Politika

AP: Co by měli cestovatelé udělat před kontrolami telefonů na hranicích

Washington 20. dubna (ČTK/AP) - Plánujete výlet do zahraničí? Pak byste se měli připravit i na to, že při překračování hranic, zejména do Spojených států, mohou být vaše telefony podrobeny zvýšené kontrole. Napsala o tom agentura AP. Kanada v nedávném cestovním doporučení varovala své obyvatele, že američtí pohraniční úředníci mohou při vstupu do Spojených států prohledat jejich elektronická zařízení a že při žádosti o heslo k jejich odemknutí nemusejí uvádět důvod. Některé nedávné případy znervózňují cestující, co se týče jejich soukromí. Je mezi nimi případ odborné asistentky Brownovy univerzity a držitelky víza, která byla deportována do Libanonu poté, co američtí pohraničníci našli v jejím telefonu fotografii vůdce libanonského hnutí Hizballáh. "Stoprocentní soukromí je v těchto situacích sice nemožné, ale je několik věcí, které můžete snadno udělat, abyste někomu výrazně ztížili přístup k vašim soukromým údajům, i když má fyzický přístup k vašemu zařízení," řekla Patricia Eggerová, vedoucí oddělení zabezpečení šifrované služby Proton Mail. Nejlepší strategií pro ochranu soukromí vašeho elektronického zařízení je podle odborníků omezit množství informací, které máte na cestách u sebe. Pokud je to možné, nechte telefon doma. Pokud telefon na cestu potřebujete, použijte taktiku korporátních ředitelů, když se snaží vyhnout hackerům: pořiďte si náhradní telefon. Ten může obsahovat jen ty informace, které potřebujete. Ostatní informace si můžete stáhnout z cloudového úložiště, až je budete potřebovat. Pokud si s sebou potřebujete vzít svůj telefon nebo notebook, nahrajte citlivé informace do cloudového úložiště, které používá koncové šifrování, a poté původní data ze zařízení vymažte. Zašifrujte také úložný disk telefonu nebo notebooku a ochraňte jej silným heslem. Uvědomte si, že se tento krok liší od pouhého zamčení zařízení přístupovým kódem, který lze snadněji prolomit, nebo od koncového šifrování ve vašich oblíbených aplikacích pro zasílání zpráv. Vypněte funkce rozpoznávání otisků prstů nebo obličeje a místo nich používejte PIN nebo přístupový kód. Podle internetových stránek amerického Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) existují dva druhy kontroly zařízení na hranicích. Při základní kontrole úředník na vašem telefonu prochází fotografie, e-mailovou schránku, aplikace a soubory. K provedení tohoto typu prohlídky úředník nemusí mít podezření na protiprávní jednání. Při pokročilé kontrole může být obsah vašeho telefonu zkopírován za účelem analýzy. Tento typ prohlídky však musí schválit výše postavený manažer a musí existovat "důvodné podezření" na porušení právních předpisů, s výjimkou případů, kdy se jedná o obavy o národní bezpečnost, uvádí nadace Electronic Frontier Foundation (EFF). Agenti CBP loni provedli více než 47.000 kontrol elektronických zařízení, což je desetkrát více než před deseti lety. Základní kontrola "může být bezdůvodná, zcela náhodná nebo založená na pouhém tušení o dané osobě, například na základě jejího vzhledu nebo odpovědi na otázku," tvrdí Sophia Copeová, právnička z EFF. Cestovní historie může také hrát roli, například pokud cestující pochází ze země, kde je častější terorismus, obchodování s drogami nebo dětská sexuální turistika. Úředníci na hranicích mohou zařízení rovněž prohledat na základě pokynu jiných agentur, jako je Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Podle současných pravidel mohou američtí pohraniční agenti nahlížet pouze do informací uložených v zařízení, nikoli do informací uložených na cloudovém serveru. Pokud tedy musíte nechat telefon zapnutý, ujistěte se, že je v letadlovém režimu nebo jinak odpojený od internetu prostřednictvím wi-fi nebo mobilních dat. Americkým občanům nelze odepřít vstup do Spojených států za to, že odmítnou souhlasit s prohlídkou zařízení. Totéž by mělo platit i pro osoby s povolením k trvalému pobytu, jako jsou držitelé zelených karet, tvrdí organizace na ochranu občanských práv American Civil Liberties Union (ACLU). Agenti však mohou v případě odmítnutí situaci ztížit. Cestující mohou být vyslýcháni, dočasně zadrženi nebo jim zařízení mohou být zabavena a nevrácena po několik dnů nebo dokonce týdnů, tvrdí skupiny na ochranu práv. Zahraniční cestující mohou být v případě odmítnutí navráceni zpět do své země. Pokud jste nuceni zařízení odemknout, je nejlepší, abyste to udělali vy. "Pokud můžete, přihlaste se raději sami, než abyste sdělovali PIN kód nebo hesla, a pokud jste nuceni hesla sdílet, změňte je poté co nejdříve," radí Eggerová. Funkci rozpoznávání otisků prstů nebo obličeje byste neměli používat, protože je tak podle odborníků snazší donutit vás k odemknutí zařízení pomocí biometrických údajů. Hraniční agent by vám mohl jednoduše přiložit telefon k obličeji nebo vás donutit přiložit prst k zařízení. Existují také obavy, že by policie k odemknutí zařízení mohla používat otisky prstů uložené ve vládních databázích. Dalším způsobem, jak se chránit před sofistikovanými útoky v případě, že nesouhlasíte s kontrolou, je zařízení vypnout. Většina moderních telefonů a některých notebooků šifruje svá data pomocí silných kryptografických klíčů, které jsou přístupné pouze tehdy, když je uživatel odemkne pomocí přístupového kódu, řekl Will Greenberg, vedoucí technolog EFF. Pokud je zařízení uzamčeno, ale není vypnuto, klíč zůstává nahraný v paměti zařízení. Výkonné hackerské nástroje společností, jako je Cellebrite, mohou klíč obnovit a data dešifrovat. Pokud je však zařízení vypnuto, klíč se nenačte a nelze se k němu dostat, dokud není znovu zapnuto a odemčeno pomocí přístupového kódu. "Proto nemůže pohraničník jednoduše zapnout zařízení a použít nástroj, jako je Cellebrite," řekl Greenberg. Pro jistotu ze zařízení vymažte aplikace sociálních sítí a později je znovu nainstalujte. I když je obsah uložen převážně na serverech společnosti provozující sociální sítě, podle Copeové mohou některé příspěvky nebo obrázky zůstat v mezipaměti telefonu, a proto je lze zobrazit i v letadlovém režimu . Nejde jen o telefony a notebooky. Prohledávat lze i digitální fotoaparáty, chytré hodinky, tablety, externí pevné disky a další elektronická zařízení. Některé taktiky se ale mohou vymstít. Pokud vás láká před cestou zcela vymazat pevný disk telefonu nebo notebooku, odborníci varují, že to může vzbudit pozornost. "Pokud vás odhalí pohraniční agent, skutečnost, že jste vymazali pevný disk, ho může přimět zeptat se, proč jste to udělali. Dokonce i cestování bez zařízení nebo dat, která většina cestovatelů obvykle má, by mohlo vyvolat podezření a otázky," uvádí se v příručce EFF. Nesnažte se skrýt informace ve svém zařízení, protože pohraničníci by je mohli najít, radí EFF. "Lhaní pohraničním agentům může být závažným trestným činem a agenti mohou mít velmi širokou definici toho, co považují za lhaní," uvádí nadace. Před cestou si ověřte místní zákony cílové země. Například britský protiteroristický zákon umožňuje policii požádat cestující, aby při přechodu hranic odevzdali zařízení spolu s hesly a PIN kódy. Pokud to odmítnou, mohou být obviněni z terorismu. ham nob

Americký viceprezident Vance jednal s vatikánským státním sekretářem Parolinem

Vatikán 19. dubna (ČTK) - Americký viceprezident J. D. Vance dnes ve Vatikánu jednal s druhým nejvýše postaveným vatikánským činitelem, státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem. Papež František, který dříve veřejně kritizoval novou americkou administrativu, setkání přítomen nebyl. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Vance, který býval ateistou, ale před několika lety konvertoval ke katolictví, spojil velikonoční cestu do Itálie i s návštěvou Vatikánu. Kromě rozhovorů s Parolinem se v pátek zúčastnil bohoslužby ve Svatopetrské bazilice. František, který na radu lékařů omezil svá veřejná vystoupení, protože se zotavuje ze zápalu plic, se setkání nezúčastnil. Obě strany vedly "srdečný rozhovor", který zahrnoval "výměnu názorů na mezinárodní situaci", citoval Reuters z prohlášení Vatikánu po setkání. Parolin a Vance hovořili "zejména o zemích postižených válkou, politickým napětím a obtížnou humanitární situací, přičemž zvláštní pozornost věnovali migrantům, uprchlíkům a vězňům", dodává prohlášení. Papež, Parolin a další vatikánští představitelé dříve kritizovali několik opatření administrativy prezidenta Donalda Trumpa, včetně plánů na deportaci milionů migrantů z USA a rozsáhlých škrtů v zahraniční pomoci a domácích sociálních programech. František v únoru označil protipřistěhovalecká opatření Trumpovy vlády, která Vance ospravedlňoval teologickým výkladem z dob středověku, za "ostudu". V nezvykle otevřeném dopise americkým katolickým biskupům papež tuto teologickou koncepci vyvracel a Trumpův plán označil za "velkou krizi" pro USA. abl mka

