OECD zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta
Paříž/Praha 2. května (ČTK) - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta. Organizace to dnes uvedla ve svém aktualizovaném výhledu. Česká republika si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4) a jako jediná z V4 zaostane i za průměrem OECD, předpovídá organizace.
Se zlepšením v případě růstu globální ekonomiky OECD počítá i na příští rok, kdy hospodářství podle nynější prognózy vykáže růst o 3,2 procenta. Před čtvrt rokem OECD počítala s tříprocentním růstem. Na ekonomiku mimo jiné dál nepříznivě působí ozbrojené konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. Loni globální ekonomika vykázala růst o 3,1 procenta.
"Stále jsou znát dopady přísnějších měnových podmínek, hlavně na trzích bydlení a úvěrů. Globální aktivita se však ukazuje jako relativně odolná," uvádí ve své aktualizované zprávě OECD. "Inflace klesá rychleji, než se původně předpokládalo, a zlepšuje se důvěra v soukromém sektoru."
Růst v letošním i příštím roce opět zajistí zejména Spojené státy. Těm OECD na letošní rok zlepšila výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,6 procenta, zatímco v únoru jim prognózovala růst o 2,1 procenta. Výhled růstu na příští rok jim OECD proti únorové prognóze zvýšila o desetinu bodu na 1,8 procenta.
České republice OECD na letošek předpovídá růst HDP o 1,1 procenta, na příští rok o 2,4 procenta. Nejlépe si ze zemí V4 povede Polsko, jemuž OECD na letošní rok předpovídá růst o 2,9 procenta a na rok příští o 3,4 procenta. Slovensku i Maďarsku organizace na letošek prognózuje růst HDP shodně o 2,1 procenta, na příští rok pak Slovensku o 2,7 procenta a Maďarsku o 2,8 procenta.
Z vyspělých zemí bude zaostávat především Německo, jemuž OECD na letošek předpovídá růst o 0,2 procenta. Na příští rok tam organizace počítá se zrychlením tempa na 1,1 procenta. Celé eurozóně, kde je Německo klíčovou ekonomikou, pak OECD na letošek zlepšila výhled růstu na 0,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu více, než OECD čekala v únoru.
Číně OECD předpovídá na letošek růst o 4,9 procenta a na příští rok zpomalení tempa na 4,5 procenta. V případě Ruska organizace letos čeká růst HDP o 2,6 procenta a v příštím roce zpomalení na jedno procento.
OECD očekává, že Spojené státy začnou základní úrokové sazby snižovat od letošního třetího čtvrtletí. Základní úrok je tam nyní v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je maximum za 23 let. OECD předpokládá, že americká centrální banka (Fed) základní sazbu do konce příštího roku sníží do pásma 3,75 až 4,00 procenta. V eurozóně OECD čeká začátek snižování také od třetího čtvrtletí a do konce příštího roku tam čeká pokles depozitní sazby Evropské centrální banky (ECB) ze současných čtyř na 2,5 procenta.
spr - sdílejte článek
Následuje: Kandidát na ministra pro vědu Tuleja by se dnes měl setkat s premiérem Fialou
Praha 2. května (ČTK) - Kandidáta TOP 09 Pavla Tuleju dnes čeká setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ekonom a bývalý rektor Slezské univerzity ČTK také řekl, že zatím předběžně, zároveň ale intenzivně jedná s lidmi, které by chtěl do svého týmu. Přeje si, aby v úřadu po rezignaci Heleny Langšádlové (TOP 09) zůstali oba náměstci Pavel Doleček a Jana Havlíková a v pozici vrchní ředitelky vládní Sekce pro vědu, výzkum a inovace Dana Bilíková. Jmenován má být Tuleja v pondělí. Mezi své priority řadí navýšení rozpočtu na vědu a také podporu začínajících vědců a studentů, otevřít plánuje diskusi o veřejném systém půjček. "S paní ministryní Langšádlovou jsem nyní v užším kontaktu a záleží mi na jejích názorech na to, jak a kam bych resort vědy rád směroval. Chci dokončit její rozpracované projekty, které v mých očích dávají smysl. Zejména to je navýšení rozpočtu pro vědu, dále zákon o vědě, výzkumu, inovacích a transferu znalostí a jistě i kroky vedoucí k podpoře mladých vědkyň a vědců," řekl budoucí ministr. Tuleja uvedl, že mu Langšádlová poskytla svůj původní harmonogram. "Začínám se s ním seznamovat. Sahá do října tohoto roku a už teď vím, že bych v něm rád provedl několik úprav, ignorovat ho ale určitě nehodlám," dodal. Snažit se Tuleja hodlá o navýšení rozpočtu pro vědu jako celku, tak aby narostl podíl těchto výdajů k hrubému domácímu produktu. "Jde