EU
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "EU". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo EU je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Češi mají v Bruselu dobrou pověst, i kvůli druhému předsednictví, říká Moozová
Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Do Bruselu začala Irena Moozová jezdit za svým manželem už v roce 1998, on tehdy pracoval v české delegaci při NATO, ona byla zástupkyní velvyslance ČR v Madridu. Nakonec se tam jejich cesty sešly v roce 2010, oba pracují v Evropské komisi, zároveň se ale aktivně podílejí na životě bruselské české komunity. V institucích EU si podle ní každý musí vybudovat svou pozici a autoritu a musí ukázat, co umí. Češi mají dobrou pověst, uvedla v rozhovoru s ČTK Moozová, která je od loňského října zástupkyní generální ředitelky pro spravedlnost a spotřebitele Evropské komise, a tak jednou z nejvýše postavených Češek v unijních institucích. Podle jejího manžela Petra Mooze, který v EK pracuje jako seniorní expert, Češi složili maturitu druhým předsednictvím v Radě EU, ještě je nicméně čeká vystudovat pomyslnou vysokou školu. V roce 1998 žil Mooz v Bruselu sedm měsíců, Česká republika se zrovna připravovala na vstup do Severoatlantické aliance. Dnes říká, že tehdy se už trošku naučil "žít Brusel". "Zjistil jsem, že tady hodně prší a že mi to tolik nevadí," dodává s úsměvem. Jeho manželka to ale viděla jinak. "Vždycky přiletěl do Madridu a byl takový zelený a šedý, takže první věc, kterou jsme udělali, bylo, že jsme si sedli na nějakou terasu zalitou sluncem, dali jsme si sklenku červeného a on se tak nějak odbruselil," vzpomíná. Postupně si ale i ona začala Brusel oblibovat. Později působila Moozová v Paříži, kde zastupovala Česko při UNESCO, a začala se více setkávat s unijními politikami. To ji podle jejích slov inspirovalo, aby se přihlásila do výběrového řízení na šéfa zastoupení Evropské komise v Praze a uspěla. Následně přišla nabídka šéfovat všem zastoupením po Evropě a přesunout se do Bruselu. "Můj bruselský generální ředitel o mě velmi stál, přesvědčoval mě asi rok a půl. Já jsem ale ještě chtěla dodělat nějaké projekty v Praze a rovněž jsem mu řekla, že máme dvoukariérní manželství, takže pro mě nepřipadá v úvahu odejít do Bruselu, když by můj manžel zůstal v Praze," popsala Moozová. Moozovi se ale následně rovněž podařilo supět v konkurzu na místo v unijních institucích, takže mohli na jaře 2010 odjet do Bruselu spolu. Jak se oba shodují, velkou roli v přesunu za prací do jiného města sehrály i jejich dcery, kterým tehdy bylo 11 a 16 let. "Než jsme se rozhodli jako rodina, sedli jsme si ke stolu a řekli jsme si, co kdo k tomu má. Mě osobně asi nejvíc překvapilo, s jakým nadšením to uchopily a jak vyvrátily pochybnosti, které jsem tehdy měla," říká Moozová, která se obávala, jestli se dcerám do Bruselu bude chtít a jestli spíš nebudou chtít zůstat v Česku. Už předtím totiž žili nějakou dobu ve Španělsku, ve Vídni a v Paříži. V Bruselu pracovala Moozová nejprve na generálním ředitelství pro komunikaci a měla pod sebou tehdy všech 38 zastoupení Evropské komise v celé Evropě. "Koordinovala jsem jejich působení na politické, komunikační, ale i logistické úrovni. Dělala jsem to sedm let, hodně mě to naplňovalo, ale trochu mi v práci chybělo, že neděláte něco, co vám roste a vzkvétá pod rukama, a nevidíte konkrétní dopady na životy evropských občanů," popsala. V roce 2017 se jí opět podařilo uspět ve výběrovém řízení a začala se zabývat konkrétní oblastí, lidskými právy, na generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele. "Zároveň to pro mě znamenalo i zajímavý kariérní posun, protože jsem se posunulo na seniorní manažerské místo," dodala. Loni na podzim se pak po dalších sedmi letech opět posunula a stala se náměstkyní generální ředitelky. Mooz zpočátku působil jako poradce generálního ředitele pro rozpočet, následně dělal vedoucího komunikace a nyní je seniorním expertem, který se zabývá zejména oblastí IT. Za posledních 20 let mohli oba dva sledovat, jak se Češi mění díky členství v NATO i Evropské unii, ale i jak se změnil pohled na Čechy. "Pamatuju si, jak čeští ministři říkali: To si musíme dohodnout s NATO. A my jsme jim říkali: Ne, my už jsme v NATO. To samé se dělo po vstupu do Evropské unie," popisuje Mooz. "To je věc, která se děje pořád. Ministr tady něco odsouhlasí, přijede do Česka, svolá tiskovou konferenci a řekne: 'Brusel nám řekl'. A už neřekne, že on taky hlasoval, že měl spolurozhodovací roli," dodává. "A i jeho úředníci se účastnili celého procesu," doplňuje ho Moozová. Jak poznamenala Moozová, velkým rozšířením v roce 2004 se celá EU geopoliticky posunula, obohatilo ji to, vznikl velmi silný jednotný trh, ale zároveň to znamenalo, že "celková homogenita musela zahrnout i úplně jinou rozmanitost, která existovala a existuje ve střední a východní Evropě". "To je proces, který stále ještě není ukončen. Pořád se setkávám s tím, že něco, co je evidentní pro Poláka, Čecha, ale i pro Rakušana, je zcela nepochopitelné pro člověka z Itálie či Portugalska," uvedla česká úřednice v EK. Kromě Česka podle ní procházejí maturitou i unijní instituce, které se musí "sžít s jinými zkušenostmi, i kvůli mnoha desetiletím v komunistických režimech, které jsme do EU vnesli". Česká republika se v posledních letech snaží pracovat na zvýšení počtu Čechů v unijních institucích a podle Moozových "to přináší ovoce". I oni sami, když jsou v Česku, tyto snahy podporují a jezdívají do škol a na univerzity, kde studentům přibližují, jaké jsou v Bruselu možnosti. Pokud jde o počet Čechů na vyšších místech v unijních institucích, tam to bývá mnohem složitější. "Těch, kteří by mohli stoupat výš, je, řekněme, omezený počet. Na to, abyste se dostala na nejvyšší stupínek, musíte projít jednotlivými stadii managementu, na kterých musíte určitou dobu působit. To znamená, že ve dvaceti, třiceti letech se generálním ředitelem stát nemůžete," říká Moozová. I v případě takzvaných vnějších výběrových řízení je podle Moozové relativně malé množství Čechů, kteří by měli opravdu solidní znalost unijních politik, aby se mohli ucházet o nejvyšší pozice. Nedávno se to nicméně povedlo například bývalému ministru životního prostředí Janu Dusíkovi. "Vnitřní výběrová řízení jsou opravdu velmi náročná. Zaprvé se musí naskytnout vhodná pozice, tedy vypsáno výběrové řízení na místo, která vám může sednout. Následně vás čeká mnohakolový proces, jste pod obrovským stresem a máte velmi silné protikandidáty. Už se nestane, že by tam šel někdo, kdo by na to neměl," popisuje Moozová osobní zkušenost. "Já jsem měla slyšení u tří komisařů a nebyla to lehká slyšení. Pak v posledním stadiu rovněž přichází otázka i hledání nějaké politické podpory u svého členského státu. Pokud získáte podporu i z jiného členského státu, jste na tom ještě lépe," dodala s tím, že Češi v institucích si hodně pomáhají a vzájemně