Politika

Vlček: Automobilky mají mít prostředky na inovace, pokuty nejsou správnou cestou

Brusel 28. listopadu (zpravodajka ČTK) - Podle českého ministra průmyslu Lukáše Vlčka je důležité, aby automobilový průmysl měl primárně prostředky na inovace a zvyšování konkurenceschopnosti. Odčerpávat automobilkám peníze na pokuty za to, že neprodávají dostatečný počet elektromobilů, není správná cesta. Vlček to dnes řekl českým novinářům po skočení jednání unijních ministrů průmyslu v Bruselu. Česko na schůzce spolu s Itálií představilo takzvaný non-paper, tedy neformálního dokument, ve kterém vyzvalo ke zmírnění těchto pokut. "Pojďme ten systém pokut zrevidovat, ale zároveň chtějme jasné záruky od průmyslu, že prostředky, které v odvětví zůstanou, budou opravdu investovány do inovací, do nových technologií a budou plnit cíl, který by měly, a to je zvyšování konkurenceschopnosti," řekl Vlček. Zmínil, že odlétá z Bruselu spokojen, protože česko-italská výzva rozpoutala na zasedání ministrů "velmi důležitou a intenzivní debatu, do které se zapojilo více než 20 států". Za silný signál považuje český ministr i středeční prohlášení šéfky nové Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové. Ta totiž prohlásila, že se hodlá agendě automobilového průmyslu a problémům, kterým nyní automobilky čelí, věnovat osobně. Evropský automobilový průmysl prochází krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech. "Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU," uvádí se ve dvoustránkovém materiálu, který dnes Česko a Itálie představily a který podpořily rovněž Rakousko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Dnešní debata podle Vlčka potvrdila to, co se říká v Draghiho zprávě o konkurenceschopnosti EU i to, co uvádí řada členských států včetně Česka. Tedy, že "revize určitých cílů je opravdu nasnadě, pokud chceme evropský průmysl udržet konkurenceschopný ve světě a zajistit velký počet pracovních míst". "Já jsem dneska absolvoval i řadu bilaterálních jednání, s Němci, s Francouzi, nebo samozřejmě s našimi italskými partnery. Ti, kteří se v debatě jasně vyjádřili spíše odmítavě jsou Dánové, Irové a Švédové," uvedl český ministr. "Němci se vyjádřili, že tu debatu vítají," dodal s tím, že pozice Německa a Francie bude hrát do budoucna velmi významnou roli. "Současné cíle pro osobní automobily, které mají být vymáhány od roku 2025, znamenají riziko uložení pokut výrobcům, kteří nejsou schopni splnit tyto přísné požadavky kvůli zpomalujícímu se přechodu na elektromobily. Takové sankce by vážně omezily schopnost průmyslu reinvestovat do inovací a rozvoje, což by poškodilo konkurenceschopnost Evropy na globální scéně," uvádí se ve společné česko-italském dokumentu. "Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) na tyto obavy upozornila a my podporujeme potřebu naléhavých vhodných opatření a dostatečných finančních prostředků na úrovni EU, včetně případného krátkodobého balíčku, který by usnadnil spravedlivou transformaci, jež nebude dále podkopávat evropskou konkurenceschopnost," dodává non-paper. Jak již dříve uvedl český ministr dopravy Martin Kupka, Česko chce usilovat také o odložení platnosti zákazu spalovacích motorů u nově prodávaných aut, který má platit od roku 2035. Evropská unie by měla nastavení tohoto cíle zhodnotit v roce 2026, podle Kupky chce Česko diskusi vést už v příštím roce. I o tomto požadavku hovoří společná iniciativa Itálie a Česka. "Velmi silnou roli v tom bude hrát samozřejmě i Evropský parlament, byl jsem několikrát v kontaktu s naší europoslankyní Danuší Nerudovou, která se toto téma snaží tlačit i po své linii. Ten tlak nesmí ustat a musí být přenesen z Rady EU do Evropské komise a podporován českými europoslanci," uvedl Vlček. Česká europoslankyně se v souvislosti s tím účastnila minulý týden i setkání s řediteli největších evropských automobilek a vedením frakce Evropské lidové strany (EPP). "Mezi účastníky byli ředitelé Volskwagenu, BMW, Renaultu i Škody. Diskutovali jsme o tom, jak pomoci automobilovému průmyslu tak, aby úspěšně prošel transformací směrem k uhlíkové neutralitě v osobní automobilové dopravě," popsala jednání Nerudová. "Hlavním tématem je najít řešení, aby automobilky nemusely v následujících letech platit prémiové platby za překročení emisních limitů a abychom ochránili pracovní místa v regionech. To nejdůležitější nyní je pomoci automobilkám, aby mohly platné cíle splnit," dodala. Tereza Šupová spr jd

Pokles kurzu rublu vůči dolaru není důvodem k panice, řekl Putin

Moskva 28. listopadu (ČTK) - Pokles kurzu rublu z posledních dnů není důvodem k panice. Občasné prudké výkyvy ruské měny souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami, řekl podle agentury Reuters prezident Vladimir Putin. Rubl ve středu oslabil o více než sedm procent, prolomil hranici 110 rublů za dolar a dostal se až na 114 rublů. Dnes jeho kurz zpevnil. Zotavení kurzu rublu přišlo poté, co ruská centrální banka intervenovala na devizovém trhu, aby měnu podpořila. Banka oznámila, že do konce roku přestane nakupovat devizy, aby stabilizovala trhy. "Pokud jde o výkyvy kurzu rublu, souvisí to nejen s inflačními procesy, ale i s platbami do rozpočtu a s cenami ropy," řekl Putin po skončení bezpečnostního summitu v Kazachstánu. "Jde zde řada sezonních faktorů. Takže celkově je podle mého názoru situace pod kontrolou a není absolutně žádný důvod k panice," dodal. Putin a další ruští představitelé se od pádu rublu snaží šířit klid na ruských finančních trzích. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov obvinil z poklesu rublu globální sílu dolaru. Analytici a ekonomové částečně přičítají pokles kurzu rublu rostoucímu geopolitickému napětí od chvíle, kdy západní země umožnily minulý týden Ukrajině vypálit rakety dlouhého doletu hlouběji do ruského území a Rusko odpovědělo vypálením nové rakety na Ukrajinu. Vliv podle nich měly i nové americké sankce uvalené minulý týden na ruský finanční ústav Gazprombank. Finanční ředitel banky VTB Dmitrij Pjanov uvedl, že sankce vůči Gazprombank vyvolaly panické nákupy na měnovém trhu a způsobily pokles rublu. Gazprombank je důležitým hráčem ve vývozu ruského zemního plynu. Obchodování s dolary a eury v Rusku se přesunulo na mimoburzovní trh, když západní státy zatížily ruskou burzu MOEX sankcemi. Banky obchodující s těmito měnami hlásí kotace centrální bance, která je používá ke stanovení oficiálního kurzu. Ten byl pro dnešek stanoven na 108,01 rublu za dolar. Rusko se potýká s vysokou inflací a centrální banka už zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 21 procent. To vyvolalo kritiku od firem, které se musejí vypořádat s obrovskými náklady na půjčky. "Existují nástroje, které umožňují bojovat s inflací," řekl Putin. "Ale konečné rozhodnutí by měli učinit odborníci z centrální banky," dodal. Ruský ministr financí Anton Siluanov už dříve řekl, že slabý rubl je výhodný pro exportéry. Ceny ruského vývozu energií se totiž většinou stanovují v dolarech. Slabý rubl také pomáhá ruské vládě zvyšovat příjmy státního rozpočtu z daní z vývozu energetických surovin a z vývozních cel. Ruské banky, na které byly uvaleny sankce, včetně největší banky Sberbank, nemohou obchodovat s dolary a eury, protože k tomu potřebují odpovídající účty u západních bank. Nejvíce obchodovanou zahraniční měnou v Rusku je tak nyní čínský jüan. Banky pod sankcemi nakupují dolary a eura v zahraničí a dovážejí hotovost letadlem ze zemí, které nezavedly omezení na obchod s Ruskem. irl spr

MF poprvé po dvou letech prodalo eurové státní dluhopisy, a to za 750 mil. eur

Praha 28. listopadu (ČTK) - Ministerstvo financí dnes prodalo státní dluhopisy denominované ve společné evropské měně za 750 milionů eur (18,9 miliardy korun). Byl to první prodej českých eurových dluhopisů za poslední dva roky. Kromě toho ministerstvo prodalo korunové státní dluhopisy za 15,8 miliardy korun při dvojnásobné poptávce investorů. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce zajišťovala. Zájem investorů o eurové dluhopisy, které jsou splatné v roce 2027, rovněž překročil nabídku ministerstva. Nakoupit je chtěli za 1,3 miliardy eur (32,3 miliardy korun). Průměrný výnos prodaných dluhopisů dosáhl 2,59 procenta ročně. Prodaný objem přitom překročil původní očekávání, protože ministerstvo financí v emisním kalendáři na listopad avizovalo, že trhu nabídne obligace za 500 milionů eur. Analytik Komerční banky Jaromír Gec očekává, že v příštím roce bude nabídka eurových dluhopisů pokračovat s ohledem na to, že Česko bude muset splatit eurové pokladniční poukázky v objemu 1,5 miliardy eur. Kromě prodeje eurových dluhopisů nabídlo ministerstvo financí trhu i korunové obligace. Větší zájem byl o státní dluhopisy splatné v roce 2034, které chtěli investoři nakoupit za 20,9 miliardy korun. Ministerstvo financí je prodalo v objemu 10,4 miliardy korun při průměrném výnosu 3,97 procenta. Státní dluhopisy se splatností v roce 2030 chtěli investoři nakoupit za devět miliard korun, ministerstvo je na trh umístilo za 5,4 miliardy korun a průměrný výnos dosáhl 3,68 procenta. V předchozích listopadových aukcích ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 14,8 miliardy korun. Říjnová emise dosáhla 33 miliard korun. Na prosinec ministerstvo financí plánuje vydat dluhopisy za 18 miliard korun. Za první tři čtvrtletí letošního roku stát vydal dluhopisy v nominální hodnotě 254,2 miliardy korun. Peníze získané prodejem dluhopisů využívá stát na financování letošního rozpočtového deficitu, který má po novelizaci státního rozpočtu dosáhnout 282 miliard korun, a na zaplacení splatných státních dluhopisů vydaných v minulosti. str rdo

