Víra

Papež v nové knize napsal, že při návštěvě Iráku málem přišel o život

Vatikán 17. prosince (ČTK) - Sebevražední atentátníci se měli v roce 2021 pokusit o zabití papeže Františka při jeho návštěvě v Iráku, ještě před útokem ale byli zlikvidováni. Ve své nové autobiografii to podle agentury AP napsala sama hlava katolické církve, která dnes slaví 88. narozeniny. Úryvky z knihy "Hope: The Autobiography" (Naděje) dnes podle AP zveřejnil italský deník Corriere della Sera či americký The New York Times. Kniha bude v prodeji od 14. ledna ve více než 80 zemích světa, píše agentura Reuters. Právě italský deník se věnoval papežovým vzpomínkám na jeho historickou cestu do Iráku v březnu 2021, kam hlava římskokatolické církve zavítala vůbec poprvé. Britské tajné služby podle nové knihy iráckou policii informovaly, že do severoiráckého Mosulu míří žena s výbušninami na těle a chystá se odpálit při papežově návštěvě. "A že tam také rychle míří kamion se stejným záměrem," dodává František v knize. Mosul byl v letech 2014 až 2017 centrálou džihádistů z organizace Islámský stát, jejichž vláda z oblasti vyhnala prakticky všechny křesťany. Návštěva se nakonec za přísných bezpečnostních opatření uskutečnila a podle AP byla jednou z nejdojemnějších papežových cest. František v troskách mosulského kostela vyzval irácké křesťany, aby islamistům odpustili nespravedlnosti na nich spáchané a soustředili se na obnovu města. Jak se píše v knize, papež se později zeptal své vatikánské ochranky, co se s atentátníky stalo. "Už nejsou mezi námi," řekl mu prý její velitel. "Irácká policie je dostihla a donutila je se odpálit. To mě zasáhlo," napsal František. Autobiografie měla být původně publikována až po papežově smrti. Nakonec ale vyjde k oslavě Svatého roku 2025, který František oficiálně zahájí na Štědrý večer. Svatý rok se slaví ve Vatikánu každých 25 let. kas jd

Betlém řezbářů Nedomlelových bude vystaven v bruntálském kostele

Bruntál 17. prosince (ČTK) - Betlém řezbářů Josefa a Františka Nedomlelových bude letos opět k vidění v bruntálském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Zájemci si jej mohou prohlédnout od 25. prosince do 1. ledna. Letos se betlém, který čítá přes 220 často pohyblivých figur, nerozrostl o žádnou novou sekci. A s ohledem na nedostatek místa zatím není jasné, zda se to v budoucnu změní. ČTK to dnes řekl správce kostela Karel Peschke z římskokatolické farnosti. Loni si toto zobrazení scény narození Ježíše Krista prohlédlo přes 5000 lidí. "Betlém se v posledních letech nerozšiřoval o další sekce. Prostor už máme úplně zaplněný. Pokud bychom jej rozšiřovali, bylo by to na úkor místa pro návštěvníky. A to nechceme. Takže nyní čekáme a přemýšlíme, co dál," řekl Peschke. I letos očekává velký zájem návštěvníků. "Informace o našem betlému se roznesly po celé zemi. Míří k nám tak i autobusy s lidmi z Prahy či Brna," uvedl Peschke. Prohlídky dřevěného betlému podle něj lákají i hodně lidí, kteří tráví období mezi Vánocemi a koncem roku na horských chatách v Jeseníkách. Bruntálský betlém buduje už druhá generace řezbářů. Jeho stavbě a vyřezávání figurek věnovali od roku 1956 Josef Nedomlel a posléze i jeho syn František tisíce hodin života. Nyní třiasedmdesátiletý František Nedomlel převzal práci na betlémě od otce krátce před jeho smrtí v roce 1987. Josef Nedomlel byl řezbář samouk. Vyučený kolář a karosář se řezbářství začal věnovat už v mládí. Za války byl partyzánem a později ho perzekvoval komunistický režim. "Uzavřel se do sebe a v roce 1956 ve spolupráci s místním farářem začali na betlému pracovat," řekl o otci František Nedomlel. Při tvorbě bruntálského betléma se Josef Nedomlel nechal inspirovat místem svého rodiště a života. Součástí betléma je tak například jeho rodný dům, bruntálský zámek, zámek Hradec nad Moravicí, Křižlický vodní mlýn, větrný mlýn, několik kopií vesnických domů ze Starého Města u Bruntálu a další objekty. dvc kš

Papež na historické návštěvě Korsiky vyzval k míru na Blízkém východě i Ukrajině

Ajaccio (Francie) 15. prosince (ČTK) - Papež František dnes během své krátké, ale historické návštěvy Korsiky vyzval k míru na celém Blízkém východě a také mezi národy Ruska a Ukrajiny. Informují o tom agentury AFP a AP. Obě si shodně všímají především toho, že papež na teologické konferenci volal po sekularismu, odluce církve od státu, který by byl dynamický, a podpořil tak lidovou zbožnost. Je to vůbec poprvé, co hlava katolické církve navštívila tento francouzský ostrov ve Středozemním moři s 350.000 obyvateli, z nichž je podle Vatikánu 80 procent katolíků. Papež, který v úterý oslaví 88. narozeniny, ráno po příletu z Říma nejprve pozdravil tisíce věřících v ulicích hlavního ostrovního města Ajaccia, než zamířil na teologickou konferenci. Odpoledne sloužil mši pod širým nebem a na závěr jednodenního pobytu se setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V projevu na závěr konference na téma "Lidová religiozita ve Středomoří" papež obhajoval "koncept sekularismu, který není statický a strnulý, ale vyvíjí se a je dynamický". Jde podle něj o laicismus "schopný přizpůsobovat se různým či nepředvídaným situacím a schopný podporovat neustálou spolupráci mezi občanskými a církevními autoritami pro dobro celého společenství, kdy každá z nich setrvává v mezích svých kompetencí a prostoru", prohlásil František před duchovními a teology. Korsika se od zbytku sekularizované Francie odlišuje jako obzvláště zbožný region, kde působí s více než 4000 členy 92 bratrstev, tedy laických sdružení věnujících se charitativní činnosti či zbožnosti, poznamenala AP. Papež zároveň varoval před rizikem zneužívání lidové zbožnosti skupinami, které by chtěly kontroverzně posilovat svou identitu podněcováním partikularismu a vylučováním ze společnosti. Toto varování bylo zjevně adresováno korsickým nacionalistům, kteří mimo jiné brojí proti možnému přílivu běženců z Afriky, jakému čelí například italský středomořský ostrov Lampedusa, podotkla AFP. Ve své druhé řeči o několik minut později v katedrále Nanebevzetí Panny Marie, kde jej přivítal biskup z Ajaccia a kardinál Francois-Xavier Bustillo a předseda francouzské biskupské konference Eric de Moulins-Beaufort, papež vyzval k "míru" pro "celý Blízký východ" a "pro ukrajinský a ruský lid". "Mír celému světu," uzavřel František, když ve svém přání zmínil zejména Palestinu, Izrael, Libanon a Sýrii. Věřící se v ulicích Ajaccia, rodišti Napoleona Bonaparte, začali shromažďovat už za úsvitu, aby mohli papeže spatřit a pozdravit. Podle místní prefektury se ve městě s asi 65.000 obyvateli sešlo na 12.000 věřících, provolávajících "Evviva u Papa!" (korsicky ať žije papež). Když Papa Francescu, jak mu Korsičané říkají, projížděl v papamobilu po nábřeží a poté ulicemi města, požehnal několika novorozencům a dětem a 108leté dámě; ale i pizze, kterou mu podal místní prodavač, píše AFP. Padesátiletá Karine Nicolaiová vstávala na vlak ve čtyři hodiny ráno. "Je to skvělé, vážně, vždyť na Korsice papež ještě nikdy nebyl! Je to historický okamžik!" sdělila televizi AFPTV. Odpoledne František sloužil mši v divadle Casone pod širým nebem na výšinách nad hlavním městem ostrova Ajacciem. Své kázání pronesl před davem asi 9000 lidí složeným z věřících, biskupů a členů bratrstev. Mši sledovalo celkem asi 17.400 lidí, buď přímo v Casone, nebo na obřích obrazovkách instalovaných zejména na Place Miot, velké promenádě obrácené k moři, napsala AFP. Návštěva míst, která často nepřitahují mezinárodní pozornost, je součástí papežovy politiky upozorňování na lidi a problémy v místech, která nazývá "periferiemi" světa. Během jedenáctiletého působení v čele katolické církve František stále nenavštívil většinu hlavních měst západní Evropy, včetně Paříže, přestože jej prezident Emmanuel Macron pozval, aby se zúčastnil 7. prosince znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame, pět let po ničivém požáru. Místo toho se oba dnes krátce setkali na letišti, než František odletěl zpět do Říma, napsala agentura Reuters. Od Malty přes řecký Lesbos až po Sicílii papež v minulosti opakovaně navštěvoval oblast Středozemního moře, kde spočívá řada priorit jeho pontifikátu, jako jsou mezináboženský dialog či přijímání migrantů. Do Francie přicestoval František od svého nástupu v roce 2013 pouze dvakrát, a sice roku 2014 do Štrasburku, kde hovořil v Evropském parlamentu, a loni do Marseille. Nikdy však neuskutečnil protokolární státní návštěvu a jako hlava katolické církve nenavštívil Paříž. msk sch nim