radí, jak se na konkurzy připravit. "Myslím, že v tom je trošku zakopaný pes, protože v minulosti si to Česká republika příliš neuvědomovala," doplnil ji Mooz. Důležité podle něj je, že nejdřív musí být člověk dobrý a pak ho někdo může podpořit, když už se někam dostane. "Mně se někdy zdálo, že Česko si nejdřív vybere člověka, kterého chce podporovat, a pak se diví, že se ten člověk nikam nedostane," uvedl. Dodal, že EU není dokonalá, je potřeba v ní obhajovat své zájmy. Česká debata, jestli v ní máme být, či nemáme, mu ale připadá velmi nebezpečná. Důležité je podle Mooze "vědět, jak se v EU hraje, dělat koalice, a tak i lépe prosazovat české zájmy a ne každou dílčí prohru svádět na Brusel". Na Bruselu mají Moozovi rádi i velmi aktivní českou komunitu, která pořádá množství akcí od divadla po velikonoční dílničky pro děti. Sám Mooz zpívá už deset let v pěveckém sboru Brusinky. "Myslím, že pro českou kulturu tady hodně udělal i Laco Miko (bývalý ministr životního prostředí, který pracoval dlouhá léta v unijních institucích, pozn. ČTK), který organizoval Czech Fun Club, asi 40 večerů, kde si zval české umělce, ale i vědce a další osobnosti, přijel například i Spirituál kvintet," říká Mooz. Na otázku, zda někdy přemýšleli o návratu do Česka, odpovídají jasně. "My o tom nepřemýšlíme, my se vrátíme. Úderem odchodu do důchodu se stěhujeme zpátky. Jezdíme do Česka často, máme tam rodiny, přátele, chalupu, posloucháme česká média. Domů se těšíme, ale budeme se sem zpátky vracet," uzavřela Moozová. Tereza Šupová jrm
Roky příprav vstupu Česka do EU nebyly jednoduché, vzpomíná Čech v Bruselu
Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Roky příprav vstupu České republiky do EU nebyly jednoduché, česká ministerstva totiž nebyla na konci 90. let na členství připravená. V rozhovoru s ČTK na dobu před 20 lety zavzpomínal Libor Boháč, který v minulosti pracoval na ministerstvu zahraničí a měl na starosti i komunikační kampaň před vstupem Česka do EU v roce 2004. FT: Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur
Londýn 29. dubna (ČTK) - Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajina, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Historická krajina u plaského kláštera získala prestižní titul Evropské dědictví
Plasy (Plzeňska) 27. dubna (ČTK) - Historická krajina severního Plzeňska v okolí kláštera Plasy získala prestižní označení Evropské dědictví. Evropská komise (EK) rozšířila seznam míst, která mohou užívat značku European Heritage Label (EHL). Bylo to zajímavější než pokrývat válku, vzpomíná bývalý zpravodaj na vstup do EU
Praha 27. dubna (zpravodaj ČTK Milan Syruček) - Šíleně mě to bavilo, bylo to zajímavější než válka, vzpomíná na novinařinu v době vstupu Česka do Evropské unie Karel Barták. Jako zpravodaj ČTK prožil v Bruselu 11 let mezi roky 1995 až 2006. Šéfka EK: EU se od zemí, jako je ČR, naučila hodně o chování Kremlu i Putinovi
Brusel 26. dubna (zpravodajka ČTK) - Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. Orbán podle předsedy strany Jobbik proměnil Maďarsko v diktaturu jedné strany
Budapešť 26. dubna (zvláštní zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Premiér Viktor Orbán proměnil za posledních 14 let u moci Maďarsko v diktaturu jedné strany. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi, který se chystá v červnových volbách do Evropského parlamentu obhájit svůj mandát europoslance. Pět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští europoslanci
Štrasburk 26. dubna (zpravodajky ČTK) - Ruská invaze na Ukrajinu i pandemie covidu-19 zásadně poznamenaly uplynulých pět let v Evropském parlamentu, instituce však v těchto výzvách obstála, shoduje se řada českých europoslanců. V Gruzii a Lotyšsku zatkli zloděje vzácných knih, kradli i v ČR
Haag 25. dubna (ČTK) - Rozsáhlá evropská policejní akce vedla k zadržení čtyř Gruzínců, kteří z veřejných knihoven po celé Evropě, včetně České republiky, ukradli nejméně 170 vzácných starých knih ruských autorů. Olomouc bude mít u příležitosti výročí vstupu ČR do EU svojí eurobankovku
Olomouc 25. dubna (ČTK) - První sběratelská eurobankovka s motivem Olomouce bude vydána 1. května u příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Eurobankovku s nulovou hodnotou bude zdobit pohled na Horní náměstí se Sloupem Nejsvětější Trojice a budovou radnice. Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, od Švýcarska po Polsko
Berlín 25. dubna (ČTK) - Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters. Ceny v ČR stouply za 20 let členství v EU o 29 bodů na 84 pct průměru zemí unie
Praha 25. dubna (ČTK) - Cenová hladina v Česku stoupla za 20 let jeho členství v Evropské unii, tedy mezi lety 2004 až 2024, o 29 procentních bodů na 84 procent průměru zemí unie. V posledních dvou letech vzrostla o tři body. Poslední volební období EP bylo rekordní, poslanci schválili na 450 norem
Štrasburk 25. dubna (zpravodajka ČTK) - Poslední volební období Evropského parlamentu, které začalo v červenci 2019, bylo v mnoha směrech rekordní a náročné. Celkem europoslanci až do posledního plenárního zasedání schválili 359 legislativních spisů. V prvních letech po vstupu do EU mělo Česko na víc, říká Pavel Telička
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - V prvních letech po vstupu do Evropské unie mělo Česko na víc, potenciál ale nenaplnilo. V rozhovoru s českými novináři ve Štrasburku to dnes uvedl někdejší hlavní český vyjednavač vstupu do EU Pavel Telička. Europoslanci schválili přísnější pravidla boje s praním špinavých peněz
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili přísnější pravidla boje proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Mimo jiné stanovují maximální limit platby v hotovosti v celé EU ve výši 10.000 eur (zhruba 252.000 korun). Europoslanci schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel EU
Štrasburk 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku. Podle nových fiskálních pravidel by členské státy měly provádět národní reformy, pracovat na snižování dluhu a být vstřícnější k investicím. Le Monde: Mnohé země EU se nechtějí s Kyjevem dělit o svoji protivzdušnou obranu
Paříž/Kyjev 23. dubna (ČTK) - Mnohé evropské státy včetně Francie nejsou příliš ochotné vzdát se ve prospěch Ukrajiny svých nejmodernějších prostředků protivzdušné obrany, tvrdí francouzský deník Le Monde. Bývalý český ministr Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele v EK
Brusel 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. České firmy by většinou uvítaly zavedení eura, ukázal průzkum Deloitte
Praha 23. dubna (ČTK) - České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. ČR by podle migračního paktu přispívala půl miliardou Kč ročně, řekl Rakušan
Praha 21. dubna (ČTK) - Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně. Vicepremiér to dnes uvedl v České televizi (ČT) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce.
Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Roky příprav vstupu České republiky do EU nebyly jednoduché, česká ministerstva totiž nebyla na konci 90. let na členství připravená. V rozhovoru s ČTK na dobu před 20 lety zavzpomínal Libor Boháč, který v minulosti pracoval na ministerstvu zahraničí a měl na starosti i komunikační kampaň před vstupem Česka do EU v roce 2004. FT: Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur
Londýn 29. dubna (ČTK) - Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajina, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Historická krajina u plaského kláštera získala prestižní titul Evropské dědictví
Plasy (Plzeňska) 27. dubna (ČTK) - Historická krajina severního Plzeňska v okolí kláštera Plasy získala prestižní označení Evropské dědictví. Evropská komise (EK) rozšířila seznam míst, která mohou užívat značku European Heritage Label (EHL). Bylo to zajímavější než pokrývat válku, vzpomíná bývalý zpravodaj na vstup do EU
Praha 27. dubna (zpravodaj ČTK Milan Syruček) - Šíleně mě to bavilo, bylo to zajímavější než válka, vzpomíná na novinařinu v době vstupu Česka do Evropské unie Karel Barták. Jako zpravodaj ČTK prožil v Bruselu 11 let mezi roky 1995 až 2006. Šéfka EK: EU se od zemí, jako je ČR, naučila hodně o chování Kremlu i Putinovi
Brusel 26. dubna (zpravodajka ČTK) - Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. Orbán podle předsedy strany Jobbik proměnil Maďarsko v diktaturu jedné strany
Budapešť 26. dubna (zvláštní zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Premiér Viktor Orbán proměnil za posledních 14 let u moci Maďarsko v diktaturu jedné strany. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi, který se chystá v červnových volbách do Evropského parlamentu obhájit svůj mandát europoslance. Pět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští europoslanci
Štrasburk 26. dubna (zpravodajky ČTK) - Ruská invaze na Ukrajinu i pandemie covidu-19 zásadně poznamenaly uplynulých pět let v Evropském parlamentu, instituce však v těchto výzvách obstála, shoduje se řada českých europoslanců. V Gruzii a Lotyšsku zatkli zloděje vzácných knih, kradli i v ČR
Haag 25. dubna (ČTK) - Rozsáhlá evropská policejní akce vedla k zadržení čtyř Gruzínců, kteří z veřejných knihoven po celé Evropě, včetně České republiky, ukradli nejméně 170 vzácných starých knih ruských autorů. Olomouc bude mít u příležitosti výročí vstupu ČR do EU svojí eurobankovku
Olomouc 25. dubna (ČTK) - První sběratelská eurobankovka s motivem Olomouce bude vydána 1. května u příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Eurobankovku s nulovou hodnotou bude zdobit pohled na Horní náměstí se Sloupem Nejsvětější Trojice a budovou radnice. Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, od Švýcarska po Polsko
Berlín 25. dubna (ČTK) - Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters. Ceny v ČR stouply za 20 let členství v EU o 29 bodů na 84 pct průměru zemí unie
Praha 25. dubna (ČTK) - Cenová hladina v Česku stoupla za 20 let jeho členství v Evropské unii, tedy mezi lety 2004 až 2024, o 29 procentních bodů na 84 procent průměru zemí unie. V posledních dvou letech vzrostla o tři body. Poslední volební období EP bylo rekordní, poslanci schválili na 450 norem
Štrasburk 25. dubna (zpravodajka ČTK) - Poslední volební období Evropského parlamentu, které začalo v červenci 2019, bylo v mnoha směrech rekordní a náročné. Celkem europoslanci až do posledního plenárního zasedání schválili 359 legislativních spisů. V prvních letech po vstupu do EU mělo Česko na víc, říká Pavel Telička
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - V prvních letech po vstupu do Evropské unie mělo Česko na víc, potenciál ale nenaplnilo. V rozhovoru s českými novináři ve Štrasburku to dnes uvedl někdejší hlavní český vyjednavač vstupu do EU Pavel Telička. Europoslanci schválili přísnější pravidla boje s praním špinavých peněz
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili přísnější pravidla boje proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Mimo jiné stanovují maximální limit platby v hotovosti v celé EU ve výši 10.000 eur (zhruba 252.000 korun). Europoslanci schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel EU
Štrasburk 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku. Podle nových fiskálních pravidel by členské státy měly provádět národní reformy, pracovat na snižování dluhu a být vstřícnější k investicím. Le Monde: Mnohé země EU se nechtějí s Kyjevem dělit o svoji protivzdušnou obranu
Paříž/Kyjev 23. dubna (ČTK) - Mnohé evropské státy včetně Francie nejsou příliš ochotné vzdát se ve prospěch Ukrajiny svých nejmodernějších prostředků protivzdušné obrany, tvrdí francouzský deník Le Monde. Bývalý český ministr Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele v EK
Brusel 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. České firmy by většinou uvítaly zavedení eura, ukázal průzkum Deloitte
Praha 23. dubna (ČTK) - České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. ČR by podle migračního paktu přispívala půl miliardou Kč ročně, řekl Rakušan
Praha 21. dubna (ČTK) - Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně. Vicepremiér to dnes uvedl v České televizi (ČT) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce.