Spřátelené země kvůli pádu rublu ruší Rusku dodávky ovoce, píše server

Moskva 28. listopadu (ČTK) - Dodavatelé ovoce a zeleniny ze zemí, které Kreml označuje za "spřátelené", zrušili řadu smluv na vývoz do Ruska kvůli hroutícímu se kurzu rublu, napsal server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Rušení dohodnutých dodávek se týká vývozců z Turecka, Egypta a Íránu, kteří požadují, aby byla do cen zahrnuta rostoucí měnová rizika. Od počátku tohoto měsíce se rubl propadl o více než deset procent vůči dolaru a euru na pozadí zpřísněných amerických sankcí, které dopadly na padesátku ruských bank, včetně klíčového ústavu, Gazprombank, napsaly The Moscow Times. Rubl klesl k dolaru nejníže za 32 měsíců a dostal se nad hranici 110 rublů za dolar. Obchoduje se nyní kolem 114 rublů za dolar. Poprvé od března 2022 se za euro platí více než 120 rublů. Na moskevské burze, kde je obchodování s dolarem a eurem zastaveno kvůli sankcím, prudce zdražil jüan. Jeho kurz překonal hranici 15 rublů, což je také rekord za půldruhého roku. Od začátku roku rubl přišel o čtvrtinu své hodnoty, čímž vyhnal do výšin inflaci u dováženého zboží, napsaly The Moscow Times. Podle specializovaného serveru EastFruit prodejci zeleniny a ovoce, které se v zimě hlavně dováží z ciziny, už začali v očekávání dalšího růstu cen brzdit dodávky zboží. Ceny zeleniny a ovoce podle úředních statistik poskočily v Rusku o desítky procent: brambory od začátku roku zdražily o 78 procent, zelí o 30 procent a červená řepa o 27 procent. Rajčata jsou meziročně dražší o 22 procent, okurky o téměř 41 procent, cibule o 17 procent. Ale podle EastFruit brambory od loňského prosince zdražily o 350 procent, ceny okurek ve velkoobchodě během roku vyrostly téměř na trojnásobek a na dováženém ovoci se odráží devalvace ruské měny. Situace se bude podle serveru jen zhoršovat spolu s tím, jak před svátky poroste poptávka a zásoby ve skladech budou mizet. "Naposledy Rusko okusilo tak vysokou míru inflace v 90. letech, kdy celé období poznamenaly ekonomické otřesy po rozpadu Sovětského svazu. Ale v té době byly ceny ropy a plynu, které jsou klíčovými zdroji příjmů ruského rozpočtu, mnohem nižší než dnes," napsal server. Vláda kvůli zpomalení inflace zvažuje možnost, že zruší cla na dovoz zeleniny a ovoce. Zvýhodněny by měly být především dodávky brambor, cibule, mrkve, zelí a jablek, uvedlo minulý měsíc ministerstvo hospodářství. Problémy se zeleninou a ovocem v Rusku vznikly kvůli květnovým mrazům, po kterých následovalo sucho a vedra v Rostovské, Astrachaňské a Volgogradské oblasti, Krasnodarském kraji i dalších regionech. V těchto oblastech podle odhadu ekonomů mohli pěstitelé přijít o desetinu až čtvrtinu úrody zeleniny, napsaly The Moscow Times. msk mka

Novou Evropskou komisi Ursuly von der Leyenové schválil Evropský parlament

Štrasburk (Francie) 27. listopadu (ČTK) - Novou Evropskou komisi vedenou Ursulou von der Leyenovou dnes schválil Evropský parlament a unijní exekutiva se tak od 1. prosince může ujmout svých povinností. Českým zástupcem ve 27členném sboru komisařů bude bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela zodpovědný za problematiku mezinárodního partnerství. Pro novou komisi, kterou znovu povede šestašedesátiletá Němka, hlasovalo 370 europoslanců, proti bylo 282 a 36 se jich zdrželo. Pro schválení bylo třeba získat nadpoloviční většinu všech platných odevzdaných hlasů, kterých bylo nakonec 688. Před pěti lety první komise von der Leyenové získala o poznání větší podporu, když se pro ni vyjádřilo 461 europoslanců. Von der Leyenová v projevu k zákonodárcům, který předcházel hlasování, řekla, že její komise bude mít tři hlavní priority - inovace, dekarbonizaci a bezpečnost. Zdůraznila také, že Evropská unie si musí udržet jednotu a měla by hrát větší roli na Ukrajině, na Blízkém východě i v Africe. Šéfka EK dále uvedla, že cílem nové komise bude smazat bariéry v podnikání mezi 27 členskými státy, aby se podnikatelské prostředí v EU více přiblížilo podmínkám v USA. Nová exekutiva bude rovněž chtít snížit byrokratickou zátěž, zefektivnit unijní rozpočet a zajistit jeho větší flexibilitu. Nová komise je výjimečná v tom, že poprvé za posledních 20 let všichni navržení členové prošli při projednávání své kandidatury v EP. Ani tak si ale nezískala většinovou podporu u českých europoslanců, z nichž osm bylo pro, 11 proti a jeden se zdržel. Český premiér Petr Fiala po hlasování uvedl, že EK se musí soustředit na prosperitu, zvýšení konkurenceschopnosti firem a bezpečnost. "Jeho portfolio pro mezinárodní partnerství je klíčové v dnešní době geopolitického soutěžení, kdy potřebujeme získat podporu pro Ukrajinu a politiky EU na celém světě," napsal zase na X ministr zahraničních věcí Jan Lipavský na adresu českého eurokomisaře Síkely. Ten dnes novinářům řekl, že ho v prosinci čeká první zahraniční cesta ve funkci, která povede do Mauritánie. "Příští týden mě čeká první veřejné vystoupení na jedné ekonomické konferenci a hned ten další týden nato s největší pravděpodobností první zahraniční cesta. Záměrně jsem si vybral oblast Sahelu v Africe," poznamenal. Vedle Síkely bude v nové komisi dalších 15 mužů a 11 žen. Nejvíce členů komise - 14 eurokomisařů včetně Síkely a také předsedkyně EK - se řadí k nejsilnější frakci europarlamentu, Evropské lidové straně (EPP), pět patří k liberální Obnově Evropy (Renew Europe), čtyři k Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (SD), jeden k Evropským konzervativcům a reformistům (ECR), jeden k Patriotům pro Evropu a jeden je nezařazený. Novou Evropskou komisi čekají v příštích měsících velké výzvy, bude se muset zabývat problémy, které nyní Evropa řeší, mimo jiné posílením obrany a bezpečnosti EU, včetně spolupráce v obranném průmyslu, dále řešením problémů nelegální migrace, ale i dlouhodobě malou konkurenceschopností EU. Obavy v zemích unie rovněž budí nejistota ohledně budoucího nastavení vztahů s USA po nadcházejícím lednovém nástupu nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který razí heslo "Amerika na prvním místě", což může vést ke zvýšení cel a posílení amerického protekcionismu. Otázkou je také budoucnost americké vojenské pomoci Ukrajině a zda bude Evropa muset v této oblasti převzít vůdčí roli, pokud se Trump rozhodne výrazně změnit vztahy s Kyjevem. mtw ank

Většina českých europoslanců novou Evropskou komisi nepodpořila

Štrasburk 27. listopadu (zpravodajka ČTK) - Většina českých europoslanců novou Evropskou komisi při dnešním hlasování Evropského parlamentu nepodpořila. Pro unijní exekutivu pod vedením Ursuly von der Leyenové hlasovalo osm českých zástupců, proti jich bylo 11. Jeden z celkem 21 českých europoslanců se hlasování zdržel a jeden se neúčastnil. Evropskou komisi, kde bude Česko zastupovat bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, podpořilo všech pět europoslanců z frakce Evropské lidové strany (EPP), ze které pochází i šéfka EK. Pro hlasoval Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář (oba TOP 09), Danuše Nerudová a Jan Farský (oba STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Pro byli rovněž Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek (ODS), dva europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), a pirátská europoslankyně z frakce Zelených Markéta Gregorová. Proti bylo naopak osm europoslanců z frakce Patrioti pro Evropu - šest z hnutí ANO (Klára Dostálová, Ondřej Knotek, Tomáš Kubín, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová a Jaroslav Bžoch) a dva z Přísahy a Motoristů (Filip Turek a Nikola Bartůšek). Komisi nepodpořili rovněž Ivan David z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo! Ondřej Dostál a Kateřina Konečná. Alexandr Vondra z frakce ECR se zdržel a Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu se hlasování neúčastnil. Podle Niedermayera to měla komise v minulých pěti letech těžké, protože "přišly věci, které jsme nečekali", jako byla pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině. "Teď máme velké problémy, o kterých předem víme. Hlavními tématy jsou tedy bezpečnost a já jsem rád, že na prvním místě je zmiňována i konkurenceschopnost," řekl ČTK český europoslanec. "Musíme se koncentrovat, náš problém je, že se snažíme dělat moc věcí zároveň. Musíme se soustředit na věci, které se dají udělat rychle a přinesou jasnou přidanou hodnotu," dodal. Podle Dostálové staronová šéfka komise von der Leyenová svým projevem europoslance utvrdila v tom, že "je absolutně odtržená od reality a od problémů občanů EU". "Hlasovali jsme jednoznačně proti. Složení Evropské komise je divadlo, žádná skutečná slyšení eurokomisařů neproběhla," uvedla poslankyně. Zároveň Evropský parlament vyzvala, aby komisi důsledně kontroloval a aby zabránil "přebujelé byrokratizaci a regulacím, které otravují životy nás všech". V nové unijní exekutivě jsou podle Dostálové lidé, kteří jsou "skoro až nebezpeční pro Českou republiku", protože se staví odmítavě k jaderné energetice. Konkrétně zmínila Teresu Riberaovou (španělská místopředsedkyně EK pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci), Wopkeho Hoekstru (nizozemský komisař pro klima a čisté hospodářství) či Jessiku Roswallovou (švédská komisařka pro životní prostředí a oběhové hospodářství), kteří podle Dostálové "mají problém s jádrem jako takovým, což je pro nás alfa a omega v naší energetické soběstačnosti do budoucna". Europoslankyně Nerudová poznamenala, že po nové komisi požaduje "změnu přístupu". "Evropa nesmí být šampionem regulací. Musí se stát lídrem v inovacích a pokroku," uvedla. "Během schůzek s Ursulou von der Leyenovou jsem zdůraznila, že nová komise musí od prvního dne přinášet konkrétní výsledky a zlepšit reálný život občanů. Psát strategie a vést nekonečné debaty už nestačí," dodala. Frakce Zelených byla podle poslankyně Gregorová při hlasování rozdělená, ona novou komisi podpořila. "Z hlediska mých politických priorit, což je hlavně vnější bezpečnost EU, mě (šéfka unijní diplomacie) Kaja Kallasová a (eurokomisaři) Andrius Kubilius, ale i Maroš Šefčovič a Jozef Síkela přesvědčili, že budou skutečnými jestřáby vůči Rusku, ale i Číně, což předchozí komise zvlášť pod vedením Josepa Borrella úplně nedělala," uvedla Gregorová. "Zdržel jsem se, nehlasoval jsem proti, ani pro. Slyšení (s eurokomisaři) mě dovedla k závěru, že komise ještě nemá mou důvěru," uvedl europoslanec Vondra. "Evropa čelí těžké krizi a ztratila konkurenceschopnost ve vztahu k celém světu. Musíme změnit naše chování, jinak nás Američané, Číňané a další převálcují," dodal. Proti Evropské komisi hlasovala i poslankyně Konečná z koalice Stačilo! "Domnívám se, že na základě jejího složení a struktury nemůžeme čekat žádné odchýlení od současné sebevražedné politiky EU. Naopak nadále bude pokračovat silové prosazování Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) či neřešení migrace," uvedla Konečná s tím, že to podle ní povede "k dalšímu hospodářskému úpadku EU, ztrátě konkurenceschopnosti a odchodu úspěšných firem mimo hranice EU". "Pro naše občany tato komise rozhodně neznamená vůbec nic dobrého," dodala. tes ank

