Politika

V Michiganu je hlasování v plném proudu, u voličů se mísí nadšení s obavami

Grand Rapids (USA) 27. října (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Před vchodem do školy na severovýchodě amerického města Grand Rapids se za studeného rána postupně shromáždila asi dvacítka lidí. Poté správkyně budovy otevřela dveře a zvolala: "Jdeme na to!" Zahájila tím brzké hlasování v jedné z volebních místností státu Michigan, který může sehrát v prezidentských volbách rozhodující roli. Voliče tam podobně jako v jiných částech Spojených států trápí životní náklady, imigrace či zákazy potratů. V rozhovorech vyjadřovali nadšení z účasti ve volbách, ale také obavy a únavu z politického boje. "Ach Bože, tak hrozně se těším, jak odevzdám svůj hlas!... Chci být první na řadě!" řekla ČTK bývalá učitelka Sherry, která v sobotu stála na začátku fronty před otevřením volební místnosti. Podporuje viceprezidentku Kamalu Harrisovou, protože je podle ní pozitivní a stojí za americkým lidem. "Mám z toho hodně dobrý pocit, že tam bude Kamala… Nedívám se na průzkumy," dodala. Sondáže už delší dobu vypovídají o tom, že duel mezi kandidátkou Demokratické strany Harrisovou a exprezidentem a kandidátem Republikánské strany Donaldem Trumpem je velmi vyrovnaný. Platí to i o Michiganu, který je jedním ze sedmi států, kde vítěz není předem jasný. V minulých volbách tam zvítězil současný prezident z Demokratické strany Joe Biden, v roce 2016 ale tento stát pomohl ke zvolení Trumpovi. Prezidentské volby se v USA konají vždy v úterý po prvním listopadovém pondělí. Už dávno ale neplatí, že lidé hlasují jen v tento den. Mnohé státy zavedly korespondenční volbu pro všechny nebo brzké hlasování ve volebních místnostech, aby lidé měli možnost hlasovat i mimo pracovní den. V Michiganu je letos novinkou devítidenní období, kdy voliči mohou v předstihu osobně odevzdávat hlasy na vybraných místech po celém státě. Tato fáze voleb začala v sobotu ráno. "Je hezké mít možnost hlasovat v předstihu," řekl 41letý William, který pracuje v pojišťovně a odpoledne přišel volit do knihovny na jihozápadě Grand Rapids. Mladá volička Lia řekla, že by v hlavní volební den kvůli práci nemohla, další místní zase uváděli, že zkrátka chtěli mít hlasování za sebou. S ČTK před hlasovacími místnostmi mluvili i Trumpovi podporovatelé, kteří vyjadřovali pochybnosti o legitimitě minulých voleb. Ovšem dávali najevo, že z těch letošních mají lepší pocit. "Byla to příjemná zkušenost," řekla o hlasování Angela, která prezidenta z let 2017 až 2021 podpořila i minule. Tehdy Trump šířil konspirační teorie o průběhu hlasování a nabádal stoupence, aby hlasovali až v listopadu, nyní však hlasování v předstihu podpořil. Mezi přibližně desítkou voličů, kteří se s ČTK podělili o své pocity, mírně převažovali stoupenci Harrisové. Černoška Denisha, která přišla se svou dcerou, uvedla, že chce ochránit právo na potrat. Skutečnost, že by Spojené státy po volbách poprvé mohla vést černoška, pro ni prý nehrála rozhodující roli. "Dnes ráno jsem se probudila a říkala jsem si ‘páni, můžu hlasovat pro první černošku’. Až do dneška jsem si to nějak neuvědomovala," řekla. "Vím, že to zní divně," dodala se smíchem. Další stoupenci viceprezidentky Harrisové vyjadřovali obavy z toho, co by přinesl návrat Donalda Trumpa, který v kampani hovoří o pronásledování oponentů nebo o tom, že bude na jeden den "diktátorem". "Souhlasím se všemi jejími plány (Harrisové), ale je to spíš strach z toho, co by mohla Republikánská strana udělat téhle zemi, když vyhraje," popsala svou motivaci rodačka z Grand Rapids Sarah. Lia pak uvedla, že je unavená z toho, jak jsou Američané kvůli politice rozdělení. O "šílených" emocích v kampani hovořil také William, který volil Trumpa. Jako důvody uvedl exprezidentovy plány kolem migrace a cel a také to, že se mu líbí, jak Trump vystupuje. Imigraci zmiňovali jako klíčové téma i další Trumpovi voliči, zatímco lidé z obou táborů hovořili o problémech s nárůstem životních nákladů. "Byl tam čtyři roky (Trump) a zdálo se, že se všechno vyvíjí správným směrem. A pak se v posledních čtyřech letech věci začaly hroutit," shrnul svůj postoj Dave, který pracuje ve výrobě kancelářského nábytku, což je jeden z pilířů místní ekonomiky. Muž ve středním věku přitom poznamenal, že až doteď nikdy při hlasování ve volbách nemusel stát ve frontě. Zájem o osobní hlasování v předstihu byl v Michiganu velký. Volební pracovnice v knihovně na jihozápadě Grand Rapids uvedla, že na místě odhlasovalo přes 500 lidí, zatímco ve frontě čekali další voliči. V celém okrese Kent, kde město leží, v sobotu odevzdalo hlasy přes 12.000 lidí, zatímco v celém Michiganu součet přesáhl 100.000. Už předtím tam různými způsoby odevzdalo hlas více než milion voličů. Napříč Spojenými státy už hlasovaly desítky milionů lidí, uvádí analytický projekt Election Lab působící pod hlavičkou Floridské univerzity. lex spr

Trump za svou největší chybu označil výběr neloajálních spolupracovníků

Washington 27. října (ČTK) - Bývalý americký prezident Donald Trump za největší chybu svého působení v Bílém domě označil výběr některých neloajálních osob do své administrativy. Zpochybnil také inteligenci své demokratické soupeřky Kamaly Harrisové, vzpomínal na své rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a prohlásil, že umí skvěle běhat. Republikán, který se uchází o návrat do Bílého domu, to řekl v tříhodinovém rozhovoru s s moderátorem podcastu The Joe Rogan Experience Joem Roganem. Moderátor před dvěma lety označil Trumpa za "existenciální hrozbu pro demokracii" a odmítl s ním dělat rozhovor. Jejich páteční debata se ale nesla ve vřelém duchu, zmínili se například o společných přátelích, jako je například miliardář Elon Musk, či o zálibě ve sledování MMA zápasů. Trump navštívil Rogana v texaském Austinu a kvůli interview měl skoro tříhodinové zpoždění na setkání se svými příznivci v Traverse City v Michiganu, který je jedním z rozhodujících států v prezidentských volbách. Za největší chybu svého prezidentství v letech 2017 až 2021 Trump označil výběr některých podle něj neloajálních spolupracovníků či takzvaných jestřábů podporujících americký intervencionismus. Personální šéf Trumpova Bílého domu John Kelly o exprezidentovi nedávno řekl, že obecně zapadá do definice fašisty. "Chlap jako Kelly, to byl sice šikanující, ale slabý člověk," poznamenal v podcastu Trump ke svým výčitkám ohledně volby spolupracovníků. Svého bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona Trump označil za idiota, ale někdy užitečného. "V určitém ohledu byl dobrý," řekl Trump. "Je to cvok.. .A pokaždé, když jsem musel jednat s nějakou zemí, když viděli, že za mnou stojí tenhle cvok, říkali si: 'Ty bláho, Trump s námi půjde do války'. Dělal pro Bushe, když se hloupě pustili do Blízkého východu," poznamenal Trump. Severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi Trump podle svých slov řekl, ať si místo budování jaderného arzenálu raději zajde na pláž. Trump tvrdí, že severokorejskému vůdci řekl "ty malý rakeťáku, shoříš v pekle". "Když jsme skončili, neměli jsme se Severní Koreou problém," prohlásil Trump. Trump také řekl, že na Kima naléhal, aby přestal zbrojit. "Řekl jsem: 'Pořád vyrábíš jaderné zbraně, nemusíš to dělat. Relaxuj!'," uvedl Trump s tím, že Kimovi nabídl postavit na severokorejském pobřeží bytové domy. Republikánský exprezident v rozhovoru také zopakoval, že kdyby byl prezidentem, Rusko by si nedovolilo napadnout Ukrajinu. "Řekl jsem: 'Vladimire, ty tam nepůjdeš," řekl Trump Roganovi s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina. "Mluvil jsem s ním pořád," dodal bývalý americký prezident. "Nemůžu vám říct, co jsem mu řekl, protože si myslím, že by to bylo nevhodné. Ale jednou vám to řekne. Nikdy by tam ale nešel," prohlásil Trump. Řekl také, že Putin napadl Ukrajinu, protože "vůbec nerespektuje" prezidenta Joea Bidena. O své soupeřce, viceprezidentce Harrisové, Trump řekl, že má velmi nízké IQ. Miliardáře a majitele sítě X Muska označil za "skvělého chlapíka" a také uvedl, že by dal místo ve svém kabinetu Robertu F. Kennedymu mladšímu, který kandidoval jako nezávislý, ale v srpnu podpořil Trumpa. V rozhovoru exprezident prohlásil, že s Kennedym nesouhlasí v otázkách týkajících se životního prostředí, a proto by ho požádal, aby se věnoval spíš zdravotnictví. Robert F. Kennedy mladší je synovec zavražděného amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a zabývá se ochranou životního prostředí. Za pandemie nemoci covid-19 vystupoval proti očkování a podporoval různé konspirační teorie. Trump v rozhovoru také nevyloučil přítomnost mimozemského života. "Není důvod si nemyslet, že na Marsu a všech těchto planetách není život," řekl s odkazem na diskuse, jež vedl s piloty stíhaček, kteří na obloze viděli "velmi podivné" věci. Když byl Trump požádán o důkaz, který by podpořil jeho nepravdivé tvrzení, že prezidentské volby v roce 2020 mu byly ukradeny masovými podvody na voličích, odpověděl moderátorovi: "Uděláme to jindy". "Přinesl bych dokumenty, kterým byste nevěřili, tolik různých dokumentů. Ty volby byly tak zfalšované, že byly nejzfalšovanější," prohlásil Trump. Moderátor na něj přesto naléhal, aby poskytl důkazy. Trump následně tvrdil, že ve Wisconsinu došlo k nesrovnalostem s volebními lístky a že demokraté "použili covid k podvádění". V jednu chvíli také řekl, že s Bidenem "prohrál o...", načež se opravil a řekl, že "neprohrál". Trump, který čelí tlaku ze strany demokratů, aby stejně jako Harrisová zveřejnil své lékařské záznamy dokládající jeho způsobilost vykonávat prezidentskou funkci, prohlásil, že je podle svých lékařů ve výborné kondici. Při prohlídce, jejíž datum blíže neupřesnil, Trump podle svých slov běžel do kopce na běžícím páse a lékaři konstatovali, že si vedl "neuvěřitelně" dobře. "Měl jsem pocit, že bych dokázal běhat celý den," uvedl Trump a dodal, že ale běhání na páse pokládá za "strašně nudné" a raději se udržuje fit hraním golfu. ngl spr

Bloomberg: Trhy čekají růst ceny bitcoinu bez ohledu na výsledek voleb v USA

New York 27. října (ČTK) - Obchodníci s opčními kontrakty zvyšují sázky na to, že cena bitcoinu se do konce listopadu ocitne na rekordu, a to bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby ve Spojených státech. Republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump je otevřeným zastáncem kryptoměn, a to natolik, že bitcoin je vnímán jako tzv. Trumpův obchod. Uvedla to agentura Bloomberg. Trumpova soupeřka, viceprezidentka a kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová, slíbila podporovat regulační rámec pro tento sektor. To je v kontrastu s tvrdým postupem proti odvětví kryptoměn za vlády současného prezidenta Joea Bidena, zvoleného rovněž za demokraty. "Domnívám se, že na trhu panuje shoda, že bitcoin si pravděpodobně povede dobře bez ohledu na výsledek voleb," uvedl makléř firmy FalconX David Lawant. "Naše analýza ukazuje, že opční aktivita v souvislosti s nadcházejícími volbami vykazuje výraznou převahu sázek na růst," dodal. K optimismu přispívají i nepolitické faktory, jako je další snížení úrokových sazeb v USA. Obchodníci s opcemi tento týden zvýšili sázky na to, že bitcoin do konce listopadu dosáhne hodnoty 80.000 USD (1,9 milionu Kč). Takzvaná implikovaná volatilita, která naznačuje úroveň kolísání ceny bitcoinu, je vyšší u opcí s expirací kolem volebního dne, což je 5. listopadu. Čím vyšší je implikovaná volatilita, tím větší cenové pohyby na obě strany trh očekává. Většina obchodníků teď očekává, že cena bitcoinu výrazně vzroste. Bitcoin se letos v březnu dostal na rekordních 73.798 USD v souvislosti s optimistickým výhledem poptávky po burzovně obchodovaných fondech zaměřených na bitcoiny. Obchodovat se s nimi začalo v USA. Bitcoin si od počátku letošního roku připsal zhruba 60 procent. Platforma zaměřená na poskytování zpráv, analýz a aktuálních informací pro investory Investing News Network (INN) upozornila, že trh s kryptoměnami se stal významným tématem voleb. Průzkum společnosti Harris Poll uskutečněný jménem firmy Grayscale ukázal, že téměř polovina pravděpodobných voličů do jisté míry nebo zcela souhlasí s tím, že kryptoměny, blockchain a automatizované technologie jsou budoucností financí. Výsledky voleb mohou mít pro budoucnost kryptoměnového odvětí zásadní význam v souvislosti s otázkami, jako je regulace, zdanění a integrace kryptoměn do hlavního proudu ekonomiky. Za Bidenovy administrativy se výrazně zvýšilo zapojení vlády do kryptoměnového odvětví. Je zde snaha vyvážit inovace a hospodářský růst s ochranou spotřebitelů a regulačním dohledem. Bidenův návrh rozpočtu na rok 2025 zahrnuje opatření, která investorům brání v okamžitém prodeji a opětovném nákupu digitálních aktiv, a také opatření, které by vyžadovalo tradičnější způsoby vykazování transakcí s digitálními aktivy. Rozpočet zahrnuje i spotřební daň z elektřiny používané k těžbě kryptoměn. V příštím roce by měla do rozpočtu přinést deset miliard USD, celkem za deset let pak více než 42 miliard USD. Zatím není známo, zda by vláda Harrisové tuto politiku zavedla. Harrisová na několika akcích vyjádřila kryptoměnovému průmyslu podporu. Trump zaujal ke kryptoměnám vstřícný postoj. V květnu se stal prvním prezidentským kandidátem, který přijímá dary v digitálních měnách, a chce se zasadit o to, aby se veškerá budoucí těžba bitcoinů uskutečnila v USA. Mezi jeho vpády do světa kryptoměn patří také uvedení kolekce Trumpových karet, sbírky nepřevoditelných tokenů NFT na blockchainu Polygon. Koncem července Trump vystoupil na konferenci Bitcoin 2024 a slíbil přátelskou regulaci a vytvoření strategické zásoby bitcoinů pro Spojené státy. Trumpa by mohla vést snaha odlišit se od politických oponentů, kteří upřednostňují aktivnější regulační přístup, a také rostoucí obliba a potenciál kryptoměn. irl spr

