Politika

Boje v Pásmu Gazy pokračují, Izrael a Hamás jsou ale možná blízko dohody

Jeruzalém/Gaza 19. listopadu (ČTK) - Izraelská armáda dnes podle tisku oznámila, že stupňuje a rozšiřuje své útoky na cíle palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy, situace v tamní nemocnici Šífa zůstává podle Světové zdravotnické organizace (WHO) kritická. Přesto jsou zřejmě Tel Aviv a Hamás nyní blízko k dohodě o pauze v bojích a propuštění desítek rukojmí. Zprávu listu The Washington Post, že se obě bojující strany za zprostředkování USA a Kataru předběžně dohodly, sice Bílý dům přímo nepotvrdil s tím, že na věci se dál intenzivně pracuje, katarský premiér ale posléze připustil rostoucí šance na dohodu a tedy i propuštění Izraelců unesených Hamásem před více než měsícem. Zbývající překážky jsou malé a "praktického a logistického charakteru" uvedl šéf katarské vlády Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. V Pásmu Gazy tak i dnes pokračují boje, přičemž v tamní nemocnici Šífa zůstávají desítky zdravotníků a bezmála 300 pacientů. Evakuovány ale podle dostupných informací byly asi tři desítky předčasně narozených dětí. Jejich přepravu ze zdravotnického zařízení, které označila za "zónu smrti", pomohla zajistit OSN a palestinský Červený půlměsíc. Izraelské síly, které v Pásmu Gazy ovládané Hamásem vedou ofenzivu v odvetě za útoky radikálů na izraelské území ze 7. října, uvádí, že v noci na dnešek zasáhly v pobřežním pásmu řadu cílů Hamásu. Podle listu The Times of Israel se izraelské útoky v severní části Pásma Gazy vystupňovaly a boje se rozšiřují. V nemocnici Šífa je podle WHO kritická situace. Izrael tvrdí, že na tuto největší nemocnici v Gaze útočí, protože se jedná o jednu ze základen Hamásu. Radikální hnutí i palestinští zdravotníci to popírají. WHO chce z místa evakuovat také zbývající pacienty, přičemž se jich tam podle zprávy zveřejněné organizací v noci na dnešek stále nachází nejméně 290. Na místě není voda, elektřina, palivo ani jídlo a zásadní nedostatek léků. Mnoho pacientů v uplynulých dnech kvůli omezení zdravotní péče zemřelo a u vchodu do nemocnice je hromadný hrob, v němž je údajně pohřbeno přes 80 lidí, uvedla také WHO. Mezinárodní zdravotnická organizace Lékaři bez hranic (MSF) dnes upozornila, že její konvoj převážející její pracovníky s rodinami se dostal v Pásmu Gazy pod palbu, následkem čehož zemřel jeden člověk. Alespoň humanitární přestávku v pokračujícím násilí se šest týdnů od začátku války snaží dojednat řada světových zemí i organizací, k pauze v bojích dnes v Dauhá vyzval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle zdrojů listu The Washington Post se ovšem už podařilo dosáhnout předběžné dohody, která mimo jiné počítá s nejméně pětidenním přerušením bojů, postupným propuštěním více než 50 rukojmích, které Hamás unesl z Izraele 7. října, a také s navýšením humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Propouštění blíže neupřesněné části ze zhruba 200 rukojmích by podle šestistránkové dohody, kterou WP označuje za podrobnou, mohlo začít v příštích několika dnech, pokud se na poslední chvíli neobjeví komplikace. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně naznačil, že se o propuštění alespoň části rukojmích za ústupky jeho země jedná, podrobnosti zatím ale sdělit nechtěl. Bílý dům v reakci na informace WP uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem zatím není na světě, USA však tvrdě pracují na tom, aby se tak stalo. Říjnový útok Hamásu si v Izraeli vyžádal na 1200 životů, převážně civilistů. Rozsáhlá izraelská odveta v Gaze, kde na území menším než Praha žije 2,3 milionu Palestinců, připravila podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem o život kolem 12.300 lidí. Palestinská agentura WAFA dnes navíc uvedla, že při izraelských náletech na střední a jižní část Pásma Gazy zahynulo 15 Palestinců. Izraelská armáda zároveň informovala o smrti dalších tří svých vojáků, čímž počet mrtvých v řadách izraelských sil tím zvýšil nejméně na 61. Podobné údaje není možné bezprostředně ověřit z dalších zdrojů. nim jd

Francouzské ministerstvo obrany oznámilo úspěšný test balistické střely

Paříž 19. listopadu (ČTK) - Francie úspěšně otestovala balistickou střelu dlouhého doletu M51.3. Uvedlo to francouzské ministerstvo obrany. Střela podle ministerstva pomůže Francii udržet v příštích desetiletích schopnost jaderného odstrašení. Střelu, která nenesla jadernou hlavici, vypálila francouzská armáda ze svého testovacího střediska v jihozápadní Francii. Raketa dopadla do severního Atlantiku stovky kilometrů od všech pobřeží, uvedlo ministerstvo. Dodalo, že vzhledem k mezinárodním podmínkám je zapotřebí zabezpečit provozní důvěryhodnost francouzského jaderného arzenálu. Ruský prezident Vladimir Putin po loňském zahájení invaze na Ukrajinu opakovaně varoval západní země, že je připraven použít jaderné zbraně k obraně Ruska, upozornila agentura Reuters. Střela M51.3 je vylepšenou verzí střely M51 určené k odpalování z ponorek. Střelu vyvíjí společnost ArianeGroup, která je společným podnikem evropské strojírenské skupiny Airbus a francouzské zbrojovky Safran. pmh jd

V Argentině se koná druhé kolo prezidentských voleb, čeká se těsný výsledek

Buenos Aires 19. listopadu (ČTK) - V Argentině se dnes uskuteční druhé kole prezidentských voleb, které nemají jasného favorita. O prezidentský úřad se utkají stávající ministr hospodářství Sergio Massa a ekonom a radikální zastánce volného trhu Javier Milei. Atmosféru posledních dnů před volbami poznamenalo podání Mileiho strany Svoboda postupuje, ve kterém se tvrdí, že první kolo voleb doprovázely podvody. Argentinský tisk i průzkumy veřejného mínění předpovídají pro druhé kolo těsný výsledek. Sondáže jednoznačně neukázaly, kdo se stane příštím argentinským prezidentem. Náskok jednoho či druhého kandidáta se udržuje v rámci statistické chyby. Argentina se potýká s vážnými ekonomickými problémy. Míra inflace se v posledních měsících pohybuje kolem 140 procent a míra chudoby se zvýšila na 40 procent. Na ekonomické neduhy nabízí radikální recept Milei, který se označuje za anarchokapitalistu a který je radikálním zastáncem trhu a odpůrcem státu. Milei slibuje výrazné škrty ve vládních výdajích a nahrazení domácí měny peso americkým dolarem. Massa je stoupencem silnějšího státu a varuje, že by recepty jeho soupeře tvrdě dopadly na chudé i na střední třídu. Milei vystupuje proti zavedeným politickým stranám, které nazývá kastou, a slibuje zásadní změnu. Podle něj jsou dnešní volby nejvýznamnější za poslední století. Ve snaze ukončit vládu peronistů podpořila kandidáta, který tvrdí, že změny klimatu jsou podvodem, i část umírněné pravice. Massa je centristickým představitelem peronismu a voličům slibuje návrat stability. O tom, jak je Argentina před volbami rozdělená, podle tisku vypovídá rovněž událost z pátečního večera, kdy Milei zašel na operní představení do divadla Teatro Colón v Buenos Aires. Když si ostatní diváci všimli prezidentského kandidáta, tak mu někteří začali tleskat, zatímco další na něj křičeli, že je odpad. Skandovali také "už nikdy více", což je historický slogan občanského vzdoru proti vojenské diktatuře. Předvolební atmosféru ještě vyostřilo podání Mileiovy strany Svoboda postupuje o volebních podvodech, které se údajně staly při prvním kole prezidentských voleb. V něm Massa dostal 37 procent hlasů a Milei 30 procent. Samotný Milei několikrát hovořil o velkých nesrovnalostech, které ovlivnily výsledek hlasování. Pro svá tvrzení Milei ani jeho strana nepřinesli žádné důkazy.Tvrzení o podvodech v sobotu odmítl i nejvyšší volební orgán CNE, který svolal zástupce Massy a Mileie, aby zaručil bezproblémový průběh hlasování. Podle agentury AP se Milei svým jednáním podobá bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, kterého je obdivovatelem. Trump rovněž hovoří o tom, že prezidentské volby, které prohrál, doprovázely podvody. Ty podle něj zvrátily výsledek v jeho neprospěch. První předběžné výsledky se očekávají v pondělí brzy ráno SEČ. Pokud by však rozdíl mezi kandidáty byl velmi malý, tak bude nutné počkat na pozdější, detailní přehled hlasování. jkh spr

Moody's zlepšila výhled ratingu Itálie, zvýšila rating Portugalska

Řím/Lisabon 18. listopadu (ČTK) - Ratingová agentura Moody's Investors Service zlepšila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie z negativního na stabilní. Signalizovala tak, že se v dohledné době nechystá úvěrový rating zhoršit. Zároveň potvrdila ratingovou známku Itálie na dosavadní úrovni Baa3, tedy jeden stupeň nad spekulativním pásmem. Moody's rovněž oznámila, že zlepšila ratingovou známku Portugalska, a to o dva stupně na úroveň A3. Většina analytiků předpokládala, že Moody's ponechá v případě Itálie ratingovou známku i výhled beze změny. Zlepšení výhledu tak představuje nečekanou podporu pro vládu premiérky Giorgii Meloniové, uvedla agentura Reuters. Itálie je za Německem a Francií třetí největší ekonomikou eurozóny. Moody's výhled ratingu Itálie zhoršila na negativní loni v srpnu po pádu vlády premiéra Maria Draghiho uprostřed energetické krize. "Rozhodnutí změnit výhled z negativního na stabilní odráží stabilizaci vyhlídek pro ekonomickou sílu země, zdraví jejího bankovních sektoru a dynamiku vládního dluhu," uvedla nyní ratingová agentura. Italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti rozhodnutí Moody's přivítal. "Je to potvrzení, že navzdory mnoha obtížím pracujeme dobře pro budoucnost Itálie," uvedl. Zlepšení ratingové známky Portugalska zdůvodnila Moody's příznivými dopady hospodářských a rozpočtových reforem, poklesem zadlužení v soukromém sektoru a pokračujícím posilováním bankovního sektoru. Zlepšení ratingu nezabránila ani současná politická krize v Portugalsku, upozornila agentura Reuters. Portugalský premiér António Costa minulý týden podal demisi kvůli vyšetřování údajných případů korupce, které se týkají lithiových dolů a dalších průmyslových projektů. Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa následně oznámil, že v zemi se 10. března uskuteční předčasné parlamentní volby. Moody's uvedla, že portugalským institucím se podle všeho daří tuto krizi řešit "efektivním a transparentním způsobem". Varovala nicméně, že déletrvající období politické nejistoty by mohlo negativně ovlivnit ekonomickou aktivitu a způsobit prohloubení rozpočtového schodku. Podle portugalského ministra financí Fernanda Mediny zlepšení ratingu potvrzuje, že základy ekonomiky jsou silné a že Portugalsko patří mezi země s "nejvyšší úvěrovou kvalitou a největší mezinárodní kredibilitou. "Je nezbytné, abychom zajistili, že to tak zůstane," prohlásil ministr. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory. Ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček, má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. pmh spr