AP: Izrael tvrdí, že ponechá své vojáky v Gaze, Libanonu a Sýrii na neurčito

Tel Aviv 19. dubna (ČTK/AP) - Izraelský ministr obrany Jisrael Kac řekl, že izraelští vojáci zůstanou v "bezpečnostních zónách" v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. Děje se tak poté, co Tel Aviv jednostranně rozšířil své hranice ve válce, kterou rozpoutal útok palestinského teroristického hnutí Hamás 7. října 2023. Píše o tom agentura AP. Izrael tvrdí, že potřebuje zóny udržet, aby podobným útokům předešel, ale jejich obsazení vypadá jako učebnicová definice vojenské okupace. Získání území silou je všeobecně považováno za porušení mezinárodního práva, tedy něco, na co se západní spojenci Izraele opakovaně odvolávají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Izrael, který získal území během válek se svými arabskými sousedy v době svého vzniku v roce 1948, říká, že toto je zvláštní případ. Izraelské vlády po desetiletí prohlašovaly, že musí taková území držet kvůli sebeobraně, ale vrátí je v rámci mírových dohod, jako když Izrael vrátil Egyptu poloostrov Sinaj podle dohod z Camp Davidu. Židovský stát formálně anektoval východní Jeruzalém, stejně jako Golanské výšiny, kterých se zmocnil na úkor Sýrie. Déle než polovinu století okupuje Západní břeh Jordánu, domov přibližně tří milionů Palestinců, a postavil zde osady, ve kterých dnes bydlí přes 500.000 židovských osadníků. Izrael stáhl své vojáky a osadníky z Gazy v roce 2005, ale společně s Egyptem zavedl její blokádu, když se Hamás o dva roky později chopil moci. Ministr obrany Kac ve středečním prohlášení uvedl, že izraelští vojáci zůstanou v takzvaných bezpečnostních zónách v Gaze, Sýrii a Libanonu "v jakékoli dočasné či trvalé situaci". Izrael zahájil po předloňském útoku masivní ofenzivu a vytvořil podél hranice širokou nárazníkovou zónu. Minulý měsíc ukončil příměří s Hamásem a od té doby zónu rozšířil, zřídil koridory napříč Pásmem Gazy a obklíčil město Rafáh na jihu. Podle odborníků nyní Izrael ovládá přes 50 procent Gazy. Kac neupřesnil, o která území jde. Izrael se měl podle příměří dosaženého s ozbrojeným šíitským hnutím Hizballáh loni v listopadu z Libanonu stáhnout, a to po více než roce bojů. Vojáci ale zůstali na pěti strategických místech podél hranice a pokračují v útocích proti tomu, co Izrael nazývá ozbrojenými cíli. Když islamističtí povstalci loni v prosinci svrhli syrského prezidenta Bašára Asada, izraelské síly postoupily z Golanských výšin na syrskou stranu nárazníkové zóny, která byla zřízena po válce v roce 1973. Izrael od té doby rozšířil svou kontrolní zónu do nedalekých vesnic, což minulý měsíc vyvolalo střety s tamními obyvateli. Izrael také opakovaně bombardoval syrské vojenské základy a další cíle, a prohlásil, že nedovolí syrským bezpečnostním silám operovat jižně od metropole Damašku. Libanon a Sýrie odsoudily zábor jejich území Izraelem jako hrubé porušení jejich suverenity a mezinárodního práva. Jenže ozbrojené síly ani jedné z těchto zemí nejsou schopné své hranice proti Izraeli bránit. Hizballáh, který vznikl během prvních roků izraelské okupace jižního Libanonu v letech 1982 až 2000, pohrozil obnovením bojů, pokud Izrael nedokončí stažení svých vojáků. Vojenské schopnosti Hizballáhu však byly válkou a pádem Asada, tedy blízkého spojence hnutí, značně vyčerpány. Je sice nepravděpodobné, že by se Hizballáh vrátil k bojům, pokračující izraelská okupace by ale mohla zkomplikovat snahy Bejrútu vyjednat odzbrojení skupiny. Palestinci usilují o nezávislý stát ve východním Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a v Gaze, tedy na územích, které Izrael zabral v takzvané šestidenní válce v roce 1967. Dvoustátní řešení je na mezinárodní úrovní široce vnímáno jako jediná cesta k ukončení blízkovýchodního konfliktu, jenže poslední vážné mírové rozhovory ztroskotaly před více než 15 lety. Hamás prohlásil, že zbývajících 59 rukojmí držených v Gaze, z nichž naživu je jich pravděpodobně 24, propustí jen výměnou za plné stažení izraelských jednotek z území a trvalé příměří. Izraelský slib v Gaze setrvat by mohl dále zkomplikovat vleklé rozhovory o novém příměří. Spojené státy zatím Kacovy výroky nekomentovaly. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa ale vyjádřila izraelským akcím v Gaze plnou podporu, včetně rozhodnutí Tel Avivu ukončit příměří, obnovit vojenské operace s překvapivým bombardováním, které zabilo stovky lidí, a kompletně odříznout území od jídla, paliva a dalších zásob. Během svého prvního mandátu Trump izraelský zábor území silou nebývale podporoval, čímž narušil desetiletí trvající americkou zahraniční politiku. USA se za Trumpa staly první a zatím jedinou zemí, která uznala izraelskou anexi Golanských výšin. Trump také přemístil americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, čímž podpořil izraelské nároky na celé město. Trump zkraje roku navrhl, že Spojené státy po válce převezmou Gazu a přemění ji v cíl turistů. Vyzval k přesídlení Palestinců do okolních zemí, což odmítli jak Palestinci, tak většina mezinárodního společenství. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že plán provede poté, co porazí Hamás. Dodal, že Izrael podporuje "dobrovolnou emigraci" Palestinců z území, které z velké části ovládá a které se kvůli ofenzivě z valné většiny stalo neobyvatelným. kas kpc

Trump se nás snaží zlomit, Kanada se ale nedá, řekl Carney v předvolební debatě

Montreal 18. dubna (ČTK) - Americký prezident Donald Trump se snaží zásadním způsobem změnit světovou ekonomiku a v praxi se pokouší Kanadu zlomit, aby si ji Spojené státy mohly přivlastnit, uvedl ve čtvrteční předvolební debatě kanadský premiér Mark Carney. Podle něj Kanaďané nyní v důsledku Trumpovy obchodní politiky stojí před největší krizí, co doposud zažili. Šéf Liberální strany a ekonom Carney, který premiérskou funkci zastává necelý měsíc, v debatě s lídry tří dalších hlavních kanadských stran, zároveň přislíbil, že bude chránit kanadské pracovníky a nenechá se Spojenými státy zastrašit. Předčasné parlamentní volby Kanadu čekají 28. dubna. Druhá a zároveň závěrečná předvolební televizní debata se konala v Montrealu a byla vedena v angličtině, následovala po středeční první debatě ve francouzštině. Proti Carneymu, který v minulosti působil jako guvernér kanadské i britské centrální banky, stanuli lídr opozičních konzervativců Pierre Poilievre, šéf Nové demokratické strany (NDP) Jagmeet Singh a Lídr Quebeckého bloku Yves-François Blanchet. Carney se stal premiérem Kanady 14. března, kdy v úřadu vystřídal Justina Trudeaua, který po devíti letech ve funkci předsedy vlády oznámil v lednu rezignaci. Hlavním tématem debaty byla kanadská reakce na obchodní válku s USA, politici se ale také věnovali dalším tématům, jako je dostupnost bydlení, ceny potravin, kriminalita a ochrana klimatu. Trump zavedl plošná 25procentní cla na zboží z Kanady s výjimkou výrobků, na které se vztahuje USMCA, což je dohoda o volném obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem. Kanadu rovněž zasáhla globální americká cla na ocel a hliník a automobily. Kromě toho se Trump také nechal slyšet, že by se Kanada měla stát 51. americkým státem. Carney v debatě slíbil jednotnou kanadskou ekonomiku s tím, že se pokusí do 1. července zavést volný obchod v rámci deseti provincií a tří teritorií země. "Kanaďané si mohou dát mnohem víc, než nám Trump kdy může vzít," řekl. V případě vítězství své Liberální strany také plánuje okamžitě zahájit obchodní jednání s Trumpem. Nynější situaci ale Carney označil za velmi vážnou. "Čelíme největší krizi v našich životech," řekl Carney v závěrečném projevu. "Donald Trump se snaží zásadně změnit světovou ekonomiku, obchodní systém, ale ve skutečnosti se nás snaží zlomit, aby nás USA mohly vlastnit," dodal. "Chtějí naše území, zdroje a vodu, chtějí naši zemi...Jsem připraven a krizové situace jsem v průběhu let zvládl. Budeme se bránit odvetnými cly a ochráníme naše pracovníky," uvedl. V průzkumu z poloviny ledna liberálové zaostávali za konzervativci v poměru 20 ku 47 procentním bodům. Ve čtvrtečním průzkumu však už liberálové vedli nad konzervativci o pět procentních bodů, poznamenal server Sky News. Vnitřní obchodní bariéry slibuje odstranit také šéf konzervativců Poilievre. Slíbil také odstranit "protienergetické zákony" a snížit daně. Doufal, že se volby stanou referendem o bývalém premiérovi Trudeauovi, jehož popularita na konci jeho působení prudce klesla poté, co výrazně vzrostly ceny potravin a bydlení a se zvýšila imigrace do Kanady, píše Sky News. Carney svému volebnímu rivalovi oponoval, že se situace změnila. "Pane Poilievre, strávil jste roky tím, že jste kandidoval proti Justinu Trudeauovi a uhlíkové dani, a obojí je pryč," řekl. "Jsem úplně jiný člověk než Justin Trudeau," dodal. Poilievre naopak s odkazem na Liberální stranu uvedl, že Carney změnu nepředstavuje. Lídr Quebeckého bloku Blanchet, kterému liberálové v Quebeku přebírají preference, se vyjádřil obdobně s tím, že Kanada potřebuje změnu, nikoliv stejnou stranu a stejné ministry. Navzdory politickým sporům se nicméně předvolební debata nesla ve slušném a přátelském duchu, všimla si britská BBC, podle níž byla diskuze "ukázkou kanadské zdvořilosti". Carney a Poilievre si po výměně názorů před kamerami podali ruce a usmívali se. ngl kpc

