalismu - jsou něčím, co se často přehlíží. 'Majitelé a správci historického majetku se často už tak potýkají s problémy, jak se o tyto zdroje starat. Takže když budovu poničí vandalové, přibývá jim další finanční zátěž,' poznamenal výkonný ředitel Fondu afro-amerického kulturního dědictví Brent Leggs. A co hůř, občas napáchané škody nejdou odčinit. Například v roce 2021 vyryl jeden z návštěvníků v texaském národním parku Big Bend své jméno přes 4000 let staré petroglyfy, čímž trvale zničil místo posvátné pro místní domorodé komunity. Chování turistů se dotklo také neocenitelných uměleckých a kulturních děl. Dilletteová se domnívá, že k tomuto problému přispívá i způsob, jakým je cestovní ruch často propagován: 'Myslím, že existuje prvek anonymity, který lidé při cestování pociťují a který v nich probouzí nutkání chovat se tak, jak by se jinak nechovali. Částečně to podle mě souvisí se způsobem, jakým korporace a vlády lidem nabízejí cestovní ruch,' vysvětlila. 'Proto nejsem velkým příznivcem masové turistiky... Jejím cílem je dostat lidi na místo, kde se mohou opít, přejíst, nadměrně konzumovat. Je to jako nachystat jim ideální podmínky pro selhání,' dodala. Vlády po celém světě se snaží omezit špatné chování tím, že zavádějí přísnější zákony, vytvářejí oficiální pokyny, jak by se turisté měli chovat a za jejich porušení ukládají vysoké pokuty. Od amsterodamské kampaně Stay-Away (Držte se dál) zaměřené na opilé britské návštěvníky až po nové restrikce a pokuty v Itálii, jejichž cílem je omezit cestovní ruch a odradit od špatného chování, přicházejí destinace s novými návrhy, jak situaci řešit. Labourt se však domnívá, že změnu musejí provést sami cestovatelé. Ačkoli je pro více lidí cestování snazší, ne všichni jsou na dopady pobytu mimo svou komfortní zónu emocionálně připraveni, což by mohlo vysvětlovat nárůst asociálního chování. Dilletteová i Labourt se shodují, že náprava tohoto druhu chování v první řadě spočívá ve změně myšlení - v tom, aby si lidé uvědomili, že cestování není samozřejmostí, ale výsadou. Návštěva určitého místa znamená, že jste hostem v cizím domě a měli byste s lidmi z různých prostředí komunikovat ohleduplně a s respektem. 'Cestovní ruch je opravdu zajímavý, protože má moc doslova změnit životy lidí,' uvedla Dilletteová. 'Má moc vymanit lidi z chudoby, má moc spojovat lidi napříč kulturami, náboženstvími a jazyky, což bychom neměli, kdybychom nemohli cestovat. Ale jde o to, jak to děláte. Nechci, aby to vyznělo tak, že bychom neměli nikam jezdit. Ale dělejme to s větším rozmyslem,' dodala. dk sprJaponsko čelící demografické krizi zjišťuje, proč mladí lidé neuzavírají sňatky
Tokio 20. července (ČTK) - Japonská vláda zahájila konzultace s mladými lidmi, aby zjistila, proč nechtějí uzavírat manželství. Japonsko se totiž stále potýká s demografickou krizí, která by měla v příštích desetiletích vyústit v prudký pokles počtu obyvatel. Podle dřívějších průzkumu mají mladí Japonci málo příležitostí seznámit se s potenciálními partnery a obávají se vysokých životních nákladů, napsal list The Guardian. Agentura pro děti a rodinu, která zahájila činnost v dubnu 2023, uspořádala v pátek první setkání pracovní skupiny, která má podpořit mladé lidi v jejich snaze najít si partnera prostřednictvím seznamek, dohazování a dalších prostředků. Mezi účastníky byli mladí Japonci, kteří o manželství v budoucnu uvažují, a odborníci. Vláda si uvědomila, že představy o manželství mezi mladými lidmi se liší od toho, co bylo kdysi považováno za standard, uvedl jeden z představitelů agentury. Vláda zjišťovala názory odborníků a nyní chce znát i názory svobodných lidí. Agentura citovala výsledky průzkumu mezi svobodnými lidmi ve věku 25 až 34 let, z nichž vyplývá, že 43,3 procenta mužů a 48,1 procenta žen uvedlo, že v roce 2021 neměli možnost seznámit se s potenciálními partnery. Mnozí z nich řekli, že neudělali nic pro zvýšení svých šancí, například se nezúčastnili seznamovacích akcí nebo nepožádali přátele o seznámení. Vzhledem k tomu, že se v Japonsku rodí poměrně málo dětí nesezdaným lidem, je úbytek sňatků uváděn jako významný důvod nízké porodnosti a ubývající a stárnoucí populace. V roce 2023 počet sňatků v zemi se 125 miliony obyvatel poprvé od 30. let 20. století klesl pod 500.000. Počet narozených dětí mezitím klesl o 5,1 procenta na 758.631, což je nové rekordní minimum, a téměř dosáhl hodnoty 755.000, kterou Národní institut pro výzkum obyvatelstva sociálního zabezpečení předpovídal pro rok 2035. Průzkumy ukázaly, že mnoho mladých Japonců se zdráhá uzavřít manželství nebo založit rodinu kvůli obavám z vysokých životních nákladů ve velkých městech, nedostatku dobrých pracovních míst a pracovní kultuře, která ztěžuje oběma partnerům mít práci nebo ženám vrátit se po narození dětí do zaměstnání na plný úvazek. Místní samosprávy na to reagují různými opatřeními, od denní péče o děti až po dohazovací služby. V červnu tokijská metropolitní vláda oznámila, že již letos v létě spustí seznamovací aplikaci. Ekonom Takaši Kadokura na zpravodajském blogu Yahoo Japan uvedl, že snahy místních samospráv o podporu sňatků nefungují a sňatků nepřibývá, protože roste počet lidí pracujících mimo pracovní poměr, pro které je finančně obtížné založit rodinu. ban jrmAFP: Ve stárnoucí Číně předělávají školky na volnočasová zařízení pro seniory
Tchaj-jüan (Čína) 20. července (ČTK/AFP) - Stovky milionů Číňanů v nadcházejících desetiletích překročí hranici třetího věku. V zemi s chronicky nízkou porodností tak zavírají tisíce mateřských školek, protože o jejich služby není zájem. Jiné se přizpůsobují nové situaci a proměňují se na volnočasová zařízení pro seniory, píše agentura AFP. Lidé v pokročilém věku se pohupují v rytmu starých melodií v bývalé mateřské školce v severní Číně, která byla přestavěna na volnočasové centrum pro důchodce. V tomto zařízení v provincii Šan-si dětský smích nahradila moudrost nových klientů ve zralém věku. 'Problém se stal obzvláště zřejmým s neustálým poklesem počtu zapsaných dětí. Když se moje školka vyprázdnila, přemýšlela jsem, jak ji co nejlépe využít,' řekla agentuře AFP 56letá ředitelka zařízení Li Siou-ling. Školku v regionální metropoli Tchaj-jüan založila v roce 2005 a chodilo do ní až 280 dětí, loni ji však zavřela. Pak ale zařízení prošlo proměnou a v prosinci se znovu otevřelo, tentokrát jako volnočasové centrum pro důchodce. Dochází do něj asi stovka seniorů, kteří se věnují hudbě, tanci a dalším aktivitám. 