Agentura Moody's zlepšila výhled úvěrového ratingu Itálie na stabilní

Řím 18. listopadu (ČTK) - Ratingová agentura Moody's Investors Service zlepšila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie z negativního na stabilní. Signalizovala tak, že se v dohledné době nechystá úvěrový rating zhoršit. Zároveň potvrdila ratingovou známku na dosavadní úrovni Baa3, tedy jeden stupeň nad spekulativním pásmem. Většina analytiků předpokládala, že Moody's ponechá ratingovou známku i výhled beze změny. Zlepšení výhledu tak představuje nečekanou podporu pro vládu premiérky Giorgii Meloniové, uvedla agentura Reuters. Itálie je za Německem a Francií třetí největší ekonomikou eurozóny. Moody's výhled ratingu Itálie zhoršila na negativní loni v srpnu po pádu vlády premiéra Maria Draghiho uprostřed energetické krize. "Rozhodnutí změnit výhled z negativního na stabilní odráží stabilizaci vyhlídek pro ekonomickou sílu země, zdraví jejího bankovních sektoru a dynamiku vládního dluhu," uvedla nyní ratingová agentura. Italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti rozhodnutí Moody's přivítal. "Je to potvrzení, že navzdory mnoha obtížím pracujeme dobře pro budoucnost Itálie," uvedl. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory. Ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček, má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. pmh spr

Představitelé státu mluvili o odkazu 17. listopadu, Babiš kritizoval vládu

Praha 17. listopadu (ČTK) - Důležitost zachování demokracie, i vzhledem k nynějším konfliktům ve světě, dnes při připomínce událostí ze 17. listopadu 1989 a 1939 zdůrazňovali představitelé státu. Prezident Petr Pavel řekl, že demokracie není provždy a ve světě je vidět její eroze. Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš využil výročí ke kritice vlády a médií. Mluvil o perzekuci opozice, vláda podle něj používá stejné postupy jako komunisté za totality. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK si více než polovina Čechů myslí, že teď se mají lidé lépe než před rokem 1989. Hospodářská komora ČR dnes v analýze uvedla, že se od konce totality životní úroveň v Česku zdvojnásobila. Prezident Pavel dnes jako další čelní politici položil květiny u památníku 17. listopadu na pražské Národní třídě. Když procházel davem, lidé mu tleskali. Na místě byli i prezidentovi kritici. Jeden z nich označoval Pavla za komunistického rozvědčíka. V rozhovoru pro Českou televizi prezident ke svému předlistopadovému členství v komunistické straně a výcviku u vojenské rozvědky řekl, že si to připomíná dodnes, ale je rád, že se mohl podílet na budování společnosti po roce 1989. Hlava státu se veřejných oslav 17. listopadu zúčastnila poprvé po sedmi letech. Pavlův předchůdce Miloš Zeman 17. listopadu vystoupil na veřejnosti naposledy v roce 2015. Podle Pavla je potřeba si spolu se 17. listopadem připomínat i lidi, kteří revoluci umožnili, kteří měli odvahu říct, že chtějí změnu. Kdokoli by se ale podle něj domníval, že vítězství demokracie je jednou provždy, mýlí se. "K určitému oslabování demokracie dochází i v zemích, kde bychom to ještě před pár lety nikdy ani myšlenkou nepřipustili, jako Velká Británie, Spojené státy. Domnívat se, že Česká republika v tomto bude výjimkou, by byla iluze," uvedl. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) se dnes kvůli nemoci oslav 17. listopadu osobně nezúčastnil. Na síti X napsal, že událost změnila jeho život, ale byla také rozhodujícím dějinným zlomem, který dosud ovlivňuje současnost. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mluvili na Národní třídě, při připomínce násilného potlačení studentských protestů v listopadu 1989 komunistickou policií, o zodpovědnosti. Podle Vystrčila je obrovské štěstí a dar, že si lidé nyní mohou naplnit život tím, co chtějí. "To, že tady lidé jsou a pokřikují na mě různé věci, vyjadřují svoje názory, a vůbec nic se jim nestane, je nejlepším důkazem toho, že 17. listopad, to, co jsme chtěli - svobodu, aby lidé mohli mluvit, nadávat politikům, svobodně cestovat, pohybovat se a, jednoduše, žít - tak tento odkaz jsme dokázali naplnit," řekl médiím na Národní třídě vicepremiér a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Sametová revoluce v roce 1989 podle vicepremiéra a předsedy lidovců Mariana Jurečky zásadně změnila život v Československu a přinesla lidem svobodu. "Někdy mám pocit, že si toho dostatečně nevážíme, že si to neuvědomujeme," uvedl dnes. Další z místopředsedů vlády a předseda Pirátů Ivan Bartoš dnes řekl, že demokracie je stále zkoušena, například v souvislosti s nynější ruskou invazí na Ukrajinu. "Celosvětová krize, evropská krize způsobená touto válkou i dalšími okolnostmi samozřejmě zkouší demokracii, protože dává možnost růstu i silným nacionalistickým tendencím nebo i vítězství populistů," uvedl. Předseda opozičního ANO Babiš při dnešním výročí hlavně kritizoval vládu. Snaží se zprivatizovat demokracii, řekl novinářům. Na sociální síti X a facebooku napsal Babiš, že vláda a média používají k opozičním stranám stejné praktiky jako totalitní komunistický režim. Na rozdíl od předchozích let dnes Babiš jako bývalý člen Komunistické strany Československa (KSČ) nečelil při položení kytice na Národní třídě projevům nesouhlasu. Babišovy výroky o "nové totalitě", jak opakovaně označuje současnou vládu, představitelé kabinetu odsoudili. Babiš demokracii nechápe, nebo nechce chápat, demokracie mu překáží, uvedla Pekarová Adamová. "Asi si neuvědomuje, jaké byly dopady tvrdé totality, ať už nacistické, či komunistické. Lidé byli popravováni a perzekvováni," řekl Jurečka. I podle předsedy nesněmovní strany SOCDEM (dříve ČSSD) Michala Šmardy Babiš svými výroky zlehčuje skutečnou totalitu. Nynější vláda je špatná, ale ne totalitní, řekl dnes Šmarda. Na pražském Albertově dnes při výročí událostí ze 17. listopadu vystoupili rektoři, zástupci Rady vysokých škol a studenti. Před 13:00 zazněla v centru Prahy hymna. Desítka lidí si také připomenula památku obětí komunismu u jejich památníku v Praze na Újezdu. V pražských Stodůlkách byla rovněž při příležitosti výročí revoluce odhalena další lavička Václava Havla. Pietními akcemi, happeningy, koncerty i demonstracemi si výročí připomínají lidé nejen v Praze, ale v celém Česku. Každý šestý Čech se domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody, uskupení občanských organizací, které pořádají vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu. Třeba výdělky zaměstnanců jsou nyní proti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, zatímco ceny stouply jen sedminásobně. Produktivita země na obyvatele ale dosud nedosáhla úrovně Německa, vyplývá z dnes zveřejnění analýzy Hospodářské komory ČR. red ver ptd

Medaile Za zásluhy o diplomacii dostalo 15 osobností a dvě organizace

Praha 17. listopadu (ČTK) - Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes vyznamenal 15 lidí a dvě organizace medailí Za zásluhy o diplomacii. Mezi oceněnými je osm osobností ze zahraničí a sedm Čechů, tři z nich ministr vyznamenal in memoriam. Medaile Lipavský předal v Černínském paláci při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. Mezi oceněnými Čechy jsou bývalý velvyslanec na Ukrajině Radek Matula, Helena Koenigsmarková, která přes 30 let vedla Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, autorka učebnic češtiny pro cizince Lenka Froulíková a oštěpařka Barbora Špotáková. Medaili in memoriam udělil Lipavský bývalému velvyslanci v Polsku Jakubovi Dürrovi, který byl v minulosti i stálým představitelem České republiky při Evropské unii či náměstkem ministra školství a ministra zahraničí. Ocenění in memoriam dostaly také dvě diplomatky, bývalá velvyslankyně České republiky ve Švýcarsku a v Lichtenštejnsku Kateřina Fialková a bývalá zástupkyně velvyslance v Izraeli Monika Studená. Všichni tři ocenění in memoriam zemřeli náhle v nedávné době. Fialková byla první vysoce postavenou Češkou v Severoatlantické alianci (NATO), kde pracovala v kabinetu generálního tajemníka George Robertsona. Studená v diplomacii působila přes 25 let, mimo jiné na Stálé misi České republiky při OSN. Vyznamenání od ministra přezvaly také dvě organizace, Charita ČR a Česká škola bez hranic, která v osmi evropských městech učí děti s českými kořeny češtinu a české reálie. Ocenění dostal také například honorární konzul ČR v brazilském Porto Alegre Fernando Lorenz de Azevado, honorární konzul ČR v Barceloně Jaime Martín Puchol nebo Američan William F. Martin, který v minulosti působil jako výkonný tajemník Rady národní bezpečnosti nebo náměstek ministra energetiky USA. Medaile Za zásluhy o diplomacii byly poprvé uděleny v březnu 2019. Ocenění v minulosti získali například slovenská herečka a někdejší velvyslankyně Magda Vašáryová, bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová a další osobnosti. sou ptd