AP: Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, poprvé za současné Trumpovy vlády

Tchaj-pej 18. dubna (ČTK) - Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, kteří podnikli nadstranickou cestu na tento ostrov poprvé za současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa, jenž se do Bílého domu vrátil v lednu. Napsala to dnes agentura AP, podle níž má výprava ukázat Tchaj-peji i Pekingu, že americká podpora Tchaj-wanu zůstává široká navzdory ostrým slovům a vysokým clům ze strany Washingtonu. Republikánský senátor Pete Ricketts dnes podle agentury Reuters při setkání s tchajwanským prezidentem Laj Čching-teem řekl, že navzdory výměně administrativy ve Washingtonu podpora Tchaj-wanu od obou stran v Kongresu pokračuje. "Jsme proti jakékoliv jednostranné změně statusu Tchaj-wanu," uvedl Ricketts. "Očekáváme, že jakékoliv rozdíly mezi Tchaj-wanem a pevninou budou vyřešeny pokojně, bez nátlaku nebo hrozby silou," dodal politik, podle jehož prohlášení budou USA nadále pomáhat Tchaj-wanu v jeho obraně. Delegaci z Kongresu tvoří dva republikánští a jeden demokratický senátor. Ačkoliv američtí zákonodárci jezdí na ostrov pravidelně, tato návštěva je první od Trumpova návratu do úřadu, podotkl Reuters. Američtí zákonodárci vyrazili na Tchaj-wan v době, kdy ekonomikou otřásá obchodní válka mezi USA a Čínou a objevují se varovné hlasy, že by Peking mohl zasáhnout proti Tchaj-wanu, píše AP. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle a má vlastní vládu a demokratické zřízení. USA, stejně jako většina zemí, nemají s Tchaj-wanem oficiální diplomatické vztahy. Jsou ale jeho nejsilnějším zahraničním podporovatelem a poskytují ostrovu prostředky na obranu. Trump ovšem už dříve obvinil Tchaj-wan z toho, že "ukradl" americký průmysl zaměřený na počítačové čipy a uvedl, že ostrov by měl Spojeným státům platit za svou obranu, což podle AP zvýšilo obavy, že by se USA nemusely příliš angažovat, pokud by Čína Tchaj-wan napadla. Na Tchaj-wanu sídlí největší smluvní výrobce čipů na světě, společnost TSMC. Washington nedávno oznámil zatížení dovozu zboží z Tchaj-wanu takzvaným recipročním clem ve výši 32 procent, protože ostrov má s USA vysoký obchodní přebytek. Cla se však nevztahují na polovodiče, které jsou jedním z hlavních exportních artiklů Tchaj-wanu. Tchajwanští představitelé doufají, že se jim podaří dojednat snížení cel a podle AP ujišťují Washington, že Trumpovy stížnosti řeší. Tchaj-wan na americké zboží cla neuvalí, oznámil před časem podle Reuters prezident Laj Čching-te. Avizoval také zvýšení výdajů na tchajwanskou obranu ze současných 2,5 procenta HDP na tři procenta. ipl kpc

USA ukončí mírové snahy, pokud nebude jasná cesta k zastavení bojů na Ukrajině

Paříž 18. dubna (ČTK) - Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit. Válku rozpoutalo Rusko invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Podle Kremlu určitý pokrok v jednání o míru nastal, rozhovory se Spojenými státy jsou ale komplikované. "Musíme zjistit, zda je možné válku na Ukrajině ukončit," řekl Rubio a zdůraznil, že jasno musí být v řádu dní. "Pokud to možné nebude, tak prezident může říct, že končíme," uvedl. USA podle Rubia chtějí válku zastavit, musí ale od Ruska i Ukrajiny vědět, že o mír stojí. "Jinak máme řadu dalších priorit," řekl. Kyjev již dříve bez podmínek souhlasil s americkým návrhem na celkové příměří. Moskva se takto jasně nevyjádřila, ale opakovaně uvedla, že s myšlenkou souhlasí, zároveň však požaduje řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu. Hovoří také o zrušení některých západních sankcí před ukončením bojů. Ukrajina, která s příměřím předem souhlasila, zdůrazňuje, že budoucí mírová dohoda bude muset obsahovat bezpečnostní záruky pro případ dalšího ruského napadení. Za nejvýznamnější pak Kyjev považuje jistoty od USA, které jsou stejně jako Rusko jadernou mocností. Rubio dnes bez podrobností řekl, že otázka záruk se na jednání v Paříži zmínila. Poznamenal, že bezpečnostní záruky jsou problémem, který je možné vyřešit tak, aby výsledek byl přijatelný pro všechny. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle agentury Reuters řekl, že jednání s Američany jsou "docela komplikovaná, protože téma rozhodně nepatří k těm snadným". Rusko chce konflikt vyřešit a zajistit své vlastní zájmy a je otevřené dialogu, uvedl také Peskov. Rubio už na počátku dubna po bruselském jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance řekl, že ruský prezident Vladimir Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to s mírem myslí vážně, protože Trump nepřistoupí na nekonečné debaty. Rubiovo dnešní vyjádření podle Reuters zdůrazňuje rostoucí pocit marnosti v Bílém domě z nedostatečného pokroku v úsilí konflikt urovnat. Agentura poznamenala, že válka na Ukrajině je jednou z položek na rostoucím seznamu geopolitických výzev. Trump během prezidentské kampaně prohlásil, že by mohl Putina a hlavu ukrajinského státu Volodymyra Zelenského donutit přestat bojovat do 24 hodin po svém opětovném nástupu do Oválné pracovny 20. ledna. USA později tuto lhůtu prodloužily do Trumpových prvních 100 dnů ve funkci, které se završí 30. dubna. Rubio ve čtvrtek v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, aby s nimi hovořil o ukončení války na Ukrajině. Na schůzku přicestovali také britští a němečtí bezpečnostní poradci a ukrajinská delegace. Elysejský palác po jednání oznámil, že rozhovory byly výborné, pozitivní a konstruktivní. Rubio o obsahu jednání následně informoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. hab zpt kpc

Armáda USA zaútočila na ropný přístav v Jemenu, podle médií zemřelo 58 lidí

Saná/Washington 18. dubna (ČTK) - Americká armáda oznámila, že v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům Húsíům zničila důležitý ropný přístav Ras Ísá u Rudého moře. O život přišlo 58 lidí, dalších 126 utrpělo zranění, informovala húsijská televize Al-Masíra s odvoláním na zdravotnické úřady. Jde o jeden z nejsmrtelnějších úderů od zahájení útoků USA na skupinu podporovanou Íránem, píše agentura Reuters. Odsoudil ho Írán a palestinské teroristické hnutí Hamás. Americká armáda uvedla, že uskutečnila útoky, aby odřízla Húsíům dodávky paliva a zdroj financí. Přístav Ras Ísá je hlavním jemenským terminálem pro vývoz ropy a kontrolují ho Húsíové. Mluvčí povstaleckého ministerstva zdravotnictví v příspěvku na sociálních sítích podle AFP už dříve napsal, že mrtví a zranění jsou převážně dělníci a pracovníci přístavu. Jsou však mezi nimi i záchranáři a zdravotníci. USA od poloviny března podnikají letecké údery na jemenské povstalce téměř denně. Snaží se tak ukončit jejich útoky na civilní a vojenská plavidla v Rudém moři a Adenském zálivu. Rebelové zahájili své útoky na konci roku 2023, podle jejich slov tak chtějí vyjádřit solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy. Húsíové dnes proti Izraeli odpálili balistickou raketu, kterou ovšem zachytila izraelská protivzdušná obrana, uvedla izraelská armáda podle serveru The Times of Israel. Sirény se rozezněly v oblasti Jeruzaléma v některých osadách na Západní břehu, Agentura AP připomíná, že izraelské letectvo v minulosti po útocích ze strany Húsíů podnikalo nálety na jimi využívanou přístavní a ropnou infrastrukturu. Regionální velitelství americké armády CENTCOM v prohlášení uvedlo, že USA podnikly kroky, aby odřízly teroristy z kmene Húsíů od zdroje paliva a připravily je o nelegální příjmy, díky kterým více než deset let financují své snahy terorizovat celý region. Washington začátkem tohoto roku označil jemenské povstalce za teroristickou organizaci. Hamás útok označil za plnohodnotný válečný zločin. Jde podle něho o "pokračování nepřátelské americké politiky namířené proti svobodným národům, které odmítají sionistickou a americkou hegemonii v regionu". Podle Íránu je útok barbarský. Húsíové svými útoky ohrožují lodě v Suezském průplavu, který je důležitou námořní trasou s podílem na celosvětové lodní dopravě 12 procent. Přinutili tak mnoho společností k nákladné změně trasy kolem cípu jižní Afriky. Podle AP od listopadu 2023 do letošního ledna zaútočili s nasazením dronů a raket na více než sto obchodních plavidel, z nichž dvě potopili. Zemřeli čtyři námořníci. Povstalci také podnikli neúspěšné útoky na americké válečné lodě. Spojené státy zahájily údery proti Húsíům již za předchozího prezidenta Joea Bidena. Nový prezident Donald Trump slíbil, že vojenské akce proti rebelům budou pokračovat, dokud budou hrozbou pro lodní dopravu. Nejnovější útok je jedním z nejsmrtelnějších od doby, kdy USA zahájily letecké údery proti Húsíům v rámci své největší vojenské operace na Blízkém východě od nástupu Trumpa. V březnu při dvoudenních amerických útocích podle představitelů Húsíů zahynulo více než 50 lidí. hab irl kpc

