Magazín

Do pražské aukce míří dukát z roku 1939, který byl součástí zlatého pokladu

Praha 22. dubna (ČTK) - Sběratelé i investoři budou mít příležitost získat tento pátek 25. dubna v pražském hotelu Mandarin Oriental v dražbě svatováclavský dukát z roku 1939, který byl součástí československého zlatého pokladu. Celkem se bude dražit více než 2000 položek v celkové hodnotě přibližně 100 milionů korun. Současně se bude konat i elektronická aukce. ČTK o tom dnes informoval aukční dům Macho Chlapovič, který aukci pořádá. "Dukát, který nabízíme v aukci, pochází přímo z československého zlatého pokladu a má certifikát České národní banky," uvedl spoluzakladatel aukčního domu Elizej Macho. Osud československého zlata, které mělo sloužit jako zlatá rezerva státu, byl podle něj mimořádně dramatický. Tento exemplář je zároveň nejvýše startující položkou chystané dražby, jeho vyvolávací cena činí pět milionů korun. Dražit se bude bude i šestá část exkluzivní numismatické sbírky Jaroslava Kokoluse, budované po desetiletí. Tentokrát budou k mání ražby mincí Turzů, Šliků, Ferdinanda I. a Maxmiliána II. Nechybějí vzácné tolary, šedesátikrejcarové mince, guldinery, dukáty a jejich násobky z mincoven na území dnešního Česka a Slovenska. Položkou s nejvyšší vyvolávací cenou bude desetidukát z roku 1506 Vladislava II. Jagellonského, který bude startovat na částce 150.000 eur (asi 3,76 milionu korun). V aukci se objeví i několik unikátů, například jedenapůl tolar Šliků z roku 1526 s vyvolávací cenou 40.000 eur, který byl publikován v 19. století Eduardem Fialou. Dražen bude také šlikovský dvoutolar z roku 1520 z Jáchymova s vyvolávací cenou 35.000 eur. Součástí aukce budou i dva dukáty z roku 1568 Maxmiliána II., které chybějí i ve sbírce Wiener Münzkabinett. Obě mince byly raženy v Praze a budou nabízeny s vyvolávací cenou 60.000 eur. "K nejvzácnějším zlatým ražbám z našeho území vůbec patří zlaté dukáty ražené v Praze v letech 1561 až 1574. Vznikly v období, kdy pražská královská mincovna čelila nedostatku zlata a jejich výroba byla možná jen v omezeném množství," dodal Macho. fd rdo

Na charitativní sbírku Pomozte dětem lidé přispěli přes 9,3 milionu korun

Praha 21. dubna (ČTK) - Na charitativní sbírku Pomozte dětem lidé přispěli přes 9,3 milionu korun. Na závěr dnešního benefičního večera, který vysílala Česká televize, to řekli moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen. Sbírka, jejímž maskotem je žluté kuře s plovacím kruhem, podporuje desítky projektů, které pomáhají především znevýhodněným a ohroženým dětem. V dnešním pořadu mohli lidé vidět reportáže o tom, jakou pomoc vybrané organizace dětem poskytují. Při loňském benefičním večeru se vybralo 11,4 milionu korun. "Posláním projektu je umožnit dětem žít kvalitnější, bezpečnější a radostnější život, navzdory handicapu a prostředí, ve kterém vyrůstají," řekla ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Gabriela Vondrušová. Sbírka je společným projektem NROS a České televize. Lidé mohli během dnešního večera přispět pomocí dárcovských SMS nebo prostřednictvím QR kódu. Před Velikonocemi se také konal takzvaný Peříčkový týden. Zapojilo se do něj více než osmdesát škol, organizací a několik stovek dobrovolníků, kteří vybírali dary do sbírkových kasiček. Lidé za příspěvek dostávali peříčkovou brož, která symbolizuje, že pomáhat je lehké jako pírko. Zapojit se lze i na webu. Jedním z podporovaných projektů je například Dětské krizové centrum, které už více než 30 let pomáhá týraným, zneužívaným nebo zanedbávaným dětem. Peníze jdou i na projekt Patron, což je dobrovolnický program podporující mladistvé, kteří opouštějí dětský domov a osamostatňují se. Sbírka podporuje také třeba organizaci Ryzáček, která se věnuje terapiím prostřednictvím koní. Sbírka funguje celoročně, diváci se s ní setkávají už 27 let. Od svého vzniku v roce 1998 pomohla více než 215.000 znevýhodněných a ohrožených dětí částkou převyšující 300 milionů korun. mtj rot

AFP: Němečtí a dánští vědci přišli na způsob, jak díky enzymům vyrobit foie gras

Berlín 21. dubna (ČTK/AFP) - Foie gras bez násilného vykrmování? Podle týmu německých a dánských vědců by to úpravou bílkovin bylo možné. Výsledky publikované v časopise Physics of Fluids ukazují, že chuť a strukturu tohoto pokrmu, který se v současnosti získává násilným krmením hus a kachen, lze po jejich porážce napodobit díky enzymům. Napsala to agentura AFP. "Vždycky jsem snil o tom, aby bylo foie gras dostupnější a vůči zvířatům přívětivější," řekl autor studie Thomas Vilgis, který učí potravinářské vědy na Institutu Maxe Plancka pro výzkum polymerů v německé Mohuči. Jeho tým spolu s vědci z Univerzity jižního Dánska (SDU) v Odense provedl několik pokusů, které by vedly k zastavení násilného krmení, nebo alespoň k jeho omezení. Výzkumníci nejprve zkoušeli smíchat vařený kolagen z kůže a kostí nekrmeného zvířete s jeho játry, k proslulé hedvábné struktuře klasického foie gras ale nedospěli. Pak je ale napadlo obohatit jaterní tuk opeřence o jeho vlastní lipázy, což jsou enzymy, které tělo normálně používá k trávení tuků. To nakonec přineslo kýžené výsledky. "Díky lipázám se tuk přeměňuje na velké krystaly, které tvoří podobné seskupení krystalů jako v původních foie gras," uvedl Vilgis. Alternativa je podle výzkumníků nejen chutná, ale také jednoduchá - stačí poraženému zvířeti odebrat játra a tuk, ten následně obohatit o lipázy, obě směsi pak smíchat a sterilizovat - a voila, pochutina je na světě. Laboratorně vyrobená náhražka prošla řadou testů a dostala se i pod mikroskop a lis, které potvrdily velikost tukových kapiček a dokonce i tvar a pevnost výrobku. Vilgis proto zažádal o patent a teď doufá, že se mu ozvou firmy, aby na trh společně uvedli tato podle nich etičtější foie gras. dud spr

Je Velikonoční pondělí, spjaté s pomlázkou a lidovými zvyky

Praha 21. dubna (ČTK) - Dnes je Velikonoční pondělí, které patří lidovým zvykům a tradicím symbolizujícím končící zimu a nastávající jaro. Tradici, při které muži a chlapci chodí koledovat s pomlázkou, se ale podle průzkumu věnuje jen menšina obyvatel Česka. Podle tradice mělo šlehání pomlázkou z mladých vrbových proutků a někde i polévání vodou "pomlazovat". Věřilo se tomu, že mladá míza v proutcích či pramenitá voda předávají dotekem svou sílu. Vyšlehání pomlázkou, které se někde říká také mrskačka, houdovačka, karabáč, žila nebo tatar, mělo ženám a dívkám zachovat krásu, zdraví a veselou náladu po celý další rok. Koledníci za to dostávali zdobená vajíčka, pentle na pomlázku, sladkosti, dospělí pak i alkohol. Podle dubnového průzkumu agentury NMS Market Research ale šlehání pomlázkou o Velikonocích nemá ráda většina českých žen ani mužů. Této tradici se podle průzkumu věnuje aktivně jen 25 procent dotázaných. Čtvrtina Čechů dokonce neslaví Velikonoce vůbec. Tradiční velikonoční obchůzku dnes chystá například folklorní soubor Podjavořičan, který bude dopoledne chodit v ulicích Telče na Jihlavsku. Velikonoční kraslice a jiné předměty spojené s Velikonocemi a jarem si mohou dnes prohlédnout návštěvníci na Šrámkově statku v Pileticích u Hradce Králové. Nebudou chybět ukázky zdobení kraslic a lidových řemesel. V brněnské vile Stiassni chystají hledání vajíček v zahradě. Podle pořadatelů tuto tradici zavedla v minulosti paní domu, která vajíčka schovávala pro svoji dcerku a její přátele. Školákům dnešním dnem končí pětidenní velikonoční prázdniny, dospělým čtyřdenní prodloužený víkend. Očekává se zvýšený provoz na silnicích, na který po celé Velikonoce dohlíží policie. sdv rdo