Analýza: Životní úroveň se v ČR od sametové revoluce zdvojnásobila

Praha 17. listopadu (ČTK) - Životní úroveň se v ČR od sametové revoluce zdvojnásobila. Výdělky zaměstnanců jsou nyní proti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, zatímco ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale dosud nedosáhla úrovně Německa, vyplývá z analýzy Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. "Ekonomika se z prvotního transformačního propadu rychle vzpamatovala. HDP vykázal růst již v roce 1993 a jeho přírůstky se začaly zvětšovat až do měnové krize v roce 1997," uvedla komora. Klíčovou změnou v české ekonomice byla podle analýzy liberalizace cen. Ceny před rokem 1989 byly regulované a uměle udržované na nízké úrovni, proto také byl nedostatek některých druhů zboží. Zatímco v roce 1989 byla průměrná mzda 3170 Kčs, v roce 2023 by se podle predikce měla přiblížit částce 43.600 Kč. Z analýzy vyplynulo, že průměrné výdělky zaměstnanců po odečtení inflace vzrostly. "Mzdy jsou po 34 letech čtrnáctkrát vyšší, proti tomu ceny jsou proti roku 1989 sedminásobné," uvedla komora. Cena elektřiny za jednu kWh v roce 1989 podle analýzy odpovídala 0,48 Kčs. Člověk pobírající průměrnou mzdu 3170 Kčs si mohl hypoteticky nakoupit 6604 kWh elektřiny. Průměrná cena silové elektřiny v roce 2023 činí 4,61 Kč za kWh. Zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu si tak dnes může nakoupit asi o polovinu víc elektřiny než před 34 roky, přesně 9458 kWh silové elektřiny. Komora nicméně údaje o cenách energií označila jen jako doplňkové srovnání. Růst životní úrovně podle ní není vhodné poměřovat množstvím elektřiny, které lze nakoupit, a ani ceny elektřiny z roku 1989 a ty současné nelze srovnávat zcela přesně, protože data o ceně z letošního roku se na rozdíl od roku 1989 vztahují výhradně k silové elektřině. Zájem o podnikání v Česku neustále roste. Zatímco v roce 1990 na území Československa působilo necelých 180.000 ekonomických subjektů, v roce 1991 jich bylo již přes 950.000, z toho skoro 900.000 tvořily osoby samostatně výdělečně činné. V roce 2022 celkový počet zapsaných ekonomických subjektů dosáhl téměř tří milionů, z toho jsou dva miliony osob samostatně výdělečně činných a přes 500.000 obchodních společností. Změny směrem k tržnímu hospodářství umožnily ČR nastartovat proces dohánění západních států, který se projevuje také v ekonomických ukazatelích. Například v HDP připadajícím na osobu se podle dat Světové banky Česká republika mezi roky 1989 a 2022 přiblížila Německu o 13,5 procentního bodu. Hospodářská komora ale v této souvislosti odkázala na svou srpnovou analýzu, podle níž převážná část konvergenčního procesu české ekonomiky k průměru EU nastala před rokem 2008, resp. 2009, kdy se v Česku hospodářsky plně projevila globální finanční krize. Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na své dynamice. "ČR se tak nyní nachází v největším zlomu její novodobé historie. Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů," uzavřela komora. fd ptd

Studie: Téměř veškerá ruská ropa se minulý měsíc prodala nad cenovým stropem

Kyjev 17. listopadu (ČTK) - Rusko minulý měsíc vyvezlo téměř všechny své dodávky ropy za cenu, která překračovala cenový strop stanovený skupinou vyspělých zemí G7, napsala ve čtvrtek s odvoláním na studii Kyjevské ekonomické školy (KSE) agentura Bloomberg. Označuje to za poslední známku toho, že západní sankce nedokážou omezit přístup Moskvy k financím pocházejícím z prodeje ropy. Zmíněná studie KSE ukázala, že přes 99 procent ropy přepracované po moři se prodalo nad stropem 60 dolarů za barel, který loni stanovila skupina G7. Cena ropy, která se vyváží z hlavních ruských přístavů, podle ní v průměru dosáhla ceny 79,40 dolaru za barel. Skupina vyspělých zemí G7 se loni dohodla na mechanismu, jak Rusku znemožnit prodej surovin na světových trzích, a tak mu zkomplikovat financování válečného tažení na Ukrajině. Protože úplný zákaz nákupu ruské ropy by poškodil i západní ekonomiky, dohodly se země G7 spolu s Austrálií a Evropskou unií, že ruskou ropu lze nakupovat při splnění stanovených podmínek. Tou hlavní je, že cena nepřekročí 60 dolarů za barel. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. V prvních měsících letošního roku pomohl strop omezit ruské příjmy z ropy, ale jeho účinnost se postupně snížila. Rusko se v posledních měsících více spoléhá na stínovou flotilu tankerů s nejasnými vlastníky a pojištěním, a své příjmy z ropy tak zvyšuje. Země skupiny G7 na situaci reagují. USA sankcionovaly pět tankerů za porušení cenového stropu a napsaly společnostem po celém světě ohledně přibližně stovky plavidel, která mohla toto opatření porušit. Evropská unie rovněž podniká kroky, které společnostem ztíží prodej tankerů do stínové flotily. Podle institutu KSE bylo v říjnu téměř 30 procent veškeré ruské ropy přepravené po moři pojištěno v zemích G7, EU či v jiném západním státě. Lodní společnosti a pojistitelé musí od obchodníků obdržet potvrzení, že náklad splňuje cenový strop. Neexistuje však žádný reálný způsob, jak to kontrolovat, a je známo, že ceny ruské ropy již několik měsíců překračují stanovený strop, napsala Bloomberg. "To znamená, že obchodníci s ropou a makléři pravděpodobně poskytují poskytovatelům služeb v zemích G7 a EU zfalšované informace o cenách," uvádí autoři studie. lsk

Média: Tajemník ruské bezpečnostní rady nařídil přípravu mobilizace ekonomiky

Moskva 16. listopadu (ČTK) - Jeden z nejvlivnějších spolupracovníků ruského prezidenta Nikolaj Patrušev dnes nařídil gubernátorům ruských regionů a náčelníkům federálních úřadů, aby se připravovali na mobilizaci ekonomiky, napsal dnes server The Moscow Times a připomněl dřívější Patruševovy výzvy k soběstačnosti Ruska, připomínající Severní Koreu. Tajemník prezidentské bezpečnostní rady Patrušev podle státní tiskové agentury TASS na poradě prohlásil, že je nezbytné "zajistit vytvoření mobilizačních plánů ekonomiky subjektů federace a komunálních zařízení". Nařídil také gubernátorům a federálním představitelům, aby osobně dohlíželi na splnění tohoto úkolu, a to spolu se zajištěním bezpečnosti objektů kritické infrastruktury, včetně jejich ochrany před útoky dronů. The Moscow Times označily Patruševa za "jedno z nejradikálnějších 'jestřábů' na vrcholu ruského režimu a za hlavní hlásnou troubu spikleneckých teorií v Kremlu". Patrušev se podle listu důsledně zasazuje za prohloubení ekonomické izolace Ruska a za přechod k zajištění ruských potřeb vlastními silami po severokorejském vzoru. Patrušev počátkem tohoto měsíce ostře kritizoval liberální reformy z 90. let minulého století, které podle něj vedly k "masové chudobě", vymírání populace, devastaci průmyslu a "bezmála k úplné ztrátě politické a ekonomické svrchovanosti". Ruské podnikatele současně šokoval návrhem ukončit "paralelní dovoz", který umožnil obnovit dodávky zahraničního zboží postižené sankcemi. "Paralelní dovoz", jehož objem ruská banka Alfa-bank odhadla na 16 až 20 miliard dolarů ročně (asi 360 až 451 miliard Kč), už splnil svou roli a brání v rozvoji domácích inovací, tvrdil Patrušev. A přestože řízení ekonomiky nikdy nebylo pokládáno za jeho pravomoc, vládní úředníci si pospíšili s reakcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu ohlásilo, že zvažuje zákaz dovozu některého spotřebního zboží, uvedl deník The Moscow Times a připomněl, že výzvy k zavedení "mobilizační ekonomiky" znějí od prvních měsíců války Ruska proti Ukrajině. O ekonomické mobilizaci hovořil například rektor petrohradské univerzity, na které Vladimir Putin v 90. letech obhájil svou kandidátskou práci, později označenou za téměř úplný plagiát. Později ideu mobilizační ekonomiky kritizovala šéfka ústřední banky Elvira Nabiullinová. Argumentovala, že strukturální transformace může uspět pouze v tržní ekonomice. msk ank

Světový dluh vzrostl na rekordních 307,4 bilionu USD, uvedl institut

Londýn 16. listopadu (ČTK) - Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Vyplývá to z dnešní zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 procent. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit. "Volby v řadě zemí a pokračující geopolitické třenice vyvolávají při pohledu do roku 2024 obavy ze zvýšeného zadlužování vlád a jejich fiskální disciplíny. To se týká mimo jiné Indie, Jihoafrické republiky, Pákistánu či Spojených států," uvádí IIF, z jehož zprávy cituje agentura Reuters. "Pokud nadcházející volby povedou k populistické politice zaměřené na kontrolu sociálního napětí, výsledkem by mohlo být ještě více vládních úvěrů a úbytek fiskální zdrženlivosti," dodal institut. Dvě třetiny nárůstu světového dluhu v uplynulém čtvrtletí pocházely z rozvinutých trhů v čele se Spojenými státy, Japonskem, Francií a Británií. Výrazný nárůst zaznamenaly také rozvíjející se trhy jako Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko. Zatímco celosvětový poměr dluhu k HDP byl stabilní, na rozvíjejících se trzích dosáhl 255 procent, což je o 32 procentních bodů více než ve stejném období před pěti lety. K tomu přispěly hlavně Rusko, Čína, Saúdská Arábie a Malajsie. Institut rovněž uvedl, že k největšímu nárůstu vládního dluhu došlo ve třetím čtvrtletí. Dodal, že rozpočtové deficity zůstávají v mnoha zemích výrazně nad úrovní před pandemií covidu-19. lsk spr