Trump znovu kritizoval šéfa Fedu za měnovou politiku, hrozí jeho odvoláním

Washington 17. dubna (ČTK) - Americký prezident Donald Trump dnes vystupňoval svoji kritiku šéfa centrální banky USA (Fed) Jeroma Powella a vyjádřil nespokojenost s měnovou politikou za jeho působení, například s pomalým snižování úrokových sazeb. Podle agentury Reuters na tiskové konferenci obvinil Powella z politikaření, protože nesnížil úrokové sazby, a prohlásil, že má moc Powella rychle odvolat z funkce. Dodal, že se těší na den, kdy Powell odejde. Již předtím na své sociální síti uvedl, že Powellův konec ve funkci nemůže přijít dost rychle. Fed by podle něj měl snížit úrokové sazby. Americký prezident také označil nedávný Powellův projev o ekonomice za "naprostý zmatek". "Nejsem s ním spokojen. Když budu chtít, aby odtamtud odešel, tak odejde opravdu rychle, to mi věřte," prohlásil Trump. Není zcela jasné, zda má Trump pravomoc Powella odvolat. Šéf Fedu je jmenován prezidentem, ale potvrzován Senátem. Snahami prezidenta odvolat členy jiných nezávislých agentur se v současné době zabývá Nejvyšší soud. Trump tvrdí, že Powell odejde, pokud o to bude požádán. Powell však v rozporu s jeho tvrzením uvedl, že nemá v plánu opustit své místo před koncem funkčního období v květnu příštího roku. Trumpova kritika přišla den poté, co Powell prohlásil, že celní plány Trumpovy administrativy pravděpodobně zrychlí růst cen a zvýši nezaměstnanost, a Fed tak vyčká se změnou úrokových sazeb, dokud nebude jasnější, jak se bude ekonomika dále vyvíjet. Zmírnil tak pravděpodobnost snížení úrokových sazeb v dohledné době. Poznamenal také, že nezávislost Fedu je velmi široce podporována ve Washingtonu a v Kongresu. Powella slovně podpořila šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Na dnešní tiskové konferenci po rozhodnutí ECB o úrokových sazbách uvedla, že si svého kolegy a přítele Powella velmi váží, napsala agentura DPA. Powell má pověst centristy s republikánskými kořeny, udržuje však dobré vztahy s demokraty i republikány. Do měnového výboru Fedu ho jmenoval demokratický prezident Barack Obama. Do funkce šéfa Fedu ho povýšil v roce 2018 Trump a jeho nástupce Joe Biden ho potvrdil na druhé funkční období. irl mtw

Macron před jednáním s představiteli USA o Ukrajině telefonoval se Zelenským

Paříž 17. dubna (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron ještě před dnešním jednáním s představiteli Spojených států v Paříži o možnostech ukončení války na Ukrajině telefonicky hovořil také s prezidentem napadené země Volodymyrem Zelenským. Podle agentur Reuters a AFP to dnes oznámil Elysejský palác. Plánovaná Macronova schůzka s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem a zvláštním vyslancem Bílého domu Stevem Witkoffem již začala, informoval fotograf agentury AFP. Do Paříže dnes ráno dorazila také předem neohlášená ukrajinská delegace, kterou vedou ministr zahraničí Andrij Sybiha, ministr obrany Rustem Umerov a šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak. Witkoff s Rubiem měli podle AFP nejprve na programu "pracovní oběd" s Macronem a francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem v Elysejském paláci. Jeho náplní bylo "zhodnocení mírových jednání, jejichž cílem je ukončit ruskou agresi na Ukrajině", uvedl úřad francouzského prezidenta. Podle zveřejněného harmonogramu se pak oba američtí představitelé odpoledne setkají i s Jermakem a také s britskými a německými bezpečnostními poradci, jejichž příjezd nebyl, podobně jako v případě ukrajinské delegace, předem oznámen. Rubio, který od nástupu do funkce přicestoval do Evropy už potřetí, se také setká se svým britským protějškem Davidem Lammym, napsala AFP. Ukrajinské ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že rozhovory se zaměří na "cesty k dosažení úplného příměří" ve válce, kterou před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, a také na možné nasazení mnohonárodního vojenského kontingentu na Ukrajině v případě míru, jak Kyjev žádá od svých spojenců. Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes v této souvislosti Francii vzkázal, že by měla spolu s dalšími evropskými zeměmi převzít odpovědnost za obranu Evropy s využitím konvenčních zbraní. Hegseth, s nímž dnes jednal jeho francouzský protějšek Sébastien Lecornu, Paříž také vyzval, aby zvýšila výdaje na obranu. Americký prezident Donald Trump evropské státy NATO nabádá k větším investicím do armád dlouhodobě a tvrdí, že USA budou v obraně Evropy hrát podstatně menší roli než dosud. Bezpečnost poválečné Ukrajiny bude podle Trumpa v evropských rukou. Macron v poslední době zaujal vůdčí roli v evropském úsilí poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, včetně úvah o rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě uzavření míru. Moskva však vyhlídku na přítomnost cizích vojáků na ukrajinském území striktně odmítá. kpc sch nim

ÚOHS loni za chyby v zakázkách uložil 437 pokut celkem za 8,05 mil. Kč

Brno 17. dubna (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) loni dostal méně podnětů týkajících se veřejných zakázek, zahájil méně řízení z moci úřední a vydal také méně rozhodnutí než v roce 2023. Uložil 437 pokut v souhrnné výši 8,05 milionu korun, což je také méně než o rok dříve. Vyplývá to z výroční zprávy dostupné na webu úřadu. Úřad loni v souvislosti s veřejnými zakázkami přijal 851 podnětů, o rok dříve to bylo 1016. Jen mírně se snížil počet návrhů na zahájení správního řízení, a to z 213 v roce 2023 na 195 loni. Antimonopolní úřad loni zahájil 653 správních řízení, meziročně o 98 méně. Vydal 1681 prvostupňových rozhodnutí, meziročně o 182 méně. Klesl také počet uložených pokut i jejich souhrnná výše. Zatímco v roce 2023 uložil 510 pokut, loni jich bylo 437, celkem vyměřil úřad loni sankce 8,05 milionu korun, o rok dříve to bylo 13,1 milionu korun. Nejvyšší pokutu ve výši milion korun dostalo loni ministerstvo pro místní rozvoj za zakázku na digitalizaci stavebního řízení zadanou v jednacím řízení bez uveřejnění. Druhou nejvyšší pokutou bylo 800.000 korun pro město Vyšší Brod na Českokrumlovsku za zadání koncese na dodávky tepla a teplé vody mimo zadávací řízení, třetí pak 750.000 pro městskou část Praha 10 za zadání stavebních prací na rekonstrukci budovy Vinice mimo zadávací řízení poté, co stavbu rozdělila do dvou zakázek. "Mezi nejčastější pochybení zadavatelů, která úřad zjistil, patří nepřiměřené vymezení požadavků na kritéria technické kvalifikace, netransparentní vymezení kritérií technické kvalifikace a neurčité, nejednoznačné či diskriminační vymezení požadavků zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky," uvedl ÚOHS ve výroční zprávě. Předseda úřadu Petr Mlsna loni posuzoval 148 rozkladů proti rozhodnutí prvního stupně, ve 129 případech rozhodnutí nižší instance potvrdil a rozklad zamítl, v 17 případech rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání. Instituce a firmy se rozhodnutí ÚOHS o veřejných zakázkách loni bránily podáním 46 žalob ke Krajskému soudu v Brně, soud vydal 44 rozsudků, v nichž ve 35 případech rozhodnutí ÚOHS potvrdil. K Nejvyššímu správnímu soudu bylo podáno 24 kasačních stížností, soud vydal 42 rozsudků v nichž ve 26 případech dal za pravdu antimonopolnímu úřadu. ska kš

Průzkum: Většina Čechů vnímá americká cla a další Trumpovy kroky negativně

Praha 17. dubna (ČTK) - Většina Čechů vnímá americká cla vůči Evropské unii a další kroky nového prezidenta USA Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR. Podle více než poloviny Čechů Trump, který nastoupil do funkce koncem letošního ledna, také oslabuje demokracii v USA. Balíček 20procentních cel na zboží z EU představil Trump 2. dubna. Následoval prudký propad amerických akciových trhů a oznámení odvetných opatření ze strany unie. O několik dní později americký prezident většinu cel na 90 dní pozastavil. V průzkumu, který se konal ještě před vyhlášením a následným pozastavením cel, vyjádřilo nesouhlas s jejich tehdy chystaným zavedením 75 procent obyvatel Česka. Celkově Trumpovo působení ve funkci vnímají podle průzkumu negativně skoro dvě třetiny Čechů. Podle 57 procent dotázaných také Trumpovy kroky alespoň částečně oslabují demokracii v USA. Pouze přibližně čtvrtina Čechů vidí Trumpovo působení pozitivně a jako posílení demokracie. Příznivěji kroky prezidenta USA hodnotí například lidé ve věku nad 55 let. Obliba Trumpa roste také s poklesem stupně vzdělání. Záporně se staví k působení Trumpa zhruba tři čtvrtiny vysokoškolsky vzdělaných, kdežto u lidí se základním a středoškolským vzděláním bez maturity už Trumpa hodnotí negativně méně než tři pětiny Čechů. Z hlediska stranických preferencí se k Trumpovi kladněji staví voliči ANO, SPD a Trikolory. Ještě negativněji než na Trumpa se Češi dívají na působení miliardáře a majitele firem Tesla a SpaceX Elona Muska v Trumpově administrativě. Negativně činnost Muska ve funkci poradce prezidenta USA hodnotí 69 procent lidí a pozitivně jen 18 procent. Prezident USA Muska, který předtím financoval Trumpovu volební kampaň, pověřil vedením úřadu pro zefektivnění státní správy. Musk čelí kritice za chaotické kroky. Jeho úřad třeba - podle Muska omylem - zrušil program prevence proti ebole a soudy zablokovaly Muskovu týmu přístup k citlivým údajům nebo zrušily hromadné propouštění federálních zaměstnanců. Více než čtyři pětiny Čechů souhlasí s výrokem, že Spojené státy americké nyní ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy. Opaku věří pouze šest procent obyvatel Česka. Tři pětiny dotázaných uvedly, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro svět, a jen asi třetina Čechů si myslí, že USA usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa. Za spojence Česka teď pokládá Spojené státy americké jen 28 procent Čechů. Menší podíl kladných odpovědí získalo jen Rusko, které označily za spojence Česka pouze tři procenta lidí. Nejvíce nyní Češi důvěřují Polsku, které za spojence pokládá 72 procent dotázaných. Průzkum CVVM provádělo od 14. do 26. března. Zúčastnilo se ho 1037 obyvatel České republiky starších 15 let. ver

