Ratingové agentury: Pád francouzské vlády zhorší konsolidaci veřejných financí
Paříž/Brusel 5. prosince (ČTK) - Pád vlády francouzského premiéra Michela Barniera snižuje pravděpodobnost konsolidace veřejných financí a prohlubuje patovou situaci na francouzské politické scéně. Pro rating Francie je tato událost negativní, uvedla agentura Moody's. Obavy o veřejné finance dala najevo i konkurenční ratingová agentura SP, dopady dění ve Francii na evropskou ekonomiku jsou ale podle Evropské komise (EK) slabé.
Víme, že ve francouzské ústavě existují opatření pro scénáře, kdy se dostaneme na konec roku a nebude žádný rozpočet...
Moody's v říjnu kvůli obavám o dluh a deficit zhoršila výhled ratingu Francie ze stabilního na negativní, což znamená, že by dalším krokem mohlo být jeho snížení. Moody's dluh Francie hodnotí jako velmi kvalitní, a to známkou Aa2.
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu večer po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Stalo se tak poprvé od roku 1962. Barnier měl dnes schůzku s prezidentem Emmanuelem Macronem, jemuž přišel předat demisi své vlády. "To hlasování odráží roztříštěné politické prostředí," uvedla Moody's, z jejíhož sdělení cituje agentura AFP.
Ratingová agentura SP dodala, že pád vlády zanechává zemi bez jasné cesty ke snížení fiskálního deficitu a že nejpravděpodobnějším výsledkem bude menší utahování opasků, než se původně plánovalo. Předpokládá, že parlament nyní přijme nouzovou přechodnou legislativu, která prodlouží aktuální limity výdajů a daňová opatření z letošního roku do doby, než bude schválen trvalý roční rozpočet. Pokud by to parlament neschválil, má prezident možnost využít mimořádná opatření a schválit rozpočet bez souhlasu parlamentu, aby zabránil tomu, že vláda zůstane bez peněz na provoz.
Cílem vlády bylo snížit deficit veřejných financí v příštím roce na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). V letošním roce se očekává, že schodek dosáhne až 6,1 procenta HDP místo původně předpokládaných 4,4 procenta, zejména kvůli nižším příjmům.
Moody's aktuálně očekává, že deficit v letošním roce dosáhne 6,3 procenta HDP. V příštím roce by se měl snížit na 5,3 procenta a v roce následujícím na 4,7 procenta. To je ale stále výrazně nad tříprocentním stropem, jak vyžadují pravidla Evropské unie.
Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari v reakci na vývoj ve Francii uvedl, že EK situaci pozorně sleduje. Dopad na zbytek evropské ekonomiky se ale podle něj zdá spíše omezený a makroekonomická situace ve Francii zůstává stabilní. "Víme, že ve francouzské ústavě existují opatření pro scénáře, kdy se dostaneme na konec roku a nebude žádný rozpočet," dodal Ujvari.
Výhled ratingu Francie na negativní nedávno snížila i konkurenční agentura Fitch. Agentura SP nechala koncem listopadu rating Francie na stupni AA- se stabilním výhledem. U Fitch a SP má Francie o stupeň horší známku než u Moody's, i u těchto agentur ale zůstává mezi zeměmi s velmi kvalitním dluhem.
Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: Studie CRIF: Počet osobních bankrotů v ČR letos stoupl o pět procent na 12.535
Praha 5. prosince (ČTK) - Od začátku roku do konce listopadu bylo v Česku vyhlášeno 12.535 osobních bankrotů, o pět procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo podáno 13.637, meziročně o devět procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF. Jen v listopadu bylo vyhlášeno 1101 bankrotů a bylo podáno 1414 insolvenčních návrhů, nejvíce od června 2021. "Zvýšený počet insolvenčních návrhů je dán mimo jiné novelou insolvenčního zákona, která začala platit letos v říjnu a může zajistit dlužníkům výhodnější podmínky, například zkracuje dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Více insolvenčních návrhů, potažmo bankrotů očekáváme proto také v následujících měsících," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Tomu podle ní nasvědčuje i postupně se horšící platební morálka při splácení spotřebitelských úvěrů. Počet osobních bankrotů je letos stále ještě nižší než před rokem 2022. Práce soudů řešících osobní bankroty se v posledních třech měsících zpomalila, nebývale vzrostl rozdíl mezi počtem vyhlášených osobních bankrotů a počtem návrhů na ně, dodala Nejvíce osobních bankrotů bylo letos do konce listopadu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 1968. (pokračování...)
Praha 5. prosince (ČTK) - Od začátku roku do konce listopadu bylo v Česku vyhlášeno 12.535 osobních bankrotů, o pět procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo podáno 13.637, meziročně o devět procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF. Jen v listopadu bylo vyhlášeno 1101 bankrotů a bylo podáno 1414 insolvenčních návrhů, nejvíce od června 2021. "Zvýšený počet insolvenčních návrhů je dán mimo jiné novelou insolvenčního zákona, která začala platit letos v říjnu a může zajistit dlužníkům výhodnější podmínky, například zkracuje dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Více insolvenčních návrhů, potažmo bankrotů očekáváme proto také v následujících měsících," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Tomu podle ní nasvědčuje i postupně se horšící platební morálka při splácení spotřebitelských úvěrů. Počet osobních bankrotů je letos stále ještě nižší než před rokem 2022. Práce soudů řešících osobní bankroty se v posledních třech měsících zpomalila, nebývale vzrostl rozdíl mezi počtem vyhlášených osobních bankrotů a počtem návrhů na ně, dodala Nejvíce osobních bankrotů bylo letos do konce listopadu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 1968. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ratingové agentury: Pád francouzské vlády zhorší konsolidaci veřejných financí' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024120504185|512419. Vydána 05.12.2024 14:09:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ratingové agentury: Pád francouzské vlády zhorší konsolidaci veřejných financí' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024120504185|512419. Vydána 05.12.2024 14:09:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.