Heslo ČRo

ČR

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "ČR". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo ČR je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Vývoz ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy pokračuje stabilně, uvedl Gazprom

Moskva 18. listopadu (ČTK) - Vývoz ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy dnes pokračuje stabilně, uvedla podle agentury Reuters státní energetická společnost Gazprom. Touto cestou Gazprom pošle 42,4 milionu metrů krychlových, tedy stejný objem jako v neděli. V sobotu ruský podnik přerušil dodávky plynu rakouské společnosti OMV poté, co firma pozastavila část plateb v souvislosti s vyhranou arbitráží. Podle agentury Reuters nicméně údaje ukazují, že ruský plyn do Rakouska stále proudí. Cena zemního plynu pro evropský trh s dodáním v prosinci dnes kolem 17:00 SEČ vykazovala nárůst o zhruba půl procenta a pohybovala se mírně pod 47 eury za megawatthodinu (MWh). Objednávky, takzvané nominace, plynu z Ukrajiny na Slovensko se dnes oproti předchozím dnům víceméně nezměnily. Nominace na plyn opouštějící Slovensko byly rovněž stabilní, ukázaly údaje provozovatele přepravní soustavy Eustream. Přibližně na úrovni předchozích dnů tak zůstaly i nominace na tok plynu ze Slovenska do Česka. V pátek Gazprom oznámil přerušení dodávek rakouské energetické společnosti OMV počínaje sobotou. Rakouská firma pozastavila platby Gazpromu, aby získala částku, jež jí byla přiznána v arbitráži. Soud OMV přiznal odškodné 230 milionů eur (5,8 miliardy Kč). Před sobotním přerušením dodávek Gazpromu firmě OMV proudilo ze Slovenska do Rakouska kolem 27 milionů krychlových metrů plynu denně. V neděli podle předběžných údajů Eustreamu dodávky činily asi 22,6 milionu krychlových metrů. Dnešní nominace na dodávky ze Slovenska do Rakouska pak dosahovaly 22,3 milionu krychlových metrů a přinejmenším část těchto dodávek se již podle neúplných předběžných údajů uskutečnila, píše Reuters. Společnost OMV před přerušením dodávek dostávala od Gazpromu kolem 17 milionů krychlových metrů plynu denně. Tyto dodávky nyní podle Reuters přebírají noví kupci či prostředníci. Rakouská společnost se domáhala náhrady za nepravidelné dodávky plynu a za úplné zastavení dodávek do Německa v srpnu 2022. OMV navíc s ruskou státní společností vede několik dalších sporů. Naopak do Česka dovoz ruského plynu v posledním roce roste. Zatímco po většinu loňského roku do ČR netekl z východoevropské země žádný plyn, od loňského podzimu se jeho podíl postupně zvýšil, vyplynulo z loňských statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a agentury Bloomberg. Za celý rok 2023 podíl ruského plynu podle ERÚ činil kolem sedmi procent. Většinu ostatních dodávek tvořil plyn z Norska a zkapalněný zemní plyn LNG z terminálu v Nizozemsku, uvedl úřad. Bloomberg zároveň v minulých dnech upozornil, že obchodníci v Česku se letos ještě výrazněji vracejí k plynu z východu, odkud teče zejména ruský plyn. Důvodem je především nižší cena. "Ruský plyn teče do České republiky, protože to jednoduše dává ekonomický smysl," řekl agentuře analytik KBC Group Dominik Rusinko. Agentura v této souvislosti upozornila na poplatky za přepravu plynu přes Německo, které dopravu ze západu prodražují. Rostoucí podíl ruského plynu v tuzemském dovozu připomněl také ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. V listopadu je podle něj podíl ruského plynu na celkovém tuzemském dovozu kolem 94 procent plynu, který do země přitekl ze Slovenska. Úřady v této souvislosti v minulosti připomínaly, že výběr dovozu plynu závisí na rozhodnutí obchodníka a stát na něj nemá vliv. Rusko, které bylo před zahájením invaze na Ukrajinu největším dodavatelem plynu do Evropy, ztratilo většinu evropských odběratelů v souvislosti se sankcemi a snahou EU snížit závislost na ruských energiích. Od konce února 2022, kdy Moskva zahájila vojenskou invazi na Ukrajinu, západní státy postupně uvalily na Rusko řadu sankcí, které se týkají i energetiky. Vnitrozemské státy ve střední Evropě dostaly výjimku na dodávky plynu, aby získaly více času najít si alternativní dodavatele. Na konci letošního roku však skončí platnost smlouvy o tranzitu ruského plynu do EU přes Ukrajinu a nepočítá se s jejím prodloužením. pmh boz sip mka

