SEZNAM
PANEL
VII.
červenec
Politika
PŘEHLED ZPRÁV - POLITIKA
VII.
červenec
Vrecionová v EP více podpoří rodinné farmy, doufá asociace soukromých zemědělců
Praha 23. července (ČTK) - Zvolení Veroniky Vrecionové (ODS) předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu je podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka potřebnou změnou, řekl dnes ČTK. Doufá, že se europoslankyně zaměří především na podporu rodinných farem a lokálních zemědělců. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal naopak tvrdí, že rodinné farmy v Česku nepřevažují a obává se tlaku na rychlou změnu. Komora se chce s Vrecionovou sejít a představit jí své priority. "V minulém období se do povědomí zemědělců (Vrecionová) zapsala svým neúnavným bojem proti největším nesmyslům Evropské zelené dohody a také podporou Ukrajiny," uvedl Doležal ke zvolení předsedkyně z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Vrecionová dnes českým novinářům v Bruselu krátce po svém zvolení řekla, že důsledkům Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) se bude dále věnovat. "My od zemědělců jako společnost chceme, aby se chovali zodpovědně k vodě, půdě i krajině, nicméně je potřeba nastavit tyto věci spíše motivačně, ne různými zákazy a příkazy. Je rovněž potřeba s farmáři více komunikovat a je rovněž velmi důležité více podporovat malé a střední zemědělské farmy a rodinné farmy," doplnila Vrecionová s tím, že chce řešit i téma, kterému se dlouhodobě věnuje a kterým jsou životní podmínky hospodářských zvířat. Podporu má Vrecionová od Šebka. "Věříme, že paní europoslankyně Vrecionová bude dělat stejnou politiku jako dosud, tedy zaměřenou na podporu rodinných farem a lokálních zemědělců, a že bude podporovat systémové změny, které povedou k jasné limitaci dotací pro největší subjekty a ke sledování, zda dotace skutečně jdou k zemědělcům," uvedl. Větší podporu rodinných farem podporuje Šebek dlouhodobě a prosazuje mimo jiné zákon o rodinných farmách. Na tom se ale neshodne s Doležalem. Vrecionová podle něj prosazuje takzvaný evropský model zemědělského hospodaření, tedy rodinné farmy. "Z důvodu historického vývoje v Česku nepřevažuje a tlak na rychlou změnu by rozhodně nepřinesl nic dobrého," sdělil Doležal. Priority Agrární komory jsou podle něj současná neutěšená situace v zemědělství, ale také budoucí uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou a reforma Společné zemědělské politiky po roce 2027. Čeští zemědělci si v minulosti stěžovali například na přílišnou byrokracii a levné dovozy zemědělských komodit do Evropské unie. Reakci vlády na jejich krizovou situaci v minulosti označovali za nedostatečnou. V Česku několikrát protestovali, naposledy 20. března, kdy na silnice v regionech i k hranicím vyjelo více než 1600 traktorů a další techniky. Demonstrace se odehrávaly i v dalších zemích EU. Protesty zemědělců podle Vrecionové ukázaly, že "farmáři mají problém poprat se se všemi novými povinnostmi, které na ně byly v důsledku Green Dealu navaleny, je to v první řadě ohromný nárůst byrokracie," řekla. Vrecionová se stala teprve třetím českým europoslancem, který od vstupu České republiky do EU vede výbor Evropského parlamentu. Před ní tuto funkci získali pouze její stranický kolega Miroslav Ouzký, který v letech 2006 až 2009 předsedal výboru pro životní prostředí (ENVI), a Pavel Svoboda (KDU-ČSL), jenž vedl v letech 2014 až 2019 výbor pro právní záležitosti (JURI). trp rdoMoskva láká nové rekruty do války na Ukrajině vysokou prémií
Moskva 23. července (ČTK) - Moskvané, kteří podepíší kontrakt s ruskou armádou, dostanou od dnešního dne od radnice hlavního města jednorázovou peněžní odměnu ve výši 1,9 milionu rublů (skoro půl milionu Kč), takže jejich příjmy za první rok služby překročí 5,2 milionu rublů (asi 1,356 milionu Kč). Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na rozhodnutí starosty Sergeje Sobjanina a regionální vlády. Z nového opatření 'sociální podpory', které má zjevně posílit nábor čerstvých sil do války proti Ukrajině, mohou těžit vojáci z metropole, kteří smlouvu s armádou podepíší od dnešního dne. Současně zůstávají v platnosti všechna dosavadní opatření radnice, jako je příplatek k platu vojáků z hlavního města ve výši 50.000 rublů měsíčně. Tento příplatek je vyšší než minimální mzda v metropoli, která letos podle dostupných údajů činí necelých 30.000 rublů. To je o více než 10.000 rublů víc, než jinde v Rusku stanoví federální předpisy. Průměrný plat v Moskvě aktuálně činí 125.640 (asi 32.774 Kč), uvádí server bdex.ru. Úřady v autonomním Tatarstánu v Rusku tento měsíc začaly nabízet odměnu 100.000 rublů (asi 26.700 Kč) za pomoc při zverbování nového vojáka na ukrajinskou frontu, uvedl server Meduza s odvoláním na sdělení na zvláštním webu, vytvořeném pro verbování obyvatel regionu do války proti Ukrajině. Úřady zprvu nabízely 50.000 rublů, ale o pár dní později odměnu zdvojnásobily. O nabídce informují také státní média, místní portály a weby regionálních novin a úřadů. Na počátku tohoto měsíce úřady v Tatarstánu zvýšily jednorázovou odměnu pro ty, kteří podepíší kontrakt s ministerstvem obrany, a to hned o půl milionu rublů. Nově tedy vyplácejí 1,05 milionu rublů za podepsání kontraktu, který znamená vyslání do války. Spolu s dalšími slíbenými odměnami si tak rekrut z Tatarstánu jednorázově přijde na až půldruhého milionu rublů (asi 400.000 Kč), což představuje jednu z nejvyšších jednorázových odměn, dodala Meduza. Rusko vpádem svých vojsk do sousední země rozpoutalo na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina 24. února 2022 nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Moskva své vlastní ztráty neuvádí, ukrajinské velení je odhaduje na téměř 570.000 mužů od začátku invaze. K doplnění ztrát musel Putin předloni v září vyhlásit částečnou mobilizaci, v jejímž rámci úřady odvedly do války na 300.000 záložníků. Další statisíce Rusů v obavě před povoláním utekly do ciziny. Úřady tvrdí, že další vlnu mobilizace nechystají, protože do armády se hlásí dost dobrovolníků, a to zřejmě i pod vlivem slibovaných odměn a příjmů. Sám Putin ještě v září 2022 nařídil vyplácet 195.000 rublů všem, kdo během války podepíší s armádou roční a delší kontrakt. K tomuto federálnímu příspěvku jednotlivé regiony přidávají vlastní odměny, jejichž výše se liší. Od začátku letošního roku do začátku července kontrakt s armádou podepsalo podle ministerstva obrany okolo 190.000 Rusů, uvedla na svém webu stanice BBC a dodala, že loni v prosinci ministerstvo poprvé od rozpoutání války proti Ukrajině uvedlo, že v ozbrojených silách slouží 640.000 lidí, kteří podepsali s armádou profesionální kontrakt. msk jdFrakce EPP má předsedy sedmi výborů a jednoho podvýboru, Patrioti žádného
Brusel 23. července (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes zvolili vedení všech 20 výborů a čtyř podvýborů v Evropském parlamentu. Zástupci nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) šéfují sedmi výborům a jednomu podvýboru, socialisté a demokraté (SD) mají předsedy pěti výborů. Zástupci nových frakcí Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) a frakce Evropa suverénních národů (ESN) nezískali ve vedení výborů ani jednu pozici. Lidovci mají také 31 místopředsedů výborů či podvýborů, socialisté získali 23 těchto funkcí. Předsednická křesla tří výborů získala frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), ve vlivném zemědělském výboru (AGRI) do jednoho z nich usedne i česká europoslankyně Veronika Vrecionová. Konzervativní frakce má rovněž 10 místopředsedů. Liberální Obnově Evropy (Renew Europe) se podařilo získat pozice předsedů ve dvou výborech a jednom podvýboru. Mají rovněž i 13 místopředsedů. Podobně je na tom frakce Zelených, která má rovněž dva předsedy výboru a jednoho předsedu podvýboru a k tomu osm místopředsedů. Představitelé Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) získali post jednoho předsedy výboru a jednoho předsedy podvýboru. Místopředsedů mají celkem pět. Několik místopředsedů zatím nebylo zvoleno, stane se tak nejspíš na některém z dalších zasedání daných výborů. Evropský parlament má 20 výborů a čtyři podvýbory, které se zabývají nejrůznějšími oblastmi od životního prostředí, přes zahraniční věci, mezinárodní obchod až po kulturu či rybolov. Každý výbor si volil své vedení - předsedu a až čtyři místopředsedy - na funkční období dvou a půl roku, tedy na polovinu volebního období Evropského parlamentu. Výbory pracují na evropské legislativě: přijímají zprávy, pozměňují jednotlivé návrhy unijních norem pocházejících od Evropské komise, jmenují týmy pro vyjednávání s členskými státy, tedy Radou EU. Přijímají také zprávy z vlastního podnětu, pořádají slyšení s odborníky a dohlížejí na ostatní orgány a instituce unie. Mluvčí lidovecké frakce Pedro López de Pablo již před pár dny potvrdil, že budou společně se socialisty a liberály uplatňovat v EP takzvané pravidlo o "cordon sanitaire", vůči krajní pravici. Trojici velkých frakcí prý vadí zejména to, že jsou zástupci krajně pravicových frakcí proruští, a proto nechtějí, aby tito europoslanci reprezentovali EP navenek. Patrioti pro Evropu ani ESN tak minulý týden nezískali žádný z postů místopředsedů Evropského parlamentu. Na tuto pozici kandidovala mimo jiné i zástupkyně českého hnutí ANO Klára Dostálová. ANO, v minulém europarlamentu člen liberální frakce, je nyní součástí právě Patriotů pro Evropu. Takzvaný cordon sanitaire je neformální dohoda o izolaci krajní pravice. V praxi to znamená neumožnit jejím zástupcům v EP zisk žádné vysoké pozice. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má téměř stejné složení. Fakt, že se nedostali do vedení žádného z výborů, již na sociální síti X zkritizovala Kinga Gálová z maďarského hnutí Fidesz, která je první místopředsedkyní frakce Patrioti pro Evropu. "Hanba skupině EPP za to, že zablokovala Patrioty pro Evropu, aby nemohli získat pozici čtvrtého místopředsedy ve výboru pro zahraniční věci AFET, na kterou mají podle pravidel EP nárok. Je to proti právnímu státu. Nerespektují pravidla EP, demokracii a dokonce ani vlastní genderová pravidla. Nehorázné!" napsala Gálová. tes jdHarrisová už vybrala na kampaň 100 milionů dolarů, uvedl její tým