'Přicházejí, aby si splnili některé své sny z mládí,' říká paní Li. ZNOVU MLADÍ Lektorka modelingu jde v čele průvodu žen s dokonalými účesy, v tradičních šatech a s růžovými papírovými deštníky. V jiné třídě sedí žáci v půlkruhu a za doprovodu socialistických písní hrají na africké bubny. Třiašedesátiletá Che Jing si v centru našla nové přátele a říká, že jí místní aktivity pomohly překonat nedostatek sebevědomí po odchodu do důchodu. 'Měla jsem dojem, že můj kulturní život je velmi ochuzený, že nemá velký smysl dál žít. Lidé tady ale jen nečekají, až zestárnou,' říká Che. Podle vládních údajů bylo v loňském roce v Číně uzavřeno téměř 15.000 mateřských škol, počet zapsaných žáků klesl ve srovnání s rokem 2022 o 5,3 milionu. V průmyslové provincii Šan-si, kde počet obyvatel klesá, loni zemřelo o 78.000 lidí více než se jich tam narodilo. Z kulturního centra ale ještě zcela nezmizely všechny známky jeho předchozího účelu. V některých místnostech stojí malé palandy a podél pestrobarevných stěn jsou vyrovnané maličké lavice. Zůstal tu ale nejen nábytek, ale také učitelé, mezi nimi i Jen Si, dříve učitelka, dnes lektorka. 'Malé děti věří všemu, co se jim řekne, ale starší lidé vědí, co chtějí. Musím více přemýšlet o tom, jak s nimi komunikovat,' říká učitelka Jen. Podle místních médií přešlo několik dalších škol po celé Číně z předškolního vzdělávání na vzdělávání starších lidí. Šestapadesátiletá návštěvnice centra Sun Lin-č' je přesvědčená, že vysoké školy pro starší lidi jsou potřeba. 'Mám dojem, že jsem zase mladá,' říká. EKONOMIKA ZALOŽENÁ NA SENIORECH V loňském roce se v Číně výrazně zvýšil počet seniorů, podle oficiálních statistik přibylo téměř 17 milionů lidí ve věku 60 let a více. Podle výzkumné skupiny Economist Intelligence Unit tvoří tato věková skupina v Číně již více než 20 procent populace a do roku 2035 se její podíl zvýší téměř na třetinu. Peking plánuje do roku 2025 vytvořit národní systém péče o seniory, v zemi však chybí domovy důchodců a mezi jednotlivými regiony jsou velké rozdíly. Na červenec je naplánované i velké ekonomické setkání, které se bude zabývat právě seniory. Vláda odhaduje, že výrobky a služby pro seniory - od specializované turistiky až po moderní lékařskou péči - by mohly mít do roku 2035 hodnotu 30.000 miliard jüanů (96 bilionů korun). Vládě se však nedaří oživit klesající porodnost, která je jedním z hlavních faktorů nevyrovnané demografické situace v Číně. Ředitelka školky Li Siou-ling nostalgicky vzpomíná na doby, kdy se její škola hemžila neposlušnými dětmi. 'Měla jsem to tu opravdu ráda,' říká s tím, že i kvůli těmto vzpomínkám zatím nevyhodila dětský nábytek. lsa ankHistorička: Kavalírské výpravy mohou dnes inspirovat k pomalejšímu cestování
Brno 20. července (zpravodaj ČTK Jan Tomandl) - Cesty šlechticů z českých zemí po Evropě v barokním období mohou inspirovat současné uspěchané turisty. Mladíci z dobrých rodin tehdy poznávali cizí kraje pomalu a důkladně. "Dělali to způsobem, který má lidské měřítko v prostoru i čase," řekla ČTK v rozhovoru historička a archivářka Eva Chodějovská z Moravské zemské knihovny, která se specializuje na historickou kartografii, dějiny měst a cestování. Díky grantovému projektu se bude Chodějovská s kolegy po tři roky zabývat právě kavalírskými cestami v letech 1600 až 1750. Vznikne například web s mapovou aplikací, která zájemcům umožní vydat se po stopách barokní šlechty. V plánu je také kniha věnovaná hlavně cestám mladého Humprechta Jana Černína z Chudenic, pozdějšího sběratele umění a stavebníka Černínského paláce na Hradčanech v Praze i dalších staveb. Pokud chtěli mladíci ze šlechtických rodin upevnit své společenské postavení, získat některý z úřadů u císařského dvora nebo vyšší funkce v zemi, museli poznat svět, naučit se jazyky, získat kontakty. Kavalírské cesty, které kvůli tomu podnikali, často trvaly několik let, s dlouhými zastávkami v tehdejších centrech evropské kultury a vzdělanosti. Tradičním cílem výprav byla Itálie až po Neapol, zejména pak Řím, poutní místo Loreto, Benátky, Florencie a univerzitní města jako Padova nebo Siena, kde dokonce existoval „společenský klub" mladíků ze střední Evropy, popsala Chodějovská. Někteří cestovatelé mířili do Paříže, na katolickou univerzitu v Lovani v dnešní Belgii nebo do Bruselu za vyhlášenými uměleckými sbírkami, spíše výjimečně pak i do Londýna. Odvážnější a bohatší cestovatelé se dostali až do Španělska a Portugalska. "Tam však už byla infrastruktura na nesrovnatelně horší úrovni. Vydat se na takovou cestu bylo nebezpečné, což si všichni uvědomovali," uvedla Chodějovská. Historikům se zachovala řada různorodých pramenů o cestách, například deníky, cestovní zprávy, korespondence, účty nebo poštovní manuály. Zajímavým pramenem jsou také památníky, které obsahují záznamy o setkávání s dalšími cestovateli či jinými osobnostmi, a lze tak rekonstruovat nejen trasu, ale také sociální síť, která na kavalírské výpravě vznikla. Právě jeden unikátní památník byl hlavním inspiračním zdrojem projektu. Chodějovská jej studovala díky stipendiu Fulbrightovy nadace v Morganově knihovně v New Yorku, je bohatě ilustrovaný a dokumentuje cestu Humprechta Jana Černína z Chudenic. Žil v letech 1628 až 1682 a výpravu podnikl koncem třicetileté války. Přes Německo se dostal do Itálie, delší dobu pobýval v Římě a Sieně, poté déle než rok žil v Paříži, nakonec strávil zimu v Bruselu. Později své zahraniční zkušenosti zúročil jako diplomat, například císařský vyslanec v Benátkách. Na projekt Vizualizace a interpretace sítí v raně novověké Evropě poskytla Grantová agentura ČR 4,5 milionu korun pro roky 2024 až 2026. Částka zahrnuje i prostředky na vydání knihy. Desetičlenný tým složený ze seniorních badatelů i mladých doktorandů postupně naplní webové rozhraní informacemi o pozoruhodných cestách, cestovatelích a dobových pramenech. Ve hře je také možnost přenést itineráře některých cest do moderních mapových nástrojů nebo navigací. Chodějovská věří, že výsledky budou zajímavé nejen pro odborníky a že barokní cestovatelé inspirují i současné studenty poznávající Evropu nebo turisty, kteří díky nynějším dopravním možnostem těkají z místa na místo, aniž by jednotlivé destinace mohli důkladně poznat. „Tehdy lidé museli daleko víc spoléhat na své síly, byli daleko víc spojení s místem, ve kterém se v tu chvíli nacházeli, daleko víc vnímali cestu jako velký zážitek, a to nejen místa, která navštívili, ale proces cesty jako takový," řekla Chodějovská. tmd gcmDeutsche Welle: Jak vznikají písečné bouře a proč jsou čím dál častější?