Foltýn: Rusko nemá šanci proti jednotnému Západu, proto rozkládá země zvlášť

Praha 18. listopadu (ČTK) - Rusko si uvědomuje, že proti spojenému Západu nemůže uspět vojensky ani ekonomicky, proto se snaží rozložit každou zemi zvlášť. Na dnešní sněmovní konferenci o ruském subverzním působení to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Evropa podle něj musí mít stejnou vůli jako Rusko, protože ve všem ostatním ho zvládne porazit. Evropskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi zhruba tisícovku dní, označil za nedostatečnou. Foltýn připomněl, že Rusko již před delší dobou samo označilo Českou republiku za nepřátelský stát. "To, že je Rusko nepřítelem Západu, je vnitřní součástí jejich identity, ruský režim bez takovéhoto přístupu k Západu nemůže ani existovat," řekl. Je úplně jedno, co si o tom my myslíme a co chceme, doplnil Foltýn. "ČR chápou jako nepřítele, protože to potřebují pro udržení režimu, z toho se nevykecáme," doplnil. Evropa podle něj pomáhá na Ukrajině nedostatečně. "Neustále kňouráme, jak Ukrajinci mají málo mužů. Mají, ale oni po nás žádné nechtějí, chtějí zbraně," uvedl. Ukrajina podle něj za poslední půlrok postavila 12 nových brigád, ale Západ poslal zbraně pouze pro tři. "Po nás chtějí zbraně a my jsme jim je nedali," doplnil. Potravinové balíčky podle něj války nevyhrávají. Rusko si podle Foltýna vyhodnotilo, že vojensky ani ekonomicky nyní na konflikt se Západem nemá, pokud západní země budou jednotné. "Proto v každé konkrétní zemi hraje samostatnou hru, která je komplementární s tím, co dělá v celé Evropě. A to je podrývání porozumění tomu, že čelíme nejhoršímu bezpečnostním riziku od konce druhé světové války," uvedl. V každé země funguje něco jiného a Rusko to díky dlouhodobé špionáži zaměřené na porozumění jednotlivým státům dokáže vystihnout, konstatoval. "Vždy to má společného jmenovatele, a to je maximální nabourání důvěry vůči státu, institucím a vůči běžné mezilidské důvěře. Toto najdete jako společný jmenovatel v každé ruské informační operaci, protože vědí, že ekonomicky a vojensky by proti jednotnému Západu neuspěli ani náhodou," dodal. Bývalý šéf britské tajné služby MI6 Richard Dearlove na konferenci řekl, že hlavně evropské země vzdálenější od ruských hranic si stále nepřipustily, že s Ruskem již jsou ve válce. "A je to naše slabina. Musíme přesvědčit západní státy, že ve válce již jsou. Je klíčové, aby to jejich politické vedení pochopilo," uvedl. Kreml podle něj spoléhá na podvratnou činnost v západních zemích, protože je levná, má výsledky a zároveň nepředstavuje příliš velké riziko. jzf puz mha

