Rusko se vrací na trh státních dluhopisů, zajistilo si téměř miliardu dolarů
Moskva 2. února 2022 (ČTK) - Rusko se po dvoutýdenní pauze vrátilo na trh státních dluhopisů a jejich prodejem si v aukci zajistilo téměř miliardu dolarů (zhruba 22 miliard Kč). Pauzu si vynutil rozsáhlý výprodej způsobený zvýšeným geopolitickým rizikem. To se ale zmírnilo a trh Moskvu teď vnímá příznivěji, uvedla dnes agentura Reuters.
Moskva letos musela týdenní aukci státních dluhopisů OFZ dvakrát zrušit, vždy to zdůvodnila přílišnou kolísavostí na trzích. Jak se ale stabilizoval kurz rublu a měna začala zpevňovat, země se na trh vrátila. To je podle analytiků znamením lepších podmínek a potenciálně i návratu k normálu.
Potenciálně nejlepší dobu k nákupu dluhopisů v místní měně v Rusku vidíme koncem prvního čtvrtletí tohoto roku. Až odezní geopolitická nejistota a cyklus zvyšování úroků v rámci měnové politiky dosáhne vrcholu...
Poptávka po ruských dluhopisech přitom vysoko převýšila nabídku. Ministerstvo financí dostalo objednávky na dluhopisy za 102,9 miliardy rublů, nakonec ale prodalo dluhopisy za 74,7 miliardy rublů, což po přepočtu odpovídá částce zhruba 982 milionů USD. Jde o dluhopisy splatné v roce 2029 a s průměrným ročním výnosem 9,59 procenta. Jde zároveň o nejúspěšnější aukci ruských státních dluhopisů od loňského srpna.
"Po výprodeji, za kterým byli zahraniční investoři, se trh vrací k normálu," poznamenal ekonom finančního ústavu CentroCreditBank Jevgenij Suvorov.
Dluhopisy OFZ měli kvůli vysokým výnosům v oblibě právě zahraniční investoři. Podíl zahraničních držitelů dluhopisů ale v poslední době kvůli geopolitickému napětí klesá. V prosinci činil 19,9 procenta, což bylo nejméně od 1. července. Ještě o měsíc dříve činil 20,5 procenta, ukazují data ruské centrální banky. Analytici společnosti VTB Capital nicméně upozorňují, že i přes pokles z poslední doby je tento podíl vyšší než medián pro ostatní rozvíjející se trhy.
Rusko má nyní výrazně horší vztahy se západními zeměmi, než jaké mělo ještě před rokem. Moskvě se nelíbí, že se chce Severoatlantická aliance rozšiřovat dál na východ až k hranicím Ruska. Spojené státy rozhodly o přemístění dalších svých vojáků do východní Evropy, a to do Polska a do Rumunska.
Ruské státní dluhopisy teď hodně nakupují zejména velké ruské banky. Moskva výtěžek z prodeje využívá hlavně ke snížení rozpočtových deficitů.
Suvorov řekl, že značná nejistota na trhu státních dluhopisů OFZ nyní souvisí s načasováním dalších kroků centrální banky. Respektive s tím, kdy centrální banka ukončí současný cyklus zpřísňování měnové politiky. Očekává se, že centrální banka ještě bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, neboť se potýká s vysokou inflací. Ta se pohybuje nad osmi procenty a je nejvyšší zhruba za šest let. Inflační cíl má centrální banka na čtyřech procentech.
Analytici v průzkumu agentury Reuters uvedli, že centrální banka na svém zasedání 11. února zvýší základní úrok o 100 bazických bodů na 9,5 procenta. Část analytiků si myslí, že v březnu přijde další zvýšení, a to na deset procent. Až centrální banka naznačí, že je se současným cyklem zpřísňování měnové politiky hotova, investoři by mohli nákupy dluhopisů OFZ obnovit. Očekávali by totiž, že ceny dluhopisů se začnou automaticky zvyšovat, jakmile Rusko začne později v letošním roce snižovat náklady na úvěry.