Vláda se neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro

Praha 27. listopadu (ČTK) - Vláda se neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Na síti X to krátce po konci zasedání kabinetu oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Jeho hnutí STAN vytvoření pozice požadovalo. Rozhodnutí potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého vláda o věci hlasovala, a to pestře, nikoli STAN proti zbytku koalice. Kabinet také projednal analýzu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Závěrem mimo jiné je, že pobyt v mechanismu směnných kurzů ERM II má trvat co nejkratší dobu a má být spojen s oznámením indikativního data vstupu Česka do eurozóny, řekl šéf státní pokladny na tiskové konferenci po jednání. "Neshodli jsme se bohužel na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Mrzí mě to, protože ačkoliv euro (zatím) nemá podporu většiny veřejnosti, nicnedělání je jen zřídkakdy dobrá strategie," uvedl Rakušan. V debatě s experty i veřejností chce pokračovat. Lidovečtí ministři dnes před jednáním vlády dávali najevo pochyby o smyslu funkce necelý rok před sněmovními volbami. Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila NERV a Legislativní radu vlády (LRV) zpracováním analýz výhod a nevýhod vstupu do eurozóny a s tím spojených právních otázek. Česko letos po několika letech zřejmě splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu ERM II. To dnes potvrdil i Stanjura. Z analýzy NERV podle něj vyplývá, že pobyt v ERM II má trvat co nejkratší dobu a být spojen s oznámením možného data českého vstupu do eurozóny. Důvodem je, že pokud by se zafixoval kurz, centrální banka by musela plnit cíl cenové stability, zároveň by se ale musela soustředit na cíl kurzové stability, a k tomu by měla jediný nástroj, a to úrokovou sazbu, podotkl ministr. Dalším závěrem podle Stanjury bylo, aby před takovým krokem existovala buď politická shoda, nebo širší společenská podpora. "Ideální by bylo, kdyby rozhodnutí o přijetí eura padlo na začátku mandátu některé z příštích vlád tak, aby proces zahajovala i ukončovala stejná vláda," vyplývá podle ministra z materiálů, které dnes kabinet vzal na vědomí. Otázka české účasti v eurozóně podle analýzy nepatří mezi nejzásadnější otázky pro ekonomickou prosperitu České republiky. Zásadnější jsou strukturální reformy, uvedl Stanjura. LRV podle něj vypracovala analýzu potřebných legislativních změn. Ministr považuje za nutné vytvořit takové zákonné prostředí, aby příští rozpočty zabezpečovaly trvalé plnění maastrichtských kritérií. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) podotkl, že jeho hnutí by uvítalo intenzivnější veřejnou debatu nad tématem přijetí eura, respektuje ale rozhodnutí vlády. Vnímá rostoucí podporu přijetí měny ve veřejnosti, u podnikatelů je pak podle Vlčka výrazná. Česko mělo v minulosti koordinátora k zavedení eura Oldřicha Dědka. Podle předsedkyně klubu ANO a exministryně financí Aleny Schillerové není taková pozice potřebná. Souhlasí s analýzou NERV, že by Česko teď nemělo vstupovat do ERM II. "Je to kolej k euru. Vstoupíte do něho, zavřou za vámi dveře, není cesty zpět," uvedla. Česká národní banka podle Schillerové ztrácí řadu pravomocí, které přebírá Evropská centrální banka. Opoziční hnutí ANO je proti přijetí eura například kvůli tomu, že Česko by přebralo záruky za předlužené země, podotkla Schillerová. Odvolala se také na průzkumy veřejného mínění, podle nichž většina obyvatel euro nechce. Ve vládní koalici letos vypukl spor o přijetí společné evropské měny, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko. Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. opm mbc rot

Írán zavede vlastní digitální měnu, řekl guvernér centrální banky

Teherán 27. listopadu (ČTK) - Írán se chystá v nejbližší době zavést vlastní digitální měnu. Projekt digitálního rijálu je širší snahou modernizovat íránský bankovní systém, který čelí západním sankcím, a zlepšit mezinárodní spolupráci ve finančním sektoru. Uvedla to íránská polooficiální tisková agentura Tasnim. Guvernér centrální banky Mohammad Rezá Farzín o plánech tento týden informoval na výroční konferenci o moderním bankovnictví a platebních systémech. Guvernér v projevu konferenci popsal jako příležitost přezkoumat pravidla a nastínit budoucí trajektorii bankovního systému. "Jako guvernérovi mi tato platforma umožňuje vyhodnotit strategie a nastavit kurz vpřed. Poznatky, o které se zde podělíme, začleníme do tvorby naší politiky," řekl. Farzín řekl, že Írán má robustní digitální infrastrukturu. "Íránská platební síť Shetab s transakcemi zpracovanými do dvou sekund patří k nejefektivnějším v regionu,“ poznamenal guvernér. Digitální rijál bude podle něj spuštěn bezprostředně a centrální banka je odhodlána prosazovat moderní bankovní postupy. "Vývoj inovativních bankovních systémů je celosvětovou odpovědností centrální banky a my jsme odhodláni tuto povinnost v Íránu splnit," dodal. Guvernér připustil, že problémem jsou pro Írán mezinárodní sankce, země ale podle něj pokročila v hledání alternativních řešení. Írán čelí sankcím za porušování lidských práv, za obohacování uranu a také například za dodávky zbraní Rusku. "Sankce zůstávají významnou překážkou, ale v posledních letech jsme udělali pozoruhodný pokrok," řekl guvernér s odkazem na spuštění systému ACU-MIR. Tato platforma, navržená pro finanční spolupráci v Asii, funguje jako alternativa k západnímu platebnímu systému SWIFT a umožňuje transakce se zeměmi, jako je Indie a Pákistán. Platforma ACU-MIR je v Íránu plně funkční od 2. října a zemi umožňuje efektivně se vypořádat se sankcemi, řekl guvernér. "Nahradili jsme SWIFT touto platformou a posílili jsme vazby se skupinou BRICS, která formuje globální obchod se strategickým plánem do roku 2025," řekl guvernér a dodal, že plán se zaměřuje na větší používání místních měn, čímž vytváří pro Írán příležitost integrovat se do systému. "Čína a Rusko už jdou tímto směrem a naším cílem je vypořádat transakce za použití měn zemí BRICS," poznamenal Farzín. Skupina rozvíjejících se ekonomik BRICS bývá považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška i další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Od října bylo přizváno dalších 13 zemí, které jsou zatím v roli partnerů, nikoliv členů. Guvernér íránské centrální banky také zmínil platformu pro přeshraniční vypořádání, která je v současné době v počáteční fázi, ale která by mohla ještě více usnadnit zahraniční platby. Pokud jde o regionální konektivitu, Farzín podrobně popsal úsilí o propojení íránské platební sítě Shetab s ruským systémem MIR. "Nedávno se Shetab spojil s ruským MIR a v systému teď funguje několik bank," řekl. I když zavádění systému je stále v počáteční fázi, Farzín je optimista, pokud jde o jeho postupné rozšiřování. Plány do budoucna počítají například s tím, že ruští turisté budou mít už tuto zimu možnost používat íránské prodejní systémy, zatímco íránští turisté budou mít od začátku příštího rok přístup k obdobným ruským službám. spr

CNBC: Trumpova cla mohou poškodit kvetoucí autoprůmysl na Slovensku

Bratislava/Washington 27. listopadu (ČTK) - Cla, která se chystá zavést nový americký prezident Donald Trump, mohou poškodit kvetoucí automobilový průmysl na Slovensku. Tato středoevropská země přezdívaná evropský Detroit vyrábí více aut na hlavu než kterýkoli jiný stát na světě, a je tak velmi výrazně vystavena Trumpově politice America First (Amerika na prvním místě), píše zpravodajský web CNBC. Slovensko je vedle Švédska třetím největším evropským vývozcem osobních automobilů do Spojených států, jeho vývoz do USA loni dosáhl hodnoty čtyř miliard eur (101 miliard Kč). Nově zvolený americký prezident v pondělí oznámil, že jedním z jeho prvních kroků ve funkci bude uvalení nových cel na Čínu, Kanadu a Mexiko. Evropu sice nezmínil, sedmadvacítka se ale podle CNBC pravděpodobně obává, že je jen otázkou času, kdy se Trump zaměří na její automobilový sektor. A to je pro Slovensko velký problém, píše CNBC. Země, kde žije pouze 5,5 milionu lidí, je na obchodování se Spojenými státy silně závislá, přičemž právě automobily tvoří 74 procent jejího exportu do USA. Sektor nepřímo zaměstnává přes čtvrt milionu Slováků. "Slovensko se proměnilo v Detroit Evropy,“ řekl CNBC po telefonu Vladimír Vaňo, který pracuje jako hlavní ekonom bratislavského think-tanku Globsec. Analytik narážel na město v americkém státě Michigan, který bývalo chloubou amerického automobilového průmyslu, ale v roce 2013 vyhlásilo bankrot. "V roce 1990, po pádu železné opony, se na Slovensku vyrábělo přesně nula automobilů. Ale bylo velmi silné v tom, čemu v našem místním jazyce rádi říkáme speciální výroba, což je jen hezký způsob, jak říct zbrojní výroba, obrněná vozidla, tanky a podobně,“ říká Vaňo. Velkého potenciálu Slovenska pro strojírenství a výrobu se rozhodla využít řada automobilek. Postupně tam otevřel továrny Volkswagen, Peugeot ze skupiny Stellantis, Kia ze skupiny Hyundai a Jaguar Land Rover, který je součástí indické firmy Tata Motors. Švédské Volvo pak v roce 2022 oznámilo, že se chce stát pátou automobilkou působící na Slovensku a v roce 2026 hodlá na východním Slovensku otevřít klimaticky neutrální továrnu. Závod za 1,2 miliardy eur (30 miliard Kč) má vyrábět pouze elektromobily. "Je to znepokojivé," odpověděl Vaňo na otázku, do jaké míry by se Slovensko mělo obávat vyhlídky na Trumpova cla. Dodal, že ačkoli se zdá, že Slovensko může v krátkodobém horizontu udělat "velmi málo", v minulosti se automobilky v zemi ukázaly jako relativně dobré v řešení problémů. "Slovensko si zatím ve výrobě automobilů očividně vede velmi dobře, ale nyní čelí určitým problémům,“ řekla CNBC ve videohovoru analytička automobilového sektoru z organizace Economist Intelligence Unit Arushi Kotechová. vjn spr

