Cena zlata klesla pod 1700 dolarů za troyskou unci, později část ztrát smazala
Londýn/New York 9. srpna 2021 (ČTK) - Cena zlata dnes přechodně sestoupila pod 1700 dolarů (zhruba 36.700 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), a dostala se tak na nejnižší úroveň za více než čtyři měsíce. Později ale část ztrát smazala. Poptávku po žlutém kovu podkopávají příznivé údaje o trhu práce ve Spojených státech, které podporují vyhlídky na dřívější začátek zpřísňování měnové politiky americké centrální banky (Fed).
Investoři následně museli zohlednit to, že Fed se dostal o krok blíže k omezení nákupů aktiv a že by mohl zvýšit úrokové sazby dříve, než se předpokládalo...
Kolem 18:00 SELČ vykazovala cena zlata k okamžitému dodání pokles asi o dvě procenta na 1728 dolarů za unci. Během dne sestoupila až na 1690,61 USD, plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Podle analytika Davida Megera ze společnosti High Ridge Futures stojí za poklesem ceny páteční zpráva o tvorbě pracovních míst v USA. Americké ministerstvo práce oznámilo, že tamní ekonomika v červenci vytvořila asi 943.000 pracovních míst, což je více, než se předpokládalo. Míra nezaměstnanosti se pak snížila na 5,4 procenta z červnových 5,9 procenta.
"Investoři následně museli zohlednit to, že Fed se dostal o krok blíže k omezení nákupů aktiv a že by mohl zvýšit úrokové sazby dříve, než se předpokládalo," uvedl Meger. Koncem července Fed podle očekávání ponechal svou klíčovou úrokovou sazbu v rozpětí nula až čtvrt procenta. Místopředseda Fedu Richard Clarida minulý týden uvedl, že podmínky ke zvýšení základní sazby by mohly nastat koncem příštího roku.
Vyšší úrokové sazby prohlubují nevýhodu zlata oproti investicím, které přinášejí úroky. Vyhlídky na růst úroků v USA navíc podporují kurz dolaru. Silnější dolar pak zvyšuje ceny zlata i dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což omezuje poptávku.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: Koudelka povede BIS po skočení pětiletého mandátu jako pověřený šéf
Praha 9. srpna (ČTK) - Vláda pověřila současného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku zastupováním na pozici ředitele civilní kontrarozvědky od 16. srpna do doby jmenování nového šéfa. Učinila tak na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) necelý týden před skončením Koudelkova pětiletého mandátu. Podle Babiše by nového ředitele měl vybrat až nový kabinet vzešlý z říjnových voleb. Podle části opozice podlehl Babiš nátlaku prezidenta Zemana, který Koudelku dlouhodobě kritizuje a v čele kontrarozvědky ho nechce, další politici kvitovali alespoň poloviční řešení. Koalice ODS, lidovců a TOP 09 oznámila, že stáhne návrh, aby se situací kolem vedení BIS v pátek zabývala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. "Myslíme, že taková důležitá funkce má být rozhodnuta novou vládou, která získá důvěru občanů a Sněmovny," uvedl Babiš po zhruba desetiminutovém on-line jednání vlády o návrhu. Koudelka podle Babiše nebude mít omezený manévrovací prostor, když bude funkcí pověřený. V tom vidí rozdíl oproti nejvyššímu státnímu zástupci, kdy vláda nedávno schválila návrh na jmenování Igora Stříže. Odmítl odpovědět na dotaz, zda by v případě, že by se znovu po volbách stal premiérem, Koudelku jmenoval. "Proč bych to říkal? tázal se. "Mám názor, který vám nepotřebuji sdělovat," dodal. Minulý týden po schůzce s prezidentem Babiš nastínil dvě možnosti řešení situace v čele BIS. Podle jedné z nich by zpravodajskou službu dál vedl Koudelka. Druhá varianta předpokládala, že by Koudelkova nástupce vybral až nový kabinet. V takovém případě by měl BIS v mezidobí vést Koudelkův zástupce Jan Pavlíček. O Koudelkově pověření vést civilní kontrarozvědku do doby jmenování jejího nového šéfa se premiér nezmiňoval. Mluvčí BIS Ladislav Šticha dnešní rozhodnutí vlády na dotaz ČTK ponechal bez komentáře. Zeman v květnu nevyhověl už pošesté návrhu vlády na povýšení Koudelky do generálské hodnosti. Loni koncem roku předal Babišovi ohledně Koudelky kritický materiál. Podle zákona o zpravodajských službách jmenuje ředitele BIS vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru. (pokračování...)
Praha 9. srpna (ČTK) - Vláda pověřila současného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku zastupováním na pozici ředitele civilní kontrarozvědky od 16. srpna do doby jmenování nového šéfa. Učinila tak na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) necelý týden před skončením Koudelkova pětiletého mandátu. Podle Babiše by nového ředitele měl vybrat až nový kabinet vzešlý z říjnových voleb. Podle části opozice podlehl Babiš nátlaku prezidenta Zemana, který Koudelku dlouhodobě kritizuje a v čele kontrarozvědky ho nechce, další politici kvitovali alespoň poloviční řešení. Koalice ODS, lidovců a TOP 09 oznámila, že stáhne návrh, aby se situací kolem vedení BIS v pátek zabývala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. "Myslíme, že taková důležitá funkce má být rozhodnuta novou vládou, která získá důvěru občanů a Sněmovny," uvedl Babiš po zhruba desetiminutovém on-line jednání vlády o návrhu. Koudelka podle Babiše nebude mít omezený manévrovací prostor, když bude funkcí pověřený. V tom vidí rozdíl oproti nejvyššímu státnímu zástupci, kdy vláda nedávno schválila návrh na jmenování Igora Stříže. Odmítl odpovědět na dotaz, zda by v případě, že by se znovu po volbách stal premiérem, Koudelku jmenoval. "Proč bych to říkal? tázal se. "Mám názor, který vám nepotřebuji sdělovat," dodal. Minulý týden po schůzce s prezidentem Babiš nastínil dvě možnosti řešení situace v čele BIS. Podle jedné z nich by zpravodajskou službu dál vedl Koudelka. Druhá varianta předpokládala, že by Koudelkova nástupce vybral až nový kabinet. V takovém případě by měl BIS v mezidobí vést Koudelkův zástupce Jan Pavlíček. O Koudelkově pověření vést civilní kontrarozvědku do doby jmenování jejího nového šéfa se premiér nezmiňoval. Mluvčí BIS Ladislav Šticha dnešní rozhodnutí vlády na dotaz ČTK ponechal bez komentáře. Zeman v květnu nevyhověl už pošesté návrhu vlády na povýšení Koudelky do generálské hodnosti. Loni koncem roku předal Babišovi ohledně Koudelky kritický materiál. Podle zákona o zpravodajských službách jmenuje ředitele BIS vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena zlata klesla pod 1700 dolarů za troyskou unci, později část ztrát smazala' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2021080905260|500919. Vydána 09.08.2021 18:28:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena zlata klesla pod 1700 dolarů za troyskou unci, později část ztrát smazala' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2021080905260|500919. Vydána 09.08.2021 18:28:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