Papež František přicestoval jako první hlava katolické církve na Korsiku

Ajaccio (Francie) 15. prosince (ČTK) - Na historickou návštěvu Korsiky dnes přicestoval papež František, který během jen asi devíti hodin plánovaného pobytu na ostrově mimo jiné pozdraví věřící ze svého papamobilu, odslouží mši pod širým nebem a setká se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Informuje o tom agentura AFP. Je to vůbec poprvé, co hlava katolické církve navštívila tento francouzský ostrov ve Středozemním moři s 350.000 obyvateli, z nichž je podle Vatikánu 80 procent katolíků. Týden poté, co se papež přes Macronovo pozvání nezúčastnil slavnostního otevření opravené katedrály Notre-Dame v Paříži, dorazil po zhruba 50minutovém letu z Říma v 8:50 pod modrou oblohou na letiště v Ajacciu. Za doprovodu tradiční korsické hudby jej přivítal francouzský ministr vnitra v demisi Bruno Retailleau a skupinka korsických dětí, píše AFP. V ulicích hlavního korsického města Ajaccia se věřící začali shromažďovat už za úsvitu, aby mohli papeže později spatřit. Padesátiletá Karine Nicolaiová vstala ve čtyři hodiny ráno, aby stihla vlak. "Je to skvělé, vážně, vždyť na Korsice ještě nikdy nebyl! Nikdy, nikdy, nikdy! Je to historický okamžik!" sdělila televizi AFPTV. Papež František, který v úterý oslaví 88. narozeniny, nejdříve pozdravil davy věřících na nábřeží ze svého papamobilu. Poté se přesunul do kongresového paláce, kde promluvil k asi 400 účastníkům konference o lidové religiozitě ve Středomoří, kterou pořádá biskup z Ajaccia, kardinál Francois-Xavier Bustillo. Na závěr dopoledne bude předsedat modlitbě v katedrále Nanebevzetí Panny Marie, kde se rovněž setká s duchovními. Po 15:30 pak František odslouží mši pod širým nebem v parku Place d’Austerlitz, kde si prý hrával jako dítě Napoleon. Očekává se účast až 9000 věřících. Z ostrova by měl podle Vatikánu odletět po 18. hodině po zhruba půlhodinovém soukromém setkání s Macronem na letišti. sch nim

Skauti dnes přivezli do Česka betlémské světlo, jeden z novodobých symbolů Vánoc

Brno 14. prosince (ČTK) - Skauti dnes přivezli do Česka betlémské světlo. Plamínek zažehnutý v Betlémě v Palestině patří k novodobým symbolům Vánoc. Česká delegace světlo převzala na slavnosti ve Vídni, večer pak skauti se svítilnami přijeli vlakem přes Břeclav do Česka. Hlavními "světlonoši" byli tentokrát Jana Berková a Ondřej Ehl. Berková si betlémské světlo spojuje hlavně s pojmem laskavost, Ehlovi se vybaví slovo mír. "Když si představím svíčku s tím plamínkem, tak si vzpomenu na to, že v naší republice i v jiných domácnostech po celém světě jsou stovky lidí, kteří mají stejný plamínek," řekl Ehl novinářům ve vlaku. V neděli odpoledne se v katedrále na Petrově koná ekumenické přivítání betlémského světla za účasti zástupců různých církví. "Delší dobu jsme přemýšleli, jak více zpřístupnit přivítání betlémského světla široké veřejnosti. Po vzoru rakouských organizátorů jsme letos připravili novou formu akce. Jako místo jsme vybrali již tradiční katedrálu na Petrově. Věřím, že tato akce pomůže propojit duchovní a světský rozměr betlémského světla," uvedl hlavní koordinátor Jiří Dorazil. "Obzvlášť letos budeme při vítání betlémského světla myslet na oblast, ze které pochází, ale taky na všechna další území, která zmítají nepokoje nebo válečná nenávist. Období adventu nám má připomenout, že i když se ve světě zdá být všechno pokřivené a temné, i na ta nejméně očekávaná místa může přijít velký zázrak a radost. A právě za tyto dvě věci se budeme letos u betlémského světla modlit," řekl brněnský biskup Pavel Konzbul. V sobotu 21. prosince pak skauti světlo rozvezou vlakovými spoji po celém Česku. Usednou do rychlíků Vysočina, Labe, Krušnohor, Bouzov, Praděd nebo Rožmberk. Z přestupních stanic na trasách dálkových vlaků pak bude následovat rozvoz regionálními spoji. Myšlenka šíření světla, a spolu s ním také předvánočního pokoje a míru, vznikla v Rakousku. Po pádu komunistického režimu se tradice uchytila i v Česku. Letošní ročník je poznamenán konfliktem na Blízkém východě. Světlo však i letos pochází z Betléma. Díky prozíravosti rakouských skautů byl plamínek po celý letošní rok nepřetržitě udržovaný v poutním kostele Christkindl v hornorakouském městě Steyr. Jan Tomandl hj

Kopschova knihovna se po 265 letech dočasně přestěhovala z libereckého kostela

Liberec 14. prosince (ČTK) - Kostel Nalezení sv. Kříže v Liberci po 265 letech dočasně přišel o Kopschovu knihovnu, která je nejstarší ve městě. Kvůli rekonstrukci části kostela budou knihy více než rok uschované v depozitáři Krajské vědecké knihovny v Liberci. Zpět se vrátí v roce 2026, řekl ČTK archivář Biskupství litoměřického Martin Barus. Nejstarší knihovnu v Liberci založil v 18. století tehdejší liberecký děkan Anton Ignaz Kopsch. V roce 1759 využil přestavby kostela Nalezení sv. Kříže a prostor nad sakristií vyhradil a upravil pro svou cennou sbírku knih. Pro uložení svazků zde nechal zhotovit čtyři objemné barokní skříně s prosklenými dveřmi, které svému účelu slouží až do dnešních dnů. Pozdější liberečtí duchovní správci do knihovny přidávali další a další svazky, pro něž zbudovali další dvě skříně. "Výjimečnost knihovny, která je stále v majetku libereckého arciděkanství, podtrhuje zejména její trvalé uložení na jediném místě. Přečkala zde všechny války, krize, totality a s nimi spojené pokusy si sbírku přivlastnit," uvedl Barus. Pro sbírku je to tak nyní první stěhování z kostela od jejího založení. Knihy nechalo arciděkanství přemístit kvůli opravě střechy a zejména restaurování cenných nástropních maleb v místnosti, kde je Kopschova knihovna. Tyto malby, jež zobrazují alegorie vědy a náboženství, vytvořil v roce 1766 pražský freskař Jan Václav Spitzer. Kopschovu knihovnu tvoří 1801 svazků, z nichž jeden byl sepsán před rokem 1500 a dalších více než 1000 před rokem 1800. Svazky jsou z oborů teologie, historie, zeměpisu, práva, filozofie, medicíny, fyziky i matematiky. "Prim hrála samozřejmě náboženská literatura, především kázání. Zaujala mě však i různá geografická či právnická díla. Z 19. století byla hojná regionální vlastivědná literatura, ale překvapivě také četné svazky děl s vojenskou tematikou,“ dodal Barus. Všechna tato díla jsou nyní již uložená v krajské knihovně v Liberci. "Kopschova knihovna bude umístěna v klimatizovaném depozitáři až do doby ukončení opravy původních prostor, kam se následně opět vrátí,“ řekl vedoucí Bibliografického oddělení Krajské vědecké knihovny v Liberci Václav Kříček. Pracovníci knihovny toho využijí i k tomu, že provedou odbornou katalogizaci Kopschovy sbírky. knt kš

