Magazín

Dvourohý Napoleonův klobouk se na aukci v Paříži prodal za rekordní sumu

Paříž 19. listopadu (ČTK) - Rekordní částky 1,93 milionu eur (47,1 milionu korun) na aukci v Paříži dnes dosáhl dvourohý klobouk patrně patřící francouzskému panovníku a vojevůdci Napoleonu Bonaparte. Překonal tak původní odhad akční síně Drouot, který činil 600.000 až 800.000 euro (14,6 až 19,5 milionu korun), a zároveň předchozí rekord za jinou Napoleonovu pokrývku hlavy z roku 2014, napsala agentura Reuters. "Máme 1,450.000 nalevo, 1,5 milionu, máme v síni 1,5 milionu za Napoleonův klobouk. Tento významný Napoleonův symbol prodán za 1,5 milionu (bez poplatků), na lítost je pozdě, prodáno," prohlásil na pařížské dražbě licitátor Jean-Pierra Osenat, když za potlesku v sále odklepl výslednou částku kladívkem. Tradiční černý klobouk z bobří plsti a se dvěma rohy je Napoleonovou poznávací značkou, upozornil Osenat a dodal, že vojevůdce takových podobných klobouků za svůj život vlastnil okolo 120. "Klobouk byl součástí obrazu, který si budoval, protože Napoleon byl muž komunikace," uvedl Osenat. Klobouk Napoleon nosil vždy s rohy zarovnanými tak, aby kopírovaly osu ramen, zatímco většina lidí v té době jej nosila s rohy mířícími vpřed a vzad, připomněl. Pokrývky hlavy, o kterých se předpokládá, že je vlastnil Napoleon, se na aukcích objevují pravidelně, podotýká Reuters. Aukční síň Drouot v roce 2014 prodala jiný klobouk za 1,88 milionu eur (46 milionů korun). Londýnský dům Bonhams pak před dvěma lety nabídl klobouk s průkaznou vojevůdcovou DNA. nim jd

V Brně si zájemci i letos mohou koupit vánoční jedličku v květináči

Brno 19. listopadu (ČTK) - Zájemci si i letos mohou v Brně koupit místo klasického vánočního stromku alternativní jedli bělokorou v květináči, kterou lze na jaře zasadit. Do prodeje jich zamíří kolem 1000. ČTK to řekla Tereza Žižková z brněnského centra ekologické výchovy Rezekvítek, které prodej koordinuje. Stromky v květináči budou k mání od pondělí. Vánoční jedličky v květináči nabízejí brněnské ekologické organizace od roku 1998, kdy s tímto nápadem přišel Ekologický institut Veronica. Smyslem projektu je omezit plýtvání řezanými stromky a zároveň vracet zpět do brněnských lesů původní druh - jedli bělokorou. Jedná se o několikaleté sazenice vysoké 40 až 50 centimetrů, které vyrostly ve školkách Lesů města Brna. Cena je 160 korun. Ke každému stromku ekologové také poskytují návod s doporučenou péčí, aby stromek přežil přes zimu. V současnosti vše koordinuje Rezekvítek, kdy většina jedliček se prodá v dobročinných obchodech Nadace Veronica. "Loni si k nám lidé přišli pro skoro 600 kusů jedliček, podobný zájem očekáváme i letos. Kdo hledá dárek pro milovníky přírody, může u nás pořídit i certifikát na vysazení jedličky," uvedla ředitelka nadace Helena Továrková. Další prodejní místa najdou zájemci na webových stránkách Rezekvítku. Na jaře se pak všichni majitelé stromků mohou zúčastnit společného sázení. "Výsadba se uskuteční v sobotu 13. dubna dopoledne, většinou se vysadí okolo 150 kusů jedliček," řekla Žižková. Za dobu trvání projektu lidé v okolí Brna organizovaně vysadili více než 3000 jedlí. Stromky ale na jaře mohou vysazovat i neorganizovaně, například u svých chat či jinde. lip ver

Při aukci bankovek se nejdráže vydražila takzvaná bankocedule, za 1,4 mil. Kč

Praha 19. listopadu (ČTK) - Nejdražší položkou, která se vydražila při dvoudenní internetové aukci bankovek, které kolovaly na území Čech, Moravy a Slovenska od roku 1762 do současnosti, se stala takzvaná vídeňská bankocedule v hodnotě 500 guldenů z roku 1806. Prodala se za 1,38 milionu korun, sdělili dnes ČTK zástupci společnosti Bankovky.com, která aukci pořádala v pátek a sobotu. Celkem šlo do dražby více než 1200 položek s vyvolávací cenou přes tři miliony Kč. Aukce se konala na platformě LiveBid.cz, v pátek měla na programu bankovky z doby Rakousko-Uherska až Československa a v sobotu bankovky České republiky. Vedle toho se dražily i některé zahraniční bankovky. "V páté aukci se nám podařilo nashromáždit rekordní počet exemplářů. Například sbírka rakousko-uherských bankovek se pyšnila vysokými nominály a také až neuvěřitelnou zachovalostí některých kousků. Mezi bankovkami excelovaly chybotisky a dochované tuzexové poukázky," uvedl spolumajitel aukční společnosti Aleš Kohout. Například jednokorunová bankovka z roku 1919 s chybným datem se podle pořadatelů vydražila za 660.000 korun a chybotisk bankovky v hodnotě 200 korun z roku 1993 s proužkem Republique du Zaire za 552.000 korun. Nového majitele při aukci našla i jednokorunová tuzexová poukázka z první emise z roku 1958, která měla dvojité prodloužení platnosti do roku 1959. Vyvolávala se za 20.000 Kč a vydražila se za 960.000 korun. "V loňském roce se padesátihalíř ze stejné emise tuzexových poukázek prodal za rekordních 1,26 milionu Kč," dodali organizátoři. ktp rdo

WP: Milenci nechávají v Grand Canyon zámky - strážci je ale rádi nemají

Washington 19. listopadu (ČTK/The Washington Post) - Připevnit společně visací zámek na některém z veřejných míst se v posledních desetiletích stalo symbolem věčné lásky po celém světě. Zamilované páry zpečeťují své vzájemné závazky zamčením zámku a klíč pak hodí do vody, napsal zpravodajský server The Washington Post. Původ této tradice je z velké části neznámý, ale předpokládá se, že se začala šířit nejprve v Římě díky románu Chci tě z roku 2006, který byl o rok později pod stejným názvem zfilmován. V něm se objevila dvojice, která zpečetila svou lásku visacím zámkem na římském mostě. A postupně se tato tradice rozšířila na mosty, ploty a brány po celém světě, včetně pařížského Pont des Arts, mostu Makartsteg v Salcburku a mostu Love Lock v americkém Napa Valley. Oblíbená začala být dokonce i v Národním parku Grand Canyon. Strážci parku se ale v poslední době stále více obávají turistů, kteří "zámky lásky" připevňují na kovové ploty na různých místech parku a házejí klíče do vody. V příspěvku na facebooku strážci parku uvedli, že jakkoli se tato forma zpečetění lásky může zdát romantickou, v podstatě nejde o nic jiného než znečišťování přírody, které ohrožuje zvířata v celém kaňonu. Příspěvek strážci parku doprovodili fotografií, na které zámky odstraňují. "Láska je silná, ale není tak silná jako naše štípačky," stálo v popisku. V Národním parku Grand Canyon žije několik vzácných a ohrožených druhů, jako je netopýr Townsendův nebo motýli Papilio indra kaibabensis. Ale v tomto případě mají strážci parku největší obavu o kondory kalifornské. Na facebooku informovali o případu, kdy bylo nutné jednoho z kondorů operovat poté, co spolkl mince. "Kondoři jsou zvědavá zvířata a podobně jako malé děti zkoumají divné věci, na které narazí, vlastními ústy. Kondoři milují lesklé věcičky," uvedli strážci. "Uvidí minci, alobal nebo kousek lesklého kovu, jako klíč od visacího zámku hozený do kaňonu, a sežerou ho." Kondor kalifornský je největší suchozemský pták v Severní Americe s rozpětím křídel téměř tři metry. Od roku 1967 jsou tito ptáci zařazeni na seznam ohrožených druhů. Jejich populace se zvýšila díky chovu v zajetí a v roce 2022 žilo podle amerických ekologů ve volné přírodě a v zajetí 561 kondorů. Stále však umírají kvůli otravě olovem, konzumaci odpadků a zasažení elektrickým proudem, uvedla služba Národního parku. Výzva správy parku je jedním z nejnovějších varování turistům, kteří se v parcích chovají nepatřičným způsobem. Návštěvníci byli viděni, jak si pořizují selfie se zvířaty, obtěžují volně žijící tvory nebo k nim chodí příliš blízko, olizují psychedelické ropuchy, kácejí stromy nebo sahají do geotermálních jezírek. Podobný druh chování podle správy parku dokazuje, že lidé nechápou a nerespektují přírodní prostor takovým způsobem, jakým by měli. Velký kaňon není jediný, který má podobné problémy. V roce 2018 apelovala správa Národního parku Zion na návštěvníky, aby se nezapojovali do virálního trendu skládání kamenů na sebe, u kterých se pak fotili. Přesouvání kamenů může odkrýt půdu a vystavit ji větrné erozi, vyrušit zvířata žijící pod kameny nebo zmást turisty putující po stezkách. "Zanechávat po sobě stopy, ať už vyrýváním iniciál do kmene stromu, škrábáním jména na skálu nebo skládáním kamenů na hromadu, je prostě vandalismus," uvedli představitelé parku. dk mka

