Heardová

HDP

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "HDP". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo HDP je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Reuters: Německá ekonomika letos opět klesne, čekají přední ekonomické instituty

Berlín 24. září (ČTK) - Německou ekonomiku letos čeká další pokles, shodují se přední ekonomické instituty. Podle nich se hrubý domácí produkt (HDP) sníží o 0,1 procenta, uvedla dnes agentura Reuters, která se odvolává na informované zdroje. Instituty zprávu zveřejní ve čtvrtek, do té doby se jejich údaje mohou ještě trochu změnit. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. I když zvolňuje inflace, spotřeba zůstává slabá. Vysoké náklady na energie, slabé globální zakázky a vysoké úrokové sazby si stále vybírají svou daň. Poslední ekonomické údaje z Německa přinesly spíše chmurný obrázek. Dnešní průzkum ukázal, že podnikatelská nálada tam za měsíc září čtvrtý měsíc za sebou klesla, a to více, než se očekávalo. Je zároveň nejnižší od začátku roku. Pondělní zpráva ukázala, že podnikatelská aktivita v září klesla nejprudším trempem za sedm měsíců, což naznačuje další pokles HDP. Instituty rovněž snížily prognózu vývoje na příští roky. V příštím roce se podle nich HDP zvýší o 0,8 procenta, zatímco dosud počítaly s růstem o 1,4 procenta. V roce 2026 ekonomika podle nynějších odhadů vykáže růst o 1,3 procenta. Německé ministerstvo hospodářství pracuje s odhady institutů Ifo, DIW, IWH, IfW a RWI, které pak zapracovává do svých vlastních předpovědí. Podle jeho poslední prognózy ekonomika letos vykáže růst o 0,3 procenta. Aktualizaci svého výhledu ministerstvo zveřejní v říjnu. irl spr

Španělská centrální banka díky turistice zvýšila odhad růstu HDP na 2,8 procenta

Madrid 17. září (ČTK) - Španělská centrální banka zvýšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,8 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o půl procentního bodu slabším. Informovala o tom dnes agentura Reuters. K lepšímu výhledu přispívá zejména cestovní ruch. Španělsko si tak vede mnohem lépe než eurozóna jako celek, jíž je součástí. Jde o druhé zvýšení výhledu, k němuž centrální banka v letošním roce přistoupila. Původně počítala s růstem HDP o 1,9 procenta. Loni španělská ekonomika vykázala růst o 2,5 procenta. Evropská centrální banka (ECB, která určuje měnovou politiku v zemích platících eurem, výhled růstu ekonomiky eurozóny minulý týden zhoršila. Na letošní rok počítá s růstem o 0,8 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o desetinu procentního bodu vyšším. V aktuálním čtvrtletí růst španělské ekonomiky proti předchozím třem měsícům pravděpodobně zpomalí na 0,6 procenta. Od dubna do června mezičtvrtletní růst činil 0,8 procenta, což byl příznivější vývoj, než se čekalo. Centrální banka dnes uvedla, že právě lepší vývoj ve druhém čtvrtletí ji vedl k tomu, že zlepšila celoroční výhled. Za prvních sedm měsíců letošního roku zahraniční návštěvníci ve Španělsku utratili zhruba 71 miliard eur (asi 1,8 bilionu Kč), což je proti loňsku nárůst o 18,6 procenta. Díky tomu se i zvýšila čistá zahraniční poptávka, a to navzdory počátečním obavám z dopadů protestů proti nadměrnému turismu a navzdory extrémním teplotám v letních měsících. Centrální banka uvedla, že k vyššímu růstu ekonomiky přispívá jak růst populace způsobený migrací, tak i relativní odolnost španělského výrobního sektoru ve srovnání s jinými zeměmi v eurozóně. Zatímco soukromá spotřeba dál zaostávala, centrální banka se domnívá, že nižší úrokové sazby a zpomalení inflace situaci v nadcházejících čtvrtletích zlepší. Centrální banka zároveň zvýšila výhled růstu ekonomiky na roky 2025 a 2026, a to na 2,2 procenta, respektive na 1,9 procenta. Dosud čekala na příští rok vzestup HDP o 1,9 procenta a v roce následujícím o 1,7 procenta. Inflaci letos čeká 2,9 procenta, zatímco před třemi měsíci ji odhadovala na tři procenta. V následujících dvou letech inflace podle prognózy centrální banky zvolní nejprve na 2,1 procenta a pak na 1,8 procenta. spr

Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla tempem 2,9 procenta, čekalo se víc
Tokio 9. září (ČTK) - Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí zejména kvůli slabším výdajům firem i domácností rostla pomaleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok zvýšil o 2,9 procenta, zatímco v prvním čtvrtletí klesal tempem 2,4 procenta. Německá ekonomika letos vykáže nulový růst, odhaduje institut Ifo
Berlín 5. září (ČTK) - Německé ekonomice se daří hůře než ostatním a letos vykáže nulový růst. V aktualizované prognóze to dnes uvedl německý hospodářský institut Ifo. Zhoršil tak svůj červnový odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. HDP ČR v 2. čtvrtletí vzrostl o 0,6 pct., podle analytiků ho stále brzdí průmysl
Praha 30. srpna (ČTK) - Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,6 procenta, v porovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Japonská ekonomika ve čtvrtletí rostla výrazně rychleji, než se očekávalo
Tokio 15. srpna (ČTK) - Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla výrazně rychleji, než se očekávalo. Hrubý domácí produkt (HDP) v celoročním přepočtu vzrostl o 3,1 procenta. Vyplývá to z dnešní předběžné zprávy japonské centrální banky (BOJ). Růst čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil, zaostal za odhady analytiků
Peking 15. července (ČTK) - Růst čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil víc, než se čekalo. Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 4,7 procenta, zatímco v prvním čtvrtletí růst činil 5,3 procenta, oznámil dnes čínský statistický úřad. Růst HDP v 1. čtvrtletí o 0,2 procenta byl za očekáváním, brzdily ho investice
Praha 31. května (ČTK) - Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,2 procenta, proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Dnes to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zhoršil svůj první odhad z konce dubna. Japonská ekonomika v prvním čtvrtletí nečekaně klesla o dvě procenta
Tokio 16. května (ČTK) - Japonská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o dvě procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Přispěl k tomu pokračující pokles soukromé spotřeby, vyplývá z předběžných údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda. Britská ekonomika se ve čtvrtletí vymanila z recese, vzrostla o 0,6 procenta
Londýn 10. května (ČTK) - Britská ekonomika se v prvním čtvrtletí vymanila z recese a dařilo se jí lépe, než se očekávalo. Hrubý domácí produkt se za leden až březen zvýšil o 0,6 procenta po poklesu o 0,3 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Čínská ekonomika ve čtvrtletí meziročně stoupla o 5,3 pct, předčila očekávání
Peking 16. dubna (ČTK) - Čínský hrubý domácí produkt (HDP) v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 5,3 procenta, a předčil tak očekávání. S odvoláním na čínské statistiky to dnes uvedla agentura AFP. Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil pouze na 3,4 procenta
Washington 28. března (ČTK) - Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se ve čtvrtém čtvrtletí po dalším zpřesnění údajů zvýšil v přepočtu na celý rok o 3,4 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než uváděl odhad z konce února. Český HDP loni klesl o 0,2 procenta, ČSÚ zlepšil předchozí odhad
Praha 28. března (ČTK) - Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, v posledním čtvrtletí meziročně rostla o 0,2 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zpřesnil svůj předchozí údaj z počátku března, který počítal s celoročním poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta a v posledním čtvrtletí o 0,2 procenta. Německé hospodářství churaví, shoduje se pět předních ekonomických institutů
Berlín 27. března (zpravodaj ČTK) - Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to dnes uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Japonsko se vyhnulo recesi, ukázala revize HDP za čtvrté čtvrtletí
Tokio 11. března (ČTK) - Japonsko se vyhnulo hospodářské recesi, ukázala revize dat za čtvrté čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) se proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,1 procenta, zatímco předběžná zpráva ukazovala na pokles o 0,1 procenta. České ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo lépe, než čekala ČNB
Praha 1. března (ČTK) - České ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo mírně lépe, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, když ČNB čekala pokles 0,5 procenta. Analytici: Ekonomiku táhla dolů spotřeba domácností tlumená vysokou inflací
Praha 1. března (ČTK) - Českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledek zachránil automobilový průmysl, bez jeho přispění by byl roční pokles hrubého domácího produktu (HDP) výraznější než 0,4 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK při hodnocení dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Japonsko sklouzlo do recese, přišlo o pozici třetí největší ekonomiky světa
Tokio 15. února (ČTK) - Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se Japonsko nečekaně propadlo do recese, zejména kvůli slabé domácí poptávce. Hospodářské problémy Německa táhnou dolů ekonomiky východoevropských zemí
Brusel/Praha 14. února (ČTK) - Hospodářské problémy Německa nepříznivě ovlivňují ekonomiky východoevropských zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska tak v posledním čtvrtletí loňského roku stagnoval, zatímco rumunská ekonomika klesla, ukázaly dnešní statistiky. Český HDP loni klesl o 0,4 procenta, podle analytiků je to důsledek inflace
Praha 30. ledna (ČTK) - Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta.