Arcibiskupství zpřístupnilo na webu přehled kostelů s betlémy

Praha 13. prosince (ČTK) - Informace o tom, do kterého kostela a v jaký čas se jít podívat na betlém, lze letos opět najít na webu Křesťanské Vánoce. Jde o 13. ročník celorepublikové aktivity, zapojilo se zatím 186 míst. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informoval mluvčí Arcibiskupství pražského Jiří Prinz. "Veškeré informace o betlémech, zapojených kostelích, časech zpřístupnění i nabídce doprovodných akcí jsou na webu KrestanskeVanoce.cz," uvedl Prinz. Zájemci na webu najdou nejen časy, kdy je kostel otevřený, ale i stručnou historii betlémů. Vznikla také brožura, která je k dispozici v informačních centrech Prague City Tourism a Středočeské centrály cestovního ruchu. V Praze a středních Čechách se do ekumenického projektu zapojilo 75 katolických kostelů, čtyři husitské a dva evangelické. K návštěvě a zhlédnutí betlému zvou o vánočních svátcích, nejčastěji od Štědrého dne 24. prosince nebo od Božího hodu 25. prosince. Své betlémy si v pražské diecézi mohou vytvářet děti samy, podle předlohy, kterou vytvořila Marion Lišková. V každém zdejším zapojeném kostele bude pro děti připravena jedna papírová figurka z jejího betlému. Historie betlémů sahá do 13. století, vznik prvních jesliček se připisuje sv. Františkovi z Assissi. Původně byly téměř výlučně v kostelích, v českých zemích se tradice změnila. "Před více než dvěma sty lety se přesunuly z kostelů do domácností a mnozí lidé je začali sami vyřezávat. Bylo to důsledkem nařízení císaře Josefa II., který betlémy v kostelích zakázal," popsal Prinz. Navzdory tomu lze v kostelech vidět unikáty. Například v kostele Panny Marie Královny andělů na Hradčanech vznikly nejstarší postavy betlému podle odhadů okolo roku 1730. Zřejmě po dobu deseti let je vyřezával archivář, který byl dobře obeznámen s tradicí neapolských kašírovaných betlémů, vyplývá z informací, které kostel zveřejnil na webu o betlémech. ani ptd

Do pařížské katedrály Notre-Dame se po požáru vrací trnová koruna

Paříž 13. prosince (ČTK) - Starobylá relikvie, kterou mnozí křesťané uctívají jako trnovou korunu Ježíše Krista, se dnes vrací do katedrály Notre-Dame v Paříži. Stane se tak pět let poté, co byla zachráněna z plamenů, které katedrálu zachvátily v roce 2019. Od ledna bude vystavena pro veřejnost. Píše o tom agentura AP. Ceremonii k návratu koruny, kterou tvoří kruhový pás větviček uzavřený v pozlacené trubici, povede pařížský arcibiskup a zúčastní se jí rytíři a dámy Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského. Jedná se o klíčový moment v obnově katedrály po požáru, který ji poničil 15. dubna 2019. První zmínky o koruně pocházejí z 5. století od jeruzalémských poutníků, v 10. století byla přemístěna do tehdejší Konstantinopole (dnešní Istanbul). V roce 1239 korunu získal francouzský král Ludvík IX. Francouzský, který ji přivezl do Paříže a uložil v katedrále Notre-Dame. Poté dal korunu do úschovy v pařížské kapli Sainte-Chapelle (Svatá kaple). Během požáru, který pohltil velkou část katedrály Notre-Dame, byla trnová koruna uložena v uzavřeném pouzdře společně s dalšími relikviemi. Zachránil je rychlý zásah francouzských hasičů. Koruna bude vystavena v katedrále pro veřejnost každý pátek od 10. ledna až do 18. dubna, kdy křesťané slaví Velký pátek. Poté bude k vidění každý první pátek v měsíci. kas nim

Německo hlásí prý nejstarší křesťanský nález severně od Alp, amulet se svitkem

Berlín 12. prosince (ČTK) - Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze 3. století obsahuje chválu na Ježíše Krista, informovala agentura DPA. Amulet archeologové našli u kostry v hrobě na archeologickém nalezišti ve Frankfurtu nad Mohanem. Nalezený předmět je malý, ale jeho význam je o to větší, píše DPA, podle níž měl kostlivec stříbrný amulet pověšený na krku. Podle vědců bude mít nález dopad na dějiny křesťanství v severní Evropě. Archeologové i frankfurtský primátor Mike Josef hovoří o senzaci. "První křesťan severně od Alp byl Frankfurťan," řekl šéf magistrátního odboru plánování Marcus Gwechenberger. Podle expertů je amulet nejranější křesťanský archeologický nález severně od Alp. Objeven byl už v roce 2018 při vykopávkách ve frankfurtské městské části Praunheim, kde kdysi bylo římské město Nida. Právě v jednom ze zdejších hrobů archeologové našli kostru, která měla na krku stříbrný amulet o velikosti 3,5 centimetru. Muž byl pohřben někdy mezi lety 230 a 270. V papírové roličce se nacházela tenká stříbrná fólie s nápisem, který byl rozluštěn až letos. Fólie byla tak křehká, že by se při rozvinutí rozpadla. Frankfurtští experti proto požádali o pomoc Leibnizovo archeologické centrum v Mohuči o pomoc. Místní odborníci svitek "digitálně rozvinuli" s pomocí počítačového tomografu, řekla frankfurtská radní pro kulturu Ina Hartwigová. Podle ní museli vědci téměř nečitelný text rozklíčovat "jako puzzle". Latinský text o 18 řádcích obsahuje chválu na Ježíše Krista, mimo jiné slova "Svatý! Svatý! Svatý!". Podle Markuse Scholze, profesora archeologie a dějin římských provincií na frankfurtské Goetheho univerzitě, jde o nejstarší svědectví o křesťanství severně od Alp. Takové amulety, takzvané fylakterie, mají ochraňovat svého nositele, vysvětlil Scholz. Ve 3. století, kdy byli křesťané ještě pronásledováni, bylo riskantní se k tomuto náboženství hlásit. "Pro jednoho muže z Frankfurtu ale byla jeho víra zjevně tak důležitá, že si ji vzal do hrobu," řekl Scholz. zdp nim

