Rusko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Rusko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Rusko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Ukrajina hlásí úder na letiště ruských strategických bombardérů

Kyjev/Moskva 20. března (ČTK) - Ukrajina a Rusko i v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných útocích. Ukrajinský generální štáb informuje o úderu na letiště Engels v ruské Saratovské oblasti. Gubernátor tohoto ruského regionu Roman Busargin před tím informoval o požáru na místním letišti, útok na sousedící města Engels a Saratov označil za dosud největší v současné válce. Dosud nejrozsáhlejšímu vzdušnému úderu čelilo ukrajinské město Kropyvnyckyj, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina šéf správy Kirovohradské oblasti Andrij Rajkovyč. Ukrajina oznámila po ruských útocích několik mrtvých. "V oblasti letiště (Engels) byl zaznamenán požár, výbuchy a sekundární detonace munice," uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku. "Tento vojenský objekt využívá letectvo okupantů, zejména k raketovým úderům na území Ukrajiny a k teroristickým útokům proti civilistům," prohlásilo velení ukrajinské armády. Agentura Reuters poznamenala, že se v Engelsu nachází vojenská základna, kde jsou ruské strategické bombardéry, a místo se stalo terčem ukrajinských úderů už dříve během ruské války proti Ukrajině. Gubernátor Saratovské oblasti Busargin před tím podle ruské služby BBC informoval o tom, že kvůli ukrajinskému dronovému útoku vypukl na místním letišti požár a obyvatele okolních domů úřady evakuovaly. Poškozeny byly podle něj také civilní objekty včetně obytných domů a několika institucí. Kvůli útoku byla vybita okna v nemocnici, uvedl na telegramu gubernátor. Místní úřady vyhlásily v části regionu stav mimořádné události. Agentura TASS informovala o deseti zraněných v Saratovské oblasti kvůli dronovým útokům. Ruská služba BBC během dne s odvoláním na ruská média a telegramové kanály napsala, že je také hlášen požár v areálu ropného skladu v Engelsu. Informace o útoku na sklad s pohonnými hmotami oficiálně potvrzeny nejsou, podotkl server Meduza. Rozsáhlému ruskému útoku mezitím čelilo podle místních úřadů město Kropyvnyckyj na střední Ukrajině. Šéf Kirovohradské oblastní správy Andriij Rajkovyč podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že na město dopadlo asi 21 ruských dronů nebo jejich trosek. Škody jsou podle něj mimo jiné na obytných budovách. Na místě je 14 zraněných, z toho čtyři děti, napsala agentura AFP. Ruské útoky si vyžádaly dva mrtvé v ukrajinské Sumské a Charkovské oblasti, na které Rusko podle místních úřadů útočilo řízenými leteckými pumami, uvedla také AFP. Jeden člověk zahynul při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, napsala BBC s odkazem na místní úřady. Server Ukrajinska pravda informuje o dvou mrtvých seniorech při ruském středečním útoku na město Kupjansk v Charkovské oblasti. Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 171 drony, z nichž 75 sestřelila protivzdušná obrana a 63 zmizelo z radarů bez způsobení škod. O osudu zbylých strojů se nezmiňuje. Škody jsou podle něj zaznamenány v Kirovohradské, Sumské a Doněcké oblasti, podrobnosti neuvádí. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 132 ukrajinských dronů v noci na dnešek. V Saratovské oblasti jihovýchodně od Moskvy jich bylo sestřeleno 54 a v sousední Voroněžské oblasti 40, uvedl resort. Další stroje podle něj protivzdušná obrana zničila nad Belgorodskou, Rostovskou, Kurskou a Lipeckou oblastí a nad anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Tvrzení stran válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu před více než třemi roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky dronů či raket. ipl dvs kpc hab

Pavel: Proměna světového bezpečnostního řádu zpochybňuje řadu dosavadních jistot