V leteckém muzeu v Mladé Boleslavi staví repliku další anglické stíhačky

Mladá Boleslav 19. dubna (ČTK) - V Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi začala stavba další repliky historického letounu, bude jí anglická stíhačka Sopwith Pup z roku 1916. Věrná kopie stroje vzniká podle originální tovární dokumentace a měla by být hotová za dva a půl roku. Rozšíří řadu funkčních letounů, kterých je v muzeu nyní 20. Muzeum otevřené před deseti lety láká stále více návštěvníků, loni jich bylo kolem 40.000. ČTK to řekl vedoucí leteckého muzea Vladimír Handlík. Za rostoucí návštěvností je podle něj model muzea, který nemá v Česku obdoby. "Muzeum je koncipováno po vzoru muzeí například ve Francii nebo Anglii jako živé, tedy většina z 26 letadel jsou plně funkční, lidé vidí, jak se na letadlech pracuje i jak létají, ať při akcích, nebo tréninku," řekl Handlík. Mezi letouny jsou originály i repliky, které staví Nadační fond letadla Metoda Vlacha, financuje je Historical Flying Club se stovkou členů. Každá replika vyjde podle Handlíka na dva až tři miliony korun. Naposledy loni na podzim vzlétla kopie anglického trojplošníku Sopwith Triplane. "Aktuálně začínáme stavět další anglickou stíhačka z roku 1916, letoun Sopwith Pup. Už máme připravený motor a některé přístroje, chtěli bychom, aby pak diváci viděli oba letouny ve vzduchu," doplnil Handlík. Repliky vznikají podle originálních továrních dokumentací. "Současná pravidla nám umožňují stavět letadla do hmotnosti 600 kg a letadla z období počátku letectví po 30. léta byla lehká, můžeme je tedy stavět jedna ku jedné, tedy co nejvěrnější," doplnil Handlík. Deset let existence muzeum oslaví Muzejní nocí, která se uskuteční 16. května. "Je to krásné podvečerní létání, v délce asi hodiny a půl, kdy předvedeme všech 20 letadel," řekl Handlík. Muzeum by se mělo rozšířit. Jeho zřizovatel, Středočeský kraj, koupil před dvěma lety pozemky pro novou budovu, podle dřívějších informací kraje je odhad nákladů 80 milionů korun. "Bude to nová budova, která je zhruba velikosti jedné třetiny stávající a bude na ni napojena do písmene L," popsal plány Handlík. Vedle rozšíření expoziční plochy by měly být součástí i dílny pro letecké modeláře. V plánu je nyní podle kraje zadání projektové dokumentace. "Do konce roku by měla být připravená a bude se žádat o stavební povolení, zároveň čekáme na finální rozhodnutí o dotaci na projektovou dokumentaci," řekla ČTK Zuzana Žídková z krajského úřadu. Muzeum nazvané po konstruktérovi a aviatikovi Metoději Vlachovi bylo otevřeno v dubnu 2015 a je pobočkou Muzea Mladoboleslavska, které je příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Výstavba muzea vyšla kraj na víc než 170 milionů korun a trvala tři roky. Součástí expozice jsou vedle historických letadel různé letecké simulátory a další zajímavosti. S výjimkou Vánoc má muzeum otevřeno celoročně. dkl ktp

AFP: Anendofázie aneb lidé, kteří postrádají v hlavě vnitřní hlas

Paříž 19. dubna (ČTK/AFP) - Můžeme myslet bez vnitřního hlasu v našich hlavách? Je obtížné si to představit, ale hrstka lidí ve společnosti tak opravdu žije. Tento fenomén zvaný anendofázie si získává stále častěji pozornost odborníků, jelikož může pomoci objasnit způsob, jakým lidé formulují své myšlenky, píše agentura AFP. "Nemám žádný hlas v hlavě," řekla třicetiletá Mel Mayová z New Yorku, která si uvědomila, že představuje výjimku, až poté, co si přečetla článek o vnitřním hlase, který k nám promlouvá v našich hlavách. "Cože? Jak to? Ostatní slyší ve svých hlavách nějaký hlas?" ptala se tato mladá žena, která se živí vytvářením nejrůznějších videí. Její nejbližší jí zpočátku nemohli uvěřit, že ona žádný nemá, dokud jí to několik psychologů nepotvrdilo. Na toto téma už bylo několik odborných knih napsáno, ale teprve minulý rok pro něj v časopise Psychological Science navrhli vědci jméno - anendofázie. Tento vzácný jev může překvapivě pomoci s širším výzkumem, jak vzniká lidská myšlenka. Zkoumat tuto otázku je zvláště náročné vzhledem k tomu, že jde jen stěží vysvětlit vnějšímu pozorovateli způsob, jakým přemýšlíme. "Lidé si neuvědomují specifika svých vnitřních myšlenkových pochodů," řekl AFP profesor psychologie na Nevadské univerzitě v Las Vegas Russell Hurlburt. On sám vedl několik výzkumů na toto téma a zajímá se také o případ Mel Mayové. V jednom z jeho výzkumů museli účastníci číst povídku Proměna od Franze Kafky. Organizátoři je však ve čtení nečekaně přerušili a oni museli popsat, co se v tu chvíli odehrávalo v jejich hlavách. Někteří nepoužívali slova, která byla v knize napsaná. Místo toho jim v hlavách běželo Hurlburtovými slovy "vlastní video", které jim příběh přehrávalo. Ačkoliv Mayová představuje se svou absolutní absencí vnitřního hlasu výjimku, akademici zdůrazňují, že monolog, který lidé sami se sebou vedou, je ve skutečnosti daleko méně častý, než si myslí. Lidská mysl podléhá vnitřnímu monologu jen asi ve 20 až 25 procentech celkového času, uvedl Hurlburt, i když připustil, že jsou potřeba další výzkumy, aby mohl tento údaj s jistotou potvrdit. U každého člověka se toto číslo navíc může lišit, u některých je vnitřní hlas velmi dominantní. Mezi dalšími procesy, ke kterým v mozku dochází, jsou vizuální zobrazení, intuice, tělesné prožitky nebo emoce. Zjištění o absenci vnitřního hlasu už zpochybnilo některé předchozí široce akceptované poznatky. "Ještě před nedávnem jsem si myslela, že vnitřní monolog je vlastní všem," přiznala například francouzská vědkyně Hélene Loevenbrucková. Její vlastní výzkum naznačoval, že vnitřní hlas je nezbytný pro převod myšlenek do slov. Jaký přesný důsledek má nepřítomnost vnitřního hlasu? Nebo jak ovlivňuje jedince další fenomén, kterému se rovněž věnuje Hurlburt, neschopnost produkovat vědomě obrazy v hlavě neboli afantázie? O tom lze zatím jenom spekulovat. Vnitřní monolog činí člověka "zranitelným vůči negativním myšlenkovým vzorcům a přemítání", řekl filozof specializující se na toto téma Daniel Gregory z Barcelonské univerzity. Zároveň ho však člověk může využít k sebemotivaci a povzbuzení sebe samého. Jedna věc je však jistá. "Nejsem uvnitř prázdná; přemýšlím a cítím věci kolem sebe," zdůraznila Mayová. "Poslouchám vás a automaticky odpovídám. Tak to funguje pro všechny, ne?" odpověděla na otázku, co se tedy děje v její hlavě, když chce vyjádřit své myšlenky. bat