Židovský svátek světel chanuku dnes zažili návštěvníci brněnské vily Stiassni

Brno 8. prosince (ČTK) - Židovský svátek světel chanuku dnes mohli zažít návštěvníci brněnské vily Stiassni. Spolek Štetl, který stojí za centrem židovské kultury, představil svátek s jeho tradicemi, zvyky i oblíbenými pokrmy. Dospěli si mohli vyrobit devítiramenný svícen chanukiji, děti zase drejdl, což je čtyřboká káča pro dětskou hru, řekla ČTK předsedkyně spolku Eva Yildizová. Ve vile Stiassni se oslava chanuky konala podruhé. "Centrum židovské kultury se snaží oživovat brněnské židovské vily. Vnášíme do nich židovskou tradici a kulturu a snažíme se lidem před Vánoci ukázat něco jiného než advent. Představujeme příběh rodiny, která byla typickou prvorepublikovou židovskou rodinou. Asimilovala se a slavila jak Vánoce, tak chanuku. I při ní děti dostávají dárky," popsala Yildizová. Chanuka je podobně jako křesťanské Velikonoce pohyblivým svátkem a řídí se solárně-lunárním kalendářem, letos začíná 25. prosince a trvá osm dnů. I proto je na svícnu osm svíček, které se postupně zapalují. Devátá svíce je šamaš-sluha a slouží k zapalování ostatních svící. Zapalují se se západem slunce a zpívají se chanukové písně a modlitby. "Jednou ze součástí dnešního dne byla i přednáška Pavlíny Šulcové s názvem Talmud do kapsy. Jsou to rabínské moudrosti na výklad z Tóry a posluchači se dozvěděli, jak rabíni pohlížejí na chanuku a jak se správně zapalují svíce," řekla Yildizová. Při dalším workshopu se lidé učili chanukové písně. Židovská komunita byla před druhou světovou válku v Brně velmi početná, v současnosti čítá zhruba 300 lidí, přičemž asi 150 z nich chanuku slaví. Yildizová připomněla, že chanuku slaví i sekularizované rodiny a dospělí chodí s dětmi do synagogy. Vrcholem dnešního odpoledne ve vile Stiassni bylo v 18:00 zapálení chanukije s osvětovým výkladem. mei rot

Arcidiecéze převezme od jezuitů správu Hostýna po konci příští poutní sezony

Chvalčov (Kroměřížsko) 7. prosince (ČTK) - Arcidiecéze převezme od jezuitů duchovní správu Svatého Hostýna na Kroměřížsku. Stane se tak po skončení příští poutní sezony, která obvykle trvá do konce října. Jezuité se chtějí především věnovat práci ve městech, jako jsou Praha, Brno a Olomouc, kde mimo jiné působí mezi vysokoškolskými studenty. Více to odpovídá zaměření řádu už od jeho založení, uvedl na dotaz ČTK provinciál českých jezuitů Petr Přádka. Duchovní správu Svatého Hostýna zajišťovali jezuité od roku 1887, zrušena byla státními orgány v roce 1950. Řád Tovaryšstva Ježíšova se jí opět ujal v roce 1990. K opuštění Svatého Hostýna přiměl jezuity jejich generální představený, který loni navštívil místa, kde působí. "Po návštěvě nás vyzval, abychom se odhodlali k odchodu z jednoho ze dvou poutních míst, která spravujeme, tedy Hostýna nebo Velehradu. Letos na jaře jsme po poradách a rozlišování došli k rozhodnutí dát přednost Velehradu před Hostýnem," uvedl Přádka. Jezuitů je na Hostýně sedm, z toho šest kněží a jeden řeholní bratr. Mají na starosti bohoslužby a zpovídání v bazilice a také duchovní cvičení v poutních domech. "V poutní sezóně od začátku dubna do konce října bývá zpovědní služba velmi vyhledávaná, kněží se jí věnují několik hodin denně. O hmotný rozvoj poutního místa se stará Matice svatohostýnská a Arcibiskupství olomoucké, ve spolupráci s duchovní správou," doplnil Přádka. Arcibiskupství se nyní na převzetí duchovní správy poutního místa připravuje. "Nejspíš se bude podobat duchovní správě velké městské farnosti, kde se slaví i několik mší svatých denně a na pastoraci se musí podílet celý tým s jednou hlavou a několika dalšími členy – duchovními. Mezi nimi musí zavládnout bratrský duch, aby vše fungovalo, aby byla zajištěna péče o poutníky," řekl ČTK mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Na Svatém Hostýně by podle něj po změně měl působit tým tří až pěti kněží. "Důležité je, aby to byli kněží, kteří toto místo mají rádi a dokážou snést jeho nároky. Na jedné straně během poutní sezóny velký a častokrát nepředvídaný záběr, protože počet poutníků kolísá, ale pak i podzimní a zimní měsíce, kdy Hostýn zahalí mlha. Tady se počítá s tím, že tak jako v minulosti jezuité během zimy konali různé duchovní obnovy, také ten tým, který by zde měl vzniknout, bude mít jiné poslání než během poutní sezóny," uvedl Gračka. Areál Svatého Hostýna je součástí obce Chvalčov. Její starosta Jan Chlápek (BEZPP, za Pro Chvalčov) řekl ČTK, že obec s duchovní správou spolupracuje. "Pořádáme kulturní akce, na které zveme právě zástupce duchovní správy, například na mše v kapličce. Takže s nimi jsme v kontaktu, víme o sobě. Je to taková propojenost, Chvalčov a Svatý Hostýn. Věřím, že to bude pokračovat nadále, i když jezuité odtamtud odejdou," uvedl Chlápek. Svatý Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie patří mezi nejvýznamnější mariánská poutní místa v České republice. Kromě věřících je také vyhledávaným cílem pěších turistů a cyklistů. Viktor Chrást abz

Papež František má nový model plně elektrického papamobilu

Vatikán 5. prosince (ČTK) - Vatikán ve středu představil nový plně elektrický papamobil s otevřenou střechou, který bude papež František používat při vítání poutníků na náměstí sv. Petra v Římě. Informuje o tom agentura Reuters. Vozidlo, které je upravenou verzí luxusního SUV střední třídy G německé společnosti Mercedes-Benz, má pro papeže speciální vyvýšené sedadlo, takže davy mají větší šanci ho zahlédnout. Vůz je v tradiční papežské bílé barvě a je vybaven vyhříváním a madlem, které může papež František použít k udržení rovnováhy, když při jízdě stojí. "Každý detail je dokonalý," řekl agentuře Reuters generální ředitel skupiny Mercedes-Benz Ola Källenius. Podle Källeniuse bylo zapotřebí "stovek hodin řemeslné práce ... na vytvoření jedinečného papamobilu". Vatikán bezprostředně neuvedl, kdy bude nový papamobil uveden do provozu, a odmítl poskytnout jakékoli informace o bezpečnostních prvcích vozidla. Představitelé společnosti Mercedes rovněž odmítli sdělit, kolik nový automobil stál. Papež František, který zastává papežský post od března 2013, se do značné míry vyhýbá používání neprůstřelných vozidel a dává přednost tomu, aby byl co nejblíže lidem. cht mka

Zvonaři v brodecké dílně odlili největší zvon zvonohry nové kaple v Loučce

Brodek u Přerova (Přerovsko) 5. prosince (ČTK) - Zvonaři ve zvonařské dílně v Brodku u Přerova dnes odlili největší zvon unikátní zvonohry, která bude součástí budované kaple sv. Jana Pavla II. v Loučce u Vizovic na Zlínsku. Podobu kaple navrhl přední český architekt Josef Pleskot, odlitý brodecký zvon bude jedním ze 40 zvonů největší zvonohry v České republice. Celkové náklady se pohybují kolem 22 milionů korun, kaple by měla být otevřena příští rok, řekl dnes ČTK Josef Kořenek, který je jedním ze zakládajících členů Spolku pro zbudování kaple v Loučce. "Jde o opravdu velmi zajímavý zvon, jde o největší zvon zvonkohry a celého projektu, na kterém pracujeme. Na výšku měří zhruba metr a váží 500 kilogramů," řekla dnes ČTK zvonařka Leticie Vránová - Dytrychová. Její zvonařská dílna již některé z dalších zvonů ze zvonohry odlila, rukama zdejších zvonařů projde postupně všech 40 zvonů, na kterých bude uvedeno jméno patrona zvonu a jméno dárce. Výroba zvonu, který je součástí zvonohry na střeše kaple, je v porovnání s výrobou kostelních zvonů podle ní specifická. "Tento nese jméno Panna Maria, je to výchozí základní tón A1. Na všechny zvony, které jsou součástí zvonkohry, jsou kladeny daleko vyšší nároky, co se týká alikvotních tónů; je to daleko náročnější práce," doplnila zvonařka. Příprava na jeho výrobu trvala podle ní zhruba 2,5 měsíce a samotná výroba zabrala zhruba tři měsíce. Zvon podle Josefa Kořenka daroval hlavní donátor kaple smíření a její velký podporovatel Tomáš Chrenek s rodinou. "Zvonohra obsahuje 40 zvonů a každý zvon má svého patrona. Poprvé v naší zemi bude mít svůj zvon řada mučedníků z doby nacismu i komunismu. Každý zvon má také svého donátora, jehož jméno bude na něm zaznamenáno," doplnil Kořenek. Unikátní zvonohra bude umístěna na střeše nově budované kaple zasvěcené Janu Pavlovi II.. Výstavba má být podle iniciátorů projektu poděkováním za záchranu obce, která měla být na konci 2. světové války vypálena a srovnána se zemí kvůli spolupráci obyvatel s tamními partyzány, což se však nakonec nestalo a obec byla uchráněna. "Kaple je budována jako poděkování Pánu Bohu za záchranu obce před vypálením na konci 2. světové války - zázrakem bylo vypáleno pouze sedm hospodářských budov," doplnil Kořenek. Za vznikem nové Kaple stojí Spolek pro zbudování kaple v obci Loučka, vybudována bude podle architektonické návrhu AP ateliéru architekta Josefa Pleskota. Alena Horáková gcm

