Rusko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Rusko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Rusko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Desítka zemí EU včetně Česka volá po sankcích na vývoz ruských kovů

Brusel 16. prosince (ČTK) - Desítka členských zemí Evropské unie včetně Česka, Polska či pobaltských států navrhuje zavést sankce na vývoz ruských kovů, zejména hliníku. Zmíněné země to píší v dopise, kde zmiňují kovy jako největší exportní příjem Moskvy vedle fosilních paliv, informovala dnes agentura Reuters. EU dnes schválila patnáctý balíček sankcí za ruskou agresi proti Ukrajině a další má být hotov do únorového třetího výročí ruského vpádu do sousední země. EU již ve zmíněných sankčních sadách potrestala na 2000 ruských činitelů, podnikatelů a subjektů a zasáhla velká průmyslová odvětví, metalurgie a vývoz kovů však podle desítky států zůstaly z velké části ušetřeny. Zatímco některé kovy začaly unijní země hledat na jiných trzích než v Rusku, například surový hliník stále ve velkém dovážejí. "Protože jsou kovy vedle fosilních paliv pro Rusko největším zdrojem příjmů, musíme také zavést další zákazy týkající se kovů," uvádí se v dopise citovaném Reuters. Dovoz kovů z Ruska zakázaly Spojené státy a Británie, s nimiž se EU snaží některé sankce koordinovat. Sedmadvacítka se už podobnými návrhy zabývala, odpor některých států jako například Francie však snahu o sankce zhatil. Podle diplomatických zdrojů Reuters již Paříž další návrh nehodlá blokovat. Diplomaté vidí větší šanci na jeho přijetí i v tom, že na přelomu roku převezme Polsko předsednictví Rady EU od Maďarska, které rozšiřování sankcí proti ruskému průmyslu není nakloněno. Vedle pětice zmíněných států dopis volající po rozšíření sankcí podepsaly také Rumunsko, Dánsko, Švédsko Finsko a Irsko. kpc mka

Členské státy Evropské unie schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku

Brusel 16. prosince (zpravodajka ČTK) - Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský. "Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností," uvedla nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraniční dnes předsedala poprvé. Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států EU v pokračující podpoře Ukrajiny. "Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje," dodala. Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu. Mezi 30 právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině. Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU. Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo EU, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě zodpovědné za přepravu vojenského materiálu pro Rusko nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí. Nynější patnáctý balík obsahuje rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko. Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že "Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat". Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko. "Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů Slovenské republiky. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti," uvedl v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. "Následující půl rok umožní Slovnaftu (bratislavské rafinerii) realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost," dodal slovenský ministr. Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě EU, je podle některých diplomatů "slabší", sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští šestnáctý balík už bude mnohem "tvrdší" a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. tes boa nim