Úspěchem setkání Biden-Si je to, že se vůbec událo, soudí americká média

Washington 16. listopadu (ČTK) - Setkání prezidentů USA a Číny Joea Bidena a Si Ťin-pchinga je po roce vyostřených vztahů diplomatickým úspěchem nehledě na málo konkrétních výsledků, které z něj plynou, soudí The Economist a BBC. Další média uvádějí, že rétorika čínského prezidenta v San Francisku naznačuje jistý ústup z tvrdé pozice vůči USA v době, kdy se Číně nepodařilo zcela nastartovat ekonomiku po rozvolnění pandemických omezení. Čínský trh lídrům amerického soukromého sektoru představil Si jako "velký a přátelský". Na klíčové otázce budoucnosti Tchaj-wanu si prezidenti obou velmocí dokázali pouze vyměnit názor a skutečným testem projde nyní na oko vřelejší vztah USA a Číny až při příští krizi, nicméně fakt, že si prezidenti potřásli rukama a přislíbili další jednání je dobrým znamením, soudí americká média. "Biden v jeden moment summitu popřál všechno nejlepší k narozeninám Siho manželce. Čínský lídr mu později poděkoval za připomenutí. Navzdory hlubokému a patrně vřelému vztahu, který si oba státníci vybudovali už jako viceprezidenti, prožily Spojené státy a Čína v době jejich vlády pokles ve vzájemných vztazích na nejnižší úroveň za desítky let," píše stanice CNN. "Během studené války Spojené státy a Sovětský svaz vždy udržovaly komunikaci na úrovni armád, aby se vyhnuly nehodám nebo nedorozuměním, které by mohly zapříčinit válku mezi dvěma jadernými mocnostmi," řekl BBC Mick Mulory, bývalý vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany, který uvítal oznámení prezidentů, že velmoci budou komunikovat na úrovni armád i úředníků, kteří se podílejí na obranné politice. Znovu ustanovit armádní komunikaci bylo před summitem vysoko na americkém seznamu priorit, stejně jako čínský souhlas se spoluprací na boji s pašeráctvím fentanylu a přísad k jeho výrobě. Tento silný syntetický opiát stojí v USA za 75.000 úmrtími ročně. "Otázkou zůstává, jak Čína na tyhle společnosti (vyrábějící dotyčné chemikálie) došlápne. A na kolik? Na tři, na pět nebo na 50?" ptá se odbornice na mezinárodní organizovaný zločin při organizaci Brookings Institution Vanda Felabová-Brownová. V rozhovoru s BBC dodala, že Čína si podle ní nechá kampaň proti drogám jako "žeton pro další vyjednávání". Prezidenti po vzájemném jednání vystoupili na tiskových konferencích zvlášť, přičemž Biden odpověděl jen na čtyři dotazy reportérů, které jeho poradci předem "pečlivě prověřili". "Ani nejmenší zmínka o klimatické změně vypovídá o faktu, že včerejší dohoda mezi USA a Čínou je sotva průlomová," napsala z místa reportérka The New York Times (NYT) Lisa Friedmanová. USA a Čína jsou světovými největšími uhlíkovými znečišťovateli. K zastavení používání fosilních paliv se lídři v San Francisku nezavázali, slíbili ale, že budou spolupracovat na snížení metanových emisí a rozvoji obnovitelných zdrojů. Ekonomická spolupráce se zdála být jednou z priorit Siho návštěvy USA i díky tomu, že se s Bidenem setkal na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Po čtyřhodinovém jednání s americkým prezidentem vystoupil Si s projevem na večeři před 300 významnými představiteli amerického soukromého sektoru, kteří jeho slova přijali potleskem vestoje. "Když se podíváte na 20 největších amerických firem v Číně, všechny tam byly (zastoupené)," řekl deníku Financial Times (FT) jeden z "technologických titánů", který si nepřál být jmenovaný. Podle bývalého vysoce postaveného zaměstnance amerického ministerstva obchodu Myrona Brillianta se čínští zástupci vracejí ke strategii "dvoření se americké obchodní komunitě", kterou chtějí přilákat k investování v Číně. "Časy se změnily," poznamenal Brilliant. Si při večeři řekl, že "Čína je supervelkou ekonomikou a supervelkým trhem". "Modernizace pro 1,4 miliardy Číňanů je ohromnou příležitostí," citují prezidenta FT. Deník dodává, že někteří významní američtí podnikatelé přesto zůstávají skeptičtí vůči rozsáhlým investicím v Číně, protože se nechtějí ocitnout "na šachovnici mezi čínskou a americkou vládou". Čína měsíce Spojené státy obviňovala, že se snaží omezit její ekonomický rozsah a vojensky obklíčit její území. "V listopadu ale propaganda Komunistické strany Číny změnila rétoriku," píše Economist. Namísto odsuzování "nové studené války" začala připomínat sdílenou historii boje proti Japonsku ve druhé světové válce nebo vřelost, kterou prezident Si chová vůči americkému páru v Iowě, který ho v roce 1985 ubytovával. Na pozitivní události posledních let ve vzájemných vztazích upozornila čínská státní televize CCTV na svém webu také tento týden po Siově příletu do San Franciska, odkud začaly v listopadu opět létat přímé spoje do Pekingu. Stanice například citovala amerického fotografa v důchodu, který "se zrovna vrátil z Číny a nadšeně sdílel své zážitky". "Všichni byli přátelští a milí. Víte, měli bychom se všichni scházet, místo těch hádek a nevraživosti," řekl fotograf Roger Jansen, který prý cestoval rychlovlakem z Šanghaje do Pekingu a užil si dobré jídlo. CCTV citovala také Siho prohlášení, když označil americko-čínskou diplomacii za "nejdůležitější bilaterální vztah na světě". Po jednání s Bidenem čínský prezident řekl, že "planeta Země je dost velká na to, aby obě země uspěly a že úspěch jedné země je příležitostí pro tu druhou". Čínsko-americkému summitu předcházel rok vzájemných návštěv na úrovni ministrů i nižších úředníků, kteří létali z Washingtonu do Pekingu i naopak, píše CNN. Jednání mohlo být úspěšné tam, kde to minulé, na indonéském Bali, selhalo - ustanovilo příčku, pod kterou by vzájemné vztahy neměly klesnout, což je obzvláště důležité před příštím rokem, kdy se čekají prezidentské volby ve Spojených státech i na Tchaj-wanu, píše Economist. vdv ank

Haarec: Gaza v troskách - Největší palestinské město bude brzy neobyvatelné

Tel Aviv 16. listopadu (ČTK/Haarec) - Příběh o nemocnicích v srdci města Gazy pokračuje, ačkoliv se zdá, že už brzy dojde k rozřešení. Krutý úděl jejich pacientů a zaměstnanců a možnost, že někteří z rukojmích Hamásu i vůdci hnutí mohou v nemocnici Šífa stále být - ačkoliv se pravděpodobně přemístili jinam - zastínily hlavní dění v jiných částech města a jemu přilehlých oblastech. Možná že veškeré pozornosti médií a politiků se dostává malému podílu izraelských vojáků a tanků, kteří na severu Pásma Gazy obkličují nemocnici Šífa, desítky izraelských praporů však izraelské velení pověřilo jiným naléhavým úkolem. O izraelských operacích v Gaze píše izraelský deník Haarec. Sektor po sektoru, dům po domu pátrají a ničí tunely a sklady zbraní. Nepodstupují zbytečná rizika. Jelikož většina z více než milionu lidí, kteří na severu Pásma Gazy žili ještě před šesti týdny, již prchla na jih, každá budova, o níž se vojáci domnívají, že by mohla ukrývat zbraně nebo vstup do podzemní šachty, je bombardována, srovnána se zemí těžkou technikou, nebo obojí. Už brzy můžeme dojít do bodu, kdy bude ve městě Gaza víc izraelských vojáků než Gazanů a problém vedlejších civilních obětí zanikne, protože ti, kteří odejít mohli, už tak učinili. Možnosti Hamásu bránit civilistům v opuštění oblasti rychle mizí. Nemalé části města a jeho okolí jsou už zničené a je otázkou týdnů, než se největší palestinské město stane zcela neobyvatelným. Města byla zničená už dřív, na Blízkém východě i jinde ve světě, v dávné i moderní historii. Ale kdykoliv se to stane, je to pro národy událost zcela otřesná. V případě Gazy ale, přes všechnu pozornost světa, která se ke konfliktu upírá, tato skutečnost uniká pozornosti. Jeden z důvodů, proč se zatím odchod populace a zkáza města Gaza, nedostaly tolik do středu pozornosti, je, že Hamás nechce aby palestinské obyvatelstvo a širší arabský svět viděly, co zaniklo kvůli pošetilému a brutálnímu útoku na Izrael. Smyslem konfrontací, které Hamás vytvořil kolem Šífy a dalších nemocnic, je zčásti zakrýt tuto skutečnost. Ale jakmile budou nemocnice evakuované a nebudou žádné další shluky civilistů, které by Hamás použil, nebude z toho, co z Gazy zbyde, úniku. Izrael stojí na prahu naplnění svého cíle - zničení vojenských kapacit Hamásu. A jelikož hnutí po 16 let své vlády nad Pásmem Gazy rozšířilo svoji vojenskou infrastrukturu mezi civilní struktury města i pod ně, neexistovala jiná cesta, než zničení města Gaza. Pokud to nebylo jasné, když vláda poprvé oznámila své válečné cíle, mělo to být jasné 13. října, kdy armáda poprvé vyzvala, aby se všichni, kdo žili na severu, přesunuli jižně od údolí, které Pásmo Gazy půlí. Až Izrael těmto lidem umožní návrat zpět na sever, nebudou mít do čeho se vrátit, pokud se nezdvihne masivní vlna mezinárodní pomoci k obnově města. Izraelské síly nyní stojí na hromadě trosek toho, co dříve bývalo městem Gaza. Sága o nemocnici Šífa brzy skončí a poslední z civilistů ve městě se přesune na jih. Pak se teprve projeví důsledky toho, co se stalo. Co udělá Izrael se zničeným městem? Vznikne plán, který dovolí obyvatelům vrátit se a znovu ho vybudovat, nebo se krajní pravice vrátí ke svému snu nahradit je osadníky? Bude Izrael stejnou měrou ničit i jiná města v Pásmu Gazy? Je tohle nová cena za krutosti proti Izraelcům? Co z toho svět vyvodí, až uvidí, co se stalo? Bude mezinárodní komunita nadále rozdělená mezi ty, kteří přijali, že Izrael neměl jinou možnost, než po útocích Hamásu ze 7. října tvrdě udeřit, a ty, kteří budou Izrael v každém scénáři vnímat jako zlého agresora? Nebo se bude zničení města Gaza zdát nepřiměřené i těm, kteří jsou připravení vyslechnout si izraelské argumenty? Zareaguje arabský svět na případ Gazy se zpožděním a zvrátí své snahy normalizovat vztahy s Izraelem? Nebo to pro arabské národy bude prostě jedno z dalších měst zničených v nedávné historii, jako Homs, Halab nebo Hamá v Sýrii a Fallúdža a Mosul v Iráku? Přece jen Liga arabských států minulý týden pozvala syrského prezidenta Bašára Asada, řezníka z Homsu a Halabu a syna řezníka z Hamy na svůj krizový summit o Pásmu Gazy. A především: Co to bude znamenat pro Palestince? Bude zničení Gazy živnou půdou nenávisti vůči Izraeli pro další generace, nebo padne vina na Hamás za to, že od Izraele vynutil takovou reakci? Někteří na obou stranách přirovnali vyhnání milionu Gazanů ke druhé nakbě (vysídlení statisíců Palestinců během první izraelsko-arabské války ve 40. letech 20. století), a to je vzhledem k podobnosti scén nevyhnutelné. Na druhou stranu reakce mnoha Palestinců byla mnohem komplikovanější. Na Západním břehu Jordánu navzdory násilným provokacím osadníků nezačíná žádná třetí intifáda. Komunita izraelských Arabů nijak nepovstala a namísto toho, alespoň podle průzkumů, prokazuje velkou míru solidarity se zbytkem izraelské společnosti. Jde o skutečnou změnu v jejich přístupu vůči Izraeli i sobě samým, nebo si jejich hněv časem najde cestu na povrch? Válka má ke svému konci ještě daleko a žádná z těchto otázek zatím nemá odpověď. Stejně jako 7. říjen všechno změnil i zničení města Gaza je události, která nezvratně změní realitu způsobem, který zatím nemůžeme předpovědět. vdv jrm

