Politika

Památky na generála de Gaulla se vydražily za miliony eur

Paříž 18. prosince (ČTK) - Památky na generála Charlese de Gaulla, který za druhé světové války stál v čele Svobodné Francie bojující proti nacistickému Německu a který byl francouzským prezidentem v letech 1959 až 1969, se během osmihodinové pondělní dražby v Paříži prodaly za celkem 5,6 milionu eur (asi 140 milionů Kč), včetně dražebních poplatků, uvedla agentura AFP. Za nejvyšší částku, 537.920 eur (asi 13,5 milionu Kč), se vydražily generálovy hodinky Lip. Tato suma představuje u této francouzské značky světový rekord. Aukce se zúčastnily více než dvě stovky lidí, dalších 1500 ji sledovalo na internetu a tři stovky na platformě youtube. Několik institucí, včetně Francouzské národní knihovny, Národního archivu, ministerstev obrany či zahraničí, využilo předkupního práva, uvedla AFP s odvoláním na dražební síň Artcurial. Své kupce našly i rukopisy, dopisy, kresby či elektrický vláček. Prodalo se všech 372 položek, uvedla aukční síň. Za 76.458 eur se vydražilo původní vydání generálových válečných vzpomínek, vytištěné speciálně pro de Gaulla a předané jeho manželce Yvonne, rukou napsaný dopis podepsaný britským premiérem Winstonem Churchillem (za 107.584 eur), nebo dopis od slavné tanečnice Joséphine Bakerové (za 26.240 eur). Tyto předměty pocházely z pozůstalosti generálova nejstaršího syna. Admirál Philippe de Gaulle zemřel letos v březnu ve věku 102 let. Aukce se uskutečnila z iniciativy rodiny, přičemž část výtěžku je určena pro nadaci pojmenované po generálově nejmladší dceři Anne de Gaullové, která podporuje postižené. Aukci provázela v sídle aukční síně na Elysejských polích v Paříži výstava unikátního dokumentu, který si rodina ponechává, a sice čtyř stránek rukopisu generálovy výzvy k dalšímu odporu, kterou pronesl ve vysílání BBC 18. června 1940. msk jkh

Turecko připravuje vojenskou ofenzivu proti Kurdům v Sýrii, píše WSJ

Ankara/Washington 17. prosince (ČTK) - Velitel kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazlúm Abdí dnes navrhl vytvoření demilitarizované zóny v syrském městě Kobani a okolí. Podle několika nejmenovaných amerických zdrojů, které cituje deník The Wall Street Journal, se na město chystají zaútočit Turecko a jím podporované oddíly. Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že se do konce týdne podařilo prodloužit příměří mezi protureckými a kurdskými oddíly u syrského města Manbidž. Kurdské milice YPG a jejich spojenci ze Syrských demokratických sil (SDF) kontrolují území na východě Sýrie a u tureckých hranic. Turecké úřady považují milice YPG za teroristickou organizaci a kurdská samospráva v Sýrii je už mnoho let trnem v oku turecké vládě. SDF v minulosti dostávaly v rámci koalice proti teroristické organizaci Islámský stát podporu ze strany USA a dalších západních zemí. Podle amerických zdrojů Turecko začalo shromažďovat vojenské síly u města Kobani, které se nachází u turecko-syrské hranice. Město s kurdským obyvatelstvem se snažil dobýt Islámský stát. Podle listu The Wall Street Journal Turecko shromažďuje u města jím podporované milice, dělostřelectvo i své vojáky. Podle jednoho zdroje by operace mohla začít ve velmi krátké době. Podle listu SDF uvedly, že na turecké straně hranice pozorují shromažďování tureckých vojenských sil. I dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že pro Turecko je zásadní, aby se ze Sýrie nestalo útočiště teroristických sil, čímž Erdogan míní i kurdské milice YPG. "Oznamujeme naši ochotu ustanovit demilitarizovanou zónu ve městě Kobani s přemístěním bezpečnostních sil s americkým dohledem a přítomností," uvedl velitel SDF Abdí. Podle něj jsou prokurdské síly ochotné dojednat příměří na celém území Sýrie, napsala agentura AFP. Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že se podařilo prodloužit do konce týdne příměří, které uzavřely proturecké síly a SDF u města Manbidž na severu Sýrie, kde se tyto síly střetly na začátku prosince. "Snažíme se dosáhnout uzavření příměří na co nejdelší dobu," uvedl mluvčí americké diplomacie Matthew Miller. Spojené státy SDF podporují a jsou prostředníkem v jednáních se silami podporovanými Ankarou. Před boji mezi silami podporovanými Tureckem a kurdskými milicemi dnes varoval i zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Pedersen. Ještě před ohlášením amerického ministerstva zahraničí poukázal, že skončilo pětidenní příměří dojednané mezi těmito skupinami. "Dělají mi velké starosti informace o vojenské eskalaci," uvedl Pedersen ohledně situaci na severu a východě Sýrie. Obnovení bojů by podle něj mohlo mít katastrofální důsledky. Pedersen také kritizoval Izrael za údery na syrské území a obsazení pohraniční oblasti. "Útoky na syrskou suverenitu a územní celistvost musí přestat," řekl zmocněnec OSN. Představitelé kurdské samosprávy a SDF se snaží přesvědčit Spojené státy, aby Turecko od pozemní operace odradily. Špičky kurdské samosprávy napsaly dopis i budoucímu americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi, kde ho vyzývají, aby vytvořil nátlak na Ankaru. "Pokud by Turecko zahájilo svou invazi, tak důsledky budou katastrofální," stojí podle listu v dopise. Proturecké milice se zúčastnily ofenzivy, která vedla k pádu režimu prezidenta Bašára Asada po více než deseti letech občanské války. Během ofenzivy proturecké síly zaútočily i na prokurdské milice a dobyly některá území kontrolovaná Kurdy. Ti však přebrali kontrolu nad řadou oblastí, ze kterých se stáhly provládní síly. jkh mka jd

Prezident Pavel podepsal rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard Kč

Praha 17. prosince (ČTK) - Prezident Petr Pavel přes výhrady podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Oznámil to dnes odpoledne ve videu na sociálních sítích, v němž také poznamenal, že dlouho podpis zvažoval a rozhodnutí nebylo lehké. Prezidentovy výhrady směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. Pavel řekl, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude vyšší, než je ten plánovaný, a že vláda neporuší zákon o rozpočtové odpovědnosti. "Za tuto garanci ponese vláda politickou i morální odpovědnost," uvedl prezident. Hlava státu podotkla, že po zvážení všech pro a proti považuje podpis rozpočtu za lepší řešení pro občany i pro Česko. "Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny," uvedl Pavel. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Ekonom David Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady (NRR), šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Prezident poté jednal Fialou a Stanjurou. Premiér následně řekl, že věří, že přesvědčili Pavla k podpisu rozpočtu. Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných financí, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Fiala dříve označil rozpočet za víc než rozumný kompromis, opozice ho naopak kritizovala. Stanjura ho v prvním čtení označil za realistický, přispěje podle něj k sociálnímu smíru. Příjmy rozpočtu má za realistické. Pavel ve videu uznal, že vláda před třemi lety začala konsolidaci veřejných financí a že rozpočet na příští rok, přestože se jedná o rok volební, není rozhazovačný. "Do budoucna to ale stačit nebude a v reformách bude nutné pokračovat," uvedl prezident. Ocenil slibované významné investice a dodržení závazků na obranu země. K pokračování rozpočtové konsolidace, o níž prezident mluvil, opakovaně vyzývala i NRR. Podle ní dříve schválená opatření postačí k naplnění zákona o rozpočtové odpovědnosti do roku 2026, v příštím volebním období ale bude nutné přistoupit k dalším reformám, které dále sníží strukturální schodek rozpočtu, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a hospodářský cyklus. Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu převedli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Přidali například přes půl miliardy korun na platy zaměstnanců v justici nebo 700 milionů na vodohospodářskou infrastrukturu. Uvnitř rozpočtu vnitra dodali na platy v policii a hasičském sboru přes miliardu. Rozpočet počítá například s investiční dotací 60 milionů korun určené Správě Pražského hradu, která má sloužit k zajištění ochrany areálu Pražského hradu a Lumbeho vily, kde bydlí Pavel s manželkou Evou. opm nlm str mha