Zvonařka: Do věží kostelů se zvony čím dál častěji vracejí i díky novým spolkům

Přerov 5. prosince (ČTK) - Do věží kostelů se vracejí zvony i díky nově vzniklým spolkům a veřejným sbírkám. Registruje to zvonařka Leticie Vránová - Dytrychová z Brodku u Přerova, v jejíž dílně takové zvony vznikají i několikrát do roka. Iniciativa spolků je mnohdy motorem ke spojení dárců z širokého okolí, jejichž jména poté nesou vyrobené zvony, často o váze až několik set kilogramů. V Uměleckém zvonařství Dytrychová, které má více než sedmdesátiletou tradici, každý rok vznikne 60 až 80 kostelních zvonů, řekla dnes ČTK Vránová -Dytrychová. "Zaznamenali jsme, že po covidu se zvedla poptávka o zvony. Je nyní více projektů, za kterými stojí spolky soukromníků, kteří mezi sebou vytvoří tu touhu doplnit chybějící starý zvon novým. Často se nacházejí i sponzoři, kteří projekt obce či farnosti podpoří," uvedla zvonařka. Naposledy v její brodecké dílně vznikly takto dva zvony pro Ostřetín na Pardubicku, které se do věže kostela vrátily po 82 letech. Původní Němci za druhé světové války zabavili a roztavili na zbraně. Obyvatelé obce založili na výrobu zvonů veřejnou sbírku, vysvěceny byly na začátku letošního září. Z brodecké dílny pocházejí také nové zvony z věže poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Skocích u Žlutic na Karlovarsku, i ty jsou z peněz darovaných mnoha dobrodinci. Do věže se vrátily po odlití letos v říjnu. Nových zvonů by se měl díky vzniklému spolku Přerovské zvony smíření dočkat kostel svatého Vavřince v Přerově. I tady na zvony přispívali lidé ve veřejné sbírce. Zvony by měly být zavěšeny v červnu 2025 při příležitosti 80. výročí poválečného masakru na Švédských šancích, jehož obětem budou věnovány. Brodecká dílna se 12 zaměstnanci každoročně odlévá zvony podle objednávek. "Letos to směřuje k 65 kostelním zvonům. Letošní specialitou je jednoznačně zvonkohra se 40 zvony, což je největší zvonkohra v České republice. Na projektu už pracujeme, některé ze zvonů jsme už odlily," doplnila Vránová - Dytrychová. I tato zvonohra společně s celou budovanou kaplí vzniká díky iniciativě Spolku pro zbudování kaple v Loučce "Každý dárce, který se do projektu finančně zapojil, bude mít své jméno uvedeno na zvonu," doplnila zvonařka. Zvonařskou dílnu v Brodku u Přerova už vede několik generací této rodiny; dílnu založil Josef Dytrych v roce 1950 a když 18. srpna 1965, náhle zemřel, převzala žezlo jeho žena Laetitia, po ní v 80. letech otěže převzala dcera Marie Tomášková-Dytrychová. Nyní dílnu vede její dcera, představitelka třetí rodinné generace, Leticie Vránová-Dytrychová. Zvony z brodecké dílny znějí nejen v České republice a na Slovensku, kam směřuje většina produkce, ale po celém světě. Své zákazníky dílna našla například i v Austrálii, Japonsku, Jihoafrické republice nebo Spojených státech amerických. ftv dr

Svatou Horu v Příbrami má opustit řád redemptoristů

Příbram 3. prosince (ČTK) - Svatou Horu v Příbrami mají opustit redemptoristé, kteří s výjimkou období komunismu toto poutní místo spravují od druhé poloviny 19. století. Rozhodlo o tom vedení církevního řádu na Slovensku, potvrdili ČTK svatohorský farář David Horáček i sekretariát provincie Bratislava-Praha. Provinciální vedení řeholního společenství dostalo mandát přehodnotit počet komunit a přítomnost redemptoristů na misích v Česku. Ve zbývajících dvou působištích v ČR, ve farnosti Frýdek a v klášteře v Tasovicích, bude řád v pastorační činnosti pokračovat. "Měli jsme před týdnem schůzku s naším provinciálem. Oznámil nám rozhodnutí vedení naší provincie, že ukončíme činnost na Svaté Hoře. Nevíme, dokdy tady budeme a neznáme další kroky," uvedl Horáček. "Vzhledem k tomu, že vedení provincie teprve začalo rozhovory o způsobu a času odchodu ze Svaté Hory s Arcibiskupstvím pražským, na jehož kanonickém území se dané poutní místo nachází, není prozatím možné poskytnout více informací," uvedl sekretariát. Na Svaté Hoře působí čtyři řeholníci. Jak bude zajištěna duchovní správa do budoucna, není jasné. Podle Horáčka jde o širokou paletu služeb a areál nejde ze dne na den zavřít. "Já o tom vím jenom to, že redemptoristé mají odejít. Nic jiného. A myslím, že žádné jiné informace o tom zatím nejsou," uvedl na dotaz ČTK pomocný biskup a generální vikář pražské arcidiecéze Zdenek Wasserbauer. Sekretariát provincie Bratislava-Praha v prohlášení pro ČTK uvedl, že Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristé je ve své podstatě misionářská, proto vychází vstříc naléhavým pastoračním potřebám těch nejvíce opuštěných. Provinciální kapitula dala loni provinciálnímu vedení mandát přehodnotit počet komunit. "Tento proces restrukturalizace a rekonfigurace, ovlivněný i klesajícím počtem povolání, probíhá ve všech provinciích kongregace po celém světě," stojí v prohlášení. Podobné kroky už učinili redemptoristé na Slovensku, koncem letošního června odešli z farnosti Kostolná-Záriečie u Trenčína. "Proces zrušení kanonického domu na Svaté Hoře v Příbrami je součástí restrukturalizace přítomnosti redemptoristů pro mise na území České republiky," dodal sekretariát. Současná podoba Svaté Hory pochází ze 17. století, kdy z ní jezuité vybudovali jeden z nejrozsáhlejších raně barokních objektů v Čechách. Tovaryšstvo Ježíšovo také v roce 1732 prosadilo korunování mariánské sošky, což bylo jednou z nejvýznamnějších výsad udělovaných papežskou komisí. V roce 1861 převzali správu Svaté Hory redemptoristé, kteří tam působili až do roku 1950, kdy je komunistický režim vyhnal. Vrátili se v roce 1990. Název řeholní společnosti pochází z latinského slova Redemptor - Vykupitel. Poslání redemptoristů je úzce spjaté s osobou Ježíše Krista, s jeho posláním spásy a vykoupením světa. Kongregaci založil svatý Alfons Maria de’Liguori v roce 1732 ve Scale nedaleko Neapole. Od tohoto roku se řád začal šířit po celém světě. Z Itálie přenesl redemptoristy přes Alpy svatý Klement Maria Houfbauer. Redemptoristé přišli na Slovensko z Čech v roce 1921. V roce 2017 byla založena nová provincie Bratislava-Praha. boa khj kš