Trump má na své straně nadšení jako v roce 2016, míní okresní šéf republikánů

Betlehem (USA) 26. října (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Do republikánské politiky je Glenn Geissinger z amerického státu Pensylvánie zapojený už od dětství, kdy roznášel letáky na podporu pozdějšího prezidenta Richarda Nixona. Nyní vede stranickou buňku v okrese Northampton a uvádí, že pro kandidaturu exprezidenta Donalda Trumpa vidí stejné nadšení jako v roce 2016, kdy Trump nakonec vyhrál. V rozhovoru s ČTK hovořil o hlavních tématech kampaně i o tom, že nepovažuje Trumpovu rétoriku za nebezpečnou. "To, co vidím v roce 2024, je to, co jsem viděl v roce 2016," řekl muž, který sám před osmi lety kandidoval v republikánských kongresových primárkách. "Je to stejný entusiasmus a energie, jaká byla tehdy za Donaldem Trumpem," uvedl při rozhovoru ve stranické kanceláři na okraji města Betlehem (Betlém). V roce 2016 Trump v Pensylvánii zvítězil jako první republikánský kandidát od roku 1988 a také díky tomu se dostal do Bílého domu. O čtyři roky později zde těsně prohrál s demokratem Joem Bidenem a nyní průzkumy nasvědčují dalšímu vyrovnanému souboji v duelu s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Úkolem Geissingera je co nejvíce podporovat Trumpovu kampaň v okrese na východě Pensylvánie. Stranická buňka pomáhá s organizací mítinků, informuje místní o nadcházejících akcích, rozdává cedule, které si voliči zapichují do trávníků, mobilizuje dobrovolníky na obcházení či obvolávání domácností a také radí jednotlivým voličům ohledně hlasování. Kromě Trumpa podporuje také kandidáty do Senátu a Sněmovny reprezentantů. Jako ukázku nadšení na republikánské straně Geissinger prezentoval akci ze začátku týdne, kdy do okresu dorazila skupina lidí z Trumpova týmu. Mítink nebyl oznámený s nějak výrazným předstihem a konal se v čase oběda, ovšem přišlo skoro 150 lidí, líčil republikán. "Řekl jsem jim, že jediný způsob, jak by tady mohla Kamala Harrisová shromáždit tolik lidí, je, kdyby jim zaplatila. Opravdu tomu z celého srdce věřím," řekl Geissinger, který okresní republikány vede asi dva a půl roku. Hlavní zbraň v přesvědčování nerozhodnutých voličů vyjádřil slovy: "Běžte se podívat do obchodu s potravinami." Odkazoval tím na nárůst cen základního zboží, který Spojené státy podobně jako Evropskou unii v posledních letech postihl. "Je to velmi silný argument... Říkají nám (voliči) 'víte co, za svůj dolar si nekoupím tolik jako před čtyřmi lety,'" pokračoval Geissinger, který kromě politické činnosti vede reklamní firmu. V USA od roku 2022 prudce vzrostly ceny potravin nebo bydlení a Trumpova kampaň uvádí potlačení inflace jako svou nejvyšší prioritu. Inflace již ovšem výrazně spadla a v září meziroční ukazatel klesl na 2,4 procenta. Geissinger v rozhovoru jako jeden z hlavních problémů zmiňoval "60procentní" nárůst ceny benzínu, ta ale za poslední rok klesla a je nyní nižší než v některých fázích Trumpova úřadování. Podobný nesoulad s realitou panuje také u dalších otázek, na kterých republikáni staví kampaň. Geissinger nařkl administrativu Bidena a Harrisové ze snahy "zruinovat pozici Ameriky" kolem fosilních paliv, produkce ropy a plynu však loni v USA dosáhla nového rekordu. Trump často hovoří o problémech s kriminalitou, výskyt násilných zločinů však vzrostl na konci jeho mandátu a pod Bidenem klesl. Pokud jde o nelegální imigraci, počty zadržených po vstupu na americkou půdu byly po nástupu Bidena velmi vysoké, po loňském rekordu ale rovněž výrazně klesly. Exprezident ve svých projevech tato témata popisuje velmi temným slovníkem, hovoří o snaze demokratů "zničit" USA nebo o "invazi" cizinců, kteří vraždí a okrádají Američany. Zároveň označuje svou soupeřku za hloupou nebo "mentálně postiženou" a pokračuje v podkopávání důvěry svých stoupenců ve výsledky voleb. Geissinger v rozhovoru žádné výhrady vůči této rétorice nevyjádřil a na otázky na toto téma odpovídal vyhýbavě. "Nemyslím si, že to je nebezpečné," řekl o Trumpových výmyslech ohledně volebních podvodů. Podobně jako to dělají v posledních letech mnozí další republikáni se i on snažil při otázkách na Trumpova slova vysvětlovat, že exprezident chtěl ve skutečnosti říci něco jiného, případně tvrdil, že dané výroky nezaznamenal. Na otázku, co by měl podle něj Trump v posledních dnech kampaně dělat, aby tentokrát v okrese Northampton zvítězil, Geissinger odpověděl: "Ukázat se tady." O několik dní později exprezident ohlásil vystoupení ve městě Allentown ležícím hned za západním okrajem okresu. lex jd

Harrisová podle politologa k vítězství potřebuje Pensylvánii, Trump nikoliv

Charlottesville (USA)/Praha 26. října (ČTK) - Pensylvánie je naprosto klíčová pro vítězství kandidátky demokratů, viceprezidentky Kamaly Harrisové, v amerických prezidentských volbách 5. listopadu. Republikánský uchazeč o Bílý dům, exprezident Donald Trump, naopak tento stát s 19 voliteli, což je nejvíce ze sedmi takzvaných kolísavých států, k získání druhého mandátu nutně nepotřebuje. Vzhledem k vyrovnanosti průzkumů je přitom nepravděpodobné, že příští prezident bude znám již o volební noci. V rozhovoru s ČTK to tento týden řekl redaktor politologického webu Sabato's Crystal Ball J. Miles Coleman. Web, který založil známý politolog Larry Sabato, vychází na platformě Virginské univerzity a publikuje rozbory průzkumů a předpovědi výsledků. "Trump může vyhrát bez Pensylvánie, ale Harrisová nikoliv. Potřebuje Pensylvánii i Michigan, její cesta se pravděpodobně příliš neliší od toho, jaké by to bylo v případě Bidena. Když ještě vedl kampaň, tak jeho nejjasnější cestou k zisku 270 volitelů bylo obnovit takzvanou modrou zeď zahrnující Pensylvánii, Michigan a Wisconsin," uvedl Coleman. Prezident Joe Biden v červenci po vlně kritiky po špatném výkonu v debatě s Trumpem ukončil svou kampaň a podpořil Harrisovou. V amerických prezidentských volbách občané v každém z 50 států volí takzvané volitele, kterých je dohromady 538. K vítězství prezidentského kandidáta je třeba získat jejich nadpoloviční většinu - tedy 270 hlasů ve sboru volitelů. Pozornost se vzhledem k volební matematice upírá hlavně na sedm swing states, neboli kolísavých států, kterými jsou tentokrát Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin. Průzkumy jsou necelé dva týdny před volebním dnem extrémně těsné, přičemž v Pensylvánii Trumpa a Harrisovou podle některých dělí jediný bod, což značí prakticky vyrovnané šance. Trump si však podle odhadů v posledních měsících polepšil. Podle Colemana kampani Harrisové uškodilo, že neměla druhou debatu s Trumpem. "Jedním z důvodů, proč se Harrisové nedaří tak dobře jako dříve, je to, že není žádná velká závěrečná událost této kampaně, jako například druhá debata. Harrisová odvedla v debatě s Trumpem dobrou práci," uvedl Coleman s tím, že Trumpa moderátoři v debatě "nechali říkat opravdu divné věci" a "lidem to připomnělo, proč proti němu hlasovali". Trump v debatě například o haitských migrantech nepravdivě prohlásil, že v ohijském městě Springfield místním obyvatelům kradou kočky a psy, které pojídají. "Jedna z věcí, kterou jsme viděli v posledních několika letech, je, že když je Trump mimo záře reflektorů, jako je tomu nyní, jeho podpora má tendenci stoupat, protože není lidem na očích," domnívá se Coleman. Podle něj nebude vítěz prezidentských voleb zřejmě znám hned o volební noci, stejně jako vítězná strana ve volbách do Sněmovny reprezentantů. Jasno by naopak mohlo být ohledně toho, zda republikáni získají Senát. "Za předpokladu, že demokraté republikánům nepřeberou žádné křeslo, bude republikánům stačit získat Montanu nebo Ohio, aby Senát ovládli," tvrdí Coleman. Jako indicie k výsledkům prezidentských voleb však podle Colemana může posloužit sčítání v určitých okresech. Například v okolí floridské Tampy, kam se přestěhovala řada lidí z amerického středozápadu, by dobré výsledky demokratů mohly podle Colemana předznamenat úspěch Harrisové v Michiganu a Wisconsinu. Florida hlasy v uplynulých volbách sčítala rychle. Další výrazný pokles republikánské podpory v tradičně republikánském okrese Hamilton v Indianě by také mohl hovořit ve prospěch Harrisové. Účast Coleman očekává výrazně nižší než v roce 2020. Odradit od voleb by například některé mladé voliče a zástupce arabské menšiny podle Colemana mohl přístup obou kandidátů k izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. V této souvislosti politolog zmiňuje Michigan, kde arabská menšina tvoří dvě procenta populace, což je nejvíce ze všech států v USA. Republikáni v posledních měsících tamní arabské Američany podle Colemana aktivně odrazují od hlasování pro Harrisovou a rozesílají letáky, v nichž tvrdí, že Harrisová je příliš proizraelská. "Opravdu jsem si myslel, že touto dobou budu schopen označit Harrisovou za favoritku v Michiganu, ale nestalo se tak, a je to proto, že průzkumy jsou stále těsné," uvedl Coleman. Zda se michiganští Arabové rozhodnou jít k volbám, tak může podle něj sehrát významnou roli. Naopak v otázce Ukrajiny jsou demokraté podle Colemana sjednocení, zatímco některé "tradiční republikány" může dráždit postoj Trumpova viceprezidentského kandidáta J.D. Vance, který je hlasitým kritikem americké vojenské pomoci Ukrajině a v únoru 2022 například řekl, že mu je vcelku jedno, co se s Ukrajinou stane. Na otázku, zda může demokratům pomoci podpora zpěvačky Taylor Swiftové, Coleman odpověděl, že jim to po ukončení Bidenovy kampaně mohlo dát "nový zápal" pro věc. Také připomněl, že podpora celebrit není v prezidentských volbách ničím novým. "Jedním z důvodů, proč John F. Kennedy dokázal tětsně vyhrát volby v roce 1960, bylo to, že mu Frank Sinatra skládal písně," poznamenal Coleman. Průzkumy mínění před prezidentskými volbami v roce 2016 i v roce 2020 ale podcenily, jak velkou podporu Trump nakonec měl, ačkoliv minulé volby republikán prohrál. Je tak otázkou, nakolik budou tentokrát přesnější. Coleman v této souvislosti zmínil, že by Trumpovu podporu tentokrát nemusely tolik podcenit, i protože se řada republikánů podporujících Trumpa už ke svým preferencím hrdě hlásí, místo toho, aby je před tazateli skrývala. Jako zajímavost Coleman také zmínil, že například deník The New York Times (NYT), začal do průzkumů zahrnovat i respondenty, kteří neodpověděli na všechny otázky, ale uvedli, že podpoří Trumpa. Podcenit by odhady naopak podle Colemana mohly Harrisovou, jelikož by se někteří demokraté mohli domnívat, že průzkumy straní Trumpovi, takže se do nich nezapojí, přestože svůj hlas dají demokratce. ngl ank

Izrael provedl odvetný útok na Írán, Teheránem zněly výbuchy

Tel Aviv/Teherán/Damašek/Washington 26. října (ČTK) - Izraelská armáda uvedla, že v noci na dnešek provedla útoky na vojenské cíle v Íránu. Íránskou metropolí opakovaně zněly výbuchy. Izraelský útok se v posledních dnech očekával, neboť Izrael sliboval odvetu za rozsáhlý íránský útok na Izrael z 1. října. Také Írán prohlásil, že na současný útok odpoví. Exploze hlásil v noci také Damašek, informovaly světové agentury. Podle íránské státní televize zaznělo Teheránem v první vlně útoku nejméně šest výbuchů a aktivní zde byla také protivzdušná obrana. Ve druhé vlně hlásila íránská média čtyři exploze ve východní části metropole, uvedla agentura Reuters. Podle agentury DPA nastala jedna z explozí přímo v centru Teheránu, svědci hovořili o ohlušující ráně. Kromě Teheránu otřásly výbuchy také městem Karadž na západním předměstí metropole. Íránská armáda uvedla, že napadeny byly vojenské základy v provinciích Teherán, Chúzestán a Ílám na západě země. Útok byl podle ní odvrácen a způsobil jen "omezené škody". Státní média v Íránu původně označila útok za neškodný. "Íránský režim a jeho prostředníci v regionu od (loňského) 7. října neúnavně útočí na Izrael - na sedmi frontách - včetně přímých útoků z íránského území," citovala agentura AP z prohlášení izraelské armády. "Stejně jako každá jiná suverénní země na světě má i Stát Izrael právo a povinnost reagovat," dodává prohlášení. Útok skončil po několika hodinách před rozbřeskem a podle izraelské armády se její letouny "bezpečně vrátily domů". Veřejnoprávní stranice Kan uvedla, že úder zahrnoval tři vlny. Jedním z cílů bylo zařízení na výrobu raket, které Írán v posledním roce odpaloval na Izrael, uvedla armáda s tím, že zasaženy byly také prostředky íránské protivzdušné obrany. Americké stanice NBC a ABC s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele uvedly, že izraelský útok necílil na íránská jaderná ani ropná zařízení a soustředil se na vojenské cíle. Írán dnes brzy ráno uzavřel svůj vzdušný prostor a před ním totéž učinil sousední Irák. Podle záchranných složek, na které odkazovala íránská státní tisková agentura IRNA, si izraelské útoky nevyžádaly v Teheránu žádné oběti. Hlavní město se v současnosti potýká s výpadky internetu, napsala DPA. Exploze v noci na dnešek zazněly také oblastí syrského hlavního města Damašku, uvedla syrská státní média. Podle agentury SANA zaútočil Izrael na vojenské základny v centrálních a jižních částech země, přičemž syrská protivzdušná obrana sestřelila některé z izraelských střel. Izrael provádí údery proti cílům v Sýrii spojeným s Íránem pravidelně, v posledních měsících je však zintenzivnil. Před zahájením útoku proti cílům v Íránu byly Spojené státy informovány Izraelem, řekl agentuře Reuters americký činitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Podle něj se ale Washington na izraelské operaci nijak nepodílel. Vysoce postavený činitel vlády prezidenta Joea Bidena uvedl, že izraelský úder byl přiměřený a měl by představovat konec vzájemných útoků mezi oběma zeměmi. Írán letos 1. října vyslal na Izrael téměř dvě stovky raket v odvetě za zabití šéfa libanonského militantního hnutí Hizballáhu Hasana Nasralláha koncem září izraelskou armádou v Bejrútu a za smrt lídra palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji na konci července v Teheránu, která je připisována rovněž Izraeli. Při útoku na Izrael 1. října zemřel jeden Palestinec na okupovaném Západním břehu, většinu raket odrazila izraelská protivzdušná obrana. Jednalo se o druhý útok Teheránu z íránského území na Izrael, ten první se odehrál letos v polovině dubna, kdy Írán poslal na Izrael přes tři sta raket a útočných dronů, většinu rovněž zachytila izraelská protivzdušná obrana. Tehdy šlo o odvetu za izraelský úder na konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo sedm důstojníků íránských revolučních gard. Íránští představitelé opakovaně varovali Izrael před odvetným útokem. Podle agentury Tasnim si nyní vyhradili právo odpovědět na jakoukoliv "agresi" a uvedli, že není pochyb o tom, že Izrael bude čelit odpovídající reakci na své kroky. Izrael v uplynulých týdnech zintenzivnil ofenzivu proti ozbrojencům z palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a jeho Íránem podporovanému spojenci v Libanonu, šíitskému militantnímu hnutí Hizballáh. Válku na Blízkém východě vyvolal před více než rokem útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023. abl