Johanssonová je přesvědčena, že se Bulharsko a Rumunsko plně připojí k Schengenu

Štrasburk 26. listopadu (zpravodajka ČTK) - Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová je přesvědčena, že Bulharsko a Rumunsko se již od 1. ledna příštího roku stanou plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Johanssonová to dnes uvedla při debatě s europoslanci na jejich plenárním zasedání ve Štrasburku. Konečné rozhodnutí má padnout 12. prosince na schůzce unijních ministrů vnitra. Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, nyní podle všeho změnilo názor. "Podívejte se na cestu, kterou jsme ušli. Před pěti lety to ani nebylo na programu dne. My jsme říkali, že jsou připravení již 13 let, potvrdil to i Evropský parlament, ale musela rozhodnout také Rada (EU)," uvedla Johanssonová. "Bude to už můj nástupce, který se bude účastnit prosincového jednání ministrů vnitra, ale dokážete si představit, jak to budu sledovat. Už mám připravené šampaňské a jsem moc ráda za všechny občany Bulharska a Rumunska. Zasloužíte si využívat všech výhod schengenského prostoru," dodala. Johanssonová je členkou končící komise Ursuly von der Leyenové. V nové unijní exekutivě bude mít její portfolio na starosti rakouský zástupce Magnus Brunner. Jestliže bude komise tuto středu schválena, nastoupí do funkce od 1. prosince. Pravděpodobné ukončení pozemních kontrol na hranicích s oběma zeměmi uvítali europoslanci napříč politickými frakcemi. Podle německé europoslankyně Leny Düpontové z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) bude tento krok znamenat "velké povzbuzení pro podnikání i pro cestovní ruch". Düpontová nicméně poznamenala, že by mělo rovněž dojít i k určitému zhodnocení fungování schengenského prostoru také vzhledem k tomu, že několik zemí poslední dobou kontroly na svých hranicích opětovně zavedlo. "Je potřeba posílit Schengen, připravit strategii pro vnitřní bezpečnost EU, realizovat migrační a azylový pakt a bojovat s organizovaným zločinem," uvedla. Potřebu reformy schengenského prostoru zmínil i francouzský europoslanec Fabrice Leggeri z frakce Patrioti pro Evropu. "Připojit se k Schengenu bude znamenat také snížení nákladů na dopravu a zlepšení konkurenceschopnosti pro evropské podniky. Jen škoda, že to trvalo tak dlouho," prohlásil bulharský europoslanec Kristian Vigenin z frakce socialistů a demokratů (SD). "Rumunsko splnilo všechny podmínky pro plný vstup do Schengenu před mnoha lety, to nemůže nikdo zpochybnit, zůstali jsme ale stále jen u dveří schengenského prostoru a bylo to ponižující," doplnil ho jeho rumunský kolega Claudiu-Richard Tarziu z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Rovněž rumunský europoslanec Nicolae Stefanuta z frakce Zelených uvedl, že se "Rumuni v Evropě cítili jako občané druhé kategorie", což by se teď ale mělo změnit. Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly - v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí. Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání oficiálně vstoupily do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly nicméně zůstaly právě kvůli vetu Rakouska, které se dlouhodobě obávalo přílivu žadatelů o azyl. tes ank

Poradce MF Šamaj: Řešením pro zdravotnictví je restrukturalizace lůžek

Praha 26. listopadu (ČTK) - Řešením problémů českého zdravotnictví zejména s nedostatkem financí je podle poradce ministra financí Martina Šamaje restrukturalizace lůžkové péče v nemocnicích. Podle dalších odborníků není na reformní kroky odvaha, samotná proměna lůžek akutní péče na jednodenní či ambulantní zařízení nestačí. Řekli to na dnešní odborné konferenci Efektivní nemocnice. Ze zhruba 515 miliard korun, které příští rok na zdravotní péči půjdou z veřejného zdravotního pojištění, směřuje do nemocnic asi 280 miliard korun. "Paradoxem je, že objem akutní lůžkové péče klesá, ale úhrady výrazně rostou," uvedl Šamaj. V roce 2022 poskytovalo podle dat Českého statistického úřadu akutní péči 160 nemocnic, které měly 49.254 lůžek. Mezi roky 2010 a 2022 lůžek ubylo o více než 5800. Průměrná ošetřovací doba se za stejnou dobu snížila z 6,6 na 5,5 dne. Náklady na nemocniční péči ale vzrostly na dvojnásobek, když v roce 2020 činily asi 111,8 miliardy korun, zatímco před dvěma lety to bylo již 221,1 miliardy korun. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku listopadu v pořadu České televize Otázky Václava Moravce odhadoval, že zrušením málo naplněných oddělení nemocnic by se mohlo ušetřit až 50 miliard korun ročně. Z peněz zdravotních pojišťoven jde podle něj zhruba 60 procent na platy a deset až 15 procent na provozní výdaje, jako jsou energie nebo voda. Možnost šetřit na neefektivitě nebo prevenci je tak jen asi ze zhruba čtvrtiny výdajů. "Musíme se zamyslet nad tím, zda potřebujeme tak hustou síť nemocnic," uvedl ředitel největší zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek. Pojišťovna se podle něj snažila letos s nemocnicemi jednat o transformaci jejich lůžek, na jinou formu péče se jich převede asi 1200. Poskytovatelé ale podle něj na tyto úvahy moc vstřícně nereagují. Ředitel největší nemocnice v Česku, pražské Fakultní nemocnice v Motole, Miloslav Ludvík (dříve ČSSD) k tomu dodal, že se často mluví o transformaci nemocnic, přímo s nemocnicemi ale o tom nikdo nediskutuje. "Poprvé po 25 letech budeme mít pro příští rok méně peněz než rok před tím," řekl s odkazem na rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění ministerskou úhradovou vyhláškou. Kvůli stárnutí populace bude podle odborníků potřeba stále více následné a dlouhodobé péče, kterou využívají zejména senioři. Směřovat by se podle Šamaje mělo také k jednodenní medicíně, kde pacient v nemocnici nepřespává, nebo ambulantní péči. Podle bývalé náměstkyně ministra zdravotnictví Heleny Rögnerové, která je v současné době pověřená vedením Institutu klinické a experimentální medicíny, by se měla také optimalizovat síť porodnic, protože se bude rodit méně dětí. Podle ní ale chybí k reformním krokům politická odvaha. "Tím, že máme příští rok volební rok, tak by bylo ideální, aby se ty reformní kroky objevily ve volebních programech," uvedla. Je podle ní ale iluzorní si myslet, že se něco změní jen tím, že se do systému přidají další finanční prostředky. Od roku 2010 se náklady zdravotnictví téměř zdvojnásobily. Kabátek vidí možnost změn spíš v mezích stávající legislativy. "Každý, kdo se snažil ty reformní kroky realizovat, tak byl po zásluze potrestán," uvedl. Zrušeny tak byla například možnost připlatit si za nadstandardní péči nebo regulační poplatky za návštěvu lékaře. "Je třeba okamžitě začít hledat rezervy uvnitř systému," dodal. S tím, že nikdo za posledních deset či 15 let neměl odvahu k větším reformám, souhlasí i poslanec ANO Kamal Farhan. "Neblížíme se ke krachu, ale k nedostatku peněz. Dojdou u většiny pojišťoven za rok, u VZP za dva roky," uvedl. Pojišťovny své hospodaření plánují jako schodkové a chtějí čerpat z rezerv, například VZP asi 7,7 miliardy korun. "Úplně klíčové je, abychom si řekli, zda bude v ČR národní zdravotní služba nebo pojišťovnický systém se vším všudy," dodal Kabátek. Národní zdravotní službu podle něj má například Velká Británie, kde se stát rozhodne, kolik peněz do zdravotnictví dá a podle toho pro občany nakupuje péči. Pojišťovnický systém by zase dával více pravomocí a možnosti samostatně rozhodovat zdravotním pojišťovnám. Předsedkyně zdravotního výboru sněmovny Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) vidí jako zásadní také personální stabilizaci zdravotnictví. "Bez personálu se nepohneme. Je proto zásadní navýšit počty studentů zdravotnických oborů, jak lékařských, tak nelékařských," řekla. van mha

Zvolený americký prezident Trump chystá cla na zboží z Kanady, Mexika i Číny

Washington/Berlín/Mexiko 26. listopadu (ČTK) - Nově zvolený americký prezident Donald Trump se chystá hned první den ve funkci podepsat nařízení o zavedení 25procentního cla na veškeré zboží z Mexika a Kanady, k tomu zavede ještě dodatečné desetiprocentní clo na čínské výrobky. S odvoláním na Trumpovo vyjádření na sociální síti o tom informují tiskové agentury. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová naznačila, že Mexiko by na cla mohlo odpovědět. Trump se ujme nejvyššího úřadu 20. ledna. "Jako jedno z mých prvních nařízení podepíši 20. ledna všechny potřebné dokumenty, abych mohl Mexiku a Kanadě účtovat pětadvacetiprocentní clo na všechny výrobky, které přicházejí do Spojených států," napsal Trump. Cla podle něj zůstanou v platnosti, dokud obě země nezakročí proti drogám, zejména fentanylu, a proti migrantům, kteří nelegálně překračují hranice s USA. Pokud jde o Čínu, Trump obvinil Peking, že nepodnikl dostatečně důrazné kroky proti přílivu drog. "Dokud se to nezastaví, budeme Číně na veškeré zboží přicházející do USA účtovat dodatečné desetiprocentní clo nad rámec jakýchkoli dalších cel," uvedl. "Po jednom clu bude v reakci následovat druhé, a tak to bude pokračovat dále, až to ohrozí naše společné podniky," uvedla dnes Sheinbaumová, která novinářům řekla, že chce s Trumpem nalézt shodu. Zvolenému prezidentovi pošle dopis a chce s ním jednat. "Výhrůžky ani cla nevyřeší migraci či spotřebu drog v USA," zmínila prezidentka dva palčivé problémy ve vztazích mezi Mexikem a Spojenými státy, které Trump zmínil jako důvody pro zavedení cla na mexické vývozy do USA. Prezidentka zmínila, že Mexiko se snaží vyřešit problémy s migrací a potírá pašování drog. V posledních měsících počty nelegálních přechodů přes mexicko-americkou hranici výrazně klesly. V poslední době naopak rostou počty migrantů přicházejících do USA nelegálně z Kanady. Kanadský premiér Justin Trudeau se ihned k hrozbě cel nevyjádřil, podle zpravodajské společnost CBC ale s Trumpem krátce po jeho pondělním vyjádření několik minut telefonoval. Tématem hovoru podle informací CBC byly obchod a zabezpečení hranice. Není jasné, zda Trump své hrozby skutečně splní, anebo zda je použije jako vyjednávací taktiku před nástupem do Bílého domu, poznamenala agentura AP. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ale dnes uvedl, že Trumpovo prohlášení ohledně cel je třeba brát vážně. Dodal, že Evropa a Německo by měly usilovat o rozhovory s cílem odvrátit možnou obchodní válku. Trump v předvolební kampani hovořil o plánech na uvalení dodatečných cel deset až 20 procent na prakticky veškerý dovoz do USA. Sliboval také, že Číně odebere doložku nejvyšších výhod a uvalí na dovoz z Číny cla se sazbou přes 60 procent, tedy mnohem vyšší než za svého prvního prezidentského mandátu, uvedla agentura Reuters. Myšlenku, že Čína vědomě umožňuje dodávky látek pro výrobu fentanylu do USA, označil mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü za zcela v rozporu s fakty. "Čína věří, že ekonomická a obchodní spolupráce mezi Čínou a USA je oboustranně výhodná. V obchodní či celní válce nikdo nezvítězí," prohlásil. Analytik Kinger Lau z investiční banky Goldman Sachs uvedl, že Trumpem navrhované dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží je nižší, než se očekávalo. Podle Neila Thomase z výzkumného ústavu Asia Society Policy Institute je nicméně toto clo navrženo specificky kvůli snaze potlačit obchod s fentanylem a nemusí znamenat, že ve hře už nejsou dříve slibovaná vyšší cla. Lau předpověděl, že Čína se bude snažit negativní hospodářské dopady vyšších cel kompenzovat snižováním úrokových sazeb, rozpočtovými stimuly a mírnou devalvací měny. "Řeči o clech zvyšují obavy z globální inflace, vytvářejí obavy ohledně hospodářského růstu a posilují geopolitickou nejistotu," uvedl analytik Andrew Ticehurst ze společnosti Nomura Holdings. "Prvotní reakcí trhů je silnější dolar, vyšší výnosy dluhopisů a slabší akcie," dodal. Americký dolar dnes výrazně posiluje vůči mexickému pesu i kanadskému dolaru, zpevňuje i k čínskému jüanu. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si kolem 10:00 SEČ připisoval zhruba čtvrt procenta na 107,10 bodu. Asijské akcie dnes převážně oslabovaly. Čínský akciový index CSI 300, který zahrnuje největší firmy na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, klesl o 0,21 procenta a uzavřel na 3840,18 bodu. Evropské akciové trhy zahájily dnešní obchodování poklesem, pod zvýšený tlak se kvůli obavám z amerických cel dostaly zejména akcie podniků z automobilového průmyslu. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 kolem 10:00 SEČ ztrácel 0,7 procenta a pohyboval se v blízkosti 505 bodů. jkh lex pmh msk spr ank