Během krize eura se jednalo ve dne i v noci, vzpomíná vysoce postavený Čech v EU
Brusel 20. dubna (zpravodajka ČTK) - V roce 2004 byl Čech Petr Blížkovský jedním z prvních zástupců deseti nových členských zemí EU, který dosáhl na vysoký post v institucích EU. Stal se tehdy ředitelem v sekretariátu Rady EU. Předtím pracoval na českém ministerstvu zahraničí a zabýval se vyjednáváním vstupu Česka do EU, konkrétně velmi důležitou kapitolou zemědělství. 'Bylo to bezvadné, museli jsme být velmi kreativní, ale myslím, že se nám i v porovnání s ostatními zeměmi podařilo vyjednat si nejlepší podmínky i množství výjimek,' řekl Blížkovský v rozhovoru s ČTK. Nyní je generálním tajemníkem Výboru regionů, organizace zastupující regiony v celé EU, a je tedy nejvýše postaveným českým úředníkem v Bruselu. 'Zemědělství mi bylo blízké, byla to krásná kapitola, spousta stránek. Bylo tam množství témat, peníze, pravidla, péče o zvířata, ale i pesticidy, tedy životní prostředí. Moje výhoda byla, že jsem znal všechny kolegy na ministerstvu zemědělství i v nejrůznějších svazech,' vzpomíná Blížkovský na dobu vyjednávání vstupu Česka do Evropské unie. V letech 1992 až 1998 totiž pracoval na ministerstvu zemědělství a byl osobním tajemníkem tehdejšího ministra a místopředsedy vlády Josefa Luxe. 'Znal jsem ale dobře i lidi z Evropské komise, každý den jsem měl dvě, tři schůzky,' uvedl nyní 61letý Blížkovský. Dodal, že se například setkával se zástupci oddělení, které mělo na starosti obilí, a s nimi řešil, kolik měla Česká republika v referenčním roce hektarů pole s obilím a kolik tedy může být hodnota startovních dotací. I proto bylo potřeba, aby měl správně veškeré statistické údaje dodané z Česka. 'Snažili jsme se, abychom v těch statistikách na nic nezapomněli. Bylo to ale nejen obilí, ale i masné krávy, mléko, cukr a množství dalších věcí. Právě na cukru jsem si dal extra záležet. Museli jsme být i hodně kreativní,' dodal vysoce postavený český úředník. V Evropské komise mu podle něj následně řekli, že Češi byli v zemědělství dokonce nejvíce aktivní ze všech. Při jednáních bylo podle Blížkovského i pár 'třešniček na dortu'. Podařilo se například vyjednat výjimku týkající se české slivovice. 'Ve Vizovicích to dělali tradičně tak, že kromě destilátu ze švestek tam bylo určité malé procento destilátu zemědělského původu. Výrobek má pak specifické vlastnosti. Ministerstvo zemědělství podporovalo, aby náš výrobce obdržel výjimku z EU a mohl pokračovat ve výrobě podle tradiční receptury. Dostali jsme k tomu od ministerstva veškeré technologické dokumenty, které jsme předali Evropské komisi,' popsal Blížkovský. Komise tehdy říkala, že to nejde, že slivovice musí být jen destilát z ovoce. Češi ale trvali na tradiční výrobě a podařilo se jim to prosadit. 'Pak se to dozvěděli například Slováci a Slovinci a ptali se nás: Jak jste to udělali? A když si to chtěli později prosadit, už se jim to nepodařilo,' dodal český úředník v EU. Mezinárodní prostředí v Bruselu se mu zalíbilo. Když Česko vstoupilo do Evropské unie a byly vypsány první konkurzy, přihlásil se na ně a uspěl hned na dvou místech v Radě EU. Mohl se stát ředitelem pro ECOFIN, tedy Radu ministrů financí členských zemí EU, a ředitelem pro oblast zdraví a ochrany spotřebitele. Nakonec si vybral právě ECOFIN a vzhledem k pozdějším krizím eurozóny, to byla práce velmi náročná, ale podle Blížkovského zároveň i zajímavá. 'Nejzajímavější to bylo asi v roce 2008 a v následujících letech, když naplno udeřila finanční krize. Když tehdy padalo euro a předsedou Evropské rady byl Herman Van Rompuy, každý den ráno jsem byl u něj už v 7:30 a zajímalo ho jen jediné číslo a jediná otázka: kolik je spread, tedy rozdíl ceny nově emitovaných desetiletých státních dluhopisů Řecka vůči úrokovým sazbám německých dluhopisů,' popsal Blížkovský. Jednání takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem, tehdy byla ve dne v noci. 'Nakonec v pátek jednala Evropská rada a snažila se dospět k tomu, jak krizi vyřešit. Nakonec se unijní lídři shodli, že to mají vyřešit ministři financí, a ti dostali termín do neděle ještě dřív, než v pondělí otevřou trhy,' zavzpomínal český úředník. Tehdy podle něj rychle svolali právě ECOFIN, jednala nepřetržitě i Evropská komise, ale když představila svůj návrh, všichni ministři financí ho odmítli. 'Nakonec jsme museli vygenerovat návrh řešení v malém kroužku asi deseti lidí a tento návrh byl schválen ministry po drobných úpravách asi ve dvě hodiny v noci. Bylo to tedy těsné,' popsal Blížkovský bouřlivá jednání, u kterých byl například za Německo ministr Wolfgang Schäuble a za Francii Christine Lagardeová. Po devíti letech v ECOFIN se stal Blížkovský ředitelem pro oblast zemědělství a zároveň sociální politiky. Před pěti lety, v roce 2019, se pak přihlásil na konkurz na generálního tajemníka Výboru regionů a uspěl. Nyní má pod sebou organizaci, kterou tvoří přes 500 zaměstnanců. Výbor regionů je poradním orgánem Evropské unie obhajujícím zájmy místních a regionálních samospráv členských států EU. I když nemá rozhodovací pravomoc, trio hlavních unijních institucí, tedy Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament, musí s výborem konzultovat záležitosti v případech, kdy se projednává návrh legislativy v oblasti dotýkající se samospráv. To platí o zhruba 70 procentech legislativy. V případě Čechů se často zmiňuje, že nezastávají mnoho vysoce postavených funkcí v institucích EU. 'Myslím si, že nejsme tolik průbojní,' říká k tomu Blížkovský. I k němu se na ředitelské pozice hlásilo v minulosti několik Čechů a v porovnání s ostatními jsou podle něj čeští kandidáti 'mnohem více skromní a nechtějí se vytahovat'. 'Když přijdou Češi na konkurz, tak říkají fakta a předpokládají, že druzí pochopí, že jsme dobří a nemusíme se vyvyšovat. Ale když přijdou například Nizozemci, tak hned řeknou, že jsou nejlepší. Pořád se prodávají,' dodal generální tajemník Výboru regionů, který se v roce 2014 objevil i mezi kandidáty na českého eurokomisaře. Česká republika usiluje o to, aby ve strukturách EU pracovalo více Čechů. Podle Blížkovského ministerstvo zahraničí 'našim lidem hodně pomáhá například tím, že informuje o volných pozicích, a podporuje je v přípravě na konkurzy'. Někdy se také řeší, jak moc má Česko přímo podporovat své kandidáty, zejména na vysoké funkce. Podle Blížkovského to smysl má, nicméně spíš až v poslední fázi výběrového řízení. 'Myslím si, že nemá moc cenu říkat: Máme tam výborného kandidáta, vezměte ho. Tak to nefunguje. Daný kandidát musí nejdřív projít určitým sítem a když se dostane až do posledního rozstřelu a je to vyšší pozice, tak tam má cenu zatlačit,' domnívá se Blížkovský. Když se hlásil na své první ředitelské místo, také to nikde neřekl, jen si vzal dovolenou. Konkurzy zejména na vyšší pozice jsou podle něj velmi náročné. 'Tam je to udělané tak, že se to nedá udělat. Zkouší se, jestli člověk začne panikařit právě kvůli tomu, že se to udělat nedá, ale rovněž i to, jak si poradí s tím, co se udělat dá,' popsal český úředník, který kromě práce pro unijní instituce učí na Svobodné univerzitě Brusel (VUB) a Mendlově univerzitě v Brně. Blížkovského mandát skončí letos na konci roku. 'Budu ho obhajovat, ale budu otevřený i tomu, kdyby se objevilo něco nového,' uzavřel Blížkovský. Tereza Šupová jrm