Téměř 100 let stará whisky se na aukci prodala za rekordních 2,2 milionu liber

Londýn 18. listopadu (ČTK) - Vzácná láhev skoro 100 let staré skotské whisky Macallan se dnes na aukci v Londýně prodala za téměř 2,2 milionu liber (61,5 milionu Kč). Jde o dosud nejvyšší částku vydraženou za láhev vína nebo lihoviny, uvedla agentura AP. Whisky byla v roce 1986 stočena do pouhých 40 lahví, předtím 60 let zrála v sudu po sherry. Dvanáct lahví, včetně té, která se dnes prodala na aukci londýnské pobočky aukční síně Sotheby's, má etikety navržené italským malířem Valeriem Adamim. Jedna z nich byla podle agentury AFP zřejmě zničena při zemětřesení v Japonsku. Jiná láhev ze stejného sudu se v roce 2019 prodala za téměř 1,5 milionu liber (42 milionů Kč), až do dneška tak byla držitelem rekordu ve své kategorii. Dnes prodaná láhev o objemu 0,75 litru je zároveň první, která se před aukcí v palírně dočkala renovace. Ta zahrnovala výměnu korku a opětovné přilepení rohů etikety. Z dnes prodané lahve byl extrahován mililitr lihoviny, aby bylo možné provést testy a porovnat ji s jinou lahví ročníku 1926. Specialista, který měl možnost ochutnat "drobounkou kapku" této whisky, uvedl, že je velmi bohatá, s nádechem sušeného ovoce, koření a s dřevitými tóny. "Macallan 1926 je jediná whisky, kterou chce každý dražitel nabídnout a každý sběratel vlastnit," uvedl globální šéf Sotheby's pro lihoviny Jonny Fowle. Výsledná cena 2,187.500 liber výrazně překonala očekávanou částku 750.000 až 1,2 milionu liber. (21 až 33,5 milionu Kč). nim spr

Prodejci: Vánoční ozdoby letos Češi začali nakupovat později než loni

Praha 18. listopadu (ČTK) - Nakupovat vánoční dekorace letos Češi kvůli teplejšímu podzimu začali později než loni. Vyplývá to z vyjádření prodejců, které oslovila ČTK. Někteří obchodníci díky nižším nákladům na dopravu letos vánoční ozdoby meziročně zlevnili. Barvami letošních Vánoc podle nich bude zejména zlatá, bílá a černá, v kurzu jsou také tlumené přírodní tóny nebo růžová. I když poptávka po venkovních dekoracích stoupá, Češi stále kladou větší důraz na výzdobu interiéru, doplnili. "Tento rok je charakteristický pomalejším rozjezdem prodejů vánočních dekorací, což bylo způsobeno nezvykle teplým počasím zejména v říjnu," řekl vedoucí nákupu bytových doplňků ve společnosti XXXLutz Radovan König. Díky nižším nákladům na dopravu podle něj firma vánoční sortiment zlevnila. "V letech 2021 a 2022 byly náklady na dopravu enormní, což se odrazilo v ceně zboží," doplnil. O tři až pět procent letos u některých položek ceny snížil Datart. Zájem podle mluvčí Petry Psotkové lidé aktuálně mají o svícny nebo betlémy. Při výběru osvětlení je důležitým faktorem to, zda nabízí časovač, uvedla. Většina osvětlení je podle Psotkové ve formě LED, která je obecně úspornější. "Je zřejmé, že zákazníci vyhledávají úspornější spotřebiče a produkty," řekla. Hobbymarkety Bauhaus v posledních letech evidují poptávku také po takzvaném smart vánočním osvětlení, které lze na dálku ovládat přes mobilní aplikaci. Z barev ozdob pak dominuje černá a zlatá. "Zájem neklesá ani o přírodní dekorace ze dřeva či slámy," uvedla za firmu Alena Kročilová. V prodejnách Asko nábytek se oblibě těší i keramické figurky, jako jsou andělíčci. Češi podle marketingové ředitelky Andrey Štěpánové chtějí bohatou výzdobu. "Maximum dekorací, světélka a svíčky všude," uvedla. Zvýšenou poptávku po vánočních dekoracích očekává s větším ochlazením a také týden před začátkem adventu. V prodejnách Kik lidé nakupují především dřevěné dekorace a ozdoby, následují skleněné, plastové a porcelánové. Z barev se do popředí zájmu dostává kombinace bílé a růžové, řekl jednatel firmy pro Česko a Slovensko Martin Šatný. "Venkovní dekorace jsou také velmi oblíbené, ale ne všichni zákazníci mají možnost ozdobit si exteriér, a tak je poptávka po nich o trochu nižší," doplnil. Do bílé a zlaté letos hlavní kolekci ozdob sladil český výrobce Koulier. Zlatá barva podle majitelky Kateřiny Šrámkové symbolizuje pocit zářícího štěstí, zatímco bílá nevinnost a čistotu. Na podzim a advent Koulier otevřel tvůrčí dílny, kde si mohou zájemci ozdoby dotvořit podle svého přání. Více než dvojnásobný nárůst prodejů vánočního osvětlení a dekorací v první polovině listopadu oproti první polovině října hlásí Alza.cz. Meziročně je pak poptávka vyšší o pětinu, uvedla mluvčí Eliška Čeřovská. Doplnila, že zhruba 45 procent osvětlení, které Alza nabízí, lze použít vevnitř i venku. Nábytkářské domy Ikea podle mluvčího Petra Šaška z vánočního sortimentu zatím nejvíce prodávají prostírání, ubrousky či balicí papíry. mib snm

V Uherském Hradišti se uskuteční pátý ročník Slováckého koštu slivovice

Uherské Hradiště 18. listopadu (ČTK) - V Uherském Hradišti se v sobotu 25. listopadu uskuteční pátý ročník Slováckého koštu slivovice. Nabídne vzorky, které letos a v minulých letech uspěly na obecních a regionálních koštech na jihovýchodní Moravě. Pořadatelům se podařilo shromáždit 149 vzorků ze 42 místních koštů, sdělila ČTK mluvčí Slováckého muzea Petra Bubeníková. Na dosud posledním ročníku v roce 2018 vybírali hodnotitelé ze 124 vzorků z 53 obcí. Na koštu budou zastoupeny pálenky z mnoha míst Uherskohradišťska, Zlínska i Jihomoravského kraje. Jejich ochutnávka začne v 15:00 v Galerii Slováckého muzea v Otakarově ulici. Vzorky vzešly především z koštů, které se uskutečnily v první polovině letošního roku. Organizátoři ale neopomněli ani loňské košty a také ty, které se stihly uskutečnit ještě v roce 2020 před rozšířením covidu-19. Shromáždit vzorky pro slovácký košt však není podle etnografa Slováckého muzea a nově zvoleného prezidenta Společnosti přátel slivovice České republiky Jana Káčera snadné. "Častokrát se stává, že než se nám podařilo oslovit vítěze a získat jeho vzorek slivovice, vítěz koštu už mezitím proteče hrdly dalších konzumentů," uvedl Káčer. Myšlenka uspořádat takzvaný superkošt vznikla před více než deseti lety. Zatím se uskutečnily čtyři ročníky, poslední před pěti lety. "Kvůli koronavirové situaci a jejím dlouhodobým negativním dopadům se akce několik let nekonala. Jsme proto velmi rádi, že můžeme v letošním roce všechny milovníky a znalce slivovice přivítat na letošním ročníku, který se poprvé uskuteční v krásném historickém prostředí Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Dochází tak k jedinečnému snoubení výtvarného umění s umem destilačním," uvedl ředitel muzea a viceprezident Společnosti přátel slivovice České republiky Ivo Frolec. Nejlépe hodnocená slivovice získá titul Šampion Slovácka. Uložena bude do Archivu chuťového poselství budoucím generacím Muzea lidových pálenic ve Vlčnově. Doplní tak vítězné vzorky z předchozích koštů. V roce 2012 vyhrála pálenka od Josefa Urbánka z Bojkovic, v roce 2014 od Stanislava Radocha z Ostrožské Lhoty a v letech 2016 a 2018 destiláty od Josefa Niesnera ze Salaše. Košt potrvá do 22:00, přičemž v 15:30 čeká návštěvníky slavnostní zahájení. Vyhlášení tří nejlepších vzorků lze očekávat v 17:30. Vstupné na košt činí 200 korun a zahrnuje koštovku, tedy skleničku k degustování, dále katalog, Lihové noviny, samolepku koštu a samolepku Společnosti přátel slivovice České republiky. Žetony k ochutnávce vzorků v ceně 15 korun budou k prodeji samostatně. chv hj