ÚS odmítl stížnost Skály, jenž zpochybnil sovětskou zodpovědnost za Katyň
Brno 16. prosince (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého místopředsedy KSČM Josefa Skály proti rozsudku, podle kterého zpochybňoval sovětskou zodpovědnost za masakr polských zajatců v Katyni. Reuters: Mladí Ukrajinci stojí před těžkým dilematem: Jít do války, nebo utéct?
Kyjev 14. prosince (ČTK/Reuters) - Měsíc před osmnáctými narozeninami opustil kyjevský rodák Roman Bileckyj svou rodinu a nastoupil do vlaku odjíždějícího na západ, aby utekl z Ukrajiny před vyhlídkou na účast v zoufalé válce. BBC: Za tři roky války Rusko vyrobilo kvůli sankcím jen sedm civilních letadel
Moskva 14. prosince (ČTK) - V období od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 plánovala ruská korporace leteckých výrobců OAK vyrobit 108 civilních dopravních letadel. Vyrobila jich ale sedm, napsal server BBC News, podle kterého se výroba civilních letadel v Rusku ocitla v důsledku západních sankcí na pokraji krachu. WSJ: Podle Trumpa by jednou měli monitorovat příměří na Ukrajině evropští vojáci
Washington 13. prosince (ČTK) - Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Putin telefonoval s Orbánem, který hovoří o nejnebezpečnějších týdnech války
Moskva/Budapešť/Kyjev 11. prosince (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle médií Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní a vylučující možnost mírového urovnání konfliktu. Ukrajince na útěku před válkou zachránilo v rumunských horách kotě, píše AP
Bukurešť 10. prosince (ČTK) - Rumunská horská služba zachránila Ukrajince, který se na útěku před válkou zřítil do hluboké horské rokle při teplotách pod bodem mrazu. Pomohl mu poněkud neuvěřitelný společník: měsíc staré kotě jménem Persyk. Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci
Kyjev 9. prosince (ČTK) - Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Ukrajina představila novou zbraň domácí výroby, která má podle ní dolet 700 km
Kyjev 6. prosince (ČTK) - Ukrajina dnes představila novou zbraň domácí výroby, která má podle ní dolet až 700 kilometrů a kterou označuje za dron-střelu. Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že rakety dosud dodané Západem k obraně před ruskou vojenskou agresí mají deklarovaný dolet ani ne poloviční. Stát půjčí Orlen Unipetrol při delším omezení dodávek z Družby 330.000 tun ropy
Praha 4. prosince (ČTK) - Stát v případě dlouhodobějšího omezení dodávek z ruského ropovodu Družba půjčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol 330.000 tun ropy z nouzových zásob, což vystačí na více než měsíc provozu rafinérií. WSJ: Čína studuje západní sankce proti Rusku kvůli případné invazi na Tchaj-wan
Peking 4. prosince (ČTK) - Čína bedlivě sleduje dopady západních sankcí uvalených proti Rusku po invazi na Ukrajinu, aby se připravila na možnou invazi na Tchaj-wan. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s touto záležitostí. Ruské a syrské údery na povstalci ovládaném severu Sýrie zabily osm lidí
Damašek 1. prosince (ČTK) - Ruská a syrská letadla dnes opět útočila na povstalce ve městech Idlib a Halab (Aleppo) na severu Sýrie. Intenzivní bombardování severních oblastí země pokračuje druhým dnem s cílem zatlačit islamistické povstalce, kteří ovládli druhé největší město Halab a provincii Idlib a hlásí postup směrem na jih. BBC: Ve válce proti Ukrajině padlo už více než 80.000 ruských vojáků
Kyjev 29. listopadu (ČTK) - Za více než 1000 dnů války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 80.973 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba BBC s nezávislým serverem Mediazona, které analyzují veřejně dostupné zdroje. Rusko si podle Ukrajiny přivlastňuje vítězství ve druhé světové válce
Kyjev 28. listopadu (ČTK) - Rusko si přivlastňuje vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj. Připomněl, že ve válce zemřela až čtvrtina tehdejších obyvatel Ukrajiny. Pokles kurzu rublu vůči dolaru není důvodem k panice, řekl Putin
Moskva 28. listopadu (ČTK) - Pokles kurzu rublu z posledních dnů není důvodem k panice. Občasné prudké výkyvy ruské měny souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami, řekl podle agentury Reuters prezident Vladimir Putin. AFP: Na Ukrajinu jezdí západní turisté fascinovaní válkou
Kyjev 28. listopadu (ČTK/AFP) - Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev. Spřátelené země kvůli pádu rublu ruší Rusku dodávky ovoce, píše server
Moskva 28. listopadu (ČTK) - Dodavatelé ovoce a zeleniny ze zemí, které Kreml označuje za "spřátelené", zrušili řadu smluv na vývoz do Ruska kvůli hroutícímu se kurzu rublu, napsal server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Bloomberg: EU navrhuje sankce na čínské firmy, které pomáhají Rusku ve válce
Brusel/Peking 26. listopadu (ČTK) - Evropská unie navrhuje uvalit sankce na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským společnostem vyvinout útočné drony nasazené v bojích na Ukrajině. Evropská komise (EK) coby výkonný orgán EU také zvažuje další omezení na ruské ropné tankery, aby Moskvě více zkomplikovala obcházení stávajících restrikcí. Ukrajinu je třeba podporovat na cestě do EU zaznělo na plénu EP
Štrasburk 26. listopadu (zvláštní zpravodajka ČTK) - Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi, je třeba podporovat na cestě do Evropské unie, nepolevovat v sankcích proti Rusku a nadále poskytovat Kyjevu prostředky potřebné k jeho obraně, zaznělo dnes na plénu Evropského parlamentu (EP) v rozpravě věnované podpoře Ukrajiny a kritice ruské spolupráce s KLDR.