Praha 18. března (ČTK) - Proměna bezpečnostního světového řádu bude redefinovat geopolitické vztahy a strategické priority, zpochybňuje řadu dosavadních jistot. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Preferencí ČR a Evropy podle něj bude vždy pracovat společně se Spojenými státy, je ale potřeba být připraven adekvátně reagovat, pokud se USA rozhodnou jít jinou cestou. Hlava státu také označila za důležitou podporu Ukrajiny v dosažení co nejspravedlivějšího míru, aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora. Válka na Ukrajině, ale i prezidentské volby v USA, v nichž zvítězil Donald Trump, přinesly Evropě i celému světu výrazný dopad. "Hovoříme o začínající zásadní proměně bezpečnostního světového řádu, která bude bezpochyby redefinovat geopolitické vztahy a strategické priority a která zpochybňuje řadu našich dosavadních jistot," uvedl Pavel. Na změnu je podle prezidenta nutné nahlížet tak, že se s ní dá vypořádat, porozumět jí a připravit se na ni. Pod tlakem války i amerických spojenců se v Evropě otevřely intenzivní debaty o zajištění bezpečnosti kontinentu. Dlouhodobým zájmem podle něj je, aby bezpečnostní struktura byla vždy budována společně se Spojenými státy, které donedávna představovaly nezpochybnitelný základ evropské bezpečnosti, nicméně do budoucna tomu tak být nemusí. "Naší preferencí bude vždy pracovat společně se Spojenými státy, ale pokud z jakéhokoli důvodu se USA rozhodnou jít jinou cestou, pak bychom měli být připraveni na to adekvátně reagovat," podotkla hlava státu. Co se týče zajištění bezpečnosti v Evropě, za zásadní Pavel považuje pokračovat v podpoře Ukrajiny k tomu, aby bylo dosaženo co nejspravedlivějšího míru. "Aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora a v podstatě kapitulaci oběti," uvedl. Ocenil, že Česko je součástí vznikající koalice ochotných. Podobných koalic podle Pavla možná vznikne více, přičemž je nutné, aby se připravily na poskytnutí vojenské, politické, diplomatické, materiální i finanční pomoci Ukrajině. A to jak s pokračující účastí USA, nebo bez ní. Za důležité prezident považuje také spolupracovat nejen v rámci EU a NATO, ale například s indo-pacifickými státy - Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem či Jižní Koreou. Geopolitické změny nejsou věcí pouze států, ale do značné míry i všech občanů. Ocenil, jak se Češi postavili k válce na Ukrajině, když od počátku odsoudili Rusko jako agresora a měli vůli pomáhat Ukrajině i například ve sbírkách na vojenský materiál a humanitární i zdravotnickou pomocí. Aktuální doba přináší podle hlavy státu více nejistot než jistot. Nejistoty lidem berou pocit kontroly, stability, zvyšují napětí a úzkost, na druhou stranu by také měly motivovat. Tlak událostí by podle Pavla měl i v Česku vést k větší spolupráci a shodě. Základ všeho úsilí o zvýšení obranyschopnosti záleží především na tom, zda nastane shoda na definici toho, co jsou reálné hrozby, míní. "Jestli budeme schopni vnímat ohrožení napříč politickým spektrem. Nedělat z toho politiku, protože pak bychom dlouhodobě ohrožovali sami sebe," řekl. Za důležitou má také vůli hrozbám čelit a to, zda "jsme připraveni něco obětovat" pro obranu svobody, demokracie, hodnot a způsobu života. Může jít o uvědomění toho, že v nastalé situaci je nutné vynaložit větší prostředky na zajištění obrany a vnější i vnitřní bezpečnosti, posilovat odolnost celé společnosti proti krizím či zdokonalovat mechanismy krizového řízení. "A v případě, že dojde k nejhoršímu, tak že budeme i připraveni vzít případně zbraň do ruky a se zbraní v ruce svoji zemi chránit," podotkl. Pokud možno v souhře všech hlavních politických stran je podle něj nutné čelit názorům, že není nutné se bránit. "Budeme-li živit nálady, že domluvit se, podrobit se, je lepší, než se bránit, zachovat si svoji čest a důstojnost, pak samozřejmě bude velice těžké dát společnost dohromady a vynaložit více prostředků a úsilí pro naši vlastní bezpečnost," dodal Pavel. opm sou jzf snm