Ve věku 82 let dnes zemřel bývalý politik, novinář a cestovatel Jaromír Štětina

Praha 17. dubna (ČTK) - Ve věku 82 let dnes zemřel po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý politik, novinář a cestovatel Jaromír Štětina. ČTK to sdělil jeho syn. Štětinovo úmrtí ČTK potvrdili zástupci humanitární organizace Člověk v tísni. Štětina patřil k jejím zakladatelům. Jaromír Štětina se proslavil reportážemi z oblastí bývalého Sovětského svazu i politickým působením a následným bojem proti komunismu. V roce 2004 byl za Stranu zelených zvolen do Senátu, v roce 2010 svůj mandát obhájil s podporou TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých. V letech 2014 až 2019 pak byl poslancem Evropského parlamentu. Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a později Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Podle údajů ministerstva vnitra byl od roku 1965 členem Komunistické strany Československa, stranickou legitimaci vrátil po sovětské okupaci. Uspořádal několik výprav na Sibiř a do Asie, kde mimo jiné sjel řeku Indus. Po roce 1989 byl zpravodajem Lidových novin v Moskvě a v období 1993 až 1994 jejich šéfredaktorem. V roce 1994 založil soukromou novinářskou agenturu Epicentrum a věnoval se především válečnému zpravodajství, například v Náhorním Karabachu, Čečensku nebo Afghánistánu. Za svou práci obdržel v roce 1997 Cenu Ferdinanda Peroutky. Do politiky vstoupil v roce 2004, kdy se stal senátorem. Mandát senátora mu zanikl v červnu 2014, jelikož byl v květnu 2014 jako nestraník za TOP 09 a STAN zvolen poslancem Evropského parlamentu. V roce 2019 založil Hnutí Evropa společně (ESO), kterému předsedal. Hnutí zaniklo o tři roky později. Štětina je autorem desítky knih, mnoha set článků a desítek dokumentárních filmů. Získal i Cenu Rudolfa Medka. V roce 2000 Štětinovi udělil tehdejší prezident Václav Havel medaili Za zásluhy. mbc rmi mha

Italská premiérka se snaží vyvažovat mezi EU a USA, říká filosof a komentátor

Praha 17. dubna (ČTK) - Italská premiérka se snaží udržovat dobré vztahy s Evropskou unií i Spojenými státy a vyvažovat s nimi vztahy. Dnes to řekl v rozhovoru s ČTK přední italský filozof a politický komentátor Massimo Cacciari, který měl přednášku v Praze. Meloniová, která je dnes na návštěvě v Bílém domě, se tak na rozdíl od dalších evropských politiků proto zdržela kritiky vůči americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi. "Meloniová dělá politiku vyvažování (mezi EU a USA)," uvedl Cacciari. Podle něj Meloniová udržuje dobré vztahy se silami, které vládnou v Evropské unii, a současně se označuje za blízkou spojenkyní Trumpa. Podle Cacciariho tak Meloniová neměla "polemické výstupy" vůči Trumpovi jako jiní přední evropští politici v uplynulých měsících. "Jedná však v souladu s Evropskou komisí," dodal Cacciari. Meloniová od italské opozice čelila v posledních dnech kritice, že cesta do Washingtonu je sólo akce, která není dostatečně koordinovaná s EU. Od začátku své vlády v roce 2022 se Meloniová snaží udržovat pozitivní vztahy s Bruselem, ačkoliv dříve byla ostrou kritičkou EU. "Prvotní hřích byl velký. Její politická minulost je plná polemiky proti Evropské unii a spojenectví s nacionalistickými silami. Vláda tak musel přistoupit k docela radikální změně své vizáže," uvedl Cacciari, podle kterého se však Meloniová zachovala "s velkou inteligencí". "To však vytvořilo i některé problémy ve vládě," dodal Cacciari, podle kterého druhá největší vládní strana Liga pokračuje ve svém silně kritickém postoji vůči Evropské komisi. Ve vztazích s USA jsou podle Cacciariho Itálie a EU v nevýhodě. "Evropa je v krizi, ale Spojené státy v krizi nejsou," dodal italský myslitel. Poukázal, že podíl Evropy na světovém hospodářství v posledních desetiletích klesal, a nepříznivý je i demografický vývoj. Spojené státy si pak podle něj dokázaly udržet "nadvládu" ve vojenství a vyspělých technologií. Slabost Evropské unie Cacciari vidí v tom, že po ustanovení eurozóny nedokázala jít dále "směrem k politické unii". "Následující kroky měly být politiky konvergence ve fiskální a sociální politice," uvedl. Podle něj však EU má stále některé silné stránky, například velikost své ekonomiky, kterých by mohla využít. Meloniová je ve zhruba polovině svého mandátu a její strana Bratři Itálie je podle průzkumů stále nejpopulárnější stranou. Bratři Itálie si podle Cacciari udržují silnou pozici kvůli nedostatkům opozice, která je rozdělená mezi středolevicovou Demokratickou stranou a populistickým Hnutím pěti hvězd. Pravicové síly kolem premiérky podle Cacciariho dokázaly "zachytit protestní vlnu" a nespokojenost obyvatel, kteří unijním i italským vládní silám vyčítají, že nedokázaly zaručit větší růst ekonomiky a blahobytu. Mezinárodní studie ukazují, že v Itálii kupní síla obyvatel v posledních letech klesala. "Demokracie se lidem líbí, pokud dokáže zaručit rozvoj, blahobyt a sociální vzestup," domnívá se Cacciari. Meloniová podle Cacciariho zatím nesplnila své sliby z volební kampaně a neprosadila slibované změny. "Situaci ale ani nezhoršila. Itálie přežívá, ale nezažila propad," řekl Cacciari o působení premiérky a její vlády. Vláda podle něj také dosud těžila z uvolněnějších fiskálních pravidel, což jí umožnilo navýšit svůj deficit. "Žádných z problémů, ať už správných či mylných, o kterých (Meloniová) hovořila, nebyl vyřešen," uvedl Cacciari. Sama premiérka ve svých vystoupeních často poukazuje například na nárůst zaměstnanosti či na podporu rodinám, kterou podle ní její vláda posílila. Massimo Cacciari je italský filozof a také politický komentátor. Část svého díla věnoval předním německým myslitelům 19. a 20. století. Aktivní byl i v politice. Několikrát byl zvolen do italského a Evropského parlamentu a celkem 12 let byl starostou Benátek za středolevicové koalice. jkh snm

Německo má potíže se svými mosty, tisíce jich budou muset jít k zemi

Berlín 17. dubna (zpravodaj ČTK) - Německo má potíže se svými mosty. Ukázal to případ drážďanského mostu, který se vloni v září zřítil do Labe, nebo berlínského mostu nad okružní dráhou, který byl kvůli havarijnímu stavu urychleně stržen v posledních dnech. Podle aktuální studie nevládní organizace Transport Environment (TE) by přitom mohlo být v Německu mostů, které vyžadují sanaci, mnohem více než stát v současnosti tvrdí. Studie hovoří až o 16.000, téměř 6000 jich přitom bude muset jít k zemi. Špatný stav infrastruktury má přitom přímý dopad na hospodářství, s jehož poklesem se Německo potýká už dva roky. Podle nové studie evropské nevládní organizace TE je potřeba nutně sanovat 16.000 mostů, které vlastní v Německu stát. "Pokud se bude sanace těchto mostů protahovat, budou náchylnější k opotřebení, což ve střednědobém výhledu povede k dalším nákladům," uvedla organizace zastřešující spolky, které usilují o udržitelnou dopravu. Podle německého ministerstva dopravy je na dálnicích a dalších silnicích ve správě státu zhruba 40.100 mostů, sanovat bude vláda muset v příštích deseti letech asi desetinu. Dalších zhruba 80.000 mají ovšem ve správě jednotlivá města a obce. V městském majetku byl také drážďanský most Carolabrücke, jehož zřícení loni v září na špatný stav německé infrastruktury upozornilo. Jeho část spadla do Labe kvůli korozi několik minut poté, co přejela poslední tramvaj. Nikomu se nic nestalo, saská metropole se ale od té doby potýká s problémy kvůli demolici a hledá finance na výstavbu nové konstrukce. Drážďanský most se stal jakýmsi symbolem, není ale zdaleka jediným, kterému se v posledních měsících dostalo nechtěné pozornosti. Dopravu v českém příhraničí od listopadu pět měsíců komplikovala uzavírka labského mostu v městečku Bad Schandau, který se částečně otevřel až minulý týden. V Berlíně pak v polovině března výrazně narušilo dopravu uzavření dálničního mostu nad okružní městskou dráhou. Kvůli havarijnímu stavu musel být takzvaný Ringbahnbrücke na západě metropole v posledních dnech stržen. Kdy bude stát jeho náhrada, není jasné. Most byl přitom součástí jednoho z nejdůležitějších dopravních uzlů v celém Německu. Spolková vláda na jeho demolici a náhradu uvolnila 150 milionů eur (asi 3,7 miliardy Kč). Poslední případ, který dokládá potíže s mosty, je teprve z úterý. Úřady musely nechat okamžitě uzavřít most v centru Magdeburku. Důsledky to má pro automobilovou a tramvajovou dopravu, ale i pro cyklisty a pěší. "To, že je mnoho mostů v německé silniční síti ve špatném stavu, bylo dávno jasné," uvedla organizace TE ve zprávě, ze které citovala agentura DPA. "Mnoho mostů, postavených často v 70. letech, bylo původně dimenzováno na menší zatížení," dodala. Podle evropské organizace bude nutné v příštích letech zcela nahradit 5905 mostů v majetku státu. "Dalších 10.240 je tak zatížených, že bude pravděpodobně potřeba náhradní stavba, eventuálně by ale mohlo pomoci i jejich posilnění," dodala organizace. Nejhorší je podle TE stav mostů ve spolkových zemích, které jsou městskými státy, tedy v Berlíně, Brémách a Hamburku. Horší je také stav mostů na západě Německa, kde byla jejich velká část postavena v 60. a 70. letech minulého století. Mosty ve východoněmeckých zemích jsou naproti tomu postavené z velké části v 90. letech, tedy po znovusjednocení Německa, a byly tedy už dimenzovány na větší zatížení. "Němci jsou velmi dobří inženýři. Člověk by si myslel, že bude všechno fungovat," řekla nedávno agentuře AP předsedkyně poradního orgánu německé vlády pro ekonomické otázky Monika Schnitzerová. "Němci jsou ale zároveň velmi dobří v šetření a obzvlášť na infrastruktuře, na mostech, šetřili velmi dlouho," dodala. S šetřením by ale měl být aspoň prozatím konec. Na obnovu německých mostů totiž budou v příštích 12 letech proudit peníze z nového infrastrukturního fondu, jehož zřízení prosadily strany pravděpodobné příští německé vlády: konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Investiční fond o objemu 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu Kč) bude přitom financován z půjček. O naléhavosti investic svědčí i to, že byl balík schválen ještě před tím, než se strany dohodly na koaliční smlouvě. V ní pak stojí, že "Německo potřebuje infrastrukturní vzpruhu". "Týká se to nemocnic a škol i mostů a železnice," stojí v textu, který bude základem spolupráce příští vlády kancléře Friedricha Merze. Cílem rozsáhlých investic do infrastruktury je mimo jiné posílit německé hospodářství, které loni druhý rok v řadě zaznamenalo pokles. Pět předních německých hospodářských institutů minulý týden ve společném výhledu navíc uvedlo, že se hrubý domácí produkt (HDP) Německa v letošním roce zvýší jen o 0,1 procenta. Loni na podzim předpovídaly ještě růst o 0,8 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Jaromír Mrhal nob