Washington 23. července (ČTK) - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová dostala od dárců 100 milionů dolarů (přes 2,3 miliardy Kč) od nedělního oznámení, že se uchází o prezidentskou nominaci Demokratické strany. V noci na dnešek to podle médií oznámil štáb političky, která s největší pravděpodobností nahradí prezidenta Joea Bidena na pozici kandidáta demokratů v listopadových prezidentských volbách v USA. Bidenovo víkendové rozhodnutí odstoupit z voleb přineslo demokratům obří finanční injekci poté, co v předchozích dnech malí i velcí dárci pozastavovali své příspěvky kvůli pochybnostem o kondici 81leté hlavy státu. Biden nakonec v neděli pod nátlakem sponzorů i stranických kolegů kandidaturu vzdal a podpořil právě Harrisovou. Platforma ActBlue, která zprostředkovává příspěvky pro demokratické kandidáty, nyní hlásí, že v neděli dárci poskytli něco přes 66,6 milionů dolarů a že pondělní součet byl ještě nepatrně vyšší. Zažila tak jednoznačně nejúspěšnější dny aktuálního volebního cyklu. Harrisová podle prohlášení volebního štábu dosáhla 100milionové hranice za necelých 36 hodin od Bidenova odstoupení z kampaně. Za prvních 24 hodin hlásil její tým příspěvky ve výši 81 milionů dolarů. Deník The New York Times (NYT) vývoj komentoval tak, že demokraté přivítali kandidaturu Harrisové "jedním z největších přívalů peněz všech dob". Viceprezidentka také rychle převzala kontrolu nad finanční rezervou dosavadní společné kampaně s Bidenem, která na konci června činila skoro 100 milionů dolarů. Biden v poslední době za sílících obav ohledně jeho stáří ve výběru příspěvků zaostával za exprezidentem a republikánským kandidátem Donaldem Trumpem, k němuž se naopak přiklonilo několik vlivných hráčů ze Silicon Valley včetně nejbohatšího člověka na světě Elona Muska. Nyní USA směřují k listopadovému souboji o Bílý dům mezi 78letým Trumpem a 59letou Harrisovou. Za bývalou senátorku, státní zástupkyni a generální prokurátorku státu Kalifornie se rychle postavili téměř všichni prominentní představitelé Demokratické strany a viceprezidentka již podle médií má mezi stranickými delegáty dostatečnou podporu, aby v srpnu získala prezidentskou nominaci. NYT v pondělí připomenul, že dlouho před jejím vstupem do boje o Bílý dům politickou činnost Harrisové sponzoroval i sám Trump. V roce 2011 jí po jejím zvolení kalifornskou generální prokurátorkou poslal 5000 dolarů a na začátku roku 2013 dalších 1000 dolarů. Jeho mluvčí Steven Cheung nyní tuto skutečnost komentoval tak, že Trump byl tehdy "globálním podnikatelem a věděl, jak hrát hru se zkorumpovanými politiky jako Kamalou Harrisovou a zvítězit v ní". lex jdReuters: Slovensko a Maďarsko přes Ukrajinu stále nedostávají ropu od Lukoilu
Moskva/Brusel/Budapešť 23. července (ČTK) - Tranzit ruské ropy od společnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska přes území Ukrajiny stále nebyl obnoven. S odkazem na ruský zdroj z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu přes své území, firmu si totiž přidala na svůj sankční seznam. Bratislava a Budapešť pak tento měsíc oznámily, že ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu přestaly dostávat. Maďarsko a Slovensko proto v pondělí vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby se rozhodnutím Ukrajiny zastavit tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil začala zabývat. Kyjev podle slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára porušil asociační dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta má EK od pondělí tři dny na to, aby konala, pak se Budapešť a Bratislava obrátí na mezinárodní soud, který si samy zvolí. Slovenský premiér Robert Fico kvůli jednostrannému rozhodnutí Ukrajiny přestat umožňovat tranzit ropy od Lukoilu o víkendu telefonoval svému ukrajinskému protějšku Denysi Šmyhalovi a krok Kyjeva kritizoval. 'Slovensko nemíní být rukojmím ukrajinsko-ruských vztahů,' uvedl Fico podle slovenského úřadu vlády. Rozhodnutí Ukrajiny podle Fica znamená, že bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří maďarské petrochemické skupině MOL, bude dostávat o 40 procent méně ropy, než kolik jí potřebuje. Maďarsko dostává od Lukoilu ročně dva miliony tun ropy, což je asi třetina celkového dovozu ropy, uvedl ministr Szijjártó. 'Včera (v neděli - pozn. ČTK) jsem hovořil s ukrajinským ministrem zahraničí. Řekl mi, že oni umožňují tranzit veškeré ropy, to ale není pravda,' řekl v pondělí novinářům v Bruselu Szijjártó. Evropská komise potvrdila, že společný dopis ministrů zahraničí Slovenska a Maďarska obdržela v pondělí a že jeho obsah nyní studuje, než přijme nějaké rozhodnutí. 'V současné době jsme nezaznamenali okamžitý dopad na bezpečnost dodávek ropy do EU. Jako obvykle monitorujeme situaci a jsme v úzkém kontaktu s maďarskými a slovenskými úřady. Komise je připravena podpořit členské státy v nalezení řešení společně s Ukrajinou. Jsme v kontaktu rovněž s Kyjevem,' řekl dnes na briefingu EK mluvčí komise Olof Gill. Maďarsko očekává, že komise Ukrajinu přinutí, aby tranzit ropy od Lukoilu umožnila. Ministr Szijjártó dnes v maďarské televizi ATV řekl, že dokud se záležitost nevyřeší, Budapešť hodlá i nadále blokovat vyplacení tranše z Evropského mírového nástroje (EPF). Z něj unie platí podporu Ukrajině. Ukrajinské ministerstvo zahraničí na žádost agentury Reuters o komentář v pondělí bezprostředně nereagovalo, ačkoliv šéf ukrajinské energetické společnosti Naftogaz výpadek ropy od Lukoilu přiznal. 'Objemy přepravované ropy jsou v červenci stejné jako v předchozích obdobích. Není zde žádná ropa od Lukoilu, ale objemy jsou stejné,' tvrdil generální ředitel Naftogazu Oleksij Černyšov. Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová dnes podle agentury TASS Ukrajinu obvinila, že záležitostí kolem tranzitu ropy zneužívá k manipulaci. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak potom řekl, že Moskva se snaží zajistit, aby ruská ropa dál přes Ukrajinu proudila. K přerušení dodávek se blíže nechtěl vyjadřovat. Maďarsko je v tomto pololetí předsednickou zemí v Radě EU. Maďarský premiér Viktor Orbán začátkem července jednal v Kyjevě, Moskvě, Pekingu a ve Washingtonu, kde se snažil hledat cesty k ukončení války na Ukrajině. Evropská komise i další unijní instituce za to Orbána kritizovaly. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí oznámil, že srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Reagoval tím právě na postoj Maďarska k válce na Ukrajině. Dodávky Lukoilu přes jižní větev ropovodu Družba představují asi 50 procent jeho objemu. Rafinerie MOL na Slovensku a v Maďarsku jsou na dodávkách ropy od Lukoilu zcela závislé. Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu pak do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Touto cestou vyvážejí ropu i další ruské firmy, kterým Ukrajina tranzit suroviny umožňuje. Dodávky do České republiky podle víkendového sdělení zdrojů Reuters pokračují normálně. Druhým největším dodavatelem jižní větví Družby je ruská společnost Tatněfť, která také dodává ropu maďarské firmě MOL. Zbytek ropy touto trasou dodávají firmy Gazprom Něfť, Russněfť a několik menších nezávislých producentů. Maďarsko může alternativně dovážet ropu z chorvatského přístavu Omišalj ropovodem Adria, ale Slovensko může ropu získávat jen přes Maďarsko. Od dubna se dovoz ropy přes Omišalj pohyboval kolem 500.000 tun každý měsíc, včetně ropy z Iráku, Ázerbájdžánu a oblastí u Kaspického moře. Rusko pokračuje v dodávkách zemního plynu a ropy do Maďarska a na Slovensko přes Ukrajinu navzdory sankcím, které vůči Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu zavedla Evropská unie. Maďarsko, Slovensko a Česká republika jako vnitrozemské státy dostaly ze sankcí na ruskou ropu výjimku, aby měly čas zajistit si dodávky jinak. Slovensko a Maďarsko přitom dodávají energetické suroviny i na Ukrajinu. Maďarský ministr Szijjártó řekl, že jeho země v červnu Ukrajině pokryla 42 procent dovozu elektřiny. tes sprPředsedkyní zemědělského výboru v EP se stala Veronika Vrecionová
Brusel 23. července (zpravodajka ČTK) - Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu byla dnes zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Evropský parlament má 20 výborů a čtyři podvýbory. Každý výbor si volí své vedení - předsedu a až čtyři místopředsedy - na funkční období dvou a půl roku, tedy na polovinu volebního období EP. Hlasování o vedení všech výborů se uskutečnilo v Bruselu právě dnes dopoledne. Podle Vrecionové je její pozice velmi důležitá nejen pro ODS a pro frakci ECR, ale i pro Česko zejména kvůli tomu, že EU čeká vyjednávání o nové podobě společné zemědělské politiky. 'Je třeba si uvědomit, že třetina evropského rozpočtu míří právě do zemědělství, což je ohromný balík peněz, a proto je velmi důležité, jak nastavíme další podmínky pro české i evropské farmáře,' řekla Vrecionová českým novinářům v Bruselu krátce po svém zvolení. Nedávné protesty zemědělců podle ní ukázaly, že 'farmáři mají problém poprat se se všemi novými povinnostmi, které na ně byly v důsledku Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) navaleny, je to v první řadě ohromný nárůst byrokracie'. Právě tomuto tématu je potřeba se věnovat, dodala. 'My od zemědělců jako společnost chceme, aby se chovali zodpovědně k vodě, půdě i krajině, nicméně je potřeba nastavit tyto věci spíše motivačně, ne různými zákazy a příkazy. Je rovněž potřeba s farmáři více komunikovat a je rovněž velmi důležité více podporovat malé a střední zemědělské farmy a rodinné farmy,' doplnila Vrecionová s tím, že chce řešit i téma, kterému se dlouhodobě věnuje a kterým jsou životní podmínky hospodářských zvířat. 'Být opět zvolen do vedení Hospodářského a měnového výboru (ECON) je pro mě závazkem i oceněním mé zde dosud odvedené práce,' uvedl po svém zvolení Niedermayer. Mezi ni patří podle něj například zamezení praní špinavých peněz v unii, změna fiskálních pravidel důležitých pro odpovědnější hospodaření zemí nebo úprava pravidel pro řešení bankovních krizí. Niedermayer zmínil nutnost větší konkurenceschopnosti ekonomiky EU. 