TI: Vláda selhává v protikorupčních opatřeních, může za to hlavně ODS

Praha 17. prosince (ČTK) - Vláda podle české pobočky Transparency International (TI) selhává v zavádění protikorupčních opatření. Vinu na tom nesou především občanští demokraté, uvedla dnes organizace v tiskové zprávě s hodnocením tří let kabinetu Petra Fialy (ODS). Předseda vlády podle TI toleruje a kryje závažné prohřešky ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), ale také nechává vlastní poslance prosazovat zákony, které jdou proti veřejnému zájmu a nahrávají soukromým mocenským zájmům. ODS i ministerstvo spravedlnosti kritiku odmítly. Výkonný ředitel TI David Kotora uvedl, že ODS nemá omezování korupce v DNA. "Naopak se veškerá legislativní opatření snaží podkopávat a vykostit. Vlastní kauzy bagatelizují a vyhýbají se zodpovědnosti. Slibovaná změna v aktivním řešení korupce se současnou vládou nepřišla a nepřijde," napsal. "Obecně lze říci, že TI pokračuje ve své nejlepší tradici, kdy se v minulosti stala opakovaně aktivním účastníkem politického boje a fakticky pomohla otevřít dveře k nástupu populismu v České republice. Někteří její představitelé dokonce kandidovali za hnutí ANO nebo se aktivně ucházeli o vládní funkce ve vládě Andreje Babiše. Morální kredit této organizace rovněž poškodila kauza pochybného hospodaření se svěřenými prostředky. Proto nám její závěry nepřijde důležité blíže komentovat," reagoval pro ČTK mluvčí ODS Jakub Skyva. Zdůraznil, že v čele Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí stál až do podzimu ministr Michal Šalomoun (za Piráty). Podle TI se Fiala staví do modelové role politika s vysokou politickou kulturou, realita je ale taková, že toleruje a kryje závažné prohřešky ministra spravedlnosti a nechává vlastní poslance prosazovat zákony, které jdou proti veřejnému zájmu, tvrdí organizace. "Nabízí se otázka, kdo doopravdy řídí ODS a vládu samotnou," dodal Kotora. Kabinet v čele s Blažkem a šéfem poslanců ODS Markem Bendou podle TI dělá vše pro to, aby Česko přijetím zákona o lobbingu pouze formálně naplnilo požadavky Evropské komise a nepřišlo o miliardy z Národního plánu obnovy. Jinak chce ODS předpis co nejvíc vyprázdnit a neumožnit efektivní vymáhání pravidel v praxi, napsala protikorupční organizace. Ministerstvo spravedlnosti v reakci na dotaz ČTK uvedlo, že úřad i vláda podnikají v boji proti korupci konkrétní kroky. Zmínilo schválení vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026, jejímž cílem bylo mimo jiné prosadit právě zákon o regulaci lobbování, zákon o ochraně oznamovatelů či novelu zákona o státním zastupitelství. "Navíc lze díky přijatým legislativním opatřením ministerstva spravedlnosti v příštích letech očekávat zlepšení hodnocení České republiky v mezinárodních protikorupčních žebříčcích, jako je například GRECO nebo Index vnímání korupce. Což je nespornou zásluhou systematické práce současné vlády a jmenovitě pak ministra spravedlnosti Pavla Blažka," napsal ČTK mluvčí úřadu Vladimír Řepka. TI ve své kritice připomněla i nedávné rozhodnutí Ústavního soudu zrušit jako neústavní přílepek zpřísnění pravidel pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. "TI tento postup (přílepek) již v době přijímání předpisu kritizovala, protože z našeho pohledu nejčistší cestou byla novelizace zákona o střetu zájmů řádným legislativním procesem," uvedla TI. Podle organizace měla vláda už dávno prosadit komplexní novelu, kterou slíbila odstranit mezery v zákoně. V ohrožení je podle TI i reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). "Pokud reforma i přes avizovanou podporu nového ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN) neprojde, riskujeme nadále nedostatečnou a neférovou kontrolu veřejných zakázek za stovky miliard korun," napsala organizace. Blažkovi vyčítá TI i výroky zaměřené proti médiím či státním zástupcům. "Ministr spravedlnosti, který dlouhodobě pracuje na podrývání demokratických institucí a právního státu, je výsměch všem občanům ČR. Jeho veřejné vystupování ve prospěch svůj i jeho blízkých spolupracovníků je zářným příkladem toho, jak současná vláda přistupuje ke korupci a co pro ni znamená termín politická kultura," uvedl vedoucí analytik TI Marek Chromý. jzf rem tep snm mha

Daily Mail: Schválení prodeje britské pošty Křetínskému vyvolalo kritiku

Londýn 17. prosince (ČTK) - Britská vláda čelí kritice za to, že schválila prodej britské pošty Royal Mail do rukou českého miliardáře Daniela Křetínského. Politici, podnikatelské skupiny a také aktivisté varují, že převzetí by mohlo vést k růstu cen a k poklesu kvality poštovních služeb. Píše o tom britský list Daily Mail. Britská vláda v pondělí oznámila, že povolila Křetínského společnosti EP Group převzít firmu International Distribution Services (IDS), která je vlastníkem britské pošty. Křetínský už má část IDS pod kontrolou, cena zbylého podílu činí asi 3,6 miliardy liber (zhruba 109 miliard Kč). Vláda si ve firmě ponechá takzvanou zlatou akcii. To znamená, že jakékoli změny ve vlastnictví, daňovém sídle nebo sídle centrály budou vyžadovat její souhlas. Nový vlastník musí zachovat povinnost univerzální služby, což v současné době mimo jiné znamená, že pošta musí doručovat dopisy šest dní v týdnu, od pondělí do soboty, a balíky od pondělí do pátku. EP Group nicméně podle Daily Mail neučinila žádné sliby, které by zajistily, že budou spotřebitelé za poštovní služby platit přiměřené ceny. List rovněž poukazuje na obavy ohledně údajných vazeb Křetínského na Rusko. Vince Cable, který měl v minulosti jako ministr obchodu na starosti privatizaci společnosti Royal Mail, dal podle listu najevo, že by dohodu o převzetí britské pošty Křetínským neschválil. "Byl bych velmi opatrný v souvislosti s ruskými vazbami," uvedl. Křetínský slíbil i další záruky, včetně respektování požadavku odborů, že nebude nuceně propouštět. "Jsou tady určité záruky ohledně poštovních služeb a práv zaměstnanců, ale jak dlouho budou trvat?" ptá se univerzitní profesor Prem Sikka, který je členem Sněmovny lordů. Podle mluvčí liberálních demokratů Sarah Gibsonové musí vláda zajistit, aby nezbytné poštovní služby nebyly omezovány na úkor zákazníků. "Ministři a vedoucí pracovníci společnosti Royal Mail musejí nést zodpovědnost za to, že místní komunity budou dostávat prvotřídní služby, které si zaslouží," uvedla Gibsonová. Znepokojení kvůli schválení prodeje britské pošty vyjádřil i ředitel charitativní organizace Silver Voices zaměřené na starší lidi Dennis Reed. "Můžeme očekávat vyšší ceny, zaměstnanecké nepokoje a ve finále konec záruky univerzální služby," uvedl. Odborový svaz sdružující zaměstnance v odvětvích komunikace a poštovnictví CWU, který se dříve důrazně stavěl proti převzetí, ale schválení transakce podpořil. Zároveň obvinil současný management, že vede podnik do záhuby. Generální tajemník svazu CWU Dave Ward uvedl, že zachování současného stavu by vedlo k likvidaci poštovních služeb v Británii. "Pokud bude převzetí dokončeno, zajistíme, aby byly všechny části naší dohody s EP Group v plném rozsahu dodrženy," dodal. Převzetí ještě musí získat souhlas akcionářů IDS a další regulační povolení. Dokončení transakce se očekává začátkem příštího roku. pmh spr

Desítka zemí EU včetně Česka volá po sankcích na vývoz ruských kovů

Brusel 16. prosince (ČTK) - Desítka členských zemí Evropské unie včetně Česka, Polska či pobaltských států navrhuje zavést sankce na vývoz ruských kovů, zejména hliníku. Zmíněné země to píší v dopise, kde zmiňují kovy jako největší exportní příjem Moskvy vedle fosilních paliv, informovala dnes agentura Reuters. EU dnes schválila patnáctý balíček sankcí za ruskou agresi proti Ukrajině a další má být hotov do únorového třetího výročí ruského vpádu do sousední země. EU již ve zmíněných sankčních sadách potrestala na 2000 ruských činitelů, podnikatelů a subjektů a zasáhla velká průmyslová odvětví, metalurgie a vývoz kovů však podle desítky států zůstaly z velké části ušetřeny. Zatímco některé kovy začaly unijní země hledat na jiných trzích než v Rusku, například surový hliník stále ve velkém dovážejí. "Protože jsou kovy vedle fosilních paliv pro Rusko největším zdrojem příjmů, musíme také zavést další zákazy týkající se kovů," uvádí se v dopise citovaném Reuters. Dovoz kovů z Ruska zakázaly Spojené státy a Británie, s nimiž se EU snaží některé sankce koordinovat. Sedmadvacítka se už podobnými návrhy zabývala, odpor některých států jako například Francie však snahu o sankce zhatil. Podle diplomatických zdrojů Reuters již Paříž další návrh nehodlá blokovat. Diplomaté vidí větší šanci na jeho přijetí i v tom, že na přelomu roku převezme Polsko předsednictví Rady EU od Maďarska, které rozšiřování sankcí proti ruskému průmyslu není nakloněno. Vedle pětice zmíněných států dopis volající po rozšíření sankcí podepsaly také Rumunsko, Dánsko, Švédsko Finsko a Irsko. kpc mka

Německý kancléř Scholz nedostal důvěru poslanců, zemi čekají předčasné volby

Berlín 16. prosince (zpravodaj ČTK) - Německý kancléř Olaf Scholz dnes podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo. Scholz následně navrhl prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných parlamentních voleb. Podle dřívější dohody několika stran by se měly konat 23. února. Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera. Jeho FDP pak vládu zcela opustila. Scholz dnes v projevu před hlasováním uvedl, že to bylo "několik týdnů sabotáže" ze strany FDP, které k pádu vlády vedly. Lindner to odmítl. Německo má nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených, vláda je až do ustavení nového sněmu po volbách plně akceschopná. Spolkový sněm má v tomto volebním období 733 poslanců, hlasování se jich dnes zúčastnilo 717. Aby Scholz dostal důvěru, muselo by ho podpořit 367 z nich. Důvěru mu jich ale vyjádřilo jen 207, kromě jeho sociálních demokratů mezi nimi byli zřejmě i tři členové Alternativy pro Německo (AfD), kteří podle svých slov chtěli zabránit nástupu předsedy CDU Friedricha Merze k moci. Merz je kandidátem opoziční konzervativní unie CDU/CSU na kancléře a je velká šance, že se jím po volbách také stane. Poslanci vládní strany Zelených, jichž je 117, před hlasováním avizovali, že se zdrží. Chtěli tím mimo jiné předejít možnosti, o které se dlouho spekulovalo, že by se celá frakce AfD mohla pokusit vyslovit Scholzovi proti jeho vůli důvěru, a vyvolat tak politický chaos. Podle sobotního průzkumu agentury INSA by nyní volby vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 31 procenty hlasů. Na druhém místě by skončila AfD označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, která by dostala 20 procent hlasů. Scholzova SPD by měla 17 procent. Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 11 procenty. Nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) by získala sedm procent hlasů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu se dlouhodobě pohybuje FDP. Do Spolkového sněmu by se letos poprvé od roku 1990 nemusela dostat postkomunistická Levice, která je oslabená mimo jiné odštěpením BSW. Původně měli Němci nové poslance vybírat až na konci září. Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může to spojit s konkrétním návrhem zákona, což ale Scholz neučinil. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy pak do 60 dnů následují předčasné volby. Steinmeier minulý týden uvedl, že chce po hlasování nejprve vést rozhovory se zástupci politických stran, už dříve ale avizoval, že považuje navržený termín 23. února za realistický. V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm už šestkrát. Ve dvou případech - v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera - nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci šéfovi vlády důvěru vyjádřili. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982, Schröder v roce 2005 a nyní i Scholz využili ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali předčasné volby. Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři Základního zákona, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb. Předchozí možnosti sněmu, aby se sám rozpustil, využili při nástupu k moci ve 30. letech minulého století nacisté. Jaromír Mrhal jd