Rzeczpospolita: Zahraniční firmy do Ruska navzdory tvrzení úřadů nespěchají
Moskva 18. března (ČTK) - Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém webu to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Soudce: Svoboda projevu je to nejcennější, ÚS ji musí chránit pro všechny
Brno 18. března (ČTK) - Svoboda projevu je to nejcennější, co v demokracii máme, řekl novinářům soudce Tomáš Langášek poté, co Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Ladislava Vrabela. Ten původně dostal peněžitý trest 10.000 korun za šíření poplašné zprávy, která spočívala v tvrzení, že Česko plánuje jadernými zbraněmi z letounů F-35 zaútočit na Rusko, a že proto hrozí odvetný ruský útok. Rubl před avizovaným telefonátem prezidentů USA a Ruska výrazně zpevňuje
Moskva 18. března (ČTK) - Ruský rubl dnes výrazně zpevňuje, dopoledne se dostal pod 82 rublů za dolar a byl nejsilnější od konce loňského června. Rubl kvůli západním sankcím zavedeným po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v posledních třech letech oslaboval, od začátku letošního roku ale soustavně zpevňuje. Ukrajinští vojáci přirovnali podle BBC ústup z Kurské oblasti k hororovému filmu
Kyjev 17. března (ČTK) - Někteří ukrajinští vojáci přirovnali k hororovému filmu své zážitky při nynějším ústupu ze západoruské Kurské oblasti, do níž ukrajinská armáda vpadla v rámci ofenzívy v srpnu loňského roku. Jednání v koalici ochotných se posouvá do operační fáze, uvedl Starmer
Londýn/Kyjev 15. března (ČTK) - Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě mírové dohody s Ruskem. Putin poprvé veřejně okomentoval návrh na příměří, mluvil o řadě otázek
Moskva/Washington/Kyjev 13. března (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní. Svět vítá naději na příměří na Ukrajině opatrně, na tahu je totiž Moskva
Kyjev/Moskva/Washington 12. března (ČTK) - Světoví i čeští politici a média s opatrností vítají výsledky úterního jednání v saúdskoarabské Džiddě, kde ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na 30denní příměří a Spojené státy následně obnovily dodávky vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Ukrajina po jednání v Džiddě souhlasí s americkým návrhem na příměří
Džidda (Saúdská Arábie)/Washington/Kyjev 11. března (ČTK) - Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého 30denní příměří, zatímco USA ihned obnoví vojenskou pomoc Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské ozbrojené agresi. Ukrajina před jednáním s USA podnikla největší útok na Rusko od začátku války
Kyjev/Moskva 11. března (ČTK) - Ukrajinská armáda dnes podnikla nejrozsáhlejší dronový útok na území Ruska od začátku ruské agrese proti sousední zemi. Stalo se to jen několik hodin před začátkem jednání ukrajinské a americké delegace v saúdskoarabské Džiddě o možnostech ukončení přes tři roky trvající války. Syrská vláda ve středu obdržela zásilku bankovek vytištěných v Rusku
Damašek 6. března (ČTK) - Sýrie ve středu obdržela novou zásilku bankovek syrské měny vytištěných v Rusku. V budoucnu se očekávají další dodávky, uvedl nejmenovaný syrský vládní činitel podle agentury Reuters. Trump podle koalice opustil spojence, podle Babiše je řešení války v diplomacii
Praha 4. března (ČTK) - Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl dnes na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Trump pozastavil pomoc Ukrajině; Kreml to chválí, EU představila plán zbrojení
Washington/Kyjev/Brusel/Moskva/Praha 4. března (ČTK) - Americký prezident Donald Trump v pondělí podle tisku nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu. Amnesty International upozorňuje na mučení ukrajinských zajatců v Rusku
Moskva 4. března (ČTK) - Na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku poukazuje zpráva, kterou dnes zveřejnila nevládní organizace Amnesty International. USA si podle Trumpa nenechají dlouho líbit komentáře Zelenského k válce