'Konkurenceschopnost je klíč k růstu životní úrovně a jako Evropa zde máme co dohánět. Jedním z úkolů dne, na který se chci sám zaměřit, bude například podpora lepšího využití potenciálu společného trhu,' dodal. Vrecionová se stala teprve třetím českým europoslancem, který od vstupu České republiky do EU vede výbor Evropského parlamentu. Před ní tuto funkci získali pouze její stranický kolega Miroslav Ouzký, který v letech 2006 až 2009 předsedal výboru pro životní prostředí (ENVI), a Pavel Svoboda (KDU-ČSL), jenž vedl v letech 2014 až 2019 výbor pro právní záležitosti (JURI). Ke konci minulého volební období mělo Česko pět místopředsedů výborů a podvýborů. Jan Zahradil (ODS, ECR) byl místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), Niedermayer (TOP 09, EPP) místopředsedou Hospodářského a měnového výboru (ECON), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) byla místopředsedkyní ve Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), Radka Maxová (nezávislá, zvolená za ANO) byla místopředsedkyní ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) a Martin Hlaváček (ANO, tehdy Obnova Evropy) byl mužem číslo dva v podvýboru pro daňové záležitosti (FISC). Čeští europoslanci ale zastávají i důležité funkce takzvaných koordinátorů, což jsou zástupci celé frakce v daném výboru. Například Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je koordinátorem EPP ve výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Alexandr Vondra (ODS) je zase koordinátorem své frakce ECR ve výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENVI). I zástupci českého hnutí ANO budou mít své koordinátory či vícekoordinátory za novou frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), sdělil ČTK europoslanec Ondřej Knotek. Vše se ale podle něj ještě potvrzuje. Klára Dostálová by se měla stát koordinátorkou Patriotů ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), Knotek by měl zastávat stejnou funkci ve výboru ENVI a Ondřej Kovařík ve výboru ECON či podvýboru pro daňové záležitosti FISC. Podle některých expertů je koordinátor dokonce významnější funkce než předseda daného výboru. Být předsedou je pozice prestižní, šéf výboru rozhoduje o činnosti daného výboru i tom, co se kdy projedná či jak bude schůze probíhat. Koordinátor ovšem reprezentuje a prosazuje politiku a pozice své frakce v daném výboru a prosazuje je do všech zpráv či usnesení. Právě koordinátoři z jednotlivých frakcí v daném výboru řeší i rozdělování zpráv, tedy kdo bude zpravodajem daných právních předpisů v Evropském parlamentu. tes ankNetanjahu v USA opět čelí nevoli demokratů, Harrisová u jeho projevu nebude
Washington 23. července (ČTK) - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová nebude ve středu v Kongresu při projevu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informují s odvoláním na své zdroje americká média. Netanjahu v době války v Pásmu Gazy čelí při návštěvě Spojených států podobné nevoli Demokratické strany jako v roce 2015, kdy v Kongresu kritizoval rodící se jadernou dohodu s Íránem. Mnozí demokratičtí zákonodárci hodlají Netanjahuův projev vynechat. Agentura AP minulý měsíc napsala, že vystoupení izraelského premiéra by tentokrát mohlo bojkotovat výrazně více než bezmála 60 kongresmanů a senátorů, kteří ignorovali jeho projev před devíti lety. Tehdy Netanjahu demokraty pobouřil, když se vymezil vůči zahraniční politice demokratického prezidenta Baracka Obamy. Konkrétně vystoupil proti úmluvě definitivně dojednané o několik měsíců později, která pozastavila sankce vůči Íránu výměnou za omezení íránského jaderného programu. Dnes napětí mezi izraelským lídrem a demokraty vyvolává více než devět měsíců trvající válka v Gaze, kterou spustil útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října. Izrael zareagoval masivním vzdušným a pozemním tažením, které zdevastovalo hustě zalidněné palestinské území, vyhnalo statisíce lidí z domovů a zabilo tisíce civilistů. Netanjahu zároveň dorazil do USA v době "extrémních" vnitropolitických turbulencí, píše AP. Prezident Joe Biden v neděli oznámil, že se nakonec nebude ucházet o znovuzvolení v prezidentských volbách, do nichž zbývají necelé čtyři měsíce. Kandidátkou Demokratické strany bude nejspíše Harrisová, která se nyní snaží rychle nastartovat vlastní kampaň. Za normálních okolností by coby viceprezidentka při projevu zahraničního státníka zaujala místo hned za ním, po boku předsedy Sněmovny reprezentantů. Harrisová ale ve středu plánuje vystoupit na předvolební akci ve státě Indiana, která byla naplánovaná ještě před víkendovým zvratem v kampani, uvádějí americká média. Harrisová se zřejmě s Netanjahuem setká, není ale jasné, kdy. Biden s ním plánuje samostatné setkání, které se očekává ve čtvrtek, Bílý dům ale zatím termín nepotvrdil. Také se spekuluje o schůzce izraelského premiéra s exprezidentem USA a prezidentským kandidátem Republikánské strany Donaldem Trumpem. Bidenova vláda izraelské tažení proti Hamásu podporuje, vymezuje se však vůči agresivnímu postupu izraelské armády a letos kvůli tomu pozastavila dodávku silných leteckých pum pro Izrael. Zároveň se již několik měsíců neúspěšně snaží zprostředkovat dohodu o příměří, zatímco Netanjahu trvá na zničení Hamásu a odmítá vytvoření palestinského státu. Chladné vztahy s Washingtonem ilustruje i jeho pondělní přílet, při němž nebyl nikdo z nejvýše postavených amerických činitelů. Pro Bidenovu vládu bude hlavním tématem jednání s Netanjahuem přiblížení dohody o zastavení bojů v Gaze, které podle tamních úřadů připravily o život skoro 40.000 Palestinců. Netanjahu zase před odletem uvedl, že chce jednat o pokračování války proti Hamásu a hrozbě dalších skupin podporovaných Íránem, jakož i o osvobození rukojmích zadržovaných Hamásem, mezi nimiž jsou i Američané. Pokud jde o jeho projev v Kongresu, při absenci Harrisové mohlo její čestné místo za řečníkem připadnout demokratické senátorce Patty Murrayové, která je jakousi zástupkyní viceprezidentky, jež je z titulu své funkce zároveň předsedkyní Senátu. Mluvčí Murrayové ale sdělil, že senátorka se nehodlá Netanjahuova vystoupení zúčastnit, informoval deník The New York Times (NYT). Vedle republikánského šéfa sněmovny Mikea Johnsona, který stál v čele plánu pozvat izraelského premiéra, tak bude ve středu předseda senátního zahraničního výboru Ben Cardin. Ten je podle NYT důrazným zastáncem Izraele a v podpoře židovského státu vytrval i v době, kdy mnozí jiní demokraté izraelské vedení otevřeně kritizují. lex ankEkologové: Spojování strategických dokumentů se zdražováním je zkratkovité
Praha 23. července (ČTK) - Vláda se podle ekologických organizací na poslední chvíli zalekla zkratkovitého a nepřesného spojování strategických dokumentů se zdražováním. Konkrétně jde o Státní energetickou koncepci (SEK), Politiku ochrany klimatu (POK) a Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Organizace o tom informovaly v tiskové zprávě. Vláda minulý týden projednávání materiálů odložila, budou o nich ještě jednat příslušní ministři na úrovni vládní koalice. Ministerstvo životního prostředí ČTK sdělilo, že ve strategických dokumentech žádné zpoplatnění emisních povolenek na uhlí, plyn a fosilní paliva pro maloodběratele nezavádí. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden po jednání vlády v souvislosti s trojicí strategických dokumentů uvedl, že nepřipustí žádné zbytečné zdražování a nepřijme žádné závazky nad rámec toho, co už schválila minulá vláda. Reagoval tím na některé články v médiích, z jejichž titulků vyznívalo, že pokud vláda schválí zmíněné dokumenty, nastane razantní zdražování uhlí a benzinu. "Aktuálně projednávané dokumenty, tedy Státní energetická koncepce, Politika ochrany klimatu a Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, jsou strategické materiály, které samy o sobě nezavádí žádnou legislativní povinnost," řekla mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Například strategickým cílem Politiky ochrany klimatu je zajistit do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů v ČR alespoň o 59 procent ve srovnání s rokem 1990. "Proto přináší desítky konkrétních opatření v oblastech energetiky, průmyslu, dopravy, budov, hospodaření v krajině a odpadového hospodářství. Zjednodušeně řečeno jde tedy o jízdní řád k plnění klimatických cílů. Materiály také shrnují dostupné finanční zdroje, zejména z evropských peněz, které na zelenou modernizaci můžeme využít, tak aby byla sociálně citlivá a spravedlivá," dodala Krejčí. Fakt, že strategické dokumenty samy o sobě nic nezdražují, zmínil také vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican. "Jsou to koncepce a vize založené na odborných modelováních možností Česka pro dekarbonizaci a často počítají s již schválenými opatřeními," řekl. Předkládané strategie s rozšířením emisních povolenek podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha počítají, ale jejich neschválením by se toto rozšíření v žádném případě nezrušilo ani neodložilo. "Je to dáno evropskou legislativou, na jejíž přípravě a schválení se podílelo i Česko. Cílem emisních povolenek je pouze zahrnout škody způsobené spalováním fosilních paliv do jejich ceny, a tím narovnat trh. Zároveň jsou výnosy z prodeje povolenek nepostradatelným zdrojem pro pomoc domácnostem, obcím i firmám srazit plýtvání energií a přecházet na čisté zdroje v bydlení i dopravě," uvedl. Když podle něj Česko toto opatření zavede správně, tak budou lidé za bydlení a dopravu platit naopak méně. Součástí reformy trhu s emisními povolenkami je také to, že výnosy z emisních povolenek mají být použity na zateplování, renovace budov, změnu vytápění či přímou finanční podporu zasaženým domácnostem prostřednictvím nově zřízeného Sociálně klimatického fondu. puz snmHarrisová má dost delegátů pro stranickou prezidentskou nominaci, píší agentury