USA a Čína se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami

San Francisco (USA) 16. listopadu (ČTK) - Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem to oznámil americký prezident Joe Biden a informovala o tom také čínská státní média s odvoláním na čínskou hlavu státu. Si podle médií řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání "zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu". Podle Bidenova vyjádření na platformě X státníci v jednáních učinili pokrok. "Vážím si dnešního rozhovoru s prezidentem Siem, protože si myslím, že je prvořadé, abychom si jasně rozuměli," napsal Biden na sociální síti. "Existují kritické globální výzvy, které vyžadují naše společné vedení. A dnes jsme udělali skutečný pokrok," dodal. Ve svém dalším příspěvku rozhovory označil za jedny z nejkonstruktivnějších a nejproduktivnějších, které spolu státníci vedli. Si podle čínských médií uvedl, že obě strany souhlasily s vytvořením čínsko-americké protidrogové pracovní skupiny. Agentura AP píše s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele, že státníci dosáhli dohody s cílem omezit výrobu fentanylu. Biden později tuto dohodu označil za jeden z hlavních úspěchů jednání mezi prezidenty. Mnoho chemikálií používaných k výrobě této syntetické látky se dostává z Číny ke kartelům, které dodávají silné narkotikum do USA, podotkla agentura. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, že v letech 2021 a 2022 droga zabila desetitisíce lidí. Agentura Nová Čína podle CNN také informovala o tom, že se vrcholní představitelé obou zemí dohodli na mezivládním dialogu o umělé inteligenci. Souhlasili také se zvýšením počtu letů a mezinárodních studentských výměn mezi zeměmi či s rozšířením výměn v oblasti podnikání, upozornila stanice BBC. S ohledem na oznámení o obnovení komunikace mezi armádami poznamenala, že tento dialog přerušila Čína po loňské návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Peking si Tchaj-wan nárokuje jako jednu ze svých provincií, přestože ostrov po desetiletí funguje jako nezávislá demokracie. Si podle nejmenovaného amerického činitele, na kterého se odvolávají některá média, během jednání s Bidenem označil Tchaj-wan za největší a potenciálně nejvíce nebezpečný problém ve vztazích obou zemí. Čínský prezident podle tohoto zdroje prohlásil, že Peking preferuje mírové znovusjednocení s ostrovem, ale hovořil prý také o podmínkách, za kterých by mohla být použita síla. Snažil se naznačit, že se Čína nechystá na masivní invazi na Tchaj-wan, ale to nic nemění na přístupu USA, řekl činitel. Americký prezident po jednání sdělil, že svůj čínský protějšek ujistil o tom, že USA nadále uznávají politiku jedné Číny a budou usilovat o zachování "míru a stability v regionu" jihovýchodní Asie. "Mír a stabilita jsou skvělé, ale v určitou chvíli se budeme muset přesunout k obecnějšímu řešení," odvětil Si podle vysoce postaveného amerického zástupce obeznámeného s jednáním, píše stanice CNN. Mezi dalšími tématy, o kterých Biden a Si jednali, byla podle BBC situace na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi, nebo situace na Blízkém východě, kde pokračují v palestinském Pásmu Gazy boje mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás. V části rozhovoru o Blízkém východě Si podle zdroje CNN "převážně poslouchal" a mluvil hlavně Biden, který jej žádal, aby Čína využila svého vlivu na Írán a varovala před rozšířením konfliktu z Pásma Gazy. Jak velkou váhu íránská diplomacie přikládá čínským výzvám, však podle CNN Bidenovým poradcům není jasné. Čínský ministr zahraničí Wang I summit podle agentury Reuters zhodnotil jako "velmi dobrý", komplexní a hluboký. Má podle něj strategický význam a stane se milníkem v historii čínsko-amerických vztahů. Wang po jednání řekl, že si prezidenti vyměnili názory na otázky v atmosféře vzájemného respektu. Si později na večeři s americkými manažery řekl, že Čína je připravena být partnerem a přítelem Spojených států, přičemž podle něj existuje velký prostor pro bilaterální spolupráci. Biden hostil čínského prezidenta v kalifornském historickém sídle, kde spolu státníci a delegace obou zemí jednali, následoval pracovní oběd a krátká procházka, popsala agentura AFP. Jednání podle Reuters trvala přes čtyři hodiny. Kalifornské setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se konalo na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) a rok po jejich posledním jednání v Indonésii. Státníci se setkali v době několika světových krizí. Na začátek jednání zazněla slova o americké a čínské zodpovědnosti před zbytkem světa a potřebě vyvarovat se konfliktu. vdv ipl jrm

Biden po schůzce nazval čínského prezidenta diktátorem, Čína to odsoudila

San Francisco (USA)/Peking 16. listopadu (ČTK) - Americký prezident Joe Biden krátce po společném jednání v Kalifornii nazval čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga diktátorem. Informovala o tom dnes agentura Reuters a stanice CNN. Peking to označil za extrémně chybné tvrzení a nezodpovědnou politickou manipulaci. Biden po čtyřhodinovém jednání se Siem nedaleko San Franciska uspořádal samostatnou tiskovou konferenci, v jejímž závěru byl dotázán, zda stále zastává názor, že současný čínský prezident je diktátor, popsal Reuters. "Podívejte se, on jím je. Je diktátorem v tom smyslu, že je to člověk řídící zemi, která je komunistickým státem, jenž je založen na zcela jiné formě vlády než ta naše," odvětil Biden. "Takovéto výroky jsou extrémně chybné a představují nezodpovědnou politickou manipulaci. Čína proti tomu rezolutně protestuje," prohlásila v reakci mluvčí čínské diplomacie Mao Ning. "Vždy se najdou lidé se špatnými úmysly, kteří se snaží vrazit klín mezi čínsko-americké vztahy. To se jim ale nepodaří," dodala mluvčí. Biden čínského prezidenta za diktátora označil už v červnu, kdy hovořil o únorovém přeletu čínského špionážního balónu nad Spojenými státy, který nakonec americké stíhačky sestřelily. Důvodem, proč se podle něj tehdy Si rozčílil, když byl balón plný špionážního vybavení sestřelen, bylo to, že nevěděl, kde se přesně nachází. "To je pro diktátory velká ostuda. Když nevědí, co se stalo," podotkl. Peking na jeho slova reagoval pobouřeně. Tehdejší roztržka však oběma stranám nezabránila v rozhovorech zaměřených na zlepšení napjatých vztahů, které vyvrcholily středečním jednáním mezi státníky, poznamenal Reuters. Biden přitom krátce po kalifornském summitu označil rozhovory za jedny z nejkonstruktivnějších a nejproduktivnějších, které spolu prezidenti vedli. Čínský parlament letos v březnu zvolil do čela země Si Ťin-pchinga už potřetí a podle Reuters je tento muž po desetiletí upevňování své moci považován za nejmocnějšího čínského vůdce od dob Mao Ce-tunga. lcm ipl jd