Washington/Kyjev 3. března (ČTK) - Spojené státy už si podle prezidenta Donalda Trumpa nenechají dlouho líbit přístup a komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Zelenskyj podle šéfa Bílého domu nechce mír, dokud má podporu USA. Ceny ukrajinských dluhopisů prudce klesly, nejvíce ty splatné v roce 2035
Londýn 3. března (ČTK) - Ceny ukrajinských státních dluhopisů obchodovaných na mezinárodních trzích dnes prudce klesly, nejvíce ty splatné v roce 2035. Podle analytiků tak ceny reagují na páteční roztržku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, uvedla agentura Reuters. Bývalí polští disidenti vzkázali Trumpovi, že jednání se Zelenským je zděsilo
Varšava 3. března (ČTK) - Bývalí polští političtí vězni včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že záběry z jeho pátečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě u nich vyvolaly zděšení a odpor. Projednávané navýšení podpory Kyjevu povede k prodloužení války, uvedl Kreml
Moskva 3. března (ČTK) - Přísliby evropských lídrů o navýšení podpory Kyjevu nepomohou k mírovému řešení konfliktu, ale povedou k prodloužení války, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Zelenskyj je po diplomatické smršti potlučený, ale optimistický, uvedla BBC
Londýn 3. března (ČTK) - Potlučený, ale optimisticky naladěný. Tak podle britské BBC popsal pocity ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejmenovaný člen jeho doprovodu, než se ukrajinská delegace vydala na cestu z Londýna zpět do Kyjeva.

Evropa musí přidat ve zbrojení, shodli se lídři na londýnském summitu k Ukrajině

Londýn 2. března (ČTK) - Bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí se dnes na summitu o Ukrajině v Londýně shodly na tom, že je třeba navýšit výdaje na obranu. Podle řady z nich včetně britského premiéra Keira Starmera je čas přestat debatovat a začít jednat. Starmer, který schůzku na nejvyšší úrovni svolal, uvedl, že se účastníci shodli na čtyřech základních bodech podpory Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se podle politologů spolu se Starmerem ujal vedení jednání o míru, později médiím řekl o návrhu příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Česko v Londýně zastupoval premiér Petr Fiala. Omezené příměří navržené Francií a Británií by platilo měsíc, napsal list Le Figaro, a podle Macrona by následně otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky. Důvodem pro tento postup je podle francouzského prezidenta to, že by bylo omezené příměří lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští. Starmerem svolaný summit se konal v sídle Lancaster House na londýnské třídě The Mall pouhé dva dny po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem v Bílém domě. Summitu se kromě řady evropských lídrů účastnili i šéfové NATO, Evropské komise a Evropské rady, ale také prezident Zelenskyj, ukrajinský velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj a představitelé Kanady a Turecka. Po zhruba dvouhodinovém jednání Starmer na tiskové konferenci oznámil, že účastníci se shodli na čtyřech bodech. Zaprvé, pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zesílit ekonomický tlak na Rusko. Zadruhé, Ukrajina musí být přítomna u mírových rozhovorů, přičemž mír jí musí zaručit svrchovanost a bezpečnost. Zatřetí, v případě dosažení míru budou evropští lídři usilovat o odrazení Ruska od jakékoliv budoucí invaze na Ukrajinu. Začtvrté, vznikne koalice ochotných (či zodpovědných), která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír v zemi, uvedla stanice BBC. Konkrétní státy nejmenoval. Británie podle Starmera také uzavřela novou dohodu ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun), díky níž Ukrajina získá 5000 lehkých víceúčelových střel. Evropa naléhavě potřebuje přezbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu, řekla po summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Je velmi dobrou zprávou, že další evropské země zvýší výdaje na obranu," řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Český