Malování kraslic se Srbům v Dolní Lužici daří udržovat, jejich jazyk ale upadá

Cottbus/Lübbenau (Německo) 18. dubna (zpravodaj ČTK) - Velikonoce jsou u Lužických Srbů spojené s řadou zvyků a tradic. Patří mezi ně koulení vajec, chození pro velikonoční vodu či velikonoční jízdy na koních. Zdaleka nejznámější je ale malování kraslic. Starobylý zvyk se daří malému slovanskému národu na východě Německa udržovat i dnes, jak ukazuje třeba výstava v braniborském městečku Lübbenau, jednom z center Srbů v Dolní Lužici. Znalost jazyka dolnolužických Srbů podle nové studie ale upadá. Počet "kompetentních mluvčích" odhaduje nanejvýš na sto. Lužičtí Srbové jsou malý slovanský národ, který sídlí na východě dnešního Německa, kde po staletí odolával tlaku na germanizaci. Hornolužičtí Srbové žijí především na území spolkové země Sasko a jejich řeč se podobá více češtině. Jejich dolnolužičtí příbuzní sídlí v Braniborsku a jejich jazyk má blíže k polštině. Srbové v Dolní Lužici jsou převážně protestanti, hornolužičtí Srbové katolíci. Před Velikonocemi ale obě skupiny sahají po vyfouknutých vejcích a barevném vosku. "Každá barva má jiný význam," vysvětluje průvodkyně ve skanzenu v Lehde návštěvníkům, kteří si přišli namalovat vlastní kraslice podle dolnolužických vzorů. "Červená znamená sílu a energii, zelená zdraví a štěstí a třeba modrá symbolizuje klid a pokoj," říká žena v tradičním kroji Lužických Srbů s typickým bílým čepcem. Že je tradice malování kraslic v oblasti Spreewaldu, tedy Sprévského lesa, stále živá, dokládá i výstava v muzeu v nedalekém Lübbenau. Ukazuje, že pestrobarevnými vzory lze ozdobit nejen slepičí, ale třeba i pštrosí vejce. Pokud Němci mají povědomí o existenci slovanské menšiny na východě země, spojují si ji většinou právě s Velikonocemi a barvením vajíček. Velikonoční tradice Lužických Srbů jsou ale daleko pestřejší, jak aktuálně ukazuje i výstava v muzeu v braniborském městě Cottbus, kterému se česky říká Chotěbuz a v dolnolužické srbštině Chóśebuz. Že je město centrem Srbů v Dolní Lužici, je patrné už na první pohled - ulice i nápisy na veřejných budovách jsou tu dvojjazyčné - v němčině a dolnolužické srbštině. Slyšet ovšem v ulicích jazyk slovanské menšiny není. Kolik přesně Lužických Srbů je, je dlouhodobě předmětem sporů. Odhady se pohybují mezi 50.000 a 60.000, početnější je přitom etnikum v Horní Lužici. O pozdvižení se tento týden postarala studie vědců z katedry sorabistiky na Lipské univerzitě Tilla Vogta a Sabine Asmusové zveřejněná v časopise Slavia Occidentalis. Stejně jako u řady dalších slovanských národů, je také u Lužických Srbů jedním z hlavních znaků národní identity jazyk. Podle studie má ovšem dolnolužická srbština v Německu už jen asi 50 až 100 "kompetentních mluvčích". "V mnoha německojazyčných publikacích včetně textů státních institucí se počet lidí mluvících dolnolužickou srbštinou přeceňuje," píší Vogt a Asmusová. Často uváděné číslo 20.000 mluvčích je podle nich "zcela nerealistické". Například v Chotěbuzi našli výzkumníci jen 15 rodin, ve kterých aspoň jeden z rodičů s dětmi hovoří dolnolužickou srbštinou. "Tradiční mluvčí jsou skoro všichni po smrti," dodává Vogt. Zatímco někteří zástupci lužickosrbské komunity výsledek studie přijali jako smutnou skutečnost, jiní s ním nesouhlasí. Například podle Měta Nowaka ze Srbského ústavu v Chotěbuzi, s nímž mluvila stanice rbb24, vyvolává mylný dojem, protože "kompetentního mluvčího" definuje příliš široce. Podle Vogta ale studie zkoumala dosažení úrovně evropského rámce C1. "C1 je úroveň, která se očekává třeba u maturantů v angličtině," dodal. Podle spoluautorky studie Asmusové jsou v debatě kolem Lužických Srbů čísla často tabu. "Protože panují obavy, že přijdou o peníze," řekla. Lužické Srby a rozvoj jejich kultury totiž podporuje stát i spolkové země Sasko a Braniborsko. Bez státních dotací by chyběly peníze na jazykovou výuku, ale i uchování tradic, třeba právě těch velikonočních. Podle Asmusové je záchrana dolnolužické srbštiny stále možná. Bez jazyka by malý slovanský národ zanikl. "S jazykem ztrácíme kulturu. V jazyku jsou zakódované pohledy na svět. To se folklorem nedá udržet," dodala. Jaromír Mrhal nob

AP: Barcelonská zoologická zahrada pomáhá slonům stárnout se ctí

Barcelona 18. dubna (ČTK/AP) - Čtyřicetiletá samice slona afrického v barcelonské zoologické zahradě prostrčí nohu skrz kovovou mříž, kde jí ošetřovatel jemně drhne chodidlo - oblíbený tlustokožec dostává pedikúru společně s kousky jablek každý den. Ošetření je součástí specializované geriatrické péče zahrady o stárnoucí zvířata, která nemohou být navrácena do volné přírody, a to v době, kdy zoo po celém světě kladou stále větší důraz na celoživotní péči. Napsala to agentura AP. "Poslat je zpátky do přírody by byla chyba," říká vedoucí oddělení péče o savce v barcelonské zoo Pilar Padillaová. "Je velmi pravděpodobné, že by nepřežili," dodává. Zoologické zahrady prošly v posledních desetiletích změnou s důrazem na ochranu druhů a na vzdělávání. Odvracejí se od vzorce minulých let, kdy byla exotická zvířata často vystavována jako atrakce. Nový přístup zahrnuje znalost toho, jak se přizpůsobit potřebám stárnoucích zvířat, což vedlo k tomu, že zoologické zahrady stavějí větší výběhy podobnější přírodě, stejně jako areál Sahel-Savana v zoo v Barceloně. Společně s chovatelskými programy, které pomáhají vracet zvířata v dobré kondici zpět do přírody, chtějí dnešní zoo zajistit, aby zvířata, která díky pokroku ve veterinární péči žijí déle, mohla stárnout s grácií. "Specializovaná geriatrická péče je stále více nepostradatelná," říká šéf Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) Martín Zordan. Stejně jako starší lidé vyžadují podle něj i starší zvířata více péče: pravidelné zdravotní kontroly, léčbu artritidy, měkčí potraviny či doplňky stravy, přizpůsobené životní prostory a sledování duševního zdraví a chování. Vedle páru stárnoucích slonů žijí v barcelonské zoo také patnáctiletý vlk, leopard a tygr, kterým je oběma 17 let, stejně jako někteří starší ptáci - včetně hejna plameňáků-seniorů. Barcelonská zoologická zahrada není jedinou - na ošetřování starších zvířat klade důraz například několik zoo ve Spojených státech, třeba v Baltimoru či v Baton Rouge. Ošetřovatelé v barcelonské zoo pečlivě sledují dvě stárnoucí samice tlustokožců, Susi a Bully, které se vyrovnávají s nedávnou smrtí slonice Yoyo, jejich bývalé kamarádky ve výběhu a dlouholeté společnice. Yoyo uhynula v prosinci ve věku 54 let. Susi ve svých 52 letech nyní patří mezi nejstarší známé slony africké držené v zajetí, i když podle WAZA je věk zvířat narozených ve volné přírodě jen přibližný. Bully, které je 40 let, je mezi slony africkými také považována za starou. Všechny tři byly odchyceny v divočině a před příchodem do Barcelony trávily čas v cirkusech a zoologických zahradách. Zoo v Barceloně teď spolupracuje s Barcelonskou univerzitou na studii vlivu smrti Yoyo na Susi a Bully. Je to první studie svého druhu, která se zaměřuje na nepříbuzné slony po smrti jejich dlouholetého společníka, upozornila Padillaová. Susi a Bully kvůli šoku zpočátku nejedly, ale nyní se přizpůsobují a obracejí se jedna na druhou. Dokonce sdílejí i potravu, popsala Padillaová s tím, že Susi převzala po Yoyo dominantní roli. Pro slony jsou skutečným testem věku jejich zuby. "Slábnutí zvířete značí opotřebení zubů," říká ošetřovatel v barcelonské zoo José María Santamaría. "Za život mají šest sad stoliček, a když je jim kolem 40, přijdou o poslední," vysvětluje. Susi a Bully vyžadují každodenní prohlídky, potravu vhodnou pro jejich ústa bez stoliček a zvláštní pozornost věnovanou jejich nohám - proto každodenní pedikúra a měkká písečná podestýlka ve výběhu, která zmírňuje bolest chodidel. "Přijali jsme tato opatření, protože nám záleží na tom, aby tato zvířata žila pohodlně a důstojně," uzavírá Zordan. kas spr