Bloomberg: EU navrhuje sankce na čínské firmy, které pomáhají Rusku ve válce

Brusel/Peking 26. listopadu (ČTK) - Evropská unie navrhuje uvalit sankce na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským společnostem vyvinout útočné drony nasazené v bojích na Ukrajině. Evropská komise (EK) coby výkonný orgán EU také zvažuje další omezení na ruské ropné tankery, aby Moskvě více zkomplikovala obcházení stávajících restrikcí. S odvoláním na příslušné dokumenty k těmto návrhům to uvedla agentura Bloomberg. Zpráva přichází v době, kdy v Itálii jednají ministři zahraničí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Věnují se mimo jiné opatřením proti Číně a dalším zemím, které podporují ruské válečné úsilí na Ukrajině. Opatření, která by zavedla EU, by vyžadovala podporu všech 27 členských států. Proti některým firmám už zavedly sankce Spojené státy a Británie. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning obvinění odmítla a uvedla, že Čína je proti jednostranným sankcím, které nemají oporu v mezinárodním právu. "Nikdy jsme žádné zbraně neposkytli a přísně kontrolujeme zboží dvojího použití, včetně vývozu dronů," řekla mluvčí na dnešní tiskové konferenci v Pekingu. "Přijmeme nezbytná opatření k prosazení legitimních práv a zájmů čínských podniků," dodala. Mluvčí Evropské komise odmítl situaci komentovat. Evropská unie rovněž navrhla přidat do programu sankcí čínského státního příslušníka, který má pod kontrolou společnost, jež porušila obchodní omezení EU. Dále firmu se sídlem v Hongkongu, která poskytla ruským vojenským podnikům zakázané mikroelektronické součástky, a rovněž představitele severokorejské obrany, kteří se podle dokumentů podíleli na rozhodnutí Pchjongjangu nasadit vojáky na pomoc Rusku. Čínský prezident Si Ťin-pching se snažil vylíčit Peking jako neutrální, pokud jde o válku na Ukrajině, a prosazoval zlepšení mezinárodních vztahů. V neposlední řadě proto, aby vývoz nadále podporoval čínskou ekonomiku, která se potýká s problémy. Čína opakovaně kritizuje západní sankce a uvádí, že nebude poskytovat prostředky k zabíjení ani jedné straně. V rámci 15. balíčku sankcí, které EU přijala od začátku ruské vojenské invaze z února 2022, navrhuje EK podle dokumentů uvést na seznam více než 50 jednotlivců a téměř 30 subjektů, zmrazit jejich majetek a uvalit zákaz cestování. Mezi cíle patří většinou ruští vojenští výrobci a také malá skupina čínských firem, které fungují jako jejich dodavatelé. Na seznamu by měly být i další firmy, které údajně spolupracující s ruskými subjekty na výrobě útočných dronů a kterým také poskytují klíčové komponenty, jako jsou motory. Bloomberg v červenci napsal, že čínské a ruské firmy vyvíjejí útočný dron podobný íránskému modelu nasazenému na Ukrajině. To vyvolalo obavy, že se Peking může přiblížit k poskytování smrtící pomoci, před kterou západní představitelé varovali. Nový soubor opatření, který by se ještě mohl změnit, zahrnuje i zákaz vstupu více než 45 ruských ropných tankerů do evropských přístavů a odepření některých služeb. Unie a její spojenci se snaží dosáhnout toho, aby Moskvě klesly příjmy z prodeje ropy a aby už nebyla schopna obcházet cenový strop, který západní státy zavedly na ruskou ropu. Další navrhované sankce by zasáhly ruské firmy přepravující ropu i četný vojenský personál a vedení společností. V rámci pokračujícího úsilí o zpřísnění vymáhání stávajících opatření EU také navrhuje omezení obchodu asi pro 30 subjektů, které se podílejí na pomoci Moskvě získat zakázané technologie používané ve zbraních na Ukrajině nebo potřebné k jejich výrobě. Tento seznam podle dokumentů zahrnuje firmy v Rusku, Srbsku, Íránu, Indii, Thajsku, Spojených arabských emirátech a také v Číně a Hongkongu. EU rovněž navrhuje mechanismus, který umožní centrálním depozitářům cenných papírů v EU uvolnit část hotovosti, kterou drží tváří v tvář narůstajícím soudním sporům v Rusku. spr

Ukrajinu je třeba podporovat na cestě do EU zaznělo na plénu EP

Štrasburk 26. listopadu (zvláštní zpravodajka ČTK) - Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi, je třeba podporovat na cestě do Evropské unie, nepolevovat v sankcích proti Rusku a nadále poskytovat Kyjevu prostředky potřebné k jeho obraně, zaznělo dnes na plénu Evropského parlamentu (EP) v rozpravě věnované podpoře Ukrajiny a kritice ruské spolupráce s KLDR. Od zástupců krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) a europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (PfE) naopak byla slyšet kritika vojenské pomoci Ukrajině a výzvy k mírovému řešení i za cenu, že Ukrajina přijde o část svého území. Ve čtvrtek by europoslanci v závěru zasedání měli hlasovat o příslušném prohlášení. Maďarský ministr pro unijní záležitosti János Bóka zastupující Radu na plénu mimo jiné zdůraznil, že bude zapotřebí chránit ukrajinskou civilní energetickou infrastrukturu během nadcházející zimy, podporovat Ukrajinu na cestě do EU a pracovat na opatřeních, jež zamezí obcházení sankcí proti Rusku. Belgický eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders rovněž hovořil o potřebě podpořit Ukrajinu na cestě do EU. V této souvislosti zdůraznil, že "bezpečnost a obrana musí jít ruku v ruce s podporou reforem a oživením a rekonstrukcí ukrajinské ekonomiky". Dodal, že Ukrajina ukazuje, že je ochotná reformy prosazovat, přestože nadále čelí ruské agresi. Podle Reynderse unijní sedmadvacítka podporou Ukrajiny posiluje i vlastní bezpečnosti. Německý člen nejpočetnější europarlamentní skupiny evropských lidovců EPP Michael Gahler poznamenal, že Rusko využívá severokorejské vojáky jako "futráž do svých děl". Uvedl rovněž, že bude třeba nastavit vztahy s novou americkou vládou nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, jenž se funkce ujme v lednu. Nizozemský socialista Thijs Reuten se vymezil proti "vyčkávání", až válka na Ukrajině skončí. "Evropa musí zajistit, že se nebude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny," uvedl s tím, že mír musí být trvalý a spravedlivý s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu a možností jednat o jejím budoucím členství v NATO. Lotyšský europoslanec z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Rihards Kols hovořil o potřebě poskytnout Ukrajině veškeré zbraně, které potřebuje, zatímco Litevec Petras Auštrevičius z liberální frakce Obnova Evropy poznamenal, že se Rusko dalo na otevřenou vojenskou konfrontaci se Západem a že rozšiřuje "osu zla", do níž je zapojen Írán a nově také Severní Korea. Francouzský europoslanec Jean-Paul Garraud z PfE naopak kritizoval končícího amerického prezidenta Joea Bidena za jeho rozhodnutí poslat Ukrajině střely dlouhého doletu a volal po "ukončení bratrovraždené války". Německá levicová poslankyně a turecká rodačka Özlem Demirelová podobně prohlásila, že státy NATO prodloužily válku na Ukrajině tím, že jí poslaly zbraně. Německý europoslanec českého původu z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů Petr Bystroň na plénu tvrdil, že většina Ukrajinců chce mír i za cenu, že by se jejich země vzdala území. Také prohlásil, že mnozí "hlasovali nohama" a uprchli, protože nechtěli zemřít v zákopech. Na plénu během bezmála tříhodinové rozpravy promluvily desítky řečníků, včetně řady českých europoslanců. Mezi nimiž rovněž zazněly různé názory na to, jak by EU měla k válce na Ukrajině v příštích měsících přistupovat. Danuše Nerudová (STAN, EPP) označila spolupráci Ruska a KLDR za hrozbu pro globální stabilitu a vyzvala k zavedení robustnějšího sankčního mechanismu. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených uvedla, že cílem Kremlu je Evropu unavit a přimět ji, aby podporu Ukrajiny vzdala. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní bombarduje jednací stůl a rozumí pouze síle. Evropa proto podle europoslankyně nesmí v podpoře Ukrajiny polevit. Veronika Vrecionová (ODS, frakce ECR) poznamenala, že ochota Ruska spolupracovat se Severní Koreou, kterou označila za "nejkrutější totalitní režim, kde život nemá žádnou cenu a vše je přizpůsobeno zbrojení", dokládá, že Rusko nechce mír a nechce jednat. Ukrajině je naopak podle Vrecionové potřeba dodávat zbraně, aby ubránila sebe a Evropu. Komunistka Kateřina Konečná, která je mezi nezařazenými europoslanci, poznamenala, že Rusko eskaluje v odpovědi na eskalace ze strany Západu a dodala, že svět má na výběr mezi "příměřím nebo nukleárním holokaustem". ngl nim