"Potenciálně nejlepší dobu k nákupu dluhopisů v místní měně v Rusku vidíme koncem prvního čtvrtletí tohoto roku. Až odezní geopolitická nejistota a cyklus zvyšování úroků v rámci měnové politiky dosáhne vrcholu," uvedli analytici společnosti Renaissance Capital. Za vrchol zpřísňování měnové politiky považují okamžik, kdy centrální banka zvýší základní sazbu na deset procent.
spr - sdílejte článek
Následuje: Studie: Čína loni v projektu nové Hedvábné stezky nejvíce investovala v Iráku
Peking 2. února (ČTK) - Čína loni v rámci svého infrastrukturního plánu nové Hedvábné stezky nejvíce investovala v Iráku. Tato blízkovýchodní země získala 10,5 miliardy dolarů (asi 225 miliard Kč) na projekty, které zahrnují i ropnou elektrárnu. Vyplývá to ze zprávy centra pro zelené finance a rozvoj při šanghajské univerzitě Fudan. Celkově Čína loni do 144 zemí formou smluvní spolupráce či přímých investic vložila 59,5 miliardy dolarů. Předloni to bylo 60,5 miliardy dolarů. Po Iráku se Čína nejvíce stavebně angažovala v Srbsku a v Indonésii, uvedla agentura Reuters. V arabských a blízkovýchodních zemích ve srovnání s rokem 2020 investice loni vzrostly přibližně o 360 procent a stavební angažovanost o 116 procent. Irák, kde Spojené státy v loňském roce ukončily svou bojovou misi, se od roku 2013 stal třetím největším partnerem v rámci iniciativy nové Hedvábné stezky v oblasti energetické angažovanosti, hned po Pákistánu a Rusku, uvádí studie. Čína a Irák spolupracují na výstavbě ropné elektrárny Al-Chajrát v irácké provincii Karbala v hodnotě pět miliard dolarů. Čínská společnost Sinopec získala zakázku na rozvoj iráckého plynového pole Mansúríja poblíž íránských hranic. Obě země rovněž spolupracují na výstavbě letiště, v solárních a dalších projektech. Hodnota čínských kontraktů v rámci nové Hedvábné stezky loni dosáhla 45,6 miliardy dolarů, což je o 37 miliard dolarů více než o rok dříve. (pokračování...)
Peking 2. února (ČTK) - Čína loni v rámci svého infrastrukturního plánu nové Hedvábné stezky nejvíce investovala v Iráku. Tato blízkovýchodní země získala 10,5 miliardy dolarů (asi 225 miliard Kč) na projekty, které zahrnují i ropnou elektrárnu. Vyplývá to ze zprávy centra pro zelené finance a rozvoj při šanghajské univerzitě Fudan. Celkově Čína loni do 144 zemí formou smluvní spolupráce či přímých investic vložila 59,5 miliardy dolarů. Předloni to bylo 60,5 miliardy dolarů. Po Iráku se Čína nejvíce stavebně angažovala v Srbsku a v Indonésii, uvedla agentura Reuters. V arabských a blízkovýchodních zemích ve srovnání s rokem 2020 investice loni vzrostly přibližně o 360 procent a stavební angažovanost o 116 procent. Irák, kde Spojené státy v loňském roce ukončily svou bojovou misi, se od roku 2013 stal třetím největším partnerem v rámci iniciativy nové Hedvábné stezky v oblasti energetické angažovanosti, hned po Pákistánu a Rusku, uvádí studie. Čína a Irák spolupracují na výstavbě ropné elektrárny Al-Chajrát v irácké provincii Karbala v hodnotě pět miliard dolarů. Čínská společnost Sinopec získala zakázku na rozvoj iráckého plynového pole Mansúríja poblíž íránských hranic. Obě země rovněž spolupracují na výstavbě letiště, v solárních a dalších projektech. Hodnota čínských kontraktů v rámci nové Hedvábné stezky loni dosáhla 45,6 miliardy dolarů, což je o 37 miliard dolarů více než o rok dříve. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko se vrací na trh státních dluhopisů, zajistilo si téměř miliardu dolarů' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Politika (pol). ID zprávy: T2022020205948|502068. Vydána 02.02.2022 16:25:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko se vrací na trh státních dluhopisů, zajistilo si téměř miliardu dolarů' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Politika (pol). ID zprávy: T2022020205948|502068. Vydána 02.02.2022 16:25:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.