Zlatokopecký skanzen se dnes poprvé po loňských povodních otevřel veřejnosti

Jeseník 17. dubna (ČTK) - Zlatokopecký skanzen u Zlatých Hor na Jesenicku, který postihly loni v září ničivé záplavy, se dnes poprvé otevřel veřejnosti. Několik měsíců odtud odvážely těžké stavební stroje naplaveniny a upravovaly poničené terény. Zástupci skanzenu, který ročně navštíví desítky tisíc návštěvníků, odhadli škodu na 5,5 milionu korun. Areál ale otevřeli dříve, než očekávali. Kvůli pokračujícím pracím sice nejsou umožněny prohlídky s průvodcem, lidé si však mohou vyzkoušet rýžování zlata, řekl dnes ČTK ředitel příspěvkové organizace Zlatohorsko kraj pokladů Jiří Juráš. Hornický skanzen v Údolí ztracených štol, který loni hostil mistrovství světa v rýžování zlata, postihly povodně nejvíce ze strany od Rejvízu, kde pršelo nejvíce. Řeka Olešnice si v areálu vytvořila tři koryta, smetla závodiště, zničila elektroinstalaci i cestu a podemlela terény. Povodně s sebou přinesly i obrovské množství naplavenin. Pracovat se zde začalo hned po opadnutí vody. "Dnes jsme otevřeli poprvé, doufáme, že v květnu pojedeme již s prohlídkami. Zvládly se ty nejtěžší práce, ať už práce terénní, či odstraňování různých naplavenin," uvedl Juráš. Areál byl po loňských povodních zcela neprůchodný, kvůli podemletým břehům a svahům byla některá místa velmi nebezpečná. Skanzen se nakonec podařilo otevřít podstatně dříve, než se původně očekávalo. "Je to pro nás satisfakce. Klíčovým faktorem bylo, že se do konce loňského roku podařilo udělat obrovské množství práce. Bezprostředně po povodních tady najela těžká technika, šlo o stovky tater převážející materiál," doplnil Juráš. Práce ve skanzenu i přes dnešní otevření podle něj pokračují, i proto se zatím nemohou návštěvníkům věnovat průvodci. "Klíčovým je celá nová elektroinstalace, práce bude ještě hodně. Lidé však uvidí, co vše se tady od té doby podařilo udělat," dodal ředitel organizace. Zlatokopecký skanzen ročně navštíví 20.000 lidí, kteří si zakoupí vstupenku na prohlídky, další desítky tisíc lidí si areál prohlédnou bez průvodce. Kvůli povodním přišel skanzen loni o dva měsíce z návštěvnické sezony. S obnovou areálu pomáhali nejen zaměstnanci skanzenu, ale i dobrovolníci. Naposledy do areálu vyrazila v pondělí s lopatami parta žáků osmé třídy ZŠ Zlaté Hory. Alena Horáková ktp

Rumunsko řeší krizovou medvědí situaci, zvažuje zavést nové zákony

Bukurešť 17. dubna (ČTK) - V Rumunsku žije nejspíš až 13.000 medvědů hnědých, což je téměř dvojnásobek proti původním odhadům. Informoval o tom rumunský ústav pro lesnický výzkum. Oficiální činitelé slibují zavést nové zákony, které by místním komunitám umožnily vypořádat se s tím, co označili za krizovou medvědí situaci, napsal zpravodajský server The Guardian. Lesnický ústav provedl výzkum ve 25 karpatských okresech a jako první použil ke sčítání medvědů vzorky DNA z trusu či srsti. Předchozí odhady založené na stopách a pozorování medvědů uváděly, že je rumunská populace těchto velkých šelem menší než 8000 kusů. V Rumunsku, které má asi 19 milionů obyvatel, medvědi za posledních 20 let podle údajů ministerstva životního prostředí zabili 26 lidí a 274 dalších těžce zranili. Zatím poslední obětí se stal devatenáctiletý turista, kterého zabil medvěd v červenci loňského roku na oblíbené karpatské horské trase. Vláda v loňském roce více než zdvojnásobila povolený odstřel medvěda hnědého, který je v EU chráněným druhem, na 481 kusů. O rok dříve zaznamenaly úřady více než 7500 tísňových volání kvůli výskytu medvěda. Tento počet byl více než dvojnásobný v porovnání s rokem 2022. Poslanci tvrdí, že k nárůstu počtu útoků vede přemnožení medvědů. To ale zpochybňují ekologické skupiny, podle nichž je třeba se zaměřit na prevenci. Tedy zajistit, aby se medvědi drželi dál od obcí a specifické kroky zaměřit na konkrétní "problémové medvědy". Za problémové jedince ekologové označují takzvané synantropní medvědy. To jsou ti, kteří si navyknou pohybovat se v blízkosti lidí a jejich obydlí a využívat lidských produktů - například snadného zdroje potravy v podobě zbytků, odpadků nebo úmyslných návnad. Takoví medvědi mohou postupně ztrácet plachost a následně pro člověka představovat reálné riziko. Německé ministerstvo zahraničí minulý týden aktualizovalo doporučení pro cestování do Rumunska a upozornilo, že medvědi se stále častěji vydávají do obytných oblastí a podél silnic, což vede k "nebezpečným střetům s lidmi". Vyzvalo cestovatele, aby dbali místních varování. Na základě analýzy přibližně 24.000 vzorků odebraných během tří let od roku 2022 dospěla studie rumunského lesnického ústavu k závěru, že v Rumunsku žije 10.400 až 12.770 jedinců. To je zdaleka největší evropská populace medvěda hnědého mimo Rusko. Světový fond na ochranu přírody (WWF) v Rumunsku následně zpochybnil metody ústavu a uvedl, že genetické studie se obvykle provádějí za mnohem kratší období. Lesnický ústav ale tvrdí, že studii považuje za přesnou na 95 procent. Rumunský ministr životního prostředí Mircea Fechet prohlásil, že bude lobbovat u Evropské komise za zrušení chráněného statusu medvědů. Směrnice EU tato zvířata umožňuje usmrtit pouze ve výjimečných případech a jako poslední možnost. "Musíme zasáhnout," řekl Fechet místním médiím. "Odborníci tvrdí, že optimální počet medvědů se pohybuje kolem 4000 kusů." Slíbil také, že zavede zákon, který místním úředníkům umožní obejít současný systém "postupných zásahů" - který starostům ukládá, aby se nejprve pokusili medvěda zaplašit nebo odchytit a přemístit - a místo toho zvíře v případě nutnosti rovnou utratit. "Lidský život je na prvním místě," řekl Fechet. Slovensko tento měsíc také schválilo odstřel 350 medvědů hnědých, což je asi čtvrtina z odhadované slovenské populace 1300 medvědů. Slovenská vláda tak reagovala na smrt 59letého muže, kterého zabil medvěd. Loni zemřeli další dva lidé, když je medvědi napadli nebo pronásledovali. Premiér Robert Fico začátkem dubna řekl, že nelze žít v zemi, kde se lidé bojí chodit do lesa a kde se stávají potravou pro medvědy. dk spr

Ostrovní stát Tuvalu v Oceánii slavnostně zahájil provoz prvního bankomatu

Funafuti 17. dubna (ČTK) - Ostrovní stát Tuvalu, který patří mezi nejodlehlejší země světa, tento týden uvedl do provozu úplně první bankomat. Pro zákazníky je k dispozici v bance na hlavním ostrově Funafuti. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian. Slavnostní ceremoniál, při němž byl provoz prvního bankomatu představen, znamenal pro tuto ostrovní zemi s 12.000 obyvateli historickou změnu. Země dosud nikdy neměla přístup k elektronickému bankovnictví. Akce, které se zúčastnil premiér Feleti Teo, generální guvernér, tradiční představitelé, členové parlamentu a zástupci diplomatického a obchodního sektoru, byla oslavou dlouho očekávaného posunu směrem k modernizaci finančnictví. Až dosud se veškeré bankovnictví na Tuvalu provádělo v hotovosti. V den výplaty musejí všichni zaměstnanci do banky, aby si mohli vybrat mzdu, což často vede k dlouhým frontám a k omezenému přístupu k financím, protože banka zavírá ve dvě hodiny odpoledne. Každodenní transakce za potraviny, hotely a služby se provádějí téměř výhradně v hotovosti. "Dnešní den je nejen významnou událostí, ale také historickým okamžikem, kdy banka přechází do zcela nové éry, a to nejen z hlediska služeb, ale také z hlediska strategického směřování," řekl premiér v úvodním projevu. Podle generálního ředitele banky Siose Penitaly Tea stálo zavedení prvního bankomatu, o něž banka usilovala od roku 2021, více než tři miliony australských dolarů (zhruba 42 milionů Kč). "Celou dobu jsme byli v analogovém prostoru, tohle pro nás byly sny," řekl. "Bankomaty nejsou levné. Ale díky podpoře vlády a naprostému odhodlání jsme byli schopni tuto službu pro naše lidi zavést," dodal. Tuvalu tvoří skupina devíti malých ostrovů v Oceánii, mezi Austrálií a Havají. V roce 1978 získalo Tuvalu nezávislost na Velké Británii a po Vatikánu má druhý nejmenší počet obyvatel ze všech nezávislých států. dk spr