Guvernér centrální banky: Vstup Bulharska do eurozóny se může zpozdit
Sofia 18. dubna (ČTK) - Pokud Bulharsko v červnu nesplní inflační cíle Evropské centrální banky (ECB), může se vstup země do eurozóny naplánovaný na 1. ledna 2025 o několik měsíců zpozdit. Řekl to bulharské tiskové agentuře BTA guvernér centrální banky Dimitar Radev. Zelenskyj: Ukrajinské nebe si zaslouží být bezpečné jako nebe v Izraeli
Brusel 17. dubna (zpravodajové ČTK) - Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference. Vláda schválila regulaci trhu s kryptoaktivy včetně dohledu ČNB
Praha 17. dubna (ČTK) - Vláda dnes schválila zákon o digitálních financích, který nastavuje regulaci trhu s kryptoaktivy a dává pravomoc dohlížet nad ním České národní bance (ČNB). Po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Analýza ČS: Životní úroveň Čechů se přiblížila k úrovni západní Evropy
Praha 17. dubna (ČTK) - Životní úroveň Čechů se během posledních dvou dekád přiblížila k úrovni západní Evropy. Loni dosáhl hrubý domácí produkt na obyvatele (HDP) v paritě kupní síly 91 procent evropského průměru, zatímco při vstupu to bylo 80 procent. Průzkum: O volby do EP se zajímá 60 procent Evropanů, ale jen 38 procent Čechů
Brusel 17. dubna (zpravodajka ČTK) - O letošní volby do Evropského parlamentu (EP) se zajímá více Evropanů, než tomu bylo před hlasováním v roce 2019. Ukázal to nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zároveň posledním před volbami na začátku června. Evropské banky vyzývají EU, aby je označila za strategické odvětví
Frankfurt 16. dubna (ČTK) - Evropské banky vyzývají Evropskou unii, aby je označila za strategické odvětví. Varují, že v sázce je jejich konkurenceschopnost a budoucnost EU. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na seznam 45 návrhů sestavený Evropskou bankovní federací (EBF), jejímž členem je také Česká bankovní asociace (ČBA). Paříž hostila konferenci o pomoci Súdánu, státy poskytnou přes dvě miliardy eur
Paříž/Chartúm 15. dubna (ČTK) - Státy poskytnou na humanitární pomoc Súdánu více než dvě miliardy eur (50,6 miliardy korun), oznámil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži, kterou pořádal francouzský ministr zahraničních věcí Stéphane Séjourné společně se šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou a šéfem diplomacie EU Josepem Borrellem. Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví
Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 15. dubna (ČTK) - Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví. Je to poprvé, kdy tuto cenu získala pamětihodnost v jižních Čechách. Evropská komise ji zařadila do mezinárodní sítě Cisterscapes, což je spolupráce 17 cisterciáckých klášterních krajin z pěti evropských zemí - Česka, Německa, Rakouska, Polska a Slovinska. Jourová: Brusel mi nejdřív připadal jako nepřátelské město, teď mi bude chybět
Brusel 14. dubna (zpravodajka ČTK) - Začátky v Bruselu pro ni byly pracovně i emočně velmi těžké, belgická metropole na ni působila skoro jako nepřátelské město, teď jí ale bude chybět. Chybět jí bude i její práce a tým, kterým se obklopila. Lotyšsko před eurovolbami řeší kvůli ruské invazi na Ukrajinu hlavně bezpečnost
Riga 13. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Ruské válečné tažení na Ukrajině je v Lotyšsku, které s Ruskem sdílí hranici, před evropskými volbami zásadním tématem. Podle bývalého ministra obrany pobaltské země a někdejšího europoslance Artise Pabrikse současná mezinárodní situace učiní z nově zvoleného Evropského parlamentu krizovou instituci, která se bude muset zabývat posílením bezpečnosti. Belgie vyšetřuje proruskou manipulační síť, chce ovlivnit volby, řekl De Croo
Brusel/Praha 12. dubna (ČTK) - Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Médiím to dnes sdělil belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož tajné služby potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a v dalších unijních zemích. Španělsko zruší zlatá víza za investice do nemovitostí, řekl premiér Sánchez
Madrid 8. dubna (ČTK) - Španělsko zruší takzvaná zlatá víza, díky nimž mohou obyvatelé nečlenských zemí EU za investování do nemovitostí získat povolení k pobytu. Oznámil to dnes španělský premiér Pedro Sánchez, jehož vláda by o tom měla jednat v úterý. Vlády Kypru a Libanonu vyzvaly EU k uzavření migrační dohody s Bejrútem
Bejrút 8. dubna (ČTK) - Libanonský premiér Nadžíb Mikátí a kyperský prezident Nikos Christodulidis dnes po setkání v Bejrútu společně vyzvali Evropskou unii, aby finančně pomohla Libanonu, sužovanému několik let ekonomickou krizí, zmírnit příliv migrantů z této země na Kypr. V bruselské bytové galerii vystavuje své mapy česká umělkyně Jana Kasalová
Brusel 7. dubna (zpravodajka ČTK) - Muchláže z map, slepé mapy, ale i část mapy Prahy zachycující jednotlivé ulice. Svá originální díla v Bruselu vystavuje česká umělkyně Jana Kasalová. Obrazy i další exponáty jsou v těchto dnech k vidění v kulturním prostoru a bytové galerii s názvem Bohemian Art Space nedaleko sídla Evropského parlamentu. V EU je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, uvedl Europol
Brusel 5. dubna (zpravodajka ČTK) - V Evropské unii je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, které mají přes 25.000 členů, vyplývá z nové zprávy Europolu. Skupiny organizovaného zločinu se v EU zaměřují zejména na obchod s drogami, ale i na podvody či pašování migrantů, uvedla dnes na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Europolu Catherine De Bolleová. Banky v EU mají dost kapitálu, některé úvěry se ale dostávají pod tlak, míní EBA
Paříž 4. dubna (ČTK) - Banky v Evropské unii drží rekordní množství kapitálu. Objevují se ale signály, že zvláště úvěry navázané na nemovitosti se dostávají pod tlak. Dnes to uvedl na svém webu Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Politico: Zprávy mezi šéfkou EK a šéfem Pfizeru řeší hlavní evropský žalobce
Brusel 1. dubna (zpravodajka ČTK) - Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Členství v EU dává menším státům víc vlivu, míní expert na evropské právo
Brno 1. dubna (ČTK) - Členství v Evropské unii dává menším státům výrazně více vlivu, než kolik by ho jinak na mezinárodním poli měly. Záleží jen na nich, jak možnosti dokážou využít, řekl ČTK v rozhovoru odborník na evropské a srovnávací právo, soudce Michal Bobek. Téměř čtvrtinu financí z evropských fondů pro Česko využil stát v dopravě
Praha 1. dubna (ČTK) - Nejméně 23 procent financí z evropských fondů určených pro Česko za 20 let členství v EU využil stát v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal částku přibližně 467,3 miliardy korun.
