Lagardeová: ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům
ECB. Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Frankfurt 22. března 2023 (ČTK) - Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to dnes řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
"Veřejnost si ale může být jistá jednou věcí: my zajistíme cenovou stabilitu, návrat inflace zpět na dvě procenta ve střednědobém horizontu je bez diskuse,“ řekla. Šéfka ECB se takto vyslovila navzdory nedávným turbulencím v bankovním sektoru.
ECB minulý týden znovu zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Bylo to v době, kdy už přicházely zprávy o krachu středně velkých amerických bank. ECB ale neuvedla, jaký bude její další krok v měnové politice, zmínila jen, že se při jejím určování bude ohlížet na hospodářská data.
Převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse jejím větším konkurentem UBS a situace některých amerických bank zapříčinily obavy o kondici bank v eurozóně. Podle Lagardeové je ale bankovní sektor v zemích platících eurem odolný, a to díky odpovídajícímu kapitálovému vybavení. ECB je za současného napětí na trzích připravena podpořit finanční systém další likviditou a zachovat hladkou transmisi měnové politiky. "Jedna věc je jistá: neexistuje žádný kompromis mezi cenovou a finanční stabilitou," řekla Lagardeová.
Tvůrci evropské měnové politiky usilují o cenovou stabilitu v eurozóně s mírou inflace kolem dvou procent ve střednědobém horizontu. Tento cíl se jim ale už mnoho měsíců vzdaluje. V únoru byla míra inflace v eurozóně 8,5 procenta a v lednu 8,6 procenta. Inflaci zpočátku podporovaly především vyšší ceny energií a potravin, postupně se ale zdražování dotýká stále více oblastí života.
Euro dnes kolem 13:00 SEČ přidávalo k dolaru asi 0,3 procenta na 1,0797 USD. Je tak na pětitýdenním maximu.
vjn spr - sdílejte článek
Následuje: Lídry EU čeká debata o pomoci Kyjevu, podpoře zelené ekonomiky i cenách energií
Brusel 22. března (zpravodaj ČTK) - Další pomoc Ukrajině, podpora konkurenceschopnosti evropské zelené ekonomiky či reforma energetického trhu budou hlavními tématy nadcházejícího bruselského setkání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Šéfové států a vlád evropského bloku se během dvoudenního zasedání mají bavit také o chystaném návratu k fiskálním pravidlům a o další integraci eurozóny. Podle diplomatů se ale zásadní diskuse mohou točit kolem podpory jaderné energetiky a syntetických paliv pro auta, o něž se v současnosti přou tábory vedené Francií a Německem. Lídři unijních zemí se sejdou několik dní poté, co blok uzavřel dohodu o dodávce milionu dělostřeleckých granátů a odeslal do Kyjeva další platbu v rámci pravidelné finanční pomoci. Ke svým partnerům se na dálku připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož se chystá summit ujistit o další vojenské a finanční pomoci pro zemi, která se už déle než rok brání ruské agresi. Unie k tomu chce využít i zmrazený majetek ruských oligarchů či institucí. Podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky, které má ČTK k dispozici, je EU připravena ke zvýšení tlaku na Moskvu uvažovat i o nových sankcích. Ty prosazují zejména pobaltské státy nebo Polsko a týkat by se mohly ruské jaderné energetiky nebo vývozu diamantů. Řada zemí je ale proti a unijní činitelé v nejbližších týdnech šanci na velký posun směrem k jednotě nevidí. Výbušnější diskusi řada diplomatů očekává u ekonomických témat spojených s přechodem k ekologicky šetrnému průmyslu. Šéfové států se budou bavit mimo jiné o nedávném návrhu Evropské komise, která chce zajistit výrobu obnovitelných technologií a získávání surovin v Evropě s cílem pomoci místním firmám a snížit závislost na dovozu z Číny. S návrhem je nespokojena Francie, která se přes odpor Německa a dalších zemí snaží prosadit podporu jaderné energie a hodlá o ní diskutovat i na summitu. (pokračování...)
Brusel 22. března (zpravodaj ČTK) - Další pomoc Ukrajině, podpora konkurenceschopnosti evropské zelené ekonomiky či reforma energetického trhu budou hlavními tématy nadcházejícího bruselského setkání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Šéfové států a vlád evropského bloku se během dvoudenního zasedání mají bavit také o chystaném návratu k fiskálním pravidlům a o další integraci eurozóny. Podle diplomatů se ale zásadní diskuse mohou točit kolem podpory jaderné energetiky a syntetických paliv pro auta, o něž se v současnosti přou tábory vedené Francií a Německem. Lídři unijních zemí se sejdou několik dní poté, co blok uzavřel dohodu o dodávce milionu dělostřeleckých granátů a odeslal do Kyjeva další platbu v rámci pravidelné finanční pomoci. Ke svým partnerům se na dálku připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož se chystá summit ujistit o další vojenské a finanční pomoci pro zemi, která se už déle než rok brání ruské agresi. Unie k tomu chce využít i zmrazený majetek ruských oligarchů či institucí. Podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky, které má ČTK k dispozici, je EU připravena ke zvýšení tlaku na Moskvu uvažovat i o nových sankcích. Ty prosazují zejména pobaltské státy nebo Polsko a týkat by se mohly ruské jaderné energetiky nebo vývozu diamantů. Řada zemí je ale proti a unijní činitelé v nejbližších týdnech šanci na velký posun směrem k jednotě nevidí. Výbušnější diskusi řada diplomatů očekává u ekonomických témat spojených s přechodem k ekologicky šetrnému průmyslu. Šéfové států se budou bavit mimo jiné o nedávném návrhu Evropské komise, která chce zajistit výrobu obnovitelných technologií a získávání surovin v Evropě s cílem pomoci místním firmám a snížit závislost na dovozu z Číny. S návrhem je nespokojena Francie, která se přes odpor Německa a dalších zemí snaží prosadit podporu jaderné energie a hodlá o ní diskutovat i na summitu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Lagardeová: ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023032204220|505408. Vydána 22.03.2023 13:42:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Lagardeová: ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023032204220|505408. Vydána 22.03.2023 13:42:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