Adventní akce v Moravskoslezském kraji nabídnou betlém, gospel i Ledeckého

Ostrava 18. listopadu (ČTK) - Nový betlém v centru Ostravy, koncert gospelového sboru v ostravské aule Gong i vystoupení Janka Ledeckého ve Frenštátě pod Radhoštěm či kapely Wohnout v Opavě vyplní lidem předvánoční čas v Moravskoslezském kraji. V Opavě i Krnově lidé mohou vánoční atmosféru načerpat z výšky. Otevřou se tam jinak nepřístupné radniční věže. Advent zaplní i řada dalších akcí. Města připravují vánoční jarmarky a investují do sváteční světelné výzdoby. Vyplývá to z ankety ČTK. Dětskou scénu Ostravských Vánoc na Jiráskově náměstí v Ostravě letos ozdobí nový dřevěný betlém. Za dva měsíce ho ve své dílně ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku vytvořil umělecký řezbář Roman Mikuš. Betlém ponese prvky spojené s hornickou minulostí regionu. Součástí betlému bude pět figur vyrobených z topolového dřeva - Marie, Josef, Ježíšek, volek a oslík. Některé figury na sobě budou mít tradiční hornické artefakty a Ježíšek bude uložen na slámě ve vyřezaném důlním vozíku. Ostravské Vánoce se letos budou konat na čtyřech scénách. Program tradičně zahájí slavnostní rozsvícení živého stromu, které je plánováno na 25. listopadu. Akce potrvá do Nového roku. Během této doby vystoupí například Dan Bárta či Kateřina Marie Tichá s kapelou Bandjeez. Po dobu Ostravských Vánoc bude v provozu i vánočního kluziště na náměstí Dr. Edvarda Beneše. Bruslit se letos bude i na náměstí v Bruntále. Zimní kluziště na centrálním náměstí Míru nahradí po technologické stránce nevyhovující zimní ledovou plochu ve Staroměstské ulici. Vánoční trhy v Opavě nabídnou kulturní program, vánoční stromy a jarmark hned na dvou náměstích. Vystoupí například kapely Wohnout či Holki. Připravena jsou i divadelní představení pro děti. Akce, která začne 24. listopadu a potrvá do 23. prosince, má od letošního roku nového pořadatele. Na Dolním náměstí organizátoři postaví pódium, kde bude hlavní program. Bude tam i veřejně přístupná vyhlídka, betlém, zvonička a Ježíškova dílna. I na Horním náměstí bude stát pódium, tam se budou konat zejména divadelní představení pro děti a vystoupení místních sborů. Punč a další nápoje se letos budou pít z nových stylových plechových hrnků. Během trhů si lidé mohou vystoupat i na ochoz radniční věže Hláska, která je jinak veřejnosti nepřístupná. Vánoční výstupy na Hlásku se budou konat od 1. do 22. prosince. Vstupenky si zájemci budou moci zakoupit přímo před prohlídkou v přízemí budovy radnice. Na vrchol věže radnice budou moci zdarma vystoupat i návštěvníci a obyvatelé Krnova na Bruntálsku, a to od 4. do 8. prosince vždy v 17:15. "Nutná je však rezervace předem na čísle 554 697 697," uvedla mluvčí města Dita Círová. Dodala, že akce Vánoce v Krnově začne na Hlavním náměstí 4. prosince a potrvá do 10. prosince. V programu je například koncert písničkáře Voxela či herečky a zpěvačky Anny Julie Slováčkové. Mezinárodní festival hudby, adventních a vánočních zvyků Souznění se bude od 6. do 10. prosince konat v Ostravě a na několika dalších místech Moravskoslezského kraje. Nabídne například koncert Janka Ledeckého ve Frenštátě pod Radhoštěm či Tomáše Kočka v Kunčicích pod Ondřejníkem. Velký hudební zážitek slibuje každý rok projekt Ostrava zpívá gospel. Do jednorázového pěveckého sboru se letos přihlásilo 150 zpěváků. Jejich tradiční předvánoční koncerty se uskuteční 2. prosince. Sbor hned dvakrát vystoupí v Multifunkční aule Gong. Předprodej vstupenek už začal v síti ostravských informačních center. Veškeré informace o koncertech i o projektu samotném jsou dostupné na webu www.ozg.cz. dvc ver

CNN: Proč nizozemská návrhářka plete svetry z lidských vlasů

Amsterodam 18. listopadu (ČTK/CNN) - Vlněný plášť a lidské vlasy mají více společného, než si myslíte. Nejen že pomáhají udržet tělesné teplo, obojí je také tvořeno keratinovými proteinovými vlákny. A jedna začínající nizozemská firma si teď klade otázku, proč to první nosíme, ale tím druhým plýtváme. Napsal to server televize CNN. Společnost Human Material Loop doufá, že změní módní průmysl tím, že promění lidské vlasy v textil. Zatím vyrobila prototypy kabátů, svetrů a blejzrů z lidských vlasů - s nadějí, že jednoho dne budou oděvní společnosti nakupovat tento alternativní materiál pro vlastní návrhy. Spoluzakladatelka firmy Zsofia Kollarová říká, že ji už dlouho fascinuje potenciál vlasů jako materiálu. Zaujaly ji emoce, které k nim lidé chovají. "Na našich vlasech nám hrozně záleží, ale jakmile jsou ostříhané, připadají nám trochu nechutné," řekla. Když začala pandemie covidu-19, prožila Kollarová jako návrhářka krizi identity a rozhodla se, že zkusí napravit problém s odpadem ve vlasovém průmyslu. Každou minutu vyprodukují kadeřnictví v USA a Kanadě kolem 400 kilogramů odpadu. Když se vlasy rozkládají bez přítomnosti kyslíku, například v pytli na odpadky zakopaném na skládce, uvolňují se z nich skleníkové plyny, které přispívají ke změně klimatu. Podle firmy Human Material Loop skončí na evropských skládkách každý rok 72 milionů kilogramů odpadu z lidských vlasů, což odpovídá váze sedmi Eiffelových věží. "Je to velký a hojný proud odpadu," řekla Kollarová. Většina zemí podle ní tento odpad spaluje a mnohá alternativní řešení nejsou šetrná k životnímu prostředí, anebo nejsou vhodná pro široké využití. Použití vlasové tkaniny se příliš neliší od pletení svetru z jakéhokoli jiného materiálu, dodala. Krátké vlasy se spřádají dohromady a přeměňují se v souvislou nit, z níž se vyrábí příze, která se pak barví čistými pigmenty. Prvním prototypem firmy Human Material Loop byl svetr, který na omak působí jako vlněný. "Potřebovala jsem vyrobit produkt, se kterým by se lidé mohli ztotožnit, a svetr byl jedním z nejproveditelnějších prototypů," řekla Kollarová. Od té doby společnost otestovala další prototypy, včetně outdoorové bundy vycpané vlasy zajišťujícími tepelnou izolaci, kterou vyzkoušela v drsných podmínkách při expedici na nejvyšší horu Argentiny Aconcagua. Tyto prototypy se zatím nedají koupit; slouží jako ukázka a cílem firmy je spíše dodávat materiál pro jiné návrháře a módní značky, aby s ním mohli pracovat. Podle Kollarové by cena měla být konkurenceschopná s vlnou, jakmile se dosáhne většího objemu výroby. "Víme, že nosit lidské vlasy na těle asi není něco, na co by byla většina lidí připravená," dodala Kollarová. Věří ale, že by se tato myšlenka mohla u veřejnosti prosadit. Podle ní nejde jen o to, nosit svetr z lidských vlasů, protože je to něco nového, anebo proto, že to zapadá do konceptu udržitelnosti; lidské vlasy jsou podle ní neuvěřitelně odolný materiál. Společnost Human Material Loop získává ostříhané vlasy ze salonů v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku. Historicky se lidské vlasy používaly jako textilie v mnoha různých kulturách. V Mikronésii kmen Kiribati vytvořil tkané brnění z přírodních materiálů včetně kokosových vláken, žraločích zubů, palmových listů a lidských vlasů, zatímco ve 13. století lidé na jihozápadě Spojených států vyráběli ponožky tak, že spletli dohromady prameny vlasů. Chrám Hongan-dži v japonském Kjótu je jednou z největších dřevěných staveb na světě. Když ho poškodil požár, darovali v 19. století lidé z celého Japonska vlasy, z nichž byly společně s konopím spleteny provazy a použity při jeho rekonstrukci. dk spr