Sofia 18. dubna (ČTK) - Pokud Bulharsko v červnu nesplní inflační cíle Evropské centrální banky (ECB), může se vstup země do eurozóny naplánovaný na 1. ledna 2025 o několik měsíců zpozdit. Řekl to bulharské tiskové agentuře BTA guvernér centrální banky Dimitar Radev. Zelenskyj: Ukrajinské nebe si zaslouží být bezpečné jako nebe v Izraeli
Brusel 17. dubna (zpravodajové ČTK) - Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference. Vláda schválila regulaci trhu s kryptoaktivy včetně dohledu ČNB
Praha 17. dubna (ČTK) - Vláda dnes schválila zákon o digitálních financích, který nastavuje regulaci trhu s kryptoaktivy a dává pravomoc dohlížet nad ním České národní bance (ČNB). Po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Analýza ČS: Životní úroveň Čechů se přiblížila k úrovni západní Evropy
Praha 17. dubna (ČTK) - Životní úroveň Čechů se během posledních dvou dekád přiblížila k úrovni západní Evropy. Loni dosáhl hrubý domácí produkt na obyvatele (HDP) v paritě kupní síly 91 procent evropského průměru, zatímco při vstupu to bylo 80 procent. Průzkum: O volby do EP se zajímá 60 procent Evropanů, ale jen 38 procent Čechů
Brusel 17. dubna (zpravodajka ČTK) - O letošní volby do Evropského parlamentu (EP) se zajímá více Evropanů, než tomu bylo před hlasováním v roce 2019. Ukázal to nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zároveň posledním před volbami na začátku června. Evropské banky vyzývají EU, aby je označila za strategické odvětví
Frankfurt 16. dubna (ČTK) - Evropské banky vyzývají Evropskou unii, aby je označila za strategické odvětví. Varují, že v sázce je jejich konkurenceschopnost a budoucnost EU. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na seznam 45 návrhů sestavený Evropskou bankovní federací (EBF), jejímž členem je také Česká bankovní asociace (ČBA). Paříž hostila konferenci o pomoci Súdánu, státy poskytnou přes dvě miliardy eur
Paříž/Chartúm 15. dubna (ČTK) - Státy poskytnou na humanitární pomoc Súdánu více než dvě miliardy eur (50,6 miliardy korun), oznámil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži, kterou pořádal francouzský ministr zahraničních věcí Stéphane Séjourné společně se šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou a šéfem diplomacie EU Josepem Borrellem. Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví
Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 15. dubna (ČTK) - Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví. Je to poprvé, kdy tuto cenu získala pamětihodnost v jižních Čechách. Evropská komise ji zařadila do mezinárodní sítě Cisterscapes, což je spolupráce 17 cisterciáckých klášterních krajin z pěti evropských zemí - Česka, Německa, Rakouska, Polska a Slovinska. Jourová: Brusel mi nejdřív připadal jako nepřátelské město, teď mi bude chybět
Brusel 14. dubna (zpravodajka ČTK) - Začátky v Bruselu pro ni byly pracovně i emočně velmi těžké, belgická metropole na ni působila skoro jako nepřátelské město, teď jí ale bude chybět. Chybět jí bude i její práce a tým, kterým se obklopila. Lotyšsko před eurovolbami řeší kvůli ruské invazi na Ukrajinu hlavně bezpečnost
Riga 13. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Ruské válečné tažení na Ukrajině je v Lotyšsku, které s Ruskem sdílí hranici, před evropskými volbami zásadním tématem. Podle bývalého ministra obrany pobaltské země a někdejšího europoslance Artise Pabrikse současná mezinárodní situace učiní z nově zvoleného Evropského parlamentu krizovou instituci, která se bude muset zabývat posílením bezpečnosti. Belgie vyšetřuje proruskou manipulační síť, chce ovlivnit volby, řekl De Croo
Brusel/Praha 12. dubna (ČTK) - Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Médiím to dnes sdělil belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož tajné služby potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a v dalších unijních zemích. Španělsko zruší zlatá víza za investice do nemovitostí, řekl premiér Sánchez
Madrid 8. dubna (ČTK) - Španělsko zruší takzvaná zlatá víza, díky nimž mohou obyvatelé nečlenských zemí EU za investování do nemovitostí získat povolení k pobytu. Oznámil to dnes španělský premiér Pedro Sánchez, jehož vláda by o tom měla jednat v úterý. Vlády Kypru a Libanonu vyzvaly EU k uzavření migrační dohody s Bejrútem
Bejrút 8. dubna (ČTK) - Libanonský premiér Nadžíb Mikátí a kyperský prezident Nikos Christodulidis dnes po setkání v Bejrútu společně vyzvali Evropskou unii, aby finančně pomohla Libanonu, sužovanému několik let ekonomickou krizí, zmírnit příliv migrantů z této země na Kypr. V bruselské bytové galerii vystavuje své mapy česká umělkyně Jana Kasalová
Brusel 7. dubna (zpravodajka ČTK) - Muchláže z map, slepé mapy, ale i část mapy Prahy zachycující jednotlivé ulice. Svá originální díla v Bruselu vystavuje česká umělkyně Jana Kasalová. Obrazy i další exponáty jsou v těchto dnech k vidění v kulturním prostoru a bytové galerii s názvem Bohemian Art Space nedaleko sídla Evropského parlamentu. V EU je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, uvedl Europol
Brusel 5. dubna (zpravodajka ČTK) - V Evropské unii je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, které mají přes 25.000 členů, vyplývá z nové zprávy Europolu. Skupiny organizovaného zločinu se v EU zaměřují zejména na obchod s drogami, ale i na podvody či pašování migrantů, uvedla dnes na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Europolu Catherine De Bolleová. Banky v EU mají dost kapitálu, některé úvěry se ale dostávají pod tlak, míní EBA
Paříž 4. dubna (ČTK) - Banky v Evropské unii drží rekordní množství kapitálu. Objevují se ale signály, že zvláště úvěry navázané na nemovitosti se dostávají pod tlak. Dnes to uvedl na svém webu Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Politico: Zprávy mezi šéfkou EK a šéfem Pfizeru řeší hlavní evropský žalobce
Brusel 1. dubna (zpravodajka ČTK) - Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Členství v EU dává menším státům víc vlivu, míní expert na evropské právo
Brno 1. dubna (ČTK) - Členství v Evropské unii dává menším státům výrazně více vlivu, než kolik by ho jinak na mezinárodním poli měly. Záleží jen na nich, jak možnosti dokážou využít, řekl ČTK v rozhovoru odborník na evropské a srovnávací právo, soudce Michal Bobek. Téměř čtvrtinu financí z evropských fondů pro Česko využil stát v dopravě
Praha 1. dubna (ČTK) - Nejméně 23 procent financí z evropských fondů určených pro Česko za 20 let členství v EU využil stát v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal částku přibližně 467,3 miliardy korun.