premiér Petr Fiala po summitu na síti X oznámil, že v nejbližší době s ministry projedná navýšení rozpočtu na obranu. "Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům," uvedl. Západ musí odolat vydírání a agresi ze strany Ruska, řekl po summitu polský premiér Donald Tusk. "Musí se udělat vše pro to, aby Evropa a Spojené státy hovořily jedním hlasem," citovala ho agentura AFP. Tusk také vyzval evropské spojence k posílení východní hranice EU s Ruskem a Běloruskem, které je spojencem Moskvy. Ruský požadavek na demilitarizaci Ukrajiny je nepřijatelný. Po summitu to podle Reuters prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je naopak po skončení války nutné zachovat na Ukrajině silnou armádu. "Všichni jsme odhodlaní podniknout kroky pro silný a trvalý mír na Ukrajině a pro zajištění naší kolektivní bezpečnosti," uvedl Macron. Prezident Zelenskyj po summitu odcestoval na schůzku s Karlem III., která se odehrála v králově venkovském sídle Sandringham House ve východoanglickém Norfolku. Večer pak uvedl, že všichni v Evropě společně pracují na tom, aby našli základ pro spolupráci se Spojenými státy na skutečném míru a bezpečnostních garancích. Evropská jednota je podle něj na extrémně vysoké úrovni, jak už dlouho nebyla, a uvedl, že na vrcholné schůzce cítil silnou podporu své země. Páteční schůzka v Oválné pracovně před kamerami médií přerostla v hádku, během které Trump a americký viceprezident J. D. Vance zdůrazňovali, že ukrajinské vedení se musí soustředit na diplomacii, aby ukončilo "destrukci" své země a že pro dojednání míru je potřeba vystupovat vůči Putinovi vstřícně. To dnes lídři v Londýně dle očekávání většinově odmítli. Ukrajinský prezident pak uvedl, že věří, že je schopen vztah s Trumpem zachránit. Rozhovory ale podle Zelenského musí pokračovat v jiném formátu. Dnešního jednání se zúčastnili představitelé Británie, Ukrajiny, České republiky, Finska, Francie, Polska, Španělska, Dánska, Kanady, Rumunska, Nizozemska, Švédska, Německa, Norska, Itálie, Turecka, NATO, Evropské komise a Evropské rady. zdm nim zpt

Již není čas na další řečí, musíme jednat, řekl po summitu Keir Starmer
Londýn 2. března (ČTK) - Několik zemí dnes naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Schůzka Zelenského a Trumpa v Bílém domě skončila předčasně roztržkou
Washington 28. února (ČTK) - Schůzka v Bílém domě, kde měli lídři Spojených států a Ukrajiny stvrdit ekonomickou dohodu a jednat o možné cestě k míru po letech ruské agrese, vyústila v nevídanou slovní roztržku před kamerami v Oválné pracovně, po níž se dvě strany rozešly bez dojednání jakýchkoli výsledků. Zelenskyj chce podle Trumpa tento týden v USA podepsat dohodu o nerostech
Washington/Kyjev 25. února (ČTK) - Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj chce koncem týdne navštívit Washington, aby podepsal dohodu o ukrajinských kritických surovinách. Druhá největší ruská banka VTB loni měla rekordní zisk, letos ale čeká pokles
Moskva 25. února (ČTK) - Druhá největší ruská banka VTB v loňském roce zvýšila čistý zisk o téměř 28 procent na rekordních 551,4 miliardy rublů (zhruba 150 miliard Kč). Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. O dialogu neslyšících píše Le Monde po jednání Macrona a Trumpa
Paříž/Madrid 25. února (ČTK) - O rostoucí vzdálenosti mezi spojenci či dialogu neslyšících píše deník Le Monde po pondělním jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. EU nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů, uvádí Politico
Brusel 25. února (ČTK) - Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal dnes server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem. OSN označila Rusko kvůli Ukrajině za agresora, EU přijala nové protiruské sankce
