Vklady obyvatel v bankách v březnu meziměsíčně klesly o 26 miliard Kč
Praha 2. května 2022 (ČTK) - Vklady obyvatel v bankách v Česku v březnu změnily trend a meziměsíčně klesly o 26 miliard korun. Ke konci března činily 3,041 bilionu korun. Meziroční nárůst představoval 118,5 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky.
Více než dvojnásobným tempem rostl podle nich meziroční zájem o úvěry, a to o 11 procent. Přes zjevně opadající hypoteční vlnu dosáhl celkový objem úvěrů obyvatelstva na 1,987 bilionu korun. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva pak meziměsíčně kleslo na 1,053 bilionu korun, ukázala data.
Živnostníci podle nich v únoru nepatrně zvýšili čerpání půjček, a naopak jejich vklady klesly. Na úložkách měli koncem měsíce o 119 miliard korun více, než kolik bankám dlužili.
Z dat dále vyplývá, že v březnu se meziměsíčně snížil stav podnikových úvěrů, po výrazném únorovém nárůstů. Meziročně ale dosažených 1,222 bilionu korun představuje vzestup o 86 miliard korun. Zároveň rostla i depozita, která mají firmy v bankovních ústavech, na 1,334 bilionu korun. Výsledné saldo vůči bankám tak skončilo v přebytku 111,8 miliardy korun.
"Březen byl prvním celým měsícem, kdy se na Ukrajině válčí, což nemohlo nepoznamenat situaci a chování podniků i domácností, včetně živnostníků," uvedl poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník.
Zatímco u obyvatel se podle dat vklady snížily při pokračujícím zájmu o čerpání úvěrů, a totéž lze říci v případě živnostníků, u firem byl vývoj opačný a opět vzrostlo kladné saldo vkladů nad úvěry. Poprvé se podle Zámečníka objevil tenhle dříve nevídaný fenomén až během pandemie v červenci 2020.
"Jde o projev opatrnosti. Firemní sektor jako celek by byl schopen vyrovnat všechny své závazky vůči bankovním věřitelům a ještě by mu téměř 112 miliard na vkladových účtech zůstalo," dodal Zámečník.
Asociace podle něj bude pozorně sledovat vývoj v následujících měsících, zda nezačnou převažovat faktory tlačící na postupné snižování depozit, jak se finanční kondice řady firem a domácností bude zhoršovat a dojde k vynucenému čerpání natvořených rezerv.
"Na druhé straně některé finančně silné domácnosti budou mít tendenci svoje úspory vzhledem k nejistotě a obavám zvyšovat, jak to činily například v prvním roce pandemie covidu," odhadl Zámečník.
fd rdo - sdílejte článek
Následuje: OSN potvrdila evakuaci z Azovstalu, Kyjev navštívila Pelosiová
Kyjev 1. května (ČTK) - Z oceláren Azovstal a jejich blízkého okolí v jihoukrajinském Mariupolu se o víkendu podařilo evakuovat desítky civilistů. Evakuace z ostatních částí města bude pokračovat v pondělí. Kyjev mezitím navštívila delegace amerického Kongresu vedená šéfkou Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, jež prezidentovi Volodymyru Zelenskému poděkovala za boj, který Ukrajinci svádějí za svobodu. Podporu Kyjevu znovu vyjádřili i další zahraniční činitelé. Na evakuaci Azovstalu, který je zablokován ruskými jednotkami, se podílí Červený kříž a akce je koordinována s ukrajinskými a ruskými představiteli. Mluvčí OSN situaci označil za "velmi složitou". Odhaduje se, že pod hutním komplexem, který zůstává poslední částí Mariupolu dosud neobsazenou ruskými silami, je ukryto přibližně 2000 ukrajinských bojovníků a až 1000 civilistů. Kolem 500 vojáků je podle Kyjeva zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že první skupina zhruba 100 civilistů už míří na území kontrolované Ukrajinou. Fotograf agentury Reuters zase sdělil, že do ubytovacího centra ve městě Bezimenne dorazilo přes 50 civilistů. Bezimenne leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládaném proruskými separatisty. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v sobotu z domů u Azovstalu odešlo humanitárním koridorem cekem 46 lidí. Pelosiová, která Kyjev navštívila jako nejvýše postavená politička USA od začátku války, uvedla, že se tam vydala, aby světu vyslala vzkaz, že Spojené státy stojí pevně na straně Ukrajiny. Zelenskyj podle ní jasně vyjádřil, že Ukrajina potřebuje více bezpečnostní, ekonomické a humanitární pomoci, aby se vypořádala s ničivými následky "ďábelské invaze" ruského prezidenta Vladimira Putina. Americký prezident Joe Biden tento týden požádal Kongres mimo jiné o dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Zvýšení vojenské a humanitární pomoci slíbil Zelenskému v sobotu francouzský prezident Emmanuel Macron a také britský premiér Boris Johnson. Dnes se s příslibem další pomoci, včetně vojenské, připojil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinský generální štáb dnes ráno oznámil, že ruská armáda pokračuje ve stahování sil k ukrajinským hranicím. Invazní jednotky se podle Kyjeva rovněž pokoušejí dosáhnout administrativních hranic ukrajinské Chersonské oblasti a vytvořit tam podmínky pro ofenzivu na Mykolajiv a Kryvyj Rih. (pokračování...)
Kyjev 1. května (ČTK) - Z oceláren Azovstal a jejich blízkého okolí v jihoukrajinském Mariupolu se o víkendu podařilo evakuovat desítky civilistů. Evakuace z ostatních částí města bude pokračovat v pondělí. Kyjev mezitím navštívila delegace amerického Kongresu vedená šéfkou Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, jež prezidentovi Volodymyru Zelenskému poděkovala za boj, který Ukrajinci svádějí za svobodu. Podporu Kyjevu znovu vyjádřili i další zahraniční činitelé. Na evakuaci Azovstalu, který je zablokován ruskými jednotkami, se podílí Červený kříž a akce je koordinována s ukrajinskými a ruskými představiteli. Mluvčí OSN situaci označil za "velmi složitou". Odhaduje se, že pod hutním komplexem, který zůstává poslední částí Mariupolu dosud neobsazenou ruskými silami, je ukryto přibližně 2000 ukrajinských bojovníků a až 1000 civilistů. Kolem 500 vojáků je podle Kyjeva zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že první skupina zhruba 100 civilistů už míří na území kontrolované Ukrajinou. Fotograf agentury Reuters zase sdělil, že do ubytovacího centra ve městě Bezimenne dorazilo přes 50 civilistů. Bezimenne leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládaném proruskými separatisty. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v sobotu z domů u Azovstalu odešlo humanitárním koridorem cekem 46 lidí. Pelosiová, která Kyjev navštívila jako nejvýše postavená politička USA od začátku války, uvedla, že se tam vydala, aby světu vyslala vzkaz, že Spojené státy stojí pevně na straně Ukrajiny. Zelenskyj podle ní jasně vyjádřil, že Ukrajina potřebuje více bezpečnostní, ekonomické a humanitární pomoci, aby se vypořádala s ničivými následky "ďábelské invaze" ruského prezidenta Vladimira Putina. Americký prezident Joe Biden tento týden požádal Kongres mimo jiné o dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Zvýšení vojenské a humanitární pomoci slíbil Zelenskému v sobotu francouzský prezident Emmanuel Macron a také britský premiér Boris Johnson. Dnes se s příslibem další pomoci, včetně vojenské, připojil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinský generální štáb dnes ráno oznámil, že ruská armáda pokračuje ve stahování sil k ukrajinským hranicím. Invazní jednotky se podle Kyjeva rovněž pokoušejí dosáhnout administrativních hranic ukrajinské Chersonské oblasti a vytvořit tam podmínky pro ofenzivu na Mykolajiv a Kryvyj Rih. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vklady obyvatel v bankách v březnu meziměsíčně klesly o 26 miliard Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2022050201324|502741. Vydána 02.05.2022 10:02:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vklady obyvatel v bankách v březnu meziměsíčně klesly o 26 miliard Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2022050201324|502741. Vydána 02.05.2022 10:02:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