Izraelská ofenziva v Libanonu podle UNHCR vyhnala z domovů pětinu obyvatel

Tel Aviv/Gaza/Bejrút 25. října (ČTK) - Zhruba pětina obyvatel Libanonu, tedy asi 1,1 milionu lidí, musela podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opustit domovy kvůli izraelským leteckým útoků, které cílí na hnutí Hizballáh a které Izrael výrazně zesílil v září. Přes půl milionu lidí od té doby uteklo do Sýrie, kam jim ale dnes izraelská armáda dál zkomplikovala cestu, když ostřelovala další přechod s tím, že přes něj Hizballáh pašuje zbraně. K diplomatickému řešení znovu vyzval šéf americké diplomacie Antony Blinken, který jednal v Londýně s ministry zahraničí několika arabských zemí. Boje dnes pokračovaly i v Pásmu Gazy, kde izraelské útoky namířené proti teroristickému hnutí Hamás zabily další desítky lidí. Na jihu Pásma Gazy dnes zemřelo nejméně 38 lidí, včetně dětí, při izraelském leteckém útoku v Chán Júnisu. Nejméně 12 osob zemřelo také při dnešním útoku izraelských dronů na skupinu lidí čekajících na humanitární pomoc v uprchlickém táboře Šatí na severu Pásma Gazy, uvedla podle AFP palestinská civilní obrana. Izraelská armáda vede na severu Pásma Gazy od 6. října další ofenzivu proti Hamásu a tvrdí, že umožňuje civilistům bezpečný odchod z této oblasti. Ale i vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes uvedl, že "neexistuje bezpečná cesta, kudy by mohli odejít. Izrael od začátku října dva týdny nepouštěl humanitární pomoc na sever Pásma Gazy, čímž vyvolal spekulace, že realizuje plán vojenského obležení oblasti, aby donutil teroristy z hnutí Hamás vzdát se. Až od 14. října po široké kritice od mezinárodního společenství i výhrůžce Spojených států, že zastaví Izraelcům dodávky některých zbraní, Izrael opět umožnil vjezd kamionů s jídlem, vodou a zdravotnickým materiálem do této oblasti, ale jen asi třem stovkám. Podle televize Al-Džazíra izraelští vojáci ostřelovali i nemocnici na severu Pásma Gazy a poškodili tak přísun kyslíku do inkubátorů a na jednotku intenzivní péče, což ohrozilo životy 150 zraněných a 14 novorozenců. Na severu Pásma Gazy bylo také kvůli nové ofenzivě odloženo očkování proti dětské obrně, kde mělo druhou dávku vakcíny dostat na 119.000 dětí. Na jihu a v centrální části ji dostalo na 450.000 dětí, řekl dnes zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Palestinu Richard Peeperkorn. WHO dnes kritizovala také váznoucí evakuace nemocných a zraněných dětí, které se v posledních měsících takřka zastavily. Izraelská armáda dnes uvedla, že za uplynulý den v Libanonu zasáhla asi 200 cílů spojených s Hizballáhem, s nímž se přes hranici každodenně ostřeluje už přes rok. Od září Izrael ostřelování výrazně zintenzivnil a rozšířil ho na téměř celý Libanon. Od začátku října vede i pozemní operaci na jihu Libanonu, kde se tento týden kvůli izraelské palbě mírové síly OSN UNIFIL stáhly z jednoho z pozorovacích stanovišť poté, co na něj podle nich izraelští vojáci stříleli. Dnes izraelská armáda na jihovýchodě Libanonu zabila nejméně tři pracovníky proíránských médií, kteří přespávali v ubytovně s dalšími novináři. Libanonská vláda úder označila za válečný zločin. Na jihu Libanonu dnes izraelská armáda podle svého sdělení zabila i oblastního velitele elitních jednotek Hizballáhu zvaných Radván. Od září při izraelských leteckých úderech v Libanonu zemřela řada velitelů Hizballáhu, včetně jeho lídra Hasana Nasralláha koncem září na jižním předměstí Bejrútu. Na jihu Libanonu dnes přišlo o život i dalších pět vojáků, když je zasáhla raketa vypálená Hizballáhem. Čtyři izraelští vojáci tam zemřeli už ve středu a jeden ve čtvrtek. Celkem v jižním Libanonu od zahájení pozemní operace 1. října padlo 32 izraelských vojáků. Tři izraelští vojáci dnes byli zabiti i v severní části Pásma Gazy, čímž se tam počet padlých izraelských vojáků od začátku pozemní operace Izraele koncem loňského října zvýšil na 361. Oběti si dnes vyžádalo i ostřelování severu Izraele, kam Hizballáh vypálil asi 60 raket. Dva lidé zemřeli a několik dalších bylo zraněno ve městě Madžd al-Kurúm, obývaném izraelskými Araby. Hizballáh se k úderu přihlásil, ale uvedl, že mířil na sousední město Karmiel. Proíránské libanonské hnutí útočilo opět i na oblast izraelského přístavu Haifa. Několik raket odrazila jako obvykle izraelská protivzdušná obrana, několik jich dopadlo do otevřeného prostranství. Přeshraniční ostřelování Hizballáhu s izraelskou armádou si od loňského října vyžádalo na 90 mrtvých na severu Izraele, dvě třetiny z nich byli vojáci. V Libanonu při izraelských leteckých úderech zemřelo na 2500 lidí, z toho nejméně 1550 od poloviny minulého měsíce. Většina mrtvých na libanonské straně jsou členové Hizballáhu, izraelské letecké útoky si ale vyžádaly i stovky civilních obětí, včetně dětí. Na severu Izraele se kvůli ostřelování už loni evakuovaly desítky tisíc lidí. nob ank

V Pensylvánii je cítit únava z kampaně, část voličů ani v závěru není rozhodnutá

Bethlehem (USA) 25. října (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Vyhnout se v Pensylvánii předvolební kampani je velmi obtížné. V televizi zde od rána do večera běží spoty nejrůznějších kandidátů, ulice obcházejí zástupci jedné či druhé strany, lidé jsou bombardováni letáky či politickými SMS zprávami. "Popravdě nás to docela otravuje," poznamenala mladá matka Monica, zatímco si se svou dcerou hrála na hřišti ve městě Bethlehem (Betlém). Nebyla jediná, kdo dal najevo takový pocit v epicentru souboje o Bílý dům dva týdny před jeho vyvrcholením. Pensylvánie je největším ze sedmi amerických států, které jsou považovány za klíčová "bojiště" listopadových prezidentských voleb, kde jsou preference obou hlavních stran velmi vyrovnané. Se svými zhruba 13 miliony obyvatel přináší vítězi 19 volitelských hlasů a v souboji mezi exprezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou by se snadno mohla stát rozhodujícím dílkem v honbě za 270 hlasy potřebnými ke zvolení. Strany do kampaně v severovýchodním státě napumpovaly stamiliony dolarů a Trump, Harrisová nebo jejich kandidáti na viceprezidenta zde každých několik dní pořádají mítinky. Kromě toho se zde konají také důležité volby do Senátu, v okrese Northampton County, kde voliči sdíleli své pocity s ČTK, se navíc republikáni snaží převzít od demokratů křeslo ve Sněmovně reprezentantů. “Pro mě je na těchhle volbách nejšílenější to, jaká je to neustálá masáž. Každá reklama, každý billboard. Dostáváte tady SMSky a telefonáty,” řekla kuchařka Amanda, která se do oblasti přistěhovala až po minulých prezidentských volbách a vychovává zde s manželem dvě malé děti. I přes intenzivní kampaň nebylo v Northamptom County těžké najít nerozhodnuté a nevyhraněné voliče, alespoň soudě podle toho, co byli ochotni říci na mikrofon. V rozhovorech s ČTK místní uváděli, že je trápí růst životních nákladů nebo nelegální imigrace a že chtějí změnu, ať už v podobě první ženy v čele USA nebo Trumpova návratu. Opakujícím se motivem byla skepse ohledně fungování americké politiky a u lidí nakloněných Trumpovi také konspirační teorie o minulých volbách nebo o údajně hrozících násilnostech. "Bude to rozhodnutí na poslední chvíli," řekl o své volbě prezidenta 25letý Matt, který pracuje v půjčovně aut v Bethlehemu. Politika ho příliš nezajímá, dal však najevo, že jej tíží inflace z posledních let. "Pro mě je největší problém, když se dívám na peníze... Všechno dnes na trhu tak vystřelilo nahoru, ať jsou to auta, domy, potraviny," řekl mladík, který v oblasti prožil téměř celý svůj život. Okres Northampton ležící v údolí řeky Lehigh představuje jakousi zmenšeninu celého státu. Skládá se z měst i venkovské krajiny a v několika posledních volbách zde vždy zvítězil kandidát, který vyhrál v celé Pensylvánii i v souboji o Bílý dům. Zároveň se zde daří po kolapsu průmyslu budovat nově orientovanou ekonomiku a do oblasti se stěhují lidé z okolních amerických států i cizinci. Změny jsou zjevné ve městě Bethlehem, které před skoro 300 lety založili členové protestantské frakce zvané Moravští bratři. V minulém století zde fungovala jedna z největších oceláren ve Spojených státech, nyní je průmyslový komplex turistickou atrakcí, také je zde obchodní středisko, kasino a prostor pro kulturní akce. Přilehlá historická část města je pak plná služeb a nových restaurací. V rozhovorech s místními byl patrný paradox pozorovaný v posledních letech napříč USA. Zatímco ekonomiku celé země lidé hodnotí převážně negativně, situaci ve vlastní domácnosti či ve svém regionu vidí výrazně pozitivněji. Například důchodce Roger, který je dobrovolníkem v okresní kanceláři Republikánské strany, popsal Northampton jako skvělé místo k životu, které zažívá "hodně růstu". Záhy však dodal: "Musíme dostat Donalda Trumpa zpátky, protože tahle země jde špatným směrem." Místní poměry si pochvalovala také Tara, která pracuje jako hosteska v restauraci. Volit bude demokratku Harrisovou, kterou označila za chytrou političku. "Líbí se mi, za co bojuje," řekla, aniž by uvedla specifické programové body. Žena ve středním věku se před několika lety přistěhovala z New Yorku a nyní žije v Eastonu, který podle ní v poslední době vzkvétá. Město na soutoku řek Lehigh a Delaware je administrativním centrem okresu s přibližně 300.000 obyvateli. Do budovy místního soudu, kde sídlí také okresní samospráva, mnozí lidé tento týden přicházeli odevzdat své hlasy v rámci předčasného hlasování v prezidentských volbách. "Nemůžeme mít otevřené hranice," řekla ČTK postarší žena, která si nepřála být jmenována. Nejvíce ji prý trápí imigrace a Harrisová podle ní v politice nic nedokázala. "Abych řekla pravdu, mám toho plné zuby, nedůvěřuju žádnému z těch politiků," poznamenala. Podobný postoj vyjadřovali i další podporovatelé exprezidenta Trumpa. "Všichni (politici) dělají to samé," řekl muž ve středním věku, který rovněž nechtěl uvést své jméno. Po několika minutách rozhovoru začal líčit konspirační teorie o tom, že prezidentské volby možná budou odloženy a že nejrůznější skupiny chystají v případě Trumpova vítězství nepokoje. Důchodce Jack zase hovořil o nedůvěře ve volební výsledky nebo o tom, že Harrisovou podle něj ovládají skryté síly. "Je hodně věcí, co mi na Trumpovi vadí, ale je ještě víc věcí, co mi vadí na té Karmele nebo jak se sakra jmenuje," řekl. Pro Harrisovou naopak hlasuje Carl Noone, který pracuje na částečný úvazek jako kuchař a pobírá dávky spojené se zdravotním postižením. "Myslím si, že musíme dát šanci ženě… potřebujeme něco jiného," řekl při rozhovoru v parku nedaleko centra Eastonu. Mluvil také o tom, že mnozí lidé v horší ekonomické situaci už nad americkou politikou zlomili hůl a že mu to dělá velké starosti. "Já jsem to ještě nevzdal. Pořád věřím v systém," uvedl. lex ank

Bloomberg: Hrozba Trumpova vítězství Evropě způsobuje ekonomickou noční můru

Washington/Londýn 25. října (ČTK/Bloomberg) - Hrozba vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách Evropě způsobuje ekonomickou noční můru. Centrální bankéři se obávají, že pokud se bývalý prezident znovu nastěhuje do Bílého domu, rozpoutá novou obchodní válku, což jim značně ztíží práci, píše agentura Bloomberg. Centrální bankéři už teď nemohou spát kvůli skomírajícím evropským ekonomikám, ale na obzoru se rýsuje další obava. Vzhledem k tomu, že vzpomínky na první Trumpovo působení v úřadu prezidenta v letech 2017 až 2021 jsou stále čerstvé, vědí tvůrci měnové politiky, že jeho chuť vést nové obchodní války bude mít na Evropu dopad. Investoři si toto nebezpečí také uvědomují a podle analytiků by Trumpovo vítězství mohlo srazit euro k paritě s dolarem. Nejhmatatelnějším problémem je slib republikánského kandidáta Trumpa zavést cla na zboží ve výši 60 procent pro Čínu a až 20 procent pro všechny ostatní země. Pokud by nápad zrealizoval, způsobil by největší obchodní šok od zavedení Smootova-Hawleyho celního zákona v roce 1930, který tehdy prohloubil Velkou hospodářskou krizi. Trump by tak překonal dopad svých kroků z prvního volebního období. Někteří evropští centrální bankéři se obávají, že Trumpovo vítězství ve volbách 5. listopadu by jim mohlo zkomplikovat úkol zkrotit inflaci tak, aniž by se zhroutily ekonomiky, tvrdí zdroje Bloombergu. Centrální banky od Frankfurtu přes Londýn až po Stockholm mají kvůli této neznámé před sebou pravděpodobně nejchmurnější obzor od doby před ruskou invazí na Ukrajinu. Guvernér švédské centrální banky Erik Thedéen minulý týden na dotaz ohledně svých obav ze směřování hospodářské politiky Spojených států po volbách nebezpečí připustil. Zároveň upozornil, že je příliš brzy na to činit závěry. "Opatření, jako jsou výrazné obchodní bariéry, nejsou dobrá pro hospodářský rozvoj, zejména ne pro zemi, jako je Švédsko, která je závislá na mezinárodním obchodu,“ řekl Thedéen. "Mohlo by to ovlivnit inflaci a rozhodně by to mohlo ovlivnit růst, takže je jasné, že to není agenda, kterou bychom vítali," dodal. Kontrast s obdobím, kdy byl Trump v úřadu poprvé, je alarmující, protože Evropa je nyní mnohem slabší. V roce 2017 nezuřily války na Ukrajině a na Blízkém východě. Eurozóna zaznamenala nejsilnější roční růst za posledních deset let a Británie nejlepší rok od roku 2014. Nyní se dokonce i růst britské ekonomiky, která v první polovině tohoto roku překonala ostatní členy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, zpomaluje dost na to, aby investoři vsadili na rychlejší uvolňování měnové politiky. Německo čeká druhý roční pokles hospodářství po sobě, zatímco francouzské podniky a domácnosti postihnou škrty výdajů a zvyšování daní v hodnotě zhruba 60 miliard eur (1,5 bilionu Kč). Nedávné průzkumy mezi podnikateli byly natolik hrozivé, že Evropská centrální banka (ECB) posunula plány na snížení úrokových sazeb na tento měsíc. "I jen hrozba nových cel by zasáhla naše podnikatelské klima,“ říká hlavní ekonom banky Berenberg v Londýně Holger Schmieding. "Pravděpodobně by to utlumilo investice a - protože jde o velmi veřejná témata - oddálilo oživení spotřeby domácností," dodal. Analytici se vesměs shodují, že zatímco nová obchodní válka pod vedením Donalda Trumpa by mohla v USA zvýšit cenové tlaky, pro eurozónu je větším rizikem potenciální zásah do jejího hospodářského růstu. Ekonomové nizozemské banky ABN Amro se domnívají, že univerzální desetiprocentní clo by snížilo roční vývoz z eurozóny do USA v hodnotě 460 miliard eur téměř o třetinu. Za tři roky by pak srazilo výrobu o 1,5 procentního bodu, což by mělo dopad srovnatelný s nedávnou energetickou krizí. Stejně jako guvernér švédské centrální banky vidí možná inflační rizika i šéf německé centrální banky Joachim Nagel. V projevu tento měsíc připustil hrozbu "znatelných ztrát růstu" a vyslovil obavu, že posilující dolar zvýší náklady na dovážené zboží. Centrální bankéři se Trumpa obávají celý rok. Prezidentka ECB Christine Lagardeová vyslovila otevřené obavy už v lednu. ECB pozvala hlavního ekonoma investiční banky Goldman Sachs Jana Hatziuse, aby na zasedání v portugalské Sintře v červenci představil analýzu cel. Lagardeová ještě minulý týden naznačovala, že její obavy nezmizely. "Jakékoli omezení, jakákoli nejistota, jakékoliv překážky obchodu mají pro ekonomiku, jako je ta evropská, význam,“ řekla šéfka ECB. "Jakékoli zpřísnění bariér, cel a další překážky pro obchodování se zbytkem světa jsou samozřejmě negativní," dodala. Guvernér švédské centrální banky poznamenal, že ani vítězství Kamaly Harrisové by neznamenalo příznivé obchodní prostředí. Ona a její tým v soukromí připouštějí, že hodlají pokračovat v politice Joea Bidena, který udržoval cla na čínské zboží v hodnotě miliard dolarů. Na začátku tohoto roku je dokonce rozšířil, připomíná Bloomberg. Nejistá je také případná reakce Evropské unie: Evropská komise má plán odvetných opatření na případná Trumpova cla. Proti rozhodnutí o uvalení cel na elektromobily vyrobené v Číně se ale postavilo Německo a čtyři další státy, zatímco 12 členských států se zdrželo hlasování. "Rozdílné názory velké čtyřky na cla by mohly být dalším prvkem nejistoty, který by zpozdil cestu k potenciálnímu růstu,“ řekla analytička Annalisa Piazzaová ze společnosti MFS Investment Management. Politické prostředí je přinejmenším stejně špatné jako v roce 2017. Tehdy Francie, Německo a Nizozemsko čelily sporným volbám, region se vzpamatovával z hlasování o brexitu a Itálie se stabilizovala po vládní krizi. Tentokrát má Francie vratkou menšinovou vládu a německá rozhádaná a hluboce nepopulární koalice se před volbami plánovanými na příští rok potácí. Ve srovnání s rokem 2017 jsou navíc evropské výdaje v oblastech, jako je obrana, znatelně vyšší. Velké země jako Británie a Francie mají po pandemii a energetické krizi mnohem větší dluh. V případě ekonomického šoku budou ve špatné pozici, budou-li chtít poskytovat fiskální pomoc. To představuje pro tvůrce měnové politiky další obavu: opět budou pravděpodobně v první linii jakékoli ekonomické reakce. Na rozdíl od minula jim vyšší sazby dávají určitou munici na podporu hospodářského růstu, ale to není příliš velká útěcha, uzavírá Bloomberg. vjn spr