Dvořák: ČR půjde u eura spíše spontánní cestou, politická podpora teď není

Praha 16. prosince (ČTK) - Česko půjde podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) v případě přijetí eura spíše spontánní cestou. V české ekonomice bude operací prováděných v této měně stále přibývat a jejich objem bude narůstat, až se země dostane do fáze, v níž se ukáže jako nesmyslné udržovat zároveň českou korunu. Dvořák to řekl na dnešní tiskové konferenci. Vláda se na konci listopadu neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Hnutí STAN vytvoření pozice požadovalo. Kabinet tehdy také projednal analýzu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Závěrem mimo jiné je, že pobyt v mechanismu směnných kurzů ERM II má trvat co nejkratší dobu a má být spojen s oznámením indikativního data vstupu Česka do eurozóny, řekl tehdy ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dvořák dnes řekl, že ho ne úplně příjemně překvapilo, že zpráva NERV, která měla vyhodnotit ekonomické dopady, za zásadní překážku pro přijetí společné evropské měny uvedla to, že takový krok nemá veřejnou ani politickou podporu. "Argument relevantní, pro politika obzvlášť, ale není to argument úplně ekonomický," uvedl ministr. Politická vůle podle Dvořáka začne stoupat ve chvíli, kdy se ukáže, že veřejné mínění k takovému rozhodnutí směřuje a podpora pro přijetí eura se zvyšuje. Ministr se domnívá, že pokud by aktuálně byla nějaká reálná šance, tak spíše spontánní cestou. Dostatečně silnou politickou podporu pro takový cíl nyní nevidí. Stranický poměr uvnitř současné koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN je podle něj dva ku dvěma. Česko letos po několika letech zřejmě splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu ERM II. Z analýzy NERV podle Stanjury vyplývá, že pobyt v ERM II má trvat co nejkratší dobu a být spojen s oznámením možného data českého vstupu do eurozóny. Důvodem je to, že pokud by se zafixoval kurz, centrální banka by musela plnit cíl cenové stability, zároveň by se ale musela soustředit na cíl kurzové stability, a k tomu by měla jediný nástroj, a to úrokovou sazbu, podotkl ministr financí. Ve vládní koalici letos vypukl spor o přijetí společné evropské měny, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko. Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. opm snm

Členské státy Evropské unie schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku

Brusel 16. prosince (zpravodajka ČTK) - Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský. "Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností," uvedla nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraniční dnes předsedala poprvé. Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států EU v pokračující podpoře Ukrajiny. "Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje," dodala. Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu. Mezi 30 právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině. Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU. Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo EU, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě zodpovědné za přepravu vojenského materiálu pro Rusko nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí. Nynější patnáctý balík obsahuje rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko. Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že "Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat". Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko. "Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů Slovenské republiky. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti," uvedl v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. "Následující půl rok umožní Slovnaftu (bratislavské rafinerii) realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost," dodal slovenský ministr. Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě EU, je podle některých diplomatů "slabší", sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští šestnáctý balík už bude mnohem "tvrdší" a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. tes boa nim

Britská vláda schválila prodej majitele britské pošty firmě Křetínského

Londýn/Praha 16. prosince (ČTK) - Britská vláda schválila prodej firmy International Distribution Services (IDS), která je vlastníkem britské pošty Royal Mail, firmě EP Group českého miliardáře Daniela Křetínského. Vyplývá to z dnešního oznámení vlády. Křetínský už měl část IDS pod kontrolou, cena zbylého podílu činí zhruba 3,6 miliardy liber (přibližně 108 miliard Kč). To celý podnik ohodnocuje asi na 5,3 miliardy liber (160 miliard Kč) včetně dluhu. Převzetím IDS Křetínský získává Royal Mail. Vláda si ve firmě ponechá takzvanou zlatou akcii. To znamená, že jakékoli změny ve vlastnictví, daňovém sídle nebo sídle centrály budou vyžadovat její souhlas. Nový vlastník musí zachovat povinnost univerzální služby, což v současné době mimo jiné znamená, že pošta musí doručovat dopisy šest dní v týdnu, od pondělí do soboty, a balíky od pondělí do pátku. Křetínský slíbil i další záruky, včetně respektování požadavku odborů, že nebude nuceně propouštět, zaměstnanci také dostanou desetiprocentní podíl z dividend. Vznikne rovněž skupina zaměstnanců, která se bude každý měsíc scházet s ředitelem Royal Mail, aby zaměstnanci měli větší slovo v rozhodování o jejím řízení, napsal server BBC. IDS přijala nabídku na převzetí letos v květnu. EP Group za jednu akcii nabídla 370 pencí, a vylepšila tak svou původní nabídku, kterou IDS v dubnu odmítla. Křetínský už v IDS vlastnil 27,5 procenta akcií. "Skupina EP nadále docela rychle vstupuje do dalších odvětví, která jsou ohrožena systémovou změnou, nikdo o ně nemá zájem, a tak se dají kupovat za ceny hluboko pod účetní hodnotou," řekl ČTK analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Země podle něj sice udělala špatnou zkušenost s privatizací železnic a letos a příští rok mnoho tratí zpět zestátňuje, ale ani to vládu nezastavilo od privatizace Royal Mail. Fakt, že labouristická vláda souhlasila s převzetím tradiční britské společnosti staré přes 500 let je podle Dohnala důkazem i toho, že EP Group se v Británii prezentovala jako vhodný partner, nikoliv jako nájezdník. Labouristé a management pošty si jsou vědomi složité situace a tuší, že beze změn by roky pouze propouštěli a podnik by pomalu umíral. "Je to také důkaz, že i Česká pošta by neměla otálet s privatizací," dodal analytik. Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds v prohlášení uvedl, že obdržel od Křetínského právně závazná ujednání, která mají zajistit dlouhodobě udržitelnou budoucnost britské pošty a zároveň ochrání důležité služby pro miliony zákazníků. Poděkoval také firmě EP Group a Křetínskému za konstruktivní přístup k jednání. "EP Group je dlouhodobým a angažovaným investorem, jehož cílem je vytvořit z Royal Mail úspěšného moderního poštovního operátora s vysoce kvalitními službami a produkty pro své zákazníky," uvedl Křetínský. IDS vedle ztrátové pošty Royal Mail vlastní i ziskovou mezinárodní balíkovou síť GLS. Royal Mail vznikla v roce 1516 a v současné době zaměstnává více než 150.000 lidí. Royal Mail se v posledních letech potýká s problémy kvůli poklesu zájmu o přepravu balíků, zpoždění při doručování zásilek a stávkám zaměstnanců za vyšší příjmy. Britský úřad pro regulaci telekomunikačního trhu Ofcom dal poštovní společnosti minulý týden pokutu 10,5 milionu liber za zpoždění při doručování pošty. irl spr

Města střední Moravy si připomínají největší leteckou bitvu z prosince 1944

Olomouc 16. prosince (ČTK) - Pietními vzpomínkami si v úterý připomene řada měst a obcí na střední Moravě 80. výročí největší letecké bitvy v tehdejším protektorátu. Na mohutnou americkou formaci mířící na továrny na výrobu syntetického benzinu v Horním Slezsku tehdy zaútočilo v prostoru Olomouce, Prostějova a Přerova téměř 100 německých stíhacích letounů. V boji bylo sestřeleno 67 strojů obou stran, v nichž bylo 222 členů osádek. V den výročí si oběti připomenou lidé v Přerově, Troubkách nad Bečvou, Rokytnici a v Olomouci, zjistila ČTK. Bitva se odehrála v neděli 17. prosince 1944. "Američané z 15. letecké armády USAAF tehdy vyslali ze svých základen v jižní Itálii celkem 527 svých bombardovacích a 300 stíhacích letounů proti cílům v Horním Slezsku, kde se nacházel strategicky důležitý komplex tří závodů na výrobu syntetického benzinu," uvedl Dušan Krpec z Československé obce legionářské. Proti americké formaci zasáhla německá stíhací eskadra; která na nebe vyslala stovku stíhacích letounů. Při bitvě padlo 63 amerických letců, 114 skončilo v zajetí, německá strana přišla o dvě desítky pilotů. "Epicentrum zhruba půlhodinové bitvy se nacházelo na Hané, na Přerovsku, Prostějovsku, Olomoucku a Šumpersku, kde se zřítilo nebo havarovalo osm amerických bombardovacích B-24 Liberatorů, dva doprovodné stíhací P-38 Lightningy a jeden P-51 Mustang, ale také většina ze sestřelených německých stíhaček - prokazatelně jich bylo 29, ale dost pravděpodobně až 35," popsal Krpec v Přerovských listech. Mnozí obyvatelé se stali očitými svědky dopadu sestřelených strojů, podle přerovského historika Zdeňka Schenka řada místních projevila značný kus osobní odvahy a americkým pilotům, kterým se podařilo bezpečně dostat na zem, pomohli. Dva z účastníků bitvy, američtí střelci Orville Hommert a Hjalmar Johansson, přijeli do Přerova před deseti lety, při příležitosti 70. výročí této bitvy nad Moravou, byli posledními dvěma žijícími účastníky historické bitvy. Orwille Hommert zemřel tři roky po návštěvě Přerova, Hjalmar Johansson v červnu 2018. Trosky strojů lidé nacházejí v regionu i v současné době, naposledy to bylo v červnu 2022 nedaleko Paseky u Uničova, kde amatérský historik objevil v těžce přístupném terénu fragmenty z německého jednomístného stíhacího letounu Focke-Wulf 190. Místo dopadu tohoto stroje, ve kterém s největší pravděpodobností zahynul pilot Wilhelm Funk, bylo pro odborníky do té doby neznámé. První část pietní vzpomínky se uskuteční v 11:00 na městském hřbitově v Přerově, poté se připojí také Troubky nad Bečvou, kde bude na hřbitově u hrobu a pomníku padlým americkým letcům vzpomínková akce pokračovat. Památka padlých vojáků bude mimo jiné uctěna přeletem vrtulníků, a to nejen nad Troubkami, ale následně i nad Rokytnicí a Olomoucí. V Rokytnici je vzpomínka plánována u pomníku obětem druhé světové války ve 14:00. Vzpomínkovou akci uzavře uctění památky u pomníku amerických letců na hřbitově v Olomouci-Neředíně v 15:20. Alena Horáková hj

Reuters: Mladí Ukrajinci stojí před těžkým dilematem: Jít do války, nebo utéct?