USA a Čína se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami

San Francisco (USA) 16. listopadu (ČTK) - Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem to dnes oznámil americký prezident Joe Biden a informovala o tom také čínská státní média s odvoláním na čínskou hlavu státu. Si podle médií řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání "zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu". Podle vyjádření Bidena na platformě X státníci v jednáních učinili pokrok. "Vážím si dnešního rozhovoru s prezidentem Siem, protože si myslím, že je prvořadé, abychom si jasně rozuměli," napsal Biden na sociální síti. "Existují kritické globální výzvy, které vyžadují naše společné vedení. A dnes jsme udělali skutečný pokrok," uvedl šéf Bílého domu. Ve svém dalším příspěvku jednání označil jako jedny z nejkonstruktivnějších a nejproduktivnějších, které spolu státníci vedli. Si podle čínských médií uvedl, že obě strany souhlasy s vytvořením čínsko-americké protidrogové pracovní skupiny. Agentura AP píše s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele, že státníci dosáhli dohody s cílem omezit výrobu fentanylu. Biden později tuto dohodu označil jako jeden z hlavních úspěchů jednání mezi prezidenty. Mnoho chemikálií používaných k výrobě této syntetické látky se dostává z Číny ke kartelům, které dodávají silné narkotikum do USA, podotkla agentura. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, že v letech 2021 a 2022 droga zabila desetitisíce lidí. Agentura Nová Čína podle CNN také informovala o tom, že se vrcholní představitelé obou zemí dohodli na mezivládním dialogu o umělé inteligenci. Souhlasili také mimo jiné se zvýšením počtu letů a mezinárodních studentských výměn mezi zeměmi či na rozšíření výměn v oblasti vzdělávání a podnikání, upozornila stanice BBC. S ohledem na oznámení o obnovení komunikace mezi armádami poznamenala, že tento dialog přerušila Čína po loňské návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Peking si Tchaj-wan nárokuje jako jednu ze svých provincií, přestože po desetiletí funguje jako nezávislá demokracie. Si také podle nejmenovaného amerického činitele, na kterého se odvolávají některá média, během jednání s Bidenem označil Tchaj-wan za největší a potenciálně nejvíce nebezpečný problém ve vztazích zemí. Čínský prezident podle tohoto zdroje prohlásil, že Peking preferuje mírové znovusjednocení s ostrovem, ale hovořil prý také o podmínkách, za kterých by mohla být použita síla. Snažil se naznačit, že se Čína nechystá na masivní invazi na Tchaj-wan, ale to nic nemění na přístupu USA, řekl činitel. Americký prezident po jednání mimo jiné sdělil, že svůj čínský protějšek ujistil o tom, že USA nadále uznávají politiku jedné Číny. Mezi dalšími projednávanými tématy byla podle BBC situace na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi, nebo situace na Blízkém východě, kde pokračují v palestinském Pásmu Gazy boje mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás. Biden přivítal čínského prezidenta v kalifornském historickém sídle, kde spolu státníci a delegace obou zemí jednali, následoval pracovní oběd a krátká procházka, popsala agentura AFP. Jednání podle Reuters trvala přes čtyři hodiny. Kalifornské setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se konalo na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) a rok po jejich posledním jednání v Indonésii. Státníci se setkali v době několika světových krizí. Na začátek jednání zazněla slova o americké a čínské zodpovědnosti před zbytkem světa a potřebě vyvarovat se konfliktu. ipl

Svět raději spolupracuje s USA než s Čínou, výjimkou je obchod, tvrdí studie

Londýn/San Francisco (USA) 15. listopadu (ČTK) - Spojené státy a Evropa jsou přitažlivými partnery pro své hodnoty a životní styl, ale po obchodní stránce dávají lidé v zemích světa přednost Číně, uvádí nový průzkum veřejného mínění Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Tento nezávislý institut ho zveřejnil u příležitosti dnešního jednání amerického a čínského prezidenta Joea Bidena a Si Ťin-pchinga v San Francisku. Autoři průzkumu tvrdí, že geopolitická partnerství jsou stále složitější a roztříštěnější a státy si vybírají spojence pro jednotlivá témata, jako by vybíraly z jídelního lístku jednotlivé chody. Mocenské bloky se rozpadají a bipolární svět už neexistuje, konstatuje studie na základě průzkumu ve 21 zemích, z nichž polovina je v Evropě. Dokládá to zjištěním, že téměř polovina Američanů vidí budoucnost vlastní země pesimisticky a mnoho lidí také věří, že USA za 20 let už nebudou demokracií. Přes 40 procent lidí mimo Evropu soudí, že se Evropská unie (EU) do 20 let rozpadne, a mnozí jsou přesvědčeni, že o dalším osudu EU rozhodne vývoj války na Ukrajině. "Poučení je jasné: evropskou měkkou sílu (soft-power) musí doplnit větší investice do vojenského a bezpečnostního rozměru takzvané tvrdé síly (hard-power). Další rozšiřování EU na východ, včetně Ukrajiny, učiní z Evropy silnějšího a důvěryhodnějšího globálního hráče ve světě stále tvrdší geopolitické a geoekonomické konkurence," uvedl jeden z autorů studie, britský historik z Oxfordské univerzity Timothy Garton Ash. Průzkum také ukázal, že mnozí občané - a v některých případech dokonce většina - jsou ochotni spolupracovat s Čínou a jejími partnery v mezinárodních záležitostech, včetně obchodu, a obecně přijímají čínskou ekonomickou přítomnost ve své zemi. Ve prospěch Západu a zejména jeho hodnot ale hovoří další zjištění ECFR, že život v Číně by si vybralo jen pět procent z nich, pokud by mělo možnost, zatímco 56 procent by si vybralo USA nebo zemi v EU. Kvůli roztříštěnosti názorů, kdy se většina přiklání k hodnotám a životnímu stylu Západu, zatímco stran obchodu dává přednost Číně, hovoří autoři studie o "světě a la carte", kde si země vybírají své partnery pro jednotlivé problematiky, raději než aby se upsaly k trvalému partnerství s kteroukoliv ze stran. "Výsledky našeho průzkumu naznačují, že EU by spíše než lpět na včerejším světě usilujícím o mír měla pochopit nová pravidla hry "a la carte", pokud jde o mezinárodní vztahy, a hledat nové partnery v zásadních otázkách, kterým čelí náš válkou zmítaný svět," uvedl spoluautor studie a ředitel ECFR Mark Leonard. Jestliže západní země se na postoji k válce na Ukrajině víceméně shodnou, názor zbytku světa je roztříštěnější, konstatuje studie. Válku na Ukrajině považuje za zástupný konflikt Ruska a USA více než polovina respondentů v Turecku, Saúdské Arábii a Číně; v Rusku je to 63 procent. Naopak v Evropě se k tomuto názoru přiklání 36 procent lidí a v USA jen 20 procent. V Evropě a USA také výrazně převažuje ochota dlouhodobé podpory Ukrajiny až do opětovného zisku celého území, i za cenu vleklého válčení a ukrajinských ztrát na životech. Naopak téměř polovina respondentů v Číně, Rusku, Saúdské Arábii, Indii či Turecku upřednostňuje co nejrychlejší konec války i za cenu vzdání se části území ve prospěch Ruska. Zatímco Američané, Evropané, Brazilci a Jihokorejci jako hlavní překážku k míru na Ukrajině vidí Rusko, mezi respondenty v ostatních zemích převažuje názor, že míru brání Spojené státy. Prakticky stejně jsou rozložené i názory na budoucí vítězství v této válce, kdy více než tři čtvrtiny účastníků průzkumu mimo Evropu a USA věří, že Rusko zvítězí. Průzkum v září a říjnu zjišťoval názory lidí starších 18 let v Dánsku, Estonsku, Francii, Německu, Itálii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku, Švýcarsku a Británii a v deseti mimoevropských zemích (Čína, Indie, Turecko, Rusko, USA, Jihoafrická republika, Saúdská Arábie, Indonésie, Jižní Korea a Brazílie). Celkový počet respondentů byl 25.266. lsa mka

Průzkum: Přes 60 procent Čechů má obavu, že v budoucnu přijdou o svobodu

Praha 15. listopadu (ČTK) - Obavu, že v budoucnu přijdou o svobodu, má přes 60 procent Čechů. Zároveň si každý zhruba čtvrtý myslí, že už nyní v nesvobodě žije. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody, uskupení občanských organizací, které každoročně pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu po celé České republice. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. ČTK to dnes sdělil mluvčí Festivalu svobody Marek Cieslar. Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát. Nejprve jako den, kdy v roce 1939 nacisté krutě zakročili proti vysokoškolským studentům, podruhé pak o půlstoletí později, když setkání k uctění jejich památky vedlo k protestům proti komunistickému režimu a nakonec k návratu demokracie. I díky tomu je dnes 17. listopad mezi státními svátky asi jediným, který lidé spontánně slaví v ulicích. "Z výsledků je také patrné, že za revoluce získané svobody jsou pro občany důležité. Zároveň svoboda projevu či svoboda volit politické představitele je důležitější než svoboda cestovat či vlastnit majetek. To hodnotíme velmi pozitivně," uvedl předseda správní rady Festivalu svobody Jan Gregar. Přesto považuje zjištění, že přes 60 procent lidí se obává omezování svobod a že čtvrtina si připadá v nesvobodné společnosti, za "výstražné znamení". Svobodu volit považuje jako velmi důležitou 69 procent lidí, svobodu projevu tak hodnotí 68 procent a svobodu cestování 64 procent respondentů. Téměř 72 procent dotazovaných označilo za velmi důležitou volbu povolání. Průzkum také zjišťoval, jak lidé 17. listopad vnímají a co od něj očekávají. Kolem 16 procent dotázaných nevědělo, co se 17. listopadu 1989 stalo. Zhruba dvě pětiny občanů očekávají od 17. listopadu diskusi o současnosti a budoucnosti, přes 31 procent připomínku historie a 29 procent pietní akty. Téměř polovina dotázaných se nepovažuje za občansky aktivní. V den svátku, 17. listopadu, nedělají dvě třetiny respondentů nic neobvyklého, doma či na vzpomínkových akcích si ho připomíná 12 procent lidí a zhruba sedm procent by na vzpomínkovou akci vyrazilo, pokud by v okolí jejich bydliště nějaká byla. Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i desítkách dalších měst. fsl snm