Michel: EU musí posílit konkurenceschopnost a zlepšit komunikaci se světem

Brusel 25. října (zpravodajka ČTK) - Posílit konkurenceschopnost Evropské unie, dělat vše pro to, aby unijní lídři neztratili podporu obyvatel EU a zároveň více komunikovat se zbytkem světa. Takové výzvy do budoucna vidí končící předseda Evropské rady Charles Michel. Se slabým ekonomickým růstem v EU podle něj souvisí množství kontrol a byrokracie uvalených na evropské firmy. Unie musí "s těmito hloupými rozhodnutími přestat" a nenahlížet na každou firmu jako na někoho, kdo chce porušovat pravidla a koho je potřeba neustále kontrolovat. Michel to uvedl ve více než hodinovém rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Charles Michel byl pět let belgickým premiérem a následně pět let předsedou Evropské rady. V prosinci ho ve funkci nahradí bývalý portugalský premiér António Costa. Z deseti let strávených v těchto nejvyšších pozicích si podle svých slov odnesl několik ponaučení. EU podle něj již v minulosti ukázala, že je schopna ekonomického rozvoje a růstu a pro budoucnost je důležité "vytrvat v těchto ambicích a zachovat si stále nadšení pro evropský projekt". V této souvislosti Michel zdůraznil důležitost nedávno zveřejněných zpráv Enrica Letty a Maria Draghiho, které pojednávají o budoucnosti vnitřního trhu v EU a konkurenceschopnosti unie. Vůbec poslední summit, kterému bude Michel předsedat, se odehraje 8. listopadu v Budapešti. Půjde o neformální schůzku prezidentů a premiérů EU, jejímž tématem bude právě konkurenceschopnost, růst i inovace. Zadruhé je podle šéfa unijních summitů důležité "dělat všechno pro to, abychom neztratili podporu našich obyvatel". "Vysvětlovat, co děláme a proč, proč podporujeme Ukrajinu, proč si myslíme, že rozšíření EU je správná volba, proč řešíme posílení našeho obranného průmyslu," řekl Michel. Třetí ponaučení se týká okolního světa, se kterým by Evropská unie měla více spolupracovat. "Musíme najít správnou rovnováhu mezi propagováním našich hodnot a obranou našich zájmů. Svět nás zná mnohem víc, než ho známe my, to je naše slabina. Měli bychom být více ambiciózní v poznávání jiných regionů, zjistit, jak oni nahlížejí na svět," vyjmenoval Michel. Co se mu za deset let nejvíce povedlo? "Myslím si, že se mi podařilo udržet Evropskou unii jednotnou. A jednota neexistuje bez důvěry. Strávil jsem množství času v zákulisí, cestoval jsem, scházel se s lídry, zjišťoval jsem, jaké jsou jejich problémy, abych přišel s kompromisním návrhem, který byl následně přijat," popsal 48letý politik. Za pět let podle statistik předsedal celkem 46 summitům, což je o jednu třetinu více než jeho předchůdce Donald Tusk. Za nejnáročnější označil období pandemie covidu-19 a následně začátek války na Ukrajině, i tehdy ale EU ukázala svou jednotu. Z čeho je naopak zklamaný, je role EU v konfliktu na Blízkém východě. "Myslím, že bychom měli být více ambiciózní. Jsme hlavním ekonomickým partnerem Izraele a rovněž dáváme nejvíce rozvojové pomoci palestinskému obyvatelstvu. Myslím, že bychom měli více propagovat stabilitu v oblasti, protože to, co se děje, je tragédií pro lidi v regionu i pro celý svět," uvedl Michel. Předseda Evropské rady loni v létě uvedl, že EU musí být připravena přijmout do roku 2030 nové členy. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo během něj došlo k reformě unie. Severské země a Pobaltí zase prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě. I dnes považuje Charles Michel tento termín za realistický. "Jsem o tom absolutně přesvědčený. Máme nicméně své úkoly a musíme se na budoucí rozšíření připravit. Stejně tak mají své úkoly kandidátské země, zejména pokud jde o boj proti korupci, provádění reforem či vyřešení nejrůznějších vzájemných sporů," domnívá se šéf unijních summitů. V rozhovorech o vstupu zatím nejvíce pokročila Černá Hora. "Je v zájmu EU, jestliže usiluje o více stability, bezpečnosti a prosperity, nenechat tyto země v určité šedé zóně, kde hrají své hry jiné státy s cílem tyto země destabilizovat," dodal. Součástí debaty o reformě EU je i diskuze ohledně mechanismů hlasování a rozhodování. Zejména se hovoří o nahrazení jednomyslného rozhodování kvalifikovanou většinou. Jednomyslnost je potřeba například v otázkách společné bezpečnostní a zahraniční politiky nebo v otázkách daní. Podle Michela to ale není tak, že "jednomyslnost by byla špatná a kvalifikovaná většina dobrá, pravda je někde uprostřed". Jak uvedl, při neexistenci jednomyslnosti se už státy EU nebudou snažit hledat jednotnou pozici či kompromisní řešení. "Ano, někdy je velmi náročné dosáhnout jednoty, ale když jí dosáhneme, tak bereme v úvahu všechny věci, které jsou citlivé pro každý jednotlivý stát a vznikne tak společná evropská pozice," dodal. Pravdou nicméně je, že na druhou stranu by právo veta nemělo být používáno k "blokování jakéhokoli rozhodnutí, ale mělo by být použito jen, když je v sázce zásadní národní zájem dané země". V nejbližší době čeká Evropskou unii i další výzva, která bude souviset s výsledkem amerických prezidentských voleb. "Jaký je rozdíl mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou? Z krátkodobého hlediska to bude jiné, z dlouhodobého nikoli. Myslíte si, že pokud jde o ekonomická partnerství, přestanou být USA protekcionistickou zemí? Ne. Změní se jejich vztahy s Čínou? Nikoliv," myslí si Michel. Evropská unie by podle něj neměla řešit, kdo bude prezidentem USA. "Nechci, aby byly mé děti závislé na tom, kdo bude kde prezident. My tady v Evropě si musíme rozhodovat o tom, jaký bude náš osud a naše budoucnost," dodal. Jak prozradil, s týmem Antónia Costy spolupracuje už několik měsíců a koordinují spolu už i veškeré přípravy na summity, takže výměna 1. prosince bude "hladká". Pokud jde o jeho budoucnost, své další působení chce Michel odtajnit právě až na začátku prosince. tes ank

Čestnými občany Prahy jsou výtvarníci Anderle a Němeček a historik Šmahel

Praha 24. října (ČTK) - Čestnými občany Prahy se dnes stali výtvarník, spisovatel a hudebník Jiří Anderle, historik František Šmahel a kreslíř a výtvarník Jaroslav Němeček. Rozhodli o tom dnes městští zastupitelé, kteří rovněž udělili stříbrnou medaili hlavního města třem osobnostem a bronzovou medaili dalším pěti lidem. Jiří Anderle, který se narodil v roce 1936, vystudoval v letech 1955 až 1961 na Akademii výtvarných umění malbu u Antonína Pelce a grafiku u Vladimíra Silovského. V roce 1961 promoval s cyklem na téma vesnických tancovaček. Po promoci přijal nabídku Jiřího Srnce a stal se členem souboru Černého divadla. V roce 1966 byl zařazen do přelomové výstavy Aktuální tendence českého výtvarného umění. Po roce 1968 opustil divadlo a věnoval se především vlastní tvorbě. Jeho díla si získala celosvětový ohlas. Historik František Šmahel, narozený v roce 1934, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal i doktorát, a roku 1995 byl jmenován profesorem. Působil jako ředitel muzea v Litvínově a pracoval v Historickém ústavu Akademie věd ČR, který od roku 1998 vedl. V letech 1993 až 1998 byl vedoucím semináře českých středověkých dějin na Filozofické fakultě UK, v letech 1998 až 2004 působil jako ředitel Centra medievistických studií a posléze do roku 2020 jako zástupce ředitele. Jaroslav Němeček se proslavil zejména jako spoluautor známého komiksu Čtyřlístek, který vychází od roku 1969 dodnes. Němeček se narodil v roce 1944. Kromě Čtyřlístku má na svém kontě také další komiksy, například Čaroděj Huriáš či Rexík. Ve své tvorbě se věnoval také keramice. Díla vystavoval po celé Evropě. Němeček je také čestným občanem Prahy 4. Stříbrné medaile dostanou od města divadelník Zdeněk Pecháček, socioterapeutka a spoluzakladatelka spolku ROSA Marie Vavroňová a psycholožka a socioložka Věra Doušová. Bronzovou medaili udělí hlavní město chovatelům Petru Velenskému a Nataše Velenské, bývalému majordomovi rezidence pražských primátorů Bohumilu Váchaloi, policistce Lucii Zemančíkové a učitelce Kateřině Laluhové. Praha oceňuje své významné obyvatele několika způsoby. Nejvyšším osobním vyznamenáním je čestné občanství. Od roku 1990 ho metropole udělila mimo jiné Jaroslavu Foglarovi, Zdeňku Svěrákovi, Jiřímu Bělohlávkovi, Jiřímu Suchému, Daně Zátopkové nebo Miloši Formanovi. brn ptd

Rusko jedná se státy skupiny BRICS o vytvoření burzy drahých kovů

Kazaň (Rusko) 24. října (ČTK) - Rusko jedná se státy mezivládní organizace BRICS o vytvoření mezinárodní burzy drahých kovů. Státy BRICS ale neplánují vytvořit samostatný platební systém. Problémy s platbami, které jsou jednou z hlavních překážek spolupráce v rámci bloku, vyřeší využíváním stávajících systémů. Na závěr třídenního summitu uskupení v Kazani to podle agentury Reuters řekl ruský prezident Vladimir Putin. BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Organizace bývá považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Členské státy skupiny představují 37 procent světové ekonomiky. Jejich představitelé se v ruské Kazani sešli mimo jiné proto, aby projednali iniciativy zaměřené na vytvoření alternativ k finanční a obchodní infrastruktuře ovládané Západem. Státy BRICS podle Putina prohloubí mezibankovní komunikaci. Posílí také zúčtování vzájemných transakcí v národních měnách. Otázka přeshraničních plateb je podle ruského prezidenta důležitá, a jednotliví členové uskupení budou proto rozvíjet spolupráci na tomto poli. Rusko také jedná s ostatními členy BRICS o vytvoření mezinárodní burzy drahých kovů, která by zajistila spravedlivé ceny a růst obchodu v tomto segmentu. Dnes to podle Reuters uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. "Mechanismus bude zahrnovat vytvoření cenových ukazatelů pro kovy, standardů pro výrobu a obchodování se slitky a nástrojů pro akreditaci účastníků trhu, clearing a audit v rámci BRICS," sdělil Siluanov. Burza drahých kovů BRICS by konkurovala západním obchodním platformám, jako je Londýnská burza kovů. Také by chránila obchod před sankcemi, které Západ uvalil na členy BRICS Rusko a Írán. Rusko je druhým největším světovým producentem zlata a jedna z jeho největších společností, Nornickel, je největším světovým dodavatelem palladia. Na jeho celosvětové produkci se podílí 40 procenty. Na všechny hlavní ruské producenty zlata se vztahují západní sankce. Ty omezují i činnost Nornickelu a jeho vývoz palladia, ačkoli na společnost samotnou se přímé sankce nevztahují. Putin dříve hovořil o zájmu více než tří desítek států připojit se k organizaci. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí podle agentury TASS mezitím uvedl, že vůdci států BRICS se v Kazani rozhodli v reakci na žádost 30 až 35 zemí zatím nepřijímat nové členy, ale některým dalším státům umožnit připojit se ke skupině v postavení partnerů. vjn nim

Srbský režisér Kusturica tvrdí, že je ochoten zemřít v boji proti těžbě lithia

Bělehrad 24. října (ČTK) - Uznávaný srbský režisér Emir Kusturica řekl, že je připraven položit život v boji proti plánované těžbě lithia v Srbsku. Ve středu zveřejněném rozhovoru s deníkem Danas nicméně popřel, že by se chtěl postavit do čela odporu proti plánu, který prosazuje prezident Aleksandar Vučić i Evropská unie. "Jsem připraven položit život v boji proti těm, kteří ničí životní prostředí, respektive těm, kteří chtěli těžit kobalt a nikl, respektive chtějí dělat lithium na území Srbska," řekl rodák ze Sarajeva ve svém pravidelném pořadu na srbském vydání ruského portálu Sputnik. Plán nadnárodního těžařského koncernu Rio Tinto otevřít v regionu Jadar na západě Srbska největší lithiový důl v Evropě letos vyvolal novou vlnu protestů po celém Srbsku. Vláda tvrdí, že zajistí dodržování veškerých ekologických standardů těžby, což kritici projektu - i s ohledem na dosavadní těžební praxi v zemi - zpochybňují. Prezident Vučić, německý kancléř Olaf Scholz a někdejší evropský komisař pro energetiku Maroš Šefčovič v červenci podepsali dohodu, která má výrobcům z členských států Evropské unie umožnit přístup k surovinám vytěženým v Srbsku, včetně lithia. Dohoda má snížit závislost EU na dovozu z Ameriky a Asie a pokrýt až 90 procent současné evropské spotřeby tohoto kovu důležitého při výrobě baterií pro elektromobily a mobilní zařízení. Hybnou silou odporu proti těžbě lithia v Srbsku jsou především zástupci místních obyvatel a ekologických aktivistů, a i když ho podporuje i politická opozice, chybí mu jednoznačný vůdce. Srbská média proto po Kusturicově prohlášení spekulují, že by to mohl být právě on, kdo by pravidelné protesty zastřešil. "Řekl jsem, že ochrana životního prostředí je jediná politika, která mě zajímá (...) Tak je třeba chápat moje poslední vyjádření a dát ho do souvislosti s životně důležitými otázkami pro Srbsko, ne jako vstup do politiky. Tou kanalizací bych nechtěl plavat, ani kdybych byl mnohem mladší," řekl deníku Danas devětašedesátiletý absolvent pražské FAMU. V minulosti Kusturica veřejně vystupoval proti plánům na těžbu niklu v lokalitě Mokra Gora na západě Srbska, kde režisér vybudoval napodobeninu tradiční balkánské vesnice Drvengrad. Projekt těžby lithia do značné míry přenastavil vztahy v různorodé srbské opozici, která si stěžuje na podle ní autoritářský způsob vlády prezidenta Vučiče, kterou tvoří široká paleta směrů od proevropských liberálů, přes ekologické aktivisty či konzervativce až po krajně pravicové nacionalisty. Sám Kusturica zastává řadu nacionalistických a proruských postojů, letos v dubnu se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a poděkoval mu za "historickou spravedlnost". Někteří prozápadně orientovaní členové opozice dávají najevo rozhořčení z toho, že EU podporuje projekt, který podle nich představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí v Srbsku a který v případě realizace dále posílí moc prezidenta Vučiče. Ten se snaží udržovat dobré vztahy jak se Západem, tak i Ruskem a Čínou. abl mka