Kyjev 14. prosince (ČTK/Reuters) - Měsíc před osmnáctými narozeninami opustil kyjevský rodák Roman Bileckyj svou rodinu a nastoupil do vlaku odjíždějícího na západ, aby utekl z Ukrajiny před vyhlídkou na účast v zoufalé válce. "Odkládal jsem to rozhodnutí až do úplného konce," řekl agentuře Reuters ze studentské koleje na Slovensku, kam v únoru odcestoval. "Byla to jednosměrná jízdenka," dodal. Ne všichni mladí Ukrajinci udělali totéž. Andrij Kotyk vstoupil do armády na začátku války v roce 2022 poté, co mu bylo osmnáct. "Všechno jsem si promyslel a rozhodl jsem se přihlásit. Řekl jsem si, že půjdu bránit vlast. Je lepší sloužit, než utíkat," řekl Kotyk v neprůstřelné vestě a s automatickou puškou v ruce, zatímco v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny čekal na dokončení opravy vozidla poté, co přežil útok dronu. Po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 Ukrajina zakázala většině dospělých mužů opustit zemi. Rozhovory zpravodajů Reuters s půl tuctem mladých Ukrajinců, jejich příbuznými, náborovými důstojníky a úředníky, poukazují na bezútěšné dilema, kterému čelí tisíce chlapců na prahu dospělosti a jejich rodin: Měli by zůstat, nebo odejít? Ačkoli většina zůstává, někteří jako Bileckyj se rozhodli odjet do ciziny, aby se vyhnuli vyhlídce na zranění či smrt v zákopech. Zatímco se blíží třetí výročí vypuknutí války, má Rusko na bojišti převahu a Ukrajina se zoufale snaží posílit své vyčerpané a stárnoucí jednotky. Od začátku války se více než 190.000 ukrajinských chlapců ve věku 14 až 17 let zaregistrovalo v zemích Evropské unie mezi miliony uprchlíků. Zatímco Ukrajina na jaře snížila věkovou hranici pro odvedení do války z 27 na 25 let, ze strany spojenců roste tlak, aby Kyjev do armády povolal i mladší lidi, což ukrajinské vedení odmítlo. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu řekl, že Ukrajina bude muset učinit těžká rozhodnutí. "Například si myslíme, tedy mnozí z nás si myslí, že je nutné povolat do boje mladší lidi. Nyní nejsou do boje zapojováni osmnácti- až pětadvacetiletí," řekl. Ukrajinská armáda a ministerstvo obrany se k podrobnostem o náboru nových vojáků nevyjádřilo. Ani Bileckyj, ani Kotyk neřekli, že své volby litují. "Myslel jsem, že bych litoval, kdybych neodjel. Čas mi ubíhal," řekl Bileckyj ve vzpomínce, jak se třásl hrůzou před blížícími se osmnáctinami, a na mučivé přípravy rodiny, aby ho vypravila na cestu. Nyní studuje obchodní management v Bratislavě. "Jednali jsme bez emocí. Všichni jsme si uvědomovali, že musím odejít," dodal. Kotyk ještě před konfliktem vystudoval hudební školu. Vypuknutí války jej přimělo vstoupit jako dobrovolník do armády, spolu se čtyřmi kamarády. Jeho úvodem do dospělosti byla účast na osvobození města Cherson na jihovýchodu Ukrajiny koncem roku 2022. "První dva vojenské úkoly byly opravdu, opravdu děsivé," řekl pěšák, kterému je nyní 21 let. "Pak jsem si zvykl," dodal. Uznal, že válka ho hluboce změnila: "Zbavil jsem se dětinských nápadů." Stále však doufá, že se vrátí ke své vášni - ke zpěvu - a že jednoho dne založí rodinu. Podle svých slov chápe, proč se tolik mladých mužů rozhodlo opustit zemi, a nechce je odsuzovat, i když připouští, že jejich exodus se ho dotýká, protože ti, kteří zůstali bojovat, jsou unavení. "Všichni kluci jsou skutečně unavení, všichni potřebují vystřídat," říká. Někteří vysoce postavení ukrajinští představitelé, včetně tehdejšího ministra zahraničí Dmytra Kuleby, otevřeně kritizovali muže v branném věku, kteří žijí v zahraničí, zatímco jejich krajané bojují a umírají za svou zemi. Tento hněv odráží často hořkou debatu v ukrajinské společnosti, zda je správné či špatné utíkat během války ze země. Zvyšuje to vyhlídky, že zášť a rozdělení společnosti budou pokračovat i poté, co válka nakonec skončí a lidé se začnou vracet z ciziny. Průměrný věk ukrajinských vojáků se podle kanadské velvyslankyně na Ukrajině Natalky Cmocové pohybuje okolo 40 let; ukrajinské úřady takové údaje nezveřejňují. Armáda potřebuje více mladých bojovníků, kteří mohou do válčení vnést větší motivaci a odolnost, řekl Volodymyr Davyďuk, který se u proslavené 3. útočné brigády stará o nábor nováčků. "Bojovat představuje pro čtyřicátníka a dvacetiletého dvě velmi odlišné věci," tvrdí. Jednotka, v jejíž řadách bojuje Kotyk, usiluje o posílení náboru mladých mužů, kteří se ocitli na životní křižovatce například po dokončení střední či vysoké školy. Danylo Velyčko, který má nábor nováčků na starosti, řekl, že mladí lidé tvoří jen zlomek jednotky a že věk průměrného žadatele o přijetí do brigády překračuje 32 let. Více lidí nepotřebuje na Ukrajině jen armáda. V zemi žilo asi 41 milionů obyvatel před válkou, ve které desítky tisíc lidí přišly o život. Konflikt vážně postihl ekonomiku, která trpí vážným nedostatkem pracovních sil, protože muži odešli na frontu; porodnost prudce klesá a lidé utíkají do ciziny. V letošním prvním pololetí se na Ukrajině narodilo 87.655 dětí, což je přibližně o třetinu méně oproti prvnímu pololetí předválečného roku 2021 se 132.595 novorozenci. Podle údajů OSN do ciziny vycestovalo téměř sedm milionů Ukrajinců všech věkových kategorií. Téměř 4,2 milionu mělo na konci září povolení k pobytu v zemích Evropské unie. Kyjev se snaží zastavit další odchody do zahraničí a povzbudit uprchlíky k návratu. Parlament v úterý schválil jmenování vicepremiéra Oleksije Černyšova do čela ministerstva pro národní jednotu, které má pracovat na návratu Ukrajinců do vlasti. To zrovna nemusí vypadat jako nejsnadnější úkol v situaci, kdy se na bojišti projevuje ruská převaha, kdy ukrajinský energetický systém je po ruských útocích v troskách a kdy vládne nejistota ohledně další podpory Západu po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Matka bratislavského studenta Svitlana Bilecká polykala slzy, když si vzpomněla, jak na nástupišti mávala na rozloučenou svému synovi ve vlaku odjíždějícím z kyjevského nádraží. Nicméně je přesvědčená, že syn by se neměl vrátit předčasně: "Bylo to velmi těžké rozhodnutí, ale jsem si naprosto jistá, že bylo správné, protože jde o to, aby měl budoucnost. Neumím si představit, že by teď byl doma." msk ank

Do konce platnosti kolků zbývají dva týdny, pak je nepůjde ani zpětně prodat

Praha 14. prosince (ČTK) - Poslední dva týdny zbývají do konce platnosti kolkových známek, které slouží k placení soudních či správních poplatků. Od ledna už nebude možné kolky nejen využívat, ale ani je vrátit. Lidé, kteří by chtěli proplatit nevyužité kolkové známky, je mohou do konce roku odprodat na pobočkách České pošty. Pošta si za zpětný odkup nepoškozených kolků účtuje pět procent jejich nominální hodnoty. O zrušení kolků ke konci letošního roku rozhodl vládní konsolidační balíček. Kabinet k ukončení využívání kolkových známek, které v různých podobách fungovaly na českém území od roku 1854, přistoupil kvůli tomu, že je v rostoucí míře nahrazovaly jiné platební metody, zejména elektronické. Podle údajů České pošty lidí do konce října vrátili kolky v nominální hodnotě 9,383.906 korun, celkem to bylo 26.477 známek. Nejčastěji lidé vraceli kolky v nominální hodnotě 100 a 1000 korun. Nejméně vraceli jednokorunové kolky, kterých do října pošta zpětně odkoupila 896. Kolky se vydávají ve stejných nominálních hodnotách jako české mince a bankovky, a to v rozmezí od jedné koruny do 1000 korun. Liší se mezi sebou barevným provedením, každá známka je dvoudílná. Soudní nebo správní poplatky je jimi možné platit do výše 5000 korun. Podle údajů ministerstva financí se od roku 2014 do roku 2021 objem prodaných kolků snížil o 27 procent na jednu miliardu korun, zatímco celkové inkaso správních poplatků vzrostlo. Náklady spojené s výrobou a distribucí kolků ve stejném období dosáhly půl miliardy korun. Ministerstvo financí také při zdůvodnění zrušení kolků upozorňovalo na to, že byly v minulosti zneužívány k praní špinavých peněz. Objevily se rovněž případy pokusů o opětovné využití už jednou nalepených kolků. Česko je předposlední ze zemí, které kolky zavedlo jako součást Rakouského císařství a stále je využívá. Rakousko je zrušilo v roce 2002, Slovinsko v roce 2008. Slovensko v roce 2014 nahradilo kolkové známky elektronickým kolkem. V Maďarsku se nadále kolkové známky používají. str snm