Washington 23. července (ČTK) - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová má podporu dostatečného počtu delegátů stranického sjezdu pro zajištění prezidentské nominace Demokratické strany. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na zdroje z volebního štábu a vlastní propočty. AP ale upozornila, že vzhledem k nestandardní situaci po odstoupení prezidenta Joea Bidena z volebního klání a k možnosti svobodného rozhodování delegátů stále nepovažuje nominaci Harrisové za jistou. Sama Harrisová se nicméně v prohlášení vydaném v noci na dnešek označila za "předpokládanou" kandidátku demokratů pro listopadové volby. "Těším se, že brzy nominaci formálně přijmu," uvedla 59letá někdejší prokurátorka z Kalifornie. Prohlášení přišlo necelých 36 hodin poté, co americkou předvolební kampaní otřáslo rozhodnutí 81letého prezidenta Joea Bidena vzdát boj o znovuzvolení. Učinil tak po sílícím tlaku od spolustraníků či sponzorů kvůli vysokému věku a jeho množícím se příznakům. Biden nyní hodlá dokončit svůj mandát a jako náhradníka pro volby navrhl svou viceprezidentku. Harrisovou pak rychle podpořili mnozí významní demokraté včetně bývalé šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové nebo guvernérů, o nichž se spekulovalo jako o možných kandidátech na prezidenta. Podle listu The New York Times už se za viceprezidentku postavila drtivá většina demokratů v Kongresu, přičemž žádný jiný uchazeč o stranickou nominaci se zatím neobjevil. Vše tak nasvědčuje tomu, že Harrisová se 5. listopadu utká o Bílý dům s exprezidentem Donaldem Trumpem, který znovu získal nominaci Republikánské strany. Pokud by si zajistil druhý mandát, překonal by Bidenův rekord a stal by se nejstarším vítězem prezidentských voleb v dějinách USA. Harrisová zase může být první ženou a také první osobou s předky z jižní Asie v prezidentské funkci. O kandidátovi demokratů rozhodnou čtyři tisícovky delegátů, jejichž jasnou většinu měl coby vítěz primárek na své straně Biden. Nominační sjezd, kde se tradičně hlasuje o kandidátovi na prezidenta, pořádají demokraté od 19. do 22. srpna. Hlasování delegátů ale chce vedení strany tentokrát provést virtuálně už přibližně o dva týdny dříve. Podle propočtů AP má Harrisová podporu více než 2600 delegátů, což by jí s přehledem stačilo k nominaci. Podobné informace sdělily Reuters také zdroje z volebního týmu a uváděla je i další média. "Jsem hrdá na to, že jsem si zajistila širokou podporu potřebnou k nominaci," uvedla viceprezidentka v prohlášení krátce po oznámení počtu delegátů. "V příštích měsících budu cestovat po celé zemi a mluvit s Američany o všem, co je v sázce. Jsem plně odhodlaná sjednotit stranu, sjednotit naši zemi a porazit v listopadu Donalda Trumpa," dodala. Na Trumpa v pondělí útočila také při svém prvním předvolebním projevu v centrále volebního štábu ve státě Delaware. Republikánský exprezident v roce 2020 odmítl uznat volební porážku a snažil se ji různými způsoby zvrátit, kvůli čemuž jej Biden a Harrisová označují za hrozbu pro demokracii v USA. Současný prezident svou kampaň do velké míry stavěl na vymezování se vůči Trumpovi a čelil jisté kritice, že nepřicházel s pozitivní vizí pro druhý mandát. Jak se k kampani postaví Harrisová, zatím není zcela jasné. V prvních vyjádřeních od Bidenova odstoupení z voleb zdůrazňuje otázku přístupu k potratům nebo své zkušenosti se stíháním zločinců. I to by mohl být jeden z motivů její snahy porazit Trumpa, který je prvním exprezidentem USA usvědčeným z trestného činu. lex kpc cht ankAmeričtí kongresmani ohledně globálního výpadku vyslechnou šéfa CrowdStriku
Washington 23. července (ČTK) - Výbor pro vnitřní bezpečnost americké Sněmovny reprezentantů vyzval šéfa společnosti CrowdStrike George Kurtze, aby vypovídal ohledně globálního výpadku počítačových systémů z konce minulého týdne. V pondělí to napsal deník The Washington Post. Výpadek způsobila aktualizace softwaru firmy CrowdStrike na systémech Windows od Microsoftu. Zasáhl mimo jiné systémy odbavování na letištích po celém světě, zdravotní systém v Británii nebo český řetězec lékáren BENU. Kongresmani v dopise Kurtze vyzývají, aby do středy navrhl termín slyšení s podvýborem pro kybernetickou bezpečnost a ochranu infrastruktury, který patří pod výbor pro vnitřní bezpečnost. "Ačkoliv oceňujeme reakci společnosti CrowdStrike a její koordinaci se zúčastněnými stranami, nemůžeme ignorovat rozsah tohoto incidentu, o němž někteří tvrdí, že je největším výpadkem IT v historii," stojí v dopise. O nejrozsáhlejším výpadku v historii už v pátek ráno hovořil australský expert Troy Hunt. "CrowdStrike aktivně komunikuje s příslušnými výbory Kongresu," sdělil agentuře Reuters mluvčí CrowdStriku. Termíny jednotlivých slyšení podle něj mohou být zveřejněny podle uvážení kongresmanů. CrowdStrike je považován za předního světového poskytovatele systémů kybernetické bezpečnosti a má zhruba 24.000 zákazníků. Většinou jde o velké firmy a instituce. Microsoft v sobotu uvedl, že chybná aktualizace celosvětově zasáhla přibližně 8,5 milionu zařízení se systémem Windows. Chyba mohla způsobit škody v řádu nižších desítek miliard dolarů, odhadl v pondělí analytik XTB Tomáš Cverna. Páteční výpadek výrazně zasáhl leteckou dopravu. Aerolinky podle BBC globálně zrušily minimálně 1400 letů, z toho stovky v USA a vyšší desítky v Německu. Problémy se vedle Německa, Austrálie, Británie, Španělska, Norska nebo Francie objevily i na pražském Letišti Václava Havla. Vysílání byly nuceny přerušit některé televizní stanice v Británii, Spojených státech či v Austrálii, včetně MTV, Sky News nebo australské mutace ABC. Problémy měly i některé banky nebo systémy londýnské burzy. V Severním Irsku výpadek postihl dvě třetiny ordinací praktických lékařů. Problémy měl podle agentury Reuters i systém pro objednávání lékařských prohlídek v Anglii. Fakultní nemocnice v německém Kielu a v Lübecku v pátek podle agentury DPA zrušila plánované operace a uzavřela také ambulance. Fungovala jen pohotovost. Český řetězec lékáren BENU v pátek přerušil provoz, který se mu podařilo plně obnovit v neděli. boz sprMfD: Dieselové vlaky a lodě nebudou platit za emisní povolenky, dostanou výjimku
Praha 23. července (ČTK) - Čeští provozovatelé dieselových vlaků a lodí nebudou muset od roku 2027 platit za emisní povolenky jako jiní dopravci, kteří využívají fosilní paliva. Na výjimce se shodla ministerstva dopravy a životního prostředí. Informuje o tom Mladá fronta Dnes (MfD). Nový evropský systém emisních povolenek od roku 2027 stanoví cenu emisí skleníkových plynů z dopravy a vytápění bytů. Nyní jsou zpoplatněné emise v průmyslu či v energetice. Deník upozorňuje, že podíl lodní dopravy i naftových vlaků je v České republice nízký. Nákladní vlaky navíc přispívají ke snižování emisí, jelikož v přepravě zboží mají zhruba dvacetiprocentní podíl, na vypouštění emisí se ovšem podílejí jen dvěma procenty. Nová opatření mají podpořit rozvoj elektrifikované železnice. Většinu zboží na železnici vozí elektrické lokomotivy, které na rozdíl od kamionů platí za emise, protože od roku 2005 musejí nakupovat povolenky elektrárny vyrábějící elektřinu z fosilních paliv. Zpoplatnění spalování nafty při přepravě by mělo podmínky pro vlaky a kamiony narovnat. 'Žádný dopravní mód nepotřebuje finanční podporu, pokud by byly vstupní podmínky stejné,' řekl deníku prezident Svazu dopravy Oldřich Šádek. Čtyři pětiny nákladní dopravy v Česku stále obstarají kamiony. Přesun do nákladních vlaků ale bude obtížný, podle MfD je kapacita na hlavních železničních trasách prakticky vyčerpaná. Stát kvůli tomu plánuje modernizovat a elektrizovat tratě zařazené do Transevropské dopravní sítě (TEN-T). Osobní doprava se má výhledově přesunout na vysokorychlostní železnici. Podle ministerstva dopravy si tyto plány do 2030 vyžádají investice za 468 miliard korun. Výjimka z povinného nákupu emisních povolenek je součástí materiálu Politika ochrany klimatu v ČR, který se snaží i o rozvoj hromadné dopravy. Toho je podle dokumentu možné dosáhnout třeba rozšiřováním pěších či bezemisních zón, zaváděním mýta při vjezdu do centra, případně zdražováním parkovného nebo rozšiřováním zón s rychlostí omezenou na 30 km/h. Schválení státní energetické koncepce a dvou souvisejících klimatických dokumentů ale vláda minulý týden odložila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání řekl, že se Česko pokusí v EU prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti nového systému emisních povolenek, v němž by placení podléhaly i silniční doprava nebo vytápění pro bydlení. Podle Stanjury by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy, zároveň v systému nevidí žádný ekonomický bonus. Vyjádřil také obavy z toho, že by systém povolenek mohl snížit konkurenceschopnost Evropské unie proti zbytku světa. Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v energetice. Pro státní správu je závazná, trhu má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá především s postupným navyšováním výroby elektřiny. Stát i přesto v koncepci deklaruje záměr o postupném odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se místo něj měl stát plyn. Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by však v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje energie a jádro. Vnitrostátní energeticko-klimatický plán v řadě oblastí na koncepci navazuje. Stát v plánu počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na konečně spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě. Třetí dokument Politika ochrany klimatu formuluje vizi, cíle a postupnou transformaci ČR k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. mtj ptdAFP: Jak Rusové mluví o Ukrajině - užívají eufemismy a autocenzuru
