Míra inflace v Turecku vystoupila nad 36 procent, výrazně překonala odhady

Ankara/Istanbul 3. ledna 2022 (ČTK) - Meziroční míra inflace v Turecku v prosinci vystoupila na 36,08 procenta z listopadové hodnoty 21,31 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. Výsledek citelně překonal očekávání analytiků. Inflace je tak nyní nejvýše za téměř 20 let a jde ruku v ruce s propadem kurzu turecké liry. V meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 13,58 procenta ve srovnání s růstem 3,51 procenta za listopad. Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru čekali meziroční inflaci 30,6 procenta a meziměsíční devět procent. Turecko se s vysokou inflací potýká mnoho let. Tak vysoká, jako je za prosinec, ale byla naposledy v září 2002. Tehdy činila 37 procent. V listopadu téhož roku se k moci v Turecku poprvé dostala Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) Recepa Tayyipa Erdogana. Ten byl předtím starostou Istanbulu, později tureckým premiérem a od roku 2014 je prezidentem. K růstu spotřebitelských cen v prosinci přispěly zejména vyšší ceny v dopravě, kde meziroční růst dosáhl 53,66 procenta. Ceny potravin a nápojů, které mají ve spotřebním koši značné zastoupení, se meziročně zvýšily o 43,8 procenta. "Odráží to začarovaný kruh poptávkové inflace, což je velice nebezpečné. Centrální banka totiž předpokládala, že cenové tlaky jsou výsledkem problémů v dodavatelských řetězcích, a že s tím nemůže nic dělat," poznamenala partnerka společnosti Spinn Consulting Özlem Derici Şengülová. "Sazby je potřeba okamžitě a výrazně zvýšit," řekla. "Roční inflace do března pravděpodobně vystoupí na 40 až 50 procent," dodala. Centrální banka od září snížila základní úrokovou sazbu o 500 bazických bodů na současných 14 procent. Do jejího rozhodování ale výrazně zasahuje prezident Erdogan, který řekl, že je nepřítelem vysokých sazeb, protože podle něj způsobují vysokou inflaci. Centrální banka už dříve uvedla, že za růstem inflace jsou krátkodobé faktory a předpověděla, že inflace bude v nejbližší době silně kolísat. Erdogan vysoké úrokové sazby opakovaně kritizoval a volal po měnovém stimulu, který by podpořil export, poskytování úvěrů a hospodářský růst před volbami plánovanými na rok 2023. Guvernéra centrální banky už několikrát vyměnil a dosadil do vedení lidi, jejichž názory na měnovou politiku byly blízké jeho názorům. Tím ale uškodil pověsti centrální banky, která by měla být nezávislá. Lira se krátce před 10:30 SEČ prodávala v kurzu 13,45 liry za dolar, a vykazovala tak proti předchozímu obchodnímu dni asi jednoprocentní propad. Odpoutala se ale od denního minima 13,92 liry za USD, kam spadla hned po zveřejnění statistiky. Loni turecká měna k dolaru ztratila zhruba 44 procent hodnoty, prudkými výkyvy prošla zejména v listopadu a prosinci. V Turecku se nezvyšuje pouze index spotřebitelských cen, ale také index cen výrobních. Za prosinec proti předchozímu měsíci vzrostl o 19,08 procenta, meziroční nárůst pak dosahuje 79,89 procenta. To je zejména odrazem prudkého růstu dovozních cen. Centrální banka dnes oznámila, že 13. prosince na devizovém trhu intervenovala přímým prodejem 3,12 miliardy dolarů (68,5 miliardy Kč), aby podpořila domácí měnu. Celková hodnota prvních čtyř prosincových intervencí tak vystoupila na 5,155 miliardy USD (více než 113 miliard Kč). spr - sdílejte článek