Letohrad získá kapli sv. Jana Nepomuckého, plánuje tam památník barokních poutí

Letohrad (Orlickoústecko) 2. prosince (ČTK) - Město Letohrad na Orlickoústecku získá do svého majetku pětibokou kapli svatého Jana Nepomuckého. Smlouvu s římskokatolickou církví schválí zastupitelé v pátek. Po skončení všech oprav by tam jednou mohl být památník barokních poutí. ČTK to řekl místostarosta Martin Hatka (Sdružení pro Letohradsko). Vzhledem památka připomíná zmenšeninu Zelené hory ve Žďáru nad Sázavou od Jana Blažeje Santiniho Aichela. "Jednání o převodu trvala dlouho, před dvěma lety vznikla smlouva o smlouvě budoucí darovací, teď to dotahujeme do konce. Podle vkladu do katastru by to mělo být na konci roku nebo na začátku ledna naše," řekl Hatka. Církev kapli městu podle dohody daruje, protože se kaple opravuje hlavně ze státních dotací a z městských peněz. Aktuálně se dělají sklepy. "A budeme dokončovat interiér kaple, jinak je všechno už opravené. Jedna z pěti stěn bude restaurovaná s původními obrázky, zbývající zdi zůstanou bílé. V letošním roce celkové investice překročily 25 milionů korun," řekl Hatka. Kaple pochází z první poloviny 18. století. Autor návrhu se v pramenech nedochoval. S ambity má pětiúhelníkový půdorys podle pěti hvězd ve svatozáři Jana Nepomuckého. Ambity završují cibulovité věžičky se zvonky. Z bohaté stropní výmalby se dochovalo jen torzo. Křížovou cestu v ambitech namaloval ve druhé polovině 19. století Dominik Umlauf. Město chce památku víc otevřít návštěvníkům. V létě tam průvodkyně lidem umožňují vidět ambity a výhled na město, ale nepouštějí je do interiéru, protože tam stále pokračují stavební práce. Podle Hatky by měla být kaple navštěvovaná díky památníku barokních poutí. Získá tím zajímavý účel. Projekt na něj už existuje, řekl Hatka. "Intenzivně se zabýváme kaplí přibližně 15 let. Máme na to neoficiální architektonickou soutěž, z toho vznikl výstupní návrh památníku včetně ozvučení, panelů a podobně. Podle něj se řídíme při stavebních pracích při instalaci rozvodů, aby se pak nemuselo sahat do omítek," řekl Hatka. jlc kš

Papež jmenoval pomocným biskupem hradecké diecéze kněze Prokopa Brože

Hradec Králové 2. prosince (ČTK) - Novým pomocným biskupem královéhradecké diecéze a zároveň titulárním biskupem litomyšlským byl dnes jmenován římsko-katolický kněz Prokop Brož. Biskupské svěcení přijme 22. února 2025 v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové. ČTK to dnes řekl mluvčí hradeckého biskupství Pavel J. Sršeň. Prokop Brož dosud působil jako biskupský vikář pro pastoraci a školství Biskupství královéhradeckého. Královéhradecká diecéze zahrnuje území Královéhradeckého, Pardubického a části dalších tří sousedních krajů. "Papež František dnes jmenoval nového pomocného biskupa královéhradecké diecéze. V Hradci Králové jmenování oznámil v poledne papežský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Funkce pomocného biskupa byla nyní neobsazená," řekl dnes ČTK Pavel J. Sršeň. Pomocným biskupem královéhradeckým byl do loňského 12. prosince Josef Kajnek, kdy papež přijal jeho rezignaci z úřadu kvůli věku. "Josef Kajnek je nyní emeritním pomocným biskupem královéhradeckým, po tom, co požádal o uvolnění z funkce," dodal mluvčí biskupství. Třiapadesátiletý Prokop Brož pochází z Náchoda, vystudoval filosoficko-teologická studia na Papežské Lateránské univerzitě v Římě a studia Systematické teologie na Papežské univerzitě Gregoriana. Působil na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal doktorát z dogmatické teologie, poté vykonával funkci děkana Katolické teologické fakulty. Byl také farním vikářem v Nové Pace, v Kutné Hoře, kde zastával i funkci spirituála Církevního gymnázia a sídelním kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze. V současnosti působí jako rektor Duchovní správy kostela Panny Marie v Hradci Králové a také v královéhradecké diecézi jako biskupský vikář pro pastoraci a pro školství, biskupský delegát pro ekumenismus a pro formaci trvalých jáhnů. Je ředitelem Diecézního teologického institutu, sídelním kanovníkem Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové a členem Národního synodálního týmu. Biskupem královéhradeckým je od roku 2011 Jan Vokál. Královéhradecká diecéze vznikla roku 1664 založením biskupství. V diecézi je 265 farností. ku dr

Vědecká knihovna Olomouc získala do fondů významnou sbírku judaik a hebraik

Olomouc 2. prosince (ČTK) - Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL) získala do svých fondů významnou sbírku judaik a hebraik, kterou daroval profesor Gad Freudenthal. Sbírka pokrývá široké spektrum témat, od židovské filozofie a historie až po mystiku a arabské vědy. Tento soubor, čítající stovky svazků, představuje jednu z největších sbírek svého druhu v České republice, sdělil dnes ČTK mluvčí VKOL Jan Matula. Knihovna nyní dokončuje katalogizaci a zpřístupnění knih, na zpracování sbírky pracoval tým katalogizátorů a studentů judaistiky. Knihovna si od rozsáhlé sbírky slibuje stát se významným centrem bádání v oboru judaistiky. "Je to unikátní soubor knih, výjimečný svou uceleností a rozsahem. Některé tituly nemají ani specializované instituce, jako je Židovské muzeum v Praze," uvedla Kateřina Adamová z oddělení doplňování a zpracování fondů VKOL. Sbírka může být podle zástupců knihovny zdrojem pro studenty judaistiky, badatele i zájemce o židovskou kulturu. "Dar Gada Freudenthala představuje mimořádný přínos nejen pro Vědeckou knihovnu v Olomouci, ale i pro mezinárodní akademické prostředí. Sloužit může jako cenný zdroj pro výzkum a výuku judaistiky, přičemž její unikátní charakter má potenciál zvýšit prestiž knihovny a přitáhnout nové studenty a badatele," doplnil mluvčí VKOL. Dar byl do knihovny převezen z Francie v roce 2021. Původně měl být zařazen do univerzitní knihovny, ale vzhledem k jeho rozsahu a specifickým nárokům pro katalogizaci ho převzala VKOL. Transport obsáhl 73 krabic o celkové váze asi 800 kilogramů. "Po přebrání a vytřídění poškozených či duplicitních tisků máme zpracovaných asi 1250 záznamů a odhaduji, že nám chybí 250 knih, což jsou knihy v latince, převážně v angličtině, ve skladu nám zbývá posledních šest krabic," popsala aktuální situaci knihovnice Hana Bouchalová. Některé knihy obsahují vlastnické poznámky, ex libris, věnování, či dokonce vložené artefakty. V jedné z knih byl nalezen i vepsaný ochranný amulet, který nyní bude chránit VKOL před požáry i loupeží. Katalogizace judaik, tedy publikací věnujících se judaistickým tématům, a hebraik - publikací věnujících se hebrejštině nebo hebrejsky psaných - byla i pro samotnou knihovnu velká výzva. Hebrejské písmo, jeho transkripce a jmenná a věcná katalogizace byly časově náročné procesy. Knihy také často neobsahovaly základní údaje jako místo vydání, vydavatele či datum. Sbírka zahrnuje tituly z 19. až 21. století, přičemž většina pochází z 20. století. Ve sbírce lze najít knihy významných autorů, ale i produkci současných autorů. Zpracované tituly si mohou zájemci prohlédnout v katalogu VKOL, kde je možné vyhledávat také v tematické databázi Dar Gada Freudenthala. Většinu knih je možné si zapůjčit domů. ftv ver