Evropa se ve zbrojení musí probudit, prohlásil vysoký představitel NATO

Brusel 26. listopadu (ČTK) - Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT). "Evropa nemůže vyhrát budoucí bitvu ve zbrojení s pravidly, které si dnes sama stanovila," řekl Vandier. Překážky, který evropští zbrojaři čelí, lze podle admirála společně popsat jako přehnané svázání předpisy. Věří, že summit NATO v Haagu v červnu nadcházejícího roku vyšle Evropské unii jasný vzkaz, že pokud bude chtít v závodech ve zbrojení zůstat, musí změnit pravidla. Portál Politico poznamenal, že Vandierův komentář přichází v době, kdy se Evropa po ruské invazi na Ukrajinu chce vyzbrojit. Unijní státy pracují na zvýšení zbrojní produkce, za ruskou výrobou ale stále zaostávají. Na svazující regulace tento měsíc upozornil také výzkumník z francouzského institutu mezinárodních vztahů (IFRI) Léo Péria-Peigné. Ten ve francouzském parlamentu řekl, že současná pravidla a předpisy jsou navržena pro dobu míru. Jako příklad Péria-Peigné uvedl mimo jiné to, že přední část kolového obrněného transportéru Griffon vyvíjeném v rámci francouzského modernizačního programu museli konstruktéři přepracovat, neboť výška umístění světel nad vozovkou neodpovídala silničním standardům. Regulace v Evropě podle Vandiera souvisejí s neochotou Evropanů riskovat, zbrojní programy jsou tak pomalé a nepružné. Zmínil, že například francouzské fregaty musí čekat na řádné aktualizace bojových režimů roky, zatímco americké válečné lodě lze modernizovat na denní bázi. Nedostatek rychlosti a pružnosti je podle Vandiera duševním stavem, inspirovat by se tak měla Evropa u Američanů. "Jejich nadšení a schopnost riskovat je klíčová. V Evropě neriskujeme," řekl. Admirál rovněž uvedl, že vzhledem k vývoji v Asii, kam Spojené státy přesouvají stále více pozornosti, bude Washington potřebovat silný evropský obranný průmysl. Dodal, že evropské společnosti se mohou stát i více než jen subdodavatelem amerických firem. "Jsem optimistický a mám vzkaz: Je čas se vzbudit. Můžeme dělat velké věci, což znamená, že musíme peníze dobře využívat, více riskovat a zkoušet více věcí," dodal. O potřebě větších investic do armády již v pondělí hovořil šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Ten řekl, že ke splnění obranných plánů aliance budou muset členské státy vydávat na armádu více než v roce 2014 dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), částka se bude blížit spíše ke třem procentům. zpt jd

Izraelská vláda nařídila státním institucím bojkot levicového deníku Haarec

Tel Aviv 25. listopadu (ČTK) - Izraelská vláda Benjamina Netanjahua na svém nedělním zasedání schválila návrh usnesení, jímž "kvůli článkům poškozujícím legitimitu státu Izrael" omezuje své vazby na deník Haarec. Nařídila také všem státem financovaným institucím, aby se vyvarovaly komunikace či zadávání inzerátů do tohoto listu. Informovala o tom agentura DPA či server The Guardian. Informaci na svém webu zveřejnil i samotný Haarec. Návrh ministra pro sdělovací prostředky Šloma Karhiho nebyl zapsán na programu schůze a nepřezkoumala jej předem generální prokuratura, jak bývá zvykem. Návrh usnesení tak byl ministrům předložen během diskuse bez jakéhokoli právního stanoviska, poznamenal Haarec. Vláda ke svému rozhodnutí oficiální prohlášení nevydala, Karhi však o něm informoval v příspěvku na síti X. Vláda své rozhodnutí zdůvodnila "mnoha redakčními články, které poškodily legitimitu státu Izrael a jeho právo na sebeobranu, a zejména výroky vydavatele listu Haaretz Amose Schockena v Londýně, jimiž podpořil terorismus a vyzval k uvalení sankcí na vládu," napsal Haarec. Politiku Netanjahuovy koaliční vlády, která se opírá o menší nacionalistické a ultraortodoxní strany, kritizuje nejstarší izraelský deník dlouhodobě. Ministr Karhi již v minulosti vyzval vládu k jeho bojkotu a list obvinil z "poraženecké a lživé propagandy". Spor vyvrcholil minulý měsíc, když Schocken na konferenci v Londýně prohlásil, že Netanjuahuovu vládu "nezajímá, že palestinskému obyvatelstvu vnutila krutý režim apartheidu" a že vláda "bojuje proti palestinským bojovníkům za svobodu, které Izrael označuje za teroristy." Po vlně nevole, kterou jeho slova v Izraeli vyvolala, Schocken svůj výrok korigoval s tím, že bojovníky za svobodu nemínil členy hnutí Hamás, proti němuž vede Izrael válku v Pásmu Gazy v odvetě za teroristický útok z loňského 7. října. Ministr Karhi však začal na list znovu útočit a vyzval k jeho bojkotu. Samotný Haarec na nedělní rozhodnutí vlády reagoval prohlášením, že jde o "oportunistické usnesení přijaté bez jakéhokoli právního stanoviska" a o "další krok na Netanjahuově cestě k rozložení izraelské demokracie". Premiéra dále obvinil, že se podobně jako autoritářští lídři Ruska, Turecka či Maďarska snaží umlčet kritický a nezávislý tisk. "Haarec se nezalekne a nepromění se ve vládní pamflet, který zveřejňuje jen zprávy schválené vládou a jejím šéfem," dodal list. Sloupkař listu Gideon Levy řekl arabské stanici Al-Džazíra, která o věci rovněž informovala, že přijaté sankce vlády "vysílají velmi špatný signál, jak politicky, tak morálně". "Mnozí jej (Haarec) považují za jediné noviny v Izraeli, protože zvláště v této válce téměř všechna média zcela naskočila na narativ vlády a armády," tvrdí Levy. sch jd

Rusko verbuje Jemence do války proti Ukrajině, píše The Financial Times

Moskva 24. listopadu (ČTK) - Rusko naverbovalo v Jemenu několik stovek húsíjských povstalců do války proti Ukrajině, uvedl dnes list The Financial Times (FT). Tato operace podle listu dokládá rostoucí sepětí Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi které patří i húsíjští povstalci v Jemenu. Sami Jemenci si podle listu stěžovali, že se nechali zlákat sliby dobře placené práce a dokonce i ruského občanství. Když za pomoci společnosti spjaté s húsíjskými povstalci dorazili do Ruska, násilně je zařadili do ruské armády a poslali do první linie bojů na Ukrajinu. Výskyt převážně nedobrovolných jemenských žoldnéřů na Ukrajině podle deníku ukazuje, jak konflikt postupně stále více nasává vojáky z ciziny, protože ruské ztráty rostou a Kreml se snaží vyhnout se nepopulární mobilizaci. Na Ukrajinu již poslal žoldnéře z Nepálu a Indie a také přibližně 12.000 vojáků pravidelných jednotek KLDR, kteří dorazili do Ruska, aby se zúčastnili bojů proti ukrajinským silám, které na počátku srpna pronikly do Kurské oblasti na západě Ruska. Američtí diplomaté říkají, že dohoda mezi Kremlem a húsíjskými povstalci, nepředstavitelná před válkou Ruska proti Ukrajině, je známkou, jak daleko je Rusko ochotno zajít v rozšiřování konfliktu do nových oblastí, včetně Blízkého východu, poznamenal The Financial Times. Sami Húsíové neodpověděli na žádost o vyjádření. Zvláštní vyslanec USA pro Jemen Tim Lenderking potvrdil, že Rusko je v kontaktu s húsíjským povstalci a jedná s nimi o dodávkách zbraní, ale dalším podrobnostem se vyhnul. "Víme, že ruský personál v Sana pomáhá prohloubit dialog," řekl. Rusko se podle jemenských analytiků se snaží získat užitek z jakékoliv skupiny operující u Rudého moře či na Blízkém východě, která je nepřátelská vůči USA. Chudý Jemen se jeví místem, kde snadno lze naverbovat žoldnéře. Verbování podle deníku začalo ještě v létě, jeden kontrakt měl datum 3. července. Jeden z rekrutů v SMS sdělil, že někteří Jemenci byli ostřílení válečníci, ale hodně z nich nemělo žádný výcvik. Tvrdil, že je podvodně vylákali do Ruska, kde podepsali kontrakty, které si ani nedokázali přečíst. "Ocitli jsme se pod palbou. Létaly miny a drony, hloubili jsme kryty," vylíčil jeden z mužů. "Nemůžeme si ani pět minut odpočinout, jsme tak unavení," stěžoval si. Jiný Jemenec vylíčil, že mu slibovali odměnu 10.000 dolarů (asi 243.000 Kč) a plat 2000 dolarů měsíčně a případně i ruské občanství za práci v ruské továrně na drony. Když v září dorazil do Moskvy, celou skupinu násilím vzali z letiště a odvezli na místo vzdálené pět hodin od Moskvy, kde jim muž hovořící jednoduchou arabštinou vystřelil z pistole přes hlavy, když odmítali podepsat smlouvy vyhotovené v ruštině. "Podepsal jsem, protože jsem se bál," řekl. Dodal, že je pak odvezli v autobusech na základnu, kde podstoupili základní vojenský výcvik, a že mezitím hodně členů z původní skupiny na Ukrajině zahynulo. Rusko poskytlo jemenským Húsíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raket, střel a dronů na západní obchodní lodě v Rudém moři, napsal minulý měsíc americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované šíitské skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region. Od podzimu 2023 napadly húsíjské rakety, bezpilotní letouny a řízené střely v mezinárodních vodách poblíž Jemenu téměř 200 obchodních lodí. Několik námořníků přišlo o život a řada lodí byla unesena, potopena nebo vážně poškozena. msk kpc