BBC: Za tři roky války Rusko vyrobilo kvůli sankcím jen sedm civilních letadel

Moskva 14. prosince (ČTK) - V období od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 plánovala ruská korporace leteckých výrobců OAK vyrobit 108 civilních dopravních letadel. Vyrobila jich ale sedm, napsal server BBC News, podle kterého se výroba civilních letadel v Rusku ocitla v důsledku západních sankcí na pokraji krachu. Pro Rusko je ale výroba dopravních letadel nejen otázkou prestiže nebo komerčních zisků. Mnohé odlehlé končiny jsou zcela závislé na leteckém spojení. Rusko je natolik velké, že spojení jen pozemní dopravou nepřipadá v úvahu. "V sovětské éře jsme byli konkurenceschopní a já jsem stoprocentně přesvědčen, že můžeme být i nyní," řekl na konci října šéf korporace Rostěch Ivan Čemezov. Ruské senátory ujišťoval, že ruský letecký průmysl dokáže konkurovat firmám Boeing a Airbus. Čemezov mluvil v 973. den od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, za což západní státy na Rusko uvalily sankce. Jejich dopady jsou tak vážné, že OAK, která je součástí Rostěchu, není kvůli sankcím s to vyrábět dopravní letadla. Zmíněných sedm letadel, které Rusko vyrobilo po rozpoutání války proti Ukrajině, jsou letouny SuperJet 100. Dokončeny byly ještě z předválečných zásob, píše BBC a odvolává se na údaje dostupné na internetu. Oficiální rejstřík civilních letadel je neveřejný. Kromě zmíněných superjetů byly vyrobeny ještě dva prototypy, a sice Il-96-400M a Il-114, které se ale používají jen při zkouškách. V roce 2009 se v Rusku vyrobilo 11 dopravních letadel, v roce 2020 jich bylo 12 a o rok později 13, včetně jednoho zkušebního letounu MS-21. To sice nestačilo na konkurenci největším výrobcům na světě, ale stačilo to k udržení a rozvoji ruského leteckého průmyslu. V reakci na západní sankce ruská vláda přijala v červnu 2022 program rozvoje odvětví do roku 2030. Ambiciózní program počítal s výrobou 14 letounů do konce roku 2022, pak 25 letadel v roce 2023 a 69 letadel v letošním roce. Prakticky okamžitě ale program začal váznout a termíny dodávek letadel se už dvakrát musely posunout do příštích let. Spolu s tím se snížily i počty letadel. Jak BBC řekl zdroj z odvětví, který si nepřál být jmenován, ve skutečnosti program od začátku nikdo nebral vážně, ale jen jako "pilulku" na uklidnění nervů ve vládě a "imitaci činnosti", jakkoli možná "někde nahoře" si mohli představovat, že vše půjde podle plánu a do roku 2030 se vyrobí 1036 letadel. Výroba by se měla opírat o regionální superjety ve verzi SSJ-New, s ruskými díly místo dovážených, a MS-21 určené na střední vzdálenosti. Zatím se ale nepodařilo získat osvědčení pro ruské motory k superjetům, nemají je ani letadla MS-21 s ruskými motory. Letouny sice vznikly v Rusku, ale s množstvím zahraničních dílů, které je nezbytné nahradit, a tak si nikdo podle BBC netroufá odhadnout, kdy jejich výroba skutečně začne. Rusko proto počítá i s výrobou letadel vyvinutých ještě v Sovětském svazu, jako je dálkový Il-96-300 a Il-214 určený pro střední vzdálenosti. Jsou sice zastaralé, ale Rusko nemá jinou možnost, jak nahradit flotilu zahraničních letadel. Pro ty nejmodernější je prakticky nemožné sehnat náhradní díly, a tak se třeba Aeroflot chystá znovu uvést do provozu letouny Boeing 747, původně odepsané jako neefektivní. Největší problém má Rusko podle BBC s dopravními letouny pro místní linky v regionech. O tuto dopravu se měly postarat letouny Il-114 a český L-410, pokládaný před vypuknutím války za spásu regionálních aerolinek. Jejich výroba v Rusku ale v nejbližších letech sotva začne. Problémem je také udržet v chodu letouny zahraniční výroby, kterých na jaře 2022 bylo 738 z celkového počtu 1101 dopravních letounů v Rusku. msk spr

Novým francouzským premiérem se stal François Bayrou, vystřídal Barniera

Paříž 13. prosince (ČTK) - Novým francouzským premiérem dnes prezident Emmanuel Macron jmenoval centristu a bývalého ministra spravedlnosti Françoise Bayroua. Informoval o tom Elysejský palác. Už čtvrtý francouzský premiér v letošním roce bude mít před sebou podle agentury AFP obrovskou výzvu, kterou je vyřešení zásadní politické krize, jež zemi sužuje od červnového rozpuštění Národního shromáždění. Třiasedmdesátiletý Bayrou, který ve funkci nahradí konzervativce Michela Barniera, jehož vládě parlament 4. prosince vyslovil nedůvěru, si to uvědomuje. "Je mi jasné, že můj úkol bude těžký," řekl po svém jmenování. "Musíme najít způsob, jak lidi sjednotit, místo abychom je rozdělovali. Myslím, že je nutné usmíření," poznamenal také. Rozdělení je patrné i na složení Národního shromáždění, kde žádný ze tří bloků nemá většinu. Předčasné volby z přelomu června a července vyhrála levice, následovaná Macronovými centristy a krajně pravicovým Národním sdružením (RN). Nestabilita se plně ukázala, když předchozí vládě umírněného Barniera parlament už po třech měsících hlasy krajní pravice a levice vyjádřil nedůvěru. Barnier tak úřadoval nejkratší dobu v moderních francouzských dějinách. AFP poznamenala, že takovou nestabilitu vlády jako letos Francie nezažila desítky let. Očekává se, že Bayrou, který se v minulosti třikrát neúspěšně pokoušel stát prezidentem, v nadcházejících dnech bude jednat s lídry různých politických stran s cílem vybrat nové ministry a zajistit své vládě podporu. O tom, že to nebude jednoduché, svědčí dnešní vyjádření zástupců krajní levice, kteří dali najevo, že by nové vládě vyslovili nedůvěru, protože Bayrou není levicový politik. Naopak RN uvedla, že z její strany nedojde "a priori" k vyslovení nedůvěry. Podle agentury Reuters vlažná reakce ostatních stran ukazuje na to, že Bayrou bude nejspíš politicky přežívat ze dne na den, vydán napospas Macronovým odpůrcům. Jedním z prvních klíčových úkolů Bayroua bude prosadit rozpočet na příští rok, na čemž ztroskotal jeho předchůdce Barnier, a to i kvůli tomu, v jaké hospodářské situaci se země nachází. Francie patří k nejzadluženějším zemím Evropské unie, její dluh přesahuje 110 procent hrubého domácího produktu. Letos by rozpočet druhé největší ekonomiky sedmadvacítky mohl skončit ve schodku kolem 6,2 procenta HDP. Hůře je na tom v tomto ohledu jen Rumunsko. Bayrou dnes vyjádřil přesvědčení, že nikdo nezná obtížnost politické a rozpočtové situace tak jako on. Výzvu, která před ním je, přirovnal k Himálaji. Otázka deficitu podle něj navíc není jen ekonomickým problémem, ale také morálním. Novému francouzskému premiérovi dnes blahopřál německý kancléř Olaf Scholz, který uvedl, že se těší na úzkou spolupráci obou vlád v duchu francouzsko-německého přátelství. Je přitom pravděpodobné, že Spolkový sněm příští týden Scholzovi nevysloví důvěru, a Německo se tak vydá na cestu k předčasným volbám. Macron chtěl původně jmenovat nového ministerského předsedu už ve čtvrtek večer, nakonec ale rozhodnutí odložil na dnešní ráno, kdy téměř dvě hodiny jednal právě s Bayrouem. Mezi kandidáty na předsedu vlády média dříve často zmiňovala vedle Bayroua i Bernarda Cazeneuva, který už vedl vládu půl roku v letech 2016 a 2017. Funkci hlava státu nabídla i bývalému ministru zahraničí Jeanovi-Yvesovi Le Drianovi. Ten ale pro týdeník Le Penthievre ve čtvrtek uvedl, že premiérský post odmítl. "Bylo mi to nabídnuto, ale odmítl jsem. Za dva a půl roku mi bude 80 let," poznamenal Le Drian. mtw kas ank

Trumpův tým podle tisku uvažuje i o preventivních úderech na Írán

Washington 13. prosince (ČTK) - Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o možnostech, jak zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně, přičemž jednou z posuzovaných variant je preventivní vzdušný úder, napsal dnes web deníku The Wall Street Journal (WSJ). Zároveň upozornil, že takový přístup by znamenal radikální odklon od dosavadních amerických snah omezit jaderné ambice Íránu prostřednictvím diplomacie a sankcí. Írán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje. Možnost vzdušného úderu na Írán s cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně nyní podle zdrojů WSJ vážněji zvažují někteří členové Trumpova přípravného týmu. O věci zároveň uvažují v kontextu pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada a izraelské ofenzivy proti libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh, což v obou případech oslabilo roli Íránu jako mocného hráče v blízkovýchodním regionu. Nedávno zveřejněné zprávy o íránských jaderných aktivitách zároveň zvýšily naléhavost problému. Veškerá jednání Trumpova týmu o tom, jak zastavit Írán v jeho jaderných ambicích jsou však podle WSJ v rané fázi. Trump izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi podle zdrojů WSJ při nedávných telefonátech řekl, že se obává, že se Íránu za jeho vlády podaří získat dostatek vysoce obohaceného uranu potřebného k výrobě jaderné bomby. Tomu chce Trump zabránit, ale zároveň nechce, aby to zažehlo válku, zejména pokud by do ní byly vtaženy Spojené státy. V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, Evropskou unií, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. USA ale od dohody za Trumpovy vlády v roce 2018 jednostranně odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Teherán pak začal dohodu porušovat, přičemž začal obohacovat uran na 60 procent. Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent. Írán má teď dostatek vysoce obohaceného uranu na výrobu čtyř jaderných bomb a je tak jedinou zemí, která nemá jaderné zbraně a která vyrábí uran obohacený na 60 procent, uvedl WSJ. Přeměna těchto zásob na jaderné palivo vhodné pro zbraně by trvala jen několik.dní. Dříve přitom USA uváděly, že výroba jaderné bomby by Íránu trvala několik měsíců. Trumpův tým nyní zvažuje dvě možné strategie. Jedna z nich počítá s vysláním dalších amerických sil, letounů a bitevních lodí na Blízký východ a s prodejem sofistikovaných zbraní Izraeli v kombinaci s tvrdými sankcemi proti Íránu ve snaze přimět Teherán k diplomatickému řešení krize. Druhou variantou je pohrozit vojenskou silou v kombinaci se sankcemi. Kterou variantu by si Trump vybral, podle WSJ není jasné. V rozhovoru s časopisem Time publikovaném ve čtvrtek ale Trump nevyloučil válku s Íránem se slovy, že "stát se může cokoliv". ngl ank

