Čínská ekonomika se vrátila k růstu, obavy ale vzbuzují další kroky vlády
Peking 24. října 2022 (ČTK) - Čínská ekonomika se ve třetím čtvrtletí podle očekávání vrátila k růstu, hrubý domácí produkt (HDP) se proti předchozím třem měsícům zvýšil o 3,9 procenta, zatímco ve druhém čtvrtletí o 2,6 procenta klesl. Meziročně růst zrychlil na 3,9 procenta, což je sice více, než čekali ekonomové, stále je to ale jeden z nejslabších výsledků za mnoho let. Data o vývoji ekonomiky dnes oznámil čínský statistický úřad, který jejich zveřejnění minulý týden kvůli sjezdu komunistů odložil.
Vedle přísných protipandemických opatření většímu růstu zamezila snaha úřadů omezit obrovské zadlužení v realitním sektoru, které analytici Číně v posledních letech vyčítali. Ve druhém čtvrtletí čínská ekonomika rostla pomalejším meziročním tempem 0,4 procenta.
Čínský prezident Si Ťin-pching si na sjezdu zajistil bezprecedentní třetí funkční období a představil řídicí orgán složený z loajálních členů. "Čínská ekonomika má velkou odolnost, potenciál a volnost," řekl v neděli prezident novinářům.
Tato jmenování "ukazují, že Čína přechází od ekonomického pragmatismu k politické ideologii", řekl podle agentury Reuters Ales Koutny ze společnosti Janus Henderson Investors k novému týmu prezidentových spolupracovníků.
Navzdory oživení se čínská ekonomika potýká s řadou problémů doma i v zahraničí. Strategie nulové tolerance covidu-19 a problémy v klíčovém sektoru nemovitostí zesílily problémy, které už představuje ukrajinská krize a zpomalení globální ekonomiky. Na tu působí výrazné zvyšování úrokových sazeb v mnoha zemích západního světa.
Ekonomiku podpořil zpracovatelský sektor, průmyslová výroba v září meziročně vzrostla o 6,3 procenta. Analytici odhadovali růst o 4,5 procenta. V srpnu průmyslová výroba rostla tempem 4,2 procenta.
Vývoz z Číny v září meziročně vzrostl o 5,7 procenta, což sice překonalo očekávání, jde ale o nejpomalejší tempo růstu od dubna. Dovoz vzrostl o 0,3 procenta, čímž zaostal za odhady, které uváděly růst o jedno procento.
Maloobchodní tržby se v září zvýšily o 2,5 procenta, a kvůli slabé domácí poptávce tak nedosáhly na odhad 3,3 procenta. V srpnu se maloobchodní tržby zvýšily o 5,4 procenta.
Ceny nového bydlení v září meziměsíčně klesly druhý měsíc po sobě. Zadlužení developeři shromažďují zdroje a pokoušejí se dokončovat realitní projekty v termínu.
Dovoz ropy se v září proti srpnu zvýšil o dvě procenta, ale zůstal o dvě procenta nižší než před rokem. Nezávislé rafinerie kvůli nízkým maržím a nedostatečné poptávce omezily objem výroby.
"Většina ekonomiky ztratila minulý měsíc dynamiku," poznamenal analytik Julian Evans-Pritchard ze společnosti Capital Economics. "Zdá se, že v říjnu se situace ještě zhoršila," dodal.
Růst čínské ekonomiky letos podle průzkumu agentury Reuters zpomalí na 3,2 procenta. To by bylo výrazně hluboko pod vládním cílem 5,5 procenta a byl by to jeden z nejhorších výsledků téměř za půl století. Začátkem tohoto měsíce Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil na letošní rok výhled růstu čínské ekonomiky o 0,1 procentního bodu na 3,2 procenta, na příští rok pak o 0,2 bodu na 4,4 procenta.
Ratingová agentura SP Global Ratings ve své zářijové zprávě uvedla, že čínská protipandemická politika nulové tolerance je pro výhled firem větší hrozbou než inflace, která v září meziročně vzrostla na 2,8 procenta. Nové cykly epidemie a výluk podle agentury zatěžují spotřebu a prohlubují v Číně krizi na realitním trhu.