Reuters: Neriskujte válku s Ruskem, varuje před volbami v Gruzii mocný miliardář

Tbilisi 23. října (ČTK/Reuters) - Zachránce Gruzie, ruská loutka, filantrop, oligarcha. Takto i mnoha dalšími přízvisky bývá označován Bidzina Ivanišvili. Miliardář, nejbohatší člověk v Gruzii a zakladatel vládnoucí strany, bývá zřídkakdy vídán na veřejnosti a v poslední době téměř výlučně za neprůstřelným sklem. Jeho přítomnost se však vznáší jako velký strašák nad touto malou evropskou zemí vklíněnou mezi Rusko a Západ a nad volbami, které by mohly utvářet její osud, píše agentura Reuters. Ivanišvili shlíží dolů na centrum Tbilisi z mohutného sídla z oceli a skla na skále, které se vypíná 60 metrů nad metropolí a patří k němu i přistávací plocha pro vrtulníky. Oddává se exotickým vášním, jako je chov žraloků a zeber nebo sbírání vzácných stromů. Mnoho přátel i nepřátel považuje 68letého muže za nejmocnějšího člověka v Gruzii nebo za šedou eminenci, ačkoli už více než deset let nezastává žádnou veřejnou funkci. Sobotní volby prezentuje jako existenční boj, který má zabránit tomu, aby "Strana globální války" na Západě zatáhla Gruzii do zničujícího konfliktu s bývalým vládcem Ruskem, jak se to podle něj stalo s Ukrajinou. "Gruzii a Ukrajině nebylo dovoleno vstoupit do NATO a byly ponechány venku," řekl při vzácném veřejném vystoupení na provládním mítinku v Tbilisi 29. dubna. "Všechna taková rozhodnutí dělá Strana globální války, která má rozhodující vliv na NATO a Evropskou unii a Gruzii a Ukrajinu vnímá jen jako potravu pro děla," řekl dále Ivanišvili. Zatímco většina ze 3,7 milionu obyvatel Gruzie by se ráda přiblížila Západu vstupem do EU a NATO a většinou nedůvěřuje Rusku, průzkumy veřejného mínění ukazují, že Ivanišviliho poselství rezonuje mezi mnohými z těch, kteří se chtějí vyhnout osudu Ukrajiny za každou cenu. Ještě v čerstvé paměti je válka z roku 2008 s Ruskem o Moskvou podporované separatistické regiony Jižní Osetie a Abcházie, která trvala pět dní a skončila porážkou Gruzie. Dům Olega Mačavarianiho stojí jen necelých deset kilometrů od Jižní Osetie. Pětasedmdesátiletý státní úředník na penzi se obává opakování historie, pokud by se k moci dostala zarytě prozápadní a protiruská opozice. "Myslím, že první, co se stane, bude, že budeme vtaženi do války," obává se důchodce. Ivanišviliho strana Gruzínský sen směřuje k tomu, aby se ve volbách stala nejpopulárnější stranou v zemi, naznačují průzkumy, ačkoli pravděpodobně celonárodně oslabí oproti roku 2020, kdy získala těsnou většinu v parlamentu. Spojenci v nejvyšších patrech moci o Ivanišvilim hovoří téměř v mesianistických pojmech. Když lidé ztratili navždy téměř veškerou naději, objevil se muž, který jim ji vrátil," řekl bývalý dvojnásobný premiér Irakli Garibašvili k Ivanišvilimu prvnímu volebnímu vítězství z roku 2012, po němž byl rok premiérem. Garibašvili byl mezi řadou představitelů, kteří pěli chválu na čestného předsedu strany Ivanišviliho v projevech na zářijovém shromáždění, kdy je - na rozdíl od magnáta - nechránilo neprůstřelné sklo. Současný premiér Irakli Kobachidze řekl, že Ivanišvili obětoval všechno, včetně svého pohodlí, aby dostal Gruzii zpod vlivu politických nepřátel. Ivanišvili strávil velkou část 90. let v Rusku, kde zakládal bankovní, metalurgické a telekomunikační společnosti a bohatl v chaosu po zhroucení Sovětského svazu. Jeho političtí oponenti ho vykreslují jako oligarchu bažícího po moci, který má nebezpečnou kontrolu nad postsovětskou Gruzií. Někteří jeho straně přezdívají Ruský sen. Někteří ho označují za agenta Kremlu, aniž by pro to předložili důkazy. "Učinil z Gruzie soukromou společnost, které je stoprocentním vlastníkem," řekl Gia Chuchašvili, bývalý Ivanišviliho hlavní politický poradce, který mu pomohl rozjet Gruzínský sen, než se rozešli v roce 2014, kdy Chuchašvili miliardáře obvinili z udržování moci ze zákulisí. Ke kritice se připojil také Giorgi Gacharia, který byl gruzínským premiérem v letech 2019 až 2021 a rezignoval poté, co Ivanišviliho obvinil ze zasahování do vládních záležitostí. "Upevňování moci je obrovské," řekl Gacharia, který vede stranu Pro Gruzii, jeden ze čtyř hlavních bloků roztříštěné gruzínské opozice, kandidujících ve volbách 26. října. "V této zemi už neexistuje ani jedna nezávislá instituce," řekl Gacharia a uvedl šéfy gruzínské centrální banky, volební komise, nejvyššího kontrolního úřadu a soudu jako ty, kteří se zodpovídají magnátovi. "Všichni tito lidé jsou přímo napojeni na Ivanišviliho. Jsou mu loajální," řekl opoziční politik. Od ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Ivanišvili prakticky odvrátil od dlouhodobého příklonu Gruzie k Západu, který sám prosazoval, když byl premiérem v letech 2012 a 2013. Letos vláda Gruzínského snu prosadila zákony o "zahraničních agentech", které požadují po organizacích financovaných z více než 20 procent ze zahraničí příslušnou registraci, a omezila práva osob LGBT, což jsou rozhodnutí, která pochválila Moskva a která odsoudili kritici jako nedemokratická a inspirovaná Ruskem. Tyto kroky, spolu se sílící protizápadní rétorikou z Tbilisi, vedly USA a EU k pozastavení části pomoci Gruzii a blok zmrazil uchazečství země o členství. Giorgi Margvelašvili, gruzínský prezident z let 2013 až 2018 a blízký Ivanišviliho spolupracovník z dob opozice a prvních let u moci, řekl, že miliardář se jevil upřímně prozápadním, když byl v prvních liniích politiky. Popsal ho jako klidného, strategického myslitele, který usiloval o rovnováhu mezi prounijní a proalianční politikou a imperativem neprovokovat velkého severního souseda. Podle Margvelašviliho se ale v Ivanišviliho protizápadní rétorice objevilo nové nepřátelství po začátku války na Ukrajině, což je posun, který prý je prý v naprostém nesouladu s jeho povahou. "Můžeme jen spekulovat, co Bidzinu Ivanišviliho vehnalo do takového politického zmatku," poznamenal. "Náhlá změna rétoriky o 180 stupňů není jeho stylem," dodal Margvelašvili. zdp mka

Rozhovor ČTK s premiérem Petrem Fialou (ODS)

Praha 23. října (ČTK) - Plný text rozhovoru premiéra Petra Fialy (ODS) s ČTK: Otázka: Ministři měli do minulého týdne odevzdat seznam legislativy, kterou bude chtít vláda do konce mandátu prosadit ve Sněmovně. Máte už seznam k dispozici a jak s ním budete dál pracovat? Odpověď: Ještě se tím budeme zabývat na jednání vedení koalice, na K4. Jde nám skutečně o to, abychom ještě dokončili věci, které pokládáme za důležité, a současně abychom byli realističtí. Všichni občané vidí, jak to vypadá v Poslanecké sněmovně, jakým způsobem tady probíhají jednání kvůli permanentním obstrukcím opozice. Tak je potřeba se soustředit na ty věci, které chceme stihnout. My tady máme několik věcí, které je určitě potřeba dokončit. To je důchodová reforma, to je revize sociálních dávek, kterou jsme schválili na vládě v polovině září, a kterou určitě chceme co nejrychleji protáhnout Poslaneckou sněmovnou. My jsme původně chtěli, aby byla účinná už od 1. ledna 2025. To se vzhledem k tomu, jak to vypadá ve Sněmovně, možná nestihne. Ale chceme to udělat, protože je to důležité. Je to spravedlivější, efektivnější systém. Jenom připomínám, že se čtyři dávky slučují do jedné a bude to mnohem adresnější a celkově jednodušší. Další velká věc, kterou taky musíme dokončit, je flexibilní novela zákoníku práce. Čekají na ni zaměstnavatelé, a podle mě je to věc, která je dobrá i pro zaměstnance, když pracovní trh bude flexibilnější. A chceme pokračovat i v nelegislativních věcech, které pokládáme za priority; to znamená změny ve vzdělávací politice, revize vzdělávacích programů. A taky pokračovat v investicích. Nejenže jsme tam dali peníze, ale aby se v tom tempu, ve kterém to děláme, se ty stavby skutečně otevíraly a ty věci zahajovaly. Co se týká jednotlivých ministrů, tak budeme samozřejmě o tom ještě mluvit a musíme si z toho vybrat opravdu minimum těch priorit, na které se budeme soustředit. Otázka: Do kdy je čas předložit legislativu, aby bylo reálné ji ještě včas schválit v Parlamentu? Odpověď: Já nesdílím názor, že se rok před volbami už nic nestihne. To není pravda. Ale musíme se dívat na lhůty legislativního procesu a prostě se soustředit opravdu jenom na několik věcí. Co se nestihne předložit někdy začátkem příštího roku, tak už šanci na schválení v průběhu zbývající části volebního období nemá. Je potřeba si uvědomit, že v Poslanecké sněmovně jsou tři čtení s nějakými lhůtami. Pak legislativa musí do Senátu, zase to má nějaké lhůty, pak to podepisuje prezident. Legislativní proces má nějaká pravidla, která jsou taková, že to trvá měsíce, ne týdny. Což je dobře z hlediska kvality a řekl bych i ochrany občanů, aby se nepřijímalo něco opravdu divoce, ale limituje to potom na konci volebního období možnost vlastně něco prosadit. Ale znovu říkám: ty klíčové věci, ať už je to, abychom rozpohybovali pracovní trh, důchodová reforma je naprosto nutná z hlediska budoucnosti, úprava sociálních dávek i z hlediska nějaké motivace lidí, aby chtěli pracovat, a to, aby ten systém byl spravedlivý a udržitelný, tak je taky na místě. A investice, v těch budeme pokračovat. Změny vzdělávacího systému, prostě musí naší školy odpovídat tomu, co děti potřebují pro život v dnešní společnosti a tomu to musíme přizpůsobit. To jsou všechno věci, které prostě ještě musíme dokončit. A pak jsou tu věci na evropské úrovni, kde se opravdu budeme snažit o to, co jsme vyhlásili. To znamená určitá revize Green Dealu - těch termínů, závazků tak, abychom neohrožovali náš automobilový průmysl. To je pro nás naprosto zásadní. My jsme vystoupili s iniciativou, aby se revidovaly ty parametry, které mají automobilky už pro rok 2025, protože jinak by musely platit třeba pokuty, pokud nemají určitý podíl elektromobility. Pak je to to, aby plánovaný přezkum toho zákazu v roce 2035, který se měl udělat v roce 2026, se udělal dřív, abychom to pokud možno změnili. Chceme odsunout zavedení druhého typu emisních povolenek. Čili máme agendu, kterou chceme stihnout na evropské úrovni nebo aspoň otevřít, protože to není jednoduché. Otázka: Tato vláda bude připravovat i příští rozpočet ke konci svého mandátu. K čemu chcete při jeho sestavování směřovat? Odpověď: Chceme pokračovat v tom, co jsme teď dělali poslední roky a co se začíná projevovat pozitivně, to znamená na jedné straně zlepšovat hospodaření státu a snižovat zadlužování, na druhé straně investovat. A já si myslím, že oboje je potřeba a oboje je správně. Někdo řekne, že to jde proti sobě. Do jisté míry to jde proti sobě, ale to nevadí, oboje je důležité. Já jenom připomenu, že jsme přebírali zemi ve chvíli, kdy deficit veřejných financí k HDP byl přes pět procent, na konci volebního období budeme mít deficit 2,3 procenta, pod třemi procenty maastrichtských kritérií. To je jednoznačně úspěch a celkově to znamená snížení deficitů zhruba o 180 miliard. Ale to není tak podstatně, jako je podstatné tohle číslo, to procento HDP. A druhá věc - rekordně investujeme. Přes čtvrt bilionu, 260 miliard korun, na investice na příští rok, rekordní investice v historii České republiky. Rekordní investice do dopravy v posledních letech, a to se projevuje v tom, co lidi vidí - že se staví, že se otevírají nové úseky dálnic. Za volební období otevřeme 207 kilometrů nových dálnic a zahájíme asi 260. Tohle všechno se musí odrážet podle mého názoru i v tom dalším rozpočtu - snižovat zadlužení, deficit a současně dělat investice. Mimochodem tím nemyslím jenom stavby, když mluvím o investicích do budoucnosti, tím myslím i třeba to, že investujeme do vzdělání. Je zase rekordní rozpočet pro vzdělání, rekordní nárůst pro vysoké školy, přes 50 miliard proti roku 2021 šlo navíc do kapitoly školství, tak i to je dobrá investice do budoucnosti podle mě. Otázka: Po odchodu Pirátů z vlády se mluvilo o tom, že budete muset připravit formální dodatek ke koaliční smlouvě. Už je hotov? Odpověď: To se přiznám, že vůbec nevím. Toto mě fakt netrápí. Piráti jsou takoví hodně formalističtí, dostal jsem nějaký dopis o vypovězení koaliční smlouvy. Ale my jako vláda, čtyři strany, které teď tvoří vládu, chceme dodržet naše programové prohlášení. Nevidíme žádný důvod ho měnit, na tom jsme se domluvili. Taky ho plníme a nebudeme ho měnit po odchodu Pirátů z vlády. I z tohoto hlediska to pro mě nějakou vysokou prioritu nemá. Změny ve vládě jsme udělali, na tom jsme se domluvili. Vláda je konsolidovaná, funguje. Asi nějaký formální dodatek udělat můžeme, ale není to něco, čím bych se zabýval. Otázka: Na kolika procentech jste v plnění programového prohlášení? Odpověď: Ministerstvo vnitra dělá vyhodnocení plnění programového prohlášení na základě zadání vlády. Já teď nemám přesně v hlavě ta čísla, sledujeme to průběžně. Je vysoká míra pravděpodobnosti, že 90 procent toho programového prohlášení splníme. Co nesplníme, to vám teď z hlavy neřeknu, ale je jasné, že když dáváte dohromady programové prohlášení v době, kdy vůbec nemůžete tušit, že bude třeba válka, co se bude dít s inflací, s energiemi, se vším... Asi nikdo nedokáže naplnit na 100 procent programové prohlášení, ale my přes všechny ty krize myslím, že se postavíme před voliče a řekneme, že naprostou většinu jsme splnili. Čísla ukazují, že 90 procent a asi i víc bychom měli naplnit. Otázka: Podle médií byste 28. října mohli oznámit jako koalice Spolu společnou kandidaturu do sněmovních voleb. Je nějaké oznámení skutečně takto blízko, nebo je to něco, co závisí na dalších jednáních? Odpověď: Velmi jednoduchá odpověď: já jsem se nikdy netajil tím, že já osobně považuji koncept Spolu za nosný, že koalice Spolu je funkční a že je to něco, čemu rozumí i voliči. Takže si přeji, aby to pokračovalo. Myslím, že velmi brzy oznámíme veřejnosti společný úmysl jít do dalších voleb na půdorysu koalice Spolu. Pak samozřejmě musí následovat ta jednaní o konkrétní podobě kandidátek a celý ten schvalovací proces uvnitř stran. Ale jsem přesvědčen, že veřejnost si zaslouží, abychom jí náš úmysl oficiálně sdělili. Otázka: Debatovalo se o tom třeba i na sjezdu lidovců. V ODS už je debata, zda jít do voleb v koalici Spolu, nebo kandidovat samostatně, uzavřená? Odpověď: To, že máme v úmyslu jít v rámci koalice Spolu, to určitě deklarovat můžeme. Ale znovu říkám, že aby to celé fungovalo, tak je potřeba se domluvit na konkrétních věcech. A to je před všemi třemi politickými stranami. Já jsem nikdy netajil to, že pro mě je ta správná cesta jít do voleb na půdorysu koalice Spolu. Mám pro to minimálně dva důvody. Jeden důvod je, že nevýhodou toho českého středopravicového spektra je historicky určitá roztříštěnost. Pro voliče to znamená, že nemá jistotu, že jeho hlas bude mít dostatečnou sílu. Ve chvíli, kdy my tu roztříštěnost překonáme volební koalicí, což jsme udělali, tak volič má jistotu, že když nás bude volit, tak volí reálnou politickou sílu, která může něco v této zemi změnit a udělat. To je jedna věc a druhá, ta je hodnotová. V jiných zemích ty síly, které jsou sdruženy v koalici Spolu, ty politické proudy konzervativně-liberální, křesťansko-demokratický často tvoří jednu politickou stranu. Čili i z tohoto hlediska to dává smysl. Já jsem i s touto představou kandidoval na kongresu ODS. Ale vždycky říkám, že věci jsou hotovy, až je dojednán poslední detail. Ale určitě je správné veřejnosti říct: máme tento úmysl, chceme na tom pracovat a výsledek vám potom představíme. Otázka: Často zmiňujete, že stojíte proti populistům a extremistům, nyní mluvíte také o levici. Neobáváte se, že kvůli postupující konsolidaci těchto subjektů by mohlo jejich zastoupení ve Sněmovně výrazně posílit a zablokovat skládání koalice? Odpověď: Já se nechci pouštět do nějakých politologických úvah, i když bych rád, ale teď to není moje role. Řeknu to úplně jednoduše: populistické hnutí ANO nahradilo levicové strany a vlastně získalo jejich voliče. Takže ono je to dneska do jisté míry identické. Proto moje varování před populisty, extremisty a levicí je naprosto na místě. Když si poslechnu, že ANO by mohlo jít se Stačilo!, tedy fakticky komunisty, že běžně dělají koalice s SPD a nijak jim to nevadí, tak tady vidím nebezpečnou směs pro budoucnost ČR. A je to něco, čemu chci čelit koalicí Spolu a dalšími stranami, které se tomu postaví a vyhrají příští volby. Otázka: Jak to teď vybalancovat ve spolupráci se Starosty? Předseda STAN Vít Rakušan nedávno v rozhovoru pro ČTK řekl, že budoucí koalice nebude moct vzniknout bez silného hnutí STAN, které získá dvouciferné procento hlasů. Starostové podle něj budou zdůrazňovat, že volby nejsou černobílý souboj ANO a Spolu. Jak vybalancovat před volbami, že budou konkurencí, ale zároveň současným a pravděpodobně i budoucím potřebným partnerem? Odpověď: Já myslím, že to teďko může fungovat docela dobře. Jasně že jsme političtí konkurenti a nabízíme trošku jiný program. Ale současně jsme si blízko a stojíme na jedné straně, pokud jde o souboj s populisty a s tím, o co se snažíme ve vládě. Já si myslím, že v tom žádný rozpor a ani nějaký velký problém není. Jistě budeme mít na některé věci rozdílné názory, to se ukáže v průběhu volební kampaně. To tak je a je to naprosto přirozené. Ale myslím, že koalice Spolu i Starostové čelíme stejnému nebezpečí. A čelí mu Česká republika a občané a já tu sám nic nezměním. Lidé se musí chtít postavit populistům a tomu, aby se naše země posouvala někam k východu. Musíme to společně udělat, společně to dokázat. Otázka: Je možné, že byste našli řeč s novým vedením Pirátů? Nějak se obrousila ta ostrá prohlášení z posledních týdnů? Budou po volbách v tom vašem táboře? Odpověď: Ode mě žádné ostré prohlášení na Piráty nenajdete. Já celou dobu říkám, že moje ruka je podaná, náruč otevřená. To trvá. Já vůbec nevidím důvod pro tak radikální odchod, střet a ublíženectví. Mně se zdá, že by se mohli smířit s tím, že se jedna věc nepovedla, že jsem na to adekvátně reagoval a mít trochu větší odpovědnost za budoucnost této země. Ale vždy můžete podávat ruku, jak chcete, ale když ten druhý nechce, tak je to těžké. Ale já se budu snažit. Až budou mít Piráti nové vedení, tak se pokusím, abychom měli nějaké normální vztahy ve prospěch této země. Tak to dělám vždycky a myslím si, že to má být nad všemi takovými nějakými osobními křivdami a pocity, že někdo něco udělal. Otázka: Když se vrátíme k volbám a k ODS, plánujete před volbami posílit komunikaci, pozvat ke kampani některé úspěšné kandidáty z krajských a evropských voleb? Jakou roli bude mít Zbyněk Stanjura, bude mít jako ministr financí a šéf skupiny soustředící se na pomoc po záplavách na kampaň dost času? Odpověď: Musíme mít všichni čas na kampaň a musíme mít čas na to, abychom oslovili voliče. To je součást naší politické práce a současně u toho nesmíme zanedbávat to, co vyplývá z toho, že tvoříme vládu. Zbyněk Stanjura je první místopředseda ODS, tomu bude určitě odpovídat jeho role. V minulosti opakovaně sehrál velmi pozitivní roli v čele volebních štábů, takže si myslím, že něco takového by mohl dělat i teď. Ale to fakt není o komkoli z nás jako jednotlivci. Ale to, jestli budeme úspěšní, záleží na tom, že dokážeme přesvědčit lidi, že politika, kterou děláme, to, co jim nabízíme, je dobré a správné pro ně. To je přece to klíčové. Myslím, že si lidé budou muset klást otázku: Chceme, aby se vrátil ten chaos, který tu byl před nástupem Fialovy vlády? Ten nezvládnutý covid se zbytečně mrtvými lidmi, rozhazovačné rozpočty, které neinvestovaly do budoucnosti, reformy, které se odkládaly a neuskutečnily, nadbíhání Číně a Rusku? Tohle všechno by se mělo vrátit? Já vlastně chápu, že lidé jsou nespokojení, mají obavy. Prošli jsme covidem, energetickou krizí, inflační krizí, kousek od nás je válka. Pro řadu lidí a jejich domácí rozpočty to nebylo jednoduché, tomu všemu rozumím. Čemu nerozumím je, že si někdo myslí, že by to mohl vyřešit ten chlápek, ten pan Babiš, který jako premiér to nezvládl a který tady jediné, co dokazuje, je, že se umí starat o sebe a svůj majetek. To vůbec nechápu, že si někdo může myslet, že tento člověk by mohl České republice něco přinést. Ale jinak obavám lidí, tomu, že se cítí třeba znejistění, že ten život pro ně není nebo nebyl lehký v těch uplynulých měsících, tomu rozumím naprosto. A našim úkolem je přesvědčit lidi, že ty recepty, se kterými jsme ty krize řešili my, a ta naše vize České republiky, že jsou pro ně pro ně dobré Otázka: Na lidoveckém sjezdu zaznělo, že pro vítězství ve volbách nestačí antibabišovská rétorika. Na jakých tématech by mělo Spolu kampaň postavit? Odpověď: To určitě nestačí, ale tu jsme ani nikdy jako výhradní neměli. Nebudu tajit, že jak Babiš a Babišovo hnutí neustále využívá antifialovskou kampaň, protože jsem předseda vlády, tak my se vymezujeme vůči vůdci hnutí ANO. Myslím, že to je logické. Nicméně to nestačí. My přece nabízíme lidem lék nebo řešení problémů, které je trápí a které chtějí, aby se vyřešily. Je to jednoduché: nelíbí se vám, co se děje ve školách a co se učí vaše děti? Máte pocit, že nejsou dobře připraveny? Tak pojďme to změnit, my nabízíme cestu - rámcové vzdělávací programy, úpravu středních škol. Nelíbí se vám po čem jezdíme a jak se rychle dostanete z jednoho konce kraje do druhého? My to měníme, pojďte nám dát šanci v tom pokračovat. Nikdo tolik nestavěl, nikdo takhle nezlepšil dopravní dostupnost. Nelíbí se vám, že platy tu nejsou jako v Německu? No nejsou, pojďme to změnit. A zase my pro to děláme, co můžeme, abychom to změnili - flexibilita pracovního trhu, zahraniční investoři, investice s vysokou přidanou hodnotou a další věci, které prostě pozvednou mzdy v České republice. Nelíbí se vám, že máme vysoké ceny energie? No mně taky ne, ale zase děláme něco, aby se to změnilo - obnovitelné zdroje, jádro. Rozhodli jsme, že budeme stavět dva bloky v Dukovanech, dokončujeme tendr, pojďte nám dát šanci, ať to můžeme dovést do konce, ať to zase nikdo nezastaví. Bojíte se o svoji budoucnost a jestli budete mít zajištěné stáří? No neměli byste, kdyby se neudělala důchodová reforma. My ji uděláme, pojďte nám zase pomoct, ať to někdo nezboří, ať máme šanci ji zafixovat a dovést do konce, abyste měli slušný důchod. A takhle bych mohl pokračovat. Toto jsou ty věci, kterými lidi můžeme přesvědčit. Určitě ne, že budeme říkat, že někdo je špatný. On je špatný, musíme to taky ukázat, ukázalo se, že to tady nezvládl, ale musíme lidem odpovědět na otázky, které je trápí. Otázka: V jaké fázi je příprava kandidátek? V pondělí jste dostal podporu oblastního sněmu v Brně, budete kandidovat na jižní Moravě? Odpověď: To jsou všechno otázky, které jsou ještě předčasné. Jedna věc není předčasná, v úterý jsem skutečně dostal nominaci oblastního sdružení v Brně-městě, a toho si vážím. Protože jak se říká: doma není nikdo prorokem. A když cítíte silnou podporu ze své vlastní organizace, tak to má určitě velkou hodnotu. Ale celý ten proces je opravdu ještě před námi. My se musíme domluvit, v jakém formátu budeme kandidovat. Já tady otevřeně říkám, že bych byl rád, aby to byla koalice Spolu, ale ještě musíme udělat některé kroky. Pak se musíme domluvit, jak budou vypadat kandidátní listiny a kdo koho bude nominovat a tak dále. Já myslím, že to lidi nezajímá. Lidi zajímá, kdo bude kandidovat, jak je to sestaveno, a to my veřejnosti včas představíme. Musíme všichni přemýšlet nad tím, abychom lidem nabídli nejenom dobrý program, ale i takové kandidáty, takové osobnosti, kterým budou lidi věřit, budou zárukou, že se ten program bude uskutečňovat. Otázka: Počítáte se stejným schématem na kandidátkách, jaké bylo třeba v evropských volbách? Odpověď: Všechno je to otázka dalšího jednání. Nepochybně to musí být tak, aby se v tom všechny strany, které tvoří koalici, viděly. Ale hlavně musíme mít na paměti, že pokud půjdeme ve formátu koalice Spolu, tak nemůžeme dělat čtyři kampaně - ODS, KDU, TOP 09 a Spolu. Musíme dělat kampaň Spolu. Pokud půjdeme ve formátu kalice Spolu, nesmíme pořád myslet jenom na to, co je úzce stranický zájem. Musíme myslet na to, aby ta kandidátka oslovila co nejvíc voličů, abychom uspěli. Tady neříkám nic překvapivého, tak to prostě je. Toto musíme všichni chápat. Otázka: Česko nyní rozšiřuje v souvislosti s jaderným tendrem vztahy s Jižní Koreou. Co si od nich slibujete a kdy využijete pozvání k návštěvě Koreje? Odpověď: O zahraničních návštěvách se nedá úplně veřejně mluvit z různých důvodů, dokud to není úplně připraveno. Ale mohu vám říct, že se chystám využit pozvání na návštěvu Jižní Koreje, a to z několika důvodů. Korea je pro nás skutečně strategický partner a těch příležitostí, které se otvírají, je mnohem víc než jenom tendr a dostavba Dukovan. Korea má několik výhod - jednak je to země, která v mezinárodním prostředí sdílí podobné hodnoty, má podobný přístup k mezinárodnímu řádu jako Česká republika. Je to země, která se hlásí k právnímu státu, k demokracii, k mezinárodní politice postavené na pravidlech, což si myslím, že je všechno důležité. Je to země také velmi inovativní, rozvinutá, bohatá. A to všechno se světoznámými firmami, globálními hráči. To všechno činí pro nás tu spolupráci atraktivní, takže ji určitě chceme rozvíjet. Bavíme se třeba i o spolupráci v oblasti výzkumu, společných projektech v této oblasti. To jsou všechno věci, které jsou pro Českou republiku zajímavé, samozřejmě mimo tu obrovskou investici, kterou je dostavba Dukovan. Otázka: Minulý týden jste v Bruselu spolu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a nizozemským premiérem Dickem Schoofem uvedli, že česká muniční iniciativa na podporu Ukrajiny se nesmí na konci roku zastavit a musí pokračovat i v roce 2025. Jaké jsou plány? Chcete se soustředit na dlouhodobé kontinuální dodávky, nebo si pro příští rok stanovíte také nějaké konkrétní číslo jako těch zmiňovaných 500.000 kusů? Odpověď: Spíš kontinuálně. My naplníme cíl, který jsme si dali do konce roku. To znamená 500.000 kusů velkorážové munice s tím, že opravdu to, co se označuje jako česká muniční iniciativa, tak se splní. Ale my právě s Dánskem a Nizozemskem - a já jsem velmi rád za tuto koalici, myslím, že je pro Českou republiku, velmi důstojná - spolupracujeme už delší dobu. Tato spolupráce stála i v zárodku české iniciativy, tak jsme se domluvili, že chceme pokračovat a zase jsme vyzvali další země, ať se k tomu připojí. Já myslím, že už bychom to nemuseli tak institucionalizovat, to říkám v uvozovkách, jak jsme to udělali s tou českou muniční iniciativou, kde bylo potřeba opravdu přesvědčit další země, že tohle je ta cesta, kterou máme jít. Teď už si myslím, že to vědí a že se k tomu budou podle vlastních možností přidávat. Ta potřeba dodávat zbraně na Ukrajinu trvá. Evropská rada se k tomu znovu přihlásila, hlásí se k tomu řada států i individuálně. A tohle je jedna z forem, jak pomoci můžeme, určitě to ale není to jediné a to, co stačí. Je to jedna z věcí v celé té skládačce. To, co je určitě třeba před námi všemi za velký úkol - a jsem rád, že se k tomu Evropská unie, Evropská rada i Evropská komise přihlásily - je pomoci Ukrajině s energiemi přes letošní zimu, kdy Rusko útočí zcela záměrně na energetickou infrastrukturu. My v zájmu pomoci Ukrajině, ale i v zájmu bezpečnosti Evropy a stabilizace situace, třeba prevence před uprchlickou vlnou, potřebujeme Ukrajincům umožnit, aby tam tu zimu mohli přečkat a měli teplo a měli energii. A k tomu taky musíme pomoct. Takže muniční iniciativa je naprosto zásadní a pokračovat ve vojenské podpoře také. Ale musíme se soustředit i na ty další oblasti. Otázka: Jak hodnotíte informace o možném zapojení severokorejských vojáků na Ukrajině? Odpověď: To je něco naprosto nepřijatelného a jenom to ukazuje nebezpečí, které Severní Korea a všechny podobné režimy, třeba Írán, představují pro mír ve světě, pro soužití národů, pro zachování mezinárodního řádu postaveného na pravidlech. ČTK