WSJ: Podle Trumpa by jednou měli monitorovat příměří na Ukrajině evropští vojáci

Washington 13. prosince (ČTK) - Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří. Hlavní poznatek z pařížského jednání je, že Evropa by měla nést většinu břemene podpory Kyjeva v podobě vojáků, kteří by dohlíželi na příměří, a také zbraní k odstrašení Ruska, píše WSJ. Trump na schůzce nevyloučil americkou podporu tohoto uspořádání, ale američtí vojáci by se do něj nezapojili, uvedli nejmenovaní činitelé. Republikánský politik také naléhal na Evropany, aby se více snažili přimět Číňany k tlaku na Kreml ohledně ukončení konfliktu a diskutovali o využití cel vůči Číně jako vyjednávacího prostředku, pokud nebude Peking souhlasit, píše WSJ. Trump dlouhodobě uvádí, že téměř tři roky trvající válku Ruska proti Ukrajině rychle ukončí, a dává najevo, že mu vadí současná výše americké pomoci Kyjevu. To na Ukrajině i v Evropě vyvolalo obavy, že by mohl podporu přerušit. Republikán zatím veřejně neřekl, jak chce ukončení bojů dosáhnout, a jaký bude další přístup USA. Evropští představitelé uvedli, že v povolebních rozhovorech zvolený prezident hlavně kladl otázky a zjišťoval názory na konflikt, a nedomnívají se, že si už vytvořil jasný plán, napsal deník. Pro konkrétní kroky Trump zatím není rozhodnutý ani podle svých spolupracovníků - klíčová rozhodnutí přijdou poté, co bude ustaven jeho národně-bezpečnostní tým a nastupující prezident bude mít za sebou další rozhovory se spojenci a případně i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše WSJ. Deník dále píše, že někteří Trumpovi poradci v soukromí uvítali nedávné rozhodnutí administrativy současného prezidenta Joea Bidena poskytnout Kyjevu zbraně, jimiž mohou Ukrajinci zasáhnout Rusko hlouběji na jeho území, neboť se domnívají, že to nastupující americké vládě poskytne páky, jak přimět Moskvu k vyjednávání. Samotný Trump ale krok zkritizoval v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, jenž souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který poskytl dopředu, už 25. listopadu. Schůzka s Macronem a Zelenským se odehrála 7. prosince. Diskuse o umístění evropských jednotek na Ukrajině jsou stále v počáteční fázi a jsou v nich nevyřešené otázky. Patří mezi ně například ty, které evropské země by se zapojily, o kolik vojáků by šlo, jakou roli by při podpoře tohoto uspořádání sehrál Washington a zda by Moskva dohodu zahrnující vojáky ze zemí NATO akceptovala, píše deník. Zároveň však upozorňuje, že to, co začalo jako tiché rozhovory mezi britskými a francouzskými představiteli o takové možnosti, se podle informovaných lidí rozšířilo a zahrnulo také Trumpa, Zelenského a další evropské lídry. Případné evropské jednotky na Ukrajině by byly součástí zvláštních mírových sil nebo sil pro monitorování příměří a nejednalo by se o operaci NATO, uvedli představitelé. USA (současná i budoucí administrativa) a také evropští lídři se podle WSJ chtějí vyhnout jakýmkoli přímým bojům mezi Ruskem a jednotkami NATO na Ukrajině v obavách, aby nepřerostly v globální konflikt. Zároveň panují obavy z toho, že i kdyby Rusko na příměří přistoupilo, využilo by ho k obnově své armády a pokusilo se znovu vtrhnout na Ukrajinu. Evropské vlády se pravděpodobně budou mít na pozoru před situací, která by je postavila do pozice, kdy by se musely bránit ruskému porušení příměří, uvádí dále WSJ, podle něhož není ani jasné, zda by evropské země byly schopné uvolnit na tuto misi nějaké vojáky, případně získat proto politickou podporu. Macron ve čtvrtek navštívil Polsko, kde jednal s premiérem Donaldem Tuskem. Šéf polské vlády poté řekl, že Varšava nemá v plánu vyslat na Ukrajinu své vojáky. Zelenskyj jako jedinou spolehlivou bezpečnostní záruku pro svou zemi dlouhodobě označuje členství v NATO, nicméně už připustil, že se to nejspíš nestane dříve než po skončení války, napsal WSJ. Ukrajinský prezident podle listu v posledních týdnech začal měnit postoj a naznačil, že by byl otevřen jednání s Ruskem na základě pozvánky, aby se Ukrajina připojila k alianci v budoucnu. Jakákoliv snaha ukončit válku bude čelit rezistenci, zejména ze strany Putina, který neprojevil žádnou skutečnou ochotu ukončit boje, o nichž má pocit, že v nich vítězí, upozornil deník. Šéf Kremlu si letos kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO. Kyjev tehdy návrhy odmítl jako kapitulaci. Pro Ukrajinu by příměří - pokud by bylo uzavřeno v rámci současné frontové linie - bylo podle WSJ velmi bolestivým krokem, neboť by se pro nejbližší budoucnost vzdala kontroly nad zhruba 20 procenty svého území, které okupují Rusové. ipl jd

Eurokomisař Síkela: Vytváření pracovních míst je cestou k potlačení migrace

Brusel 13. prosince (zpravodajka ČTK) - Cílem Evropské unie je podle nového českého eurokomisaře Jozefa Síkely pomáhat rozvojovým zemím v ekonomickém a sociálním rozvoji, a tím vytvářet nová pracovní místa. Právě to je nejlepší cesta k potlačování prvotních příčin migrace, řekl Síkela v rozhovoru s českými novináři v Bruselu. Český eurokomisař, který má na starosti portfolio mezinárodního partnerství, zamíří ve středu 18. prosince na svou první zahraniční cestu do Mauritánie. S tamním premiérem a členy vlády bude řešit množství projektů, které EU v africké zemi podporuje, budou ale debatovat právě i o problému nelegální migrace. "Cílem je, aby se přidaná hodnota vytvářela v těch zemích, které mají surovinové bohatství. To znamená výroba na místě, zhodnocení na místě, ale zároveň přístup prostřednictvím dopravních koridorů k mezinárodnímu obchodu, světovým trhům a tím i vytváření pracovních míst, udržitelného rozvoje, ekonomického bohatství, což je úplně nejlepší cesta k potlačování prvotních příčin migrace," uvedl Síkela. Migrace má podle něj obvykle dva důvody, buď je to zoufalství, nebo jsou to ambice. "Pokud lidem nabídnete udržitelnou budoucnost, která spočívá v tom, že mají práci, mají přístup ke vzdělání, perspektivu ve své vlastní zemi, tak nemají důvod vydávat se na dobrodružné cesty, kde často riskují životy svoje i svých dětí," dodal český eurokomisař. Síkela má na starosti dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou, podporu koordinace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a rovněž spolupráci s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv. Již několikrát ale připustil, že se hodlá zabývat i dalšími tématy, která jsou mu blízká, jako je například energetika. Nový český eurokomisař zaštiťuje rovněž investiční iniciativu Global Gateway (Globální brána), kterou chce unie konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky. Plán EU počítá v příštích letech se zajištěním investic až 300 miliard eur (7,6 bilionu Kč) do infrastruktury v rozvíjejících se zemích, zejména v Africe, Indii, Latinské Americe a Tichomoří. Koncept Globální brány má podle Síkely "posílit postavení Evropy v partnerských zemích prostřednictvím projektů, které se zaměřují na ekonomický a sociální rozvoj". První země, kterou navštíví je Mauritánie, velmi důležitý partner EU v oblasti Sahelu, navíc nyní stát, který předseda Africké unii. "Hraje velmi důležitou roli v regionální koordinaci a samozřejmě je to i země, která se potýká s migračními problémy a je do určité míry jakousi tranzitní zemí pro migranty, kteří směřují primárně na Kanárské ostrovy," uvedl Síkela. Do západoafrické země odjíždí příští středu a vrací se v pátek. Projektů v Mauritánii, které EU podporuje, je podle něj celá řada. Týkají se například rozvoje tranzitní sítě, vybudování elektrického vedení z hlavního města Nuakšott do města Néma v délce 1400 kilometrů či digitalizace mauritánské ekonomie. "EU se podílí na výstavbě datových center, z nichž jedno budu slavnostně otevírat, ale také na projektu vybudování podmořských kabelů," vyjmenoval český komisař. Další projekty souvisejí se vzděláváním a s oblastí bezpečnosti a migrace. "To znamená posilování schopnosti Mauritánie chránit svoje hranice, identifikovat nelegální převaděčské skupiny a týká se to i výcviku a vybavení mauritánských bezpečnostních sil," dodal s tím, že při poslední návštěvě šéfky EK Ursuly von der Leyenové v Mauritánii letos v únoru byla zemi přislíbena podpora ve výši 200 milionů eur (přes pět miliard Kč). Na začátku příštího roku čeká Síkelu spolu s dalšími eurokomisaři návštěva Polska, které 1. ledna přebírá od Maďarska předsednictví v Radě EU. "Čeká mě rovněž oficiální návštěva angolského prezidenta v Paříži, kdy jsem dostal pozvání od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, abych se za Evropskou komisi této významné návštěvy zúčastnil. Pak bude následovat týdenní cesta po střední Asii, kde postupně navštívím všech pět zemí, které spadají do mého portfolia, to znamená Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán a Kyrgyzstán," vyjmenoval eurokomisař. Nová Evropská komise nastoupila do funkce 1. prosince a Síkela řekl, že se v budově nazývané Berlaymont už zabydlel. "Už mám kancelář a najdu i cestu k výtahu a dolů do garáže bez toho, abych někde zabloudil," uvedl bývalý český ministr průmyslu a obchodu. "Osobní zabydlení ale ještě nenastalo, spávám po hotelech, ještě jsem se nedostal k tomu, abych si hledal nějaký byt," uzavřel. Tereza Šupová nim

