Frolík: ČR chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem
Slaný (Kladensko ) 24. prosince 2023 (ČTK) - České republice podle podnikatele a zakladatele výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyňka Frolíka chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem. Týkat by se měla především infrastruktury, digitalizace, míry zadlužení či reforem důchodů a zdravotnictví. Absence dlouhodobých základních společných jmenovatelů brání rozvoji české ekonomiky i její konkurenceschopnosti, řekl ČTK Frolík, zakladatel firmy na výrobu zdravotnických lůžek Linet, který 26. prosince oslaví 70. narozeniny. Působil například také jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a člen Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj.
"Nevidím to jako katastrofu, ale vidím to jako promarněnou příležitost," okomentoval Frolík současný vývoj české ekonomiky. Strany by se podle Frolíka měly umět shodnout na hlavních cílech třeba i ještě před volbami, aby nenastávaly protichůdné kroky a postupy, což pak negativně ovlivňuje celou tuzemskou ekonomiku. "Je třeba mít stanoveno, kde by český stát měl být za deset patnáct let a jak by se toho měl dosáhnout," podotkl Frolík. Navíc žádné ze čtyřletých vládních období podle něj reálně zdaleka nestačí na prosazení a uskutečnění zásadních kroků, stěžejní je i jejich návaznost na další období. Podnikatel také zdůraznil potřebu oprostit se od osobních antipatií. "Život je o tom, že kompromisy se musí dělat," uvedl.
Jedním z Frolíkových hesel pro byznys i politiku je: Co neměřím, to neřídím. Platit by to podle něj mělo pro školství, vědu, výzkum i zdravotnictví a politici by měli rozhodovat o podobě podpory podle dat, nikoliv na základě emocí či předvolební strategie. "Data, která máme nasbíraná, nejsou efektivně používaná," míní Frolík. Dodal, že bez dat se nedá ani objektivně posoudit, které aktivity například z výzkumu i podnikání přinášejí přidanou hodnotu, což je zásadní ekonomický ukazatel.
Smysl vidí v podpoře průmyslu a exportu, což přináší do České republiky zásadní objemy peněz. I proto by cena energií v ČR měla být podle něj nastavená tak, aby české firmy mohly konkurovat těm v okolních státech, třeba v Německu, kam míří zásadní podíl tuzemského exportu. Firmám podle podnikatele působí z krátkodobého i dlouhodobého hlediska problémy málo předvídatelné změny zákonů.
Z vedení Linetu, který založil v roce 1990, odešel Frolík v roce 2019. Nadále vlastní velkou část jeho akcií, zároveň spolupracuje s řadou investičních firem a fondů. Linet je evropskou jedničkou, celosvětově patří mezi největší čtyřku největších výrobců zdravotnických lůžek. Má 20 dceřiných společností ve všech významných regionech po celém světě. Na distributorech nezávislá síť společnosti zajišťuje prodej, servis i případné poskytování dalších služeb, jako je třeba pronájem. Zatímco v období pandemie obrat společnosti rostl a v obchodním roce 2021/2022 přesáhl osm miliard korun, v uplynulém obchodním roce kvůli poklesu poptávky poklesl. Letos už opět podle Frolíka Linet očekává růst.
Frolík žije ve Slaném, denně v průměru dvě hodiny pracuje. Je ženatý, má tři děti. Nyní říká, že si chce především se svou manželkou užít léta, kdy jsou ještě relativně zdraví, a vynahradit si tak roky věnované hlavně byznysu, který nyní postupně přechází na další rodinné příslušníky. Kromě různých fondů se angažuje rovněž ve filantropických aktivitách.