Berlín 20. července (ČTK/Deutsche Welle) - Zastavují dopravu, šíří nemoci a mohou být životu nebezpečné. Jak ale písečné bouře vznikají a proč jsou stále častější? Na tuto otázku se pokusil najít odpovědi zpravodajský server Deutsche Welle. Písečné bouře vytvářejí na obloze hustá mračna prachu a částic, která se valí jako vlna cunami a pohřbí vše pod sebou. I malé setkání s písečnou bouří je nepříjemné, způsobuje svědění očí a kůže a ztěžuje dýchání. Vdechnutí příliš velkého množství písku a prachových částic může být dokonce životu nebezpečné. Odkud se tedy berou? Když silný vítr vane nad holou nebo řídce porostlou půdou, víří suchou zeminu, písek a prach a zvedá je do vzduchu. Často tak vznikají obrovské prachové bouře. Některé rozmetané částice padají zpět na zem, ale ty menší často vystoupají do velkých výšek a vzdušné proudy je nesou dál - někdy i tisíce kilometrů. Podle údajů OSN se každoročně do atmosféry zvednou přibližně dvě miliardy tun písku a prachu, a to až do výšky přibližně 12 kilometrů. Zhruba čtvrtina z tohoto množství končí v oceánech. Polovina veškerého písku ve vzduchu pochází ze Sahary, zbytek z jiných pouští a suchých oblastí. Takzvaný 'prašný pás' naší planety se táhne od Sahary přes Blízký východ až po pouště střední a severovýchodní Asie. Pokud je písek zavátý ze Sahary, jeho barva prozrazuje oblast původu. Na západě Sahary je písek obvykle červený nebo hnědý, zatímco na východě a jihu bývá nažloutlý nebo bílý. Jsou písečné bouře důležité pro naše ekosystémy? Pouštní písek se skládá z organických a anorganických látek, včetně mnoha živin a minerálů. Saharský prach, který může zaletět až do jihoamerických deštných pralesů a Karibiku, je důležitým minerálním hnojivem. Rozprášený písek se usazuje na zemi a pomáhá v těchto oblastech kompenzovat půdu chudou na živiny. Pouštní prach je také nesmírně důležitým hnojivem oceánů, kde tvoří základ potravních řetězců. Například koráli v místech, jako je Velký bariérový útes, využívají prach a částečky písku ke stavbě své kostry. Ovšem příliš mnoho písku a prachu může být škodlivé. Vědci se domnívají, že může způsobovat větší růst řas v oceánech. Při nadměrném výskytu může voda přijít o kyslík, což zahubí mořské živočichy. Mikroorganismy obsažené v pouštním prachu mohou být také příčinou různých onemocnění korálů. Proč je stále více písečných bouří? Ačkoli se prachové a písečné bouře vyskytovaly vždy, jejich četnost se v některých oblastech světa ve 20. století zdvojnásobila. Podle OSN lze nejméně čtvrtinu celosvětových emisí prachu přičíst lidské činnosti, zejména v důsledku nesprávného využívání půdy a vody. Světová meteorologická organizace (WMO) uvádí, že přibližně polovina prachu v atmosféře pochází z půdy poškozené odlesňováním, zemědělským nebo průmyslovým obděláváním, suchem a přívalovými dešti. Vítr může takovou narušenou půdu snadno rozfoukat. Jaký to má dopad na naše zdraví a klima? Prach a písečné bouře jsou sice důležité pro životní prostředí, ale nárůst jejich síly a četnosti má negativní dopady. Písečné bouře mohou způsobovat onemocnění srdce a dýchacích cest, podráždění očí a kůže a šířit infekce, jako je meningitida. Pouštní prach totiž může obsahovat různé mikroorganismy, jako jsou plísně, bakterie a viry. Písečné bouře pravidelně narušují leteckou dopravu a odnášejí z polí úrodnou půdu. Mohou také ovlivňovat počasí, protože kolem pevných prachových částic se shromažďuje voda, která způsobuje vznik dalších mraků. Snižují však také množství srážek, protože přítomnost pevného prachu znamená, že tvorba velkých kapek vody trvá déle. Vytvoření většího množství mraků může také snížit sluneční záření a vyšší koncentrace prachových částic v atmosféře může ovlivnit rozložení cyklónů po celém světě. Co můžeme udělat pro boj s písečnými bouřemi? Podle Úmluvy OSN o boji proti rozšiřování pouští (UNCCD) jsou písečné bouře na mnoha místech stále podceňovány jako riziko katastrof. Abychom zastavili nárůst jejich četnosti, musíme se podle UNCCD začít lépe starat o půdu, chránit ji před vysycháním a zvyšovat její úrodnost. Dalším důležitým krokem je zalesňování a udržitelnější využívání podzemních vod. V oblastech, kde se chovají hospodářská zvířata, pomůže také zajistit pravidelný přesun zvířat mezi jednotlivými pozemky, aby na spásaných plochách mohly znovu vyrůst rostliny. dk zdpReplika římské veslice kotví na Nových Mlýnech, měři 18 metrů
Pasohlávky (Brněnsko) 19. července (ČTK) - Osmnáct metrů dlouhá a pět tun vážící replika římské veslice, kterou podle archeologických nálezů vyrobili odborníci z německé Erlangensko-Norimberské univerzity, dnes zakotvila ve Velké laguně Kempu Merkur v Pasohlávkách na Brněnsku u nádrže Nové Mlýny. Je součástí letního programu Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, které zde provozuje Archeologický ústav AV ČR, Brno. Dnes na ní vyplula i římská posádka, která bude k vidění o některých sobotách a nedělích v červenci a srpnu, uvedl ústav v tiskové zprávě. 'Je to taková loď, které římské vojsko užívalo zejména na Dunaji a Rýně, o čemž svědčí objevy jejich trosek z území Německa. Je však velmi pravděpodobné, že podobné typy plavidel Římané využívali též pro transport zásob i lidí na Moravě a Dyji v době markomanských válek,“ uvedl ředitel ústavu Balázs Komoróczy. Replika vznikala stejnými postupy, které kdysi používali římští řemeslníci, vejde se na ni 20 veslařů. Německá univerzita loď Danuvina Alacris zapůjčuje na různá místa. V červnu například kotvila na Dunaji ve městě Tulln, poté poputuje do Bratislavy. V Návštěvnickém centru Mušov si mohou lidé ode dneška prohlédnout i soubor nálezů nových římských mečů z regionu Dalešické přehrady, které zapůjčila Muzea Vysočiny Jihlava a Třebíč. 'Uvidí též nenápadný, ale o to významnější fragment římské vojenské dýky, první nález tohoto druhu z území Moravy vůbec. Dýku a některé meče ovšem uvidí též v podobě atraktivních replik, které vytvořil konzervátor a umělecký kovář Patrick Bárta,' doplnil Komoróczy. Exponáty budou vystaveny do konce roku 2026, poté se vrátí do muzeí. Loď, kterou si kromě návštěvníků Brány do Římské říše mohou prohlédnout i hosté Kempu Merkur, zůstane na jihu Moravy do 5. září. ska hjMoskevský soud zakázal prodej toaletního papíru s potiskem rublů
