Poptávka po zlatě loni stoupla o tři procenta na rekordních 4899 tun

Londýn/Praha 31. ledna (ČTK) - Celosvětová poptávka po zlatě loni stoupla o tři procenta na rekordních 4899 tun. Pomohla k tomu hlavně vysoká poptávka na mimoburzovním trhu, ale také nákupy centrálních bank. Ve své zprávě to dnes uvedla Světová rada pro zlato (WGC). Další růst se čeká i v letošním rroce, protože americká centrální banka (Fed) se chystá snižovat úrokové sazby, což by mohlo ceny zlata podpořit. Hlavní analytik WGC Joseph Cavatoni agentuře Bloomberg řekl, že současná situace svědčí tomu, aby centrální banky rozvíjejících se zemí byly i nadále čistými kupci zlata. Významnými kupci zlata by se mohly stát země jako Čína a Polsko. Údaj o poptávce zahrnuje slitky pro investice, šperky, mince, nákupy centrálních bank, burzovně obchodované fondy (ETF) i prodej zlata mimo burzu. Na mimoburzovním trhu investují do zlatých slitků různí účastníci, včetně státních a investičních fondů či vysoce majetných osob, dodal Cavatoni. Cena zlata se loni zvýšila o 13 procent a začátkem prosince se vyšplhala na rekordních 2135,39 USD (48.850 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu podpořila ekonomická a politická nejistota, geopolitické napětí a rovněž očekávání, že Fed se po razantním zpřísňování měnové politiky, jehož cílem bylo dostat pod kontrolu inflaci, už chystá úroky snižovat. Investoři obvykle sahají po zlatu v době snižování úrokových sazeb, protože klesají výnosy státních dluhopisů a rovněž dolar oslabuje. Cavatoni odhaduje, že cena zlata by se letos mohla dostat nad 2200 USD za unci. Mimoburzovní poptávka loni stoupla o 753 procent, což je nejvíce přinejmenším od roku 2011, ukazují údaje WGC. Cavatoni očekává, že investoři budou letos pokračovat v nákupech zlata, a to rychleji než loni, zejména díky očekávanému snižování úroků v USA. Čisté nákupy centrálních bank loni činily 1037 tun. Nákupy tak zůstaly vysoké, i když ve srovnání s rekordem z roku 2022 se snížily o 45 tun. Očekává se, že letos centrální banky nakoupí více než 500 tun zlata. Poptávka po špercích loni zůstala stabilní a činila 2093 tun. Podle analytiků začíná mít na poptávku po špercích negativní dopad zpomalení ekonomiky a vysoké ceny. Jediným světlým bodem by mohla být Indie, která je druhým největším spotřebitelem zlata na světě. Očekává se, že poptávka se tam po loňském propadu na 748 tun v nejbližších dvou letech zvýší na 800 až 900 tun. V Číně zůstane poptávka po zlatých špercích pravděpodobně stabilní, protože spotřebitelé se snaží využít zlata jako bezpečného aktiva v době, kdy domácí měna oslabuje a nejisté jsou i vyhlídky čínské ekonomiky. Těžba zlata se loni zvýšila o jedno procento na 3644 tun. Zaostala však za rekordem z roku 2018. Celková nabídka zlata díky recyklaci stoupla o tři procenta na 4898,8 tuny. Drahé kovy vlastní zhruba tři procenta českých domácností, řekl ČTK analytik společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Poptávka po zlatě loni podle něj rostla zejména v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině. V minulých letech to bylo za pandemie covidu-19, kdy se v Česku prodej zlata zvýšil meziročně o 40 procent. Poptávka po žlutém kovu loni výrazně vzrostla tradičně před Vánocemi zhruba o 30 procent v porovnání s obdobím před adventem, dodal. fd irl spr