Kfir, Jaffa, Širi, Šaron a další, AFP identifikovala přes 200 rukojmích v Gaze

Jeruzalém/Praha 15. listopadu (AFP/ČTK) - Nejméně 34 nezletilých a celé rodiny v zajetí - to je podle agentury AFP vše, co je známo o rukojmích zajatých v Pásmu Gazy při útoku palestinského islamistického hnutí Hamás na izraelské území 7. října. Ze zhruba 240 rukojmích, jejichž totožnost izraelské úřady nezveřejnily, se agentuře AFP podařilo ke 14. listopadu identifikovat 206, a to především díky síti novinářů, kteří jsou v pravidelném kontaktu s rodinami rukojmích, a izraelskému tisku. Tyto údaje se stále mění, protože mezi rukojmími a pohřešovanými osobami je tenká hranice. Oběti, které byly původně považovány za rukojmí, jsou někdy identifikovány jako zabité při útoku ze 7. října. Naposledy se tak stalo v případě kanadsko-izraelské pacifistky Vivian Silverové, která byla v pondělí 13. listopadu prohlášena za mrtvou. Není však jisté, zda jsou všichni rukojmí stále naživu. Hamás několikrát oznámil, že rukojmí byli zabiti při izraelských náletech, ale tato tvrzení nelze nezávisle ověřit. Smrt mladé vojačky Noy Marcianové, bývalé rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Následující údaje se zaměřují na 206 rukojmích, které agentura AFP identifikovala a u nichž se předpokládá, že jsou naživu. Je mezi nimi nejméně 34 nezletilých, včetně 17 dětí ve věku do deseti let: - Nejmladším rukojmím je Kfir Bibas, v době zajetí devítiměsíční kojenec, který byl unesen z kibucu Nir Oz spolu se svým čtyřletým bratrem Arielem a třicetiletými rodiči Jardenem a Širi. Matka a dvě děti, které mají podle tamního tisku argentinskou státní příslušnost, se objevují na videu zveřejněném na sociálních sítích obklopeni ozbrojenými útočníky. - Mezi zajatci je nejméně osm osmdesátníků. Čtyřem nejstarším je 85 let, včetně Jaffy Adarové, jejíž video únosu na golfovém vozíku bylo mnohokrát sdíleno na sociálních sítích. - Mezi rukojmími je nejméně 103 dospělých mužů a 63 dospělých žen. - Nejméně 31 rodin má více než jednoho rukojmího, přičemž dvě nejhůře postižené rodiny mají každá sedm potvrzených rukojmích. - Izraelka Inbal Zachová například doufá v propuštění svého bratrance Tala Šohama, který byl unesen spolu s dalšími šesti členy své rodiny. Podle izraelského tisku byl 38letý otec zajat v kibucu Beeri se svou partnerkou Adinou (38), jejich dětmi Nave (8) a Jahel (3), partnerčinou matkou Šošan Haranovou (67), partnerčinou tetou Šaron Avigdoriovou (52) a její dcerou Noam (12). Další členové rodiny byli zabiti. - V kibucu Nir Oz byli společně uneseni Šaron Aloni Cuniová (34), její manžel David Cunio (33), jejich děti Emma a July, její švagr Ariel Cunio, její sestra Danielle Aloniová (44) a neteř Amelia Aloniová (5). - Nir Oz je kibuc s největším počtem rukojmích. Bylo jich tam uneseno nejméně 70, což je třetina z těch, které identifikovala agentura AFP. Rukojmí byli uneseni nejméně v deseti kibucech, druhým nejhůře postiženým je Beeri s nejméně 32 potvrzenými rukojmími. - Kromě kibuců patřil k nejpostiženějším hudební festival Supernova v Negevské poušti nedaleko kibucu Reim a Pásma Gazy, kde radikálové z Hamásu zavraždili z celkových asi 3000 návštěvníků nejméně 270 lidí a dalších 38 unesli do Pásma. - Mezi rukojmími bylo také nejméně devět vojáků a pozorovatelů izraelské armády. - Podle oficiálních údajů ze 7. listopadu jsou mezi rukojmími kromě Izraele státní příslušníci 27 zemí, včetně 25 Thajců, 21 Argentinců, 18 Němců, deseti Američanů, sedmi Francouzů a sedmi Rusů. Mnozí z nich mají dvojí státní příslušnost. - Kromě videa s Noou Marcianovou odvysílal Hamás další dvě videa s rukojmími, první 16. října s francouzsko-izraelskou občankou Miou Shemovou, druhé 30. října s Danielle Aloniovou, Jelenou Trupanovovou a Rimon Kirštovou, zatímco Islámský džihád (skupina bojující po boku Hamásu proti Izraeli v Pásmu Gazy) odvysílal 9. listopadu video s Hannah Kacirovou a Jagilem Jaakovem. - K dnešnímu dni Hamás propustil čtyři rukojmí, zatímco izraelská armáda osvobodila jednoho vojáka během vpádu do Gazy. - Kromě rukojmích je 15 až 30 osob, většinou cizinců, považováno za pohřešované, a tedy buď za rukojmí, nebo za neidentifikované mrtvé. rmi mka

Přední německý novinář podle investigativního týmu dostal peníze od Ruska

Berlín/Nikósie 15. listopadu (ČTK) - Přední německý publicista a novinář Hubert Seipel podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) dostával od oligarchy blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi peníze za práci na dvou knihách, které podle mnohých vyznívají ve prospěch šéfa Kremlu. Informuje o tom mimo jiné britský list The Guardian. Seipel prostřednictvím utajovaných plateb z daňových rájů od firem napojených na miliardáře Alexeje Mordašova po částech získal nejméně 600.000 eur (14,7 milionu korun). Podle dokumentů, které novináři z ICIJ získali, bylo cílem ho podpořit v práci na dvou knihách o Putinovi. Podle listu The Washington Post Rusko využilo tradiční taktiky, kdy si vydržuje vlivné lidi, kteří mají vliv na veřejné mínění a kteří o něm mohou ve světě šířit pozitivní obraz. The Guardian píše, že jde o jeden z prvních případů, kdy je s touto taktikou spojován významný západní novinář. Seipel, autor mnoha filmových dokumentů vyrobených pro německé veřejnoprávní televize, je jedním z mála novinářů, kteří bývali přímo a pravidelně v kontaktu s Putinem. Přiznává, že dostával peníze z účtů spojovaných s Mordašovem, většinovým vlastníkem hutní společnosti Severstal, který je kvůli blízkým vazbám na Kreml na západním sankčním seznamu. Neuvedl ovšem, jak vysokou částku získal. Řekl, že platby od Mordašova se týkaly "výhradně knih", a zdůraznil, že zůstal nestranný. Podle všeho jde o biografii z roku 2015 nazvanou Putin. V zákulisí moci a knihu z roku 2021 Putinova moc. Proč Evropa potřebuje Rusko. Seipel odmítá nařčení, že působil jako "novinářský tajný agent" s prokremelskými a protiamerickými postoji. Zdůrazňuje, že během své dlouhé kariéry na něj nikdy nepadlo podezření, že by jeho díla, za která získal řadu novinářských cen, byla neobjektivní. The Guardian připomíná, že už v minulosti se na jeho adresu objevovaly výtky, že je proruský. V roce 2021 v jednom rozhlasovém rozhovoru popřel, že by dostával peníze z Ruska výměnou za pozitivní zpravodajství o této zemi. Prestižní hamburské nakladatelství Hoffmann und Campe, kde obě knihy o Putinovi vyšly, uvedlo, že o platbách Seipelovi od ruského oligarchy nevědělo. Mezi dokumenty, na které poukázala média, je například sponzorská smlouva podepsaná v roce 2018 Seipelem a ředitelem společnosti De Vere Worldwide Corp registrované na Britských Panenských ostrovech. Skutečným vlastníkem této firmy byl tehdy vysoce postavený manažer Mordašovovy skupiny Severstal. Kromě platby měl Seipel podle smlouvy získat logistickou a organizační podporu během výzkumu v Rusku a smlouva mu také zaručovala, že může pracovat nezávisle. Média a ICIJ zveřejnila informace v rámci investigativního seriálu Cyprus Confidential, který mapuje jak se tento ostrov Středozemním moři se stal vstupní bránou kapitálů pochybného původu do EU, píše deník Le Monde. Investigativní média získala zhruba 3,6 milionu dokumentů, jež patřily šesti významným poradenským firmám působícím na Kypru. Investigativní činnost mimo jiné ukázala, že na ostrově podnikala stovka ruských občanů, na které západní země uvalily sankce od roku 2014. Dokumenty pokrývají období od poloviny 90. let minulého století do dubna loňského roku. Klíčovou roli měla podle ICIJ v asistenci ruským klientům na Kypru místní pobočka globální poradenské firmy PricewaterhouseCoopers (PwC). Podle deníku The Guardian dokumenty ukázaly, že zaměstnanci kyperské dceřiné společnosti PwC pomohli Mordašovovi uskutečnit na konci února roku 2022 převod akcií německé společnost Tui za zhruba jednu miliardu dolarů (22,5 miliardy korun) na firmu kontrolovanou Mordašovovou manželkou. Tím se ruský miliardář chtěl vyhnout dopadu čerstvě uvalených sankcích EU v souvislosti s ruskou invazí Ukrajiny. PwC uvedla, že jakékoliv poznatky o možné kriminální činnosti prověřuje a bere vážně. Média také slibují zveřejnit v příštích dnech informace o platbách přes daňové ráje fotbalistům, jejich agentům a fotbalovým funkcionářům ze strany ruského oligarchy Romana Abramoviče v době, kdy vlastnil britský fotbalový klub Chelsea. jkh hab lex