Rusko verbuje Jemence do války proti Ukrajině, píše The Financial Times

Moskva 24. listopadu (ČTK) - Rusko naverbovalo v Jemenu několik stovek húsíjských povstalců do války proti Ukrajině, uvedl dnes list The Financial Times (FT). Tato operace podle listu dokládá rostoucí sepětí Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi které patří i húsíjští povstalci v Jemenu. Sami Jemenci si podle listu stěžovali, že se nechali zlákat sliby dobře placené práce a dokonce i ruského občanství. Když za pomoci společnosti spjaté s húsíjskými povstalci dorazili do Ruska, násilně je zařadili do ruské armády a poslali do první linie bojů na Ukrajinu. Výskyt převážně nedobrovolných jemenských žoldnéřů na Ukrajině podle deníku ukazuje, jak konflikt postupně stále více nasává vojáky z ciziny, protože ruské ztráty rostou a Kreml se snaží vyhnout se nepopulární mobilizaci. Na Ukrajinu již poslal žoldnéře z Nepálu a Indie a také přibližně 12.000 vojáků pravidelných jednotek KLDR, kteří dorazili do Ruska, aby se zúčastnili bojů proti ukrajinským silám, které na počátku srpna pronikly do Kurské oblasti na západě Ruska. Američtí diplomaté říkají, že dohoda mezi Kremlem a húsíjskými povstalci, nepředstavitelná před válkou Ruska proti Ukrajině, je známkou, jak daleko je Rusko ochotno zajít v rozšiřování konfliktu do nových oblastí, včetně Blízkého východu, poznamenal The Financial Times. Sami Húsíové neodpověděli na žádost o vyjádření. Zvláštní vyslanec USA pro Jemen Tim Lenderking potvrdil, že Rusko je v kontaktu s húsíjským povstalci a jedná s nimi o dodávkách zbraní, ale dalším podrobnostem se vyhnul. "Víme, že ruský personál v Sana pomáhá prohloubit dialog," řekl. Rusko se podle jemenských analytiků se snaží získat užitek z jakékoliv skupiny operující u Rudého moře či na Blízkém východě, která je nepřátelská vůči USA. Chudý Jemen se jeví místem, kde snadno lze naverbovat žoldnéře. Verbování podle deníku začalo ještě v létě, jeden kontrakt měl datum 3. července. Jeden z rekrutů v SMS sdělil, že někteří Jemenci byli ostřílení válečníci, ale hodně z nich nemělo žádný výcvik. Tvrdil, že je podvodně vylákali do Ruska, kde podepsali kontrakty, které si ani nedokázali přečíst. "Ocitli jsme se pod palbou. Létaly miny a drony, hloubili jsme kryty," vylíčil jeden z mužů. "Nemůžeme si ani pět minut odpočinout, jsme tak unavení," stěžoval si. Jiný Jemenec vylíčil, že mu slibovali odměnu 10.000 dolarů (asi 243.000 Kč) a plat 2000 dolarů měsíčně a případně i ruské občanství za práci v ruské továrně na drony. Když v září dorazil do Moskvy, celou skupinu násilím vzali z letiště a odvezli na místo vzdálené pět hodin od Moskvy, kde jim muž hovořící jednoduchou arabštinou vystřelil z pistole přes hlavy, když odmítali podepsat smlouvy vyhotovené v ruštině. "Podepsal jsem, protože jsem se bál," řekl. Dodal, že je pak odvezli v autobusech na základnu, kde podstoupili základní vojenský výcvik, a že mezitím hodně členů z původní skupiny na Ukrajině zahynulo. Rusko poskytlo jemenským Húsíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raket, střel a dronů na západní obchodní lodě v Rudém moři, napsal minulý měsíc americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované šíitské skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region. Od podzimu 2023 napadly húsíjské rakety, bezpilotní letouny a řízené střely v mezinárodních vodách poblíž Jemenu téměř 200 obchodních lodí. Několik námořníků přišlo o život a řada lodí byla unesena, potopena nebo vážně poškozena. msk kpc