AFP: Ukrajinští senioři trpí, představují až polovinu civilních obětí u fronty

Kyjev 17. dubna (ČTK/AFP) - Podobně jako tisíce dalších seniorů na Ukrajině, trávila Zinajda Hyrenková podzim svého života v domově důchodců. Její penzi narušila ruská invaze. Její paměť do určité míry zahalila mlha, ale tu chvíli, kdy Rusko zaútočilo na její vesnici na severovýchodě země, až ji to srazilo na zem, si vybavuje jasně, píše agentura AFP. "Bylo to tak hlasité. Všichni padli na zem. Ležela jsem. Pak jsem otevřela oči a pomyslela si: ještě jsem naživu," vzpomíná Hyrenková. Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Čtvrtina obyvatel Ukrajiny má přes 60 let, zároveň však senioři loni představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem. Hyrenková žila ve vesnici Zaoskillja v Charkovské oblasti na severovýchodě země až do loňského května. Rusko ale postupovalo směrem na nedaleké město Kupjansk a bombardovalo obce v okolí. Nyní žije v ubytovně proměněné na domov pro seniory s názvem Velyka rodyna (Velká rodina) v Charkově. Svůj věk si přesně nepamatuje. "Jsem ročník 1939. Spočítejte si to," řekla seniorka, která celý život pracovala v železničním průmyslu. "Železnici jsem měla moc ráda už od dětství," řekla, a oči se jí zalily slzami. Potřeby starších lidí jsou obrovské, upozorňuje zakladatelka domova Olha Klejtmanová. Jen v Charkově podle jejích odhadů potřebuje pomoc 32.000 seniorů, kteří uprchli ze svých domovů. V Charkovské oblasti je přitom jen osm státem spravovaných domovů pro seniory, což podle Klejtmanové nestačí. Jejímu zařízení, které mělo na konci března 60 obyvatel a je závislé pouze na soukromých dárcích, podle ní úřady finanční podporu neposkytují. "Celý život pracovali a zaslouží si důstojné stáří," říká o seniorech šestapadesátiletá žena a dodává: "Je to o naší důstojnosti." Klejtmanová je architektka, která nyní plánuje domov pro seniory rozšířit. Vzhledem k tomu, že většina z nich pochází z venkovských oblastí, chce pořídit velkou zeleninovou zahradu se zvířaty, která by připomínala vesnické "vůně a zvuky". Jedním z obyvatel v zařízení spravovaném Klejtmanovou je také padesátiletý Serhij Jukovskyj, kterému amputovali obě nohy po pracovním úrazu a který žil na vsi s mladším bratrem. Toho zabila mina, když sbíral dříví u vesnice Kočubejivka v Charkovské oblasti. "Ani nevím, kde je pohřbený," řekl Jukovskyj, který žil rok sám, než ho převezli do Charkova. Budoucnost je bezútěšná, připustil, ale vzápětí dodal: "Ukrajina bude mít všechno a (ruský prezident Vladimir) Putin je debil." V jiném pokoji mezitím ležel čtyřiaosmdesátiletý Jurij Mjahkyj ze Saltivky. Tedy z předměstí Charkova, které bylo těžce bombardované na začátku invaze, kdy se Rusové pokoušeli město dobýt. "Je Ukrajina rozdělená?" zeptal se zmaten - podobně jako mnozí další - zvraty v konfliktu. Hyrenková od loňského září sdílí pokoj s jednasedmdesátiletou Olhou Zolotarevovou, která se 28 let starala o lidi s poruchami učení ve městě Lypci. Po začátku ruské invaze byli evakuovaní, ale Zolotarevová zůstala. Loni v květnu, kdy Rusko zahájilo novou ofenzivu na Charkovskou oblast, byla doma, když přišel úder. Střepina "z nevím čeho" jí zlomila pravou nohu, ukázala žena svou jizvu po zranění. Doufá přitom v mír a v to, že bude jednou zase normálně chodit. Navzdory tomu všemu je optimistka. "Štěstí, jak já ho vnímám, znamená nemít hlad, nebýt bez oblečení a nebýt bez bot. A to já nejsem," prohlásila. ipl spr

Americká cla ohrožují globální obchodní systém a hrozí recesí, varují ekonomové

Washington 16. dubna (ČTK) - Současná americká administrativa narušuje globální obchodní systém řízený pravidly a vytvořený po druhé světové válce, který přispíval k prosperitě a politické stabilitě. V komentáři to uvedli ekonomové Gary Hufbauer z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii (PIIE) a David Feldman z univerzity College of William Mary. Americký prezident Donald Trump prosazuje vysoká cla s deklarovaným cílem, aby Spojené státy znovu zbohatly, což podle ekonomů ale může vést ke zvýšení cen, k poklesu příjmů domácností a k recesi. Málo Američanů podle ekonomů chápe, co má kanadský premiér Mark Carney na mysli, když hovoří o systému globálního obchodu. Málo lidí chápe, co s tímto systémem Američané ztrácejí. "Ať už jsou jeho chyby jakékoli, tento systém podpořil globální prosperitu a politickou stabilitu. Obojí je ohroženo, protože současná administrativa záměrně torpéduje globální řád založený na pravidlech, který Amerika vytvořila z popela velké hospodářské krize ve 30. letech a globální války ve 40. letech," napsali. Trump tvrdí, že obrovské zvýšení celních bariér Ameriku "učiní znovu bohatou" a obnoví převahu USA, kterou podle něj měly za prezidenta Williama McKinleyho v 90. letech 19. století. "Ve skutečnosti celní sazby, které byly zavedeny minulý týden a pozastaveny, když se finanční trhy začaly třást, překračují úroveň (ochranářských celních) sazeb z roku 1930. Jakmile začnou platit extrémní cla, zejména na dovoz z Číny, vyšší ceny sníží příjem průměrné rodiny a mohou vyvolat recesi," tvrdí autoři komentáře. Navíc 90. léta 19. století podle nich nebyla vrcholem hospodářského a politického vlivu USA. "Postavení USA ve světě dosáhlo svého vrcholu po druhé světové válce, až když Amerika vybudovala globální obchodní systém, který odpolitizoval obchodní politiku," dodávají. Světový obchodní systém byl založen na dvou klíčových principech - nediskriminaci a celonárodním zacházení, které zajišťují spravedlivé mezinárodní obchodování. "Federální vláda například nemůže uvalit zvláštní daně na provoz BMW ve Spartanburgu v Jižní Karolíně, když je neuvaluje na Ford v Detroitu," vysvětlují ekonomové. Trumpova vláda podle nich ale centralizuje pravomoci v oblasti cel, což umožňuje selektivní zacházení s firmami a zeměmi podle politických preferencí. Tento přístup podle nich zvyšuje riziko obchodních sporů a návratu k agresivnímu mezinárodnímu obchodu jako v meziválečnému období. Situaci podle ekonomů ještě zhorší protiopatření ostatních zemí. Zároveň připomínají, že pravomoci prezidentovi propůjčil zákonodárný sbor. "Kongres by měl obnovit svou tradiční kontrolu nad celní politikou tím, že omezí používání výjimečných opatření, na která se odvolává prezident," píší Hufbauer a Feldman. "Systém globálního obchodu, který se opíral o Spojené státy a na který Kanada spoléhala od konce druhé světové války - systém, který sice nebyl dokonalý, ale po desetiletí pomáhal naší zemi zajišťovat prosperitu - skončil," řekl kanadský premiér na začátku dubna po Trumpově oznámení rozsáhlých cel, včetně takzvaných recipročních. "Osmdesátileté období, kdy Spojené státy zastávaly roli globálního ekonomického lídra, kdy vytvářely spojenectví založená na důvěře a vzájemném respektu a zasazovaly se o volnou a otevřenou výměnu zboží a služeb, skončilo. Je to tragédie,“ dodal. Spojené státy v tuto chvíli uplatňují 145procentní cla na dovoz z Číny. Vedle toho zavedly i plošné desetiprocentní clo na dovoz většiny produktů z většiny zemí světa. Dočasnou výjimku nedávno dostala elektronika, například chytré telefony a laptopy. Spojené státy však chystají zvláštní clo právě na elektroniku a čipy. Spojené státy rovněž uplatňují 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových vozů a stejně vysoký dovozní poplatek na hliník, ocel a odvozené produkty. Řada zemí na Spojené státy uvalila odvetná cla. boz spr