Vědci: Mikroplasty už se dostaly i do mraků, mohou ovlivnit počasí a teploty

Peking 17. listopadu (ČTK) - Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že tyto mikroplasty mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí. Skupina vědců z univerzity v čínském Šan-tungu odebrala vodu z mraků na vrcholu hory Tchaj-šan a ve 24 z 28 vzorků našla mikroplasty. Patří mezi ně termoplast polyethylentereftalát (jinak známý jako PET), polypropylen, polyethylen a polystyren, tedy částice, které se běžně vyskytují v syntetických vláknech, oděvech a textiliích, ale také v obalech a v ochranných rouškách. "Toto zjištění poskytuje významný důkaz o přítomnosti značného množství mikroplastů v mracích," uvedli vědci v článku, který vyšel v odborném časopise Environmental Science and Technology Letters. Začátkem letošního roku prokázala japonská studie, že se mikroplasty nacházejí i na vrcholech hor Fudži a Ojama, což naznačuje, že částice mohou pocházet z plastů v oceánu a přenášet se vzduchem. Koncentrace mikroplastů v mracích na hoře Tchaj-šan byla až sedmdesátkrát vyšší než v mracích na japonských horách. Vzorky z nízko položených a hustších mraků obsahovaly větší množství mikroplastů. Stárnoucí plasty, tedy ty, které už byly zvětralé vlivem ultrafialového záření, byly menší a měly drsnější povrch. Obsahovaly také více olova, rtuti a kyslíku ve srovnání s nedotčenými, neporušenými plasty. Vědci zjistili, že mraky mohou mikroplasty modifikovat, což může mít za následek, že tyto částice ovlivňují tvorbu mraků. "Tvorba mraků má ohromný vliv nejenom na naše místní počasí, ale i na globální teploty," řekla ekoložka z Plymouthské univerzity Fay Couceirová, která se na čínské studii nepodílela. Mraky ovlivňují klima celou škálou způsobů. Vzniká v nich déšť a sníh, což má vliv na vegetaci. Mraky blokují sluneční světlo, čímž ochlazují povrch planety a poskytují stín. Mohou ale také zadržovat teplo a vlhkost a následně ohřívat vzduch. Autoři studie uvádějí, že k úplnému určení vlivu mikroplastů na počasí je zapotřebí dalšího výzkumu. Je ale zřejmé, že je možné - a nutné - vyvinout při řešení tohoto problému větší úsilí. "Na této planetě existuje pouze jedna skupina živočichů, která používá plasty, a to jsme my, lidé," řekla Couceirová. "Potřebujeme globální reakci na tuto problematiku. Jedna země ji nevyřeší, protože vzduch nerespektuje hranice." dk spr

NYT: Kterak se v Bruselu zabydleli tropičtí ptáci

Brusel 17. listopadu (ČTK/The New York Times) - V rušné bruselské čtvrti Flagey si můžete být jisti dvěma věcmi: lidé budou stát frontu na hranolky v restauraci Frit Flagey a opodál budou sezobávat drobky holubi. Ale o pár set metrů dál se za soumraku odehrává scéna, která je výrazně méně belgická, napsal list The New York Times. Na strom u rybníka se slétají stovky zářivě zelených papoušků, které si spíše spojujeme s tropy západní Afriky nebo Indie než s šedivým, upršeným Bruselem. Přes noc tam podřimují, strom se díky nim zbarví do jasnějšího odstínu zelené, a za svítání odlétají. Počet papoušků druhu alexandr malý (Psittacula krameri) se v Bruselu zvýšil z několika málo kusů v 70. letech 20. století na dnešních zhruba deset tisíc. Stali se tak po holubech a vrabcích jedním z nejběžnějších ptáků v Bruselu. Vzhledem k tomu, že se populace volně žijících papoušků rozrostla, a to nejen v Bruselu, ale také v Londýně, Paříži a více než stovce dalších evropských měst, snaží se vědci pochopit, jak se ptáci pocházející z tropů mohli ocitnout a rozšířit v místním chladném podnebí. Jedním z vysvětlení přítomnosti tisíců papoušků, kteří dnes žijí v Bruselu, je, že jde o potomky mnohem menší skupiny ptáků, kteří byli v 70. letech 20. století vypuštěni z malé zoologické zahrady a zábavního parku Meli Park Heysel ve městě. Podle místních pověstí vypustil ředitel zoologické zahrady Guy Florizoone ptáky, protože chtěl městu dodat trochu zářivějších barev. "Počátkem bruselské populace bylo bezpochyby vypuštění několika desítek ptáků ze zoologické zahrady," řekl Diederik Strubbe, vědec zabývající se životním prostředím na Gentské univerzitě v Belgii, který zkoumal papouščí populaci v rámci své doktorské práce. Nyní osmdesátiletý Guy Florizoone potvrdil, že počátkem 70. let vypustil 40 až 50 papoušků v rámci experimentu, který nazval "Ptáci na svobodě", aby je návštěvníci mohli vidět venku. Většina papoušků se podle něj do zoo vrátila; několik ale na svobodě zůstalo. Sám je ale přesvědčený, že jeho experiment má jen malou souvislost s obrovským nárůstem populace papoušků v Belgii a celé Evropě včetně Británie. "Není možné, aby takové množství papoušků přeletělo kanál La Manche," řekl. "Toho nejsou schopní." Nárůst populace papoušků v Evropě podle něj urychlilo teplejší počasí v Evropě, což potvrdil i projekt ParrotNet na univerzitě v anglickém Kentu, který zkoumá úlohu papoušků v ekosystémech. Kromě mírnějších zim papoušci těží z nedostatku predátorů a bohatých zásob potravy ve městech, jako je Brusel, uvedli ornitologové. "Městské oblasti jsou jako restaurace s otevřeným bufetem zdarma," řekl Diederik Strubbe. Některým lidem může připadat hejno tropických ptáků v Bruselu nepřirozené a znepokojivé. Patří mezi ně i novinář Jimmy Foucault. "Tenhle ptačí druh v Belgii - je to prostě divné," řekl. V Bruselu však žijí harmonicky s ostatními druhy, protože město zachovalo staré stromy, které jsou ideální pro ptáky hnízdící v dutinách, jako jsou papoušci, řekl Jean-Yves Paquet, ředitel organizace Natagora, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí v Bruselu. "V podstatě je tu dost místa pro všechny," řekl a dodal, že úřady požádaly veřejnost, aby ptáky nekrmila, ale jinak se nijak aktivně nesnaží omezit růst jejich populace. Přítomnost krásných, volně žijících zvířat může mít pozitivní vliv na duševní zdraví, řekl Jim Groombridge, předseda sítě ParrotNet a profesor biologické rozmanitosti na univerzitě v Kentu. Zatímco někteří lidé papoušky milují, jiní je považují za hlučné a otravné. Když se usídlili před bývalým velitelstvím NATO v Bruselu, rušili úředníky natolik, že vyzkoušeli celou řadu metod, jak je přimět, aby se přesunuli jinam. Mimo jiné jim z reproduktorů umístěných mezi stromy pouštěli nahrané hlasy sokolů a jestřábů. dk mka

Do aukce jdou bankovky z doby Rakouska-Uherska i tuzexová poukázka z první emise

Praha 17. listopadu (ČTK) - Sbírka zachovalých rakousko-uherských bankovek, dvě chybně vytištěné československé bankovky z roku 1919 a 1993 nebo tuzexová poukázka z první emise, která je neobvyklá dvojitým prodloužením platnosti do roku 1959, patří mezi nejzajímavější položky dvoudenní aukce, která dnes v podvečer začíná na platformě LiveBid.cz. Pořádá ji aukční společnost Bankovky.com. Dnes na program dražby zařadila bankovky z doby Rakousko-Uherska až Československa a v sobotu bankovky České republiky. "Sběratelé, investoři a širší veřejnost budou mít unikátní příležitost vydražit zajímavé exempláře bankovek, které kolovaly na historickém území Čech, Moravy a Slovenska již od roku 1762 až do současnosti, a navíc se zde setkají i se zajímavou nabídkou zahraničních bankovek," uvedla v tiskové zprávě společnost. Mezi draženými položkami jsou mimo jiné dva klasické chybotisky, korunová bankovka z roku 1919 s chybným datem 5. dubna 1919 a dvoustovka z roku 1993 s proužkem Republique du Zaire. Papír na tisk uvedené dvousetkorunové bankovky byl podle aukční společnosti přivezen do Státní tiskárny cenin ze zahraničí, dodávka však omylem obsahovala i papír určený pro Zaire. Většinu takto chybně vytištěných bankovek se podařilo zachytit v tiskárně a v České národní bance a následně byly zničeny, menší počet se jich ale dostal na veřejnost. "Dnes se odhaduje, že se zachovalo méně než 100 kusů. Vyvolávací cena tohoto chybotisku bude v listopadové aukci 50.000 Kč," uvedla společnost. Se stejnou vyvolávací cenou se bude dražit padesátikoruna bez data z roku 1955 se související dokumentací, rozkresem a návrhem líce, vše v sekci Tajné nebo Přísně tajné. Vyvolávací cena u bankovky v hodnotě jedné koruny z roku 1919, na které bylo místo správného data 15. dubna uvedeno 5. dubna 1919, je 20.000 korun. Podle zástupců Bankovky.com jsou tyto chybně vytištěné bankovky jen v sérii 014 a odhaduje se, že jich je zhruba deset exemplářů. ktp mha