Moskva 23. července (ČTK/AFP) - Eufemismy, vojenský žargon, vlastenecké básně a autocenzura, takovým způsobem se dva a půl roku války na Ukrajině podepsaly na jazyku v Rusku. Píše o tom agentura AFP. Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 oznámil 'speciální vojenskou operaci', v ruštině zkráceně SVO; Rusko tehdy zahájilo invazi na Ukrajinu. O dva a půl roku později je tato zkratka všudypřítomná. Neúnavně ji opakují političtí a vojenští představitelé, vyskytuje se na sociálních sítích i na světelných tabulích lemujících dopravní tepny ruské metropole. Zpočátku bylo používání slova 'válka' zcela zakázáno a trestalo se dokonce vězením. V současnosti se toto slovo vrátilo do oficiálních vyjádření, dokonce zaznělo i z úst Vladimira Putina. Ale vždy při obviňování Ukrajiny a Západu, že válku podněcují. Oblíbená básnířka režimu Nina Popovová je jednou z těch, kteří toto slovo vyslovují bez zadrhnutí, když vysvětluje, že ruský svaz spisovatelů, jehož je místopředsedkyní, žije 'podle válečných zákonů'. Tato organizace, která již za sovětských dob sloužila jako propagandistická zbraň, sponzorovala červnové vydání antologie básní s názvem Pro naše přátele, oslavující odvahu ruských vojáků na Ukrajině. Na nedávném knižním veletrhu na moskevském Rudém náměstí Popovová veřejně přednesla z antologie několik veršů. Šíření vlasteneckých básní a písní podle ní ukazuje, že konflikt na Ukrajině 'začíná nabývat posvátného rozměru'. Toto postavení bylo dlouho vyhrazeno pro Velkou vlasteneckou válku, což je ruský název pro druhou světovou válku (zkráceně VOV). Příklad všudypřítomnosti zkratky SVO lze najít i ve formě slovní hříčky ve sloganu Připoj se ke svým!, v současnosti propagovaném po celé zemi s cílem povzbudit Rusy ke vstupu do armády. Slogan evokuje ducha 'bratrství', 'skutečně vystihuje ducha doby' a 'sbližuje', říká Popovová. Kritičtější hlasy jej však považují za důkaz, jak potřebný je nábor rekrutů do armády, která utrpěla těžké ztráty. Když válka trvá, 'pomsta za mrtvé kamarády' se stává důvodem k zapojení, analyzuje slogan lingvistka, která v obavě z možného postihu dala přednost anonymitě. 'Už nechápeme, proč bojujeme, co chceme získat (...), ale chápeme, že tady jsme my a tam oni,' uvedla. Vývoj je jasný ve srovnání s rokem 2022, kdy oficiální projevy slibovaly 'krátkou a snadnou' ofenzívu proti ukrajinským 'nacistům'. Další změnou je to, že režim už nepopírá ztráty, ale snaží se zmírnit šok pro veřejné mínění, říká lingvistka. Ruští představitelé, především Vladimir Putin, tedy nepopírají, že Rusko přišlo o desítky tisíc mužů, ale bez udání čísel ujišťují, že ukrajinská armáda utrpěla ještě větší ztráty. Odtud se do běžného jazyka dostává mnoho eufemismů, vysvětluje expertka. A tak 'vrátit se v černém pytli' znamená zemřít na frontě. Existuje 'zásilka 200' a 'zásilka 300', což jsou kódy původně používané v sovětské armádě, ale každý ví, že znamenají mrtvé či zraněné. Tyto posledně uvedené výrazy se objevují spolu s více než stovkou dalších v neformálním slovníku SVO, který sdílí Popovová a ve kterém se vyskytuje mnoho vojenského žargonu. Například 'pták' nebo 'batman' je výraz pro drony, 'mobiki' je přezdívka pro mobilizované vojáky a urážlivě znějící výraz 'čmobiki' představuje rezervisty povolané do války během 'částečné mobilizace'. Autocenzura a mlčení - takové jsou pro odpůrce války dopady konfliktu na Puškinův jazyk, zdůrazňuje lingvistka. Pokud v roce 2022 'bylo možné zaslechnout, jak lidé cestující městskou dopravou či v rozhovorech se sousedy vyjadřují pochyby, tak teď mlčí'. Svěřujeme se pouze blízkým, pokládaným za spolehlivé, na pozadí téměř každodenního zatýkání autorů skutečné nebo domnělé kritiky. Zvláště od té doby, co se v plné síle vrátilo udavačství. Bohatá Moskvanka pod podmínkou anonymity říká, že se i doma zdráhá mluvit svobodně, Denně totiž používá virtuální asistentku od ruského internetového gigantu Yandex, která by její názory mohla donášet úřadům. Sociolog z nezávislého centra Levada Alexej Levinson se pravidelně zapojuje do diskusních skupin, aby zjišťoval názory veřejnosti. A zjistil, že kritických hlasů ubylo, zejména proto, že mobilizace rezervistů zůstala omezená a vojáky jsou obecně relativně dobře placení dobrovolníci. Část odpůrců války se nyní spokojuje s 'prostinkou logikou: Když už jsme začali válku, musíme ji vést až do konce', říká. msk lcmNa Slovensku přistály první dvě ze 14 objednaných stíhaček F-16
Kuchyňa (Slovensko) 22. července (ČTK) - Na letecké základně Kuchyňa u Malacek na západním Slovensku dnes přistály první dvě stíhačky F-16 pro slovenské ozbrojené síly. Bratislava v roce 2018 objednala 14 strojů. Učinila tak vláda, kterou jako premiér vedl nynější prezident Peter Pellegrini. Jde o první nové stíhačky po téměř 30 letech, upozorňují slovenská média. Letadla přišli na letiště osobně převzít prezident Pellegtini, vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák a náčelník generálního štábu generál Daniel Zmeko, napsal list Pravda. Přílet letounů vysílaly slovenské televize v přímém přenosu. Piloti nejprve kroužili nad letištěm, pak postupně přeletěli nad dráhou se zataženým podvozkem, po dalším přiblížení už přistáli. Do konce roku má následovat další stíhačka F-16 a zbývající přiletí v letech 2025 a 2026, uvedla TA3 a dodala, že dokud slovenská letka nedosáhne bojeschopnosti, ochranu slovenského vzdušného prostoru budou nadále zajišťovat spojenci ze Severoatlantické aliance. Slovenské stíhačky letěly z USA 9,5 hodiny bez přestávky, napsal deník Pravda na svém webu. Oba jednomístné stroje přiletěly ještě s americkými piloty a státními znaky, uvedla veřejnoprávní televize na webu rtvs.sk. Třetí dvojmístná stíhačka má následovat v říjnu, dodala. Protože z USA letěly ještě jako americké, slovenské výsostné znaky mají přelepené. Obrys štítu s dvojkřížem je však na svislé ocasní ploše dobře rozpoznatelný, povšiml si server Sme.sk. Za paradox označil, že vládní strany SNS a Směr na jedné straně roky kritizují USA a jejich zahraniční politiku, ale právě s USA podepsaly největší zbrojní kontrakt ve slovenských dějinách. Jde o nejdražší zbrojní nákup v historii samostatné republiky. Za 14 strojů v nejnovější verzi zaplatila Bratislava více než 1,5 miliardy eur (asi 38 miliard Kč), uvedl server RTVS; podle Sme je součástí smlouvy za více než 1,8 miliardy eur také výcvik pilotů a letecké rakety. Letadla měla být na Slovensku už loni, ale jejich výroba se zpozdila kvůli nedostatku čipů, způsobeném pandemii covidu-19. Stíhačky měly původně přistát na letišti Sliač na středním Slovensku, ale to se ani za pět let nepodařilo zmodernizovat, a tak dočasně budou v Kuchyni, dodala. Od roku 2022, kdy Bratislava po ruském napadení Ukrajiny vyřadila z výzbroje své stíhací letouny MiG-29 ruského původu, později předané Kyjevu, chrání slovenské nebe spojenci z NATO. Vedle českých a maďarských gripenů nasadilo Polsko své stroje F-16 a od loňského září se přidalo i německé letectvo se svými eurofightery. Slovenští piloti mezitím absolvují výcvik ve Spojených státech. Momentálně je vycvičených osm a dalších deset výcvik podstupuje, zaznělo ve vysílání TA3. Přechod z migů na F-16 bude podle vojáků představovat generační skok, který posílí celkové schopnosti slovenských ozbrojených sil. Podle RTVS má ministerstvo obrany v plánu časem doplnit letku o další čtyři stíhačky. msk jdLipavský: Na Ukrajinu bude v červenci a v srpnu dodáno 100.000 kusů munice
Brusel 22. července (zpravodajka ČTK) - Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu 100.000 kusů munice. V Bruselu to dnes oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500.000 kusů munice. Její celková hodnota jsou necelé dvě miliardy eur (asi 50,5 miliardy Kč), doplnil vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. 'Během července a srpna pošleme celkem 100.000 dalších kusů munice. Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,' řekl novinářům Lipavský. 'Mohli bychom dodat ještě letos až 800.000 kusů, kdybychom měli peníze,' dodal. Češi jsou podle něj v každodenním kontaktu s ukrajinskými partnery, kteří si české iniciativy velmi cení. S Kyjevem řeší zejména, co přesně jejich vojáci potřebují. Česká muniční iniciativa shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50.000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun, uvedl již na konci června premiér Petr Fiala. Některé informace ohledně iniciativy jsou velmi citlivé, zejména to, ze kterých zemí se munice nakupuje. 'Je známým faktem, že se Rusko snaží podkopat naši iniciativu, snaží se nás přeplatit, i proto nechceme říkat, odkud munici bereme,' prohlásil šéf české diplomacie. Připomněl v této souvislosti i další ruské aktivity a hybridní či jiné útoky z posledních týdnů, ale i let, například nedávné zadržení cizince podezřelého ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku, za kterým stálo podle Prahy Rusko, ale i výbuch ve Vrběticích. Česko podezřívá z výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 dva důstojníky ruské tajné služby GRU. Britští vyšetřovatelé přitom viní tytéž muže z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury v roce 2018. 'Po schengenském prostoru se pohybují stovky ruských agentů, jde o jasnou bezpečnostní hrozbu,' uvedl Lipavský. Právě i z tohoto důvodu Česko již několik měsíců prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenu. Ruští diplomaté by podle návrhu dostávali víza a povolení k pobytu, která jim umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenském prostoru. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením problém, obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy. Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný už nepředpokládá, že by zbývající tři země, které iniciativu zpočátku podpořily, nakonec dodaly i finance. 'My jsme ale rádi, že náš systém shledalo důvěryhodným 15 států z Evropy a Severní Ameriky a že do někoho vkládají své finanční prostředky,' uvedl Kopečný. Které země se nakonec do české muniční iniciativy nezapojí, nechtěl prozradit, podle informací ČTK je ale mezi nimi například Francie. V současné době jsou podle Kopečného nejvíce potřeba právě zejména peníze. Teprve když je Česko, které v systému funguje jako koordinátor, má k dispozici, mohou začít reálná obchodní jednání, co se kde bude kupovat. 'Vzhledem k tomu, že munice bude nyní dodána do konce roku a že většině států trvalo tři nebo i čtyři měsíce, než poslaly své finanční příspěvky, je jasné, že musíme nyní okamžitě začít jednat o tom, co se bude dít od ledna,' řekl vládní zmocněnec v rozhovoru s českými novinářkami v Bruselu. 'Kdybychom se na to začali ptát až v zimě, tak zase budeme mít mezeru X měsíců, během kterých budou mít Ukrajinci podstatně menší množství toho, s čím střílet,' dodal. Česko nyní nepředpokládá, že by se k iniciativě přidaly ještě další země. Spíše doufá, že nynější partneři budou chtít v tomto způsobu pomoci Ukrajině pokračovat. 'Chceme, aby byl náš systém udržitelný a dlouhodobě fungující,' zdůraznil Kopečný. Ukrajinci nyní podle něj nejvíce potřebují právě dělostřeleckou munici, protivzdušnou obranu a drony. 'S tím třetím si dokážou poradit relativně dobře sami. Největším producentem dronů, dá se říct i na světě, je nyní právě Ukrajina. Jsou tam stovky firem, které produkují FPV drony, a ta spotřeba je ohromující. Letos by se to mělo přiblížit k jednomu milionu kusů,' dodal. Tereza Šupová mkaBiden vzdal boj o druhý mandát, favoritkou na nominaci demokratů je Harrisová