Lipavský ocenil medailí bývalého velitele ukrajinských ozbrojených sil Zalužného

Londýn 15. listopadu (zvláštní zpravodaj ČTK) - Český ministr zahraničí Jan Lipavský ocenil medailí Za zásluhy o diplomacii Valerije Zalužného, bývalého hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil, nyní velvyslance v Británii. Lipavský tak učinil na závěr své návštěvy Londýna, uvedl na síti X. "Jeho odvaha a osobní příklad byly klíčové při odrážení ruské agrese, která je útokem na všechny svobodné a demokratické země. To je důvod, proč jsem mu udělil medaili Za zásluhy o diplomacii," uvedl ministr. Ukrajinský generál byl jmenován hlavním velitelem ozbrojených sil v červnu 2021. Pod jeho velením vojáci odolali prvotnímu náporu ruské invaze z února 2022 a během prvního roku války dobyli zpět okupované části Charkovské oblasti a také osvobodili Cherson na jihu země jako jediné oblastní centrum, které ruská vojska dokázala obsadit. Zalužnyj byl rovněž strůjcem loňské ofenzivy, při které se ukrajinským silám podařilo jen málo proniknout silně opevněnou ruskou obranou. Následně se projevily rozdílné názory v ukrajinském vedení, zejména mezi ním a prezidentem Volodymyrem Zelenským. Letos v únoru pak Zalužného na pozici hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil vystřídal Oleksandr Syrskyj. V květnu Zalužného prezident Zelenskyj propustil z vojenské služby a jmenoval ukrajinským velvyslancem v Londýně. Medaile Za zásluhy o diplomacii se uděluje od roku 2019 a mezi jejími držiteli je řada českých i zahraničních osobností a organizací, které se zasloužily o posílení demokracie a lidských práv nebo o prohloubení vztahů mezi svou zemí a Českem. opm mka

V komunistické straně byly podle historika miliony lidí, přesné číslo není

Praha 12. listopadu (ČTK) - Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Ředitel Muzea paměti XX. století - historik Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několika generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace. Blažek to uvedl v dnešním úvodu třídenní vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí. Akci uspořádal k 35. výročí pádu komunistického režimu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a Muzeem paměti XX. století v pražském Lichtenštejnském paláci. Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) zní odpověď na lehce provokativní název konference, zda se česká společnost dokázala vyrovnat s dědictvím komunistického režimu, že nikoli. Otázkou je, proč se to nepovedlo a zda se to povést mohlo, řekl. Nacismus podle Dvořáka stihnul v kratší době trvání ukázat tu nejhorší tvář, komunisté naopak vládli dlouho a vytvořili systém života v kleci - jako v jakési zoo. Po krachu systému lidé podle Dvořáka dostali svobodu, na kterou ne všichni byli připraveni, a někteří se proto zase začali ohlížet, kde je klec, popsal ministr postoje části české společnosti. Česko je podle Dvořáka nyní v situaci, kdy se komunisté mohou vrátit nejen do Parlamentu, ale i do vlády. Stejně jako další účastníci konference vzpomenul na někdejší diskusi o možnosti zakázat komunistickou stranu. Skončila odmítnutím zákazu kvůli nedemokratičnosti takého kroku a také argumentu, že by opatření nezabránilo vzniku nových subjektů s komunistickými postoji. Po konci studené války na sebe Západ podle historika Igora Lukeše nevzal morální zodpovědnost za společnost poražených a odmítl nahlas pojmenovat, že dobro zvítězilo a zlo bylo poraženo. Pasivita Západu a jeho neodvaha k dekomunizaci ve východní Evropě následně podle historika vedla k relativizaci hodnot. Neuznávání toho, že záleží na faktech, pak podle Lukeše mělo dopad i na myšlení na Západě. Jako příklad uvedl nedávné zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států přes zjevné nepravdy, které šířila jeho kampaň. Odborný garant konference - náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický v pozvánce na akci uvedl, že během tří dnů jednání na konferenci vystoupí víc než 50 renomovaných vědců různých oborů. Podle ředitele ÚSTR Ladislava Kudrny přináší konference pro odborníky možnost diskutovat o tom, v jakém stavu se po roce 1989 nacházela nejen česká společnost, přičemž badatelská práce historiků představuje naději na vypořádání se s otázkami, které jsou stále aktuální a zásadně ovlivňují současnost. rem ptd

SLOVNÍK NAJÍT