Putin přirovnal Muska ke Koroljovovi, tvůrci sovětských raket

Moskva 16. dubna (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes přirovnal amerického miliardáře Elona Muska, který je zakladatelem vesmírné společnosti Space X, k tvůrci sovětských raket Sergeji Koroljovovi. Při setkání se studenty také řekl, že Musk je posedlý Marsem. "Jakkoli se to dnes může zdát neuvěřitelné, často se stává, že po nějaké době se takové nápady uskuteční. Stejně jako se svého času staly skutečností Koroljovovy nápady," řekl Putin podle populárního listu Moskovskij komsomolec. "Let na Mars je velice složitý a dnes se zdá jeho uskutečnění velice složité," prohlásil. V Rusku byla tento měsíc podle médií uvedena první divadelní hra o americkém miliardáři. Představení "Elon Musk a Ciolkovskij" se chystalo ve městě Kaluga ležícím asi 200 kilometrů od Moskvy v rámci filmového festivalu o vesmíru. Jakkoli oba hrdinové pocházejí z rozdílných epoch, potkávají se na scéně ve hře, jejíž děj se odehrává v domě teoretika vesmírných letů Konstantina Eduardoviče Ciolkovského (1857-1935). Musk podle ruských médií svého času o Ciolkovském hovořil jako o jednom z největších géniů lidstva. Za jeden ze svých oblíbených citátů také označil Ciolkovského výrok, že Země je kolébkou lidstva, ale nelze celý život strávit v kolébce. Ale nápadem s opakovatelně použitelným prvním stupněm rakety dokázal Musk překonat i Ciolkovského či spíše jeho vyznavače z ruské vesmírné agentury Roskosmos, usoudil před časem časopis Forbes ve svém ruském vydání. Koroljov byl klíčovou postavou sovětského vesmírného programu, kterému se podařilo dostat prvního člověka do vesmíru, Jurije Gagarina. Byl tvůrcem nejen vesmírných raket, ale i raket vojenských, o které se opírala vojenská moc Sovětského svazu a strategická rovnováha ve vztahu ke Spojeným státům. Loni v říjnu list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na řadu informovaných zdrojů z americké, evropské i ruské politiky psal, že Musk coby aktivní podporovatel prezidentské kandidatury Donalda Trumpa je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Putinem.. Neveřejná jednání šéfa nepřátelské mocnosti s jedním z nejbohatších lidí světa, který má díky spolupráci své firmy SpaceX na americkém vesmírném programu přístup k tajným informacím, jsou pro americké činitele znepokojující, uvedl deník. Podle zdrojů listu se rozhovory točí kolem osobních a obchodních témat, ale i současné geopolitické situace. Musk se podle listu k informaci o kontaktech s Putinem nevyjádřil. Sám před časem veřejně prohlásil, že se s Putinem bavil pouze jednou, a to před ruskou invazí na Ukrajinu a o vesmírných technologiích. Loni poskytl Putinovi prostor na své síti X, kde odvysílal rozhovor moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem, který řada komentátorů označila za nekritickou Putinovu propagaci. Šéf Kremlu v tomto interview označil Muska za člověka, kterého nelze zastavit. "Musíte s ním někde najít společnou řeč, musíte hledat nějaké způsoby, jak ho přesvědčit," řekl Putin. msk nim

Írán nemá daleko k získání jaderné zbraně, tvrdí šéf MAAE Grossi

Teherán/Vídeň 16. dubna (ČTK) - Írán nemá daleko k získání jaderné zbraně, řekl deníku Le Monde šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Deník rozhovor publikoval několik málo hodin před Grossiho odletem do Teheránu, kde bude jím vedená delegace MAAE jednat s íránskými státníky i zástupci íránského úřadu pro jadernou energii. Podle Grossiho má Írán dostatek obohaceného uranu k výrobě "ne jedné, ale několika bomb", jadernou zbraň nicméně ještě nemá. "Je to jako skládačka. Mají díly a jednoho dne je budou moci složit dohromady," řekl Grossi s tím, že k tomu Írán nemá daleko. Írán v posledních čtyřech letech v rozvoji svého jaderného programu trvale zrychluje, dodal. Po příletu do Teheránu dnes odpoledne se Grossi setkal s představitelem státní Íránské organizace pro jadernou energii (AEOI) Behrúzem Kamálvandím. Setkat se má také s ředitelem AEOI Mohammadem Eslámím a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Írán je ohledně svého jaderného programu pod dlouhodobým tlakem ze strany Spojených států. Minulou sobotu se v Ománu konalo první kolo nepřímých jaderných rozhovorů mezi oběma zeměmi. Americkou delegaci v Ománu vedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, zatímco íránskou Abbás Arakčí. Krátce před zahájením rozhovorů americký prezident Donald Trump zopakoval, že Írán nemůže mít jadernou zbraň. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí v úterý řekl, že není ohledně jaderných rozhovorů s USA ani příliš optimistický, ani příliš pesimistický. Druhé kolo rozhovorů se bude konat v sobotu v Římě. Trump chce s Íránem uzavřít novou jadernou dohodu, přičemž zároveň několikrát hrozil případným vojenským zásahem. V roce 2018 za svého prvního prezidentského mandátu přitom odstoupil od původní jaderné dohody s Íránem uzavřené v roce 2015. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Írán po americkém odstoupení přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho podle MAAE přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům. zdm nim

Washington sáhl k dalším sankcím, kterými chce zabránit vývozu íránské ropy

Washington 16. dubna (ČTK) - Spojené státy dnes přistoupily k dalším sankcím, kterými chtějí zabránit vývozu íránské ropy, a to i za pomoci třetích zemí - především Číny. Na svém webu o tom informuje americké ministerstvo financí. "Každá rafinerie, společnost nebo prodejce, kteří se rozhodnou nakupovat íránskou ropu nebo se podílet na obchodu s ní, se vystavují vážnému riziku," uvedl v prohlášení americký ministr financí Scott Bessent. "Spojené státy jsou odhodlány narušit činnost všech aktérů, kteří podporují dodavatelský řetězec íránské ropy, který režim využívá k podpoře svých teroristických spojenců a partnerů." Konkrétně se sankce týkají čínské rafinerie Shandong Shengxing Chemical, která podle tvrzení Washingtonu nakoupila íránskou ropu za více než miliardu dolarů (22 miliard Kč), a plavidel takzvané íránské stínové flotily, které se na vývozu ropy podílejí. Jde především o tankery plující pod panamskou a kamerunskou vlajkou, které podle Washingtonu vyvezly íránskou ropu v hodnotě miliard dolarů, mimo jiné do čínských rafinerií. Sankce ze strany Spojených států povedou ke zmrazení veškerého majetku firem, který se nachází v USA. Americká vláda nyní s Íránem vyjednává o jeho jaderném programu. mtw spr

Bloomberg: USA při rozhovorech s Kyjevem snížily odhad své pomoci Ukrajině

Washington 16. dubna (ČTK) - Spojené státy v době pokračujících rozhovorů s Kyjevem o nerostných surovinách podstatně snížily odhad výše své celkové pomoci Ukrajině z původních 300 miliard na zhruba 100 miliard dolarů (z 6,6 na 2,2 bilionu Kč). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trump tlačí na Kyjev, aby přistoupil na dohodu, která Spojeným státům umožní podíl na zisku z investičních projektů na Ukrajině, včetně infrastrukturních a těch spojených s těžbou nerostných surovin. Washington to považuje za kompenzaci za desítky miliard dolarů ve formě zbraní a další pomoci, kterou Ukrajině poskytl od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu v plném rozsahu napadlo. Trump usiluje o uzavření dvoustranné dohody s Kyjevem o těžbě nerostných surovin v rámci svých snah o ukončení ruské války na Ukrajině. Trump v dohodě vidí rovněž způsob, jak získat zpět miliardy dolarů vynaložené na pomoc Kyjevu. Kyjev se snaží vyjednat lepší podmínky dohody a odmítá uznat předchozí pomoc USA jako dluh. Celkovou výši americké pomoci stanovil na 90 miliard dolarů (dva biliony korun), čemuž se nynější snížený odhad Washingtonu přibližuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že jednání s USA o dohodě o nerostných surovinách jsou pozitivní a že se očekávají další schůzky. Dnes ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková sdělila, že obě strany dosáhly významného pokroku a nejbližší době podepíší memorandum o porozumění. V březnu Trumpova administrativa navrhla novou, rozsáhlejší dohodu o nerostných surovinách, která Ukrajině neposkytuje žádné bezpečnostní záruky. Zato požaduje, aby Ukrajina ukládala do společného investičního fondu veškeré příjmy z těžby přírodních zdrojů státními i soukromými podniky na ukrajinském území. Kyjev je nucen k jednáním s USA přistupovat obezřetně, připomněla agentura Bloomberg. Únorová hádka v Oválné pracovně mezi Zelenským a Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem totiž vedla ke zrušení předchozí dohody, což USA přimělo k dočasnému pozastavení americké pomoci a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. abl zpt