Univerzita Palackého vydala edici studentských matrik ze 17. a 18. století

Olomouc 16. listopadu (ČTK) - Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci vydala své univerzitní matriky z jezuitského období. Obsahují 26.300 jmen někdejších studentů, kteří absolvovali tuto školu v letech 1636 až 1729. Podle odborníků jsou tyto matriky neocenitelným pramenem informací o počátcích vysokého školství v Olomouci, o studentech i významu a důležitosti akademie v období raného novověku, kdy v Olomouci působili jezuité. ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Egon Havrlant. Nová knižní edice navazuje na nejstarší matriku, která mapovala studenty od roku 1576. Fakulta novou edici matrik vydala ve spolupráci s Vydavatelstvím Univerzity Palackého při příležitosti letošního 450. výročí založení olomoucké univerzity. "Olomoucké univerzitní matriky jsou nejen pro nás historiky zlatým grálem. Najdeme v nich informace o rodišti a zemi původu promovaných studentů, nezřídka nám odkrývají bílá místa v životě významných historických osobností. Umožňují nám nahlédnout do spletité sítě dobových sociálních vazeb či fungování dobových mocenských struktur a vztahů, které se často utvářely právě v období univerzitního studia," uvedl děkan fakulty Jan Stejskal. Zpracování matrik v komplexní podobě se ujala germanistka a historička Libuše Spáčilová a její manžel archivář a historik Vladimír Spáčil. Dvousvazková publikace Matricula olomoucké univerzity představuje edici druhé nejstarší matriky olomoucké univerzity. Dobově navazuje na předcházející knihu Nejstarší matrika olomoucké univerzity z let 1576 až 1651, která vyšla v roce 2016 při příležitosti 450. výročí příchodu jezuitů do Olomouce, a pokračuje tak v mapování významného jezuitského období olomouckého vysokého školství. Olomoucká univerzita totiž zůstávala pod správou jezuitů až do roku 1773, doplnil mluvčí univerzity. Více informací lze nalézt na stránkách matricula.upol.cz, kde je možné tyto publikace také stáhnout. K jezuitské historii Univerzity Palackého se váže i stále otevřená výstava v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci s názvem Chrám moudrosti, jejíž součástí je také menší výstava Symboly moudrosti s ukázkou žezel olomoucké univerzity. Právě v této expozici byly matriky tento týden představeny. ftv hj

WSJ: Čína se pustila do boje proti podvodům známým jako porážka prasat

Peking 16. listopadu (ČTK/The Wall Street Journal) - Říká se tomu "porážka prasat" - ale nemá to nic společného se zabíjením vepřů. Jde o podvod, v jehož rámci se armády šejdířů působících v oblastech jihovýchodní Asie, kam nedosáhne ruka zákona a často jsou pod kontrolou čínských zločineckých bossů, snaží navázat spojení s lidmi z celého světa, napsal server The Wall Street Journal. Prostřednictvím on-line zpráv si s nimi pěstují propracované, někdy romantické vztahy, a pak své oběti přemlouvají k falešným investicím. Průběžně se snaží budit dojem, že investice vynášejí, aby je přiměli poslat další peníze. A pak zmizí. V posledních měsících Čína zahájila zatím nejintenzivnější zátahy proti rozrůstajícím se "továrnám na podvody". Čínské síly zasahovaly i mimo čínské území a v jejich síti skončily tisíce pozatýkaných lidí. Jejich hlavním cílem se stal nechvalně proslulý pohraniční pás s Barmou, který ovládají pašeráci drog a vůdci ozbrojených skupin. Po celá desetiletí sloužila podobná území, jako je pohraniční oblast Barmy, jako útočiště hazardu a pašování čehokoli od drog přes volně žijící zvířata až po lidi. A nyní tu vznikla pokoutní pracoviště sloužící pro "porážku prasat". Podvodníci působí v utajených, dystopických komplexech, z nichž mnohé vedou čínští uprchlíci, kteří utekli ze své země do míst, kde je snazší porušovat zákony. Každoročně podvodně oberou čínské občany o miliardy dolarů a totéž platí pro oběti po celém světě; například letos v září před těmito podvody varovalo americké ministerstvo zahraničí. Kromě odlehlých horských měst v Barmě se tyto přísně střežené enklávy nacházejí také v centrech hazardu, jako jsou kambodžská města Sihanoukville a Poipet. Kambodžské úřady s pomocí Číny provádějí sporadické razie, ale problém přetrvává. Pro Peking je značně nepříjemné, že v centru podvodů zaměřených na oběti po celém světě stojí čínští zločinci, řekl Jason Tower, ředitel barmské sekce Mírového ústavu USA; nezávislé výzkumné organizace založené americkým Kongresem, která se specializuje na zmírňování konfliktů. "Jedná se z velké části o čínské zločinecké skupiny, které Čína po celá léta jen velmi málo kontrolovala," dodal Tower. Jejich akce začaly vzkvétat během pandemie covidu-19, kdy se zastavil přeshraniční obchod a prudce se zvýšilo používání internetu. Mnozí z podvodníků, kteří chytají lidi do pasti, jsou přitom sami oběťmi obchodování s lidmi, které organizované zločinecké skupiny lákají do zahraničí na falešné pracovní inzeráty. Poté jim zabaví pasy, odepřou výplatu a v podstatě je drží v zajetí či otroctví. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvádí, že jen v Barmě mohou organizované skupiny nutit k podobným podvodům více než 120.000 lidí a dalších 100.000 v Kambodži. Jeden z malajsijských podvodníků, který se stal sám obětí falešného inzerátu, řekl deníku The Wall Street Journal, že byl vyškolený tak, aby strávil týdny nebo celé měsíce "vykrmováním" svého vepříka - tedy tím, že si bude postupně získávat jeho důvěru. Až pak přišla pravá chvíle na "porážku" v podobě obrání o peníze. Jeho příběh je podobný těm, jaké vyprávěli další lidé, kteří se nechali nalákat na neexistující práci. Poté, co odpověděl na inzerát na internetových stránkách, přijal podle svých slov nabídku na práci v zákaznickém servisu v Kambodži. Jakmile tam přijel, odvezli ho do Sihanoukvillu, kde ho zavřeli v komplexu podobajícím se vězení a pod pohrůžkami násilím donutili zapojit se do podvodů. Řekl, že měl školitele, který mu dal chytrý telefon s falešnými účty na sociálních sítích, "seznam obětí" obsahující kontaktní údaje potenciálních cílů a různé scénáře, jak prolomit ledy a získat si jejich důvěru. Nakonec se mu ale podařilo uniknout, když po několika týdnech přesvědčil řidiče, který do komplexu vozil lidi a zásoby, aby mu pomohl utéct. "Čína nyní začíná dávat najevo, že už toho bylo dost," řekl Inšik Sim, který v thajském Bangkoku vede regionální operace Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu. V srpnu Čína zahájila "speciální společnou operaci" se třemi sousedními zeměmi. Zesílila tlak na ozbrojené skupiny, které ovládají odlehlé části Barmy, a přesvědčila je, aby pronásledovaly, zadržely a repatriovaly téměř 5000 čínských státních příslušníků podezřelých z nezákonné činnosti. Čínské orgány se zaměřily na několik pohraničních oblastí, které jsou součástí Barmy, ale jsou plně pod kontrolou ozbrojených skupin. Tato místa často přitahují značné investice čínských státních příslušníků - legální i nelegální. V těchto enklávách, kde se běžně používá čínština a čínská měna, žije mnoho Číňanů, včetně nechvalně známých uprchlíků. Podle zprávy čínských státních médií z roku 2022 zablokovaly úřady v předchozím roce 2,1 milionu podvodných webových stránek a podezřelé transakce v hodnotě přibližně 51,6 miliardy dolarů. Zároveň Peking varoval občany, aby si dávali pozor na pochybné nabídky slev, investiční schémata a nevyžádané kontakty od kohokoli, kdo tvrdí, že zastupuje nějakou firmu, společnost nebo orgány činné v trestním řízení. Čína sice zvyšuje tlak na tento druh kriminality v oblastech podél svých hranic, ale odborníci tvrdí, že podvody jsou natolik lukrativní, že si jejich strůjci pravděpodobně jednoduše vyhledají příhodnější místa; oblasti ve slabých státech, kam ruka zákona nedosáhne. "Tyto skupiny jen tak nezmizí," řekl Jason Tower. "Sedí na obrovském zdroji kapitálu a na světě je mnoho nestabilních oblastí, které budou moci využít." dk mka