Peking podle ekonomů používá opatrné a cílené stimuly místo plošných výdajů, což je strategie, jejíž výsledky se projeví až po delší době. Čínští představitelé se podle agentury AP obávají, že příliš vysoké výdaje by mohly zvýšit politicky citlivé náklady na bydlení nebo zadlužení podniků.
lsk spr
- sdílejte článek
Následuje: Důvěra v českou ekonomiku poprvé od loňského března klesla pod 90 bodů
Praha 24. října (ČTK) - Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu mírně snížila o 0,3 bodu na hodnotu 89,8 bodu. Pod 90 bodů se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Snižuje se již pět měsíců v řadě. V říjnu ale pokles výrazně zpomalil, v září činil čtyři body. Důvěra klesla u podnikatelů i spotřebitelů. V případě spotřebitelů prohloubila své minimum od počátku zjišťování v lednu 2003. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra podnikatelů v říjnu klesla o 0,2 bodu na 93,4 bodu, důvěra spotřebitelů o 0,8 bodu na 71,9 bodu. "Nejvyšší v historii jsou obavy domácností ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Velké obavy také panují z vývoje celkové hospodářské situace a ze zvyšování nezaměstnanosti. Naopak pozitivně lze vnímat klesající obavy z dalšího růstu cen," sdělila Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. Důvěra podnikatelů v průmyslu se snížila o více než dva body na 91,4 bodu a ve stavebnictví o více než bod na 110,2 bodu. V případě průmyslu byla nižší naposledy loni v říjnu, v případě stavebnictví loni v lednu. "Velká nejistota ohledně budoucího vývoje, nedostatek materiálu, zhoršující se poptávka a vysoké ceny. To jsou v posledních měsících čtyři základní faktory zásadně ovlivňující vývoj důvěry podnikatelů v průmyslu," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Naopak důvěra podnikatelů v obchodě se po čtyřech měsících poklesu zvýšila o 6,6 bodu na hodnotu 99,3 bodu. (pokračování...)
Praha 24. října (ČTK) - Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu mírně snížila o 0,3 bodu na hodnotu 89,8 bodu. Pod 90 bodů se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Snižuje se již pět měsíců v řadě. V říjnu ale pokles výrazně zpomalil, v září činil čtyři body. Důvěra klesla u podnikatelů i spotřebitelů. V případě spotřebitelů prohloubila své minimum od počátku zjišťování v lednu 2003. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra podnikatelů v říjnu klesla o 0,2 bodu na 93,4 bodu, důvěra spotřebitelů o 0,8 bodu na 71,9 bodu. "Nejvyšší v historii jsou obavy domácností ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Velké obavy také panují z vývoje celkové hospodářské situace a ze zvyšování nezaměstnanosti. Naopak pozitivně lze vnímat klesající obavy z dalšího růstu cen," sdělila Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. Důvěra podnikatelů v průmyslu se snížila o více než dva body na 91,4 bodu a ve stavebnictví o více než bod na 110,2 bodu. V případě průmyslu byla nižší naposledy loni v říjnu, v případě stavebnictví loni v lednu. "Velká nejistota ohledně budoucího vývoje, nedostatek materiálu, zhoršující se poptávka a vysoké ceny. To jsou v posledních měsících čtyři základní faktory zásadně ovlivňující vývoj důvěry podnikatelů v průmyslu," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Naopak důvěra podnikatelů v obchodě se po čtyřech měsících poklesu zvýšila o 6,6 bodu na hodnotu 99,3 bodu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čínská ekonomika se vrátila k růstu, obavy ale vzbuzují další kroky vlády' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022102402616|504082. Vydána 24.10.2022 11:15:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čínská ekonomika se vrátila k růstu, obavy ale vzbuzují další kroky vlády' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022102402616|504082. Vydána 24.10.2022 11:15:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.