Ukrajina nevyvíjí ani nemá v úmyslu získat jaderné zbraně, uvedl Kyjev

Kyjev 14. listopadu (ČTK) - Ukrajina nevyvíjí ani nemá v úmyslu získat jaderné zbraně, uvedl na síti X mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj v reakci na článek deníku The Times. Ten napsal, že Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Odkazoval se přitom na dokument s armádou spojovaného think-tanku. "Ukrajina se zavázala k NPT (Smlouvě o nešíření jaderných zbraní); nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v úmyslu získat jaderné zbraně," zdůraznil na sociální síti Tychyj. "Ukrajina úzce spolupracuje s (Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ) MAAE a je plně transparentní s ohledem na monitorování, které vylučuje použití jaderných materiálů pro vojenské účely," doplnil mluvčí ukrajinské diplomacie. The Times v článku netvrdí, že Ukrajina vyvíjí nebo hodlá vyvinout jaderné zbraně, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Britský deník píše, že Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské agresi a spoléhá na pomoc západních partnerů v dodávkách zbraní, by podle tvrzení dokumentu teoreticky mohla být schopna v případě přerušení americké pomoci jednoduchou atomovou bombu vyrobit v řádu měsíců. Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá v době války čas na stavbu a provoz rozsáhlých zařízení pro obohacování uranu, musela by se spolehnout na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z ukrajinských jaderných reaktorů, uvádí materiál, jenž byl podle The Times adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Reaktorů má nyní v provozu devět a země disponuje rovněž značnými zkušenostmi s technologiemi v oblastech jaderné energetiky. Vznik dokumentu vypracovaného vlivným ukrajinským armádním think-tankem Centrum studií armády, konverze a odzbrojení (CDAKR) vláda v Kyjevě nepodpořila, jeho představení se však podle The Times měli zúčastnit představitelé ministerstva obrany a strategického průmyslu. Podle deníku by později mohl posloužit jako základ k tomu, aby Ukrajina odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. "Porušení (Budapešťského) memoranda ze strany Ruské federace, která disponuje jadernými zbraněmi, je formálním důvodem pro odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a morálním důvodem pro přehodnocení rozhodnutí nevlastnit jaderné zbraně učiněné počátkem roku 1994," stojí v dokumentu. Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu, jehož signatářem bylo kromě Ukrajiny, USA a Británie také Rusko. To ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo, když na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání separatistů v ukrajinském Donbasu v reakci na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. Současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v říjnu uvedl, že tehdejšímu republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi při osobním setkání řekl, že Ukrajina, pokud nebude mít na svou ochranu jaderné zbraně, se musí stát členem NATO. Později svá slova vysvětlil tím, že Ukrajina o jaderné zbraně neusiluje - chtěl prý říci, že memorandum z Budapešti Ukrajině potřebnou ochranu nezajistilo. Západní experti se domnívají, že vývoj jaderné zbraně a vhodného nosiče by Ukrajině zabral nejméně pět let. Ředitel institutu CDAKR Valentyn Badrak tvrdí, že Ukrajina je méně než rok od výroby vlastních balistických raket. ipl jd

The Guardian: Ukrajinští "absolventi" mučení mají zážitky vyryté na těle i duši
Cherson (Ukrajina) 14. listopadu (ČTK) - Ruští vojáci Oleksije Sivaka celé týdny mučili v ledovém sklepě v jihoukrajinském Chersonu. Za trest, že se postavil jejich nadvládě nad tímto městem, mu dávali elektrické šoky do genitálií. Ukrajina by mohla v řádu měsíců vyrobit jadernou bombu, tvrdí dokument
Kyjev 13. listopadu (ČTK) - Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Bělorusko se oficiálně stalo partnerským státem skupiny BRICS
Minsk 11. listopadu (ČTK) - Bělorusko se oficiálně stalo partnerským státem skupiny rozvíjejích se ekonomik označované jako BRICS, informovala ruská tisková agentura TASS s odvoláním na prohlášení běloruského ministerstva zahraničí. WSJ: Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
Moskva/New York 11. listopadu (ČTK) - Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil. AP: Na frontě a v Kyjevě ohledně Trumpa soupeří naděje s pragmatismem
Kyjev 7. listopadu (ČTK/AP) - Vojáci ukrajinské dělostřelecké baterie na frontě na východě země ve středu jen matně věděli o výsledcích amerických prezidentských voleb svědčících o vítězství Donalda Trumpa. PPF prodala ruskou PPF Life Insurance skupině Inweasta, informoval dnes Interfax
Moskva/Praha 5. listopadu (ČTK) - Podnikání české skupiny PPF Group v ruském pojišťovnictví přebírá investiční skupina Inweasta, která kupuje stoprocentní podíl v ruské společnosti PPF Life Insurance, napsala dnes ruská agentura Interfax s odvoláním na vyjádření zakladatele investiční skupiny Andreje Jelinsona. Fico řekl v ruské televizi, že je připraven jednat s Putinem
Moskva/Bratislava 30. října (ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, ve kterém mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Rutte: Ruské ztráty činí 600.000 vojáků, nasazení sil z KLDR je aktem zoufalství
Brusel/Soul/Kyjev 28. října (ČTK) - V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600.000 ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na rekordních 21 procent
Moskva 25. října (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent, maximum od roku 2013, kdy byla tato sazba zavedena. Ve svém dnešním oznámení rovněž uvedla, že inflace v září stoupla na 9,8 procenta ze srpnových 7,5 procenta.

SLOVNÍK NAJÍT