Kyjev 24. února (ČTK) - Lídři evropských zemí, Turecka či Kanady se v den třetího výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu shodli, že Kyjev musí být zapojen do mírových jednání. Totéž dnes řekl v Bílém domě francouzský prezident Emmanuel Macron svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Rusko je připraveno nabídnout USA účast na těžbě vzácných kovů, řekl Putin
Moskva 24. února (ČTK) - Rusko je připraveno nabídnout USA a dalším zahraničním partnerům účast na projektech těžby kovů vzácných zemin, mimo jiné na okupovaných ukrajinských územích. Podle ruské tiskové agentury TASS to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s novinářem ruské státní televize Pavlem Zarubinem. Ukrajinská pošta vydala známky k výročí ruské invaze
Kyjev 24. února (ČTK) - Ukrajinská pošta dá dnes, na třetí výročí invaze ruských vojsk, do prodeje sérii známek se zobrazením soch, které v ulicích Kyjeva instaloval francouzský umělec James Colomina jako poctu ukrajinskému odporu proti ruské agresi. Ukrajina se nechystá uznat, že by dlužila USA 500 miliard dolarů, řekl Zelenskyj
Kyjev 23. února (ČTK) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. Na okupovaném území je bohatství za 350 miliard dolarů, tvrdí ministryně
Kyjev 23. února (ČTK) - Hodnota nerostného bohatství v hlubinách Ruskem okupovaných území Ukrajiny činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu Kč), uvedla dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. NYT: USA mají v novém návrhu dohody o ukrajinských surovinách tvrdé požadavky
New York 22. února (ČTK) - Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dál požaduje zisky ze vzácných ukrajinských přírodních zdrojů, aniž by na oplátku poskytla Kyjevu bezpečnostní záruky, napsal dnes na svém webu list The New York Times (NYT) s odvoláním na návrh revidované dohody, kterou se deníku podařilo získat. Dosažením klíčových opěrných bodů ruská armáda zřejmě dosáhla cílů, míní expert
Brno 22. února (ČTK) - Frontová linie na Ukrajině má podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany poměrně dlouhou dobu stabilní podobu a zdá se, že dosažením klíčových opěrných bodů dosáhla ruská armáda stanovených operačních cílů. Rusko by mohlo svolit k využití zmrazených aktiv k obnově Ukrajiny, píše Reuters
Moskva 21. února (ČTK) - Rusko by mohlo v rámci případné mírové dohody souhlasit s použitím 300 miliard dolarů (asi 7,2 bilionu Kč) ze svých aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tři své nejmenované zdroje. Trumpův zmocněnec Kellogg ocenil svá jednání v Kyjevě i prezidenta Zelenského
Kyjev 21. února (ČTK) - Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro válku na Ukrajině Keith Kellogg dnes na síti X označil svá jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za "rozsáhlá a pozitivní" a dodal, že v Kyjevě diskutoval také se Zelenského "talentovaným bezpečnostním týmem". Trumpovy výroky o Ukrajině jsou šokující, řekl předák německé opozice Merz
Berlín 21. února (zpravodaj ČTK) - Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce na Ukrajině a ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském jsou šokující, řekl dnes předák německé opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. FT: USA odmítá v prohlášení G7 k Ukrajině označit Rusko za agresora
Washington/Praha 20. února (ČTK) - Spojené státy u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítají označit Rusko za agresora v prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět západních představitelů. Trumpův poradce vyzval Kyjev, aby přijal požadavek USA ohledně vzácných nerostů
Washington 20. února (ČTK) - Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh, který podle neoficiálních informací požaduje práva na ukrajinské vzácné nerosty. Řekl to dnes podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. FT: Nové důkazy ukazují, že ruské popravy ukrajinských zajatců jsou systematické
Kyjev 20. února (ČTK) - Investigativní dokument britského deníku Financial Times (FT) přinesl nové důkazy, že ruské zabíjení ukrajinských válečných zajatců nejsou ojedinělé excesy, ale systematická politika.