Moskva 19. července (ČTK) - Moskevský soud zakázal prodej toaletního papíru, který je potištěn tisícirublovými bankovkami. Informoval o tom nezávislý zpravodajský server Vjorstka, který se odvolává na rozhodnutí soudu. Toaletní papír, který prodávaly čtyři on-line obchody jako suvenýr, podle žaloby 'uráží náboženské cítění', protože na tisícirublové bankovce je zobrazen památník Jaroslava I. Moudrého, velikého knížete kyjevského, který vládl v letech 1016-1018 a 1019-1054. Jeho vláda byla obdobím vrcholného politického i kulturního rozkvětu Kyjevské Rusi. Jaroslav byl prohlášen za svatého a v roce 2016 kanonizován ruskou ortodoxní církví. Moskevský soud dal žalobě za pravdu a zakázal webové stránky čtyř on-line obchodů, které papír prodávaly. 'Ve svobodné demokratické společnosti nemůže být šíření nezákonných informací, které mohou urazit náboženské cítění věřících, chráněno svobodou myšlení, projevu, názoru a informací,' uvedla soudkyně Jelena Lukinová ve zdůvodnění rozsudku. dk sprZámecký park v Buchlovicích po roce znovu prostoupí aroma česneku
Buchlovice (Uherskohradišťsko) 18. července (ČTK) - Zámecký park v Buchlovicích na Uherskohradišťsku a jeho okolí po roce znovu prostoupí aroma česneku. V sobotu 27. července se tam pojednadvacáté uskuteční slavnosti věnované této zelenině. Jejich cílem je podpora domácích pěstitelů. Akce se znovu ponese v duchu neobvyklých soutěží a česnekových specialit. Slavnostní zahájení na horních zámeckých schodech doprovázené přípitkem česnekovým kefírem je naplánované na 10:00, sdělila dnes ČTK za pořadatele Veronika Friedlová. Slavnosti se dlouhodobě těší velké oblibě. Do Buchlovic každoročně jezdí tisíce lidí, kteří kromě zábavy nakupují ve velkém čerstvou úrodu českého česneku. Těšit se mohou i na ochutnávku česnekových specialit. K dostání bude například česneková zmrzlina. Pořadatelé opět chystají také soutěž v plivání česneku, klání takzvaných čichačů a soutěž o nejkrásnější česnekový cop. Slečny a dámy se mohou ucházet o titul Česneková miss. Doprovodný program je naplánovaný na několika stanovištích. 'Hlavní pódium bude patřit zejména folkloru, hudebním a tanečním vystoupením. Vystoupí například dechová hudba Stříbrňanka, taneční soubor Hradišťan, Kalina a Kalinka z Babic, cimbálová muzika Burčáci a další. Folklorní vstupy oživí i jiné žánry, jako třeba country skupina Kanonýři nebo duo La Damiana, které do programu vnese balkánskou horkokrevnost,' uvedli organizátoři. Vášniví pěstitelé česneku se budou moci zúčastnit diskuze se šlechtitelem Janem Kozákem. Pro děti chystají pořadatelé loutkové divadlo, výtvarnou dílnu a hrací koutek. Vstupné na slavnosti činí 200 korun, držitelé průkazu ZTP zaplatí polovinu, děti do 15 let mají vstup zdarma. V ceně je zahrnut vstup do zámecké zahrady v hodnotě 100 korun a na všechny části doprovodného programu. 'Pro návštěvníky přijíždějící od Uherského Hradiště je parkování zajištěno v průmyslové zóně nad Buchlovicemi, pro návštěvníky přijíždějící od Brna pak v přilehlé rekreační oblasti Smraďavka,' uvedl organizátor slavností Jakub Jordán. Oficiální program potrvá do 17:00. Podrobnosti jsou zveřejněny na webových stránkách akce. chv hjMnichov má první nealkoholickou pivní zahrádku, slibuje kulturu bez kocoviny
Berlín 18. července (zpravodaj ČTK) - Mnichov, německé hlavní město piva, má ode dneška první nealkoholickou pivní zahrádku s příznačným názvem Die Null (Nula). V bavorské metropoli, která se díky Oktoberfestu na přelomu září a října každoročně stává pivním středobodem světa, je to první takové zařízení. Město do zahrádky vkládá velké naděje, což dosvědčuje to, že ji dnes odpoledne otevřel mnichovský primátor Dieter Reiter. Nealkoholická pivní zahrádka se nachází na náměstí Karla Stützela jen pár kroků od hlavního nádraží. Toto místo v Mnichově nepatří k nejpříjemnějším, což je důsledkem stavenišť, prázdných obchodních domů, kriminality a kupčení s drogami. Jen o několik ulic dál kvete prostituce. Město se proto snaží náměstí s přilehlým parkem zvelebit a vytlačit z něj drogové dealery, kteří si místo oblíbili. Za pivní zahrádkou, která bude otevřená každý večer od středy do soboty až do poloviny září, stojí místní restauratéři, hoteliéři, organizátoři kulturních akcí, nadace a další mnichovští podnikatelé. 'Nová pivní zahrádka Die Null, která nabízí výhradně nealkoholické nápoje, by měla přispět ke zlepšení okolí hlavního nádraží se Starou botanickou zahradou,' uvedli iniciátoři projektu. Na návštěvníky zahrádky nečekají pouze nealkoholická piva, ale také sladové nápoje, koktejly, džusy a různé limonády. Vše samozřejmě bez alkoholu. Organizátoři k tomu slibují kulturní programy s vystoupením skupin, pěveckých sborů či sólových umělců. Součástí večerů budou i taneční zábavy. 'Okolí nádraží se tak opět zatraktivní, aby se zde lidé cítili bezpečně a rádi ho navštěvovali,' řekl primátor Reiter o plánech provozovatelů. Organizátoři rovněž ujistili, že na místě budou platit všechny zásady a pravidla, na které jsou návštěvníci bavorských pivních zahrádek zvyklí. To hlavní je především to, že lidé si s sebou mohou přinést vlastní jídlo, které si snědí k objednanému pivu. Tato tradice vzešla za bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, který v roce 1812 povolil mnichovským pivovarníkům čepovat pivo přímo z ležáckých sklepů, prodávat jídlo jim ale zůstalo zapovězeno. Tak Bavoři získali výsadu, které se dodnes i přes nesouhlas provozovatelů některých pivních zahrádek odmítají vzdát. Aleš Zápotocký sprOdborníci pomocí CT přístroje nahlédli do vnitřku 3000 let staré bronzové nádoby