Washington 22. července (ČTK) - Kampaň před listopadovými volbami prezidenta Spojených států prochází bezprecedentním otřesem. Prezident Joe Biden pod tlakem kolegů z Demokratické strany necelé čtyři měsíce před volbami vzdal svou kandidaturu a podpořil v boji o Bílý dům svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Ta je nyní blízko nominaci na prezidenta, během několika hodin se za ni postavili demokraté z celých USA včetně některých politiků, kteří byli sami uváděni jako potenciální kandidáti. Bidenovo oznámení přišlo 107 dní před prezidentskými volbami, které budou 5. listopadu. Agentura AP poznamenala, že v USA se ještě nikdy nestalo, aby předpokládaný kandidát jedné ze dvou hlavních politických stran odstoupil z kampaně v takto pozdní fázi. Zároveň se jedná o další zvrat v překotné kampani poznamenané soudními kauzami republikánského kandidáta a exprezidenta Donalda Trumpa a také atentátem na tohoto 78letého politika. O tři roky starší Biden, který je nejstarším prezidentem v dějinách USA, zase čelil nevídaným pochybnostem voličů ohledně způsobilosti k výkonu funkce. Tyto pochybnosti přerostly v paniku uvnitř Demokratické strany po Bidenově nejistém výkonu v červnové předvolební televizní debatě s Trumpem a prezident nakonec pod tíhou nepříznivých průzkumů a apelů od stranických kolegů či sponzorů boj o znovuzvolení vzdal. Prezident záhy po nedělním oznámení, že nebude kandidovat, uvedl, že by jej měla zastoupit viceprezidentka Harrisová. Tu během několika hodin podpořili demokratičtí guvernéři z různých států USA včetně Gavina Newsoma z Kalifornie, který byl považován za potenciálního uchazeče o Bílý dům. Podporu jí vyjádřili i mnozí demokraté z Kongresu, někteří straničtí lídři to však ihned neučinili. Harrisová potvrdila, že se o nominaci hodlá ucházet; žádný jiný představitel demokratů tak zatím neučinil. O demokratické nominaci na prezidenta budou rozhodovat delegáti z jednotlivých států nejpozději na předvolebním sjezdu strany, který bude od 19. do 22. srpna. Delegace nejméně ze tří států již oznámily, že budou hlasovat pro Harrisovou. Ta začala ihned společně s Bidenem kontaktovat stranické představitele na různých úrovních ve snaze získat podporu. Viceprezidentka zároveň převzala kontrolu nad pokladnicí původně určenou na společnou kampaň s Bidenem, jakož i nad volební kampaní zaměstnávající stovky pracovníků napříč USA, informovala americká média. V uplynulých týdnech měl prezidentův tým problémy s výběrem peněz na kampaň, po Bidenově odstoupení ale demokraté v tomto směru zažili nejlepší den aktuálního volebního cyklu, uvedla hlavní stranická platforma pro výběr příspěvků. Organizace ActBlue oznámila, že dárci nově poslali skoro 50 milionů dolarů (přes 1,1 miliardy Kč). Republikáni reagovali na Bidenovo oznámení pobouřeně, jakkoli dlouhodobě uváděli, že je na svůj úřad příliš starý. Exprezident Trump vyhlásil, že "křivák" Biden "nebyl způsobilý kandidovat na prezidenta a rozhodně není způsobilý vykonávat funkci". K okamžitému odchodu z Bílého domu pak Bidena se stejnou logikou vyzval republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Mnozí komentátoři podotýkali, že obrat v kampani Trumpovi komplikuje situaci, neboť dosud exprezident do velké míry stavěl na Bidenově údajné neschopnosti. Sám si v jednom ze svých nočních prohlášení stěžoval, že teď musí "začít od začátku". Trump se nyní nachází v pozici nejstaršího kandidáta nominovaného na prezidenta a pokud bude kandidátkou demokratů Harrisová, bude to soupeřka téměř o 20 let mladší. Podle informací agentury Reuters se Biden rozhodl z voleb odstoupit až během víkendu. Agentura napsala, že v sobotu večer ještě stále plánoval pokračovat v souboji o prezidentský úřad. V neděli odpoledne ale šokoval mnoho svých vedoucích pracovníků, když jim oznámil, že z klání odstupuje, a to těsně předtím, než své rozhodnutí zveřejnil. Přední americké deníky v komentářích uvádějí, že Demokratická strana by nyní měla vést debatu o novém kandidátovi na prezidenta a nikoli tuto pozici rychle přisoudit viceprezidentce Harrisové. Názorové sekce deníků The New York Times, The Washington Post a The Wall Street Journal při tom rozhodnutí Bidena hodnotí převážně kladně a hovoří o "nesobeckém" kroku, který byl v zájmu USA. Podobné ohlasy přicházely také od zahraničních státníků, kteří zároveň vzdávali hold Bidenově zhruba 50 let trvající kariéře ve vrcholné politice. "Je to nepochybně rozhodnutí státníka, jenž desítky let sloužil svojí zemi. Je to odpovědný a osobně jistě nelehký krok, o to je ale cennější," reagoval český premiér Petr Fiala. lex ankDolar po Bidenově rozhodnutí neusilovat o funkci prezidenta USA mírně oslabuje
Tokio 22. července (ČTK) - Dolar po nedělním oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že nebude usilovat o znovuzvolení na druhé funkční období, dnes na devizových trzích mírně oslabuje. Podle analytiků je důležité, co teď ukážou průzkumy veřejného mínění. Dolů zamířil i čínský jüan, který tak reaguje na překvapivé rozhodnutí čínské centrální banky snížit základní úrokové sazby. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši hlavních světových měn, se krátce po 07:00 SELČ při obchodování v Asii pohyboval v blízkosti 104,32 bodu. Vykazoval tak pokles o méně než 0,1 procenta. Dolar k jüanu měl naopak téměř 0,1 procenta k dobru a prodával se zhruba za 7,273 jüanu. Biden v neděli oznámil, že nepřijme nominaci na kandidáta Demokratické strany do listopadových prezidentských voleb. Otevřel tak cestu jinému ze spolustraníků, aby se postavil Donaldu Trumpovi. Ten přijal nominaci Republikánské strany minulý týden. O kandidátovi demokratů se rozhodne v srpnu, zájem už projevila současná viceprezidentka Kamala Harrisová. 'Zásadní teď bude, co ukážou tento týden průzkumy veřejného mínění,' řekl agentuře Reuters analytik Joseph Capurso z finančního ústavu Commonwealth Bank of Australia. Pokud by měl Trump menší šanci na vítězství ve volbách, byl by to podle Capursa důvod k oslabení dolaru, a obráceně. 'Harrisová je možná silnější kandidát, ale stačí to, aby se změnilo veřejné mínění?' dodal. K japonskému jenu dolar ztrácel téměř 0,2 procenta na 157,17 jenu, k euru byl téměř beze změn na 1,0884 USD. Vedle amerických prezidentských voleb je na devizových trzích dnes tématem politika čínské centrální banky. Měnová autorita dnes překvapivě o desetinu procentního bodu na 1,70 procenta snížila svou sedmidenní reverzní repo sazbu, což je v Číně základní krátkodobá sazba. Centrální banka snížila i další dvě sazby. Dolů se vydal i kurz australského dolaru, který je citlivý na změny úrokových sazeb v Číně. K americkému dolaru vykazoval pokles o více než 0,2 procenta na 0,6671 USD, přestože ze začátku obchodování zpevňoval. sprAP: Bidenovo rozhodnutí přineslo řadě demokratických voličů úlevu
Harper Woods (USA) 22. července (ČTK) - Po týdnech nejistoty ohledně toho, kdo bude demokratickým kandidátem v listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech, vyjadřují podle agentury AP mnozí demokratičtí voliči úlevu v reakci na rozhodnutí prezidenta Joea Bidena neucházet se o znovuzvolení do Bílého domu. Čtyřicetiletý sportovní trenér Jerod Keene ze státu Arizona hodlal pro Bidena v listopadu hlasovat, prezidentovo rozhodnutí ho však potěšilo a označil ho za "nevyhnutelné". Vyjádřil naději, že novým kandidátem bude viceprezidentka Kamala Harrisová, jejíž kandidaturu Biden podpořil. "Kamala Harrisová je nejsnadnější volbou, protože je viceprezidentka a pro stranu by bylo obtížné zkoušet jít jiným směrem," tvrdí Keene. "A zdá se mi připravená," dodává. Jednaosmdesátiletý Biden rozhodnutí neusilovat o další funkční období oznámil v neděli. V posledních týdnech čelil tlaku na odstoupení z boje o Bílý dům v souvislosti se svým nepovedeným výkonem v červnové televizní debatě s republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem. Úlevu spojenou s Bidenovým krokem vyjadřovali v rozhovorech s agenturou AP voliči po celých Spojených státech. V takzvaných swing states, tedy "kolísavých" státech, které nejsou dlouhodobě baštou jedné či druhé klíčové strany a které bývají v americkém volebním systému rozhodující, signalizovali mnozí voliči optimismus ohledně nového kandidáta, ať už jím bude Harrisová, nebo někdo jiný, píše AP. Fred Johnston z Pittsburghu uvedl, že se děsí Trumpova vítězství a že ho dlouho znepokojovala obava, že Biden nedokáže Trumpa znovu porazit. Po zhlédnutí prezidentova slabého výkonu v debatě s exprezidentem začal toužit po tom, aby Biden přenechal kandidaturu Harrisové. "Kamala je někým, pro koho můžeme hlasovat. A to potřebujeme," prohlásil. Osmašedesátiletá Lucy Ouanová z Las Vegas uvedla, že je hrdá na Bidenovo rozhodnutí vzdát se kandidatury a podpořit Harrisovou. "Končí skvělým způsobem," řekla. "Trump by se měl obávat. Nyní bude kandidovat proti někomu silnému," dodala. Bidenovo rozhodnutí přivítal rovněž dvaasedmdesátiletý Arthur Downard z Oregonu. "Je to skvělý prezident a pro zemi toho hodně udělal. Ale je příliš starý a nedokáže se jasně vyjadřovat," prohlásil. "Není dobrým reprezentantem Demokratické strany," dodal. Někteří voliči, například Lacey LeGrandová z Nebrasky, uvedli, že plánovali volit Bidena jen proto, že to není Trump. "Rozhodně nepodporuju Trumpa," prohlásila LeGrandová. "Takže si myslím, že bych nakonec podpořila Bidena. Ale nebyla jsem z toho moc nadšená," dodala. Některé voliče však Bidenovo rozhodnutí vzdát se kandidatury nepotěšilo. Šestasedmdesátiletá Dorothy Redheadová z Georgie uvedla, že ji toto rozhodnutí zklamalo, ale musí se s ním smířit. Dvaasedmdesátiletá realitní makléřka Jarvia Haynesová z Louisiany prohlásila, že má z Bidenova rozhodnutí "smíšené pocity". "Nemyslím si, že to měl vzdát," uvedla. "Na druhou stranu je to tak možná nejlepší," dodala. Psychoterapeutka Barbara Orrová z Pensylvánie agentuře AP řekla, že považovala Bidena za schopného kandidovat, porazit Trumpa a absolvovat další funkční období. Jeho rozhodnutí ukončit kandidaturu nicméně přijala jako známku toho, že se neřídí svým egem a že pochopil, že kvůli slabému výkonu v debatě ztratil důvěru voličů. Pětašedesátiletá Orrová rovněž prohlásila, že Harrisová na ni nedělá velký dojem, ale mohla by se chopit příležitosti a uspět. "V historii už se to stalo," dodala. pmh ankBiden oznámil, že vzdává boj o Bílý dům, demokratům nabídl Harrisovou