sbe hj - sdílejte článek
Následuje: Rok 2024 přinese omezení slev na dani, růst daně z nemovitosti či změny DPH
Praha 24. prosince (ČTK) - Příští rok přinese největší změny daní za poslední roky. Zaměstnanci začnou znovu odvádět nemocenské pojištění, omezí se slevy na dani a sníží se limit příjmu, od kterého se uplatňuje vyšší sazba daně. Zvyšuje se také daň z nemovitosti, roste firemní daň a omezuje se zvýhodnění nepeněžních benefitů pro zaměstnance. Mění se i sazby DPH a s nimi i zařazení některých položek do základní či snížené sazby. Vyplývá to z vyjádření ministerstva financí a daňových expertů oslovených ČTK. "Průměrný dopad na poplatníky se očekává kolem dvou až pěti procent hrubé mzdy," uvedl vedoucí daňového oddělení společnosti BDO Zenon Folwarczny. Extrémní případ podle něj představují rodiny s dětmi staršími tří let, kde jeden z manželů nepracuje a druhý má příjem mezi 40.000 a 50.000 korunami. Kvůli kumulaci dopadů jednotlivých změn si taková domácnost podle něj může pohoršit až o deset procent. Jednatel a provozní ředitel společnosti Fingo Jan Walter ale nečeká, že domácnosti budou kvůli změnám čelit závažným problémům. "Věřím, že domácnosti s průměrnými příjmy pocítí změny jen do té míry, že možná začnou lépe počítat a více hospodařit. Ale životní standard se u nich nijak zásadně nezmění. Často slyšíme velmi negativní hodnocení úsporných opatření, ale chybí mi reflektování toho, že vycházíme z poměrně vysoké životní úrovně," uvedl. Nemocenské pojištění bude činit 0,6 procenta hrubé mzdy a pro jeho výpočet se nebudou uplatňovat žádné daňové slevy. "Manželskému páru s průměrnou mzdou klesne z důvodu platby nemocenského pojištění čistý rodinný měsíční příjem přibližně o pětistovku," sdělila ČTK daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco. Další dopad na rodiny bude mít zrušení možnosti snížit si základ daně o školkovné, zrušení slevy na studenta nebo omezení slevy na nepracujícího manžela či manželku jen do doby, než nejmladšímu vyživovanému dítěti budou tři roky. "Ještě za rok 2023 lze při uplatnění maximální částky školkovného na jedno dítě a slevy na manželku zaplatit na dani z příjmu méně o 42.140 Kč, což je značný daňový rozdíl oproti roku 2024," uvedla Ivanco. Snižuje se také práh, od kterého jsou příjmy daněné sazbou 23 procent. Nově to bude roční příjem ve výši 36násobku průměrné mzdy, zatímco do letoška to byl 48násobek. "To by v roce 2023 odpovídalo ročnímu příjmu 1,451.664 Kč neboli měsíčnímu hrubému příjmu ve výši 120.972 Kč," uvedla partnerka společnosti TPA Group a členka prezidia Komory daňových poradců ČR Jana Skálová. (pokračování...)
Praha 24. prosince (ČTK) - Příští rok přinese největší změny daní za poslední roky. Zaměstnanci začnou znovu odvádět nemocenské pojištění, omezí se slevy na dani a sníží se limit příjmu, od kterého se uplatňuje vyšší sazba daně. Zvyšuje se také daň z nemovitosti, roste firemní daň a omezuje se zvýhodnění nepeněžních benefitů pro zaměstnance. Mění se i sazby DPH a s nimi i zařazení některých položek do základní či snížené sazby. Vyplývá to z vyjádření ministerstva financí a daňových expertů oslovených ČTK. "Průměrný dopad na poplatníky se očekává kolem dvou až pěti procent hrubé mzdy," uvedl vedoucí daňového oddělení společnosti BDO Zenon Folwarczny. Extrémní případ podle něj představují rodiny s dětmi staršími tří let, kde jeden z manželů nepracuje a druhý má příjem mezi 40.000 a 50.000 korunami. Kvůli kumulaci dopadů jednotlivých změn si taková domácnost podle něj může pohoršit až o deset procent. Jednatel a provozní ředitel společnosti Fingo Jan Walter ale nečeká, že domácnosti budou kvůli změnám čelit závažným problémům. "Věřím, že domácnosti s průměrnými příjmy pocítí změny jen do té míry, že možná začnou lépe počítat a více hospodařit. Ale životní standard se u nich nijak zásadně nezmění. Často slyšíme velmi negativní hodnocení úsporných opatření, ale chybí mi reflektování toho, že vycházíme z poměrně vysoké životní úrovně," uvedl. Nemocenské pojištění bude činit 0,6 procenta hrubé mzdy a pro jeho výpočet se nebudou uplatňovat žádné daňové slevy. "Manželskému páru s průměrnou mzdou klesne z důvodu platby nemocenského pojištění čistý rodinný měsíční příjem přibližně o pětistovku," sdělila ČTK daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco. Další dopad na rodiny bude mít zrušení možnosti snížit si základ daně o školkovné, zrušení slevy na studenta nebo omezení slevy na nepracujícího manžela či manželku jen do doby, než nejmladšímu vyživovanému dítěti budou tři roky. "Ještě za rok 2023 lze při uplatnění maximální částky školkovného na jedno dítě a slevy na manželku zaplatit na dani z příjmu méně o 42.140 Kč, což je značný daňový rozdíl oproti roku 2024," uvedla Ivanco. Snižuje se také práh, od kterého jsou příjmy daněné sazbou 23 procent. Nově to bude roční příjem ve výši 36násobku průměrné mzdy, zatímco do letoška to byl 48násobek. "To by v roce 2023 odpovídalo ročnímu příjmu 1,451.664 Kč neboli měsíčnímu hrubému příjmu ve výši 120.972 Kč," uvedla partnerka společnosti TPA Group a členka prezidia Komory daňových poradců ČR Jana Skálová. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Frolík: ČR chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Strojírenství (str) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023121903795|508309. Vydána 24.12.2023 6:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Frolík: ČR chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Strojírenství (str) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023121903795|508309. Vydána 24.12.2023 6:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.