Jeden pekař ve Francii nechává na zákaznících, kolik mu zaplatí za bagetu

Paříž 15. listopadu (ČTK) - Jeden pekař ve Francii nechává celý listopad na zákaznících, kolik mu zaplatí za bagetu. Minimum je 60 centů (zhruba 15 Kč), což je výrazně méně než tržní cena. Prodejce tak chce pomoct těm, kteří se ocitli v problémech kvůli růstu cen. S vyššími náklady se potýkají i sami pekaři, na začátku roku jich v Paříži demonstrovalo několik set kvůli obavám z růstu cen energií a surovin. Píše o tom na svém webu deník Le Figaro. Cena bagety dobře zrcadlí míru inflace. V minulém století stála méně než frank (jedno euro odpovídá asi 6,5 zaniklého francouzského franku), zatímco dnes stojí běžně přes euro. Kvůli inflaci se cena v posledních měsících dostala ještě o pár centů výše. Pekař Maxime Lefebvre se rozhodl prodávat takzvanou tradiční bagetu ve svých pěti pekárnách s názvem Mamatte na severu Francie za volnou cenu. Nechává na zákaznících, kolik mu za toto tradiční francouzské bílé pečivo chtějí dát. Reálná cena by podle něj po započtení všech nákladů včetně práce měla být dvě eura. "Bageta je symbolem naší země a je také základem rodinné stravy. Položili jsme si otázku, co můžeme udělat, abychom lidem pomohli," říká Lefebvre. S nápadem přišla manželka. "Řekla mi: 'Proč nepožádáte zákazníky, aby si cenu určili sami?" Z 1500 baget, které se v provozovnách tohoto pekaře denně prodají, je 20 až 25 procent za 60 centů, deset až 15 procent za 80 nebo 90 centů a naprostá většina za jedno euro, což je obvyklá cena. "Někteří (zákazníci) platí 1,50 eura s tím, že tak chtějí pomoct lidem v nesnázích, a chtějí, aby akce pokračovala déle než měsíc," vysvětluje vedoucí podniku. Není ale jisté, zda pekař se sociálním cítěním bude moci v nápadu pokračovat. Náklady, které Lefebvre podrobněji nerozebírá, budou pravděpodobně značné. Jeho iniciativa se nicméně setkala s velkým ohlasem zákazníků. vjn spr

V pražském ČVUT se dnes otevřelo tréninkové centrum pro simulované vesmírné mise

Praha 14. listopadu (ČTK) - V kampusu univerzity Českého vysokého učení technického (ČVUT) dnes otevřeli tréninkové a výzkumné centrum pro simulované vesmírné mise. Projekt Little Moon City Prague bude poskytovat zázemí a podmínky pro vědecký, univerzitní i komerční výzkum. Celý koncept má umožnit testování přístrojů, materiálů, postupů nebo lidských posádek v podmínkách připomínající vesmír. Veřejnosti to sdělili zástupci ČVUT a projektu Hydronaut, který vznik tréninkového centra zaštiťuje. Little Moon City tvoří hlubinná stanice s názvem Deep Lab H03 od projektu Hydronaut. Ta je určená pro dlouhodobé pobyty menších potápěčských posádek pod hladinou, ale i na souši a může simulovat také pobyt ve vesmírném raketoplánu. Stanice byla navržená pro široké spektrum výzkumu, od vlivu izolace a extrémního prostředí na lidskou psychiku, až po ověřování funkčnosti technologií v extrémním tlaku. Modul má necelých deset metrů krychlových a plochu osm metrů čtverečních. Určený je pro dvou až tříčlennou posádku a je vybavený nejnovějšími dostupnými technologiemi pro kontrolu prostředí, komunikaci a sběr dat. Z kontrolní věže je možné analyzovat data stroje a posádky, vytvářet z nich dokumentaci a na dálku pracovat s dalšími pracovišti. Kromě simulace vesmírných misí může modul sloužit také k nácviku složitých záchranářských situací. Celý simulátor je pak možné mobilně přenášet. Kromě modulu je součástí samotné hlubinné výcvikové stanice také řídící centrum a její informační a projektová infrastruktura od Hydronautu. O softwarové vybavení a přenos dat se stará komunikační a projektový systém s názvem Common Tongue společnosti 1st Cloud Republic. Systém je vyvinut tak, aby vědci mohli implementovat jakýkoliv další parametr pro potřeby konkrétního prováděného výzkumu. Na projektu se dále podílejí Fakulta strojní a Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT Praha a Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Propojení Little Moon City s univerzitním světem podle zástupců Hydronauta vytváří unikátní kombinaci vědy a vzdělání s velkým komerčním potenciálem. Zároveň studenti a absolventi nově otevřeného studijního oboru Letectví a kosmonautika na ČVUT budou moct najít uplatnění právě v simulovaném vesmírném výzkumu. jbr rdo

Nepál zakázal TikTok, protože údajně narušuje společenskou harmonii

Káthmándú 14. listopadu (ČTK) - Nepál zakázal čínskou mobilní aplikaci a sociální síť TikTok, protože její obsah "narušoval sociální harmonii", informoval dnes zpravodajský server BBC News. Toto rozhodnutí přišlo jen několik dní poté, co země zavedla nové pravidlo, podle nějž musí firmy provozující sociální média zřídit v zemi styčné kanceláře. TikTok, který má měsíčně přibližně miliardu uživatelů, zakázalo několik zemí včetně Indie. Začátkem letošního roku se stala Montana prvním státem USA, kde se TikTok nesmí používat, zatímco britský parlament mu vystavil stopku na své síti. Ministryně pro komunikace a informační technologie Rekha Šarmaová řekla nepálské BBC, že platforma šíří škodlivý obsah. Dodala, že "zákaz vstoupí v platnost okamžitě a telekomunikačním úřadům bylo nařízeno, aby toto rozhodnutí provedly". Ale Gagan Thapa, vysoký představitel vládní koaliční strany Nepálský kongres, rozhodnutí vlády zakázat TikTok zpochybnil. Podle jeho slov jde o pokus omezit svobodu projevu a úředníci by se měli zaměřit spíše na regulaci této platformy. TikTok je pod drobnohledem úřadů po celém světě kvůli obavám, že by údaje z něj mohly být předávány čínské vládě; mateřská společnost ByteDance toto obvinění opakovaně odmítla. Ačkoli TikTok zaostává za takovými sociálními sítěmi, jako jsou Facebook a Instagram, růst jeho obliby mezi mladými lidmi značně převyšuje jeho konkurenty. Zatímco například YouTube a Facebook jsou populární mezi uživateli internetu všech věkových skupin, TikTok je velmi oblíbený u mladších věkových skupin - tuto platformu používá více než 80 procent uživatelů sociálních médií ve věku 16 až 24 let. dk jrm

RFE/RL: Proč vojáci na Ukrajině píší vzkazy na dělostřelecké granáty

Kyjev 13. listopadu (ČTK) - Psaní na projektily je válečný zvyk starý nejméně 2000 let. Prvním známým příkladem je starořecká olověná střela určená pro prak s nápisem "Chytej!". Během současné ruské invaze na Ukrajině získaly vzkazy na projektilech vypálených na nepřítele nový účel. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Sdělení, která budou rozmetána na nečitelné kusy, jsou určená hlavně pro sociální sítě, řekla rádiu Iryna Rybakovová z tiskového oddělení ukrajinské armády. "Šťastný den sovětské armády! Únor 2023," stojí na náboji, který zachycuje fotografie ve chvíli, kdy ho ukrajinský voják u Bachmutu nabíjí do dělostřelecké zbraně. "Za Charkov" lze zahlédnout na střele, kterou nese ukrajinský voják k houfnici u Lymanu. Na jiném snímku, který spolu s dalšími zveřejnila RFE/RL, je vidět jeden z ukrajinských velitelů v Doněcké oblasti, jak píše na dělostřelecký granát a připomíná památku kamaráda vojáka, jenž zahynul v boji. "Pravděpodobnost, že si to nepřítel přečte, je nízká. Proto se fotí a zveřejňují na sociálních sítích. Je to spíše vzkaz pro ukrajinskou společnost, než pro nepřítele," vysvětluje Rybakovová a dodává, že tato poselství mohou sloužit i jako způsob morálního povzbuzení, odreagování. K této praxi se neuchylují jen vojáci ukrajinské armády. Třeba na snímku z pozice proruských bojovníků na východě Ukrajiny, také zveřejněném RFE/RL, je vidět dělostřelecký granát s nápisem "Dopis (ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi) Zelenskému." Jeden z ruských velitelů přitom podle rádia řekl, že psaní nebo kreslení na vojenský materiál není oficiálně dovoleno. "Ale jak to mohu nedovolit chlapům, se kterými jdu do boje?" podotkl. Existuje také několik ukrajinských webových stránek, které za poplatek nabízejí napsání vlastních vzkazů na projektily určené k odpálení směrem k ruským pozicím, upozornilo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Jedna stránka přitom tvrdí, že od svého spuštění v roce 2022 vybrala pro ukrajinskou armádu více než 1,5 milionu dolarů (přes 34 milionů korun). ipl ank