Těžké slovníky jsme si nosili s sebou, vzpomíná tlumočnice na vstup ČR do EU
Brusel 31. března (zpravodajka ČTK) - Do Bruselu se tlumočnice Ivana Hlaváčová dostala poprvé ještě před vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. Tehdy mělo Česko v Evropském parlamentu pouze pozorovatele a Hlaváčová společně s pár kolegy tlumočila pro ně i další zástupce České republiky, kteří europarlament nebo jiné instituce navštěvovali. Podíleli se rovněž na dokončení nezbytné terminologie. Zatímco tehdy byly pro jejich práci nezbytné těžké slovníky, dnes při tlumočení využívají tablet či další moderní elektroniku, řekla nynější vedoucí českého tlumočnického oddělení v EP Hlaváčová v rozhovoru s ČTK. 'Těžké slovníky jsme si museli nosit s sebou a v tlumočnické kabině jsme měli vždy stohy papírů,' řekla Hlaváčová. V Česku byla tlumočnice a překladatelka na volné noze a tlumočila z angličtiny a italštiny jak pro vládu či ministerstva, tak pro italskou ambasádu, nejrůznější firmy a další instituce. Když se na konci 90. let schylovalo k tomu, že by Česko mohlo přistoupit k EU, možnost pracovat pro Evropskou unii ji lákala. Po roce 2000 začala pracovat na Katedře překladatelství a tlumočnictví, nynějším Ústavu translatologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se dozvěděla, že pro práci v Bruselu musí složit akreditační zkoušky. To se jí následně podařilo. 'Chtěla jsem pracovat pro Evropskou unii, protože tlumočení pomáhá domluvit se lidem, kteří pocházejí z různých jazykových a kulturních prostředí, a to mi připadalo strašně důležité. Velmi jsem si přála, abychom do EU dospěli,' uvedla Hlaváčová. Poprvé byla v Bruselu v roce 2002 a o rok později dostala nabídku dočasné smlouvy. Do Belgie se nejdříve přestěhovala sama, bez manžela a dcery, ti za ní nakonec dorazili později a už zůstali. Na vytváření terminologie pro práci tlumočníků tehdy pracovali společně s českými ministerstvy. 'Dělali jsme si slovníčky, snažili jsme se dopídit různých termínů. Byla to zajímavá, pionýrská doba,' popsala Hlaváčová období před 20 lety. 'Čechů v Bruselu bylo málo, skoro všechny jsem znala od vidění nebo podle jména. A tlumočníků bylo asi osm nebo deset,' vzpomíná tlumočnice. V kabinách měli stohy dokumentů ke schůzím, které přinášela a odnášela služba, nebo si je tiskli podle potřeby. I projevy dostávali vytištěné. Těžké slovníky, pro každý jazyk jiný, si nosila s sebou, nebo je schovávala ve skříňce. Od roku 2004 začalo postupně českých tlumočníků v Bruselu přibývat a nyní je situace taková, že někteří mají stálou smlouvu a jiní jsou na volné noze. 'Složili rovněž akreditační zkoušky a sami nám nabízejí dny, kdy mají volno. Někdo tak pro nás může pracovat během roku deset dní a jiný sto podle toho, jak je k dispozici a jak potřebujeme jazyky, ve kterých pracuje,' vysvětlila šéfka českého tlumočnického oddělení v EP. Stálých zaměstnanců mají v českém oddělení sedm a asi 70 tlumočníků je na volné noze. Pracují jak v Bruselu, tak při plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku nebo na služebních cestách třeba do České republiky. Nyní již mají tlumočníci k dispozici terminologickou databázi, hledání ve slovnících je jednodušší a mají rovněž přístup k mnohem většímu množství zdrojů. Neznamená to ale, že by se na svou práci nemuseli připravovat. 'Příprava je vždycky náročná. Když jdete tlumočit, musíte být na akci připravený. Na dvoudenní odbornou akci mimo instituce někdy konferenční tlumočník studuje i několik dní,' říká Hlaváčová. V Evropském parlamentu může jeden den tlumočit na zemědělském výboru a druhý den na právním, kde je terminologie naprosto odlišná. 'Tlumočník nemůže tlumočit 40 hodin týdně, musí si udržovat vědomosti, sledovat, co je nového v jeho jazykových oblastech, připravit se na každé konkrétní zasedání,' doplňuje česká tlumočnice. V každé tlumočnické kabině bývají většinou dva nebo tři lidé. I v tom je rozdíl oproti běžnému trhu. Zasedání v Evropském parlamentu totiž mohou být velmi dlouhá, i řadu hodin. Navíc se tlumočí z 24 úředních jazyků, ale často i dalších, například z ukrajinštiny, ruštiny, arabštiny, japonštiny či afrických jazyků. Jak takové tlumočení vypadá? 'Snažíme se pokrýt co nejvíc jazyků napřímo. Tlumočit přímo řečníka, nebo maximálně přes jeden další jazyk,' vysvětluje Hlaváčová. 'Vypadá to tedy tak, že když mluví například Litevec, my v české kabině nemáme žádného kolegu s litevštinou, proto litevští tlumočníci tlumočí do angličtiny a my přepneme na anglický kanál a tlumočíme z angličtiny do češtiny,' dodává. V české kabině přitom ovládají angličtinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu, italštinu, ale i portugalštinu, polštinu, švédštinu, rumunštinu, slovenštinu, chorvatštinu, nizozemštinu, arabštinu a ruštinu. Na to, aby poznali, jakým jazykem řečník mluví v případě, že jde o jazyk neobvyklý a daná osoba není příliš známá, mají tlumočníci pomůcku. Vytvořili si ji již před lety. 'Byl to pro všechny tlumočníky oříšek, přitom jsme potřebovali rychle poznat, jakým jazykem řečník mluví. Tak jsme se tehdy všichni sešli a připravili si ve všech úředních jazycích takové pomůcky jako slovní spojení: Děkuji, pane předsedo! nebo Dámy a pánové!. Tyto úvodní věty jsme si napsali ve všech jazycích a navzájem jsme si je vyslovovali, abychom si je zažili,' popisuje Hlaváčová. 'Na každou schůzi má každý tlumočnický tým přehlednou tabulku jazyků, ze kterých a do kterých mohou všichni kolegové tlumočit. Podle toho víte, na jakou kabinu se máte na konzoli přepnout, když neovládáte jazyk řečníka. Přitom je zapotřebí reagovat velmi rychle,' dodává. Kvalitní tlumočení přitom nemůže podle Hlaváčové poskytovat jeden tlumočník například tři hodiny v kuse a tlumočníci se v kabině musí střídat, nejpozději po půl hodině, aby si mohli vydechnout. Další zajímavostí je, že v evropských institucích tlumočníci pracují většinou jen do svého rodného jazyka. 'Musíte být totiž schopni přetlumočit i ty nejmenší nuance, úmysl řečníka, poznat podle výrazu, hlasu, intonace, zda tu věc, kterou říká, myslí vážně, nebo ironicky,' podotýká Hlaváčová, která v posledních letech vzhledem k tomu, že oddělení vede, již sama aktivně netlumočí. Kdo tedy tlumočí řečníky, kteří hovoří česky? Často tlumočníci z jiných kabin, například anglické, německé, španělské, italské, polské, francouzské, slovenské, nizozemské, ale i švédské, kde někteří kolegové český jazyk ovládají. Nejtěžší jsou podle Hlaváčové pro tlumočníka situace, kdy řečník hovoří velmi rychle. To se přitom v Evropském parlamentu stává velmi často, protože europoslanci mají často velmi krátký řečnický čas, a proto se snaží například do jedné minuty vměstnat co nejvíce obsahu. Obtížné je, když se tlumočník nemůže na nějaké téma předem připravit. Vadí rovněž, když je například nekvalitní mikrofon, a tím pádem je hůře rozumět. Také je důležité řečníka vidět. 'Ve výrazu tváře poznáte mnohé a výrazně to pomáhá porozumění. V některých případech to ale nelze, například když tlumočíte svědectví oběti násilí, která má zůstat utajená,' popisuje Hlaváčová. 