Fiala ocenil 17 lidí medailí Karla Kramáře za přínos v oblasti bezpečnosti

Praha 20. února (ČTK) - Ředitel a zakladatel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa, předseda spolku Team4Ukraine Jan Heřmánek či viceprezident Ukrajinsko-české obchodní komory Vladislav Bondarevský patří mezi 17 lidí, kterým dnes premiér Petr Fiala (ODS) u příležitosti třetího výročí začátku války na Ukrajině udělil medaile Karla Kramáře. Laureáti ocenění získali za přínos pro národní a alianční bezpečnost. Úřad vlády to uvedl v tiskové zprávě. Medaili dnes převzal také zakladatel neziskové organizace Koridor UA Matouš Bláha a předseda Evropského kongresu Ukrajinců Bohdan Rajčinec. V neveřejné části obdrželo ocenění 12 příslušníků ozbrojených sil ČR a pracovníků pro stát. Fiala několik dní před výročím ruské agrese na Ukrajinu ocenil lidi, kteří podle něj významným způsobem přispěli k lepší bezpečnosti a k pomoci těm, kteří to potřebují. "Vidíme turbulentní situaci, kterou mezinárodní politika prochází v posledních dnech a která mnoho lidí znejišťuje. Vidíme také, co musí dělat Evropa. Vidíme, jakým zkouškám jsme vystaveni. A vidíme, že v těch zkouškách mnozí pochybují nebo selhávají. A o to je důležitější, a říkám to rád a s velkou hrdostí, že česká společnost v těch zkouškách, kterým jsme byli v poslední době vystaveni, obstála se ctí a máme být nač hrdí," uvedl Fiala. Pamětní medaile Karla Kramáře je pojmenována po prvním československém předsedovi vlády a je nejvyšším oceněním, které uděluje premiér. Vznikla v roce 2008 při příležitosti 90. výročí vzniku první československé vlády. Naposledy Fiala ocenění udělil loni na podzim u příležitosti 17. listopadu. Medaili získali například politoložka a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Irena Kalhousová, šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša či diplomat Martin Palouš. Loni na jaře ji jako první dostal tým, a to mužstvo hokejistů, kteří získali zlato na domácím mistrovství světa. sou snm

Evropané by chránili Ukrajinu hlavně ze vzduchu a z moře, píší britská média
Londýn 20. února (ČTK) - Evropské síly v počtu až 30.000 vojáků, které by po případném uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem zaručily Kyjevu bezpečnost, by byly převážně letecké a námořní, s menší přítomností na zemi a mimo frontovou linii. Trumpova Amerika je nyní Putinovým spojencem, píše bruselský server Politico
Brusel 20. února (ČTK) - Válka nutí lidi, aby si vybrali stranu. A americký prezident Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal bruselský server Politico. Pavel: Nazvat Zelenského diktátorem vyžaduje velkou dávku cynismu
Praha 19. února (ČTK) - Nazvat diktátorem prezidenta země, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci, vyžaduje velkou dávku cynismu. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Reagoval tak na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ukrajinskou hlavu státu označil za "diktátora bez voleb", jenž odvedl hroznou práci. Termín schůzky Trumpa s Putinem stanoven nebyl, USA a Rusko obnoví spolupráci
Rijád 18. února (ČTK) - Termín schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na dnešním jednání americké a ruské delegace v saúdskoarabském Rijádu stanoven nebyl. Kreml uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale nikoliv do vojenské aliance
Moskva 18. února (ČTK) - Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Podle ruské státní agentury TASS to dnes prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. BBC: Saúdská Arábie je odhodlaná stát se významným hráčem v globální diplomacii
Rijád 17. února (ČTK) - Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa jednat o Ukrajině v Saúdské Arábie dokládá, jak dalece se království v diplomacii posunulo od vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018, po níž bylo v mezinárodním společenství ostrakizováno, napsal dnes zpravodajský server BBC. Evropa podle francouzského expremiéra stojí ve vztahu k USA v bodu obratu
Paříž 17. února (ČTK) - Evropa stojí ve vztahu ke Spojeným státům očividně v bodu obratu, musí začít více zbrojit a více posílit obranu Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil někdejší francouzský premiér a nynější ministr pro zámořská území Manuel Valls. RTR: Šokovaní Evropané po Trumpových krocích kolem Ukrajiny dohánějí zpoždění
Mnichov 16. února (ČTK/Reuters) - Neměli by být překvapení. Přesto byli evropští představitelé v posledních dnech šokováni kroky americké administrativy Donalda Trumpa, pokud jde o Ukrajinu, Rusko a evropskou obranu. AP: Ruská opozice rok od Navalného smrti živoří bez charismatického vůdce
Moskva 16. února (ČTK/AP) - Ohromující zpráva přišla přesně před rokem ve stručném prohlášení ruské vězeňské služby: Opoziční vůdce Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem, kde si odpykával trest vězení.

SLOVNÍK NAJÍT