Průzkumy předpovídají velmi těsný boj o Bílý dům, Trump si však polepšil

Washington 22. října (ČTK) - Do amerických prezidentských voleb zbývají dva týdny a šance demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové a bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa se podle průzkumů veřejného mínění zdají být takřka vyrovnané v sedmi amerických státech, jejichž voliči zřejmě rozhodnou o příštím šéfovi Bílého domu, píše list The Washington Post. Podle analytického webu FiveThirtyEight šance obou kandidátů nyní dělí jen dva body ve prospěch Trumpa, přičemž exprezident podle těchto odhadů vůbec poprvé předstihl Harrisovou, která v souboji o Bílý dům nahradila prezidenta Joea Bidena, jenž kampaň ukončil v červenci a podpořil svou viceprezidentku. Nad tím, zda Spojené státy budou mít svou první prezidentku v historii, nebo zda v Bílém domě příští rok podruhé usedne Trump, se tak nadále vznáší otazník. Podle stanice ABC News by nynější volby mohly přinést nejtěsnější výsledek za posledních 100 let. Americké prezidentské volby nesou po formální stránce znaky nepřímých dvoustupňových voleb; prakticky se ale rovnají volbám přímým. Občané v každém státě přímo volí takzvané volitele, kterých je dohromady 538. Každý stát má zastoupení odpovídající počtu jeho křesel v obou komorách Kongresu - ve Sněmovně reprezentantů dohromady 435 a v Senátu 100 - a tři volitele má také federální distrikt - District of Columbia, který má v Kongresu jen poradní hlas. K vítězství prezidentského kandidáta je potřeba získat nadpoloviční většinu - tedy 270 hlasů ve sboru volitelů. O výsledku voleb přitom v praxi rozhodují takzvané swing states, neboli kolísavé státy, kde se voliči někdy přiklánějí k demokratům, a jindy naopak k republikánům. Takových států je nyní podle médií sedm: Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin. Americký volební systém přitom nevylučuje scénář, kdy volby nevyhraje kandidát, který získal největší počet hlasů napříč USA. To se naposledy stalo v roce 2016, kdy demokratka Hillary Clintonová obdržela celkem více hlasů v celých USA, ale na počet volitelů ji porazil Trump. V průzkumu The Washington Post a politologického Scharova institutu, jehož se v první polovině října zúčastnilo více než 5000 registrovaných voličů, jich 47 procent uvedlo, že rozhodně nebo pravděpodobně podpoří Harrisovou, a stejně tolik respondentů prohlásilo, že rozhodně nebo pravděpodobně podpoří Trumpa. Trump si podle tohoto průzkumu v šesti z klíčových států vedl víceméně stejně jako na jaře, zatímco Harrisová měla o šest procentních bodů více než měl na jaře Biden. Průzkum WP se také zaměřil na nerozhodnuté voliče, kterých je podle něj více ve věkové skupině od 18 do 25 let a mezi nebělošským obyvatelstvem. V kolísavých státech se pro volbu Harrisové nebo Trumpa podle průzkumu definitivně rozhodly tři čtvrtiny voličů. Počet nerozhodnutých tak klesl od jara, kdy pouze 58 procent respondentů mělo naprosto jasno, zda budou volit Bidena nebo Trumpa. Aktuálně si Trump podle zprůměrovaných výsledků průzkumů zveřejněných na webu The New York Times (NYT) z klíčových států vede nejlépe v Arizoně, kde má náskok zhruba dvou procentních bodů, zatímco o bod vede v Georgii. V Severní Karolíně podle tohoto odhadu Trumpa od Harrisové dělí méně než jeden procentní bod, přičemž šance se velmi mírně přiklánějí k Trumpovi. Velmi těsný výsledek se očekává také v Nevadě, Wisconsinu, Michiganu a Pensylvánii, kde jsou šance opět vyrovnané a velmi mírně ve prospěch Harrisové. Ani jeden z kandidátů tak podle průzkumů nedosahuje na 270 volitelů. Za klíč k Bílému domu přitom bývá označována Pensylvánie, která má s 19 voliteli nejvyšší počet volitelů z kolísavých států. V takto vyrovnaném souboji je velmi těžké předpovědět vítěze. Zároveň je velmi důležité mít na paměti, že průzkumy nemusejí odpovídat konečným výsledkům, v roce 2016 i v posledních volbách před čtyřmi lety podcenily Trumpovu podporu. Tvůrci průzkumů se tak neustále snaží vylepšit svou metodiku ve snaze získat co nejreprezentativnější skupinu respondentů. Zda budou jejich předpovědi v nadcházejících volbách přesnější, se ovšem teprve ukáže. ngl ank