Želivský klášter vystavuje několik stovek betlémů, jsou z papíru, dřeva i chleba

Želiv (Pelhřimovsko) 1. prosince (ČTK) - Želivský klášter dnes zahájil výstavu betlémů různých velikostí a materiálů. Nejmenší má čtyři centimetry, největší na délku šest metrů. Lidé uvidí betlémy ze dřeva, papíru, vyšívané nebo i z chleba. Výstava potrvá do 5. ledna, navštívit ji lidé mohou během otevírací doby návštěvnického centra kláštera. Prohlídky budou jednou za hodinu s průvodcem a kvůli omezenému prostoru bude moct vstoupit skupina jen do 15 návštěvníků, řekl ČTK Petr Žák, který připravuje v klášteře kulturní akce. Expozice betlémů v želivském klášteře začali pořádat v roce 2019 a staly se tradicí během adventu. Na výstavě je několik stovek betlémů různých velikostí a materiálů rozmístěných ve třech místnostech. Přesný počet autoři neuvedli, protože je to jedna ze soutěžních otázek během prohlídky, a kdo ji zodpoví nejpřesněji, dostane malý dárek. "Betlémy jsou z papíru, dřeva, keramiky, sádry, vyšívané a háčkované, voskové, obrázkové z puzzle, je zde několik perníkových betlémů. Také je tady jeden z kukuřičného sušeného listí, slámové, z drátů, malované na skle, a jeden chlebový, který je deset let starý, kde jsou jen tři postavy také udělány z chlebového těsta, Marie, Josef a Ježíšek," řekl Žák. Sbírku poskytli manželé Josef a Eva Horkých z Kejžlice na Pelhřimovsku, kteří betlémy zdědili po rodičích a dál rozšiřují. Některé dostávají darem, jiné si kupují. Pro Josefa Horkého jsou nejvzácnějším v jeho sbírce Wenigovy pražské jesličky z 50. let minulého století, které obdržel jako dítě darem od faráře. Je tu i jeden mechanický betlém. Rozpohybovat se dá vrtulkou, do které se fouká. Nejstarší betlém pochází z roku 1930, je z papíru, vystřihovaný a skládaný. Jeho délka a výška je půl metru. Největší betlém má okolo šesti metrů na délku, středobodem je želivský kostel. Vznikal postupně, je složený z několika dílčích betlémů. Nejmenší betlém má okolo čtyř centimetrů. "Je ve skořápce vlašského ořechu, jsou tam tři základní postavy, Marie, Josef a Ježíšek," dodal Žák. Výstavu betlémů pořádá také Muzeum Vysočiny Třebíč do 19. ledna. Expozice přiblíží betlémářskou tvorbu Třebíčska včetně současné, při které tvůrci využívají širší spektrum technik. Tradiční třebíčské betlémy byly papírové. jrc snm

Varhany v bazilice Strahovského kláštera čeká obnova, premonstráti mají sbírku

Praha 28. listopadu (ČTK) - Varhany v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v pražském Strahovském klášteře čeká obnova. Oba nástroje jsou podle strahovských premonstrátů v kritickém stavu, menší chórové varhany jsou dokonce nefunkční. Opraví je německá firma Orgelbau Walterhausen za 445.000 eur (zhruba 11,3 milionu Kč). Po jejich zprovoznění plánovaném koncem příštího roku bude následovat rekonstrukce velkých varhan na kůru. Polovinu na opravu chórových varhan chtějí premonstráti vybrat ve veřejné sbírce, sdělili dnes ČTK. Premonstráti připomněli, že na varhany na Strahově hrál v roce 1787 i Wolfgang Amadeus Mozarta a vznikla při tom strahovská improvizace, která se hraje dodnes. Malý a velký nástroj vzájemně hudebně souzní, upozornil provizor Strahovského kláštera Martin Christian Pšenička. "Oba nástroje jsou v nevyhovujícím stavu způsobeném převážně četnými necitlivými přestavbami, zvláště pak úpravami z dob socialismu," doplnil. Kvalitu těchto přestaveb negativně ovlivnil podle premonstrátů nedostatek peněz, nekvalitní materiál i neadekvátní památková péče té doby. Nynější obnova strahovských varhan začala stavbou nástroje pro chórové varhany v dílně varhanáře Joachima Stadeho v německém Waltershausenu, po rekonstrukci budou mít 1092 nových píšťal. Příprava projektu včetně výběru zhotovitele trvala téměř tři roky. "Vedle oslovení domácích i zahraničních varhanářů a prohlídek jimi zhotovených referenčních nástrojů bylo podstatné získat k navrženému způsobu obnovy varhan kladné stanovisko památkové péče," uvedl organolog Štěpán Svoboda, který je za obnovu nástrojů v bazilice zodpovědný. Na německou firmu se premonstráti obrátili také kvůli velkému vytížení tuzemských restaurátorů varhan, uvedli. Polovinu na opravu chórových varhan v bazilice Nanebevzetí Panny Marie dá Královská kanonie premonstrátů na Strahově, druhou polovinu by chtěla získat ve veřejné sbírce, k níž jsou informace na webu varhan. "Každý příspěvek na obnovu varhan je důležitý. Poděkování patří všem dárcům, kteří svými dary přispějí k zachování tohoto duchovního a kulturního dědictví Prahy," uvedl strahovský opat Daniel Peter Janáček. Na podporu obnovy se také každou neděli v poledne pořádají v bazilice varhanní koncerty. Strahovský klášter založený v roce 1143 je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie má dnešní barokní podobu od poloviny 18. století. V 50. letech minulého století donutila komunistická moc premonstráty klášter opustit, vznikl v něm Památník národního písemnictví. Počátkem 90. let byl klášter řádu vrácen a památník zde byl v nájmu, než se předloni přestěhoval do Petschkovy vily v pražské Bubenči. dvd rot

Multimediální expozice u svatého Jakuba v Brně přibližuje myšlenky Vánoc

Brno 27. listopadu (ČTK) - Myšlenky Vánoc a adventu představuje lidem nová multimediální expozice v krovech kostela svatého Jakuba v Brně. Návštěvníci uslyší dialog dědečka s vnučkou doprovázený světelnou show, holografickou projekcí a vánoční vůní. Hlavní cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi, ale na své si přijdou i starší, řekli dnes tvůrci expozice novinářům. Veřejnosti ji otevřeli dnes ráno, přístupná bude do 6. ledna. Podle faráře Jana Pacnera má expozice sloužit uprostřed vánočních trhů jako oáza klidu, kde se lidé budou moci ztišit a zamyslet. "Chceme, aby byla návštěva pro zájemce pohlazením po duši. Naším cílem je ukázat, že Vánoce jsou ve své podstatě časem radosti a klidu," uvedl Pacner. Na vzniku expozice pracovali tvůrci ze studia Visualove čtyři měsíce. "Snažili jsme se navodit adventní atmosféru a vtáhnout diváky do příběhu," řekl zástupce studia Jan Machát. Starobylé krovy nasvěcuje 430 světel a samotná videomappingová show trvá asi čtvrt hodiny. "Je to obklopující zážitek, ke kterému přispívá i vánoční vůně, která se při projekci uvolňuje," doplnil Machát. Hlas postavě dědečka propůjčil brněnský herec Zdeněk Junák. Za návštěvu lidé zaplatí 230 korun. Součástí dražší vstupenky za 330 korun je také výstup do věže kostela. "Všechny utržené peníze jdou na splácení dluhu za opravy kostela, který je stále velmi vysoký," řekl koordinátor rekonstrukce kostela Jan Lerche. Rozsáhlé stavební práce v letech 2022 až 2024 vyšly zhruba na 164 milionů korun. Farnost financuje z vlastních zdrojů čtvrtinu. Ve zrekonstruovaných krovech už návštěvníci mohli v srpnu vidět expozici zaměřenou na historii gotického kostela. Kostel láká návštěvníky také na speciální adventní bohoslužby při svíčkách, zvané roráty, a každou prosincovou sobotu na slavnostní rozsvěcení vánoční svíce. Od 1. prosince se v kostele konají zážitkové prohlídky, jimiž provázejí brněnští herci. brst mei kš