Vědcům se v moři poprvé podařilo natočit největšího hlavonožce na světě

Londýn 17. dubna (ČTK) - Vědcům se podařilo poprvé nafilmovat v přirozeném mořském prostředí kalmara Hamiltonova - patrně největší druh hlavonožce na světě. Pořídit filmový záznam se podařilo sto let poté, co byl tento druh dorůstající podle odborníků až sedmi metrů délky a váhy 500 kilogramů objeven a pojmenován, napsal zpravodajský server BBC News. Kalmar, kterého vědci natočili v hloubce 600 metrů nedaleko Jižních Sandwichových ostrovů v jižní části Atlantiku, ale zatím ani zdaleka nedosahuje rekordní velikosti. Jedná se o 30 centimetrů dlouhé mládě a tým vědců pod vedením doktorky Michelle Taylorové z Essexské univerzity pořídil jeho nahrávku letos v březnu během 35denní výpravy pátrající po novém mořském životě. Taylorová novinářům řekla, že si její tým nejprve nebyl jistý, jaký druh kalmara, krakatice či olihně nafilmovali, ale natočili ho, protože byl "nezvyklý a krásný". Záznam poté prověřila doktorka Kat Bolstadová, která uvedla, že dosud se s tímto druhem kalmara vědci setkávali jen ve formě pozůstatků v žaludcích kytovců a mořských ptáků. "Je vzrušující vidět první reálný záznam mladého kalmara Hamiltonova v přirozeném prostředí," řekla Bolstadová. O životním cyklu kalmarů Hamiltonových (Mesonychoteuthis hamiltoni) toho zatím vědci vědí jen málo. Známo je ovšem to, že postupně ztrácejí průhlednost, kterou mají jejich těla v mládí. Jejich typickým znakem jsou háčky uprostřed osmi ramen. Podle britského Přírodovědného muzea je těžké odhadnout celosvětovou populaci kalmarů Hamiltonových. V roce 2022 instituce uvedla, že nedostatek pozorování znamená, že "i dnes se tito obrovští hlavonožci stále pohybují na hranici mezi legendou a skutečností", napsal server BBC News. dk nim

V Británii jdou do dražby hodinky či palubní vstupenky pasažérů Titaniku

Londýn 16. dubna (ČTK) - V Británii se budou 26. dubna dražit kapesní hodinky, palubní vstupenky či peníze nalezené mezi věcmi cestujících na Titaniku, informovala dnes agentura AFP. Slavný parník se potopil v Atlantském oceánu po nárazu do ledovce před 113 lety. Z celkových asi 2200 pasažérů nehodu nepřežilo na 1500 lidí. Například hodinky se našly u dánského cestujícího Hanse Christensena Givarda. Ten cestoval druhou třídou a byl jedním z těch, kteří zahynuli, když se parník v dubnu 1912 potopil. Jeho tělo bylo vyzdviženo ze severního Atlantiku a pohřbeno v kanadském Halifaxu o měsíc později. Givard měl v kapsách vkladní knížku, klíče, hotovost v peněžence, kompas, cestovní pas a právě kapesní hodinky, jejichž hodnota se v aukci odhaduje asi na 50.000 liber (1,5 milionu Kč). Tyto předměty byly po ztroskotání lodi vráceny Givardově rodině. Hodinky prodávají jeho potomci. Givard, kterému bylo 27 let, cestoval do Spojených států se dvěma přáteli, kteří při potopení parníku také zahynuli. "Hodinky se zastavily v okamžiku, kdy chladné vody severního Atlantiku 15. dubna 1912 pohltily nejen jejich majitele, ale také Titanic, nejslavnější zaoceánský parník všech dob," uvedl Andrew Aldridge z aukčního domu Henry Aldridge Son. Mezi dalšími předměty v dražbě je dopis a medaile švédského cestujícího první třídy Erika Gustafa Linda a vzácná palubní vstupenka do třetí třídy cestujícího Portage Tomlina. Oba muži při neštěstí rovněž zahynuli. Do aukce půjdou také housle, které použil hudebník v americkém filmu Titanic režiséra Jamese Camerona z roku 1997 a které by mohly být vydraženy až za 60.000 liber (1,7 milionu Kč). kas spr

The Times: Letecký turismus do dvou až tří let čekají největší změny za 50 let

Londýn 14. dubna (ČTK) - Cestování letadlem by v příštích dvou až třech letech mohlo projít největšími změnami za posledních 50 let, napsal britský zpravodajský server The Times. V praxi to bude podle něj pravděpodobně znamenat, že cestující nebudou před letem muset provádět klasické odbavení, neboli check-in, a že se přestanou vydávat palubní lístky. Cestující si budou moci nahrát svůj cestovní pas do mobilu a procházet přes pasovou kontrolu jen za pomoci chytrého telefonu a technologií na rozpoznávání obličejů. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která je odbornou organizací OSN, podle The Times změní stávající pravidla pro letiště a letecké společnosti zavedením nového "digitálního cestovního průkazu", který umožní během cesty využívat údaje z pasu uložené v mobilech. Cestující díky změně, která by mohla přijít za dva až tři roky, nebudou před odletem muset provádět on-line check-in. Místo toho si budou při zakoupení letenky moci stáhnout do mobilu "cestovní průkaz", který se bude automaticky aktualizovat, pokud dojde ke změně rezervace. Bez check-inu budou letecké společnosti upozorněny na úmysl cestujícího letět, když pasažér dorazí na letiště a jeho obličej bude naskenován. V případě cestujících se zavazadly to nastane při samoobslužném odbavení zavazadel. Osoby cestující pouze s příručními zavazadly budou digitálně zkontrolovány u bran před bezpečnostní kontrolou. V současné době cestující musejí provést check-in on-line nebo na letišti, kde je jim vydána palubní vstupenka s kódem, který následně přikládají k validátorům, mimo jiné u brány před odletem. "Tyto změny jsou největší za posledních 50 let," uvedla Valérie Vialeová, ředitelka produktového managementu společnosti Amadeus, největší světové společnosti v oblasti cestovních technologií. "Mnoho systémů leteckých společností se nezměnilo více než 50 let, protože vše musí být sladěné v celém odvětví a interoperabilní," dodala. Realizace plánu bude vyžadovat modernizaci infrastruktury na letištích, která bude vybavena technologií pro rozpoznávání obličejů a schopností přečíst pasové údaje z mobilu. Validátory údajů na letištích budou pouze ověřovat informace - porovnávat obličej se snímkem v pasu, ale nebudou jej uchovávat, aby se zajistila ochrana soukromí. Změnit by se mohl i způsob řešení zpoždění a přestupů. V rámci vyvíjené technologie by cestující, kteří nestihnou navazující let kvůli zpoždění, které nemohou ovlivnit, mohli automaticky obdržet oznámení s podrobnostmi o novém letu. Jejich cestovní průkaz by se automaticky aktualizoval a mohli by nastoupit na nový let. ngl mka

V Paříži se dražily předměty z loňské olympiády, vybralo se 228.556 eur

Paříž 14. dubna (ČTK) - Na 200 předmětů z loňských olympijských a paralympijských her se v aukci v Paříži vydražilo za 228.556 eur (5,7 milionu Kč). Výtěžek poputuje na dobročinné účely, napsal dnes web Euronews. Aukci organizoval a živě přenášel pařížský aukční dům Vermot Associés. Dražba se konala v neděli ve 14:00 na stadionu Charléty ve 13. pařížském obvodě, setkali se tam fanoušci, profesionální sběratelé i zástupci muzeí. Přítomno bylo i několik zahraničních kupců z Řecka, Spojených států, Británie nebo Číny, dodal web La Dépeche. Mezi předměty, které se vydražily, bylo mimo jiné pět pochodní v hodnotě až 20.000 eur za kus, červené šaty zpěvačky převlečené za Marii Antoinettu v ceně 832 eur nebo sada per, jejichž cena se z původních 50 eur vyšplhala na 320 eur. Maskot her, frygická čapka, se podle La Dépeche prodala za 3200 eur a její paralympijská verze za 1408 eur. Jedním z hlavním kupců bylo Národní muzeum sportu z jihofrancouzského města Nice. To za 2300 eur koupilo věnce či ozdobnou girlandu z umělého ovoce, kterou nosil zpěvák Philippe Katerine. Instituce získala také kostým tajemného muže, který symbolizoval postavu z počítačové hry Assassin's Creed. Výtěžek z aukce se rozdělí mezi tři příjemce: Cami Sport et Cancer poskytující sportovní terapie v nemocnicích, Premiers de cordée nabízející sportovní aktivity pro děti hospitalizované ve městě Troyes a organizaci FIPF - ta pořádá mistrovství světa ve fotbale vozíčkářů. dud spr