Reuters: Ruská média chválí Trumpa, Kreml je k němu a Harrisové chladný

Moskva 22. října (ČTK/Reuters) - Ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi, tvrdí, že je v konečném důsledku jedno, zda americké prezidentské volby 5. listopadu vyhraje republikán Donald Trump nebo demokratka Kamala Harrisová. Ruská státní televize ve svém vysílání o amerických prezidentských volbách však silně straní exprezidentovi Trumpovi, píše agentura Reuters. Ruský První kanál tento měsíc odvysílal záběry, na nichž miliardář Elon Musk a americký moderátor Tucker Carlson kritizují viceprezidentku Harrisovou. Vzápětí stanice zveřejnila sérii videí, které popsala jako přešlapy demokratické kandidátky. Stejná reportáž přitom vykreslila Trumpa a jeho volebního partnera J.D. Vance jako sebevědomé politiky, kteří mají zdravý rozum, pokud například jde o transgenderovou politiku či migraci, ale kteří čelí "zlým silám", což dokládají dva pokusy o atentát na bývalou hlavu státu. Kreml tvrdí, že volba toho, kdo se stane příštím americkým prezidentem, je výhradně věcí amerického lidu a že bude spolupracovat s tím, kdo bude zvolen. Popírá, že by zasahoval do zpravodajství, ačkoli někteří bývalí zaměstnanci státních médií veřejně hovořili o každotýdenních schůzkách v Kremlu, na nichž se dávají pokyny k různým otázkám. Zjevná podpora Trumpa v ruských státních médiích by možná neměla být překvapivá. Trump mnohem méně otevřeně podporuje Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi než současný prezident Joe Biden a viceprezidentka Harrisová, což vyvolává v Kyjevě obavy, že by v případě Trumpova vítězství mohla Ukrajina přijít o svého nejdůležitějšího spojence. Trump, který v posledních letech opakovaně chválil Putina a chlubil se dobrými pracovními vztahy, minulý týden obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že pomohl rozpoutat válku s Ruskem. Tento měsíc Trump zároveň odmítl potvrdit zprávy, že od svého odchodu z funkce v roce 2021 několikrát hovořil s Putinem, a řekl pouze, "pokud jsem to udělal, bylo to chytré". Harrisová naopak označila Putina za "vražedného diktátora" a poznamenala, že smrt ruského opozičníka Alexeje Navalného je pouze dalším důkazem "Putinovy brutality". Zároveň přislíbila, že bude nadále podporovat Ukrajinu. Kreml popírá, že by měl na smrti Navalného jakýkoliv podíl. Ruská státní televize ve svých diskusních pořadech vysílaných v hlavním vysílacím čase má mnohdy hosty, kteří straní Trumpovi, ačkoliv se jejich důvody někdy liší. Andrej Sidorov, vedoucí akademický pracovník Moskevské státní univerzity, tento měsíc v jedné z hlavních talkshow státní televize řekl, že Trump by byl pro Rusko lepší volbou, protože by vyvolal rozkol, který by mohl naplnit sen ruských zastánců tvrdé protizápadní linie - rozpad Spojených států v důsledku bojů mezi jejich členskými státy. "Jsem pro Trumpa. Vždycky jsem byl pro Trumpa - je to ničitel. Pokud bude zvolen... pak bude občanská válka opravdu na pořadu dne," řekl Sidorov a předpověděl, že v případě vítězství demokratů bude pokračovat stejné "svinstvo" jako dosud. Trumpovo vítězství by naopak podle Sidorova mohlo vést ke "zhroucení geopolitického protivníka, aniž by byly vypáleny rakety". Zpráva amerických zpravodajských služeb z roku 2017 uvádí, že Putin řídil sofistikovanou vlivovou kampaň s cílem očernit demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a podpořit Trumpa v boji o Bílý dům v roce 2016. Kreml vměšování popřel a Trump odmítl, že by uzavřel jakoukoli tajnou dohodu s Ruskem během této kampaně. Navzdory rozdílným přístupům obou současných kandidátů k Moskvě se někteří ruští představitelé vyjadřují k oběma americkým prezidentským kandidátům ostražitě. Vztahy mezi USA a Ruskem jsou přitom nejhorší od kubánské krize v roce 1962. Harrisová by podle řady ruských komentátorů znamenala pokračování toho, co Moskva považuje za Bidenovu zástupnou válku s Ruskem "do posledního Ukrajince". Trump, který před svým nástupem do funkce v roce 2017 vzbudil v Moskvě naději na zlepšení vztahů, se ale navzdory vřelým slovům na adresu Putina zapsal do paměti tím, že v době svého působení v Bílém domě uvalil sankce. V očích Moskvy se tak zdálo, že jej v otázkách politiky vůči Rusku přemohl širší americký politický establishmentem. "Nedělám si žádné iluze," poznamenal v září ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Trump v době svého působení několikrát hovořil s Putinem, několikrát přijal Lavrova v Bílém domě a "byl přátelský". "Ale sankce proti Ruské federaci byly za prezidenta Trumpa uvalovány pravidelně. V důsledku toho jsme dospěli k závěru, že se musíme spolehnout sami na sebe. Nikdy v historii nebudeme počítat s tím, že se do Bílého domu dostane 'dobrý chlap'," prohlásil šéf ruské diplomacie. Jeden z nejmenovaných vysoce postavených ruských zdrojů uvedl, že na nejvyšších úrovních v Kremlu jsou názory na Trumpa různé, ale potvrdil, že někteří se domnívají, že by Trumpovo vítězství pro Moskvu nemuselo být přínosné. "Podívejte se, co se stalo, když se stal prezidentem naposledy. Všichni předem říkali, že to americko-ruským vztahům prospěje, ale nakonec dopadly ještě hůř. Trump říká spoustu věcí, ale ne vždy dělá to, co říká," uvedl zdroj. Podobně se k věci vyjádřil i další zdroj. "Ani Trump, ani Harrisová se nechystají zásadně změnit vztahy s Ruskem. Nebude to žádné nové velké přátelství," uvedl zdroj s tím, že "Západ vnímá Rusko a Čínu jako špatné a Západ jako dobrý" a je těžké si představit, že by to nějaký americký prezident změnil. ngl nim

Desetitisíce migrantů v předvolební nejistotě čekají v New Yorku na lepší život

New York 22. října (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Migranti mířící do Spojených států ze zemí Latinské Ameriky často putují ke svému cíli několik měsíců. Když se tam dostanou, následuje několik dalších měsíců čekání. Čekání na propuštění z vazby, na pracovní povolení nebo na projednání žádosti o azyl, čekání na lepší život, který si všichni od emigrace slibují. Tyto dny a týdny tráví například na parkovišti plném smetí pod viaduktem u starého přístavu v newyorském Brooklynu, kde město zřídilo rozsáhlou ubytovnu pro migranty. "Nedělám tady nic. Jediné, co dělám, je, že chodím sem a tam a čekám. Pak jdu zpátky nahoru, jdu spát a čekám na doklady, dokud se pro mě něco nezlepší," řekl ČTK muž, který se představil jako Jimmy Jerome z Haiti. V New Yorku je prý asi rok, během kterého vystřídal několik ubytoven. Kdo se už dočkal, je 26letý Anderson z Ekvádoru. Do New Yorku dorazil loni a dnes pracuje jako elektrikář. Ve své vlasti podle něj práce nebyla a jakkoli řekl, že najít ji v nejlidnatějším americkém městě nebylo lehké, nyní je spokojený. "Byl to můj sen, přijít sem... něco si vydělat a vrátit se do Ekvádoru," uvedl v rozhovoru na ulici nedaleko náměstí Times Square. Je jedním z více než 200.000 migrantů, kteří do města přišli od jara 2022. New York se tak stal jedním z epicenter problémů se zvládáním imigrace ve Spojených státech, které za úřadování končícího prezidenta Joea Bidena zažily rekordní příliv běženců přes hranici s Mexikem. Miliony příchozích způsobily chaos v dlouhodobě přetíženém imigračním systému USA, jehož fungování se pak stalo jedním z hlavních témat předvolební kampaně. Newyorský starosta Eric Adams v jistém okamžiku prohlásil, že vlna imigrantů město "zničí". New York neměl pro přistěhovalce ubytování a musel rychle vytvořit dodatečné kapacity. Nakonec ve spolupráci s neziskovými organizacemi a dalšími aktéry úřady vybudovaly síť služeb, kterou si někteří migranti v rozhovorech pochvalovali. V posledních měsících se za prudkého poklesu nelegálních příchodů z Mexika situace zlepšuje i v New Yorku, kde počet lidí v ubytovnách klesl ze 69.000 v lednu na 60.600 na začátku měsíce. Nový život migrantů ve městě dnes začíná v bývalém hotelu Roosevelt jen několik bloků od Times Square, kde město loni otevřelo hlavní přijímací středisko pro přicházející cizince. Byrokratický proces se liší na základě země původu či toho, zda daný přistěhovalec nelegálně překročil hranici USA, nebo požádal o schůzku s imigračním úředníkem skrze mobilní aplikaci americké vlády. Základními prvky procesu jsou však žádosti o azyl a vyřízení pracovního povolení, které mohou získat už před projednáním nároku na azyl. Imigranty bez dokladů město ubytovává v desítkách zařízení, z nichž největšími jsou komplex u brooklynského přístavu a areál s několika obřími stany na ostrově Randall's Island. "Není to místo, kde chcete být. Jste tam se spoustou dalších lidí z různých zemí, je to těžké," řekla Kolumbijka Yohana o středisku na ostrově mezi Manhattanem a západem městské části Queens. S ČTK zde, u ubytovny v Brooklynu a v okolí Times Square, sdílela své zkušenosti desítka migrantů. Většinu lidí v těchto místech tvoří Venezuelané, Kolumbijci a Haiťané. S výjimkou Jeromea všichni mluvili španělsky a vícero respondentů uvedlo, že před cestou do USA neměli tušení, co se s nimi po příchodu na hranici bude dít. Někteří uvedli, že utekli před násilím, jiní před chudobou nebo předsudky v domovských zemích. Shodovali se, že chtějí co nejrychleji začít vydělávat, ať bude práce jakákoli. "Zbývají mi čtyři dny, než dostanu pracovní povolení," líčil radostně 35letý Venezuelan Roberto Romero. Těšil se na to, že bude moci brzy začít posílat do vlasti peníze ženě a dvěma dětem. Zároveň je jasné, že imigranti v New Yorku i jinde pracují načerno. Yohana v rozhovoru uvedla, že než se dostala na Randall's Island, pracovala bez povolení ve státě Virginie. Jerome zase řekl, že si kdykoli může práci sehnat, "ale vždycky pracuju tak týden a další týden nic". Mnozí přistěhovalci z Latinské Ameriky mezitím v New Yorku prodávají sladkosti ve vozech metra nebo nabízejí jídlo na ulici jiným imigrantům například na stavbách. Pracovní aktivity cizinců bez dokladů v předvolební kampani kritizuje exprezident Donald Trump, který uvádí, že migranti "berou práci" Američanům. Zároveň příchod lidí z Mexika prezentuje jako "invazi" zločinců a slibuje masové deportace, jakkoli by v praxi něco takového bylo velmi obtížné. Demokratická strana v čele s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou mezitím rovněž v imigrační politice znatelně přitvrdila a zdůrazňuje především příslib ochrany hranice. Imigranti čekající v New Yorku přijetí ve městě hodnotili spíše kladně. "Starají se o nás skvěle, nemám stížnosti," řekl další Venezuelan John, zatímco postával na slunci u ubytovny u brooklynského přístavu. Středisko pro několik tisíc lidí na kraji čtvrti Clinton Hill se po spuštění v loňském roce stalo předmětem mnoha stížností místních, které se týkaly odpadků, postávání v ulicích a nakonec i násilí. V červenci v blízkosti ubytovny někdo zastřelil tři lidi, přičemž dvě úmrtí podle policie souvisela s činností venezuelského gangu. Problémy provázely také fungování stanového komplexu na Randall's Island, který chce vedení New Yorku do konce února zavřít. Na obou místech během rozhovorů ČTK s migranty hlídkovalo několik policistů a atmosféra u ubytoven působila poklidně. Lidé posedávali na chodnících či na lavičkách, někteří v tichosti, jiní rozmlouvali se spolubydlícími, v Brooklynu španělsky mluvící migranty zvali na setkání členové náboženského spolku. Někteří lidé v rozhovorech uvedli, že politickou debatu v USA o imigraci vnímají. "Jestli nás deportují, nic s tím nenadělám… nechávám to v rukách Božích," řekla Aidalis, která přišla do New Yorku se dvěma dospělými dětmi z venezuelského města Carúpano. Jisté znepokojení nad Trumpovou rétorikou dali najevo mladí Kolumbijci Santiago a Andrés z ubytovny na Randall's Island. "Je to frustrující, když jsme vložili tolik úsilí do toho, abychom odešli z naší země. Sbalili jsme si naše životy do tří zavazadel," řekl Andrés, zatímco s kamarádem seděl u vody a hleděl na výškové budovy na protějším břehu. Santiago dodal, že doma slýchal, jak jsou USA rasistická a xenofobní země. "Ale reálně se mi nic takového nepřihodilo... tahle země se mi hrozně líbí," řekl muž z Bogoty. Před ním se v mírném větru vlnila hladina průlivu Harlem River, z jehož druhé strany doléhal hluk dálnice vinoucí se pod sluncem zalitými výškovými budovami Manhattanu. lex ank

Hizballáh ukrývá přes 500 milionů dolarů pod nemocnicí v Bejrútu, tvrdí Izrael

Bejrút 21. října (ČTK) - Jedna z nemocnic na jižním předměstí Bejrútu dnes zahájila evakuaci poté, co izraelská armáda uvedla, že pod ní je bunkr, v němž libanonské hnutí Hizballáh ukrývá přes 500 milionů dolarů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ředitele nemocnice Fádího Alamího, který nicméně odmítl, že by pod nemocnicí nějaký bunkr Hizballáhu skutečně byl. Vyzval také libanonskou armádu, aby místo přišla zkontrolovat. "Izraelské letectvo areál monitoruje. Ale na samotnou nemocnici útočit nebudeme," řekl podle Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Ten krátce před tím na tiskové konferenci oznámil, že pod touto nemocnicí se nachází tajný bunkr hnutí Hizballáh, v němž je ukryto přes 500 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy Kč) ve zlatě a bankovkách. "Ty peníze mohly být použity na rehabilitaci (ekonomiky) Libanonu, ale šly na rehabilitaci Hizballáhu," řekl dnes Hagari. "(Izraelské) letectvo místo monitoruje a bude ho nadále sledovat," dodal. Uvedl také, že Izrael bude pokračovat v útocích na finanční instituce Hizballáhu. Izraelská armáda v noci na dnešek v Libanonu zasáhla desítky poboček instituce Al-Kard al-Hasan, která podle ní financuje operace Hizballáhu. Podle Izraele má Hizballáh v těchto pobočkách stovky milionů dolarů, které používá i nákup zbraní. Hagari dnes na tiskové konferenci popsal, jak peníze Hizballáh používá na své operace a jak část z nich dostává od Íránu. Podle agentury AP je Al-Kard al-Hasan oficiálně nezisková charitativní instituce působící mimo libanonský finanční systém a je jedním z nástrojů, jímž si Hizballáh upevňuje podporu mezi šíitským obyvatelstvem země. Hizballáh má kromě vojenského křídla i ministry ve vládě a poslance v parlamentu a také organizace, které provozují školy, nemocnice či levné obchody s potravinami. Al-Kard al-Hasan má podle AP víc než 30 poboček po celém Libanonu. V době finanční krize, která zemi postihla před několika lety, tato instituce pomohla mnoha Libanoncům, protože na rozdíl do bank, které omezily výběry z bankovních účtů, Al-Kard al-Hasan limity nezavedla. Také americké ministerstvo financí považuje Al-Kard al-Hasan za instituci, kterou Hizballáh využívá k financování svého vojenského křídla, a kvůli tomu na ni zavedl v roce 2007 sankce. nob jd

JPMorgan: Poptávka po dolarech je před volbami v USA na vzestupu

New York 21. října (ČTK) - Poptávka po amerických dolarech se minulý týden prudce zvýšila a investoři očekávají, že zájem před blížícími se prezidentskými volbami ve Spojených státech vydrží. S odkazem na data investiční banky JPMorgan Chase Co to dnes uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci proti americké měně prodávali zejména australské a singapurské dolary, což je známkou toho, že se zajišťují vůči měnám spojeným s Čínou. Silná poptávka je také po nákupu dolarů vůči mexickému pesu a vůči euru. Zájem z poslední doby přichází po nepříznivém čtvrtletí, které bylo pro americkou měnu nejhorší od konce loňského roku. To dává obchodníkům dostatečný prostor k tomu, aby před volbami v nákupech dolarů pokračovali. "Volební obchod je tady," napsali analytici americké banky. "Navzdory dosavadním nákupům dolarů od začátku října vypadá celkový čistý objem nakoupených dolarů stále poměrně neutrálně. V příštích dvou týdnech je zde prostor pro další zajištění před volbami," dodali. Prezidentské volby v USA jsou plánovány na úterý 5. listopadu. Postaví se v nich proti sobě Kamala Harrisová za Demokratickou stranu a Donald Trump za Republikánskou stranu. Harrisová je v současné době viceprezidentkou ve vládě Joea Bidena, Trump se snaží vrátit do Bílého domu, kde jako prezident úřadoval v letech 2017 až 2021. Předvolební průzkumy ukazují, že preference jsou téměř vyrovnané, v poslední době se o trochu více kloní k Harrisové. Analytici JPMorgan také zaznamenali výraznější prodej eur, zvláště u některých opčních strategií zaměřených na oslabení eura k paritě s dolarem. Riziko, že euro sklouzne až k paritě, se přitom zvyšuje. Trump totiž hrozí rozšířením amerických cel mimo Čínu, a to i do Evropy, pokud ve volbách uspěje. Euro se dnes odpoledne prodávalo na devizových trzích v blízkosti 1,08 USD. Je tak výrazně slabší než před měsícem, kdy stálo asi 1,12 USD. Vrací se ale k hodnotám, v jejichž blízkosti se pohybovalo v posledním roce. spr