Washington 21. července (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes vzdal boj o znovuzvolení do Bílého domu, a nevídaným způsobem tak zamíchal kartami americké politiky před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž by jej čekal nelehký souboj s republikánem Donaldem Trumpem. Jedenaosmdesátiletý politik se ke kroku rozhodl po týdnech váhání, kdy čelil rostoucímu tlaku zevnitř své vlastní Demokratické strany kvůli sílícím obavám o jeho schopnosti další léta naplno vykonávat úřad. Biden, jehož postup jako státnický a odpovědný vzápětí označili mnozí přední představitelé demokratů i politici z řady zemí světa, podpořil možnou prezidentskou kandidaturu své viceprezidentky Kamaly Harrisové. Ta uvedla, že o nominaci demokratů bude usilovat. 'Myslím, že je v nejlepším zájmu mé strany a mé země, abych odstoupil a soustředil se pouze na prezidentské povinnosti po zbytek svého funkčního období,' napsal Biden v prohlášení s tím, že další podrobnosti ke svému rozhodnutí oznámí v nejbližší době. Stal se tak od roku 1968 prvním prezidentem, který svůj mandát nebude obhajovat. Jeho krok vzápětí ocenili spolustraníci, ať už to byli někdejší prezidenti Barack Obama či Bill Clinton, exministryně zahraničí Hillary Clintonová, bývalá šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová či nynější šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer. Biden podle nich nadřadil zájmy Američanů a demokratů zájmům osobním. Ne každý z nich ale v reakci také jednoznačně podpořil Bidenův názor, že kandidovat by měla viceprezidentka Harrisová. Opačná reakce přišla z tábora republikánské strany. Její prezidentský kandidát a exprezident Trump na sociální sítě napsal, že 'křivák' Biden 'nebyl způsobilý kandidovat na prezidenta a rozhodně není způsobilý vykonávat funkci'. K okamžitému odchodu z funkce prezidenta pak Bidena se stejnou logikou vyzval republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Trump také v první reakci poznamenal, že Harrisová bude jako protikandidát v listopadových volbách snazší soupeř, než by byl Biden. Ona sama ale prohlásila, že o nominaci Demokratické strany usilovat hodlá a udělá vše, aby Trumpa porazila. 'Jsem poctěna prezidentovou podporou a hodlám si tuto nominaci zasloužit a získat ji,' oznámila v písemném prohlášení dvaapadesátiletá politička, která by se v případě zisku nominace stala první černoškou v historii USA v čele kandidátky klíčové strany v prezidentských volbách. Podle amerických médií není v tuto chvíli ještě jasné, zda Harrisovou vyzvou na souboj o nominaci jiní vysoce postavení členové strany. Spekulovalo se například o guvernérovi Kalifornie Gavinovi Newsomovi, guvernérce Michiganu Gretchen Whitmerové či ministrovi dopravy Petovi Buttigiegovi. Harrisová má proti nim zřejmě výhodu snazšího přístupu k financím od demokratických dárců, které se jí a Bidenovi dosud podařilo vybrat. Předseda Demokratické strany Jaime Harrison slíbil, že strana provede 'transparentní a řádný proces' výběru kandidáta pro prezidentské volby. Jak přesně se to stane a jak bude nominační proces nyní vypadat, to se podle něj Američané dozví v krátké době. Biden s přehledem zvítězil v demokratických primárkách, v nichž neměl žádného výrazného vyzyvatele. Strana jej měla oficiálně nominovat do boje o Bílý dům na sjezdu strany, který se koná od 19. do 22. srpna. Demokraté ale již delší dobu plánovali hlasování delegátů uspořádat dříve. Bidenovo rozhodnutí, které bylo v 'nejlepším zájmu amerického lidu', respektuje britský ministerský předseda Keir Starmer. Irský premiér Simon Harris Bidena označil za hlas rozumu, efektivního multilateralismu a sdílených rozhodnutí. Šéf polské vlády Donald Tusk ocenil prezidentova rozhodnutí, která posílila bezpečnost, svobodu a demokracii. Bidenovu práci pro USA, Evropu a svět ocenil i německý kancléř Olaf Scholz. Mluvčí Kremlu uvedl, že pro Moskvu nejsou americké volby prioritou, důležitější je podle něj úspěch ruské vojenské operace na Ukrajině. 'Je to nepochybně rozhodnutí státníka, jenž desítky let sloužil svojí zemi. Je to odpovědný a osobně jistě nelehký krok, o to je ale cennější. Držím palce USA, aby z demokratické soutěže dvou silných a rovnocenných kandidátů vzešel dobrý prezident,' uvedl český premiér Petr Fiala. Podle ministra zahraniční Jana Lipavského byl krok očekáván, překvapením ale bylo, že přišel už dnes. Za očekávaný, nicméně bezprecedentní okamžik označili Bidenovo oznámení politologové Jan Beneš a Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy. Tlak na Bidena, aby se o znovuzvolení neucházel a uvolnil místo novému kandidátovi, začal po jeho špatném výkonu v červnové televizní debatě s Trumpem. Jeho místy zmatené promluvy odvedly pozornost veřejnosti od Trumpova vystoupení, v němž pronesl řadu nepravdivých výroků. Diskuse se pak zcela upírala na otázky týkající se Bidenovy fyzické a duševní způsobilosti pro další čtyřleté funkční období. K odstoupení z nominace ho v posledních dnech vyzvaly více než tři desítky členů Kongresu USA i někteří vlivní členové strany. Pouhé čtyři dny před dnešním oznámením byl Bidenovi potřetí diagnostikován covid-19. jd jrmPolitologové označují Bidenovo odstoupení za bezprecedentní historický okamžik
Praha 21. července (ČTK) - Politologové označili dnešní odstoupení amerického prezidenta Joea Bidena z prezidentských voleb za bezprecedentní historický okamžik, který se ale očekával. Tlak na vzdání se kandidatury byl velký. Řekli to Jan Beneš a Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy. Podle Beneše Bidenova podpora viceprezidentky Kamaly Harrisové jako jeho případné nástupkyně v boji o Bílý dům byla logická volba. Podle Dopierally jí Biden vytváří pro kandidaturu prostor. "Je to bezprecedentní historický moment," řekl ČTK Beneš. Dodal, že se čekalo, že by rozhodnutí mohlo padnout už v neděli. Za odstoupením byl tlak dárců, politiků i dalších osobností. Bidenovo vyjádření podpory Harrisové považuje Beneš za logickou volbu. Podle politologa má viceprezidentka "appeal", tedy přitažlivost pro voličky či pro afroamerické voliče, má politické zkušenosti a představuje kontinuitu. Zda skutečně ona Bidena nahradí, se rozhodne v následujících týdnech před nominačním sjezdem demokratů v Chicagu. V poslední době se mluvilo o několika možných náhradnících či náhradnicích z řad guvernérů. Podle Beneše nejsou ale jména všech celonárodně známá. Politolog míní, že strana bude muset přesvědčit své voliče i nezávislé o tom, že kandidát prošel výběrem, je schopen účinně bojovat a Donalda Trumpa porazit. "Otázka je, jestli někoho takového mají," řekl Beneš. Také podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Dopierally je Bidenovo vzdání se kandidatury bezprecedentní historická událost. Připomněl, že mandát neobhajoval jen prezident Lyndon Johnson v roce 1968, rozhodnutí tehdy učinil ale už v únoru. Dopieralla v České televizi řekl, že odstoupení z voleb bylo očekávatelné, otázka byla spíš kdy. "Ten tlak na něj (Bidena) ze strany volených demokratů a stranických špiček začínal být neudržitelný," uvedl politolog. Rozhodnutí oznámit vzdání se kandidatury má podle něj nastavit agendu na celý příští týden. "Je to možnost, jak začít reset té demokratické kampaně, který bude muset přijít velmi rychle," řekl Dopieralla. Biden tak podle něj vytváří prostor viceprezidentce Harrisové, aby se začala stavět do pozice velmi pravděpodobné demokratické kandidátky. ktk dto gcmŠéfové evropských vlád i izraelský prezident vzdávají hold Bidenovi
Londýn/Berlín/Varšava/Jeruzalém 21. července (ČTK) - Předsedové vlád Británie Keir Starmer, Německa Olaf Scholz, Španělska Pedro Sánchez či Polska Donald Tusk a také izraelský prezident Jicchak Herzog dnes ocenili rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena neucházet se o znovuzvolení do Bílého domu. Vyzdvihli zároveň jeho práci pro USA, svět i pro dobré vztahy mezi Spojenými státy a jejich zeměmi. Britský premiér Starmer uvedl, že respektuje Bidenovo rozhodnutí, které podle něj učinil v přesvědčení, že koná v nejlepším zájmu amerického lidu. Německý kancléř Olaf Scholz ocenil Bidenovu práci. "Můj přítel, prezident Spojených států Joe Biden, toho dosáhl mnoho: pro svou zemi, pro Evropu, svět. Díky němu je transatlantická spolupráce úzká, NATO silné a USA jsou pro nás dobrým a spolehlivým partnerem," napsal Scholz na síti X. Dodal, že prezidentovo rozhodnutí "si zaslouží uznání". Obdiv a uznání americkému prezidentovi "za statečné a důstojné rozhodnutí" vyjádřil také španělský premiér Pedro Sánchez. "Díky jeho odhodlání a vedení překonaly USA ekonomickou krizi po pandemii a vážném útoku na Kapitol a byly vzorem ve své podpoře Ukrajině čelící ruské agresi," ocenil Bidenovy zásluhy. Předseda polské vlády Donald Tusk na sociální síti připomněl, že americký prezident přijal obtížná rozhodnutí, "která učinila Polsko, Ameriku a svět bezpečnější a demokracii a svobodu silnější". Je přesvědčen, že Biden se řídil stejnými principy i při nejnovějším rozhodnutí, které možná bylo tím nejtěžším v Bidenově životě. "Respektuji rozhodnutí Joea Bidena neucházet se o znovuzvolení. Jeho odůvodnění si zaslouží respekt," uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe. "Desítky let patřil Biden v Americe k nejvýznamnějším politikům a jako prezident uskutečnil několik důležitých reforem," řekl šéf vlády norské televizi NRK. "Svět se od Bidenova vítězství v roce 2020 změnil a museli jsme čelit mimořádným problémům od globální pandemie až po návrat války na evropský kontinent strašnou ruskou invazí na Ukrajinu, záměrně mířící a zabíjející civilisty," uvedl irský premiér Simon Harris a označil Bidena za hlas rozumu, efektivního multilateralismu a sdílených rozhodnutí. Po Bidenově oznámení izraelský prezident Herzog poděkoval svému protějšku "za přátelství a neochvějnou podporu izraelskému lidu" během politické dráhy trvající desítky let. Připomněl také, že Biden jako první americký prezident navštívil Izrael během války. "Jako skutečný spojenec židovského lidu je symbolem neochvějného pouta mezi našimi národy," napsal na X. msk jrmPředseda americké Sněmovny reprezentantů vyzval Bidena k okamžité rezignaci