V Lukavci na jízdu kolem osení vyjede 15 jezdců, po 58 letech bez Václava Davida

Lukavec (Novojičínsko) 14. dubna (ČTK) - V Lukavci nedaleko Fulneku na Novojičínsku letos na tradiční jízdu kolem osení vyjede 15 jezdců. Po 58 letech pravděpodobně poprvé do sedla neusedne pětasedmdesátiletý Václav David. Právě on v posledních desetiletích tradici udržoval. Díky němu přežila i pandemii koronaviru a s ní spojená opatření vlády. David dnes ČTK řekl, že je po operaci srdce a letos už asi nepojede. Jezdci v černých oblecích a naleštěných holínkách na koně nasednou o Velikonoční neděli. S kovovým křížem budou žádat požehnání pro pole a rodiny. Starodávný křesťanský zvyk ze 17. století se v Česku dochoval pouze v Lukavci, kde přežil i období světových válek, čtyři desítky let komunistického režimu i dobu světové pandemie koronaviru a restrikcí s ní spojených. K udržení tradice Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně v posledních desetiletích pomohl letos pětasedmdesátiletý Václav David. Organizuje jezdce a shání pro ně koně. Letos už ale s největší pravděpodobností nevyjede. "Jsem po operaci srdce. Doma mi to asi neprojde," řekl ČTK David. Dodal, že už našel své nástupce a odkaz budovaný po staletí má komu předat. "Už to chci nechat na mladších," dodal. Rajtování, jak se jízdě kolem osení také říká, začíná v neděli před Velikonočním pondělím pravidelně ve 13:00 u kostela v Lukavci. Pak jezdci zamíří přes pole nad vesnicí a objíždějí horní konec obce. Později vyrazí přes louky do osady Nové Dvory. Jezdec v čele průvodu nese kříž, kterým žehná rodinám, stavení či polím a budoucí úrodě. Cestou kovový kříž uctívají místní obyvatelé, kteří jezdcům na oplátku nabízejí alkohol pro zahřátí. Jezdci zpívají píseň z 15. století Vstal z mrtvých. Po návratu do Lukavce se zpívá a hraje píseň Aleluja, zdráv buď náš milý Spasiteli. Tradiční jízda kolem osení se v obci dodržuje přes 400 let. Přerušit ji se nepodařilo nacistům za druhé světové války ani komunistům po roce 1948. Jízda se nakonec konala i o Velikonocích v roce 2020, tedy v době nejpřísnějších opatření proti šíření koronaviru. "Tenkrát jsme vyjeli jen čtyři a tajně. Nikomu jsme to neřekli a vyjeli jsme časně ráno, abychom nikoho nepotkali," řekl David. Epidemie ale tradici zapsanou na seznamu nehmotného dědictví Moravskoslezského kraje přece jen pozměnila. Z hygienických důvodů už jezdci nenechávají lidi líbat kříž. Podle kronik se zvyk dodržuje v Lukavci od roku 1620. Tehdy jezdci odrazili hordu vojáků rozprášených ve stejném roce při bitvě na Bílé hoře. Tím si zasloužili zápis v kronice a vznikla tak první zmínka o lukavecké tradici. dvc dvd

Známka z roku 1918 k příjezdu Masaryka se vydražila za dva miliony korun

Praha 14. dubna (ČTK) - Za dva miliony korun bez aukčních poplatků se o víkendu vydražila poštovní známka z roku 1918 vydaná k příležitosti příjezdu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka do vlasti. Známka se tehdy objevila v omezeném nákladu, a vydražený kus má navíc jedinečnou barvu. V tiskové zprávě to dnes za pořadatele aukce oznámila Lenka Dudková. Ceny českých a československých známek se v dražbách jen výjimečně pohybují v řádu milionů korun. Asi nejvzácnější z nich, zelená žilkovaná čtyřkoruna s černým převráceným přetiskem Pošta Československá 1919, se prodala v roce 2018 za 7,8 milionu korun bez aukční přirážky. Známka s názvem "Příjezd presidenta Masaryka" vstupovala do on-line aukce s vyvolávací cenou 800.000 korun. Podle Dudkové i optimistické odhady očekávaly, že výsledná cena dosáhne maximálně 1,5 milionu. "Výsledek nakonec překonal veškerá očekávání," uvedla. "V nejistých časech se lidé tradičně obracejí k fyzickým, uchopitelným hodnotám. Vzácné známky historicky dokazují, že patří mezi bezpečné přístavy pro kapitál ať už v době pandemie, finančních krizí nebo geopolitických otřesů," sdělil Petr Flaška, majitel Filatelie Flaška, která aukci pořádala. Známka vydaná 21. prosince 1918 při příležitosti návratu prezidenta Masaryka z exilu zpět do vlasti byla pamětní emisí. Nebyla určená pro běžný poštovní oběh. "Právě v den, kdy Masaryk dorazil ze zahraničí do nově vzniklého Československa, bylo možné tuto známku použít - byť jen symbolicky - vedle oficiálních známek, například na pamětních obálkách a propagačních zásilkách," doplnila Dudková. "Tato známka se celkem běžně objevuje v tmavě modrém odstínu. Cena takového kusu se pohybuje ve statisících korun. Ale vydražená známka je v provedení světle modrém. Díky tomu je skutečně velmi vzácná," popsala známku Dudková. Letos se za miliony korun vydražila například v březnu v aukci filatelistického domu Burda Auction československá známka emise Osvobozená republika z roku 1927 s chybotiskem "50/50h Doplatit". Její cena dosáhla 2,5 milionu korun. Další exemplář této známky se prodal v aukci Burda Auction loni v září dokonce za více než čtyři miliony. ver snm

Na Aukru sběratelé v březnu vydražili předměty za 173 milionů Kč, meziročně méně

Praha 13. dubna (ČTK) - Tržby za starožitné a sběratelské předměty na portálu Aukro v březnu meziročně klesly o 4,2 procenta na zhruba 173,1 milionu korun. Ve srovnání s únorem byly tržby naopak o 7,6 procenta vyšší. Vyplývá to z informací, které portál poskytl ČTK. Mezi nezajímavější položky, které lidé v březnu vydražili, podle Aukra patřila například sada osmi zlatých mincí z roku 2011, na kterých jsou vyobrazeny městské památkové rezervace. Nový majitel za ni zaplatil 556.000 korun. Za půl milionu korun se prodal také vzácný zlatý desetidukát svatého Václava z roku 1934, informoval portál. Zájem byl v březnu rovněž o obraz od malíře Antonína Dvořáka, který zachycuje výuku malířství v ateliéru. Vydražil se za 340.000 korun. "Olejomalba datovaná do roku 1847 byla autorsky signována a obsahovala rovněž znalecký posudek," uvedl expert na sběratelství a starožitnictví portálu Aukro Pavel Krejčíř. Mezi další vydražené položky patřily asi za 208.000 korun starožitné švýcarské hodinky Patek Philippe zdobené diamanty či za 122.000 korun veteránský motocykl Terrot. Téměř stejná částka - 121.000 korun - na Aukru padla také za odznak, který dostávali příslušníci nacistických ozbrojených sil wehrmacht za boj proti partyzánům. Téměř 36.000 korun nový majitel zaplatil za dvě staré plechovky oleje pro letadla od značky Aeroshell. Do žebříčku nejzajímavějších vydražených položek Aukro zařadilo také kompletní sadu týdeníku Mladý hlasatel z roku 1938, který obsahuje první vydání komiksu Jaroslava Foglara Rychlé šípy. Dražba této sady podle portálu skončila na přibližně 28.000 korunách. Za 20.000 korun se v březnu prodal autogram amerického astronauta a prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga a za zhruba 18.000 korun prvorepublikový pivní půllitr z pražské restaurace U Fleků. Aukro se zaměřuje na aukce i prodej a nákup za pevné ceny. Svou činnost portál zahájil v roce 2003. mib dvd