FT: Milei za rok ve funkci stabilizoval argentinskou ekonomiku, drží si podporu

Buenos Aires 13. prosince (ČTK) - První rok v úřadě se libertariánskému prezidentovi Argentiny Javierovi Mileovi podařilo stabilizovat rozkolísanou ekonomiku a udržet si podporu přibližně poloviny obyvatel – v blízké budoucnosti jej však čekají velké výzvy, píše ve své analýze britský deník Financial Times (FT). Argentinský prezident podle FT překvapil kritiky stabilizací hospodářství po letech krize. Razantní škrty ve státních výdajích, omezení tisknutí peněz a devalvace pesa přinesly pokles inflace z 26 procent na 2,7 procenta měsíčně. "Ekonomická a sociální pohroma, kterou předpovídali, nikdy nepřišla," řekl Milei už na podzim FT. "Mám padesátiprocentní podporu i poté, co jsem provedl největší úsporný program v naší historii. Je to zázrak, že?“ dodal. Řadě příznivců se zamlouvá, že se prezidentem země v krizi stal politik s pověstí excentrika. Zaměstnanec supermarketu Emir Gullo byl podle FT dokonce "nadšený představou, že se prezidentem stane šílenec". "Jsme unaveni ze stále stejných politiků, kteří říkají, že věci napraví, a nikdy to neudělají. Věříme, že blázen může Argentinu změnit," řekl Gullo obdivně na loňském předvolebním shromáždění v Buenos Aires. Razantní škrty výdajů v prvním roce Mileova vládnutí snížily veřejné výdaje ze 44 procent na 32 procent hrubého domácího produktu (HDP). Americký deník The Wall Street Journal již dříve uvedl, že díky zrušení jedné z nejpřísnějších regulací nájemného na světě Buenos Aires za Mileie zažívá nebývalý boom trhu s nájemním bydlením. Zrušení subvencí na energie, snížení důchodů a platů ve veřejném sektoru se nicméně neobešly bez kontroverzí. Po počáteční výrazné devalvaci v prosinci loňského roku udržovali Milei a ministr hospodářství Luis Caputo oficiální směnný kurz pesa kontrolovaný vládou na stabilní úrovni a devalvovali ho o dvě procenta měsíčně. Prostřednictvím daňové amnestie, která Argentince nalákala k ukládání dolarů, jež měli schované v hotovosti nebo v zahraničních bankách, se do finančního systému dostalo přibližně 15 miliard dolarů, uvedl FT. Došlo tak ke snížení poptávky po dolarech na černém trhu, což zmírnilo tlak na směnný kurz. První rok ve funkci se Milei pragmaticky odklonil od některých radikálních slibů, jako je dolarizace ekonomiky nebo zrušení centrální banky. Odvrátil se také od nepřátelské rétoriky vůči Číně, která je po Brazílii druhým největším obchodním partnerem Argentiny. Na listopadovém summitu G20 čínský prezident Si Ťin-pching blahopřál Mileiovi k "odhodlání k hospodářskému oživení". JPMorgan očekává, že letošní rok argentinská ekonomika ještě zakončí poklesem o tři procenta. Teprve v roce 2025 by měla dosáhnout růstu 5,2 procenta. To by znamenalo návrat HDP na hlavu na úroveň roku 2021, kdy se Argentina dostala z pandemie. Eduardo Levy Yeyati, ekonom, který radil minulým středopravicovým vládám, varuje, že Argentina už má za sebou "mnoho úspěšných stabilizačních plánů", které později selhaly. Alfredo Serrano Mancilla z levicového think-tanku Centro Estratégico Latinoamericano de Geopolítica, se domnívá, že Milei dosud "nevyřešil strukturální problémy argentinské mikroekonomiky". Domácnosti čelí zhoršení životní úrovně. Reálné mzdy v soukromém sektoru klesly o 11 procent, ve státním sektoru o 17,5 procenta. Míra chudoby se zvýšila na 53 procent a nezaměstnanost vzrostla na 7,6 procenta. Přesto část veřejnosti oceňuje snahu o ozdravení ekonomiky a veřejných financí. Podle Shily Vilkerové z výzkumné organizace Trespuntozero část populace věří, že Milei zajistil potřebnou stabilitu. "Aby však tato stabilita ustoupila udržitelnému růstu, musí Milei překonat několik velkých výzev, mezi nimiž je především zrušení přísných argentinských kapitálových a měnových regulací, které určují oficiální směnný kurz a brání firmám i jednotlivcům volně vyvádět peníze z Argentiny," uzavřel FT. boz nim

Paraguay znovu přestěhovala své velvyslanectví do Jeruzaléma

Jeruzalém 12. prosince (ČTK) - Paraguay bude vždy po boku Izraele, řekl dnes prezident této latinskoamerické země Santiago Peňa během slavnostního otevření paraguayského velvyslanectví v Jeruzalémě. Informovala o tom agentura AFP. Téměř sedmimilionová země se rozhodla pro přemístění své ambasády z Tel-Avivu už v roce 2018, pak ale od svého záměru upustila. Velká většina zemí Jeruzalém jako hlavní město Izraele neuznává. Paraguay se stala teprve šestou zemí, která se k takovému kroku rozhodla. "Byli jsme s Vámi, jsem s Vámi dnes a zůstaneme po boku izraelských obyvatel navždy," prohlásil dnes Peňa na slavnostním otevření nové paraguayské ambasády, které se zúčastnil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu a izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. "Uznáváte tady pravdu - Jeruzalém je hlavní město Izraele a tím zůstane napořád. Bude to nedělitelné hlavní město Izraele. To se nikdy nezmění," řekl Netanjahu. Jeruzalém, kde se nacházejí posvátná místa židů, křesťanů a muslimů, je dlouhodobě nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael, který obsadil východní část města za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za svou nedělitelnou metropoli, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Palestinci chtějí z východní části učinit hlavní město svého budoucího státu, o který usilují. Většina zahraničních velvyslanectví proto sídlí v Tel-Avivu, aby nepředjímala výsledek jednání mezi Palestinci a Izraelci. Spor o status Jeruzaléma a přítomnost zahraničních ambasád znovu oživil v roce 2017 tehdejší a znovuzvolený americký prezident Donald Trump, který porušil desítky let trvající mezinárodní konsensus a uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Současný ministr zahraničí Jan Lipavský letos v dubnu řekl, že přesun české ambasády do Jeruzaléma nyní není na pořadu dne. Premiér Petr Fiala se opakovaně vyslovil ve prospěch přemístění velvyslanectví do Jeruzaléma. Česko by se tak připojilo k hrstce zemí v čele se Spojenými státy, které do svatého města svou ambasádu už přesunuly. Mezi tyto země patří Guatemala, Kosovo, Honduras a Papua Nová Guinea. bat nim

Lipavský převzal razítko a pečetidlo, které stvrdily ukončení Varšavské smlouvy

Praha 12. prosince (ČTK) - Razítko a pečetidlo, které stvrdily ukončení takzvané Varšavské smlouvy, dnes převzal v pražském Černínském paláci ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) z rukou Hany Hlaváčkové, předsedkyně Československého ústavu zahraničního. Ústav měl v uplynulém období tyto dva typáře v držení. Ministerstvo o tom informovalo na webu. "Jsem velmi rád, že se nám podařilo zkompletovat tuto cenou sbírku archiválií. Nyní můžeme začít proces prohlášení Protokolu o rozpuštění Varšavské smlouvy za archivní kulturní památku," uvedl při ceremoniálu Lipavský. Převzetí razítka a pečetidla se konalo na úvod tradiční události, kterou ministerstvo pořádá jako poděkování partnerům, institucím a nevládním organizacím za spolupráci v oblasti krajanské politiky. "Tehdejším podpisem Protokolu o rozpuštění Varšavské smlouvy se uzavřelo období našich dějin, které nejenže rozdělovalo Evropu, ale také vzdalovalo krajany od české vlasti. Snahou naší politiky je dnes spojovat a odstraňovat historií zpřetrhané vazby," řekl Lipavský. Podotkl, že v tomto kontextu si cení prosazení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. Nejvyšší představitelé šesti východoevropských zemí se sešli 1. července 1991 ve velkém sále Černínského paláce, aby skončili příběh Varšavské smlouvy. Podpisem pražského protokolu o ukončení platnosti tak po 36 letech existence zanikl socialistický vojenskopolitický pakt. opm rdo