Přerov 17. července (ČTK) - Bronzové šperky a různé další předměty ukrývá více než 3000 let stará keramické nádoba, do jejíchž uzavřených útrob odborníci nahlédli pomocí CT přístroje v Nemocnici AGEL Přerov. Schránku z pozdní doby bronzové objevil v roce 2020 Tomáš Melich ve Staré Vsi na Přerovsku a o jejím obsahu se dosud odborníci mohli jen dohadovat. Nádoba i CT snímky její vnitřní části jsou k vidění na výstavě Detektory v archeologii na Přerovsku, kterou uspořádalo Muzeum Komenského v Přerově. Po skončení výstavy odborníci bronzový obsah z uzavřené nádoby opatrně vyjmou a pustí se do jeho zkoumání. ČTK to dnes sdělil archeolog Zdeněk Schenk. 'Nám se podařilo na CT snímcích, které můžou návštěvníci vidět, zjistit, že uvnitř keramické nádoby staré přes 3000 let je ukryto velké množství bronzových předmětů, mezi nimiž zaujme na první pohled bohatě zdobená kruhová faléra, dále naprosto unikátní bronzové žebrované objímky s trny nábojů kol vozu, náramky, plechové šálky a také další kruhový ženský šperk - spirálovitě vinutý nápažník,' uvedl Schenk. Prozkoumání archeologického nálezu na CT přístroji odborníkům z Nemocnice AGEL Šternberk zabralo asi půl hodiny. 'S muzeem spolupracujeme dlouhodobě, ale toto je poprvé, kdy vyšetřujeme podobný artefakt. Prostřednictvím CT jsme viděli hrubé obrysy předmětů, které jsou uvnitř. Trošku nás jen limitovalo, že se jednalo o kovové předměty, které na rentgenu svítí bíle a nebylo možné úplně přesně zhodnotit jejich povrch nebo strukturu,' řekl náměstek pro léčebně preventivní péči z Nemocnice AGEL Přerov Petr Skácel. Výstava Detektory v archeologii je v přerovském Muzeu Komenského k vidění do 20. října. Představuje ukázky unikátních kovových předmětů zachráněných zásluhou dlouholeté činnosti archeologů a jejich spolupracovníků z řad uživatelů detektorů kovů, kteří pátrají po předmětem ukrytých v zemi. beh hjAP: Turecké seriály slaví úspěchy po celém světě a do země lákají turisty
Istanbul 16. července (ČTK/AP) - Turisté v Turecku se pod žhnoucím sluncem procházejí kulisami, které mají evokovat osmanské a byzantské hrady, pořizují si selfie s herci v tradičních osmanských kostýmech a sledují kaskadérská vystoupení na koních. Je mezi nimi i dvaadvacetiletá Riia Toivanenová, oddaná fanynka tureckých televizních seriálů z Finska. Do Istanbulu přijela v doprovodu matky, aby se ponořila do světa svých oblíbených seriálů, napsala agentura AP. Na druhém konci světa, v 12.800 kilometrů vzdáleném městě Villa Carlos Paz v Argentině, sleduje 66letá učitelka v důchodu Raquel Grecová epizodu turecké romantické komedie. V bytě ji obklopují suvenýry, které si přivezla z cesty do Istanbulu, kam si jela na vlastní oči prohlédnout památky, které znala z tureckých seriálů. 'Připadalo mi, že se mi to zdá. Nemohla jsem uvěřit, že prožívám to, co jsem každý den vídala v seriálu,' řekla o své dubnové návštěvě Grecová. Celosvětová popularita tureckých televizních seriálů - turecky dizi - vynesla zemi do pozice předního vývozce televizních pořadů na světě. To výrazně vylepšilo mezinárodní image země a přilákalo k tureckým historickým a kulturním památkám, které jsou v seriálech k vidění, miliony diváků a turistů z celého světa. Úspěch televizních pořadů navíc podpořil další rozvoj seriálového průmyslu, který má hodnotu miliard dolarů. V letech 2020 až 2023 celosvětová poptávka po tureckých seriálech stoupla o 184 procent, což Turecko staví na pozici jednoho z největších vývozců televizních pořadů na světě, uvedla výzkumná společnost Parrot Analytics. 'Každý večer oslovujeme více než 400 milionů diváků po celém světě,' řekl Izzet Pinto, generální ředitel společnosti Global Agency, která vyváží turecké seriály. První turecký seriál prodaný do zahraničí byl v roce 2001 Deli Yürek, který se prodal do Kazachstánu. Světového renomé si ale získala až romantická série Gümüs z roku 2005. Seriál o ženě z venkova, která se přizpůsobuje městskému životu, se stal nesmírně populárním na Blízkém východě. Romantické drama Tisíc a jedna noc z roku 2006, volně založené na sbírce blízkovýchodních pohádek a zasazené do současného Istanbulu, zaujalo diváky na Balkáně. Velkolepé století o osmanském sultánovi Sulejmanovi Nádherném ze 16. století zase vévodilo mezi historickými fikcemi. Turecko, které dříve dováželo telenovely do Latinské Ameriky, teď do tohoto regionu vyváží své seriály. Venezuelský prezident Nicolás Maduro dokonce v roce 2008 navštívil natáčení historického seriálu Diriliş: Ertugrul (Vzkříšení: Ertugrul), aby zdůraznil význam turecké tvorby ve své zemi. Haley Uganadiová, zakladatelka platformy pro fanoušky tureckých televizních seriálů Dizilah, říká, že popularita těchto dramat pramení z témat, která se zaměřují na rodinu, přátelství a lásku, obvykle na pozadí luxusního životního stylu v Istanbulu nebo bohaté turecké historie. 'Nabízejí něco pro každého, bez ohledu na to, odkud pocházíte. Při sledování tureckých seriálů vidím odraz své mámy, sebe a svých sourozenců,' říká Uganadiová. Její platforma má 1,5 milionu návštěv za měsíc, fanoušci pocházejí ze Spojených států, Kanady, Řecka, Indie nebo Pákistánu. Pinto zase poukazuje na rodinný charakter tureckých dramat. 'Není tam žádná nahota, žádné nadávky ani sprostá slova, žádná velká nenávist. Mohou se na to dívat celé rodiny,' vysvětluje. S rozvojem odvětví se rozšiřují i témata seriálů, například série Kizil Goncalar (Červené růže) pojednávají o sekulární západně orientované rodině a fiktivním islámském bratrstvu. Herec Özcan Deniz řekl, že tato diverzifikace je nezbytná, pokud má průmysl vzkvétat. 'Země, které nedokázaly obsáhnout jiné žánry, nyní ve vývozu seriálů zaostávají. Turecko teď uspělo, ale pokud nedokáže nabízet rozmanitá témata, tak úspěšná dynamika skončí,' míní Deniz. Toivanenová a její matka si prohlédly filmové ateliéry Bozdag, rozsáhlý komplex v severním Istanbulu, kde se natáčely historické velkofilmy z osmanské éry. Toivanenová říká, že ji do Istanbulu přivedla láska k romantickým dramatům Kara Para Aşk (Láska za černé peníze) a Kara Sevda (Nekonečná láska). 'Mám tureckou kulturu velmi ráda. Seriály jsou velmi přátelské a vřelé a odehrává se v nich spousta dramat,' vysvětlila Toivanenová. První díl seriálu Diriliş: Ertugrul (Vzkříšení: Ertugrul) měl na urdskojazyčném kanálu turecké státní televize TRT na YouTube více než 157 milionů zhlédnutí, uvedl producent a scenárista Mehmet Bozdag, který vytvořil populární historické fikce o životech osmanských vůdců a hrdinů. Kuruluş: Osman (Zakladatel: Osman) se podle Bozdaga vysílal ve více než 110 zemích. V květnu 2020 byl seriál Diriliş: Ertugrul (Vzkříšení: Ertugrul) čtvrtým nejžádanějším pořadem na světě a poptávka po něm byla podle Parrot Analytics více než 68krát vyšší, než byl tehdy světový průměr. Filmový průmysl má významný dopad na cestovní ruch i na export, uvedl odborný asistent filmové a televizní vědy na Bahçeşehiriské univerzitě (BAU) v Istanbulu Deniz Gurgen Atalay. 'V seriálech je zobrazen Istanbul, místní jídlo, nápoje, hudba, životní úroveň a kultura jako místo příjemné k životu,' uvádí Atalay. Na konci září publikum netrpělivě očekává druhou sérii seriálu Kizil Goncalar (Červené růže), v níž hraje člena islámské sekty Mert Yazicioglu. Seriál vynesl jednatřicetiletého tichého herce mezi hvězdy a turecká média teď sledují každý jeho krok. 'Představili jsme tureckou kulturu v zahraničí. To nás velmi těší,' raduje se z přínosu seriálu Yazicioglu. lsa nobProdejci: Na grilu Češi v posledních letech více opékají sýry a rostlinná masa