AFP: V Íránu se rozmohly plastické operace nosu, mohou zvýšit společenský status

Teherán 13. dubna (ČTK/AFP) - Všechny ženy z rodiny íránské modelky Azáde podstoupily plastickou operaci nosu, aby se přizpůsobily západním standardům krásy v zemi, kde je ženské tělo pod přísnou kontrolou. Od islámské revoluce v roce 1979 se Íránky musejí oblékat konzervativně, nosit volné oblečení a zahalovat si hlavu závojem. Při takových omezeních je obličej velmi důležitu, zůstává totiž jedinou viditelnou částí těla, což nečekaně přispělo k rozmachu plastických operací nosu v Íránu. Napsala o tom agentura AFP. Mnoho lidí v Íránu operaci nosu považuje za cestu k větší kráse. Pro devětadvacetiletou Azáde z Teheránu bylo podstoupení plastické operace výhodnou investicí. Chtěla se zbavit takzvaného perského nosu, který se vyznačuje hrbolem, a získat nos štíhlejší a špičatější. "Po operaci jsem se nejen mohla stát modelkou a získat lepší společenské postavení, ale také vydělávám třikrát tolik a moji klienti si mě více váží," řekla Azáde AFP. Případ Azáde zdaleka není ojedinělý. Podle americké Mezinárodní společnosti pro estetickou a plastickou chirurgii (ISAPS) bylo v Íránu v roce 2023 provedeno více než 264.000 kosmetických operací. Nejčastěji se jednalo o plastiku nosu neboli rhinoplastiku. V Teheránu a v dalších městech po celé zemi reklamní poutače v jasných barvách propagují kosmetické kliniky, které slibují vytvarovaný nos, dokonalou pleť a perfektní bílé zuby. Navzdory mezinárodním sankcím, které byly na Írán uvaleny kvůli jeho jadernému programu, se země kvůli rostoucímu počtu moderních zdravotnických zařízení stala vyhledávanou destinací pro cizince, které láká plastická chirurgie za dostupné ceny. Na ulicích lze často vidět Íránky s obvázanými nosy, což svědčí o místní popularitě rhinoplastiky. "Je to kulturní trend," říká Hamídrezá Hosnání, plastický chirurg, který ve své teheránské klinice vybavené nejmodernějšími technologiemi provádí až 20 těchto operací týdně. Před několika desítkami let byla operace nosu v Íránu především známkou bohatství a vysokého společenského statusu. Operace jsou však dnes zaměřeny na to, aby byl výsledek diskrétnější a vytvářel harmonii s tváří a osobností pacienta. V Íránu, kde se minimální mzda pohybuje kolem 100 dolarů (2283 Kč), stojí základní rhinoplastika do 1000 dolarů (22.831 Kč), což je výrazně méně než v jiných zemích, uvedl Hosnaní. V Íránu to je nicméně značná částka v době, kdy hyperinflace a hospodářská krize, umocněné dlouholetými mezinárodními sankcemi, dopadají na obyvatele země. "Dokonce jsem si musela půjčit peníze na operaci od svých přátel a rodiny, ale peníze byly dobře investované a rozhodně to stálo za to," řekla Azáde. Rejháne Chošhalíová, 28letá asistentka na klinice, plastickou operaci nosu podstoupila před čtyřmi lety a lituje, že to neudělala dříve. "Můj nos opravdu nebyl krásný a chtěla jsem vypadat lépe," řekla . Íránské úřady opakovaně varují před rostoucím počtem nepovolených klinik, které provádějí estetické zákroky. Podle íránského ministerstva zdravotnictví bylo v únoru v teheránské nemocnici Ápádána zatčeno několik lékařů bez licence a byla tam uzavřena řada operačních sálů. V listopadu 2023 v jednom dni zemřely tři ženy při kosmetických operacích v různých zařízeních v hlavním městě, uvedla místní média. Ava Golíová plastiku nosu zatím nepodstoupila, ale i přes mírné obavy se rozhlíží po klinikách. "Viděla jsem lidi s novými nosy, kteří po operaci nevypadali dobře,“ řekla třiadvacetiletá studentka s tím, že ji to občas dokáže vyděsit. ham jd

S redukcí přemnožených holubů v Lounech pomůže sokol stěhovavý

Louny 12. dubna (ČTK) - Přemnožené stavy holubů v Lounech pomohou snižovat dva samci sokola stěhovavého. Dravci jsou ve výcviku. Holubů je na území města odhadem okolo 3000, jejich trus poškozuje památky i nemovitosti. Místní si na přemnožené ptáky stěžují. ČTK to řekl mluvčí radnice Marcel Mihalik. "Létají k nám ze sila z Dobroměřic, tam je výrobna krmiv. Bohužel ti přemnožené holuby neřeší a ti létají k nám," uvedl Mihalik. Město se snaží jejich počty redukovat. Celoročně tak činí pomocí odchytových klecí, které jsou umístěné v chrámu sv. Mikuláše, na budově jedné ze základních škol a v kostele Čtrnácti Svatých pomocníků. V zimě pak funguje aktivní odlov. Radnice pracuje na vytvoření csouboru opatření od humánních po striktní. Jedním z dalších opatření bylo pořízení holubníků. Nedávno město rozhodlo o pořízení dvou samců sokola stěhovavého zhruba za 40.000 korun. Speciální sokolnický výcvik a veterinární péči vyjdou na dalších 105.000 korun. V Lounech budou dravci po výcviku od září. "Sokoly jsme si zvolili, protože jde pro holuby o přirozeného predátora, v jehož jídelníčku je holub z 90 procent zastoupen," zdůvodnil volbu dravce Mihalik. Doplnil, že sokol útočí na hejna, která tím rozhání. "Holuby to znervózňuje, což je cílem. Akční rádius takového sokola je okolo deseti kilometrů. Slabší holubí jedince sokoli loví," popsal mluvčí. Samice město pořizovat nebude. Důvodem je vyšší pořizovací cena i předpoklad, že je samci přilákají v dospělosti sami z volné přírody. Ideální by pak podle Mihalika bylo, kdyby v Lounech či jejich blízkém okolí dravci zahnízdili a vyvedli mladé. "Proto je taky budeme monitorovat a necháme jim nainstalovat na dvě různá místa budky, aby naši noví strážci oblohy měli kde zahnízdit s budoucími partnerkami a mláďaty. Časem zhodnotíme, zda měl tento projekt zásadní vliv na redukci přemnožených holubů v Lounech," dodal mluvčí. Holubi ve městě ničí objekty svým trusem, který ulpívá také třeba na městském mobiliáři či autech. Přemnožení je nejvíc vidět v centru města, kde na ně neplatí ani hroty na parapetech, římsách či soklech historických staveb. Lidé, kteří holuby na náměstí krmí, pro ně vytvářejí ideální podmínky. Na jejich vysoké množství si pak ale místní stěžují. trs kš

Na univerzitě v Liberci vyvinuli tričko, které umí probudit usínajícího řidiče

Liberec 11. dubna (ČTK) - Tričko, které umí probudit usínajícího řidiče, vyvinuli vědci na Technické univerzitě v Liberci. Senzory na tričku dokážou únavu odhalit dřív, než si ji sám řidič uvědomí, neomylně totiž změří zpomalující se dech. Smart textil tak může pomoci snížit počty nehod a zachraňovat životy. Autor nápadu Michal Martinka se vývoji trička věnuje čtvrtým rokem, řekl dnes ČTK mluvčí univerzity Radek Pirkl. "Systém už spolehlivě funguje, jsme schopní přesně detekovat, kdy na člověka přichází únava, aniž to ještě sám zpozoruje. Nyní ho vylepšujeme. Pracujeme na tom, aby bylo triko na těle co nejpříjemnější a člověk co nejméně cítil senzory," doplnil Martinka. Systémy zaměřené na mikrospánek jsou dnes už součástí nejnovějších vozů, podle Martinky ale nejsou spolehlivé, sledují nestandardní chování auta a často se mýlí. "Naše senzory se u počínající únavy nemýlí nikdy," zdůraznil. Senzory na tričku sledují podle Martinky přímo člověka a změny jeho dechové frekvence, přičemž mění svůj elektrický odpor v závislosti na pohybu hrudníku. "Frekvence dechu klesá úměrně s tím, jak je člověk unavený a začíná usínat," řekl vědec. Dech odpočatého člověka je podle něj pravidelný, při únavě nebo spánku naopak mělký a nepravidelný. "Po sérii experimentů jsme dospěli do stadia, kdy počátek usínání dokážeme předvídat ještě před tím, než únava naplno udeří. Díky tomu můžeme řidiče včas varovat," dodal. Na testování spolupracoval Martinka s týmem Fakulty textilních věd Shinshu University v Japonsku, která je předním světovým pracovištěm v oblasti měření tělesných funkcí v oděvech. Tričko se zatím testovalo na simulátoru, v srpnu by se ale mělo v japonské prefektuře Nagano testovat v ostrém provozu. "Test proběhne v noci, kdy je minimální provoz, a za asistence policie. Vedle řidiče bude osoba, která v případě nouze zasáhne do řízení," uvedl vědec. Na trh by se podle něj mohlo tričko dostat do tří let. "Věřím, že po tričku bude poptávka nejen v České republice, ale i v zahraničí. Sami Japonci projevili o náš výzkum velký zájem. Náš systém má potenciál snížit počty nehod, které jsou způsobeny právě únavou, a zachránit tak lidské životy. Jedna britská studie říká, že únava za volantem může za až 20 procent všech dopravních nehod. A ačkoliv je náš oděv primárně určen pro profesionální řidiče, tak díky své praktičnosti může obecně sloužit i v odvětvích, kde dochází k enormní zátěži," dodal Martinka. ivc kš