Německá ekonomika se loni pod tlakem globálních krizí propadla o 0,3 procenta

Berlín 15. ledna (zpravodaj ČTK) - Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí propadl o 0,3 procenta. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně na základě prvního odhadu oznámila šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Na loňský rok vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 procenta, na letošek už ale počítá s růstem. Ten zatím odhaduje na 1,3 procenta. Hospodářský propad za loňský rok je v souladu s očekáváním analytiků. V roce 2022 ekonomika i přes následky ruské invaze na Ukrajinu vzrostla o 1,8 procenta. Podle kalendářně očištěných dat činil růst 1,9 procenta. Loňský propad podle kalendářně přepočtených dat činil 0,1 procenta, uvedl statistický úřad. "Hospodářský vývoj v Německu se vlivem krizí zastavil," řekla Brandová, podle které na výkon ekonomiky dolehly krize ve světě. "Vysoké ceny i přes nedávný pokles nadále dusí hospodářský růst. K tomu se přidaly nevýhodné finanční podmínky kvůli rostoucím úrokům a omezená poptávka v tuzemsku i zahraničí. Německé hospodářství tak nepokračovalo v oživení z hlubokého propadu v covidovém roce 2020," dodala. V samotném čtvrtém čtvrtletí se HDP podle předběžných údajů snížil o 0,3 procenta oproti předchozím třem měsícům. Statistický úřad nicméně revidoval vývoj HDP ve třetím kvartálu, a to na stagnaci z dříve ohlášeného poklesu o 0,1 procenta. Německá ekonomika se tak těsně vyhnula recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. "Někteří se utěšují tím, že ekonomika 'pouze' stagnuje a vyhnula se vážnější recesi. To by však neměl být žádný důvod ke spokojenosti," uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING. Loňský výkon ekonomiky mírně překonal očekávání vlády, která vycházela z hospodářského poklesu o 0,4 procenta. Ekonomický institut Ifo naopak předpokládal, že HDP v loňském roce klesne o 0,3 procenta. Letos Ifo počítá s meziročním zvýšením HDP o 0,9 procenta, zatímco vládní odhad slibuje růst o 1,3 procenta. Německo má největší ekonomiku v Evropě a čtvrtou největší na světě. Je zároveň důležitým obchodním partnerem pro mnoho českých firem. Výkon německé ekonomiky byl vloni pouze o 0,7 procenta vyšší než v roce 2019, tedy v době před příchodem koronavirové krize. "Je znepokojivé, že německá ekonomika od příchodu koronaviru nevykazuje téměř žádný nárůst," uvedl analytik Jörg Krämer ze společnosti Commerzbank. "To je velmi neobvyklé a vyvolává to vzpomínky na roky po splasknutí bubliny na akciovém trhu na začátku tisíciletí," dodal. Aleš Zápotocký pmh jrm

Bloomberg: Ruská ekonomika se může vrátit na předválečnou úroveň už příští rok

Moskva 11. srpna (ČTK) - Ruská ekonomika se může vrátit na předválečnou úroveň už v příštím roce, přizpůsobí se totiž dopadům mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes agentura Bloomberg. Snaha Kremlu o rozšíření náboru do armády by ale mohla tento cíl ještě zmařit. Potíže Ruska zhoršuje prohlubující se nedostatek pracovních sil. Země se snaží přilákat další dobrovolníky, kteří by se zapojili do invaze na Ukrajinu, která trvá již 18 měsíců. To může způsobit použití selektivnějších opatření při povolávání lidí do armády směrem k těm, kteří nebudou na pracovišti příliš chybět. Prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal zákon, který zvyšuje věk pro odvod do armády z 27 na 30 let. Opatření může umožnit "cílenou mobilizaci", která by zvýšila krátkodobý růst, protože by zmírnila dopady nedostatku pracovních sil, a umožnila by ekonomice dosáhnout na úroveň z doby před válkou do poloviny až konce roku 2024. To znamená brzy po plánovaných prezidentských volbách, řekl ekonom Alexander Isakov z Bloomberg Economics. Nezabrání však pravděpodobně poklesu dlouhodobého růstu. Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle předběžných odhadů vzrostla o 4,6 procenta a za první pololetí o 1,5 procenta. Po více než čtyřprocentním poklesu před rokem tedy roste už čtyři čtvrtletí po sobě. Vzepřela se tak předpovědím o dlouhodobém propadu v reakci na sankce, které na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu z loňského února uvalily západní státy. Zvýšené výdaje na obranu podpořily průmyslovou výrobu, zatímco spotřebitelská poptávka nabírá na síle v souvislosti s vyššími výdaji na sociální podporu a růstem mezd. Slábne ale kurz rublu. Od začátku roku vůči dolaru klesl téměř o 25 procent a blíží se hodnotě 100 rublů za dolar. Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová to přičítá z velké části zhoršení podmínek zahraničního obchodu. Hlavní ekonomka skupiny BCS Financial Group Natalia Lavrovová se domnívá, že ruská ekonomika může dosáhnout předválečné úrovně v polovině příštího roku. V letošním roce čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o dvě procenta. Ekonom Jevgenij Košelev z finančního ústavu Rosbank odhadl, že v celoročním vyjádření Rusko v roce 2024 překročí úroveň roku 2021. Ruská centrální banka nedávno zlepšila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok a nyní čeká růst o 1,5 až 2,5 procenta. Dodala, že produkce většiny odvětví zaměřených na domácí poptávku dosáhla nebo dokonce překonala předválečnou úroveň. V příštím roce očekává růst HDP o 0,5 procenta až 2,5 procenta a v roce 2025 o jedno až dvě procenta. Centrální bankéři ale varovali, že schopnost zvýšit výrobu v Rusku stále více omezují podmínky na trhu práce. Ty vedle sankcí a prudce rostoucích vládních výdajů spojených s válkou pomáhají zrychlovat inflaci. irl spr

SLOVNÍK NAJÍT