Praha 14. července (ČTK) - Sýry nebo rostlinné alternativy mas, například zeleninové burgery, patří k produktům, které Češi v posledních letech čím dál častěji opékají na svých grilech. Větší oblibě se ale těší také marinovaná masa a čerstvé bylinky. Vyplývá to z informací obchodníků, které oslovila ČTK. Prodejům surovin na gril podle nich přeje teplé počasí, které poptávku oproti chladnějším dnům zvedá i o desítky procent. 'Relativně novým segmentem pro grilování jsou sýry určené na gril. Mezi zákazníky jsou oblíbené camemberty, pološtiepky či halloumi, které prodáváme ve větších rodinných baleních,' uvedl mluvčí Albert Jiří Mareček. Stejně jako další obchodní řetězce podle něj letos firma nabídku grilovacích surovin rozšířila, a to například o prémiový hovězí steak z plemene Wagyu. Za suroviny na celou grilovací sezonu, kterou každoročně symbolicky otevírají oslavy pálení čarodějnic 30. dubna, letos Češi plánují utratit průměrně 8000 korun, což je o 3000 korun více než loni. Zjistil to průzkum on-line supermarketu Košík.cz mezi asi 2000 domácnostmi, který má ČTK k dispozici. Stoupl i průměrný počet očekávaných grilování za sezonu, a to na více než deset. 'Češi milují maso. Ostatně vidíme to i u preferencí, které mají – výrazně vzrostla poptávka po mase z malých chovů nebo bio kvalitě. Je však logické, že ne při každém grilování dáme na rošt master-chef steak. Vyšší počet grilování se tak odráží v rostoucí oblibě kuřecího masa, které se dostalo na první příčky,' uvedl za Košík Jaroslav Herman. V obchodech Globus si mohou zákazníci na gril nově koupit marinované jehněcí maso. 'Novinky na gril jsme uvedli pro tuto sezonu i v rámci oddělení zdravý svět, protože i vegetariánské a veganské potraviny na gril jsou pro zákazníky atraktivní,' řekla ČTK mluvčí Globus Aneta Turnovská. Tesco pak pozoruje meziročně vyšší poptávku po grilování. Více nákupů také firma podle mluvčí Ivy Pavlouskové doručí také do chat a chalup. V Lidlu přední příčky prodejů grilovacích surovin podle mluvčí Elišky Froschové Stehlíkové zaujímají špekáčky, bavorské a jiné klobásky. 'Nabídku pak doplňují alkoholické nápoje vhodné k přípravě osvěžujících koktejlů. Obecně pak pozorujeme nárůst oblíbenosti plechovkového piva a speciálně v letní sezoně rostoucí popularitu nealkoholických mixů,' doplnila. Z alkoholických nápojů se v Kauflandu podle mluvčí Renaty Maierl daří prodejům už namíchaných drinků, v Penny pak zákazníci vyhledávají také ochucená piva. 'Vedle nápojů nakupují zákazníci společně s produkty ke grilování velmi často také různé druhy zeleniny nebo slané pochutiny, jako jsou například brambůrky, oříšky či různé krekry,' uvedl mluvčí Tomáš Kubík. Prodeje špekáčků a klobás začaly v řetězci Billa díky příznivému počasí růst od přelomu dubna a května. 'Z našeho průzkumu z jara letošního roku vyplývá, že tradičně Češi grilují maso v nejrůznějších podobách. Překvapivě na druhém místě v oblíbenosti je zelenina, následují sýry,' uvedla mluvčí Dana Bratánková. I díky širší nabídce je podle ní letos poptávka po grilovacím sortimentu o pětinu vyšší než loni. Nákup na grilování bude stát letos Čechy většinou víc než loni. Litr olivového oleje zdražil o polovinu. Kuřecí prsa, vepřová pečeně nebo makrela zdražila zhruba o čtvrtinu. O třetinu více si pak lidé připlatí za cuketu a brambory, informovala už dříve ve své analýze společnost Česká distribuční. mib rdoArcheologové z Hradce Králové uvažují o další námořní výpravě v dlabaném člunu
Všestary (Hradecko) 14. července (ČTK) - Experimentální archeologové z Hradce Králové a z Archeoparku Všestary uvažují o další námořní výpravě v dlabaném člunu. Expedice Monoxylon V by se mohla odehrát v létě roku 2026 a navázala by na předchozí čtyři výpravy z let 1995 až 2023. Plavit by se měla v Egejském moři ze západu na východ, tedy opačně než v roce 2023. ČTK to dnes řekl organizátor expedic archeolog Radomír Tichý. Dnes archeologové ve Všestarech představili komiks, který mapuje loňskou plavbu. Expedice mají přispět k poznání o šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. K plavbě by archeologové opět využili člun, který vyrobili z kmene přes 300 let starého dubu pro expedici Monoxylon IV. Na délku má 11,5 metru a široký je až 120 centimetrů. Pojme 20 pádlařů a kormidelníka. Předlohou plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. 'Člun stále vysychá, takže je lehčí a jeho (plavební) vlastnosti by měly být lepší. Zejména se dá čekat zvýšení rychlosti, což je kýžená vlastnost plavidla,' řekl Tichý. Nevyloučil také částečné úpravy člunu, který mohou lidé vidět ve všestarském archeoparku. Z minulých výprav archeologové získali množství dat a měření, která se snaží využít pro počítačové modelování námořních plaveb. Podle Tichého se ale ukazuje, že měření na moři by bylo třeba udělat více. 'To je i důvod pro to, aby člun na moře opět vyplul, abychom mohli srovnat skutečný výkon plavidla s počítačovým modelem. Archeologický experiment nikdy nebude zbytečný,' uvedl Tichý. V Egejském moři se podle něj navíc rychle mění počasí, je proměnlivé pro plavbu a překonávání přírodních překážek. Zatímco 500 kilometrů dlouhá plavba v roce 2023 se odehrála po ostrovech v Egejském moři z východu na západ, expedice Monoxylon V by mohla plout opačně. 