Washington 21. července (ČTK) - Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson vyzval k okamžité rezignaci prezidenta Joea Bidena, který dnes odstoupil z boje o znovuzvolení. Johnson na síti X uvedl, že pokud Biden není způsobilý na funkci prezidenta kandidovat, není ani způsobilý tuto funkci vykonávat. Johnson je jako předseda Sněmovny reprezentantů třetím nejvýše postaveným ústavním činitelem v USA po prezidentovi Bidenovi a viceprezidentce Kamale Harrisové, a v současnosti je tak nejvýše postaveným republikánem. K Bidenově okamžité rezignaci vyzvala také další vysoce postavená republikánská členka Sněmovny reprezentantů Elise Stefaniková. "Pokud Joe Biden není schopen usilovat o znovuzvolení, není způsobilý sloužit jako prezident Spojených států. Musí okamžitě rezignovat," uvedla. Jednaosmdesátiletý Biden čelil v posledních týdnech tlaku zevnitř své Demokratické strany na odstoupení z boje o Bílý dům v souvislosti s nepovedeným výkonem v červnové debatě s republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem. Ta rozvířila otázky o jeho zdravotním stavu a schopnostech zvládat po další roky náročnou funkci. Republikáni tvrdí, že postup Demokratické strany ignoruje přání jejích voličů, kteří se v primárkách vyslovili pro Bidenovu kandidaturu. "Šéfové Demokratické strany právě ukázali, že si neváží vlastních voličů. Poté, co poučovali ostatní o demokracii, přinutili Joea Bidena vzdát se kandidatury, čímž znehodnotili volbu 14 milionů vlastních voličů," uvedl druhý nejvýše postavený republikán ve Sněmovně reprezentantů Steve Scalise. Biden dnes vyjádřil podporu možné prezidentské kandidatuře své nynější viceprezidentky Harrisové. Trump v rozhovoru se CNN uvedl, že podle jeho názoru by Harrisová byla v listopadových volbách snazší soupeř než Biden. Toho zároveň označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států. "Kamala Harrisová je stejně směšná jako Joe Biden. Harrisová bude pro naši zemi ještě horší než Joe Biden," uvedli podle agentury AFP Chris LaCivita a Susie Wilesová, kteří vedou Trumpovu volební kampaň. Na Harrisovou začali útočit i další republikáni. Syn bývalého prezidenta Trumpa Donald napsal na síti X, že jediný rozdíl mezi Bidenem a Harrisovou je, že nynější viceprezidentka je "ještě liberálnější a méně kompetentní než Joe". "A to je co říct," dodal. Republikánský guvernér Texasu Greg Abbott kritizoval Harrisové migrační politiku. "Kamala. Michelle. Hillary. Je jedno, koho vyberou. Prezident Trump je silnější než kdy dřív a Trumpův vlak nelze zastavit," uvedla republikánská kongresmanka Marjorie Taylorová Greeneová ve zjevné narážce na Kamalu Harrisovou, Michelle Obamovou a Hillary Clintonovou. pmh jrmProhlášení amerického prezidenta Bidena k odstoupení z kampaně
Washington 21. července (ČTK) - Prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, ve kterém na síti X oznámil odstoupení z volební kampaně (překlad ČTK). Moji drazí Američané, Za posledních tří a půl let jsme jako národ dosáhli velkého pokroku. Amerika má nejsilnější ekonomiku na světě. Provedli jsme historické investice do obnovy naší země, snížili jsme náklady na léky na předpis pro seniory a rozšířili dostupnou zdravotní péči pro rekordní počet Američanů. Poskytli jsme naléhavou péči milionu veteránů vystaveným toxickým látkám. Schválili jsme první zákon o bezpečnosti zbraní za posledních 30 let. Jmenovali jsme první Afroameričanku na Nejvyšší soud. A schválili jsme nejvýznamnější klimatickou legislativu ve světových dějinách. Amerika nikdy nebyla lépe připravena vést, než je tomu dnes. Vím, že nic z toho by nebylo možné bez vás, amerického lidu. Společně jsme překonali pandemii, která se vyskytuje jednou za století, a nejhorší ekonomickou krizi od Velké hospodářské krize. Ochránili a zachovali jsme naši demokracii. A oživili a posílili jsme naše spojenectví po celém světě. Bylo mi největší ctí v životě sloužit jako váš prezident. A i když bylo mým záměrem usilovat o znovuzvolení, věřím, že je v nejlepším zájmu mé strany a země, abych ustoupil a zaměřil se výhradně na plnění svých povinností prezidenta po zbytek svého mandátu. Ještě v tomto týdnu seznámím národ s dalšími podrobnostmi svého rozhodnutí. Prozatím mi dovolte vyjádřit nejhlubší vděčnost všem, kteří tak tvrdě pracovali na mém znovuzvolení. Chci poděkovat viceprezidentce Kamale Harrisové za to, že mi přitom byla mimořádnou partnerkou. A dovolte mi vyjádřit své srdečné poděkování americkému lidu za důvěru, kterou jste ve mne vložili. Dnes věřím tomu, čemu jsem věřil vždy: že neexistuje nic, co by Amerika nedokázala, pokud spolupracujeme. Musíme jen mít na paměti, že jsme Spojené státy americké. ČTKCZ Defence: Modernizace osmi darovaných vrtulníků vyjde na 8,1 miliardy korun
Praha 21. července (ČTK) - Modernizace osmi vrtulníků systému H-1, které Česko obdrží od Spojených států za pomoc Ukrajině, vyjde celkem na 8,1 miliardy korun. Většinu z částky zaplatí USA jako kompenzaci za dary Ruskem napadené zemi. ČR z částky zaplatí asi 1,42 miliardy korun. Celkem má Česko na dodávku osmi darovaných vrtulníků vyčleněno 3,65 miliardy korun, v částce jsou kromě doplatku za modernizaci zahrnuty také platby DPH za dodané zboží, náklady spojené s celním a licenčním řízením a dopravou nebo kurzové rezervy. Informaci o ceně přinesl server CZ Defence. Zakázku bude ve středu projednávat vláda. Česko dostane za pomoc Ukrajině v programu Excess Defence Articles (EDA) dva vrtulníky UH-1Y Venom a šest vrtulníků AH-1Z Viper. Dodány by měly být v následujících letech. Darované vrtulníky by měly po modernizaci stavem a vybavením odpovídat novým strojům. Zakázka obsahuje také pořízení příslušenství, leteckého simulátoru a náhradních dílů pro údržbu všech osmi vrtulníků. Česko už nakoupilo 12 nových vrtulníků systému H-1, poslední do ČR dorazil v červnu. Šlo o osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Nákup 12 vrtulníků z USA schválilo v listopadu 2019 ministerstvo obrany v ceně 14,6 miliardy korun bez DPH, tedy zhruba 17,6 miliardy korun s DPH. Smlouvu podepsal v USA v prosinci 2019 tehdejší ministr Lubomír Metnar (ANO). Důvodem technického zhodnocení darovaných vrtulníků systému H-1 je podle serveru zabezpečení plných operačních schopností a dalšího rozvoje vrtulníkového letectva armády ČR, stejně jako zvýšení schopnosti vzájemně spolupracovat v Severoatlantické alianci a snížení závislosti na Rusku. Vrtulníky systému H-1 v české armádě nahrazují ruské Mi-24V/35. sou gcmRusko se kvůli ukrajinským náletům potýká s nedostatkem benzinu, píše server
Moskva 21. července (ČTK) - Ruský trh pohonných hmot čelí nedostatku automobilového benzinu o oktanovém číslu 95, v zemi značeném Ai-95 a přezdívaném 'pětka'. Důvodem je zřejmě pokračující série náletů ukrajinských dronů na ruské rafinérie, kvůli kterým výroba tohoto paliva v zemi klesla na dvouleté minimum, píše server The Moscow Times. 'Pětka prostě nestačí pro všechny,' cituje server z vyjádření jednoho obchodníků agentuře Reuters, stěžujícího si, že při obchodování na burze s pohonnými hmotami chybí Ai-95 již chronicky. A kvůli tomu, že benzin chybí ve velkoobchodu, jeho ceny prudce rostou a blíží se k rekordům, dosaženým během kritického nedostatku pohonných hmot loni na podzim. Na petrohradské surovinové burze se ceny benzinu Premium 95 v pátek vyšplhaly k 73.605 rublů (asi 19.420 Kč) za tunu. Od začátku léta stouply o 44 procent. Trh reaguje nervózně i proto, že brzy začnou podzimní opravy rafinérií a benzin může chybět ještě citelněji. Rafinérie podle zdrojů Reuters nemají volné objemy, které by bylo možné přesunout na trh, aby ceny klesly. Objem zpracované ropy podle údajů agentury Bloomberg byl v červenci nejnižší od roku 2022 poté, co se na konci května zastavily dvě velké rafinérie, v Tuapse a Komsomolská. Na první z nich dvakrát od začátku roku zaútočily ukrajinské drony, kvůli kterým se výroba zastavila už v zimě. Tehdy obnova provozu zabrala více než tři měsíce. Celkem v červnu nefungovalo 15,5 procenta kapacit ruských rafinérií, což představuje 4,1 milionu tun, dvakrát více než v květnu, spočítal Reuters. Oficiální údaje o výrobě rafinérií se od konce května utajují, ministerstvo energetiky přestalo posílat statistickému úřadu Rosstat údaje, které dříve poskytovalo každý týden, a to s odvoláním na 'geopolitickou situaci' a nezbytnost ochránit trh před hrozbou 'manipulací', dodaly The Moscow Times. Ceny benzinu Ai-92 rovněž rostou, i když pomaleji: od začátku června zdražil na burze o 23 procent.V důsledku rozdíl v ceně Ai-92 a Ai-95 poprvé v dějinách přesáhl 15.000 rublů za tunu. Problém připouštějí v ruské vládě. 'Situace s (automobilovým benzinem) 95 je napjatá,' řekl tento týden v kuloárech kavkazského investičního fóra vicepremiér Alexandr Novak. Příčina ale podle něj tkví v 'kampani oprav' v rafinérií. Od září se úřady opět chystají zakázat vývoz benzinu v obavě, že by se mohla zopakovat loňská krize, kdy pohonné hmoty chyběly uprostřed sklizně. Zdroje Reuters spojují nedostatek Ai-95 ještě s tím, že poptávka po tomto benzinu v posledních letech výrazně vzrostla, ale rafinérie, které sankce odřízly od zahraničních technologií, nedokázaly zvýšit jeho výrobu. 'Před několika lety se na litr 'pětky' prodávaly tři litry 'dvojky'. Teď poměr činí dvě ku třem dokonce na benzinkách v zapadlých končinách. Čerpací stanice na výpadovkách u Moskvy prodávají stejně 'dvojky' jako 'pětky' a v létě dokonce mohou prodávat více 'pětky',' řekl majitel sítě benzinek v centrální federálním okruhu, zahrnujícím západní část evropského Ruska včetně Moskvy. Odborníci upozorňují, že nelze bez problémů zvýšit výrobu Ai-95 namísto Ai-92. 'V takovém případě se výroba Ai-92 sníží výrazněji, než se zvýší výroba Ai-95,' vysvětlil technolog jedné rafinérie. 'Při nezměněném podílu benzinových složek se celková výroba automobilového benzinu snižuje při zvýšení výroby benzinu s vyšším oktanovým číslem,' dodal. To, co se v odvětví děje, představuje opožděný účinek sankcí,' míní nezávislý expert Kirill Rodinonov. Domnívá se, že pro úřady neexistuje dobré východisko ze situace: výrobu se nepodaří zvýšit, dokud platí sankce na dovoz zařízení pro rafinérie a dokud budou nálety dronů pokračovat, uzavřely The Moscow Times. msk jd
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.