Nigerijský soud poslal muže do vězení, protože na svatbě rozhazoval národní měnu

Abuja 11. dubna (ČTK) - Nigerijský soud odsoudil známého vizážistu k půlročnímu pobytu ve vězení za to, že na své svatbě rozhazoval nigerijské peníze. Podle zákonů je tímto zneuctil, napsal web stanice BBC. Západoafrická země za stejný čin loni na šest měsíců odsoudila také dva jiné lidi. Abdullahi Musa Huseini při tanci na prosincové svatební oslavě kolem sebe házel nigerijskou měnou naira. V Nigérii se tomu říká "rozhazování" a lidé tím na různých oslavách dávají najevo svou radost i bohatství. Nigerijská komise pro hospodářskou a finanční kriminalitu však proti Huseiniovi, kterého na instagramu sleduje přes 154 tisíc lidí, zahájila řízení kvůli zneuctění nairy, jednoho z nejdůležitějších symbolů země. Vizážista podle komise vyhazováním 100.000 nair (přes 1408 Kč) do vzduchu porušil zákon z roku 2007, který "rozhazování" nebo pošlapávání nairy považuje za trestný čin. Pachatelům hrozí šest měsíců vězení nebo pokuta 50.000 nair (více než 702 Kč), případně obojí. Někteří Huseiniho příznivci na sociálních sítích jsou verdiktem rozhořčeni a trest považují za příliš tvrdý. dud hab

Trump podepsal výnos, kterým zrušil omezení proudu vody ve sprchách

Washington 10. dubna (ČTK) - Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, kterým zrušil omezení tlaku vody tekoucí ze sprchových hlavic, což podle Bílého domu "učiní sprchy v Americe opět skvělé," píše agentura AFP. Trump si dlouhodobě stěžuje na nedostatečný proud vody v amerických koupelnách, z čehož viní federální předpisy o šetření vodou. "Pokud jde o mě, rád si dávám hezkou sprchu, abych pečoval o své krásné vlasy. Musím stát pod sprchou 15 minut, aby se namočily. Teče to: kap, kap, kap. Je to absurdní," řekl Trump novinářům, když ve středu podepisoval nařízení v Oválné pracovně. Výnos dává pokyn ministerstvu energetiky zrušit "radikální ekologické" předpisy omezující průtok vody sprchovými hlavicemi na 2,5 galonu vody (9,6 litrů) za minutu. Podle Bílého domu opatření "osvobozuje Američany od přemrštěných předpisů, které proměnily základní vybavení domácnosti v byrokratickou noční můru", a ukončuje "válku (Baracka) Obamy a (Joea) Bidena proti sprchám". Trump se už ve svého prvního funkčního období zaměřuje na normy ohledně tlaku vody ve sprchách, toaletách, myčkách nádobí a dalších domácích spotřebičích. "Nevím, jak to máte vy, ale moje vlasy musí být perfektní," poznamenal Trump v roce 2020 před Bílým domem. "Když si dávám sprchu, chci aby ta krásná hlava plná vlasů byla namydlená. Vezmu si ten nejlepší přípravek, který se dá koupit, a plno ho tam kydnu. A pak pustím vodu a ta zatracené voda jen kape. Nemůžu to pak dostat z vlasů. Je to hrozné," řekl Trump loni v Detroitu. Podle neziskové organizace Appliance Standards Awareness Project, která prosazuje energetickou hospodárnost, "normy pro sprchové hlavice šetří spotřebitelům peníze za vodu a energii a pomáhají životnímu prostředí". "Testování opakovaně prokázalo, že dnešní modely mohou poskytnout vynikající sprchu,“ uvedla nevládní organizace ve zprávě z roku 2024. ham hab

Vědci zkoumali ptačí hnízda - a našli v nich všudypřítomné lidské odpadky

Amsterodam 10. dubna (ČTK) - Lysky černé jsou podsadití vodní ptáci s velkýma nohama, kteří nevypadají jako tvor schopný opanovat vodní toky. Ale od doby, co se před více než třemi desítkami let přistěhovali do nizozemského Amsterodamu u okolních farem, stali se z nich "gangsteři místních kanálů", napsal server National Geographic. Vědci nejprve začali zkoumat, jak se lysky a další ptáci adaptují na městské prostředí, a také to, jestli je jejich stěhování do měst vůbec dobrá věc. Nyní ale zjistili, že se od lysek mohou dozvědět víc i o nás samotných - konkrétně o stopě z odpadků, kterou po sobě zanecháváme. Jedno obzvlášť velké lysčí hnízdo postavené ve čtvrti červených luceren dokumentuje posledních 30 let života - ptačího i našeho. Vědci ho prozkoumali a našli v něm celou řadu odpadků. Nejstarší byl obal od tyčinky Mars s reklamou na Mistrovství světa ve fotbale v roce 1994; nejnovější od proteinové tyčinky. Roky v mezidobí zastupovaly sáčky od bonbónů, obaly hamburgerů z McDonald's nebo roušky, které jsou připomínkou pandemie covidu-19. Ptáci si obvykle staví hnízda z větviček a mechu. Ale ve městě, kde je nedostatek přírodních předmětů, si vypomáhají s pomocí plastů, kterých je tu naopak hojnost, napsal zpravodajský server The Guardian. Auke-Florian Hiemstra, biolog nizozemského střediska Naturalis Biodiversity, který studii vedl, je přesvědčený, že by se ptáci vrátili k hnízdům z přírodních materiálů, kdyby se lidé zaměřili na regeneraci měst a navrácení přirozené vodní vegetace. Mezitím ale ptáci pracují s tím, co mají k dispozici. "V Amsterodamu jsme třeba měli labutí hnízdo plné odpadků. Všichni o něm mluvili a říkali 'taková škoda' a 'to je ale hrozné hnízdo'," řekl Hiemstra listu The Guardian. "Labuť však byla s hnízdem velmi spokojená, vyvedla pět mláďat a všechna se dožila dospělosti. Pro labuť to bylo velmi úspěšné hnízdo. A totéž platí i pro lysky," dodal. Podle jeho odhadů nyní žije v Amsterodamu nejméně 200 lysek černých, které si staví hnízda z čehokoli, co najdou - od potravinových obalů až po kondomy. "Naše odpadky pro ně nejsou odpadní produkt, ale něco velmi cenného. Opravdu doufám, že se od těchto tvorů něco naučíme, že začneme měnit způsob, jak o našich materiálech uvažujeme," řekl Hiemstra. "Ty plasty jsou úžasný materiál, ale my je využijeme jen jednou, a pak je vyhodíme." Ani vědci ale zatím nevědí, jestli hnízda postavená z plastových odpadů lyskám pomáhají, nebo škodí. Plastová hnízda vydrží déle než ta z přírodních materiálů, ale nemusí znamenat lepší ochranu před predátory nebo přírodními živly. Ptáci se do nich mohou zaplést, zvlášť pokud jsou v nich předměty se šňůrkami, jako ochranné roušky. Mohou se zadusit nebo utrpět vnitřní zranění, pokud odpadky sežerou. A z plastů se mohou uvolňovat škodlivé chemikálie. Hiemstra a jeho spolupracovníci mají v plánu dál zkoumat pro a proti plastových hnízd a sledovat ta, kde je výskyt plastů nejvyšší. "Plasty v hnízdech jsou jako zrcadlo," řekl listu National Geographic. "Ukazují nám, jak lidé zacházejí s přírodním prostředím." "Vždycky mě frustruje, když slyším termín 'na jedno použití', který naznačuje, že se něco využije jen jednou, a pak vyhodí pryč. Ale to 'pryč' není žádné konkrétní místo - pořád to znamená 'tady'," dodal Hiemstra, kterého citoval The Guardian. "Zhruba 80 procent plastů, které se kdy vyrobily, je pořád někde na naší planetě," dodal. dk zdp