mi jak o posílení institucionální podpory, tedy dlouhodobého rozvoje a koncepcí organizací, tak o podporu účelovou, či-li o podporu projektů a grantů," uvedl. Peníze do vědy a výzkumu musí podle něj přitékat více kanály, aby nebyla závislá na jediném zdroji. Hovořil o tom s Langšádlovou a jejími náměstky. Příští týden chce možnosti podrobně diskutovat s místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace a teprve poté začít s dalšími kroky. Navýšení rozpočtu označuje za jednu ze svých priorit proto, že z vyšší sumy lze, krom jiného, podpořit doktorandy a další začínající vědce. "To je věc, která by měla být předmětem veřejné diskuse a určitě by to bylo obsahem jednání mezi mnou a ministrem školství," uvedl. Je podle něj ale potřeba rozvíjet i další nástroje podpory. "Chtěl bych proto otevřít i diskusi, která se povede o možnosti zavést veřejný systém půjček, které by byly administrovány finančními institucemi. Ke splácení těchto půjček by docházelo podobným způsobem jako u hypoték, tedy formou fixních splátek, které by absolventi platili po určitou dobu buďto v pravidelných intervalech, nebo formou postupně narůstajících splátek, čímž by se snížila jejich zátěž v prvních letech jejich aktivního pracovního života," popsal Tuleja. (pokračování...)
Praha 2. května (ČTK) - Kandidáta TOP 09 Pavla Tuleju dnes čeká setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ekonom a bývalý rektor Slezské univerzity ČTK také řekl, že zatím předběžně, zároveň ale intenzivně jedná s lidmi, které by chtěl do svého týmu. Přeje si, aby v úřadu po rezignaci Heleny Langšádlové (TOP 09) zůstali oba náměstci Pavel Doleček a Jana Havlíková a v pozici vrchní ředitelky vládní Sekce pro vědu, výzkum a inovace Dana Bilíková. Jmenován má být Tuleja v pondělí. Mezi své priority řadí navýšení rozpočtu na vědu a také podporu začínajících vědců a studentů, otevřít plánuje diskusi o veřejném systém půjček. "S paní ministryní Langšádlovou jsem nyní v užším kontaktu a záleží mi na jejích názorech na to, jak a kam bych resort vědy rád směroval. Chci dokončit její rozpracované projekty, které v mých očích dávají smysl. Zejména to je navýšení rozpočtu pro vědu, dále zákon o vědě, výzkumu, inovacích a transferu znalostí a jistě i kroky vedoucí k podpoře mladých vědkyň a vědců," řekl budoucí ministr. Tuleja uvedl, že mu Langšádlová poskytla svůj původní harmonogram. "Začínám se s ním seznamovat. Sahá do října tohoto roku a už teď vím, že bych v něm rád provedl několik úprav, ignorovat ho ale určitě nehodlám," dodal. Snažit se Tuleja hodlá o navýšení rozpočtu pro vědu jako celku, tak aby narostl podíl těchto výdajů k hrubému domácímu produktu. "Jde mi jak o posílení institucionální podpory, tedy dlouhodobého rozvoje a koncepcí organizací, tak o podporu účelovou, či-li o podporu projektů a grantů," uvedl. Peníze do vědy a výzkumu musí podle něj přitékat více kanály, aby nebyla závislá na jediném zdroji. Hovořil o tom s Langšádlovou a jejími náměstky. Příští týden chce možnosti podrobně diskutovat s místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace a teprve poté začít s dalšími kroky. Navýšení rozpočtu označuje za jednu ze svých priorit proto, že z vyšší sumy lze, krom jiného, podpořit doktorandy a další začínající vědce. "To je věc, která by měla být předmětem veřejné diskuse a určitě by to bylo obsahem jednání mezi mnou a ministrem školství," uvedl. Je podle něj ale potřeba rozvíjet i další nástroje podpory. "Chtěl bych proto otevřít i diskusi, která se povede o možnosti zavést veřejný systém půjček, které by byly administrovány finančními institucemi. Ke splácení těchto půjček by docházelo podobným způsobem jako u hypoték, tedy formou fixních splátek, které by absolventi platili po určitou dobu buďto v pravidelných intervalech, nebo formou postupně narůstajících splátek, čímž by se snížila jejich zátěž v prvních letech jejich aktivního pracovního života," popsal Tuleja. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'OECD zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024050202318|509853. Vydána 02.05.2024 9:51:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'OECD zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024050202318|509853. Vydána 02.05.2024 9:51:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.