NKÚ má v plánu 30 kontrol, prověří třeba peníze na rychlotratě nebo start-upy

Praha 12. prosince (ČTK) - Nejvyšší kontrolní úřad prověří v příštím roce například peníze na vysokorychlostní tratě, na start-upy nebo na výběr daně z přidané hodnoty u přeshraničních obchodů. V plánu kontrol na příští rok má 30 akcí, letos jich má o tři více. Vedení úřadu ale případně ještě může další kontroly do plánu doplnit. Plán kontrolní činnosti na příští rok zveřejnil NKÚ na svém webu. Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce a jeho posláním je kontrolovat nakládání s majetkem a penězi státu včetně hospodaření státního rozpočtu. Vyjadřuje se i k plnění státního rozpočtu. Podle schváleného státního rozpočtu na příští rok, který čeká na podpis prezidenta, by měl v příštím roce NKÚ hospodařit s částkou téměř 649 milionů korun. "Na rok 2025 jsme naplánovali 30 kontrol, které se dotknou asi 300 miliard korun. Zaměříme se jak na příjmy státního rozpočtu – například hned v první kontrole věnované správě daně z přidané hodnoty – ale zejména na výdaje státního rozpočtu," sdělil ČTK prezident NKÚ Miloslav Kala. Zdůraznil, že kontroly úřadu musí mít svůj dopad. "Nejen na státní rozpočet, ale zejména na životy občanů. Zkontrolujeme výstavbu rychlotratí, rozvoj elektromobility, podporu start-upů, protipovodňovou ochranu nebo třeba opravy místních komunikací. Vrátíme se k technice armády a prověříme např. i Leteckou službu Policie ČR," dodal prezident NKÚ. Kontrola výběru DPH z přeshraničních transakcí začne v lednu jako první v příštím roce. Kontroloři zamíří nejen na ministerstvo financí, ale i na generální ředitelství finanční i celní správy a na vybrané finanční úřady. Zkoumat budou například, zda úřady nastavily účelný systém správy daně. V dubnu začne kontrola peněz na přípravu výstavby rychlých železničních spojení. "Jejich základní směry a trasy shrnula studie už v roce 1995. Od roku 2013 do roku 2023 bylo na přípravu projektů rychlotratí vydáno přes dvě miliardy korun, přesto dosud není v provozu jediný úsek. Proč je tomu tak prověříme kontrolou," uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Úřad chce také zkontrolovat, zda plánované tratě dávají smysl z hlediska spojení s okolními státy. "Třeba v Německu nepokládají zrychlení trati Berlín – Drážďany za prioritu. My přitom směrem na Drážďany s rychlotratí počítáme," podotkla mluvčí. Víc než 100 miliard korun zkontroluje NKÚ v akci zaměřené na správu majetkových účastí státu. Na konci roku 2023 vykonával stát vlastnická práva u 94 subjektů; z toho například u 53 státních podniků a 38 akciových společností. "Kontroloři posoudí, zda ministerstva plní Strategii vlastnické politiky státu, kterou vláda schválila v únoru roku 2020," uvedla mluvčí. Úřad se bude zabývat tím, zda má příslušné ministerstvo strategii směřování společnosti s majetkovou účastí státu nebo případně strategii prodeje, a postupuje podle nich. Kontrola by měla dát odpověď na otázku, zda je Strategie vlastnické politiky státu funkční a zda je pro stát výhodné a smysluplné vlastnit podíly v obchodních společnostech, popsala mluvčí. Další z kontrol se zaměří například na peníze, které vynakládá ministerstvo průmyslu na podporu start-upů. Zaměří se na podporu formou zvýhodněných služeb a dotací z národního programu The Country for the Future (Země pro budoucnost) i z evropských peněz. Na podporu z těchto programů byla vyčleněna částka zhruba jedné miliardy korun. "Poskytování podpory start-upům je z hlediska dosažení očekávaných přínosů podpory vysoce rizikové, ale má zásadní potenciál pro změnu české ekonomiky," uvedla mluvčí. Kontrola bude zjišťovat, zda ministerstvo průmyslu a agentura CzechInvest vybírá projekty a poskytuje podporu tak, aby byla prokázána její potřeba, zajištěn její přínos a také hospodárnost výdajů. Kromě toho prověří NKÚ třeba peníze na obnovu místních komunikací, na podporu opatření k přizpůsobení se změně klimatu při hospodaření se srážkovými vodami nebo peníze na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. Prověří i výběr daní z činností z činností provozovaných prostřednictvím digitálních platforem. nlm ptd

Putin telefonoval s Orbánem, který hovoří o nejnebezpečnějších týdnech války

Moskva/Budapešť/Kyjev 11. prosince (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle médií Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní a vylučující možnost mírového urovnání konfliktu. Jsou to nejnebezpečnější týdny války, uvedl k telefonátu na síti X Orbán. Počínání maďarského premiéra kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se brání ruské vojenské agresi už třetím rokem. Orbán následně Zelenskému vytknul, že prý odmítl návrh na vánoční příměří. "Dnes ráno jsem měl hodinový telefonický rozhovor s prezidentem Putinem. Toto jsou ty nejnebezpečnější týdny rusko-ukrajinské války. Podnikáme všechny možné diplomatické kroky, abychom argumentovali ve prospěch příměří a mírových rozhovorů," uvedl bez dalších podrobností na sociální síti předseda maďarské vlády. "Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů," uvádí se v prohlášení Kremlu. "Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu," dodal Kreml podle ruské agentury TASS. Dvojice politiků podle Moskvy také jednala situaci na Blízkém východě s ohledem na dění v Sýrii nebo o bilaterální obchodní a ekonomické spolupráci. "Pozornost byla věnována zejména další podpoře oboustranně výhodných projektů v oblasti energetiky," uvedlo tiskové oddělení Kremlu, podle něhož se rozhovor uskutečnil z Orbánovy iniciativy. "Všichni doufáme, že Viktor Orbán alespoň nezavolá (svrženému syrskému vůdci Bašáru) Asadovi do Moskvy, aby si vyslechl jeho hodinovou přednášku," ironicky poznamenal Zelenskyj na sociální síti a na Orbánovu adresu dodal, že by bylo dobré "nebudovat si vlastní image na úkor jednoty" Evropy a Západu. Zdůraznil, že nelze jednat o válce Ruska proti Ukrajině bez Ukrajiny. "Na konci maďarského předsednictví v Evropské unii jsme vyvinuli nové úsilí o dosažení míru. Navrhli jsme vánoční příměří a rozsáhlou výměnu zajatců. Je smutné, že (ukrajinský prezident) Zelenskyj to dnes jasně zavrhl a vyloučil. Udělali jsme, co jsme mohli," zareagoval Orbán na X. Premiér neupřesnil, kdy a jak příměří navrhl, ani zda stejnou nabídku učinil i Putinovi, poznamenala agentura Reuters. Ale maďarská strana o ničem takovém s ukrajinským vedením nejednala, tvrdí Zelenského poradce. "Tak jako vždy, maďarská strana o svých kontaktech s Moskvou předem neinformovala. Tak jako vždy, Ukrajina ničím Maďarsko nepověřila. Tak jako vždy, Ukrajina každý den usiluje o osvobození zajatců a už dva týdny pokračuje v kontaktech ohledně významné výměny do konce roku," uvedl podle serveru RBK-Ukrajina poradce Dmytro Lytvyn a dodal, že "tak jako vždy, nepotřebujeme dělat si reklamu, ale spravedlivý mír". Putin s Orbánem naposledy hovořil v červenci, kdy maďarský premiér navštívil Moskvu, podotkl TASS. Orbán za svou výpravu tehdy sklidil kritiku od evropských politiků. Předseda maďarské vlády cestu vysvětloval jako snahu o ukončení války na Ukrajině. Svoji výpravu do Moskvy však nekonzultoval s Evropskou unií a vyrazil za Putinem na vlastní pěst jen několik dní poté, co Budapešť převzala půlroční předsednictví EU. Maďarsko pod Orbánovým vedením odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a přijalo ukrajinské uprchlíky, zároveň však odmítlo dodat Kyjevu zbraně. Budapešť také udržuje s Moskvou zejména hospodářské kontakty. EU na Rusko kvůli agresi vůči sousední zemi uvalila tvrdé sankce, které Maďarsko kritizuje. AFP poznamenala, že Orbán se staví do role možného mírotvůrce a v pondělí se setkal s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago. Trump už dříve avizoval, že chce válku rychle ukončit, byť zatím neřekl, jak to chce udělat. Budoucí americký prezident o víkendu jednal v Paříži s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. TASS zároveň připomíná, že maďarský premiér je za poslední zhruba měsíc druhým evropským představitelem, který si s ruským prezidentem telefonoval. Šéf Kremlu v polovině listopadu telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem, kdy ho vyzval ke stažení ruských vojáků z Ukrajiny a k zahájení mírových jednání s Kyjevem. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině. Scholzův telefonát vyvolal kritiku doma i v zahraničí. Zelenskyj v první reakci uvedl, že se tím otevřela Pandořina skříňka a narušila izolace Putina. msk ipl ank jd

Slovenský parlament schválil zákon, jenž má přinutit nespokojené lékaře pracovat

Bratislava 11. prosince (zpravodaj ČTK) - Slovenský parlament dnes schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili pouze téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají akorát pacienti. LOZ dříve informovalo, že výpovědi hromadně podalo přes 3000 lékařů, tedy většina nemocničních doktorů na Slovensku. Učinili tak kvůli tomu, že vláda v rámci úsporných opatření prosadila bez souhlasu odborů škrty v růstu platů zdravotníků. Následně kabinet v této záležitosti částečně ustoupil, lékařům a některým dalším zdravotníkům se v příštích dvou letech ale nadále budou zvyšovat platy pomaleji než podle dřívějších pravidel. Ty v roce 2022, rovněž po hromadných výpovědích lékařů, podpořili ve sněmovně i nynější vládní politici, kteří tehdy byli v opozici. Platy slovenských zdravotníků závisí na průměrné mzdě v zemi a na délce jejich praxe. Schválený zákon počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Mimořádnou situaci by vláda mohla stanovit nanejvýše na 60 dnů a s možností prodloužit ji o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace. Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání. Ministr zdravotnictví Kamil Šaško návrh opatření před poslanci zdůvodnil snahou zabránit kolapsu nemocnic na začátku příštího roku; podle současných pravidel by výpovědní doba nespokojeným lékařům uplynula v závěru prosince. "Nikdo nechce nikoho zavírat do basy. Nechci, aby toto bylo použito. Na dohodu jsou ovšem třeba dva," vzkázal lékařským odborům Šaško. V neděli, kdy předlohu uvedeného zákona schválila vláda, Šaško tvrdil, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů. Už v roce 2011 hromadné výpovědi lékařů na několika dnů ochromily na Slovensku provoz nemocnic, následně tehdejší vláda nespokojeným lékařům ustoupila. Předtím sice nařídila zdravotníkům dostavit se do práce, podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Nyní parlament schválil, že za uvedené mimořádné situace by mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zdravotnická zařízení. Vládní politici na Slovensku kritizovali lékaře, že jim jde pouze o platy. Opozice naopak v debatě připomínala, že členové vlády si letos výrazně zvýšili vlastní platy, a to formou navýšení nezdaňovaných paušálních náhrad. "To, co děláte, je velký problém. Pokud lékaře donutíte pracovat, a to nanejvýše po dobu 120 dnů, tak následně odejdou," řekl v rozpravě poslanec nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Oskar Dvořák. Dodal, že premiér Robert Fico se s nespokojenými lékaři nesetkal, byť jako opoziční politik před dvěma lety kritizoval ministerského předsedu Eduarda Hegera, že v souvislosti s tehdejšími hromadnými výpovědmi s lékaři nejednal. "Je to dárek Roberta Fica těm zdravotníkům, kteří mu zachránili život," řekl s nadsázkou o vládním návrhu uvedeného zákona exministr zdravotnictví a poslanec opozičního hnutí Slovensko Marek Krajčí. Fico byl v polovině května hospitalizován poté, co ho útočník opakovaně postřelil. Fico pak v nemocnici v Banské Bystrici prodělal operace. Ještě minulý týden slovenská vláda schválila usnesení, kterým odmítla transformaci státních nemocnic na obchodní společnosti. Byl to jeden z požadavků LOZ, které žádá také například zavedení spravedlivějších pravidel při financování různých typů nemocnic. Adrian Bobok jd