'Žádné šíření kultury neprobíhá jen v jednom směru. Důležitý je návrat do mateřské oblasti, kde se znovu načerpá síla původní kultury a ta je v kontaktu s novými osadníky. I směr zpátky je důležitý,' uvedl Tichý. V současnosti Tichý chystá publikování závěrů expedice Monoxylon IV v odborných zahraničních časopisech. Cílem dnes představeného komiksu o 96 stranách je srozumitelně představit výsledky expedice nejširší veřejnosti. Expedice Monoxylon IV trvala 17 dní na přelomu loňského června a července. Začala na řeckém ostrově Samos u pobřeží Turecka, vedla přes ostrovy do Argolského zálivu na Peloponésu. Výpravy Monoxylon III a II byly ve stejném člunu o délce devět metrů z dubu. Expedice Monoxylon III v roce 2019 zdolala 400 kilometrů z řecké pevniny na ostrov Kréta. Trasa Monoxylonu II v roce 1998 vedla západním Středomořím a téměř výhradně se držela pobřeží, urazila 800 kilometrů. První expedice v roce 1995 přepádlovala 300 kilometrů přes ostrovy napříč Egejským mořem na člunu z topolu o délce šest metrů. ry rdoAukro: Nejúspěšnější aukcí v červnu byly svatováclavské dukáty za 850.000 Kč
Praha 14. července (ČTK) - Po dvouměsíční pauze se v červnu na portálu Aukro.cz opět za nejvyšší částku vydražily mince. Sadu čtyř zlatých svatováclavských dukátů z loňského roku, které vznikly ke 100. výročí zahájení jejich ražby ve slovenské státní mincovně v Kremnici, si nový majitel koupil za 850.000 korun. Portál o tom ČTK informoval v tiskové zprávě. Druhou nejúspěšnější aukcí se podle ní stal motocykl Jawa, který pomyslný desetimístný žebříček vedl v dubnu a květnu. Model 250 Special vyráběný v letech 1934 až 1940 se prodal za téměř 288.000 korun. Svého majitele si v červnu za přibližně 100.000 korun našla také společenská uniforma generála Československé lidové armády z 50.let nebo stará lahev od Chuchelského pivovaru, jejíž dražba skončila na asi 72.000 korunách. K hranici 70.000 korun se pak přiblížil prodej sbírky mauritijských i jiných poštovních známek, a částka 55.000 korun padla za bankovku o nominální hodnotě 5000 Kč. "Jde o takzvaný anulát, což je bankovka, která má v sériovém čísle samé nuly. Takové bankovky nejsou určeny do oběhu a vydávají se například jako bankovní vzor," uvedl expert na sběratelství a starožitnictví portálu Aukro Pavel Krejčíř. Sběratele ale v červnu zaujala také série 1140 časopisů Týdeník Československé televize z let 1968 až 1989, která se prodala za 35.000 korun, či stará hračka v podobě chladícÍho auta, jejíž dražba skončila na asi 28.000 korunách. Předposlední v pomyslném desetimístném žebříčku pak s částkou 18.000 byla další zábavná položka, desková hra Habeš, a poslední komiks od Karla Saudka nazvaný Muriel a oranžová smrt. Nový majitel ho ocenil na 15.000 korun. Aukro se zaměřuje na aukce i prodej a nákup za pevné ceny. Svou činnost portál zahájil v roce 2003. mib rdoThe Guardian: Ódy na Putina byly ve skutečnosti překladem nacistické poezie
Londýn/Moskva 14. července (ČTK/The Guardian) - Ruský vlastenecký básník Gennadij Rakitin si v posledním roce získal značnou pozornost. Jeho ódy na Vladimira Putina a emotivní verše na podporu ruské invaze na Ukrajinu si vysloužily ocenění na sociálních sítích a dokonce i příležitostné čestné uznání v ruských básnických cenách. Napsal to zpravodajský server The Guardian. Rakitinovi obdivovatelé ale netušili jednu věc: že 18 básní zveřejněných pod jeho jménem a fotografií vygenerovanou pomocí umělé inteligence (AI) bylo ve skutečnosti ruským překladem nacistických veršů sepsaných ve 30. a 40. letech minulého století. Jedna óda, nazvaná Vůdce a zveřejněná na stránkách údajného Rakitina společně s fotografií Putina, se původně jmenovala Führer. Koncem 30. let ji napsal dramatik a básník Eberhard Möller, který podporoval nacisty. Další - v původní verzi óda na nacistické jednotky SA - byla přeložena do ruštiny a zveřejněna jako pocta bojovníkům z polovojenské Wagnerovy skupiny. Rakitin neexistuje, vytvořila ho skupina anonymních vtipálků. Chtěli demonstrovat, že "propaganda Z", která je pojmenovaná podle symbolu Z používaného za ruské invaze na Ukrajinu a která je dominantní silou ruské kulturní scény, v sobě nese víc než jen slabé ozvěny fašismu. "Četli jsme sbírky poezie Z a viděli jsme tam nacismus. Tušili jsme, že úplně stejné věci pravděpodobně psali i v nacistickém Německu, a ukázalo se, že jsme měli pravdu," uvedla v písemných odpovědích na otázky listu The Guardian skupina, která za projektem stojí. Její členové uvedli, že z bezpečnostních důvodů chtějí zůstat v anonymitě. Autoři se domnívají, že téměř všechny objevené nacistické básně dokonale zapadají do současného ruského kontextu, až na několik zjevných anachronismů. Odkazy na Německo byly změněny na Rusko, ale jinak byly básně zveřejněny v přesných překladech. "Z politického hlediska to ukazuje, že myšlenky nacistického Německa jsou blízké myšlenkám současného Ruska, i když Rusko tvrdí, že bojuje proti nacismu. Z kulturního hlediska to ukazuje, že nedochází k renesanci ruské kultury, jak tvrdí úřady, ale pouze k její degradaci," uvedli autoři. Dvě zveřejněné Rakitinovy fotografie, na nichž je zachycen se svraštělým čelem, stříbřitými vlasy a ježatou kozí bradkou, byly podle autorů vygenerovány umělou inteligencí. To však nezabránilo tomu, aby se řada ruských politiků zařadila mezi "přátele" jeho účtu na ruské sociální síti VKontakte. Ruský novinář Andrej Zacharov, který jako první veřejně odhalil, že Rakitin je falešná osoba, spočítal, že účet na VKontakte sleduje téměř 100 ruských poslanců, asi 30 senátorů a několik známých proválečných osobností z oblasti kultury. Mnoho básní bylo zkopírováno z Rakitinovy stránky na VKontakte a sdíleno na dalších proválečných účtech. To naznačuje, že jejich tón a poselství souzní se současnou ultravlasteneckou náladou, kterou podporují ruské úřady. Minulý měsíc se jedna z básní dostala do semifinále básnické soutěže pořádané pobočkou ruského svazu spisovatelů na téma "válka a obránci vlasti". Lidé, kteří stojí za Rakitinovým účtem, uvedli, že měli od začátku v plánu vyjít s pravdou ven, aby příznivcům Putina a války ukázali nepěknou podstatu jejich vůdčí ideologie. Na vysvětlenou, proč tuto šarádu ukončili právě nyní, uvedli: "Jsme unaveni. Bylo morálně vyčerpávající pohybovat se v šeru ruského světa Z". Poslední báseň na Rakitinově stránce, jež byla zveřejněna v minulých dnech, je jediná, která není překladem nacistického textu: "Gennadij se dlouho vysmíval / Básním Z na svém kanále / Nakonec jeho poselství znělo / Ať jde válka do prdele." dk sprArcheopark Všestary se vrátil do doby Keltů a Římanů, tavilo se železo