'Tlumočník potřebuje mít přirozenou zvídavost, aby se stále rád učil něčemu novému, cit pro diplomacii, vždy musí věrně tlumočit úmysl řečníka, i kdyby vnitřně nesouhlasil, a musí být naprosto spolehlivý v zachování důvěrnosti informací. Naše práce je rozmanitá, každý den jiná, a to nás motivuje. Myslím si, že tlumočníci snad ani nedělají adrenalinové sporty, protože mají dost adrenalinu v práci,' směje se. Při práci tlumočníkům pomáhají nejrůznější moderní technologie, zatím ale podle Hlaváčové nemusí mít strach, že by je nahradila například umělá inteligence. Pomoct by potřebovali zejména s tím, co jim bere hodně pozornosti, a to je vysledování jmen, názvů, zkratek a čísel. 'V současné době to vypadá tak, že když je rychlý projev a tlumočník si údaje nestačí zapsat, tak mu je píše kolega. Práce v kabině je totiž vždycky týmová,' říká Hlaváčová. 'Bylo by báječné, kdyby jména, zkratky a čísla mohl tlumočníkům v reálném čase poskytovat nějaký nástroj, třeba prostřednictvím umělé inteligence. Prozatím ale umělá inteligence není dost rychlá a má se zachycením různě vyslovovaných jmen podobné obtíže jako my. Tlumočníci ale mají oproti ní výhodu, protože pracují v týmu, umějí se s komplikovanými situacemi vypořádat, například doplnit informaci v další části věty. Navíc jsou zcela spolehliví, co do věrnosti tlumočení a mlčenlivosti a nejsou řízeni žádným algoritmem,' uzavírá. Tereza Šupová jrm
K výhodám EU řadí vrcholní politici jednotný trh, cestování i zajištění míru
Praha 31. března (ČTK) - K největším výhodám českého členství v Evropské unii řadí vrcholní politici jednotný trh, který podle nich zajišťuje hospodářskou prosperitu, a volné cestování. Často poukazují rovněž na to, že společenství zajišťuje mír v Evropě. ECB by podle člena Rady guvernérů mohla začít snižovat úroky dříve než Fed
Vídeň 30. března (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB. Analýza: Mezi lety 2014 až 2023 ČR získala od EU více než 1,2 bilionu korun
Praha 24. března (ČTK) - Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací ČR získala také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Jourová: Češi pochopili, že EU není charita, ale místo, kde můžou mít silný hlas
Brusel 23. března (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Češi za 20 let v Evropské unii pochopili, že EU není charita ani bankomat, ale organizace, kde platí jasná pravidla, práva a povinnosti. A ten, kdo to pochopí, se může výrazně podílet na rozhodování celého spolku. Tržní hodnota firmy Apple po zásahu regulátorů klesla o 113 miliard dolarů
New York 22. března (ČTK) - Tržní hodnota americké technologické společnosti Apple se po čtvrtečním zásahu regulátorů snížila o 113 miliard dolarů (2,65 bilionu Kč), a vzdálila se tak maximu z loňského léta, kdy se Apple stal první veřejně obchodovanou firmou s tržní hodnotou více než tři biliony dolarů. Oběti je třeba pomoci a agresora zastavit, řekla Čaputová k válce na Ukrajině
Bratislava 19. března (zpravodaj ČTK) - Oběti je třeba poskytnout pomoc a vůči agresorovi je třeba se chovat tak, aby nemohl pokračovat, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová k válce na Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské vojenské invazi. EU podpoří ekonomiku Egypta 7,4 mld. eur, chce tak regulovat imigraci z regionu
Káhira 17. března (ČTK) - Evropská unie dnes v Káhiře uzavřela dohodu o posílení partnerství s Egyptem a slíbila na podporu jeho hospodářství poskytnout do roku 2027 až 7,4 miliardy eur (186 miliard korun). Porota soutěže Miese van der Roheho si v Ostravě prohlédla historická jatka
Ostrava 17. března (ČTK) - Členové mezinárodní poroty prestižní evropské architektonické soutěže Miese van der Roheho si dnes v Ostravě prohlédli historická jatka, jejichž přestavba na galerii současného umění Plato se dostala do finále soutěže jako první česká stavba v historii. Výborný kritizoval ÚOHS za výsledek prošetřování cen cukru
Praha 17. března (ČTK) - Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) kritizoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za jeho postup při vyšetřování růstu cen cukru. Nelíbí se mu, k jakému závěru úřad dospěl, a chce, aby dodržování hospodářské soutěže víc hlídal.
Praha 31. března (ČTK) - K největším výhodám českého členství v Evropské unii řadí vrcholní politici jednotný trh, který podle nich zajišťuje hospodářskou prosperitu, a volné cestování. Často poukazují rovněž na to, že společenství zajišťuje mír v Evropě. ECB by podle člena Rady guvernérů mohla začít snižovat úroky dříve než Fed
Vídeň 30. března (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB. Analýza: Mezi lety 2014 až 2023 ČR získala od EU více než 1,2 bilionu korun
Praha 24. března (ČTK) - Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací ČR získala také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Jourová: Češi pochopili, že EU není charita, ale místo, kde můžou mít silný hlas
Brusel 23. března (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Češi za 20 let v Evropské unii pochopili, že EU není charita ani bankomat, ale organizace, kde platí jasná pravidla, práva a povinnosti. A ten, kdo to pochopí, se může výrazně podílet na rozhodování celého spolku. Tržní hodnota firmy Apple po zásahu regulátorů klesla o 113 miliard dolarů
New York 22. března (ČTK) - Tržní hodnota americké technologické společnosti Apple se po čtvrtečním zásahu regulátorů snížila o 113 miliard dolarů (2,65 bilionu Kč), a vzdálila se tak maximu z loňského léta, kdy se Apple stal první veřejně obchodovanou firmou s tržní hodnotou více než tři biliony dolarů. Oběti je třeba pomoci a agresora zastavit, řekla Čaputová k válce na Ukrajině
Bratislava 19. března (zpravodaj ČTK) - Oběti je třeba poskytnout pomoc a vůči agresorovi je třeba se chovat tak, aby nemohl pokračovat, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová k válce na Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské vojenské invazi. EU podpoří ekonomiku Egypta 7,4 mld. eur, chce tak regulovat imigraci z regionu
Káhira 17. března (ČTK) - Evropská unie dnes v Káhiře uzavřela dohodu o posílení partnerství s Egyptem a slíbila na podporu jeho hospodářství poskytnout do roku 2027 až 7,4 miliardy eur (186 miliard korun). Porota soutěže Miese van der Roheho si v Ostravě prohlédla historická jatka
Ostrava 17. března (ČTK) - Členové mezinárodní poroty prestižní evropské architektonické soutěže Miese van der Roheho si dnes v Ostravě prohlédli historická jatka, jejichž přestavba na galerii současného umění Plato se dostala do finále soutěže jako první česká stavba v historii. Výborný kritizoval ÚOHS za výsledek prošetřování cen cukru
Praha 17. března (ČTK) - Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) kritizoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za jeho postup při vyšetřování růstu cen cukru. Nelíbí se mu, k jakému závěru úřad dospěl, a chce, aby dodržování hospodářské soutěže víc hlídal.
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.