Kyjev popírá tvrzení o vadách munice dodávané Ukrajině z české iniciativy

Praha/Kyjev 20. října (ČTK) - Tvrzení, že materiál dodávaný Ukrajině v rámci české muniční iniciativy je předražený nebo poruchový, podle Mychajla Podoljaka vychází z fiktivních informací nahrávajících Rusku. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta to řekl v rozhovoru, který týdeník Respekt zveřejní v pondělí. Respekt v souvislosti s hlasy, podle kterých je materiál pro Ukrajince předražený či poruchový, jmenuje bývalého senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti). Podle Podoljaka je česká iniciativa účinná a je žádoucí, aby se rozšiřovala. Wagenknecht dnes ČTK řekl, že za svými závěry stojí, nikdo je podle něj dodnes nevyvrátil. Uvedl také, že jeho kritika se týká konkrétního daru Německa, nikoli celé muniční iniciativy. "Jedná se o fiktivní informace, které nahrávají Rusům," cituje Respekt Podoljaka, který tvrzení o horší kvalitě munice označil za "výmysl". "V každé munici se najde malé procento vadných kusů. To je naprosto normální situace a v české iniciativě žádné významné procento vadných nábojů není," prohlásil. Podoljak zdůraznil, že česká iniciativa funguje a je velmi účinná. "Díky této iniciativě se nám od léta 2024 podařilo výrazně zvýšit kapacity ukrajinské střelby. Po určitou dobu jsme měli deficit, který byl docela citelný. Dnes tento deficit vypadá zcela jinak. To znamená, že střely máme a jsou efektivně využívány," řekl. Wagenknecht v srpnu na jednání senátní komise pro dohled nad veřejnými prostředky řekl, že munice byla předražená o 1,4 miliardy korun a kvůli tomu se jí nakoupilo asi o 20.000 kusů méně. Ministerstvo obrany to tehdy odmítlo. Bývalý senátor dnes ČTK napsal, že si za svými slovy stojí. Podle něj ho samotného překvapilo, jakou pozornost jeho závěry vyvolaly v renomovaných mezinárodních médiích. “Na problémy s muniční iniciativou první upozornil deník NZZ dne 5.8.2024. Renomovaný deník Handelsblatt dokonce přišel se závěry, že se dodává nekvalitní munice. Následně dne 9.10. 2024 dokonce věc potvrdil Deník N v informaci ohledně nekvality týkající se 20.500 ks dodaných zapalovačů. To není zanedbatelné číslo,” uvedl Wagenknecht. Dodal, že jeho zpráva se týkala konkrétního daru Německa, ne celé muniční iniciativy. “Mým cílem bylo, aby se závěry mé zprávy projednaly a zjednala se náprava. Místo toho jsem se stal terčem bezprecedentních útoků a pomluv, které dále pokračují. Zatímco zahraniční média se problémem detailně a seriózně zabývají, naše média pouze bagatelizují,” uvedl. Německý ekonomický deník Handelsblatt na možné nesrovnalosti upozornil v článku, v jehož v titulku si položil otázku, zda se Německo jako hlavní finanční sponzor iniciativy nechává "oškubávat". List také poznamenal, že s preventivními kontrolami nákladů se Češi příliš nezatěžují. Iniciativu kvůli netransparentnosti kritizovala také opozice. Česká muniční iniciativa získává pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Česko přitom spolupracuje mimo jiné zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun, informoval na konci června premiér Petr Fiala. Český ministerský předseda, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof tento týden ve společném prohlášení v Bruselu uvedli, že muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Podoljak v rozhovoru pro Respekt označil za žádoucí, aby iniciativa nadále fungovala a narůstala. Garantem ceny je podle něj česká vláda. "Myslím si, že je to všechno transparentní. Jsem si jistý, že nedochází k žádnému předražování." Prezidentský poradce zdůraznil, že pokračování v boji s Ruskem je pro Ukrajince otázka přežití. "Kdybychom se nebránili, Rusové přijdou a podříznou nás. Přijdou a deportují naše děti, aby se někde v odloučení přestaly identifikovat s Ukrajinou. Budou tu jen nepřetržité genocidní praktiky," řekl. Kromě toho se Podoljak domnívá, že pokud Rusko válku neprohraje, není možné, aby se změnilo a přestalo s dosavadními praktikami vůči ostatním. "Pokud Rusko válku neprohraje, proč by se mělo z nějakého důvodu vzdát svých plánů na ovládnutí území České republiky? Nebo území pobaltských států či Polska? Jde o naši i vaši existenci." Podoljak je ukrajinský politik a novinář, působící jako poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta. V roce 2022 byl jedním ze zástupců Ukrajiny na rusko-ukrajinských mírových jednáních v prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022. Devadesátá léta strávil v Bělorusku, odkud ho v roce 2004 vyhostili kvůli jeho práci pro opoziční média. boz ank hj

Zemřel významný izraelský historik českého původu Jehuda Bauer, bylo mu 98 let

Tel Aviv 20. října (ČTK) - Ve věku 98 let v pátek v Jeruzalémě zemřel význačný izraelský historik českého původu Jehuda Bauer, specialista na historii holokaustu a antisemitismu. Informovala o tom Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu (IHRA). "S velkým zármutkem oznamujeme, že zemřel náš čestný předseda Jehuda Bauer. Zanechal nesmazatelnou stopu jak v IHRA, tak v oboru studií holokaustu a jeho morální vedení, vhled a přátelství nám budou velice chybět," uvedla aliance svém webu. Bauer vydal více než 40 knih o holokaustu a antisemitismu, v nichž se soustředil zejména na židovské reakce, píše server The Times of Israel. Na počátku svého bádání se zaměřoval na organizovaný odpor Židů proti nacistickému režimu, v pozdějších pracích se pak zabýval širšími otázkami antisemitismu a historickým významem holokaustu. "Jeho myšlenky a slova formovaly a inspirovaly akademickou debatu o tragédii šoa. Na jeho práci navážou všichni ti, kdo se podílejí na uchování Paměti," uvedl Památník Osvětim v příspěvku na síti X. Centrum pro vzdělávání o holocaustu UCL v Londýně jej označilo za "jednoho z největších historiků holokaustu naší doby a nejpůsobivějšího řečníka a učitele". Hovořil česky, slovensky, polsky, hebrejsky, jidiš, německy, anglicky a francouzsky a během studií na Cardiffské univerzitě ve Walesu se učil velšsky, poznamenala agentura AP. Zvládnutí mnoha jazyků mu umožnilo studovat prameny v originále a navazovat přímý kontakt s publikem po celém světě. Bauer se narodil v roce 1926 v Praze v česko–německé rodině židovského původu. V roce 1939, v den okupace Československa nacistickým Německem, se jeho rodině podařilo uprchnout do britské Palestiny. V roce 2015 obdržel cenu Gratias agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. sch ank

Netanjahuův dům byl terčem dronového útoku, podle Teheránu za ním stál Hizballáh

Tel Aviv/Bejrút 19. října (ČTK) - Dům izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve městě Caesarea, které leží severně od Tel Avivu, se dnes ráno stal terčem dronového útoku. Podle izraelských médií to uvedl premiérův mluvčí s tím, že premiér ani jeho žena v té době v domě nebyli. Nikdo podle něj nebyl zraněn. Izraelská armáda předtím oznámila, že jeden z dronů zasáhl budovu ve městě Caesarea a nikoho nezranil. Nesdělila ale podrobnosti, ani to, zda byl zasažen premiérův dům. Írán později podle agentury Irna uvedl, že za útokem stojí libanonské hnutí Hizballáh, které Teherán finančně a materiálně podporuje. "Tuto akci provedl libanonský Hizballáh," uvedla íránská mise při OSN v krátkém prohlášení, z něhož citovala íránská státní tisková agentura Irna. Libanonská agentura NNA už dříve s odvoláním na katarskou televizi napsala, že dron Netanjahuovu rezidenci zasáhl. To se oficiálně nepotvrdilo. Ani Hizballáh se dnes nezmínil o tom, že by cílil na Netanjahuův dům. Kolem poledne místního času se na sociálních sítích objevilo video, na němž Netanjahu v hebrejštině i v angličtině říká, že ho "nic nezastraší" a že Izrael bude pokračovat ve válce proti Íránem podporovaným hnutím a milicím v regionu a vyhraje ji. Deník Haarec k tomu napsal, že není jasné, kdy byla tato videa natočena. Večer premiér vydal prohlášení, v němž z útoku obvinil Hizballáh a označil ho za vážnou chybu. "Hizballáh, spojenec Íránu, který se dnes pokusil zavraždit mě a mou ženu, udělal chybu, které bude litovat," uvedl Netanjahu. "Íráncům a jejich partnerům v ose zla vzkazuji: kdokoli ublíží občanům Státu Izrael, zaplatí za to vysokou cenu," dodal s odkazem na militantní skupiny v regionu spřízněné s Íránem a bojující proti Izraeli. Žádná z nich, ani libanonský Hizballáh, se k odpovědnosti za útok na premiérův dům zatím nepřihlásila. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari varoval, že dronový útok na premiérovo soukromé sídlo jen přiměje Izrael, aby ještě přitvrdil v boji proti Hizballáhu. "Dnes ráno pronikly z Libanonu tři bezpilotní letouny. Dva byly sestřeleny a třetí zasáhl budovu v Caesareji s cílem zaútočit na premiéra," řekl Hagari na tiskové konferenci. Dodal, že incident je předmětem dalšího vyšetřování. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac ve svém prohlášení odsoudil "spojence Íránu, kteří se pokusili zavraždit" Netanjahua. Tento útok podle něj "ukázal pravou tvář Íránu a osy zla, kterou vede". Caesarea leží mezi Tel Avivem a Haifou. Varovné sirény se dnes rozezněly i na severním předměstí Tel Avivu, kde se nachází vojenská základna Glilot, na níž je centrála izraelské rozvědky Mossad a ústředí vojenské zpravodajské jednotky 8200. Izraelská armáda ale podle ToI vyloučila, že by šlo o dronový útok na tuto základnu. Ta se už začátkem měsíce stala terčem útoku Hizballáhu. Izraelská armáda minulý měsíc zintenzivnila boj s militantním hnutím Hizballáh, s nímž se od loňského října, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás začalo válku v Pásmu Gazy, denně ostřeluje přes hranici. Při jednom z leteckých útoků na předměstí Bejrútu, které je baštou Hizballáhu, zabila izraelská armáda i lídra tohoto hnutí Hasana Nasralláha. Tento týden zabila také Jahjá Sinvára, šéfa Hamásu, což je spojenec Hizballáhu. Obě hnutí mají podporu íránského režimu, s nímž se v posledních měsících rovněž konflikt Izraele vyostřil. sch nob boz

Politika je tabu, říkají kamarádky z New Yorku, které rozděluje pohled na Trumpa

New York 19. října (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Již několik let se každý týden v New Yorku a na jeho předměstí schází skupina kamarádek, aby si zahrály karty. Všechny jsou ve věku kolem 80 let a mají mnoho společného, jedno téma je však rozděluje: politická příslušnost a zejména exprezident Donald Trump, který letos znovu kandiduje do Bílého domu. Diskusím o volbách se tak raději vyhýbají a říkají, že přátelství je pro ně důležitější, politický vývoj z posledních let však do jejich osobních životů zasahuje. "Když dojde na politiku, je to špatné," řekla Maria, která tento týden svolala přítelkyně do svého domu severně od New Yorku, aby se podělily o své pocity. Žena původem z Československa žije ve Spojených státech přes 50 let a podporuje Republikánskou stranu, byť dává najevo jisté výhrady k Trumpovu vystupování. S rozdílným pohledem na politiku se potýká nejen u svých kamarádek, ale také ve vlastní rodině. "Semlelo to hodně rodin," poznamenala v rozhovoru se zpravodajem ČTK. "Lidé spolu nemluví... a ta nenávist," řekla. Jsou to příběhy, které se v posledních letech v té či oné podobě odehrávají napříč Spojenými státy. Vzájemné nepochopení mezi republikány a demokraty a v extrémních případech i rozpad rodin, kde kupříkladu některý člen propadl konspiračním teoriím. Zda je na vině Trump, demokraté, sociální sítě nebo po desetiletí sílící polarizace mezi dvěma hlavními stranami, je předmětem mnoha článků a knih. Před letošními listopadovými volbami, zatímco Trump stupňuje svou útočnou rétoriku a obě strany označují tu druhou jako hrozbu pro USA, tento problém rozhodně nepolevuje. "Nikdy předtím jsem vůči nikomu nechovala nenávist… Ale on mě dokáže tak naštvat, protože je tak sobecký," říká o Trumpovi Mariina dlouholetá kamarádka Barbara. Podobně jako ostatní členky skupiny nakloněné Demokratické straně vinu za zhoršení atmosféry v americké politice připisuje Trumpovi. Maria a Ala, která se narodila na Ukrajině a do USA přišla jako mladá dívka, nesouhlasí. Podle nich polarizaci způsobují média a nenávist do politiky vnášejí demokraté. "Nemůžu pochopit, proč Trumpa tak strašně nenávidí," říká Ala, která se označuje za konzervativní voličku. Její známé na druhé straně spektra naopak tvrdí, že si stále neumí vysvětlit, jak kamarádky, s nimiž se v některých případech znají už 50 let, mohou volit Trumpa. Ve skupině, která pravidelně pořádá posezení u kanasty, jsou republikánky, demokratky i méně vyhraněné voličky. S ČTK z časových a osobních důvodů nemluvily všechny, rozhovory nakonec poskytlo šest Mariiných kamarádek, včetně dvou, které do karetní skupiny nepatří. Všechny žijí v New Yorku a jeho okolí a řadí se k vyšší střední třídě. "Je to bolestivé, protože toho máme tolik společného, kromě téhle jedné věci," posteskla si Ksenia, původem z východní Evropy. Kamarádky se pokaždé scházejí doma u někoho jiného a pokaždé v trochu jiném složení. Mluví spolu o dětech, o vnoučatech a pravnoučatech, o cestování či o kultuře, z politiky se však při hraní karet stalo tabu. Když tento týden dávaly rozhovory, odcházely vždy do pracovny v Mariině domě, zatímco ostatní rozmlouvaly v obývacím pokoji. "Je velmi těžké o tom mluvit. Moje nejlepší kamarádka je trumpistka, a když si zavoláme… nikdy nemluvíme o politice," řekla Carol Zelezniková z Brooklynu, která jako jediná souhlasila se zveřejněním celého jména. "Jenom by z toho byla hádka," dodala. Všechny ženy uváděly, že pokud chovají k někomu nenávist, tak je to Trump, nikoli jeho voliči, a že na jejich přátelstvích se nic nemění. "Mám je obě ráda a politika není to, co je v mých očích definuje," řekla liberálka Regina o dvou kamarádkách podporujících Trumpa. Další členka skupiny, která chtěla zůstat v anonymitě, zase dala najevo, že o Trumpových voličích nemá valné mínění. Dodala však, že "přátelství, která mám roky, jsou důležitější". Přesto bylo z většiny rozhovorů zjevné, že politika do osobních vztahů vstupuje. "Ztratila jsem nějaké kamarády," připustila Ksenia. Ala zase vylíčila, že jí po nástupu Trumpa do Bílého domu jistá dobrá kamarádka sdělila, že její politické preference jsou pro ni nepřijatelné. Barbara popsala podobný případ v rodině a Maria zmínila, jak se jí dotýká, když slyší kamarádky odsuzovat Trumpa. "Není to příjemné… Říkají mi tím, že jsem na nic," řekla. S ČTK mluvila také její dcera Beatrice, která uvedla, že zvolení Trumpa před osmi lety pro ni bylo obrovskou ránou. "Myslela jsem si, že lidé v mojí rodině myslí racionálně... bylo to hodně těžké," řekla bývalá právnička. Tvrdí, že je nezávislou voličkou, z níž demokratku udělal Trump, vůči němuž má "bytostný odpor". Výsledek voleb v roce 2016 prý Beatrice natolik rozhodil, že nemohla strávit Den díkůvzdání s rodinou, v níž převažují republikáni. "Nedovedla jsem si představit, že sedíme u stolu a že se snažím o tom s rodinou bavit," řekla. Zatímco Maria a Ala dávaly najevo, že letošní volby je nijak neznepokojují, respondentky nakloněné demokratům vyjadřovaly silné obavy ohledně možného návratu Trumpa do Bílého domu. Podobně jako jeho soupeřka a viceprezidentka Kamala Harrisová mluvily o ohrožení demokracie, znechucení a strachu z toho, co přijde. "Pracuji na tom, abych si vyřídila evropský pas. Vážně," poznamenala Regina, která se narodila v Británii německým rodičům. Zatímco ve skupině Newyorčanek nepanovala shoda na tom, kdo a kdy vnesl do americké politiky nepřátelství, všechny negativní trend pociťují. Ala se v této souvislosti myšlenkami vracela až do období po druhé světové válce, kdy si byly dvě hlavní politické strany v USA názorově velmi blízké. "Přála bych si, aby se Amerika vrátila zpátky," říká. lex ank