Zákon umožňující energetické komunity je ve Sněmovně před schvalováním

Praha 14. listopadu (ČTK) - V Česku budou zřejmě moci vznikat energetické komunity a budou si moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu prostřednictvím distribuční sítě. Má být také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Novela energetického zákona, která to má umožnit, je po dnešku ve Sněmovně před schvalováním. Poslanci k ní vznesli ještě řadu návrhů úprav. Například hospodářský výbor chce změnit definici zranitelného zákazníka a doplňuje v ní pravidla pro datová centra. Druhé čtení novely energetického zákona bylo posledním bodem dnešního jednání Sněmovny. Poslanci se sejdou opět ve středu. Dopoledne mají na programu schvalování zákonů a odpoledne druhé čtení státního rozpočtu. Předloha má i podporu opozičního hnutí ANO. "Ten zákon je dobrý, je dobře připraven a my ho podporujeme," řekl dnes předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. Poslanci dnes také zkrátili lhůtu před třetím čtení ze 14 na deset dní. Novela kromě jiného zavádí institut zranitelné osoby a zranitelného zákazníka. Zranitelnou osobou má být podle vládního návrhu osoba, která využívá některý z prostředků pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění, případně další zvláštní pomůcky a získala na ně příspěvek. Podle doporučení výboru má nově jít o osobu, která ve svém bydlišti používá zařízení nezbytné pro zachování základních životních funkcí a které nelze provozovat bez nepřetržité dodávky elektřiny. "Navrhujeme jít cestou zdravotně zranitelného zákazníka," popsal to dnes před poslanci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zranitelným zákazníkem pak bude buď přímo zranitelná osoba, pokud s dodavatelem uzavřela smlouvu, nebo zákazník, který má smlouvu na dodávku elektřiny do místa, kde má bydliště zranitelná osoba. Zranitelný zákazník případně zranitelná osoba budou muset doložit dodavateli energie potvrzení od praktického lékaře. Potvrzení bude mít platnost dva roky. Zranitelný zákazník bude mít právo například na bezplatné upozornění, že řádně neplatí podle smlouvy. Dodavatel bude mít naopak povinnost například upozornit úřady, pokud dojde k závěru, že je zranitelný zákazník ohrožen hmotnou nouzí. Návrh zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Stanou se právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrovány na Energetickém regulačním úřadu. Jejich náplní bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde například o sdílení energie mezi domácnostmi nebo různými komunitami, jako jsou obce, školy, úřady nebo podniky. Vláda v návrhu dočasně omezila rozsah a regionální působnost společenství na 1000 odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení má platit do 30. června 2026. Další novinkou je například omezení hlasovacích práv pro členy komunit, kdy každý může mít maximálně desetinový podíl. Vzniknout má také Elektroenergetické datové centrum, které bude sledovat výrobu a spotřebu elektřiny v soustavě. Hospodářský výbor navrhl doplnit, že datovým centrem bude budova ve smyslu katastrálního zákona, ve které je umístněná a provozovaná výpočetní technika serverového typu a další datová infrastruktura určená pro provádění informační činnosti. Na provozovatele a vlastníky datových center bude zákon klást celou řadu povinností ohledně hospodaření s energií. Novela nově zavádí také institut aktivního zákazníka, což umožní sdílení vlastní vyrobené elektřiny v jiném předávacím místě, například z chaty do bytu. Takovéto sdílení bude možné z jednoho místa až na deset předávacích míst, tedy například v rámci širší rodiny, firmy s více provozy nebo několika úřadů v obci. Sdílet elektřinu budou moci fyzické i právnické osoby, obce i neziskové organizace. Počet členů se bude počítat podle počtu předávacích míst. Hospodářský výbor také chce, aby obchodníci s elektřinou, kteří mají víc než 200.000 odběrných míst, měli povinnost uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny, pokud je o to zákazník požádá. Podmínkou bude, že zákazníkovo odběrně místo bude umožňovat průběhové měření. To se týká hlavně velkých odběratelů. nlm mha

Stát zřejmě bude dál vyplácet rybářům náhrady za škody způsobené kormorány

Praha 14. listopadu (ČTK) - Stát zřejmě bude i v příštích třech letech vyplácet rybářům náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Prodloužení kompenzací předpokládá poslanecká novela zákona, podle které mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. Předlohu dnes schválila Sněmovna zrychleně už v prvním čtení, nyní ji čeká posouzení v Senátu. Skupina poslanců původně ze všech sněmovních stran ve zdůvodnění uvedla, že kormorán je kvůli dlouhodobé "neodůvodnitelné ochraně" ze strany EU i členských států stále přemnožený, a není předpoklad, že by se jeho populace v dohledné době snížila. Zástupce Pirátů Jakub Michálek později podpis pod předlohou stáhl. "Návrh je nesystémový a bude nás stát nemalé peníze," uvedla dnes za Piráty Klára Kocmanová. Podle Petra Bendla (ODS) se systémové řešení nenalézá v Česku, ale v Evropské unii. Rovněž podle Michala Kučery (TOP 09) je nutné evropské řešení, zejména v místech, kde kormorán hnízdí. "Tam se musí snižovat jeho stav," uvedl. Stát obnovil odškodňování rybářů od roku 2018, i dvě předchozí novely se týkaly vždy tří let. "Předpokladem pro nastavení těchto přechodných období mělo být postupné snižování predačního tlaku kormorána velkého na rybí obsádky a odstraňování nejzávažnějších problémů spojených s jeho přemnožením v důsledku dlouhodobé a nedůvodné ochrany tohoto druhu v celé Evropské unii. Tento předpoklad však naplněn nebyl," napsali poslanci v důvodové zprávě nynější předlohy. Náhrady by podle ní měly zůstat stoprocentní, stát by tedy mohl podle předkladatelů vyplácet odškodnění v průměru kolem 50 milionů korun ročně. Odhadované škody na rybách se odhadují podle nich na více než 100 milionů korun za rok. Kompenzace by se ale týkaly prokázaných přímých škod, tedy způsobených konzumací, nikoli nepřímých, vzniklých například poraněním a druhotným úhynem ryb. V dřívější minulosti stát rybáře za škody způsobené kormoránem odškodňoval. Praxe skončila s dubnem 2013, kdy kormorán vypadl ve vyhlášce ze seznamu zvláště chráněných živočichů. mbc rdo

Skupina senátorů chce ústavně zakotvit právo občanů být off-line

Praha 14. listopadu (ČTK) - Skupina 17 senátorů chce do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Oznámili to dnes prostřednictvím senátní tiskové tajemnice Lady Faldynové. Současně znovu navrhli ústavně zakotvit právo na využívání peněžní hotovosti, i když podobný návrh Senát letos v únoru odmítl. Podle tvůrců novely aktuální návrh reaguje na připomínky k původnímu záměru. "Právo na hotovost ustavujeme jako součást širšího práva být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků," uvedl za předkladatele v tiskové zprávě místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS). Podotkl, že s původním návrhem se Senát neztotožnil rozdílem jediného hlasu. "Naším cílem je chránit menšinu, která odmítá z různých důvodů elektronizaci anebo jen některé její projevy," uvedla k ambicím novely senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09. Novela podle ní vytvoří "ostrov pro elektronické neplavce". Nikdo podle senátorky nesmí být zákonem nucen používat různé elektronické sítě a úložiště, včetně internetu, mobilu nebo platební karty. Stejně tak by občané měli zůstat chráněni před zřizováním datových schránek nebo plošnou elektronickou evidencí tržeb. Návrh podle předkladatelů obsahuje jasné vymezení situací a výjimek, kdy je elektronizace logická a žádoucí, například u elektronických obchodů. Zastánci platby v hotovosti již dříve vyzvali ministerstvo financí, aby navrhlo příslušnou změnu zákona o oběhu mincí a bankovek, avšak neúspěšně. Senátoři proto navrhli úpravu, která podle nich zaručí lidem svobodu před zbytečným usměrňováním a vnucováním moderních technologií. "Navrhovaná úprava lidskou svobodu chrání, rozhodně ji nesvazuje. Nové technologie se ale mají do praxe prosazovat svou kvalitou, spolehlivostí a přitažlivostí, nikoli státním donucením,“ dodala senátorka. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 uvedl, že zakotvení ochrany hotovosti je spjato se svobodou volby a práva na soukromí každého občana. Poukázal na tendence omezovat hotovostní platby pod různými záminkami. "Pokud chceme zachovat svobodnou společnost, nesmíme těmto snahám podlehnout," dodal Právo platit v hotovosti si v červnu uzákonilo Slovensko, podobná úprava se chystá v Rakousku. V rámci Evropské unie se řeší právo na odpojení, které má chránit zaměstnance v jejich pracovním volnu a dát jim možnost odpojit se od telefonu nebo počítače. Právo na digitální integritu bylo zase na základě referenda zakotveno do švýcarské ústavy. O lepší ochranu práv před nucenou digitalizací usilují také spotřebitelské organizace a další nevládní organizace, které se zabývají ochranou lidských práv nebo digitálním vyloučením. mhm mha

Britský král Karel III. slaví 75. narozeniny, zahájil nový potravinový projekt

Londýn 14. listopadu (ČTK) - U příležitosti 75. narozenin britského krále Karla III. dnes v poledne v centru Londýna zazněly dělové salvy. Spolu s manželkou Camillou panovník navštívil potravinovou banku a oficiálně zahájil projekt, jehož cílem je omezit plýtvání potravinami, informovala agentura DPA. Gratulace dostal král také na sociálních sítích, kde princ William zveřejnil společnou fotografii z lyžování. Syn Harry otci popřeje po telefonu, uvedla zpravodajská stanice BBC. V poledne zaznělo 41 dělových ran v parku nedaleko Buckinghamského paláce, londýnského sídla britského panovníka. O hodinu později vypálili 62 ran z londýnské pevnosti Tower. Velká část oslav, včetně vojenské přehlídky, se uskuteční až v červnu, kdy je pro oslavy příhodnější počasí, připomněla britskou tradici agentura AFP. Pojítkem Karlových narozeninových oslav je důraz na službu veřejnosti, uvedla AFP. Karel III. výběrem svého programu klade důraz na lidi v nouzi i potřebu ochrany životního prostředí. Projekt bojující proti plýtvání potravinami Karel s Camillou představili v distribučním centru v obci Didcot v hrabství Oxfordshire. Tématu se věnoval i v rozhovoru s časopisem The Big Issue, jehož prodejem si vydělávají lidé bez domova. Králova podobizna je tento týden i na obálce časopisu. Když se tehdejší princezně Alžbětě narodil 14. listopadu 1948 syn Charles, v Británii ještě fungoval poválečný přídělový systém. U příležitosti narození Alžbětina prvorozeného syna tehdy dostaly rodiny všech dětí, které se narodily ve stejný den, balíček pomoci. Obsahoval mýdlo, máslo, sušená vejce, med, marmeládu, slaninu a hovězí maso. Přihlásilo se o něj 2600 rodin, píše BBC. Soukromá část oslav je naplánovaná na dnešní večer, píše s odkazem na zdroje z paláce BBC. Do Londýna na ně nepřiletí Karlův mladší syn Harry, který s rodinou žije ve Spojených státech. Starší syn William spolu s manželkou poslali přání i přes síť X, kde zveřejnili tři společné fotografie. Profil sledující život královské rodiny připojil i Karlovy snímky v roli starostlivého dědečka. Už v pondělí odpoledne se Karel III. připojil k čajové oslavě v zahradě svého sídla Highgrove na západě Anglie. Na oslavu byli pozváni lidé z okolí, kteří se narodili ve stejném roce. lsa jrm