Kostel svatého Vojtěcha v Příbrami získal po více než 80 letech chybějící zvon

Příbram 26. listopadu (ČTK) - Kostel svatého Vojtěcha na Březových Horách v Příbrami získal po více než 80 letech chybějící zvon. Vznikl v nizozemské dílně zvonaře Petra Rudolfa Manouška a dostal jméno Vojtěch podle patrona kostela. Lidé se na něj skládali ve veřejné sbírce, podařilo se vybrat 1,3 milionu korun. Dnes zvon vážící 1130 kilogramů dorazil do Příbrami. Zatím je umístěn na podlaze kostela, vyzdvižení a zavěšení bude možné až po stavebních úpravách zvonice. Slavnostní posvěcení zvonu je však plánováno už na tuto neděli, řekl dnes ČTK farář Robert Cieszkowski. Kostel na náměstí Jana Antonína Alise má dosud jen dva nefunkční malé zvony, takzvaný umíráček a sanktusník. Původní velké zvony propadly válečné rekvizici, naposledy v roce 1942. O pořízení nového plnohodnotného zvonu se začalo uvažovat v roce 2019, sbírka začala o rok později na 130. výročí vysvěcení kostela. "Ten zvon je skutečně pořízený z drobných i větších příspěvků jednotlivců a je na něm i napsáno, že byl pořízen z darů dobrodinců," uvedl Cieszkowski. Potřebných 1,3 milionu korun se na transparentním účtu ocitlo letos v červenci, a tak bylo možné zadat výrobu. Manoušek zvon odlil 18. října, poté se muselo ještě týden čekat, až vychladne. "Teprve pak jsme dostali potvrzení, že se vše zdařilo a je to v pořádku," dodal Cieszkowski, kterému se pořízením zvonu splnil velký sen. Kdy se zvon rozezní ve věži kostela, zatím není jasné. Nejdřív budou nutné některé stavební práce, mimo jiné výměna žaluzií. Vyžádá si to ještě asi 1,5 milionu korun. Veřejná sbírka tak pokračuje, farnost se zároveň uchází o dotace. Březohorský kostel byl dostavěn roku 1889 podle plánů pražského architekta Bedřicha Münzbergera převážně v novorenesančním slohu. V září 1890 byl zasvěcen svatému Vojtěchovi. V roce 2006 ho ministerstvo kultury prohlásilo nemovitou kulturní památkou. khj dr

Začaly práce na revitalizaci kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích na Brněnsku

Dolní Kounice (Brněnsko) 26. listopadu (ČTK) - Biskupství brněnské zahájilo práce na revitalizaci zříceniny kláštera premonstrátek Rosa Coeli v Dolních Kounicích na Brněnsku. Biskupství plánuje zpřístupnění jižní části klášterní zahrady, revitalizaci zříceniny kláštera a kostela a vybudování nového informačního centra. Mikroregion Ivančicko navíc plánuje vybudování cyklostezky z Ivančic do Dolních Kounic dlouhé 15 kilometrů. "Jako první započaly práce v jižní části klášterní zahrady a výstavba nové budovy infocentra, navazovat na ně budou drobné stavební úpravy uvnitř pozůstatků kostela a klášterní kvadratury. V roce 2026 budeme pokračovat ve stavebních a restaurátorských pracích v areálu, kultivací zahrady i předprostoru kostela," uvedl generální vikář Biskupství brněnského Pavel Kafka. Samotná zřícenina kláštera je ve špatném technickém stavu. Budou proto zrestaurovány omítkové vrstvy a podlahy kaple i kamenné portály. Vznikne bezbariérová rampa mezi pozůstatky kostela a ambitem a nová expozice zaměřená na dějiny areálu. Tři projekty biskupství budou stát více než 34 milionů korun, vybudování cyklostezky vyjde na 43 milionů korun. Díky tomu, že se všechny projekty spojily do takzvaného integrovaného řešení a připravují se ve vzájemné koordinaci, podařilo se jim získat podporu z dotačního programu IROP. Na projekty biskupství přispěje EU více než 28 miliony korun, na cyklostezku dosahuje dotace 39 milionů korun. Rosa Coeli (Růže nebes) byl nejstarší ženský klášter na Moravě. V roce 1181 ho nedaleko centra města Dolní Kounice založil řád premonstrátek. Roku 1420 byl klášter za husitských válek vypálen a v roce 1526 zrušen. Zřícenina klášterního kostela s barokní rezidencí je chráněna jako kulturní památka. ska kš

Svatovítské varhany v katedrále začnou stavět na jaře příštího roku

Praha 25. listopadu (ČTK) - V katedrále svatého Víta v Praze začnou na jaře příštího roku se stavbou lešení a v případě příznivého počasí také s přípravou staveniště k instalaci varhan. Příjezd prvního kamionu s varhanními součástmi ze Španělska očekávají ke konci března. Stavba by měla trvat do konce července. Následovat bude ladění nástroje, které se musí z akustických důvodů konat převážně v nočních hodinách a potrvá od začátku srpna do 12. prosince. Po faktickém dokončení však bude třeba ještě řada měření a posuzovaní a předání nástroje je tak plánováno až na konec února 2026. ČTK o tom dnes informoval Jakub Skřejpek, místopředseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany. "Slavnostní požehnání nástroje připravujeme symbolicky na svátek sv. Víta 15. června 2026. Poté se nové varhany rozezní v sérii koncertů, aby všichni, kteří se na jejich stavbě finančně podíleli, mohli být součástí tohoto historického okamžiku přímo v katedrále," sdělil Skřejpek. Práce na rekonstrukci západní kruchty katedrály sv. Víta, zásadního milníku v celém projektu nových varhan pro katedrálu, byly dokončeny po více než roce. Nyní je kůr připravený na to, aby na něj pracovníci mohli varhany ze španělské dílny německého varhanáře Gerharda Grenzinga v El Paipolu nedaleko Barcelony začít stěhovat. V současné době tam již demontují a připravují na transport první píšťaly a komponenty do Prahy. Z klimatických důvodu však není možné v katedrále během zimních měsíců varhany stavět, pracovat na nich proto budou ve varhanářské dílně. "Statické zpevnění kůru spolu s novou slaboproudou a silnoproudou elektroinstalací bylo pro celý projekt klíčové a také technicky velmi komplikované. Jsme proto velmi rádi, že se Správě Pražského hradu podařilo překonat řadu složitých překážek, které se v projektu objevily," uvedl Vojtěch Mátl, předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany, který organizuje národní sbírku pro varhany. Do celonárodní sbírky, která začala před devíti lety, se zapojilo přes 15.000 dárců a společně zatím na varhany darovali přes 105 milionů korun. Varhany jsou posledním krokem, který zbývá po 700 letech stavby katedrály sv. Víta učinit, aby byla stavba symbolicky dokončena. Prostředky na jejich zhotovení poskytl již císař Ferdinand I., záměr jejich zhotovení však nebyl nikdy naplněn a pro varhany určená kruchta zůstávala prázdná i po dokončení katedrály v roce 1929. Prozatímní Mölzerovy varhany, které v katedrále v současnosti hrají, byly již v době svého vzniku v roce 1929 pojaty jako provizorní. Původní smlouva s varhanářem Grenzingem počítala s tím, že varhany budou umístěné v katedrále v roce 2019. Zdržení ale způsobilo mnoho aspektů od nepředvídatelných technických komplikací po epidemii koronaviru. Projekt je složitý také tím, že se varhany staví do objektu se středověkými základy a památkáři musejí každý zásah do něj povolit. Během projektu se měnil rozsah potřebných úprav. Nový nástroj bude mít čtyři manuály s pedálem a celkem 96 rejstříků. Nejmenší píšťala bude měřit pouhých sedm milimetrů, naopak nejdelší přesáhne délku sedmi metrů. Více informací na www.svatovitskevarhany.com. jir mha