Zelenskyj: Obilí z Ukrajiny zachránilo ve světě před hladem 20 milionu lidí

Kyjev 23. listopadu (zvláštní zpravodaj ČTK) - Obilí vyvezené z Ukrajiny zachránilo ve světě před hladem na 20 milionů lidí, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu k potravinové bezpečnosti v Kyjevě. Na vrcholné schůzce vystoupil také český ministr zahraničí Jan Lipavský, který druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny. Společným úkolem mezinárodního společenství je podle něj zajistit, aby ukrajinské obilí bylo i v době ruské invaze dostupné všem těm, kdo ho potřebují. Iniciativa Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine) vznikla v roce 2022 na popud Zelenského jako způsob podpory humanitárních dodávek do zemí, kde lidé trpí nedostatkem potravin. Cílem programu je zdůrazňovat roli Ukrajiny jako odpovědného člena světového společenství a čelit ruské propagandě, která svaluje vinu za potravinovou krizi na Ukrajinu a její západní partnery. Finančně na program přispívá řada mezinárodních organizací a desítky zemí včetně Česka. Ukrajina patří k předním světovým producentům a vývozcům obilí a dalších zemědělských produktů. Její dodávky jsou klíčové pro některé země na Blízkém východě a v Africe. Zkomplikovala je rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022. Loni se Ukrajině podařilo z velké části uvolnit námořní blokádu, kterou Rusko do té doby znemožňovalo vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře. "Celkově bylo od spuštění našeho programu Obilí z Ukrajiny zachráněno před hladem 20 milionů lidí. A to jen díky našemu humanitárnímu programu. Celkem ukrajinský vývoz potravin zásobuje 400 milionů lidí ve sto zemích," řekl Zelenskyj, který následně odpovídal na dotazy novinářů z Afriky a dalších států. Uvedl také, že od spuštění ukrajinského koridoru pro vývoz potravin přes Černé moře loni v červenci bylo ruskými raketami a drony poškozeno 321 zařízení v ukrajinských přístavech. Útoky rovněž poškodily více než 20 civilních lodí. Plnou podporu iniciativě ve svém příspěvku na konferenci vyslovil český ministr zahraničí Lipavský. "Společně zajišťujeme, aby se ukrajinské obilí dostalo k potřebným a mělo ochranu před ruskou agresí," řekl ministr s tím, že Rusko útokem na Ukrajinu ohrožuje potravinovou bezpečnost na celém světě. Lipavského ukrajinský resortní kolega Andrij Sybiha vyzval partnery, aby pomohli dále rozšiřovat bezpečnost ukrajinského zemědělského exportu, například formou zvláštního programu pojištění lodí vyvážejících obilí z ukrajinských přístavů. Tato plavidla i ukrajinské terminály se opakovaně stávají terčem ruských vzdušných útoků. V pořadí třetí summit k potravinové bezpečnosti se koná v den připomínky hladomoru na Ukrajině ve 30. letech 20. století. Lipavský se dnes spolu s ukrajinskými vrcholnými činiteli zúčastnil ceremonie uctění obětí této katastrofy, kterou vyvolala především tvrdá politika sovětského diktátora Josifa Stalina a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Podle odhadů historiků zahynulo v letech 1932–1933 na 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců; některé země včetně ČR tento hladomor uznaly jako úmyslně vyvolanou genocidu. abl ank

Strojařina už dávno není špinavé řemeslo, míní mladý CNC frézař

Brno 23. listopadu (ČTK) - Strojařina už podle jednadvacetiletého Martina Češky dávno není špinavé řemeslo. Jde spíše o kombinaci kancelářské činnosti a obsluhy strojů za miliony korun. Češka to dnes řekl ČTK na prvním ročníku akce CzechSkills, která se konala na brněnském výstavišti. Mladý muž je studentem brněnského Vysokého učení technického, soutěžil v kategorii CNC frézování. Je držitelem tuzemského mistrovského titulu v tomto oboru za rok 2022. "Strojařina jako taková je obor, který se asi nikdy nezastaví. Její vývoj. A já jsem člověk, kterého strašně baví se někam posouvat," uvedl Češka. Před VUT studoval na Střední škole technické a ekonomické Brno. "K soutěžení jsem se před dvěma lety dostal díky svému učiteli. Říkal mi, poslyš, Martine, pojď do toho. A já tu soutěž vyhrál. Byla to změna v mém životě, v kariéře, celkově mne to strašně posunulo," uvedl mladý muž. Doplnil, že díky soutěži si našel hned i práci ve firmě. Za CNC frézováním vidí především komplexnost, kdy člověk není jen jednostranně zaměřený. CNC frézař je podle něj člověk, který musí být nějakým způsobem technicky zdatný, ale také manuálně zručný. "Vy dostanete výkres a z toho 2D výkresu, který máte na papíře, to musíte přenést do reálného výrobku. Musíte to namodelovat, naprogramovat, zvolit vhodné nástroje, technologii. A pak jdete k tomu stroji a fyzicky si to obrobíte," uvedl Češka. Rád by si třeba takto složil vlastní 3D tiskárnu. "Mám v plánu si ji takto vyrobit. Nějaké komponenty si posháním, ale část z nich si můžu sám vyrobit na CNC stroji. Je to velká přidaná hodnota, kdy si nemusím něco shánět, ale jsem schopen si to naprogramovat a vyrobit sám," uvedl muž. Mladým lidem, kteří teprve přemýšlí nad tím, že by se třeba strojařině někdy mohli věnovat, by doporučil, aby nad tím neváhali a šli do toho. "Já si představoval strojařinu jako špinavé řemeslo. Že člověk chodí z manuální práce strhaný, špinavý, v montérkách. Dneska už ty stroje a technologie jsou tak pokročilé, že je to spíše kombinace kancelářské činnosti a obsluhy moderních strojů za několik milionů. Úplně se to posunulo. Dnes je to o tom, že jste v čistotě a že si tu práci užíváte," řekl. Jeho cílem je se přes české finále soutěže dostat do evropského. "Rád bych ale, aby se mi z toho nevytratila vášeň. Člověk může vydělávat dost peněz a tady se to dá, ale za mne je podstatnější ta vášeň, jako hnací motor," řekl Češka. lip gcm

Europoslanci vyzývají EK, aby vyšetřila, jestli si Musk uměle zvyšuje čtenost

Brusel 23. listopadu (ČTK) - Část poslanců Evropského parlamentu vyzývá Evropskou komisi, aby prošetřila, zda si majitel sociální sítě X Elon Musk na této platformě uměle zvyšuje viditelnost a dosah vlastních příspěvků. Dnes o tom informovala agentura DPA. EK by podle poslanců měla zjistit, zda Musk jedná v souladu se zákonem o digitálních službách (DSA). Komise dosud neodpověděla. Pod návrh, který podali jako písemnou interpelaci, se podepsalo 42 poslanců z frakcí zelených, socialistů a demokratů (SD), Levice, Obnovy Evropy a Evropské lidové strany (EPP). "Nárůst počtu zobrazení se týká také Muskových příspěvků o tématech EU a členských států na X, včetně prokremelské propagandy o válce na Ukrajině nebo antisemitských konspiračních teorií," stojí v interpelaci. Podkladem pro šetření by podle podepsaných poslanců měla být studie australské Queenslandské univerzity zkoumající viditelnost a dosah Muskových příspěvků v posledních měsících. Výsledky studie naznačují, že algoritmus se v poslední době změnil ve prospěch Muskových příspěvků. Termínem algoritmus se rozumějí výpočty, které určují, kde, kdy, jak a komu se příspěvky na platformě zobrazují. Počet zobrazení Muskových příspěvků prudce stoupl od července, kdy veřejně vyjádřil podporu prezidentské kandidatury Donalda Trumpa. Příspěvky jiných významných politických účtů se v průběhu kampaně zobrazovaly více, ale v Muskově případě byl nárůst disproporčně větší. Výsledky naznačují, že platforma mohla selektivně zviditelňovat některé příspěvky nebo účty. Studie zatím neprošla nezávislým recenzním řízením, podotkla DPA. Musk sociální síť koupil v roce 2022, když ještě nesla původní název Twitter, za 44 miliard dolarů (zhruba bilion Kč). Muskovo počínání v čele společnosti či některé jeho kontroverzní výroky následně vedly k tomu, že se z platformy stáhla řada inzerentů. V loňském roce X opustily například společnosti Disney, IBM a Apple. Podnik od akvizice prošel rozsáhlými změnami. Kromě přejmenování zahrnovaly rozvolnění pravidel pro zveřejňování obsahu a propuštění velké části zaměstnanců. Počet pracovníků, kteří mají na starosti kontrolu příspěvků a vymáhání obsahových pravidel, k loňskému říjnu klesl podle serveru TechCrunch téměř o 20 procent. boz ank

Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Moskva/Praha 22. listopadu (ČTK) - Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters. Gazprombank je jednou z největších ruských bank a částečně ji vlastní plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Gazprom má v Rusku monopol na vývoz plynu sítí potrubí. Ukrajina na Spojené státy naléhá, aby na banku uvalily další sankce. Gazprombank přijímá platby za zemní plyn od zákazníků Gazpromu v Evropě. "Odpověď na obě části vaší otázky je ano," odpověděl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, zda jsou americké sankce snahou zastavit evropské odběratele, kteří stále chtějí ruský plyn, a zda Rusko bude bojovat za právo jim plyn dodávat. Sankce na Gazprombank už dříve zavedla Evropská unie, Británie, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Peskov uvedl, že zatím ale nemůže odpovědět na otázky, kam budou směřovat budoucí platby za plyn a zda bude Gazprombank nadále udržovat účty zahraničních odběratelů plynu. "Možnosti se samozřejmě najdou,“ řekl. "Opatření na úplné zablokování proti zemi, jako je Rusko, jsou nemožná. Může to chvíli trvat, ale řešení se i tak najde," dodal Peskov. Gazprombank byla poslední významnější ruskou finanční institucí, která americkým sankcím dosud nepodléhala. Podle hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy nechtěl Washington do tísně dostat evropské země, které prostřednictvím Gazprombanky platí Rusku za dodávky zemního plynu. Nyní však podle Kovandy Američané usoudili, že pravděpodobnost výraznějšího otřesu na evropských energetických trzích je dostatečně nízká. Přesto analytici varují, že krok Washingtonu může tuto zimu vést v Evropě ke kriticky nízkým zásobám plynu, což by způsobilo výraznější růst jeho burzovní ceny, která je směrodatná i pro Českou republiku. "Pokud se dodávky z Ruska zastaví dříve, než se čekalo, a poptávka zůstane vysoká, například kvůli mrazivé zimě, Evropa může na konci zimy čelit kriticky nízkým zásobám plynu,“ řekl podle agentury Bloomberg hlavní analytik společnosti Global Risk Management v Kodani Arne Lohmann Rasmussen. Sankce vůči Gazprombank mohou v důsledku znemožnit, aby Rusko dostávalo za prodej plynu zaplaceno, což by vedlo k ukončení dodávek. Do EU však stále proudí značný objem ruského plynu. Slovenská a maďarská strana mají s Gazpromem přímý kontrakt, přičemž do EU proudí ruský plyn i přes obchodní zprostředkovatele, a to i do Česka, Rakouska a dalších zemí. Česko v tomto měsíci odebírá zhruba 95 procent plynu ze zemí, které dostávají ruský plyn, hlavně ze Slovenska. Washington se podle Kovandy patrně domnívá, že případný výpadek v dodávkách ruského plynu do EU může v Evropě nahradit další zvýšení odběru zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA. Tento předpoklad bude podle všeho vlastní také administrativě zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho klíčovým předvolebním slibem totiž bylo umožnit v USA vyšší těžbu fosilních paliv včetně plynu. "Spojené státy jsou už teď největším dovozcem zkapalněného plynu do EU, Rusko se ovšem pevně drží na druhém místě," upozorňuje Kovanda. Rusko vyváží LNG například do Francie, Belgie nebo do Španělska. "Sankce na Gazprombanku tak mohou tržní podíl USA na evropském trhu ještě znatelně navýšit, na úkor Ruska, a učinit tak z EU z hlediska USA ještě větší odbytiště jejich plynu," dodává Kovanda. Přechodně ale sankcionování Gazprombanky může vést k problémům se zásobováním plynem. Mezi zvláště ohrožené země patří v tomto ohledu Slovensko, které je závislé na dodávkách plynu od Gazpromu. Proto slovenský prezident Peter Pellegrini minulý týden jednal o dodávkách plynu v rámci takzvaného swapu s Ruskem se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem, a to u příležitosti konání klimatické konference OSN v Baku. Alijev Pellegriniho ujistil, že je schopen posílat Slovensku sice fyzicky ruský plyn, který však bude v rámci zmíněného swapu označen jako ázerbájdžánský, uvedl Kovanda. "Takový plyn, jak vidíme dnes, by ovšem nemusel končit jen na Slovensku, nýbrž mohl by ve velkém putovat i do Česka. I české podniky a domácnosti by tak využívaly 'ázerbájdžánský' plyn, ve skutečnosti ruský," napsal ČTK Kovanda. Pilotní dodávka plynu na Slovensko už v režii ázerbájdžánské firmy SOCAR, místo ruského Gazpromu, se uskuteční v prosinci, jak minulý týden uvedl slovenský státní podnik SPP. Tím by se Slovensko vyhnulo problémům plynoucím ze zmíněných amerických sankcí na Gazprombanku. Protože by kontrakt na dodávky plynu už mělo s ázerbájdžánským podnikem, nikoli s Gazpromem. spr