The Guardian: Herbáře z 16. století pomáhají odborníkům mapovat proměny flóry

Řím 13. listopadu (ČTK/The Guardian) - Sbírka vylisovaných rostlin sesbíraných před 500 lety na svazích kolem italského města Boloňa není jen cenným artefaktem, ale i důležitým vodítkem pro současné botaniky, kteří zkoumají dramatické proměny jihoevropské flóry. Díky sběratelské vášni renesančního přírodovědce Ulisseho Aldrovandiho mají k dispozici 5000 rostlin jemně utržených mezi lety 1551 a 1586, a s nimi i detaily, které jim pomáhají mapovat vliv migrace a klimatické krize na podobu krajiny, napsal deník The Guardian. Aldrovandi své herbáře kdysi sestavoval s úmyslem identifikovat místní druhy a zjistit, které z nich by se hodily k lékárenskému využití. Po půl tisíciletí jeho sbírku botanikové považují za dokument dávno uplynulé doby a vodítko, s jehož pomocí rekonstruují dramatické změny, které se ve složení místní flóry odehrály. V Aldrovandiho době rostly v okolí Boloně druhy, které jsou dnes ohrožené nebo zcela vymizely, jako je například srdečník obecný. Ten se používal k léčebným účelům a nyní v regionu vůbec neroste. Množství druhů se od 16. století zvýšilo, ale kvalita flóry jako celku šla naopak dolů, protože mnoho vzácnějších druhů je nyní ohrožených, uvádějí vědci. Od dob sestavení herbáře se množství obyvatel Itálie zvýšilo o 560 procent. Aldrovandiho herbáře mají celkem 15 svazků, v každém z nich je na listech nalepeno 580 druhů rostlin. Sbírka obsahuje i cenné poznámky o rozšíření jednotlivých druhů, místech výskytu, lidových názvech a využití v lidové medicíně. "Z historické a vědecké perspektivy je význam tohoto herbáře nedocenitelný," napsali odborníci ve své nově zveřejněné studii. Podle nich lze díky němu sledovat první náznaky přerodu, jímž tehdy Evropa procházela a jehož součástí byl například příliv exotických druhů rostlin. V době vzniku herbáře měly jen čtyři procenta rostlin americký původ a šlo tehdy o exempláře pěstované skoro výhradně v soukromých nebo botanických zahradách. Rostliny jako cukety nebo papriky byly na starém kontinentě nové díky importu ze Střední a Jižní Ameriky. Od té doby se ale počet rostlin s mimoevropským původem zvýšil o 1000 procent, což ukazuje i na rostoucí důležitost obchodu mezi Amerikou a Evropou. "Tak velký rozdíl jsme nečekali. To zvýšení je v určitých ohledech strašidelné, protože je nezpochybnitelným důkazem vlivu člověka," komentoval výsledky šéf výzkumného týmu, Fabrizio Buldrini z boloňské univerzity. Odborníci srovnávali Aldrovandiho herbáře se sbírkami Girolama Cocconiho, který rostliny v regionu Boloně dokumentoval kolem roku 1883, a s daty sesbíranými mezi lety 1965 a 2021. Mimo jiné z nich vyvodili, jaký dopad měla na flóru tak zvaná malá doba ledová, která na kontinentu panovala až do poloviny 19. století. Vysokohorské druhy, jako je například kakost, které typicky rostou ve výšce kolem 1700 metrů nad mořem, Cocconi nacházel mnohem níže, kolem 800 metrů nad mořem. Pryskyřník horský, který se dnes vyskytuje ve výšce kolem 1000 metrů, tehdy rostl ve výškách 300 metrů nad mořem. Odborníci věří, že jejich závěry ukážou i to, jak mimořádně důležité jsou herbářové sbírky. "V poslední době byl ve vědě trend, který tyto sbírky znevažoval a považoval je jen za neskladnou přítěž, která je k ničemu a jen na ni sedá prach a kterou je navíc problém skladovat a udržovat, když zároveň v moderním výzkumu nemá využití. Nic nemůže být dál od pravdy: herbáře jsou nepostradatelné a nenahraditelné databanky pro mnoho vědních oborů," myslí si Buldrini. Ve sbírkách po celém světě obsahují herbáře na 390 milionů druhů. "Kdybychom se jich zbavili, bylo by to jako kdybychom vyhodili všechny historické archivy, památky nebo sbírky umění," uzavírá italský botanik. lep jrm

Vědci přišli s nápadem, jak pomocí jazykolamů odhalit množství alkoholu v krvi

Washington 13. listopadu (ČTK) - Američtí vědci přišli s neotřelým nápadem, jak pomocí jazykolamů odhalit množství alkoholu v krvi. Změny ve výslovnosti složitějších vět podle nich dokážou poměrně přesně určit míru intoxikace a v budoucnu by podle nich tato metoda mohla posloužit třeba jako test pro řidiče, aby nesedali opilí za volat. Napsal o tom list The Guardian. Odborníci vybrali několik známých jazykolamů a měřili, jak přesně se mění způsob výslovnosti v závislosti na množství promile alkoholu v krvi. Dobrovolníky opakovaně nahrávali ve střízlivém stavu a poté po vypití většího množství alkoholu a v průběhu šesti hodin střízlivění. Na základě výsledků hlasové analýzy byli schopni s 98procentní přesností určit projevy, které vznikly pod vlivem alkoholu. Průkazný byl jejich test už od hladiny 0,8 promile alkoholu v krvi, což je v USA limit tolerance pro řidiče. Studie zveřejněná v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs se uskutečnila jen s omezeným vzorkem respondentů, kterých bylo 18. Výzkumníci upozornili, že budoucí využitelnost bude závislá na sběru většího množství dat od různých mluvčí. Analýzu totiž může ovlivnit etnický původ nebo situace, za které se hlas nahrává. Jeden ze spoluautorů výzkumu, Brian Suffoletto ze Stanfordovy univerzity, je ohledně možného budoucího využití optimistický. "Nabízí se to třeba u zámku na elektronické zapalování v autech, který by nenechal motor spustit v případě, že by dotyčný hlasovým testem neprošel. To může být užitečné třeba pro řidiče z povolání jako jsou řidiči školních autobusů nebo obsluha těžkých strojů, u kterých existuje riziko ohrožení veřejné bezpečnosti," řekl. "Další uplatnění může být v barech a restauracích, kde může jít o vodítko pro obsluhu, kdy už hostovi nenalévat," dodal. lep kpc

NYT: Co se stane, když se vrcholový predátor střetne s ekosystémovým inženýrem

New York 12. listopadu (ČTK/NYT) - Bobři mají vliv. Tito hlodavci kácením stromů a přehrazováním toků mění svět kolem sebe, zvyšují hladinu vody a vytvářejí prostředí pro rozmanité rostliny, hmyz, ryby a další živočichy. Patří k nejznámějším ekosystémovým inženýrům na světě, což je označení pro druhy, které mají na své prostředí obrovský dopad. Vlci jsou mocní. Jako vrcholoví predátoři se jejich schopnost zabíjet odráží v potravním řetězci a jejich přímý vliv na kořist může ovlivnit vegetaci, další zvířata a dokonce i to, jak tečou potoky. Co se tedy stane, když se vrcholový predátor setká s ekosystémovým inženýrem, a sežere ho, táže se list The New York Times (NYT). Tato otázka je také základem studie publikované v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B, která zkoumala, jak vlci ovlivňují aktivitu bobrů, a tím i složení lesa v národním parku Voyageurs v severní Minnesotě. Studie zjistila, že vlci napadají bobry, kteří vyrážejí dále od svých domovů, a tím omezují rozsah, v jakém mohou tito hlodavci kácet stromy a přetvářet krajinu. Předchozí výzkum ukázal, že vlci zabíjením bobrů brání také vytváření mokřadů. Vzhledem k tomu, že tito zubatí inženýři realizují své projekty, vlci jim k tomu "v jistém smyslu udělují povolení", řekl Thomas Gable, autor obou studií. Když jsou bobři z národního parku Voyageurs ponecháni sami sobě, mají dost práce. Dospělí jedinci tráví noci v lese, kde kácejí dřevo, které pak odvážejí zpět do svých kolonií, kde mají nory a hráze, aby se nasytili a použili ho při stavbě a opravách. Bobři si přitom vytvářejí vlastní těžební stezky, které se táhnou od centrálního rybníka. Na některých cestách však číhá nebezpečí. Na jaře a v létě číhají na těchto stezkách v záloze vlci a chytají spoustu krmících se bobrů. V roce 2018 si Gable všiml, že vlci zřejmě více lovili bobry na vzdálenějších cestách, což naznačuje, že by mohli bobry a jejich aktivitu ohraničovat, řekl. Gable a jeho kolegové se na základě této předtuchy několik let vydávali na místa, kde vlci označovaní GPS strávili 20 a více minut, a prováděli forenzní prohlídky, při nichž hledali bobří kusy. Přišli s údaji popisujícími stovky zabití, pokusů o přepadení a délky stezek, kde se odehrály. Když tato data porovnali, zjistili, že vlci bobry skutečně loví na cestách, které jsou vzdálenější od bobřích domovů. Podle Emily Fairfaxové, která je ekohydroložkou na Minnesotské univerzitě a na studii se nepodílela, poskytuje práce "solidní a pevný" základ pro intuitivní myšlenku, že bobři se drží v blízkosti vody z bezpečnostních důvodů. K jednoznačnému tvrzení, že vlci, nebo dokonce bobři, utvářejí určité množství lesa, by bylo třeba vzít v úvahu širší okruh subjektů, protože na dynamiku lesa působí "nejrůznější další vlivy", řekl Clive Jones, emeritní vedoucí vědecký pracovník Caryho institutu pro studium ekosystémů v Millbrooku ve státě New York. Na této studii se nepodílel, ale v 90. letech minulého století se svými spolupracovníky zavedl koncept ekosystémových inženýrů. Řekl, že článek o národním parku Voyageurs přinesl zajímavé možnosti, a doufá, že "bude katalyzátorem mnoha dalších studií". "Bobři jsou úžasnými hybateli změn. A další důležitou roli pak hrají vlci," dodal Gable. ban mka