Všestary (Hradecko) 13. července (ČTK) - Archeopark ve Všestarech na Královéhradecku se dnes vrátil do období od starší doby kamenné po dobu Keltů a Římanů. Několik stovek návštěvníků vidělo například tavení železné rudy, výrobu keramiky či římský vojenský tábor. Program nazvaný Dny živé archeologie je největším tematickou akcí v archeoparku v letošním roce. Pokračuje i v neděli. ČTK to řekl archeolog a ředitel archeoparku Radomír Tichý. Bouřky a lijáky, které Všestary a okolí zasáhly ve středu a v pátek, program nijak neomezily. Zájem návštěvníků přitáhlo zpracování železné rudy, které předvedli archeologové z Belgie. Dnes železnou rudu v hliněné peci zahřáli za pomoci dřevěného uhlí a měchů až na 1400 stupňů Celsia. Směs rudy pak klesla do zahloubené části pece. 'Po rozbití pece budou kolegové z Belgie v neděli kus železa, takzvanou houbu, kovářským způsobem zbavovat nečistot. Výsledkem jejich dvoudenního úsilí bude kvádřík železa,' řekl Tichý. Návštěvníci se také mohli seznámit s příběhem bronzové nádoby nazvané Kráska z Kladiny. Vědro s tepanou výzdobou z pozdní doby bronzové objevili archeologové v roce 2017 v Kladině na Pardubicku. Později se ukázalo, že obsahovalo zbytky prosa a hořkých bylin, což přivedlo odborníky k úvahám, že v nádobě uchovávali bylinné pivo. Nápoj nazvaný Sluneční bárka, který pro archeology podle 3000 let staré receptury vyrobil Pivovar Bohdaneč, mohli dnes lidé ochutnat. Dny živé archeologie dnes také nabídly přednášku k letošnímu 125. výročí nálezu kostry mamuta v nedalekých Svobodných Dvorech, které leží nedaleko od Všestar a dnes jsou součástí Hradce Králové. Součástí celodenního programu byly dále dílny pro děti, ukázky výroby broušených kamenných nástrojů, skleněných korálků, ražby keltských a římských mincí. Lidé si mohli vyzkoušet práci s kamennými sekerami či ohmatat dubový člun monoxylon. Své dovednosti jim předvedl pravěký lovec. V neděli je na programu navíc křest komiksu Monoxylon IV - Příběh člunu jménem Král. Kniha vychází rok po absolvování badatelské expedice Monoxylon IV, která ve člunu z kmene stromu přeplula Egejské moře. Všestarští experimentální archeologové v komiksu populárním způsobem shrnuli poznatky z plavby. Všestarský archeopark návštěvníky od roku 2013 seznamuje s životem v pravěku prostřednictvím takzvané živé archeologie. Loni jej navštívilo asi 16.000 lidí. Kromě hlavní budovy s expozicí je ve venkovní části areálu více než deset replik pravěkých objektů. V létě má archeopark otevřeno denně mimo pondělí. Kvůli stavebním pracím na rozšíření expozic je zrušené parkoviště přímo u archeoparku. Lidé mohou auta odstavit na parkovišti u nedalekého bazénu. ry rdoFestival historických šermířů na zřícenině Zubštejn na Žďársku slaví 20 let
jrc rdo Region: System.String[] USA Washington 13. července (ČTK) - Miliardář Elon Musk daroval peníze jedné z organizací, která usiluje o znovuzvolení amerického exprezidenta Donalda Trumpa, napsala dnes s odvoláním na informované zdroje agentura Bloomberg. Kolik peněz poskytl, není jasné, nejmenované zdroje však Muskův příspěvek popsaly jako významnou částku. Šéf automobilky Tesla nebo společnosti SpaceX v březnu po setkání s Trumpem deklaroval, že nepřispívá peníze exprezidentovi ani současné hlavě státu Joeu Bidenovi, což jsou hlavní dva kandidáti pro listopadové volby amerického prezidenta. Nyní ale podle informací Bloomberg přispěl jednomu z "politických akčních výborů" pracujících na znovuzvolení Trumpa. Tyto organizace označované zkratkou PAC mohou na politickou činnost vybírat libovolně vysoké částky. Bloomberg vývoj popisuje jako významný manévr v podání nejbohatšího člověka na světě, který se snaží ovlivňovat americkou politickou scénu. Muskův příspěvek přichází v době, kdy Trump podle amerických médií předběhl Bidena ve schopnosti vybírat peníze na kampaň. Současnému prezidentovi z Demokratické strany se v této souvislosti aktuálně hromadí problémy v návaznosti na špatný výkon v červnové předvolební debatě s republikánským rivalem. Rozhodnutí Muska zároveň ilustruje jeho příklon k Republikánské straně za posledních několik let. V minulosti podnikatel narozený v Jihoafrické republice přispěl na kampaň politikům z obou velkých stran. Před dvěma lety ovšem na sociální síti Twitter, kterou později koupil a přejmenoval na X, napsal, že bude volit Republikánskou stranu. Později své fanoušky vyzval, aby tak ve volbách do Kongresu učinili také. Jeho příspěvky na zmíněné sociální síti v poslední době svědčí o tom, že se ztotožňuje s některými pozicemi Trumpa a jeho strany, zejména pokud jde o imigraci do Spojených států. Musk se k tématu vyjadřuje poměrně často, přičemž přiživuje konspirační teorie o tom, že demokraté podporují nelegální migraci ve snaze zvýšit počet svých voličů. Také opakovaně vystupuje proti progresivní sociální politice a důrazu na práva menšin, což označuje za "mozkový virus". V americkém tisku se na jaře objevily informace o tom, že Trump zvažuje Muskovi nabídnout roli poradce Bílého domu pro případ, že se po listopadových volbách vrátí k moci. Musk tehdy uvedl, že se o ničem takovém nediskutuje. Ke zprávě o příspěvku na Trumpovu kampaň se ihned nevyjádřil. Majitel platformy X není jediným hráčem ze Silicon Valley, který se v aktuálním volebním cyklu přiklonil na Trumpovu stranu. Pro exprezidenta nedávno uspořádal večírek se sponzory prominentní investor David Sacks, do iniciativy byl zapojený i někdejší viceprezident společnosti Facebook Chamath Palihapitiya. List New York Post v nedávném článku zmiňuje i další jména, přičemž uvádí, že klíčovým prostředníkem mezi Trumpem a investory z technologické sféry je republikánský senátor a potenciální kandidát na viceprezidenta J. D. Vance, který dříve také v Silicon Valley působil. lex ank
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.