Jako terapii bere Pitín, přeživší dítě z Lidic, návštěvu škol, v Ústí dojal

Ústí nad Labem 16. dubna (ČTK) - Jako úkol a psychoterapii bere Jiří Pitín, přeživší dítě z Lidic, přednášení ve školách. V Ústí nad Labem dnes děti v Základní škole Mírová dojal i rozesmál. Tématu Lidic se tam věnovaly celý den. Vytvořily symbolické holubice nebo květiny 3D perem a pekly a vařily na počest Jaroslava Suchánka, šéfkuchaře, který se přestěhoval do Lidic krátce před jejich vypálením. Vyprávění Pitín začal zacinkáním zvonečku. Patřil jeho sestře, kterou v deseti letech nacisté zavraždili ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu. Jemu bylo sedm týdnů, když Lidice zmizely z mapy. "Mě zachránilo to, že mně ještě nebyl rok, kdyby mi bylo rok a pár dní, tak na pomníku lidických dětí stojím taky a ségra mě drží za ručičku," řekl senior, který příští týden oslaví třiaosmdesáté narozeniny. Do školy přinesl korespondenční lístek, který jeho sestra poslala tetě z Polska a prosila na něm o jídlo a oblečení, svůj rodný list vydaný až v roce 1947 v Kladně, mapu s vyznačenými koncentračními tábory nebo drobnou sošku, kterou mu věnovala autorka památníku v Lidicích. Školáci poslouchali pozorně. "Je to neskutečný, že se tohle dělo. Snad se to nebude opakovat," řekla ČTK Anežka. "Bylo to hezké vyprávění, dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí, ale jinak hrozný, co se stalo," uvedla spolužačka z deváté třídy Denisa. Vraždění přežilo sedmnáct ze sto pěti dětí. "Dnes nás je posledních šest. Já to beru jako niterný úkol ohledně své rodiny a Lidic vyprávět náš příběh," řekl ČTK. "A musím se přiznat, že je to pro mě psychoterapie, že se takhle vymluvím," uvedl. "Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, co mi v životě chybělo. Jsem stále nedohraný a nedomazlený, proto mám plyšáky a spím s medvědem," řekl s úsměvem muž. Uvedl, že věří, že památku Lidic ponesou dál děti a vnuci lidických žen. Nacisté zastřelili 10. června 1942 v Lidicích 173 mužů. Děti a ženy odvezli nacisté do gymnázia. V prostorách současné tělocvičny strávily tři dny, poté je násilně rozdělili. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Oběťmi nacistů se za druhé světové války stalo 340 lidických obyvatel. Vrátilo se 143 žen a 17 dětí. Počet obětí odpovídá polovině počtu žáků ZŠ Mírová. Právě osobní svědectví a setkání se zajímavými lidmi je podle Marie Koukalové, která za nápadem pořádat projektové dny spojené s historickými událostmi stojí, pro žáky velkým přínosem. "Potýkáme se s tím, že dějepis pro děti není zábavný. Toto je jedna z cest, jak dětem látku přiblížit. Aby to nebylo šest hodin povídání o tragédii, střídáme diskuse s tvořením. Žáci mají pocit, že se neučí, ale zpětnou vazbou víme, že si velmi dobře pamatují, co do nich nenásilnou formou vkládáme," uvedla Koukalová. Projektový den Lidice žijí je odrazovým můstkem pro připomenutí 80 let od osvobození. Jeho cílem bylo uctít památku obětí lidické tragédie, posílit povědomí o historii a důležitosti boje proti totalitním režimům a ukázat, že i když byla vesnice srovnána se zemí, tak díky lidskému soucitu a odhodlání se ji podařilo vystavit a Lidice tak žijí dál. Do Lidic se škola také chystá. fir kš

Pásmo Gazy se stalo masovým hrobem, uvedla organizace Lékaři bez hranic

Gaza 16. dubna (ČTK) - Pásmo Gazy se stalo "masovým hrobem" pro Palestince i humanitární pracovníky, kteří jim pomáhají, uvedla dnes nevládní organizace Lékaři bez hranic (MSF). Vyzvala také k obnovení dodávek humanitární pomoci, kterou izraelské úřady nepouštějí na toto palestinské území od začátku března. Podle MSF jsou tam už zásoby potravin, paliva i léků vyčerpány. V noci na dnešek izraelská armáda zabila v Pásmu Gazy dalších nejméně 13 lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní zdravotníky. "Vyzýváme izraelské úřady, aby okamžitě zrušily nelidské a smrtící obležení Gazy, aby chránily životy Palestinců i humanitárního a zdravotnického personálu a spolupracovaly se všemi stranami na obnovení a zachování příměří," uvedla organizace Lékaři bez hranic. Podle MSF zemřelo v Pásmu Gazy od začátku této války v říjnu 2023 nejméně 409 humanitárních pracovníků, většina z nich byli zaměstnanci úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNWRA), který je hlavním poskytovatelem humanitární pomoci v Gaze. Za rok a půl bojů a masivního izraelského ostřelování zemřelo v Pásmu Gazy také 11 členů MSF, z toho dva za poslední dva týdny. V Pásmu Gazy není podle MSF žádné bezpečné místo pro Palestince ani pro humanitární pracovníky, což ztěžuje i zdravotnickou pomoc. Lékaři bez hranic vyjádřili znepokojení také kvůli nedostatku léků včetně antibiotik. Bez dodávek paliva nebudou nemocnice, které mají elektřinu pro provoz díky generátorům, schopny fungovat ani udržet kriticky ohrožené pacienty naživu. V Pásmu Gazy už funguje jen velmi málo nemocnic, a to jen částečně. MSF také uvedla, že její týmy od přerušení příměří izraelskou armádou 18. března se nemohly vrátit do několika nemocnic a mobilní klinik na severu Gazy. Izraelská vláda nařídila obnovení vojenské ofenzivy po dvouměsíčním příměří se zdůvodněním, že jen vojenský tlak může přimět teroristické hnutí Hamás k propuštění zbývajících 24 rukojmích a předání 35 mrtvých Izraelců. S tím ale nesouhlasí mnozí Izraelci, včetně již propuštěných rukojmích či jejich příbuzných, kteří od března kvůli tomu znovu demonstrují proti vládě v ulicích. Od minulého týdne se v Izraeli množí petice vyzývající izraelskou vládu, aby zajistila návrat rukojmích z Gazy i za cenu okamžitého zastavení války s Hamásem. Jako první podepsala veřejný dopis vládě s tímto apelem minulý čtvrtek tisícovka izraelských pilotů v záloze a ve výslužbě, posléze se k nim připojily tisíce Izraelců včetně dalších rezervistů armády či bývalých členů a několika exšéfů tajné služby Mossad. nob zpt

Nvidia očekává, že kvůli omezení vývozu čipů do Číny přijde o miliardy dolarů

San Francisco 16. dubna (ČTK) - Americká společnost Nvidia očekává mimořádné náklady 5,5 miliardy dolarů (přes 120 miliard Kč) v důsledku rozhodnutí vlády Spojených států omezit vývoz jejích čipů H20 určených pro umělou inteligenci (AI) do Číny. Firma o tom informovala ve zprávě pro burzovního regulátora. Její akcie na tuto zprávu reagovaly výrazným poklesem. Americká vláda se snaží zabránit prodeji nejpokročilejších čipů do Číny, aby udržela vedoucí pozici Spojených států v oblasti umělé inteligence, píše agentura Reuters. Americký prezident Donald Trump nyní navíc vede s Pekingem obchodní válku, v rámci které na sebe USA a Čína uvalily vysoká cla. Společnost Nvidia vyvinula čip H20 tak, aby jej v souladu s dřívějšími omezeními mohla v Číně prodávat. Americká vláda však tento měsíc firmě sdělila, že čip bude pro prodej v Číně potřebovat zvláštní povolení. Společnost Nvidia má dominantní postavení na světovém trhu s čipy pro AI. Díky prudkému růstu zájmu o umělou inteligenci v posledních letech se firma dostala mezi nejhodnotnější podniky na světě. pmh jd

Hlavní obchodní vyjednavač Japonska bude v USA jednat o zrušení dovozních cel

Tokio/Washington 16. dubna (ČTK) - Hlavní obchodní vyjednavač Japonska bude ode dneška do pátku jednat s administrativou Donalda Trumpa o možnostech zrušení dovozních cel pro asijskou zemi ve výši 24 procent. S odvoláním na japonskou vládu to napsala agentura AP. Trump tarify zavedl pro většinu zemí světa na začátku měsíce s tím, že jim minulý týden oznámil 90denní odklad na vzájemná vyjednávání. Ministr pro hospodářskou revitalizaci Rjosei Akazawa se ve Washingtonu setká s americkým ministrem financí Scottem Bessentem a obchodním zmocněncem USA Jamiesonem Greerem. "Pečlivě si promyslím, co nejlépe poslouží národním zájmům Japonska a co bude nejefektivnější. Pro jednání udělám maximum," řekl před odjezdem Akazawa. Japonsko se stává první zemí, která se Spojenými státy zahájila jednání od doby, kdy prezident Trump uvalil základní 10procentní cla na většinu států světa a odstupňovaná cla na vybrané země, která Trump označuje jako reciproční. Náhlé 90denní pozastavení jejich platnosti nicméně znamená, že dovozci budou platit tarify ve výši 10 procent, 25procentní clo na dovoz aut, autodílů, oceli a hliníku do USA. Zboží z Číny přitom podléhá ještě výrazně vyšším clům. "Chceme vybudovat vztah důvěry mezi oběma stranami, přičemž Japonsko požádá americkou stranu, aby upustila od celních opatření. Vláda se touto výzvou bude zabývat a bude pracovat jednotně, aby ji mohla vyřešit co nejdříve," řekl mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši. Japonský premiér Šigeru Išiba se dříve nechal slyšet, že uzavření nové dohody s Amerikou nechce uspěchat. I když situaci označil za "národní krizi", Japonsko podle něj proti USA nezavede odvetná cla s tím, že by to nebylo výhodné. dud jd