Průzkum: Polovina Čechů jí na svatého Martina husu, sama ji ale peče jen pětina

Praha 11. listopadu (ČTK) - Husu si dá na svatého Martina více než polovina Čechů, sama ji ale peče jen pětina lidí. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury SCC. Lidé většinou chodí na svatomartinskou husu do restaurace nebo k příbuzným. Na svátek svatého Martina 11. listopadu si tradiční pokrm, husu, dopřeje podle průzkumu 55 procent lidí v Česku. Pouze 21 procent dotázaných si však husu připravuje doma. Do restaurace chodí na husu 20 procent Čechů a 14 procent jich zajde na husu k rodičům, jiným příbuzným nebo k přátelům. V přílohách k huse mají lidé rádi pestrost. Největší podíl Čechů si k ní dává kombinaci různých knedlíků a také kombinaci červeného a bílého dušeného zelí. Takové varianty volí téměř polovina lidí v Česku. U lidí, kteří si dávají pouze jeden typ přílohy a zelí, je nejpopulárnější bramborový knedlík a červené zelí. Malá část populace si k huse dává specifické regionální přílohy, což jsou třeba lokše či drbáky čili placky a knedlíčky z bramborového těsta. Ke svátku svatého Martina patří také svatomartinská vína, tedy první vína nového ročníku. Že jde o nejmladší vína, v průzkumu správně odpověděla většina lidí, celkem dvě třetiny. Průzkum agentura prováděla od 3. do 5. listopadu. Zúčastnilo se jej 1312 obyvatel Česka starších 18 let. ver rot

Reuters: Šimpanzi používají bojové taktiky podobné lidským, zjistili vědci

Abidžan 11. listopadu (ČTK/Reuters) - Na pomezí nebezpečného území šplhá asi třicetičlenný průzkumný oddíl pohraniční hlídky do skalnatého kopce. Když až nepříjemně blízko zaslechne zvuky naznačující postup protivníka, stáhne se k ústupu. Není důvod riskovat boj proti přesile, píše agentura Reuters. Podobný scénář nastal v historii lidského válčení nesčetněkrát. V tomto případě odehrávajícím se v národním parku Tai na jihozápadě Pobřeží slonoviny, největší chráněné oblasti deštného pralesa v západní Africe, ale nejde o člověka, nýbrž o šimpanze. Taktické využívání vyvýšeného terénu ve válečných situacích zdokumentovali vědci při každodenním tříletém pozorování dvou sousedících komunit šimpanze hornoguinejského právě v parku Tai. Informace získané těmito lidoopy při průzkumných akcích na vyvýšených místech pak určovaly, zda šimpanzi podnikli výpady na nepřátelské území, vyplývá ze studie, přičemž postup zřejmě zahajovali v případě, že bylo riziko konfrontace nižší. Jde o první zjištěné použití této odvěké vojenské strategie mezi nejbližšími žijícími příbuznými lidí, upozorňují odborníci. "Ukazuje to na sofistikované kognitivní a kooperační schopnosti předvídat, kam a kdy jít, a bezpečně jednat na základě získaných informací," uvedl antropolog Sylvain Lemoine z Cambridgeské univerzity, hlavní autor studie zveřejněné v odborném časopise PLOS Biology. Meziskupinové násilí je u šimpanzů běžné, uvádí Lemoine. V překrývajících se hraničních oblastech čas od času mezi lidoopy propuknou potyčky. "Šimpanzi soupeří o prostor, který zahrnuje i zdroje potravy. Velká teritoria mají své výhody, protože snižují konkurenci uvnitř skupiny a také se na nich zvyšuje míra reproduktivity samic," říká Lemoine. Dvě sledované skupiny byly zhruba stejně velké, čítaly 40 až 45 jedinců včetně pěti až šesti dospělých samců a deseti až 13 dospělých samic. Zbytek tvořili dospívající a mláďata. "Šimpanzi jsou extrémně teritoriální. Pravidelně vysílají pohraniční hlídky, při nichž jedinci koordinovaně a soudržně sledují okrajové části teritoria," uvádí Lemoine. "Zapojují se do meziskupinových střetů, které jsou násilné, nebezpečné a stresující. Mohou mít podobu hlasových výměn z dálky, vizuálního nebo fyzického kontaktu včetně rvaček, kousání a pronásledování. Zabití jsou běžná a oběti mohou být ve všech věkových kategorií," dodává antropolog. Průzkum v kopcích nemusí nutně zlepšit vizuální zaměření členů soupeřícího klanu, ale nabízí lepší podmínky pro nalezení protivníka podle zvuku. "Vrcholky kopců jsou porostlé vegetací a nejsou tak vhodné pro pozorování," říká Lemoine. Šimpanzi se na vyvýšených místech běžně chovali obezřetně, nebyli hluční při krmení nebo shánění potravy. Místo toho naslouchali nebo odpočívali. S větší pravděpodobností se po sestupu z kopců vydali na nebezpečné území v případě, že jejich rivalové nebyli poblíž. Takové vpády podnikali zhruba ve 40 procentech případů, když se protivníci nacházeli o 500 metrů dál, v 50 procentech, když byli o kilometr dál a v 60 procentech případů, když byla konkurenční skupina vzdálená tři a více kilometrů. Šimpanzi učenliví, pod které jako poddruh spadají i ti hornoguinejští, a spříznění šimpanzi bonobo jsou geneticky lidem nejbližší druhy. Sdílejí s námi přibližně 98,8 procent DNA. Naše evoluční linie se podle výzkumu zveřejněného letos v červnu rozdělily asi před 6,9 až 9 miliony lety. Studium chování šimpanzů nám může pomoci naučit se i něco o nás. "Pomáhá nám to zjistit, co máme společného s našimi nejbližšími žijícími příbuznými, jak moc jsme si podobní s divokými zvířaty, a že se od našich bratranců nelišíme povahou, ale pouze pokročilostí," dodává Lemoine. nim jd

Svatého Martina si lidé připomenou mladými víny, husou nebo průvody

Praha 11. listopadu (ČTK) - Lidé na mnoha místech země dnes oslaví svátek svatého Martina. Konají se svatomartinské hody, průvody a slavnosti, často spojené s otvíráním a ochutnáváním prvních lahví vína pocházejícího z poslední úrody. Tradiční součástí oslav je pečená husa s knedlíkem a zelím - někteří si ji připravují doma, jiní využijí nabídku restaurací na svatomartinské menu. Pranostika spojená se svatým Martinem, podle níž by měl 11. listopadu přijet na bílém koni, se podle všeho letos nevyplní - i když se ochladí, sněhové přeháňky se objeví zřejmě jen na horách. V brněnské katedrále na Petrově se dopoledne bude žehnat svatomartinským vínům, následuje průvod na náměstí Svobody, kde se po 11:00 slavnostně otevře první láhev. Na český trh letos míří 2,78 milionu lahví svatomartinských vín. Je to nejvíce od roku 2005, odkdy Vinařský fond tuto ochrannou známku propůjčuje vinařům. Svatomartinský průvod dnes dopoledne projde přes pražský Karlův most, Martina na bílém koni s družinou přivítají i Hustopeče, večer se koná průvod, k němuž se připojí obří loutky, divadelníci a muzikanti, také v Jihlavě. Na celý týden je připravený program v Mikulově. Národní zemědělské muzeum v Praze zve na 15. ročník akce Letenská husa. Návštěvníky čekají svatomartinská husa i vína, cimbálová muzika, výroba mašlovaček z husího peří, moštování či starokladrubští koně ve službách pražských strážníků. Svatomartinské akce se konají i na dalších místech republiky. Svatý Martin se narodil zřejmě roku 316 jako syn pohanského římského důstojníka v římské provincii Horní Panonie v dnešním Maďarsku. Ve svých 15 letech začal proti své vůli sloužit v císařské armádě. Legenda říká, že jedné chladné noci uviděl promrzlého žebráka. Martin neváhal a svým mečem rozetnul svůj plášť na dvě poloviny, z nichž jednu podal žebrákovi. Následující noci se mu zjevil Kristus, oděný právě do poloviny jeho pláště. Po tomto zážitku se Martin nechal pokřtít, opustil armádu a začal sloužit bohu. Roku 372 přijal svatý Martin biskupský stolec v Tours. I po jmenování biskupem žil nadále jako mnich ve své chatrči poblíž řeky Loiry. Svatý Martin je patronem vojáků, koní, jezdců a vinařů. Je také patronem hus, což údajně vzniklo díky legendě, že když se zdráhal přijmout biskupský úřad v Tours, schoval se do husince, hejno hus ho ale svým kejháním prozradilo, a proto musel poctu přijmout. Podle jiné legendy husy rušily svatého Martina při kázání, a proto si nyní odpykávají trest na pekáči. V minulosti byl 11. listopad důležitým mezníkem hospodářského roku - tento den končívala čeledi služba, čeledíni a děvečky dostávali mzdu a hledali nové hospodáře. V tento den se také uzavíraly obecní smlouvy, konaly se dobytčí a výroční trhy, posvícení a hody. Blížil se adventní půst, svatomartinské husy tak často byly posledními tučnými masitými jídly, která si lidé tehdy před Vánocemi dopřávali. abz ptd