WSJ: Trump zvažuje, že na ministra financí a pak šéfa Fedu navrhne Kevina Warshe

Washington 22. listopadu (ČTK) - Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o variantě, že na post ministra financí navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe s ujednáním, že v roce 2026 by mohl být nominován do čela americké centrální banky (Fed). Právě tehdy totiž vyprší mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Sám Trump se k této věci nevyjádřil a jeho tým na dotaz listu nereagoval. Deník upozornil, že nemusí jít o konečné Trumpovo rozhodnutí. Trump o této možnosti s Warshem hovořil na jejich středeční schůzce v Mar-a-Lago, Trumpově soukromém klubu na Floridě, uvedly zdroje WSJ. Warsh je podle WSJ jedním z favoritů na klíčový post šéfa ministerstva financí v příští Trumpově administrativě, který je jedním z mála, pro nějž Trump dosud neoznámil svého kandidáta. Lidé obeznámení s danou záležitostí uvedli, že Trump totiž stále přemýšlí, jak se postaví k uvolněnému místu v čele Fedu, a konečné rozhodnutí pravděpodobně učiní až ke konci Powellova funkčního období v květnu 2026. Trump podle některých zdrojů WSJ současně uvažuje o tom, že investor, miliardář a Trumpův ekonomický poradce Scott Bessent, jeden z dalších favoritů na post ministra financí, dočasně povede Národní ekonomickou radu Bílého domu a později nastoupí právě na uvolněné místo v čele ministerstva, pokud se Warsh stane šéfem Fedu. Wall Street Journal nicméně dodal, že Trump může nakonec jmenovat někoho zcela jiného a že jeho poradci často upozorňují, že mívá tendenci měnit názor ze dne na den. Dalšími kandidáty, o nichž se hovoří v souvislosti s rolí strážce federální kasy, jsou Marc Rowan, spoluzakladatel společnosti Apollo Global Management, senátor Bill Hagerty z Tennessee a Robert Lighthizer, který působil jako Trumpův obchodní zmocněnec v podstatě po celé jeho první funkční období, píše agentura Reuters. Trump o své volbě pro tento post jedná za zavřenými dveřmi už několik dní, podotkl WSJ. Podle jednoho ze zdrojů WSJ obeznámených se středeční schůzkou se Trump Warshe ptal mimo jiné na jeho někdejší postoj k celním tarifům. Warsh není zastáncem protekcionistické obchodní politiky a v roce 2018 ve svém sloupku ve WSJ naznačil, že Trumpovy celní plány by mohly vést k tomu, co označil za "ekonomický izolacionismus" Spojených států. Warsh, vzděláním právník, zahájil kariéru v roce 1995 v investiční bance Morgan Stanley, v roce 2002 nastoupil do administrativy George W. Bushe jako ekonomický poradce. V roce 2006 se stal členem Rady guvernérů Fedu. V té době se stal ve svých pětatřiceti letech nejmladším členem rady v historii centrální banky. Z jejího vedení však v roce 2011 coby protiinflační "jestřáb" odstoupil, zřejmě na protest proti tehdejší extrémně uvolněné měnové politice. sch

Putin oznámil, že Rusko v reakci na kroky Západu použilo nejnovější raketu

Kyjev/Moskva 21. listopadu (ČTK) - Rusko dnes na Ukrajině vyzkoušelo jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, oznámil šéf Kremlu Vladimir Putin. Zároveň varoval, že ruská armáda by takovou zbraň mohla použít proti zemím, které Ukrajině povolily používat své rakety k úderům v hloubi ruského území. Ukrajina původně informovala, že Dnipro ve středovýchodní části země zasáhla ruská mezikontinentální balistická raketa. Nejmenovaní američtí činitelé, na které se odvolávala britská stanice BBC, tyto informace zpochybnili. Řada západních představitelů se shodla, že pokud by se zpráva o použité mezikontinentální raketě potvrdila, znamenalo by to novou eskalaci konfliktu. "V reakci na použití amerických a britských zbraní dlouhého doletu podnikly ruské ozbrojené síly 21. listopadu tohoto roku kombinovaný úder na jedno ze zařízení vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny," řekl Putin. "V bojových podmínkách byl mimo jiné testován jeden z nejnovějších ruských raketových systémů středního doletu," dodal ruský prezident v televizním projevu. Rakety Orešnik podle něho dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě. Podle Serhije Lysaka, šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti, kde Dnipro leží, ruské údery ve městě způsobily dva požáry, které zasáhly průmyslový závod a rehabilitační středisko. Tři lidé utrpěli zranění. Ruský úder přišel několik dnů poté, co Ukrajina poprvé použila západními partnery dodané střely delšího doletu, především americké ATACMS a britské Storm Shadow, k útokům v hloubi ruského území. Putin zároveň potvrdil novou doktrínu jaderného odstrašování, která rozšiřuje výčet případů, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že Rusové krátce před útokem s nasazením experimentální balistické rakety středního doletu vyrozuměli Spojené státy prostřednictvím kanálů pro omezení jaderného rizika. Podle Američanů disponuje Rusko jen malým počtem raket takového typu. Některá ukrajinská média během dneška informovala, že Rusko v Dnipru útočilo mezikontinentální balistickou raketou typu RS-26 Rubež, v kódu NATO označovanou jako SS-X-31. Tu server eutoday.net označuje za experimentální s doletem až 6000 kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko, které označil za "šíleného souseda", si dělá z Ukrajiny cvičiště. Řekl také, že nasazení nové rakety se prověřuje a že střela měla co do rychlosti či výšky letu charakteristiky mezikontinentální balistické rakety. Mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella v reakci na původní zprávy řekl, že útok mezikontinentální balistickou raketou "by znamenal novou eskalaci ze strany Moskvy". Paříž hovořila o "pokračování ruského eskalačního chování" a Londýn o dalším příkladu ruské bezohlednosti. Budapešť v obavě z eskalace konfliktu na Ukrajině umístí na severovýchodě Maďarska systém protivzdušné obrany, oznámil maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky. Rusko dnes útočilo také na Kryvyj Rih, který leží jihozápadně od Dnipra. Podle šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Lysaka zranění utrpělo 31 lidí. Dvě ženy jsou ve vážném stavu. Lysak informoval, že při útoku byla poškozena administrativní budova, pět vícepodlažních obytných domů a dva mikrobusy. hab ank

Ukrajina tvrdí, že Rusko proti ní poprvé použilo mezikontinentální raketu

Kyjev/Moskva 21. listopadu (ČTK) - Rusko dnes podle Kyjeva poprvé od začátku invaze na Ukrajinu použilo mezikontinentální balistickou raketu, kterou zaútočilo na Dnipro ve středovýchodní části země. Raketa nenesla jadernou hlavici, napsala agentura AFP. Podle nejmenovaných amerických činitelů, na které se odvolává britská stanice BBC a některé tiskové agentury, šlo o balistickou raketu středního doletu, tedy nikoliv o střelu s mezikontinentálním dosahem. Moskva informaci nekomentovala a západní představitelé se shodují v hodnocení, že pokud se potvrdí verze o mezikontinentální raketě, bude to znamenat nebezpečnou eskalaci konfliktu. Podle ukrajinského letectva Rusko raketu odpálilo z Astrachaňské oblasti. Kromě toho Rusové na různých místech na Ukrajině letecky útočili s využitím střel odpalovaných ze strategických bombardérů Tu-95. Podle Serhije Lysaka, šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti, kde Dnipro leží, ruské údery ve městě způsobily dva požáry, které zasáhly průmyslový závod a rehabilitační středisko. Tři lidé utrpěli zranění. Podle některých ukrajinských médií Rusko útočilo mezikontinentální balistickou raketou typu RS-26 Rubež, v kódu NATO označovanou jako SS-X-31. Tu server eutoday.net označuje za experimentální s doletem až 6000 kilometrů. Ukrajinska pravda napsala, že tento typ střely může být nosičem atomové zbraně. Podle agentury Reuters jsou mezikontinentální balistické rakety důležitou součástí ruské politiky jaderného odstrašení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok na Dnipro uvedl, že Rusko, které označil za "šíleného souseda", si dělá z Ukrajiny cvičiště. Dodal, že nasazení nové rakety se prověřuje a že střela měla co do rychlosti či výšky letu charakteristiky mezikontinentální balistické rakety. Mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella řekl, že EU zprávy o použití tohoto typu rakety proti jednomu nebo dvěma cílům na Ukrajině sleduje a že "je jasné, že takový útok by znamenal novou eskalaci ze strany Moskvy". Také Paříž hovoří o "pokračování ruského eskalačního chování". Mluvčí šéfa britské vlády Keira Starmera prohlásil, že pokud se použití uvedené zbraně potvrdí, bude to další příklad ruské bezohlednosti. Podle nejmenovaných amerických činitelů, na které se odvolává britská stanice BBC a americká televize, ruská armáda skutečně odpálila proti Ukrajině balistickou raketu. Nebyla ovšem mezikontinentální, ale středního doletu. Balistické rakety středního doletu mají dolet až 5500 kilometrů. Rusko zatím útok přímo nekomentovalo. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová během tiskového brífinku zvedla mobilní telefon, do něhož jí kdosi řekl, ať se k věci vůbec nevyjadřuje. Dotyčný přitom jako cíl útoku zmínil závod na výrobu raketové a letecké techniky Južmaš, který se nachází v Dnipru. Ruský úder přišel několik dnů poté, co Ukrajina poprvé použila západními partnery dodané střely delšího doletu, především americké ATACMS a britské Storm Shadow, k útokům v hloubi ruského území. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň potvrdil novou doktrínu jaderného odstrašování, která rozšiřuje výčet případů, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Budapešť v obavě z eskalace konfliktu na Ukrajině umístí na severovýchodě Maďarska systém protivzdušné obrany, oznámil maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky. Rusko dnes útočilo také na Kryvyj Rih, který leží jihozápdně od Dnipra. Podle šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Lysaka zranění utrpělo 31 lidí. Dvě ženy jsou ve vážném stavu. Lysak informoval, že při útoku byla poškozena administrativní budova, pět vícepodlažních obytných domů a dva mikrobusy. hab ank